Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu Oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury Katedra českého jazyka a literatury NÁVRH PROGRAMU STUDIJNÍHO OBORU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA OBSAH 1. ÚVOD 1 2. VŠEOBECNÁ ČÁST 2 3. POPIS PROGRAMU 3 3.1. Seznam předmětů 3 3.1.1. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM 3 3.1.1.1. Povinné předměty 3 3.1.1.2. Povinně volitelné předměty 4 Povinně volitelné předměty z jiných oborů, o nichž je známo, že budou vypsány 4 Bohemistické povinně volitelné předměty 4 3.1.2. MAGISTERSKÉ STUDIUM 4 3.1.2.1. Povinné předměty 4 Překladatelsko-kulturologické zaměření 5 Učitelské zaměření 5 3.1.2.2. Povinně volitelné předměty 5 Překladatelsko-kulturologické zaměření 5 Učitelské zaměření 6 3.2. Popisy předmětů 6 3.3. Struktura studia 33 BAKALÁŘSKÉ STUDIUM 33 MAGISTERSKÉ STUDIUM 34 Překladatelsko-kulturologické zaměření 34 Učitelské zaměření 35 3.4. Předměty z jiného oboru, které mohou volit studenti českého jazyka a literatury 36 3.5. Předměty v cizím jazyce 37 3.6. Kritéria pro převod ECTS-kreditů 37 3.7 Ukončení studia 37
Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu Oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury Katedra českého jazyka a literatury NÁVRH PROGRAMU STUDIJNÍHO OBORU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. ÚVOD Bohemistika patří mezi filologické obory, které se na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu vyučují od jejího založení. Bohemisté patřili k oporám slavistiky od založení Katedry filologie slovanské v roce 1874, v jejímž rámci vyučovali bohemistické předměty. Lektorát českého jazyka byl na Filozofické fakultě v Záhřebu zřízen v roce 1918, samostatný obor pak v roce 1965. Záhřebská bohemistika je jediným univerzitním studiem českého jazyka a literatury v Chorvatsku. Čeština je jedním z úředních jazyků Evropské unie a je tedy třeba, aby Chorvatsko mělo vlastní kvalifikované odborníky znalé tohoto jazyka, zejména tlumočníky a překladatele pro různá hospodářská odvětví (cestovní ruch, obchod), ale i učitele, kteří by vzdělávali nové odborníky, stejně jako i příslušníky české národnostní menšiny, jež má v Chorvatsku již ustálený rozsáhlý vzdělávací systém. Vzhledem ke zvýšené hospodářské spolupráci s Českou republikou vyjádřily zájem o absolventy bohemistiky např. společnosti Pliva a Podravka, ve školství Učitelská akademie v Záhřebu a instituce příslušníků české národnostní menšiny v Daruvaru (Jednota, Základní škola J. A. Komenský). Studium bohemistiky je také významné i pro tradiční chorvatsko-české kulturní vazby a pro význam české filologie, obzvlášť pražské lingvistické školy a pražského literárněvědného strukturalismu. Při koncipování studijního programu byl brán ohled na organizační kompatibilitu s dalšími filologickými obory na Filozofické fakultě v Záhřebu. Obsahově se program v zásadních bodech opírá o programy studia českého jazyka a literatury na dvou největších českých univerzitách: na Univerzitě Karlově v Praze (http://www.ff.cuni.cz/ustavy/karolinka/03-04/cjl.pdf) a na Masarykově univerzitě v Brně http://www.phil.muni.cz/studium/studijni_katalog/2004-2005/prezentator_cj.html). Jelikož se čeština v Chorvatsku přece jen studuje jako cizí jazyk, je navrhovaný studijní program do značné míry srovnatelný se studijními programy předních mimočeských bohemistických pracovišť, např. v Postupimi (http://www.uni-postdam.de/u/slavistik/), na Humboldtově univerzitě v Berlíně (http://www2.hu-berlin.de/slawistik/) či na Univerzitě ve Vídni (http://www.univie.ac.at/slawistik/). Kompatibilita tohoto studijního programu s programy jiných univerzit usnadní možnost pohybu studentů a vyučujících; studenti budou motivováni, aby alespoň jeden semestr strávili na 1
některé ze zahraničních univerzit, nejlépe v České republice. Počítá se také s tím, že do výuky budou zapojeni studenti bohemistiky z jiných univerzit; hostování profesorů je již ustálenou praxí. Je nutno rovněž zdůraznit, že se na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně vyučuje chorvatský jazyk a literatura, což umožňuje navázat intenzivní spolupráci mezi univerzitami, významně usnadňuje výměnu studentů a odborné literatury. 2. VŠEOBECNÁ ČÁST 2.1. Název studia: Český jazyk a literatura 2.2. Zřizovatel studia: Univerzita v Záhřebu, Filozofická fakulta, Oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury, Katedra českého jazyka a literatury 2.3. Trvání studia: 5 let (3+2 roky) 2.4. Podmínky zápisu ke studiu: absolvovaná střední škola a složená přijímací zkouška 2.5. Bakalářské studium: Jedná se o dvouoborové studium (A1 + A2), které lze studovat v kombinaci s kterýmkoli jiným dvouoborovým studijním programem na Filozofické fakultě. Během tříletého bakalářského studia studenti získají základní znalosti z české lingvistiky, dějiny české literatury a kultury. Přitom se obeznámí nejméně s padesáti texty z české literatury a kultury v chorvatských překladech a naučí se komunikačním dovednostem v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Nabyté znalosti jsou předpokladem pro zápis do magisterského studia českého jazyka a literatury na záhřebské, případně na jiné univerzitě či do dalších magisterských studijních oborů, které takovou možnost připouštějí. Student, který nebude chtít dále pokračovat v magisterském studiu, uplatní znalosti získané během bakalářského studia v cestovním ruchu, hospodářství, státní správě, médiích, vydavatelstvích apod. 2.6. Magisterské studium: Jedná se o dvouoborové studium (A1 + A2), které lze studovat v kombinaci s kterýmkoli jiným dvouoborovým studijním programem na Filozofické fakultě. Do magisterského studia se mohou zapsat absolventi bakalářského studia českého jazyka a literatury na Univerzitě v Záhřebu či absolventi jiné univerzity se srovnatelným programem, příp. absolventi jiného bakalářského studia, kteří ovládají češtinou na úrovni B2 a jsou obeznámeni s českou literaturou a kulturou na úrovni absolvovaného bakalářského studia českého jazyka a literatury. Ve dvouletém magisterském studiu si studenti zvolí jedno ze dvou nabízených zaměření, a to překladatelskokulturologické, nebo učitelské. Oběma zaměřením je společná praktická výuka jazyka, jejímž cílem je dosáhnout komunikačních dovedností na úrovní C1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyka Rady Evropy. V rámci programu pro překladatelsko-kulturologické zaměření se studenti budou specializovat na překladatelskou činnost, současně se detailně seznámí s jednotlivými tématy z české kulturní, literární a jazykové tradice. Studenti učitelského zaměření se budou specializovat na výuku českého jazyka. Znalosti nabyté během magisterského studia umožní absolventům stát se učiteli 2
českého jazyka, překládat z češtiny a do češtiny a nalézt uplatnění v cestovním ruchu, hospodářství, státní správě, médiích apod. Absolvované magisterské studium je předpokladem postgraduálního studia. 2.7. Studium oboru Český jazyk a literatura lze zakončit již po absolvování bakalářského studia, není povinností studovat 5 let. 2.8 Absolventi bakalářského studia českého jazyka a literatury získávají akademickou hodnost bakalářka/bakalář (baccalaurea/baccalaureus) humanitních věd, obor bohemistika. Absolventi magisterského studia českého jazyka a literatury získávají akademickou hodnost magistra/magistr bohemistiky (překladatelsko-kulturologické zaměření) nebo magistra/magistr edukace pro český jazyk a literaturu (učitelské zaměření). 3. POPIS PROGRAMU 3.1. Seznam předmětů 3.1.1. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM 3.1.1.1. Povinné předměty I. semestr Jazyková cvičení z češtiny I, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů Úvod do české kultury, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů II. semestr Jazyková cvičení z češtiny II, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů Fonologie a morfologie českého jazyka, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů III. semestr Jazyková cvičení z češtiny III, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů Syntax českého jazyka, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů IV. semestr Jazyková cvičení z češtiny IV, 6 hodin týdně, 5 ECTS kreditů Česká literatura do konce XIX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů V. semestr 3
Jazyková cvičení z češtiny V, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů Česká literatura XX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů VI. semestr Jazyková cvičení z češtiny VI, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů Dějiny českého jazyka a dialektologie, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů 3.1.1.2. Povinně volitelné předměty Povinně volitelné předměty z jiných oborů, o nichž je známo, že budou vypsány: Chorvatský spisovný jazyk (kroatistika) Úvod do lingvistiky (rusistika, lingvistika) Lexikologie a frazeologie (rusistika) Druhý slovanský jazyk (rusistika, ukrajinistika, bohemistika, jižní slavistika) Druhý jazyk oboru (Středisko cizích jazyků FF) Všeobecná historie a teorie literatury (rusistika) Paradigmata XX. století (rusistika) Výpočetní zpracování textu (informatologie) Dějiny slovanských národů západní a střední Evropy (dějiny) Jiné nabídnuté předměty (etnologie, komparativní literatura aj.) Bohemistické povinně volitelné předměty: Tendence v českém básnictví XX. století, 4 hodiny týdně, 5 ECTS kreditů Současní čeští prozaici, kteří se prosadili v 60. letech XX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Pražská lingvistická škola,4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Jazyková kultura, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Karel Čapek typ malého člověka v české literatuře, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Dvouúrovňová valenční syntax, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Staroslověnština, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů 3.1.2. MAGISTERSKÉ STUDIUM 3.1.2.1. Povinné předměty 4
Překladatelsko-kulturologické zaměření VII. semestr Překladatelská cvičení I, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity VIII. semestr Překladatelská cvičení II, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity IX. semestr Překladatelská cvičení III, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity X. semestr Překladatelská cvičení IV, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Učitelské zaměření VII. semestr Společné předměty pro MUK, do 5 ECTS-kreditů Glotodidaktika, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů VIII. semestr Společné předměty pro MUK, do 5 ECTS-kreditů Učení cizího jazyka, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů IX. semestr Společné předměty pro MUK, do 5 ECTS-kreditů Metodika výuky slovanských jazyků, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů X. semestr Společné předměty pro MUK, do 5 ECTS-kreditů 3.1.2.2. Povinně volitelné předměty Překladatelsko-kulturologické zaměření Bohemica v chorvatském překladu/croatica v českém překladu, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kreditů 5
Stylistika a teorie překladu, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Slovanská srovnávací gramatika, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Jazyk českého baroka, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Literatura a ideologie české moderny a avantgardy, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Božena Němcová geneze symbolů národní kultury, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Poeta doctus v současné české literatuře, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Základní poetologické zásady pražské školy, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity Učitelské zaměření Společensko-kulturní teorie výuky cizího jazyka, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů Jiné nabízené předměty ze skupiny pro MUK 3. 2. Popisy předmětů Název předmětu: Jazyková cvičení I Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: zápis do I. semestru bakalářského studia českého jazyka a literatury Zkouška: písemná a ústní Obsah: Základy českého jazyka: fonetická cvičení, deklinace, konjugace, komparace, pravopis. Základní konverzace, psaní a čtení jednoduchých textů, získávání základní slovní zásoby. Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni A1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Novosad, A. (1998): Vježbenica češkog jezika, Zagreb. Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2001), Praha. Název kolegia: Jazyková cvičení II 6
Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení I Zkouška: písemná a ústní Obsah: Rozšiřování základů českého jazyka: fonetická cvičení, deklinace, konjugace, komparace, pravopis. Základní konverzace. Rozbor nových gramatických kapitol, rozšiřování slovní zásoby, čtení a psaní jednoduchých textů. Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni A2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Novosad, A. (1998): Vježbenica češkog jezika, Zagreb. Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2001), Praha. Název předmětu: Jazyková cvičení III Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení II Zkouška: písemná a ústní Obsah: Ústní a písemné rozbory autentických českých textů, které obsahují gramatiku, slovní zásobu a frazémy spojené se všedním životem, prací, volným časem, médii. Rozumění textu, rozhovor o něm, jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do češtiny. Rozvíjení konverzačních schopností v češtině. Cíl: Získávání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Adamovičová, A. (2003): Nebojte se češtiny, Praha. 7
Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Název předmětu: Jazyková cvičení IV Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení III Zkouška: písemná a ústní Obsah: Ústní a písemné rozbory autentických českých textů, které obsahují gramatiku, slovní zásobu a frazémy spojené se všedním životem, prací, volným časem, médii. Rozumění textu, rozhovor o něm, jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do češtiny. Rozvíjení konverzačních schopností v češtině. Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Adamovičová, A. (2003): Nebojte se češtiny, Praha. Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Název předmětu: Jazyková cvičení V Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení IV Zkouška: písemná a ústní Obsah: Ústní a písemné rozbory autentických českých textů, které obsahují gramatiku, slovní zásobu a frazémy spojené s aktuálními společenskými událostmi, s různorodými náměty z médií, se současností České republiky. Poslech a rozumění rodilým mluvčím, ústní a písemné vyjadřování, diskuse. Specifika substandardu obecné češtiny. 8
Cíl: Získávání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Bischofová, J. a kol. (1999): Čeština pro středně a více pokročilé, Praha. Karlík, P. Nekula, M. Rusínová, Z. (2000): Příruční mluvnice češtiny, Praha. Menac, A. Sesar, D. Kuchar, R. (1998): Hrvatsko češko slovački frazeološki rječnik, Zagreb. Pala, K. Všianský, J. (1994): Slovník českých synonym, Praha. Pravidla českého pravopisu. Školní vydání(1993), Praha. Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Slovník české frazeologie a idiomatiky I. - III.(1983, 1988), Praha. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2001), Praha. Slovník spisovného jazyka českého I. IV.(1958 1971), Praha. Svozilová, N. Prouzová, H. Jirsová, A. (1997): Slovesa pro praxi, Praha. Trnková, A. (1994): Textová cvičebnice českého jazyka II., Praha. Název předmětu: Jazyková cvičení VI Jazyk: chorvatština a čeština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 6 hodin cvičení Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení V Zkouška: písemná a ústní Obsah: Ústní a písemné rozbory autentických českých textů, které obsahují gramatiku, slovní zásobu a frazémy spojené s aktuálními společenskými událostmi, s různorodými náměty z médií, se současností České republiky. Rozumění textu, diskuse o něm, jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do češtiny. Poslech a rozumění rodilým mluvčím, ústní a písemné vyjadřování, diskuse. Specifika substandardu obecné češtiny. Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Bischofová, J. a kol. (1999): Čeština pro středně a více pokročilé. Praha. Karlík, P. Nekula, M. Rusínová, Z. (2000): Příruční mluvnice češtiny, Praha. Menac, A. Sesar, D. Kuchar, R. (1998): Hrvatsko češko slovački frazeološki rječnik, Zagreb. 9
Pala, K. Všianský, J. (1994): Slovník českých synonym, Praha. Pravidla českého pravopisu. Školní vydání(1993), Praha. Profeta, D. Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb. Slovník české frazeologie a idiomatiky I. - III.(1983, 1988), Praha. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2001), Praha. Slovník spisovného jazyka českého I. IV.(1958 1971), Praha. Svozilová, N. Prouzová, H. Jirsová, A. (1997): Slovesa pro praxi, Praha. Trnková, A. (1994): Textová cvičebnice českého jazyka II., Praha. Název předmětu: Fonologie a morfologie českého jazyka Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 4 hodiny přednášek Podmínky: zápis do I. semestru bakalářského studia českého jazyka a literatury Zkouška: ústní Obsah: Fonologie současného českého jazyka zahrnuje základy všeobecné fonologie, český hláskový systém, hláskové změny, přízvuk a prozodické vlastnosti českého jazyka. Morfologie zahrnuje základní zásady a systémy tvoření slov, které se podrobněji probírají v rámci jednotlivých druhů slov. Při rozboru slovních druhů a jejich flexe a tvorby tvarů se rozlišují gramatické a sémantické kategorie, zejména se poukazuje na funkční vlastnosti tvarů. V této oblasti si student může zvolit seminární práci. Cíl: Získání vědomostí o hláskovém systému a zásadách českých výslovnostních a pravopisných norem. Získání vědomostí o jazykovém systému na morfologické úrovni (tvoření slov a flexe). Academia (1986): Mluvnice češtiny 1, Praha. Academia (1986): Mluvnice češtiny 2, Praha. Havránek, B. Jedlička, A. (1960): Česká mluvnice, Praha. Příruční mluvnice češtiny (1996), Brno. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Název předmětu: Syntax českého jazyka 10
Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 4 hodiny přednášek Podmínky: vykonaná zkouška z Fonologie a morfologie českého jazyka Zkouška: ústní Obsah: Srovnávání různých teoretických přístupů k syntaktické problematice a k různým syntaktickým popisům (obzvlášť strukturně-funkčnímu a sémantickému). Tradice rozboru syntaxe v české filologii. Syntax současného českého spisovného jazyka zahrnuje: modálnost, aktuální a kontextuální větné členění, slovosled, syntagmatiku, syntaktické vztahy, větné členy, věty bez subjektu, jednoduché a složené věty a syntax textu. Cíl: Získání vědomostí o jazykovém systému na syntaktické úrovni. Academia (1987): Mluvnice češtiny 3, Praha. Bauer, J. Grepl, M. (1970): Skladba spisovné češtiny, Praha. Grepl, M. Karlík, P. (1986): Skladba spisovné češtiny, Praha. Příruční mluvnice češtiny (1996), Brno. Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb. Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb. Šmilauer, V. (1966). Novočeská skladba, Praha. Název předmětu: Dějiny českého jazyka a dialektologie Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 4 hodiny přednášek Podmínky: vykonaná zkouška ze Syntaxe českého jazyka Zkouška: ústní Obsah: Proces standardizace českého jazyka, resp. sociolingvistický přehled od předstandardního období do současnosti bude prezentován v kontextu kulturně-historických změn, které poznamenaly nejvýznamnější momenty ve vývoji spisovného jazyka. Jazykově-historická periodizace se propojuje s periodizací literárně-historickou. V každém období budou rozebírány nejvýznamnější genetickolingvistické změny a rozvoj dialektů. Samostatně pak základní dialektologické rozlišnosti a poměr mezi českým standardem a substandardem. V této oblasti si student může zvolit seminární práci. 11
Cíl: Získání základních kulturologických poznatků o okolnostech vytváření českého spisovného jazyka, získání vědomostí o nejdůležitějších prvcích české historické gramatiky, rozlišování českých dialektů, zejména rozlišování českého standardu a substandardu. Brozović, D. (1970): Standardni jezik, Zagreb. Cuřín, F. i kol. (1964): Vývoj českého jazyka a dialektologie, Praha. Český jazyk. Najnowsze dzieje języków słowiańskych(1998), ed. J. Kořenský, Opole. Havránek, B. (1979): Vývoj českého spisovného jazyka, Praha. Lamprecht, A. Šlosar, D. Bauer, J. (1986): Historická mluvnice češtiny, Praha. Sesar, D. (1996): Putovima slavenskih književnih jezika, Zagreb. Název předmětu: Úvod do české kultury Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zápis do I. semestru bakalářského studia českého jazyka a literatury Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: Předmět je koncipován jako kombinace úvodu do studia českého literatury a dějin české kultury. Na pozadí české politické historie od raného středověku až po současnost (přizpůsobené poznatkům a zájmům filologů) bude věnována pozornost nejvýznamnějším momentům české literární a kulturní historie, které utvářejí českou kulturní identitu a které se staly symboly národní kultury. Bude pojednáno o českých zlatých dobách, o mecenáších kultury, kulturních institucích, českých klasicích, klasických literárních a uměleckých dílech, na něž bude nazíráno z perspektivy doby jejich vzniku a následného působení i z perspektivy doby jejich současné recepce.texty budou čteny a interpretovány v chorvatském překladu. Cíl: Získat poznatky o české kultuře a současné české kulturní identitě a jejich genezi, které by měly tvořit základ pro další bohemistické nebo komparativní studium. Literatura Agičić, D. (2000): Hrvatsko-češki odnosi na prijelazu iz XIX. u XX. stoljeće, Zagreb. Čornej, P. Pokorný J. (2000): A Brief History of the Czech Lands to 2000, Prague. Dĕjiny zemí koruny české I, II. (1993), Praha. Esih, I. (1939): Što su Česi i Slovaci dali Hrvatima, Zagreb. Karpatský, D. (1975): Češka književnost, u Povijest svjetske književnosti, kniha 7, Zagreb. Krulj, D. (1934): Život i rad Tome Garik Masaryka, Osijek. Masaryk, T. G. (1923): Jan Hus: češki preporod i češka reformacija, Zagreb. 12
Patočka, J. (2000): Što su Česi, Zagreb. Steindl, R. (1994): Češka povijest i filozofija, Filozofska istraživanja 14 (1994), 4(55), str. 653-660. Tomek, V. V. (1899): Povjest kraljevine Česke, Zagreb. Zlatna knjiga češkoga pjesništva(2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb. Název předmětu: Česká literatura do konce XIX. století Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (letní) Status: povinný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: vykonaná zkouška z Úvodu do české kultury Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: Předmětem zájmu budou vybrané kapitoly z dějin české literatury od počátků do konce XIX. století. O jednotlivých tématech bude pojednáno chronologicky, úvodní kapitola bude věnována staroslověnskému písemnictví na českém území a střetu latinské a slovanské tradice. Přes počátky české literatury, dobu husitskou, český humanismus a baroko se postupně dospěje až k ranému obrození na konci XVIII. století. Zatímco ke starší literatuře a k ranému obrození bude přistupováno spíše skrze historické interpretace těchto epoch, při výkladu českého vrcholného a pozdního obrození a doby poobrozenecké až po konec XIX. století bude kladen důraz na analýzy konkrétních literárních děl, ohnisko zájmu se tedy přesune ke konkrétnímu literárnímu korpusu tohoto období. Cíl: Cílem kurzu bude seznámit studenty s nejmarkantnějšími a nejplodnějšími obdobími české kultury a literatury do konce XIX. století a nabádat je, aby se pokusili díla těchto epoch konfrontovat s dobovými ideologickými, myšlenkovými či náboženskými subdeterminanty. Černý, V. (1996): Až do předsínĕ nebes, Praha. Dĕjiny české literatury I(1959), ed. Felix Vodička, Praha. Dĕjiny české literatury II(1960), ed. Felix Vodička, Praha. Dĕjiny české literatury III(1961), ed. Miloš Pohorský, Praha. Karpatský, D. (1975): Češka književnost, in: Povijest svjetske književnosti, kniha 7, Zagreb. Lehar, J. a kol. (1998): Česká literatura od počátků k dnešku, Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, 1 (A-G)(1985), Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,2/i (H-J), 2/II (K-L) (1993), Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,3/i (M-O), 3/II (P-Ř) (2000), Praha. Macura, V. (1995): Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ, Jinočany. Novák, A. (1936-39): Přehledné dějiny literatury české, Olomouc. Slovník literárních směrů a skupin (1983), ed. Štĕpán Vlašín, Praha. 13
Zlatna knjiga češkoga pjesništva (2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb. Název předmětu: Česká literatura XX. století Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: vykonaná zkouška z České literatury do konce XIX. století Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: Náplní kurzu nebude důsledně sledovat chronologii a logiku vývoje české literatury ve XX. století, spíše bude věnována pozornost několika problémovým celkům, které reprezentují literární tvorbu 20. století: proměnám politických ideologií, které z vnějšku determinují literární normy a vedou k poznávání zásadních sociálně-kulturních vlivů na literární tvorbu; zrodu různých literárněuměleckých myšlenkových směrů a proudů, kolem nichž se soustřeďují relevantní spisovatelé; otázce výlučnosti některých spisovatelů, což rovněž ovlivňuje a formuje literární vývoj; genologické problematice: zejména otázce, jakým způsobem převaha určitých žánrů v některých obdobích české literatury 20. století způsobuje upřednostňování právě těchto žánrů (literární esejistika na začátku století, intermediální žánry ve 20. letech, budovatelský román v raných 50. letech, poezie všedního dne na přelomu 5é. a 60. let, román a absurdní dramata v 60. letech atd.). Ke každému tématu bude přistupováno skrze analýzy konkrétního literárního díla. Cíl: Cílem kurzu je upozornit studenty na některé problémy, které determinují vývoj české literatury 20. století a přivést je k jejich rozpoznání v konkrétním literárním korpusu, příp. poukázat na to, jak literatura přesahuje rámce toho determinismu. Česká literatura 1945-1970. Interpretace vybraných děl (1992), ed. Jiřina Táborská i Milan Zeman, Praha. Český Parnas. Vrcholy literatury 1970 1990 (1993), ed. Jiří Holý, Praha Dĕjiny české literatury 4(1995), ed. Z. Pešat a E. Strohsová, Praha. Karpatský, D. (1975): Češka književnost, in: Povijest svjetske književnosti, kniha. 7, Zagreb. Kožmín, Zdenĕk (1998): Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti, Brno. Lehár, J. a kol. (1998): Česká literatura od počátků k dnešku, Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, 1 (A-G)(1985), Praha Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,2/i (H-J), 2/II (K-L) (1993), Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,3/i (M-O), 3/II (P-Ř) (2000), Praha. Slovník české prózy 1945-1994(1994), ed. B. Doukopil a M. Zelinský, Ostrava Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl I a II, (1995, 1998), ed. P. Janoušek, Praha. 14
Slovník literárních smĕrů a skupin(1983), ed. Štěpán Vlašín, Praha. Zlatna knjiga češkoga pjesništva(2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb. Název předmětu: Jazyková kultura Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr Status: povinně volitelný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zapsané studium na Univerzitě v Záhřebu Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: Jazyková kultura je samostatná lingvistická disciplína, založená ve druhé polovině 20. let XX. st. Základy této disciplíny byly položeny monografií Kultura jazyka K. Vinokurova z r. 1925 a tezemi, které členové Pražského lingvistického kroužku přednesli na Prvním mezinárodním slavistickém kongresu v Praze v roce 1929; největší podíl na jejím dalším rozvoji měli slavisté a germanisté. Předmětem tohoto kurzu je historický vývoj teorie jazykové kultury, a to od jejích počátku, kdy byla spjata s teorií literárního jazyka, až po současné jazykové vyjadřování. Cíl: Studenti se především seznámí s bohemistickými a kroatistickými pracemi z oblasti jazykové kultury a v menší míře i s pracemi rusistickými, polonistickými a germanistickými. Budou vedeni ke kritičnosti, která je nutná pro hodnocení stavu jazykové kultury a pro utváření jazykové politiky. Barić, E. a kol. (1999): Hrvatski jezični savjetnik, Zagreb. Greule, A. Lebesanft, F. ed. (1998): Europäische Sprachkultur und Sprachpflege, Tübingen. Havránek, B. Weingardt, M. ed. (1932): Spisovná čeština a jazyková kultura, Praha. Janáčková, J. a kol. (1995): Spisovná čeština a jazyková kultura 1993, Praha. Jonke, Lj. (1964): Književni jezik u teoriji i praksi, Zagreb. Kráľ, A. Rýzková, A. (1990): Základy jazykovej kultúry, Bratislava. Název předmětu: Pražská lingvistická škola Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr Status: povinně volitelný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zapsané studium na Univerzitě v Záhřebu 15
Obsah: Pražský lingvistický kroužek byl založen v roce 1926 a soustřeďoval nemalý počet tehdejších předních lingvistů, a to buď přímo jako jeho členy (N. Trubeckoj, R. Jakobson, V. Mathesius, B. Havránek), nebo jako přednášející na pravidelně pořádaných setkáních (O. Jespersen, E. Benveniste ad.). Na činnosti Kroužku se podíleli i filozofové (E. Husserl, R. Carnap) a literární teoretici (J. Tyňanov, J. Mukařovský). Práce, které vznikly v rámci Kroužku, byly zveřejňovány v časopise Travaux du Circle linguistique de Prague. I přes snahu obnovit aktivity Kroužku po 2. světové válce, bylo nejvýznamnějších výsledků dosaženo právě během prvního desetiletí jeho existence. Předmětem kurzu jsou klíčové práce členů PLKu, kteří otevřeli nové kapitoly v dějinách obecné lingvistiky a slavistiky, a to především v oblasti fonologických výzkumů, synchronní lingvistiky a standardologie. Cíl: Seznámit studenty s nejvýznamnějším obdobím působení Kroužku, kterému se dostalo i největšího mezinárodního ohlasu, ale i s dalšími lingvistickými tématy Pražské školy, které ovlivnily metodologii české a slovenské lingvistiky. Havránek, B. (1998): Principi Praške lingvističke škole, Zbornik za filologiju i lingvistiku Matice srpske XIII/1. Jedlička, A. (1971): Praška škola i problematika standardnih jezika, osobito slavenskih, Zadarska revija 20. Mathesius, V. ed. (1947): Čeština a obecny jazykozpyt, Praha. Vachek, J. (1964): A Prague School Reader in Linguistics, Bloomington. Vachek, J. (1999): Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné, Praha. Vachek, J. (1964): The Linguistic School of Prague. An Introduction into its Theory and Practice, Bloomington. Název předmětu: Staroslověnština Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr (zimní) Status: povinně volitelný v bakalářském studiu (podmínka pro zápis do magisterského studia) Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: - Zkouška: písemná. ústní Obsah: Počátky slovanského písemnictví, první slovanský spisovný jazyk a jeho hovorová základna (vztah k praslovanštině); historické okolnosti moravské mise: úloha Říma a Cařihradu; první překlady do slovanštiny; nejstarší slovanské texty; prameny ke studiu života a díla Cyrila a Metoděje; staroslovanské redakce; role cyrilometodějského dědictví u jednotlivých slovanských národů. Fonologie, morfologie a syntax staroslověnštiny; základy hlaholské a cyrilické paleografie. Cíl: Cílem je seznámit studenty s počátky slovanského písemnictví, poučit je o elementární 16
staroslovanské gramatice a lexiku, aby mohli přiměřený způsobem porozumět vývoji jednotlivých jazykových kategorií až po současné slovanské jazykové idiomy. povinná: Damjanović, Stjepan: Staroslavenski jezik, Zagreb 2002, 5-183; Damjanović, Stjepan: Slovo iskona, Zagreb 2002. Damjanović, Stjepan i dr: Mali staroslavensko-hrvatski rječnik, 2004, izabrana poglavlja 1-174. Bratulić, Josip: Žitja Konstantina Ćirila i Metodija i druga vrela, Zagreb (jedno z vydání). doplňková: Hamm, Josip: Staroslavenska gramatika, Zagreb, jedno z vydání. Hamm, Josip: Staroslavenska čitanka, Zagreb, jedno z vydání. Grivec, Franc: Slavenski blagovjesnici sveti Ćiril i Metod, Zagreb 1985. Koneski, Blaž: Ohridska književna škola, in: Slovo 6-8, 177-194. Hamm, Josip: Hrvatski tip crkvenoslavenskog jezika, in: Slovo13,43-67. Babič, Vanda: Učbenik stare cerkvene slovanščine, Ljubljana 2003. Schaeken, Jos/Nirnbaum, Henrik: Die altkirchenslavische Schriftkultur, Muenchen 1999. Trunte, Nikolaos H: Ein praktisches Lehrbuch des Kirchenslavischen in 35 Lektionen, Band 1, Muenchen 1997. Trunte, Nikolaos H: Ein praktisches Lehrbuch des kirchenslavischen in 30 Lektionen, Band 2, Muenchen 1998. Název předmětu: Bohemica v chorvatském překladu / Croatica v českém překladu Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr Status: povinně volitelný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zapsané studium na Univerzitě v Záhřebu Zkouška: ústní Obsah: Náplní kurzu bude sledovat chorvatsko-české kulturní kontakty a to od založení Univerzity Karlovy a příchodu chorvatských hlaholitů do Prahy (14. st.), přes spolupráci chorvatských a českých obrozenců v 19. st., až do současnosti se zvláštním zřetelem na literární vazby. Pozornost bude věnována chorvatským překladům českých autorů a českým překladům chorvatských autorů, především těm reprezentativním, ale i těm, kteří jinými způsoby, např. svým veřejným působením či filologickými, lexikografickými aj. pracemi, podporovali a udržovali vzájemnou spolupráci. 17
Cíl: Získání poznatků o příslušnosti Chorvatů a Čechů ke stejnému civilizačnímu okruhu a o jejich kulturních vazbách v průběhu dějin, zvláště pak v určitých obdobích, na základě studia kulturního dědictví, které si vzájemně předali. Agičić, D. (2000): Hrvatsko-češki odnosi na prijelazu iz XIX. u XX. stoljeće, Zagreb. Berkopec, O. (1940): Česká a slovenská literatura, divadlo, jazykozpyt a národopis v Jugoslávii (od 1800 do 1935), Praha. Česká beseda v Záhřebĕ 1874-1924 (1924), Zagreb. Godišnja nagrada INE za promicanje hrvatske kulture u svijetu za 2001. godinu: dobitnik Dušan Karpatský (2002), Zagreb. Hercigonja (1971): Srednjovjekovna književnost in: Povijest hrvatske književnosti, kniha 2, Zagreb. Jonke, Lj. (1964): Književni jezik u teoriji i praksi, Zagreb. Karpatský, D. (1983): Croatica na češkom jeziku. Prijevodi djela hrvatske književnosti u zasebnim knjigama /Croatica v češtinĕ bibliografie knižně vydaných českých překladů děl charvátských autorů v letech 1560-1981/, Zagreb. Mali hrvatsko-češki biografski leksikon / Malý chorvatsko-český biografický slovník (2002), připr. J. Bošnjak, D. Karpatský, Z. Pičuljan, Prag. Matušek, J. (1994): Češi v Chorvatsku / Česi u Hrvatskoj, Daruvar. Matušek, J. (1994): Dvjesta godina zajedno, Daruvar. Název předmětu: Tendence v českém básnictví XX. století Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr Status: povinně volitelný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zapsané studium na Univerzitě v Záhřebu Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: Kurz by se měl zabývat čtením antologie Zlatna knjiga češkoga pjesništva, která byla vydána v Záhřebu v roce 2003 a je vysoce hodnocena jak v ČR, tak i v Chorvatsku. Jedná se pravděpodobně o nejobsáhlejší antologii české poezie, jaká byla v zahraničí vydána. Vybraní básníci 20. století jsou v ní zastoupeni poměrně značným počtem veršů (sto a více), jejich texty tvoří dvě třetiny antologie. Studenti budou vedeni k chronologickému čtení poezie 20. století s pomocí interpretačních komentářů např. J. Mukařovského, Z. Pešata, M. Červenky, Z. Kožmína či J. Trávníčka. Cíl: Cílem kolegia je názorně upozornit na možnosti čtení poezie, jaké nabízí antologie. Červenka, M. (1991): Styl a význam, Praha. 18
Červenka, M. (1996): Obléhání zevnitř, Praha. Česká literatura 1945-1970. Interpretace vybraných děl (1992), ed. Jiřina Táborská a Milan Zeman, Praha. Český Parnas. Vrcholy literatury 1970 1990 (1993), ed. Jiří Holý, Praha. Dĕjiny české literatury 4(1995), ed. Zdenĕk Pešat i Eva Strohsová, Praha. Kožmín, Z. (1998): Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti, Brno. Lehár, J. a kol. (1998): Česká literatura od počátků k dnešku, Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, 1 (A-G)(1985), Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,2/i (H-J), 2/II (K-L) (1993), Praha. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,3/i (M-O), 3/II (P-Ř) (2000), Praha. Mukařovský, J. (1987): Struktura, funkcija, znak, vrednost, Beograd. Mukařovský, J. (1999): Književne strukture, norme i vrijednosti, Zagreb. Pešat, Z. (1985): Dialogy s poezií, Praha. Pešat, Z. (1991) Jaroslav Seifert, Praha. Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl I a II, (1995, 1998), ed. P. Janoušek, Praha. Trávníček, J. (1996): Poezie poslední možnosti, Praha. Zlatna knjiga češkoga pjesništva (2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb. Název předmětu: Současní čeští prozaici, kteří se prosadili v 60. letech XX. století Jazyk: chorvatština Trvání: 1 semestr Status: povinně volitelný Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře Podmínky: zapsané studium Univerzitě v Záhřebu Zkouška: ústní, seminární práce Obsah: 60. léta se obecně považují za velmi dynamické a plodné období v české literatuře, ale i za období, v kterém se poprvé stává román dominantní formou vyjadřování nové literární generace. Svá první významná díla v tomto období vydala řada tehdy mladých spisovatelů (M. Kundera, L. Vaculík, L. Fuks, B. Hrabal, J. Škvorecký, V. Páral, I. Klíma, A. Lustig, J. Šotola), kteří se v solidním počtu vyšplhali na český Parnas, někteří i na světový. Jedná se o hojně překládané spisovatele, a to i do chorvatštiny, takže jsou v Chorvatsku známa díla celé generace uvedených autorů. Cíl: Cílem kurzu je prostřednictvím četby vybraných textů sledovat homogennost jedné literární generace, sledovat analogie v dílech příslušníků této generace (a to na úrovni motivů, vypravěčského postupu, slohu a jazyka), které by měly poukázat na společný svět, z něhož tato literatura vychází, stejně jako sledovat generační rozlišnosti, které by měly upozornit na odlišné možnosti prezentace téhož světa, kterou tato generace nabízí. 19