klasifikace kontaminanty sekundární (endogenní)

Podobné dokumenty
Kontaminující látky. klasifikace kontaminanty sekundární (endogenní)

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

Systém zajištění bezpečnosti potravin

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

Monitoring cizorodých látek

Mykotoxiny výskyt v potravinách a jejich efekty

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Mykotoxiny tvorba a původci

Přílohy. Tabulka: Celkový přehled sledovaných komodit a analytů v rámci plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002

AKTUÁLNÍ INFORMACE Z OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN

Mykotoxiny v obilovinách aktuální situace ve sklizni 2017 Ivana Polišenská

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport

Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Pesticidy výskyt v potravinách a jejich efekty

BEZPEČNOST POTRAVIN AKTUÁLNÍ TÉMATA

Vliv výživy hospodářských zvířat na kvalitu živočišných produktů s důrazem na zdraví člověka

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

dusičnany dusitany exogenně pomocí mikroorganismů během přepravy, skladování a zpracování surovin endogenně ve střevech působením mikroorganismů

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil

Systém kontroly a monitoringu mykotoxinů v krmivářské praxi. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách

OBSAH. 2 Zpráva o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích 1. ÚVOD... 4

Nebezpečí a riziko. Přehled nebezpečí z potravin. Alimentární nákazy a otravy z potravin Nebezpečí při výrobě potravin

Státní zemědělská a potravinářská inspekce Zpráva: Zpráva o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Mykologická analýza potravin

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, Praha 1 internet: info@mze.cz ISBN

Kontaminanty v pivovarství Renata Mikulíková VÚPS a.s.

MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN

kvasinky x plísně (mikromycety)

Kvalita a bezpečnost potravin a zemědělských produktů

BEZPEČNOST A KVALITA KRMIV

PROTOKOL O ANALÝZE VZORKU Datum vystavení :

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 5: Chemická kontaminace potravin, rezidua pesticidů a veterinárních léčiv

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Státní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2011

Přednáška č. 7 Znečištění ovzduší, polycyklické aromatické uhlovodíky

Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.

Tereza Páková, Michaela Kolářová

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

vybrané kontaminanty životního prostředí Teratogenní rizikové faktory

1. Oddělení hydrochemie Macharova 5, Ostrava - Přívoz 2. Oddělení hydrobiologie Macharova 5, Ostrava - Přívoz

OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY. Aleš Rajchl VŠCHT Praha

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne:

PRAHA, ČERVENEC 2014 ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH SLEDOVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH V REZORTU ZEMĚDĚLSTVÍ V ROCE 2013

Státní veterinární správa Èeské republiky. Informaèní bulletin è. 1/2002

Státní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2006

Obsah alergenů: Obsah dále uvedených alergenů se týká i obsahu stopových množství:

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 5: Chemická kontaminace potravin, rezidua pesticidů a veterinárních léčiv

Pavla Hájková Barbora Soukupová

SVAZ PRÙMYSLOVÝCH MLÝNÙ Ke Klíèovu 1, Praha 9. Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro mlýny

B NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

MYKOTOXINY. Ochratoxin A

Druhy a složení potravin

Principy úchovy potravin. Fyziologické změny. Fyziologické změny. Enzymové změny. Fyziologické změny

Vliv kulinární úpravy potravin na jejich nutriční hodnotu

Zatížení prostředí pesticidy. etapy I, II, III, V

Změny živin při přípravě pokrmů. Jana Dostálová VŠCHT Praha

AMINOKYSELINY REAKCE

Učební osnovy vyučovacího předmětu chemie se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU RYCHLÉHO VAROVÁNÍ PRO POTRAVINY A KRMIVA (RASFF) V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010

KADLEC, I. et al.: Syrové kravské mléko a jeho jakost. Praha, Milcom servis 1998, 50 s.


Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky

TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Konzervace potravin. Úprava potravin s cílem prodloužit její trvanlivost.

Mykologická analýza potravin

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 5: Chemická kontaminace potravin, rezidua pesticidů a veterinárních léčiv

3.5 CHEMISMUS MINAMATA ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE

D I O X I N Y riziko pro potraviny a krmiva

6) Zátěž české populace POPs

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU RYCHLÉHO VAROVÁNÍ PRO POTRAVINY A KRMIVA (RASFF) V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2010

CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

Aktivity Státní veterinární správy ČR na úseku bezpečnosti potravin v roce 2016

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 199/2012 ze dne:

Transkript:

. KNTAMINANTY PTRAVIN vstup do potravin (neúmyslný) zemědělská prvovýroba znečištění životního prostředí skladování, doprava, prodej technologické a kulinární zpracování klasifikace kontaminanty primární (exogenní) kontaminanty sekundární (endogenní) vnější zdroje vznik v potravině zdroje kontaminace zemědělská produkce používání pesticidních přípravků hnojení imise, emise použití zálivkové povrchové vody napadení mikroorganismy, zejména plísněmi veterinární ošetření skladování a zpracování posklizňová aplikace pesticidů vznik z relativně netoxických pesticidů napadení mikroorganismy technologické či kulinární úpravy penetrace aditiv z plastů kritéria hodnocení potenciální rizika a závažnost negativních účinků na zdraví člověka frekvence případů, kdy daná cizorodá látka byla prokázána jako příčina intoxikací lidí či zvířat častý výskyt v potravinách představujících důležité položky potravního koše perzistence a četnost výskytu daného kontaminantu v prostředí, možná konverze na produkty s vyšší toxicitou, schopnost akumulace v potravním řetězci člověka objem vstupů (emisí) daného kontaminantu do prostředí z průmyslu, zemědělství, městských aglomerací a dalších zdrojů význam potraviny, ve které se daný kontaminant vyskytuje, z pohledu mezinárodního obchodu prioritní kontaminanty mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny toxické minerální látky radioaktivní isotopy nitrososloučeniny polycyklické aromatické uhlovodíky halogenované organické sloučeniny rezidua pesticidů

rezidua veterinárních léčiv další kontaminanty (ethylkarbamát, kontaminanty z obalů) standardy a doporučení odex Alimentarius FA/W legislativa v ČR Zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 0/99 b., Vyhláška č. 98/99 b mykotoxiny toxické sekundární metabolity vláknitých hub (plísní), 0 toxikologicky významných mykotoxinů producenti plísně rodů Aspergillus Penicillium Fusarium výskyt plesnivé potraviny rezidua v živočišných tkáních a produktech výrobky získávané s využitím kulturních plísní produkty biotechnologií faktory ovlivňující kontaminaci biologické chemické prostředí (aktivita vody, teplota aj.) aflatoxiny Aspergillus sp. (A. flavus, A. parasiticus), teplota, vlhkost (subtropické a tropické klimatické podmínky) aflatoxiny řady B a G vysoké hladiny kukuřice, podzemnice olejná, pistácie nižší hladiny mandle, vlašské ořechy, hrozinky, koření toxicita (hepatotoxicita, mutagenita, karcinogenita) 8 0 9 aflatoxin B v živočišných organismech biotransformace (hydroxylace) metabolity přechodový faktor=poměr množství prekurzoru a metabolitu 00:00: (mléko), 000 000 (svalovina) inhibitory konzervační prostředky stimulátory vyšší mastné kyseliny, propionová kyselina detoxikace kontaminovaných materiálů (velmi obtížná) (extrakce N ) tepelné zpracování vesměs pokles, komplexy s proteiny

hygienické limity např. obecně 0 0 μg.kg (suma) dětská výživa μg.kg (M ) kojenecká výživa μg.kg (M ) patulin Penicillium patulinum, P. expansum jablka, hrozny, pomeranče apod., relativně velmi běžný kontaminant koncentrátů a džusů (< 0, mg.kg ) a a hydroxyfuro(,c)pyran()on relativně stabilní v p,0, antibiotické, antifungální, antivirové účinky vs. kancerogenita, mutagenita změny při zpracování potravin skladování pomalé snižování obsahu zahuštění šťávy vakuovou destilací snížení o % pasterace (90 /0 s) snížení o 0 % ethanolové kvašení rychlá degradace mikrovlnný ohřev snížení o 0 9 % hygienické limity např. obecně 0,0 0,0 mg.kg kojenecké výrobky 0,00 mg.kg trichotheceny Fusarium sp. cereálie, olejniny, pivo deoxynivalenol, nivalenol, T toxin 8 R R R deoxynivalenol, R =, R =, R = hygienické limity např. obiloviny mg.kg (deoxynivalenol) mouka mg.kg

ochratoxiny Aspergillus ochraceus, Penicillium viridicatum cereálie, zelené kávové boby, ledviny hosp. zvířat nefrotoxicita, hepatotoxicita, karcinogenita, perzistence hygienické limity 0 μg.kg změny při zpracování 8 9 0 N 8 9 ochratoxin A 0 další mykotoxiny sterigmatocystin, cyklopiazonová kyselina, rokvefortin, zearalenon, citrinin, penicillová kyselina, fusarin, alternarioly a altertoxiny, námelové alkaloidy, aj. toxiny bakterií exotoxiny a endotoxiny exotoxiny enterotoxiny, cytotoxiny neurotoxiny hygienické limity nejsou botulotoxiny ostridium botulinum neurotoxiny, polypeptidy, 9 aminokyselin nekyselé konzervované produkty (uzeniny) anaerobní podmínky, p,88,, 0 inaktivace 80 /0 minut, 00 /sekundy faktory a W, t, Na, dusitany další bakterální toxiny taphylococcus aureus,. perfringens, Bacillus cereus infekce, množení zárodků a tvorba toxinů v trávicím traktu Escherichia coli, almonella enteritidis,. typhimurium primárním zdrojem maso, mléko a vejce nitrososloučeniny produkty reakce sek. aminů s nitrosačními činidly R R N sekundární amin R + X N N N + R nitrosační činidlo Nnitrosamin X

sekundární aminy: aminokyseliny, biogenní aminy aj. nitrosační činidla: nitrosylový kation N +, oxidy dusíku faktory: p, teplota, doba, katalyzátory, inhibitory reakce klasifikace těkavé nitrosaminy: Nnitrosodimethylamin obsah netěkavé nitrosaminy : Nnitrososarkosin obsah toxikologie mutagenní, teratogenní, především karcinogenní účinky NDMA = Nnitrosodimethylamin NDEA = Nnitrosodiethylamin NPIP = Nnitrosopiperidin NPYR = Nnitrosopyrrolidin. perzistentní organochlorové sloučeniny polychlorované bifenyly obsah v prostředí 09 kongenerů planární kongenery (max. substituenty v poloze ortho) indikátorové kongenery: č. 8,, 0, 8, 8,, 80 p x m m o o o m o m kruh kruh 0(x+y) x+y (x+y = 0, x = počet v kruhu, y = počet v kruhu ) fyzikálněchemické vlastnosti technických PB termostabilita a fotostabilita nehořlavost chemická inertnost vysoká permitivita a výborné teplonosné vlastnosti výborná mísitelnost s organickými rozpouštědly vysoké body varu výskyt ve všech složkách životního prostředí bioakumulace biokoncentrace (pasivní difúze) biomagnifikace (důsledkem přenosu potravním řetězcem) p y

toxikologické hodnocení nízká akutní toxicita technických směsí karcinogenní riziko nepotvrzeno hygienické limity (suma indikátorových kongenerů nejvyšší přípustná množství 0, mg.kg tuku polychlorované dibenzopdioxiny a dibenzofurany názvosloví fyzikálně chemické vlastnosti kongenerů s vysokou toxicitou 8 9 0 8 9 x y x y PDD PDF vznik a hlavní zdroje průmyslové technologie (výroba pesticidů, PB, bělení celulosy chlorem) termické reakce s sloučeninami (spalování, metalurgie) fotochemické reakce v atmosféře sekundární kontaminace potravin (atmosférický spad, skládky, kaly) výskyt v potravinách hladiny na úrovni jednotek až desetin μg.kg tuku hl. zdrojem živočišné produkty s vyšším obsahem tuku polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) fyzikálněchemické vlastnosti zdroje sloučeniny s kondenzovanými benzenovými jádry pyren fluoranthen benzo[a]pyren (B[a]P) vznik pyrosyntézou organické hmoty (00900, např. spalováním fosilních paliv) některé mutageny, karcinogeny možnosti kontaminace poživatin PAU

emise cukr mléko vzduch zelenina ovoce přímé sušení spalinami sedimenty sedimentace (srážky) půda voda rostliny cereálie káva, čaj, ořechy tuky a oleje maso, ryby uzení pitná voda pečení smažení grilování balení pesticidy vyšší výnosy negativní dopady chemizace klasifikace podle cílových škodlivých činitelů insekticidy (hmyz) akaricidy (pavoukovití) fungicidy (plísně, cizopasné houby) herbicidy (plevelné rostliny) moluskocidy (měkkýši) rodenticidy (hlodavci) regulátory růstu rostlin, desikanty (kulturní rostliny) podle způsobu působení kontaktní systémové požerové respirační podle mechanismu biologického účinku insekticidy interakce s membránami buněk, neurotoxicita (perzistentní chlorované uhlovodíky) inhibice acetylcholinesterasy, neurotoxicita (organofosfáty, karbamáty, pyrethroidy) inhibice biosyntéza chitinu (estery benzoylmočoviny) herbicidy interference s biosyntézou nukleových kyselin (fenoxyalkanové a benzoové kyseliny) interference s fotosyntézou (triaziny, uracily) reakce s membránami buněk (bipyridylové) retardace klíčení (nitroaniliny) fungicidy inhibice enzymových systémů (ethylenbisdithiokarbamáty, ftalimidy) interference s biosyntézou DNA (benzimidazoly)

perzistentní chlorované uhlovodíky kontaktní insekticidy: DDT, aldrin, dieldrin, toxafen, heptachlor, hexachlorbenzen (B), γ, lindan, hexachloran, pentachlorfenol p,p DDT p,p DDD (TDE) dikofol produkty transformace p,p DDT heptachlor fyzikálněchemické vlastnosti B p,p DDE moderní insekticidy N P( ) chlorpyrifos (organofosfát) N aldikarb (karbamát) N permethrin (pyrethroid) F N N F diflubenzuron (estery benzoylmočoviny) herbicidy,d (fenoxyalkanové kyseliny) 8

N N N N N fungicidy atrazin (triazin) N N M + zineb (ethylenbisdithiokarbamát, M = Zn) transformace pesticidů vznik méně toxických a netoxických produktů permethrin + isomery dichlorvinylderivátu chrysanthemové kyseliny hydrolýza permethrinu vznik produktů se zesíleným toxickým účinkem (dikofol z DDT) N P( ) parathion NADP / N transformace parathionu na paraoxon N N ( ) N ( ) karbosulfan karbofuran transformace karbosulfanu na karbofuran vliv technologických operací a kulinárních úprav degradace, těkání, selekce jedlého podílu zkoncentrování rezidua v daném podílu tvorba toxických degradačních produktů N N ethylenbisdithiokarbamát M +, N N ethylenthiomočovina fenoxybenzylalkohol P( ) paraoxon 9

toxikologické hodnocení inhibice acetylcholinesterasy inhibice oxidativní fosforylace potenciální lidské karcinogeny estrogenní účinky další kontaminanty ethylkarbamát přirozená složka fermentovaných výrobků potenciální lidský karcinogen hygienické limity pro víno, ovocné destiláty N vznik a hlavní zdroje biacetyl, světlo N biacetylperoxid N N N N N močovina ethylkarbamát P Mg + + N + ATP P N ADP, fosfát karbamylfosfát vliv technologických operací světlo, teplota kvašení speciální měděné katalyzátory snížení obsahu prekurzorů N / N N kontaminanty z obalových materiálů koroze, migrace kovy sklo a keramika papír dřevo polymerní materiály rezidua výchozích látek rezidua pomocných látek (aditiv) rezidua produktů degradace nebo aditiv ftaláty změkčovadla plastických hmot všudypřítomné organické kontaminanty možné teratogenní, karcinogenní účinky 0

estrogenní aktivita () hygienické limity přípustné množství pro lihoviny,0 mg.kg (suma DBP, DEP) R R dibutylftalát R = R = ( ) bis(ethylhexyl)ftalát R = R = ( )( ) výskyt v potravinách kontaminace surovin a meziproduktů kontaminace hotových výrobků z obalů faktory ovlivňující migraci druh polymerního obalového materiálu druh potraviny teplota doba kontaktu množství tuku v potravině aj.