Klinické standardy v české klinické praxi

Transkript

1 Klinické standardy v české klinické praxi Martina Pátá 1, Miloš Suchý 1, Josef Bednařík 2, Edvard Ehler 2 1 Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví, o.p.s. 2 Česká neurologická společnost ČLS JEP

2 Proč zavádět do českého zdravotnictví klinické standardy?

3 Metodika vývoje Národní sady klinických standardů výzkumný úkol podporovaný grantem IGA MZ ČR (IGA, č ): Výzkum metod standardizace zdravotní péče zaměřený na vývoj Národní sady standardů zdravotních služeb řešitelé: Národní referenční centrum Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Brno

4 Cíle zvyšování kvality a efektivity zdravotní péče omezení nežádoucí variability péče, tj. omezení nesprávných postupů, zvyšování bezpečípacientů, odstranění neopodstatněných rozdílů. propojení KS a financování ze ZP omezení zbytečných nákladů, poskytování nákladné péče podloženo vědeckými důkazy, ukazatele kvality.

5 Cíle metodiky splnit požadavky běžně kladené na podobný vývoj v zahraničí EBM klinické a procesní vymezení onemocnění a postupu péče možnost implementace měřitelnost, vyhodnocování průběžná aktualizace jednotný způsob vývoje na celonárodní úrovni

6 Registrace, revize návrhu Životní cyklus Vyhodnocení Přípravná fáze vývoje KS Používání Odborná oponentura I. Implementace Zpracování doporučeného postupu Legenda Technická část Kroky zajišťované odbornými společnostmi Publikace odborné části Odborná oponentura II. Kroky zajišťované NRC Sběr a zpracování dat Veřejná oponentura Součinnost odborných společností a NRC

7 Terminologie Klinický doporučený postup: systematicky vytvořená stanoviska, pomáhající: lékařům, pacientům, plátcům, poskytovatelům, zákonodárcům, ve specifických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči: jak léčit, řídit dalšípéči.

8 Klinický standard komplexní, systematicky uspořádaný dokument; zaměřen na konkrétní klinickou oblast; základem je soubor klíčových doporučení ohodnocených z hlediska kvality a síly vědeckého důkazu s uvedením literárního zdroje; vlastní dokument rozvíjí klíčová doporučení ve větší úrovni detailu; obsahuje: měřitelná klinická kritéria, ukazatele výkonnosti a kvality péče; část doporučující sběr vhodných dat a používání konkrétních ukazatelů nejlépe odrážejících formulovaná klíčová doporučení

9 Kvalita důkazu míru jistoty, oprávněnosti důvěry v závěry studií Síla doporučení porovnání benefitů na jedné straně a rizik a zátěže, příp. nákladů Systém doporučený EFNS Task Force s modifikací dle SIGN

10 Klinický standard komplexní, systematicky uspořádaný dokument; zaměřen na konkrétní klinickou oblast; základem je soubor klíčových doporučení ohodnocených z hlediska kvality a síly vědeckého důkazu s uvedením literárního zdroje; vlastní dokument rozvíjí klíčová doporučení ve větší úrovni detailu; obsahuje: měřitelná klinická kritéria, ukazatele výkonnosti a kvality péče; část doporučující sběr vhodných dat a používání konkrétních ukazatelů nejlépe odrážejících formulovaná klíčová doporučení

11 Doporučení Kritérium Ukazatel Doporučení: ne podpora nějakého postupu U pacientů s MG je doporučeno vedení léčby a trvalé dispenzarizace v Centrech pro diagnostiku a léčbu nervosvalových onemocnění. Kritérium: stanovisko/konstatování Pacient s MG je léčen a dispenzarizován v Centru pro diagnostiku a léčbu nervosvalových onemocnění. Ukazatel: měřitelná forma hodnocení některých klinických aspektů Míra centralizace péče o pacienty s MG (v roce ,9 %)

12 Formy dokumentů KS odborná stručný odborný základ bez technických informací typu ukazatelů kvality nebo ekonomických údajů technická základní informace o KS, vymezení KS včetně algoritmického zpracování, doporučení, kritéria a ukazatele péče s přehledem registrovaných ukazatelů a klíčových doporučení, statistické informace, definice a popis ukazatelů informace pro pacienty doporučení pro pacienty psaná srozumitelným jazykem přehled doporučení obsahuje algoritmy a přehled doporučení s uvedenou klasifikací doporučení dle zásad EBM

13 Odborná a technická část Společné kapitoly Lexikon standardu Hlavní proces péče Základní informace o standardu Výsledky Vymezení standardu Odkazy na literaturu Odborná část Kvalifikační a technické požadavky na poskytovatele Popis nemoci a její začátek Přehled klíčových doporučení Základní statistické informace Využitelnost standardu pro koncentraci péče Přílohy Technická část Statistické údaje: epidemiologické informace z literatury údaje NRC údaje NOR ekonomické aspekty standardu Doporučení, kriteria a indikátory kvality péče Přehled klíčových doporučení a ukazatelů

14 Vymezení klinického standardu Odborná část vymezení klinického stavu a procesu (standardu) určující chorobné stavy a výkony jednoznačné vymezení začátku a konce popisovaného a sledovaného procesu Technická část vymezení standardu definované: MKN 10, Sazebník výkonů, materiálové položky výjimečně jiné klasifikační systémy

15 TKNEU0001 Technologický klinický standard pro léčbu pacientů s autoimunitními nervosvalovými onemocněními intravenózním lidským imunoglobulinem a výměnnou plazmaferézou Ukázka (AINSO) Ostatní klinické klasifikace

16 Začátek procesu Spolehlivé stanovení diagnózy, na základě stanovených diagnostických kritérií Splnění dalších podmínek pro zahájení léčby IVIG nebo VPF vycházejících z: tíže postižení, efektu standardní léčby, přítomnosti kontraindikací a materiálních a technických předpokladů (viz doporučení) Konec procesu 6 týdnů po ukončení poslední léčby IVIG nebo VPF TKNEU0001 Technologický klinický standard pro léčbu pacientů s autoimunitními nervosvalovými onemocněními intravenózním lidským imunoglobulinem a výměnnou plazmaferézou

17 Využívání administrativní dat data sbíraná na celonárodní úrovni, v ustálených datových rozhraních, dle ustálené metodiky výhody: nevýhody: standardizace, nízké náklady, dobrá dostupnost, historická data nízká klinická specifičnost, údaje nejsou sbírány za účelem měření kvality a výkonnosti

18 Přehled registrovaných ukazatelů Kód Název ukazatele Definice ukazatele Objemové QV0042xXX QV0252xXX Mortalitní QM0251sXX Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s autoimunitními nervosvalovými onemocněními Počet případů hospitalizace pro autoimunitní nervosvalová onemocnění Nemocniční mortalita na autoimunitní nervosvalová onemocnění Podíl pacientů hospitalizovaných s autoimunitními nervosvalovými onem. v neuromuskulárních centrech ze všech pacientů léčených pro stejnou diagnózu Počet pacientů hospitalizovaných s autoimunitními nervosvalovými onemocněními v dané nemocnici a v daném období. Počet případů hospitalizace s hlavní diagnózou autoimunitních nervosvalových onemocnění a ukončených úmrtím děleno celkovým počtem případů se stejnou diagnózou v dané nemocnici a v daném období. Vyloučení hospitalizace následné péče z definice.

19 Ukázka výstupu (AINSO) Referenční hodnota / doplňková měření RV# RVA RVB RVC RVD Průměrný počet případů Počet případů Podíl překladů 16,6% 10,1% 30,3% 41,5% 33,3% Průměrný věk případů 56,4 54,3 61,6 63,5 69,0 Průměrný věk při úmrtí 75,8 76,3 78,5 0,0 61,0 Průměrná ošetřovací doba případu 13,3 11,8 16,6 13,0 14,0 Průměrný počet bodů na případ Průměrná hodnota ZUP na případ Kč Kč Kč Kč Kč Náklady na bod (použitá hodnota) 1 Kč 1 Kč 1 Kč 1 Kč 1 Kč Průměrné náklady na případ Kč Kč Kč Kč Kč Populační náklady Kč Typ A velkéfakultnía krajské nemocnice, počet všech případů akutní hospitalizace za rok větší než Typ B větší nemocnice okresního typu, počet všech případů akutní hospitalizace za rok mezi Typ C menšínemocnice okresního typu, minimálně se čtyřmi základními obory v lůžkové části, počet všech případů akutní hospitalizace za rok mezi Typ D malénemocnice s počtem všech případů akutní hospitalizace za rok menším než 5 000

20 Chybějící údaje (příklad MYASG) chybí údaje o závažnosti stavu pacienta na vstupu: výsledky doporučených hodnocení podle škály denních aktivit dle MGFA, kvantitativního skóre myastenie gravis dle MGFA, MGFA postintervenční status, během léčby, na výstupu z procesu, údaje o odezvě na léčbu. doporučení centralizace péče se sběrem dat pro vyhodnocování úspěšnosti a efektivity péče

21 Jak získ(áv)at specifické údaje možnost sledování míry dodržování vydaných doporučení = potřeba sbírat konkrétní specifické údaje hlavní možnosti: Klinické registry vhodné především pro různá centra specializované péče Speciální moduly v nemocničním informačním systému sběr a vyhodnocování dat - nástroje implementace KS

22 Sběr specifických údajů příklady Klinické registry Registr AINSO pro neuromuskulární centra Speciální moduly v NIS FONS Enterprise prezentace v zítřejším bloku od 9.30 možnost si jej vyzkoušet u stánku STAPRO s.r.o.

23 Registr AINSO

24 Procesní přístup

25

26 Ukazatele kvality a efektivity péče společný vývoj s KS společné prvky: EBM, týmy odborníků, podobný životní cyklus vývoje, společné technické a organizační nástroje vývoje. podpora implementace KS do klinické praxe

27 Proč zavádět do českého zdravotnictví klinické standardy? naplňování cílů zvyšováníkvality a efektivity péče, bezpečí pacientů chybí systém klinických doporučení: systematicky uspořádaný, založený důsledně na vědeckých důkazech, průběžně aktualizovaný, představující celonárodní odborný konsenzus a umožňující implementaci, měření a vyhodnocování péče. alokační efektivnost omezení zbytečných nákladů zvyšuje efektivitu, podloženo vědeckými důkazy

28 Jak souvisí klinické standardy s financováním zdravotní péče úhradové standardy měly by vycházet z klinických standardů založených na vědeckých důkazech

29 Závěrem vyvinut vhodný nástroj, propojuje KDP a ukazatele nebere lékařům možnost postupovat ve zdůvodněných případech odlišně od doporučení možnost využití pro národní zdravotní strategii v ČR zatím nebylo dosaženo fáze: vydání KS a ukazatelů kvality národní autoritou implementace KS podmiňuje možnosti konečného vyhodnocení KS; včetně vyhodnocení kvality KS mezinárodně standardizovaná metoda AGREE Instrument (Appraisal of Guidelines Research and Evaluation)