2015 Dostupný z

Podobné dokumenty
2015 Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

2016 Dostupný z

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

2010 Dostupný z

Rychlý růst vzdělanosti žen

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

v rámci EU Dostupný z

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

2011 Dostupný z

Postavení českého trhu práce v rámci EU

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

2. ZAMĚSTNANCI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

PŘÍLOHY. Příloha 7: Malé obce z hlediska kategorií a výskytu matričních a stavebních úřadů na území. Jihomoravského kraje.

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Zdravotní stav seniorů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Budoucnost kohezní politiky EU

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

Cyklisté. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Mladí lidé po ukončení studia na trhu práce

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

KAPACITY A VÝSLEDKY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI AKTUALIZACE INOVAČNÍ STRATEGIE PLZEŇSKÉHO KRAJE

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Cyklisté. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost...

1. Míra ekonomické aktivity

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. v roce 2018

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Počítače a internet v českých domácnostech

Česká republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH

2012 Dostupný z

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016

E Veřejná správa.

Nezaměstnanost ve státech EU

Transkript:

Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 10.01.2017 Praha má nejnižší míru dlouhodobé nezaměstnanosti ze všech regiónů EU28 Petráňová, Marta; Mejstřík, Bohuslav 2015 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204377 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

3. 11. 2015 Praha má nejnižší míru dlouhodobé nezaměstnanosti ze všech regionů EU28 Růst naší ekonomiky v posledních letech se příznivě projevuje i ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných déle než jeden rok na celkové pracovní síle v roce 2014 dosáhl 2,7 %, tj. o 0,3 p. b. méně než v roce 2013. Rozdíly mezi českými kraji jsou stále relativně vysoké. V rámci EU28 je však míra dlouhodobé nezaměstnanosti v jednotlivých regionech NUTS 2 diametrálně odlišná. Vývoj celkové nezaměstnanosti přímo ovlivňuje změny v počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Za dlouhodobě nezaměstnané přitom považujeme v rámci výběrového šetření pracovních sil (LFS) všechny 15 a víceleté osoby, které jsou bez zaměstnání jeden rok a déle, aktivně hledají práci a jsou schopné nástupu do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Zlepšení situace lze pozorovat v posledních dvou letech. Počet těchto osob klesl v roce 2014 meziročně o 20 tis. na 141 tis. a tendence poklesu se projevila i v průběhu letošního roku (podle posledních dostupných údajů meziroční pokles činil ve 3. čtvrtletí téměř 12 tis.). Dlouhodobě bez práce jsou většinou ženy (v roce 2014 to bylo 75 tis. žen proti 66 tis. mužů). V minulém roce se však počet těchto žen meziročně snížil více než četnost skupiny dlouhodobě nezaměstnaných mužů. Snižování počtu nezaměstnaných v posledních dvou letech se projevilo i ve vývoji míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (je konstruována jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných k součtu všech pracujících a všech nezaměstnaných v daném období) činila v minulém roce 2,7 %. V prvním pololetí letošního roku dále klesla na 2,5 % (hlavně u žen) a přibližuje se tak úrovni z let 2008 resp. 2009. Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a míry dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR v letech 2008 až 2014 podle pohlaví 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkem muži ženy celkem muži ženy Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 1

A. Přetrvávají rozdíly v míře dlouhodobé nezaměstnanosti mezi českými kraji Pro hodnocení míry dlouhodobé nezaměstnanosti podle jednotlivých aspektů byly využity definitivní údaje za rok 2014. Za tento rok jsou k dispozici i srovnatelné údaje o míře dlouhodobé nezaměstnanosti za všechny regiony Evropské unie (viz dále). Ve většině krajů nedosáhla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v minulém roce 3 % (v Praze dokonce méně než 1 %), složitější situace je v Karlovarském, Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve kterých se pohybuje v rozpětí 4,1 % až 5,0 %. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje je míra dlouhodobé nezaměstnanosti žen ve všech ostatních krajích vyšší než mužů. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR v roce 2014 Území Celkem Muži Ženy v % Česká republika 2,7 2,2 3,2 Kraj: Hl. m. Praha 0,8 0,9 0,8 Středočeský 1,9 1,7 2,2 Jihočeský 2,0 1,5 2,8 Plzeňský 2,5 1,6 3,7 Karlovarský 5,0 4,1 6,2 Ústecký 4,4 3,8 5,2 Liberecký 2,8 2,0 3,8 Královéhradecký 2,0 1,8 2,2 Pardubický 2,8 2,1 3,7 Vysočina 2,1 1,4 2,9 Jihomoravský 2,7 2,7 2,7 Olomoucký 4,1 3,2 5,3 Zlínský 1,8 1,5 2,2 Moravskoslezský 4,2 3,5 5,1 Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil B. Čím vyšší vzdělání tím menší problémy s nezaměstnaností Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se značně liší podle dosaženého vzdělání respondentů. Zvlášť vysoká je mezi osobami se základním vzděláním (13,6 %), nadprůměrná je i v početné skupině vyučených (střední vzdělání bez maturity). Tato míra klesá ve skupině osob s maturitou na 1,7 % a mezi vysokoškoláky dokonce až na 0,8 %. Vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve skupině se základním vzděláním mezi muži. Na úrovni sekundárního vzdělávání (ISCED 3) je však míra dlouhodobé nezaměstnanosti žen zřetelně vyšší než u mužů, na úrovni terciárního vzdělání je již míra nezaměstnanosti stejně nízká u mužů i u žen. Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 2

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti podle vzdělání v roce 2014 CZ-ISCED 2011 Ukazatel Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkem muži ženy Dosažené vzdělání: základní 13,6 14,5 12,8 střední bez maturity 3,2 2,4 4,8 střední s maturitou 1,7 1,3 2,1 vysokoškolské 0,8 0,8 0,8 Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil v % Časté jsou úvahy o věku osob ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností. Do určité míry je překvapující, že podíl osob nezaměstnaných déle než jeden rok je nejvyšší v nejmladších skupinách produktivního věku. To je však ovlivněno konstrukcí míry, kdy nejsou brány v úvahu velké počty mladých, které se teprve připravují ve školách na své budoucí povolání. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti klesá ve skupině 25-29letých, kteří již z valné části ukončili své vzdělání, na 2,7 %. Vůbec nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti je ve skupině mladších čtyřicátníků (2,2 %), od 45 let až do 60 let se pohybuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti pod hranicí tří procent. Dlouhodobá nezaměstnanost v předdůchodovém věku se výrazně neodlišuje od mladších věkových skupin, má však negativní vliv na sociální situaci těchto osob (výše starobního důchodu, možnost podpory závislých osob v rámci širší rodiny). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti mužů a žen podle věku v roce 2014 Věkové skupiny Celkem Muži Ženy v % 15 let a více 2,7 2,2 3,2 v tom: 15 až 29 let 3,4 3,5 3,1 15 až 19 let 5,6 7,2 3,0 20 až 24 let 4,3 4,5 3,8 25 až 29 let 2,7 2,7 2,7 30 až 44 let 2,6 1,9 3,4 30 až 34 let 3,0 2,5 3,9 35 až 39 let 2,5 1,9 3,2 40 až 44 let 2,2 1,2 3,4 45 až 59 let 2,7 2,2 3,3 45 až 49 let 2,6 1,9 3,3 50 až 54 let 2,7 2,4 3,1 55 až 59 let 2,8 2,4 3,3 60 a více let 1,1 1,2 1,0 60 až 64 let 1,4 1,5 1,3 65 a více let 0,3 0,1 0,4 Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 3

V roce 2014 splňovalo kritérium pro zařazení mezi dlouhodobě nezaměstnané 141 tis. osob. Většina z nich (107 tis.) v posledních osmi letech pracovala. Počet osob, které nikdy nepracovaly anebo práci ukončily před více než 8 lety, činil po přepočtu na celou populaci 34 tis. Absolutně nejvyšší počet nezaměstnaných s pracovní zkušeností byl v hlavní třídě 9 - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (25 tis.) a v hlavní třídě 5 - pracovníci ve službách a prodeji (20 tis.). K hranici 20 tis. se přiblížil i počet nezaměstnaných dříve pracujících jako řemeslníci a opraváři - hlavní třída 7 a počet bývalých pracovníků obsluhy strojů a zařízení - hlavní třída 8. To jen potvrzuje, že v souvislosti se změnou v odvětvové a profesní skladbě řada osob, které původně vykonávaly převážně dělnické profese (muži) nebo pracovaly ve službách a obchodu (ženy), má problémy se svým pracovním uplatněním. Počet nezaměstnaných dříve pracujících v ostatních profesních skupinách byl již velmi nízký, dohromady jen něco přes 30 tis. Počtu dlouhodobě nezaměstnaných s pracovní zkušeností v dělnických profesích a obchodu odpovídá i počet těchto osob podle odvětvové sekce dříve vykonávaného zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnaní pracovali především ve zpracovatelském průmyslu (přes 36 tis.), v obchodních organizacích a ve stavebnictví. V těchto třech odvětvových sekcích dříve pracovalo téměř 60 % všech dlouhodobě nezaměstnaných s pracovní zkušeností. Změny v odvětvové a profesní struktuře se projevily zejména v severních regionech republiky, kde byl dopad omezení či útlumu činností v řadě odvětví značný (např. těžba a dobývání). C. Nezaměstnanost je v naší republice v rámci EU jedna z nejnižších Jestliže v ČR byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti relativně nízká (2,7 %), tak v průměru za všechny členské země EU28 byla v roce 2014 téměř dvojnásobná (5,1 %). Obecná míra nezaměstnanosti 15 a víceletých osob byla v ČR pátá nejnižší z EU28, míra dlouhodobé nezaměstnanosti osmá nejnižší. Rozdíl v pořadí ve výši měr vyplývá z toho, že procento dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných je v naší republice vyšší, což souvisí s velkým úbytkem krátkodobě nezaměstnaných. Z přehledu zemí se vymyká Řecko, ale i Španělsko, kde je dlouhodobě nezaměstnaný dokonce každý pátý, resp. osmý ekonomicky aktivní obyvatel. Obecná míra nezaměstnanosti a míra dlouhodobé nezaměstnanosti v zemích EU28 v roce 2014 Území Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v % pořadí země v% pořadí země EU28 10,2 5,1 Belgie 8,5 13. 4,3 15. Bulharsko 11,4 21. 6,9 21. Česká republika 6,1 5. 2,7 8. Dánsko 6,6 7. 1,7 4. Německo 5,0 1. 2,2 6. Estonsko 7,4 9. 3,3 12. Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 4

Irsko 11,3 20. 6,7 20. Řecko 26,5 28. 19,5 28. Španělsko 24,5 27. 12,9 27. Francie 10,3 17. 4,4 16. Chorvatsko 17,3 26. 10,1 26. Itálie 12,7 22. 7,8 23. Kypr 16,1 25. 7,7 22. Lotyšsko 10,8 19. 4,7 17. Litva 10,7 18. 4,8 18. Lucembursko 6,0 4. 1,6 3. Maďarsko 7,7 11. 3,7 13. Malta 5,9 3. 2,7 9. Nizozemsko 7,4 10. 3,0 11. Rakousko 5,6 2. 1,5 1. Polsko 9,0 15. 3,8 14. Portugalsko 14,1 24. 8,4 24. Rumunsko 6,8 8. 2,8 10. Slovinsko 9,7 16. 5,3 19. Slovensko 13,2 23. 9,3 25. Finsko 8,7 14. 1,9 5. Švédsko 7,9 12. 1,5 2. Spojené království 6,1 6. 2,2 7. Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey D. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou postiženy zejména regiony na jihu EU Jestliže v úvodu bylo konstatováno, že v naší republice přetrvávají velké rozdíly mezi kraji ve výši míry dlouhodobé nezaměstnanosti, pak podstatně větší a závažnější jsou tyto diference mezi regiony v rámci celé Unie. Eurostat každoročně zveřejňuje údaje o míře dlouhodobé nezaměstnanosti na úrovni NUTS 1 a NUTS 2 za všechny členské země EU28. Geograficky se územní celky NUTS 2 skládají z regionů NUTS 3 (v případě České republiky krajů) nebo jsou s nimi totožné. V České republice je na úrovni NUTS 2 definováno celkem osm regionů soudržnosti. K 1. lednu 2015 bylo vymezeno v rámci EU28 celkem 98 územních celků na úrovni NUTS 1 (v případě ČR je to celá republika) a 276 na úrovni NUTS 2. Pro porovnání ČSÚ vybral všechna území na úrovni NUTS 2, za která byly zjištěny údaje a které odpovídají kriteriu věrohodnosti dat. V případech, kdy údaje nebyly zjištěny za úroveň NUTS 2 a byly k dispozici úplné údaje za NUTS 1, byly do vybraného souboru zařazeny tyto NUTS 1. Jinak k úrovni NUTS 1 nebylo přihlédnuto. Celkový počet těchto vybraných územních celků dosáhl 265. Rozpětí regionálních měr dlouhodobé nezaměstnanosti je mimořádné. Pohybuje se v intervalu od 0,8 % až 22,9 % (včetně zámořských území některých států). Mimořádné postavení mezi všemi regiony má naše hlavní město Praha, které spolu s Horním Bavorskem a Západním Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 5

Rakouskem má vůbec nejnižší ze všech regionů EU28. Praha a Horní Bavorsko mají také vůbec nejnižší obecnou míru nezaměstnanosti (2,5 %). Pokud jde o jednotlivé státy, tak z dvaceti regionů s nejnižší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti je jich deset v Německu, čtyři ve Spojeném království, tři ve Švédsku, dvě v Rakousku a díky Praze i jeden v ČR. Z dalších regionů České republiky byl region Střední Čechy na 64. místě (z 265 zařazených), Jihozápad na 80., Severovýchod na 92., za ním hned na 93. místě Jihovýchod. V první polovině pořadí se umístila i Střední Morava na 112. místě. Další naše regiony soudržnosti s vyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti, konkrétně Moravskoslezsko a Severozápad jsou na 157., resp. 167. místě. V řadě regionů, zejména jižní Evropy, je míra dlouhodobé nezaměstnanosti tristní. Špatná situace je téměř ve všech regionech Řecka, kde mezi dvacet nejpostiženějších regionů v celé EU28 patří deset řeckých regionů. Vysoká dlouhodobá nezaměstnanost je také v autonomních oblastech Španělska (Melilla a Ceuta), na Kanárských ostrovech, v Andaluzii a v Kastilii- La Mancha, ve třech vesměs zámořských územích Francie a Kalábrie se Sicílií v Itálii. Dvacet regionů NUTS2 s nejnižší a nejvyšší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti v rámci EU28 Nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti Nejvyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti území NUTS2 země v % pořadí území NUTS2 země v % pořadí Praha CZ 0,8 1-3 Ciudad Autónoma de Ceuta (ES) ES 22,9 1 Oberbayern DE 0,8 1-3 Dytiki Ellada (NUTS 2010) EL 22,1 2 Westösterreich AT 0,8 1-3 Kentriki Makedonia (NUTS 2010) EL 21,6 3 Freiburg DE 0,9 4-5 Attiki EL 21,1 4 Unterfranken DE 0,9 4-5 Ipeiros (NUTS 2010) EL 20,3 5 Tübingen DE 1,0 6-10 Sterea Ellada (NUTS 2010) EL 19,4 6-7 Niederbayern DE 1,0 6-10 Canarias ES 19,4 6-7 Mittelfranken DE 1,0 6-10 Ciudad Autónoma de Melilla (ES) ES 18,9 8 Oberösterreich (NUTS 1) AT 1,0 6-10 Thessalia (NUTS 2010) EL 18,6 9 Herefordshire, Worcestershire and UK 1,0 6-10 Réunion (NUTS 2010) FR 17,7 10 Warwickshire Oberpfalz DE 1,1 11-17 Andalucía ES 17,4 11 Schwaben DE 1,1 11-17 Peloponnisos (NUTS 2010) EL 17,2 12 Småland med öarna SE 1,1 11-17 Anatoliki Makedonia, Thraki (NUTS 2010) EL 17,1 13 Övre Norrland SE 1,1 11-17 Dytiki Makedonia (NUTS 2010) EL 16,5 14 Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire UK 1,1 11-17 Guadeloupe (NUTS 2010) FR 16,3 15 Surrey, East and West Sussex UK 1,1 11-17 Castilla-la Mancha ES 15,9 16-17 Hampshire and Isle of Wight UK 1,1 11-17 Départements d'outre-mer (NUTS 2010) FR 15,9 16-17 Stuttgart DE 1,2 18-20 Calabria IT 15,7 18 Karlsruhe DE 1,2 18-20 Sicilia IT 15,4 19 Mellersta Norland SE 1,2 18-20 Kriti EL 15,2 20 Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 6

Ve 42 regionech EU je míra dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší než 10 %. To je závažný problém nejen pro tyto oblasti, ale i pro jednotlivé státy a vlastně pro celou Unii. Mezi tyto regiony se řadí téměř všechny řecké (13), stejný počet regionů ve Španělsku, dále šest italských regionů, pět francouzských (všechny jsou zámořská území) a oba regiony NUTS 2 Chorvatska. Do této skupiny patří i dva regiony Slovenska, a to Střední a Východní Slovensko. Překvapivě se mezi regiony s více než desetiprocentní mírou dlouhodobé nezaměstnanosti zařadil i region Brusel-hlavní město. * * * Problém dlouhodobé regionální nezaměstnanosti je značný. Přitom je potřeba si uvědomit, že sociálně ekonomická situace je v řadě oblastí ještě svízelnější, protože mnoho respondentů nesplňuje kritéria pro zařazení mezi nezaměstnané (aktivní hledání práce, schopnost nástupu do 14 dnů) a jsou tedy klasifikováni jako ekonomicky neaktivní. Autor Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ Tel.: +420 274 054 357; +420 274 052 203 E-mail: marta.petranova@czso.cz; bohuslav.mejstrik@czso.cz Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 7