Archeologie Staromûstského námûstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí vefiejného prostoru Jan HAVRDA, Jaroslav PODLISKA Pfiíspûvek shrnuje základní údaje o archeologickém poznávání v voje podoby Staromûstského námûstí, které patfií k nejv znamnûj ím vefiejn m prostranstvím na eho hlavního mûsta. Historické podzemí námûstí pfiedstavuje dosud v raznûji nepopsanou památkovou hodnotu, která v sobû obsahuje celou fiadu dûleïit ch informací a pozûstatkû t kajících se jeho vzniku, podob a promûn v prûbûhu nûkolika století samotné existence. Archeologick pohled na historii námûstí je doplnûn úvahou o památkovém potenciálu historického podzemí místa, moïnostech jeho smysluplného odborného v zkumu, ale i zpûsobech preventivní památkové ochrany klíãov ch historick ch komponent. A N O TA C E : 27 936 929 'O 26 1075 25 609 930 935 VNi 1074 1073 1049 24 934 QiPďVWt 606 18 19 17 1093 605 20 2 8 5DGQLFH 14 21 13 604 22 12 6WDURPďVWVNp QiPďVWt 1093 1/2 603 11 1090 10 9 8 1/1 LFH UDGQ VWVNi PČ 6WDUR 7 1 1 In POLANSK, Lubo ; Sláma, Jifií; T E TÍK, Du an (eds.). 554 i ]Q OH roslav. PraÏská sídelní aglomerace v 10. a 11. století. 457 458 553 æh 456 479 460 459 552 485 480 0DOp QiPďVWt ISBN. Pfiemyslovsk stát kolem roku 1000. Na pamûè kníïete 3 143 Praha : Nakladatelství politické literatur y, s. 36. Bez 2 âiháková, Jarmila; DRAGOUN, Zdenûk; PODLISKA, Ja- 481 4 551 548 483 1091 142 550 549 5 602 &HOHWQi 6 k Praze slovanské. In JANÁâEK, Josef a kol. Dûjiny Prahy. 608 932 138 1 BORKOVSK, Ivan. Od poãátkû pravûkého osídlení RX Ki 1076 3DĢtç I. Úvod Staromûstské námûstí pfiedstavuje z pohledu náv tûvníkû Prahy tradiãní historick stfiedobod mûstského centra, kter je ãasto mylnû vnímán jako místo samotného poãátku mûsta Prahy (obr. 1). Byla to pfiedev ím archeologie, která prostfiednictvím sv ch terénních v zkumû jiï v prûbûhu 60. let 20. století definitivnû vyfie ila otázku priority podhradního osídlení ve 1 prospûch malostranského areálu. Vznik staromûstského osídlení byl tak posunut o nûkolik století dále na poãátek 11. století, kdy se po etapû star ích volnû roztrou en ch pohfiebi È z 9. a 10. století na plo e praïského pravobfieïí zaãíná dynamicky vyvíjet trvalé osídlení s pfie2 vahou fiemeslnick ch a obchodních aktivit. V prûbûhu dvou staletí tak byla postupnû osídlena plocha tfií pfiíhodn ch údolních vltavsk ch teras, a to smûrem od nejníïe poloïené k nej3 vy í. Impulzem pro roz ifiování staromûst- 461 462 486 487 478 488 1094 S 2 3 0 4 50 m 1 Boleslava II. ( 7. února 999). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 139 141. ISBN 80-7106-272-3; HRDLIâKA, Ladislav. Centrum ranû stfiedovûké Prahy. Wratislawia Antiqua 2. Centrum sredniowiecznego miasta. Wroc aw a Europa srodkowa. Wroc aw : Uniwersytet Wroc awski, 2000, s. 191n. ISBN 83-915048-0-8. 3 HRDLIâKA, Ladislav. Jak se mûnila a rostla stfiedovûká Praha. In KOVANDA, Jifií a spol. NeÏivá pfiíroda Prahy a jejího okolí. Praha : Academia, 2001, s. 205 206. ISBN 80-240 Obr. 1. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí, v fiez z katastrální mapy Prahy s vyznaãením památkovû chránûn ch a hodnotn ch komponent území. Vysvûtlivky: 1 národní kulturní památka Staromûstské námûstí pã. 1090, 2 národní kulturní památka Staromûstská radnice pã. 1/1 (zastavûná i nezastavûná plocha), 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6 (nezastavûná plocha), 3 okolní domovní zástavba vãetnû kostelû, 4 v znamná archeologická plocha Staromûstské námûstí ã. 69 (verze 2015). (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) I N M E D I A S R E S J a n H AV R D A, J a r o s l a v P O D L I S K A / A r c h e o l o g i e S t a r o m û s t s k é h o n á m û s t í. K problematice památkové hodnoty historického podzemí vefiejného prostoru
Obr. 2. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí, rekonstrukãní plán s vyznaãením ranû stfiedovûk ch sídelních a stavebních komponent, znázornûním pûvodní morfologie terénu. Vysvûtlivky: 1 vrstevnice s v kou pfiírodního podkladu/povrchu podloïí pfied osídlením prostoru, v kov rozdíl vrstevnic ãiní 0,5 m (dle HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196), 2 dochované románské kvádfiíkové domy (dnes v pfievaze suterény), 3 ranû stfiedovûká pohfiebi tû 2. pol. 9. stol. aï 11. stol., 4 zbofiené historické objekty, 5 generální a dílãí fiezy terény (fiezy Z-V, S-J, 01, 02 a 03), 6 pfiedpokládaná vodoteã, 7 plo n rozsah vltavsk ch terasov ch stupàû (VIIa, VIIb a VIIc). (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) VIIc 187,5 188 188,5 189 02 189,5 VIIb 189,5 S-J S 189 Z 189,5 190 190,5 ského sídelního areálu se stalo pfiesunutí centrálního trïi tû do míst dne ního Staromûstského námûstí a zaloïení T nského dvora (Ungeltu) jako panovnické instituce pro správu trhu a v bûr trïních a celních platû s velkou pravdûpodobností na poãátku 12. století. 4 Nová poloha ústfiedního trïi tû praïského podhradí podmínila vytvofiení nové urbanistické sítû staromûstského osídlení, kterou charakterizují radiální prvky cest sbíhajících se v jejím centru na Staromûstském námûstí. 5 V prûbûhu 12. století se postupnû vytvofiila obvodová zástavba námûstí, v níï na poãátku této etapy domy netvofiily souvisle zastavûnou frontu jako dnes (obr. 2). Prakticky v echny strany dne ního námûstí obsahují ve své hmotû pozûstatky nejstar í kamenné zástavby, tvofiené domy tzv. kvádfiíkového typu, které jsou situovány po obvodu vefiejného prostranství. 6 Jejich vznik kladen rámcovû do poslední ãtvrtiny 12. aï první tfietiny 13. století svûdãí o stabilizaci základní urbanistické podoby Staromûstského námûstí jiï pfied právním ustanovením Starého Mûsta ve 30. letech 13. století. 7 V prûbûhu 13. století se jeho pûdorysná podoba dotvofiila do takfika souãasného stavu. Pro nejstar í, ranû stfiedovûké období námûstí jsou jedin mi zdroji informací prameny archeologické povahy, které pfiib vají takfika pfii kaïdém stavebním zásahu pod souãasnou úroveà povrchu (obr. 3 a 4). Jejich v povûì obsahuje cenné údaje nejen o jeho stavebních promûnách, ale také napfi. informace o pfiírodním prostfiedí místa a materiální kultufie jeho obyvatel. Zcela zásadní komponentu historického podzemí námûstí dnes pfiedstavují místy aï pût metrû mocné antropogenní terény. Na jejich struktufie a vzhledu se podepsaly zpûsob a podmínky, za kter ch vznikaly. Dal í neménû dûleïitou komponentou jsou vlastní objekty a konstrukce vypovídající o podobû zástavby. Jejich mnoïství a funkce se v prûbûhu ãasu v raznû mûnily. Odraz uveden ch dûjû pfiedev ím pro star í období písemné prameny nezachycují. Archeologie se sv mi metodami v zkumu tak v uveden ch pfiípadech sehrává zcela nezastupitelnou roli pfii procesu jejich rekonstrukce. II. Pfiírodní rámec námûstí (Geomorfologické pomûry) Plocha Staromûstského námûstí byla v prûbûhu v voje mûsta v raznû upravována. V kové pomûry se zde bûhem staletí promûàovaly a postupnû vyvíjely. Dnes se cel prostor jeví jako znaãnû rovinat se sklonem od jihov chodu k severozápadu. Nejvy í ãást námûstí se nalézá u vyústûní Celetné ulice, nejniï í nadmofiskou v ku má prostranství u kostela sv. Mikulá e u ústí ulice PafiíÏské. Na délku 155 m ãiní v - kov rozdíl necelé dva metry (190,86 m n. m. u ústí PafiíÏské ulice a 192,70 m n. m. u Celetné ulice). V raném stfiedovûku v 10. a v první polovinû 11. století, tedy v dobû, kdy lidsk faktor nebyl pfii utváfiení geomorfologick ch pomûrû praïského pravobfieïí rozhodující, byl pûvodní reliéf znaãnû odli n od souãasného. Geologick podklad zde tvofií písãité tûrky, které se tu usadily bûhem poslední doby ledové. Archeologické a geologické v zkumy doloïily, Ïe se na katastru Starého Mûsta nad pomûrnû úzk m pásem nivy podél vltavského bfiehu nalézají celkem tfii terasové stupnû (obr. 2). V kov rozdíl 191 191,5 189 1 2 3 4 5 6 VIIc VIIb VIIa 7 192 Z-V 01 191 VIIa mezi nimi se pohybuje okolo dvou metrû. Právû na území Staromûstského námûstí, pfii jeho jiïním okraji, se nalézá hranice mezi stfiedním 190 03 J V 0 50 m -200-0835-7 a dále viz HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 199. 4 DRAGOUN, Zdenûk. Místo domu U zvonu a jeho okolí v nejstar í praïské minulosti. In BENE OVSKÁ, Klára (ed.). Královsk sàatek. Eli ka Pfiemyslovna a Jan Lucembursk 1310. Praha : Gallery, 2010, s. 78. ISBN 978-80- -86990-55-2; GOLI SKI, Mateusz. Ku rekonstrukcji pierwotnych funkcji Tynskiego dworu w Pradze. In PIEKALSKI, Jerzy; WACHOVSKI, Krystof (red.). Âredniowieczny Âlàsk i Czechy. Centrum Êredniowiecznego miasta. Wroc aw a Europa Ârodkowa. Wroc aw : Uniwersytet Wroc awski, 2000, s. 127 138. ISBN 83-915048-0-8; HRDLIâKA, Ladislav. K promûnám stfiedovûké Prahy. In Prague. A Hub of European Culture. International Symposium ICOMOS 2000. May 16 19, 2000. Praha : ICOMOS, 2000, s. 52. Bez ISBN; HRDLIâKA, Ladislav. T nsk dvûr a stfiedovûká Praha. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2005. ISBN 80- -86124-60-6. S. 13. 5 Viz HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 52. 6 Viz DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 4. S. 71 74. 7 DRAGOUN, Zdenûk; KABRADA, Jifií; TRYML, Michal. Románské domy v Praze. Praha : Paseka, 2002. ISBN 80- -7185-427-1. S. 355. S 2 241
3 Obr. 3. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloïí odkrytého na v chodní stûnû v kopu pro plynovod vyhloubeného pfied T nskou kolou. Archeologick v zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jakub Hlavat, 2015) a nejvy ím z tûchto tfií stupàû, a to mezi tzv. terasou újezdskou na severu (pojmenovanou podle malostranského Újezdu, kde byla poprvé popsána; dnes je oznaãována jako terasa VIIb) a vy í terasou maninskou (oznaãovanou jako VIIa) na jihu. 8 Vliv staromûstsk ch teras na postup osídlení dûkladnû analyzoval ve sv ch pracích praïsk archeolog L. Hrdliãka. 9 Terasové akumulace pfiekr vají vrstvy svûtle hnûdé silnû písãité hlíny mocné obvykle nûkolik decimetrû. Tyto sedimenty tvofiily substrát, na nûmï vznikly málo humózní pûdy typu arenosolu. Pod hranou vy í terasy je moïno oãekávat i splachové písãitohlinité sedimenty. Na Staromûstském námûstí svahové uloïeniny zaznamenány nebyly, byly v ak snad zachyceny na sousedním Malém námûstí pfii archeologickém v zkumu v roce 1993. 10 Pfiímo na pfiíkfie se svaïující hranû terasy VIIa nebyly písãité hlíny aï zahlinûné písky dokumentovány. Jejich absenci je moïno patrnû vysvûtlit erozními pochody, pfii nichï do lo k transportu jemnûj ího materiálu smûrem k severu, k povrchu terasy VIIb. 11 Na v chodní a centrální ãásti námûstí kromû zmínûného svahu maninské terasy se v pûvodní pfiirozené morfologii neprojevily Ïádné znatelné deprese ãi elevace a nebyly zde zji tûny Ïádné prokazatelné stopy po ãinnosti drobn ch vodoteãí, které tímto územím mohly protékat. SloÏitûj í geomorfologické pomûry byly odhaleny v místû radnice a jiïnû od ní. PÛvodní terén zde byl mírnû zvlnûn. L. Hrdliãka v tûchto místech pfiedpokládá vodoteã smûfiující od jihu k severu. Po rekonstrukci pûvodního povrchu se zdá, Ïe v místû v chodní fronty se nalézal erozní záfiez, jehoï vznik by byl vysvûtliteln právû existencí drobné vodoteãe. 12 S tímto útvarem by mohl souviset nález edého bahnitého jílu dokumentovaného ve více neï ãtyfimetrové hloubce pod severov chodní ãástí radnice (archeologick dokumentaãní bod, dále jen ADB 401). Dal í informace, hlavnû stáfií a pfiesn prûbûh eventuální vodoteãe, by bylo tfieba ovûfiit dal ím v zkumem. Nelze vylouãit, Ïe se jedná o potûãek, kter tekl v chodnû od Václavského námûstí a v raném stfiedovûku musel smûfiovat pfies území Starého Mûsta. Hypoteticky mohla tato zaniklá vodoteã tvofiit pûvodní západní hranici nejstar ího staromûstského trïi tû. PÛvodní pfiesná poloha severní a v chodní hranice trïního prostoru zûstává otevfiena a bude snad moci b t fie ena budoucím v zkumem. JiÏní hranici tvofiila hrana maninského terasového stupnû 13 s tím, Ïe na povrchu maninské terasy patrnû probíhala hlavní v chodozápadní komunikace. Je tû v raném stfiedovûku do lo k roz ífiení trïní plochy smûrem k jihu, a to asi o 10 aï 25 m, místy aï o 40 m, a hranice trïi tû se vysunula na povrch maninské terasy. Je moïno konstatovat, Ïe dne ní zakfiivená jiïní fronta námûstí obsahující románské kvádfiíkové domy se pfiibliïnû shoduje s prûbûhem hrany terasy. Odraz pûvodního reliéfu jiïní ãásti trïi tû se tak projevil v následném uspofiádání stfiedovûké zástavby. 14 Na základû znalostí geomorfologick ch pomûrû území a archeologick ch dat je moïno odhadnout i pûvodní rozlohu trïi tû vymezeného erozní r hou na západû a hranou terasy na jihu. Jeho plocha by zaujímala pfiibliïnû jeden hektar (obr. 2). Otázkou zûstává funkce prostoru, na kterém byl pozdûji postaven radniãní blok. Pro vyuïití území je dûleïité, Ïe poloha byla dostateãnû chránûna i za mimofiádn ch povod- Àov ch stavû, a to i po v stavbû praïsk ch jezû, a tedy v razném vzdutí hladiny Vltavy. V raném stfiedovûku voda ani pfii nejvût ích povodních nevystoupila na terasov stupeà VIIb, kam patfií území od Malého a Staromûstského námûstí po ir í okolí Dlouhé ulice a Ha talského námûstí. Po zv ení hladiny fieky v dûsledku v stavby jezû v 13. století je ze stfiedovûk ch zpráv známá pouze jedna povodeà (roku 1432), pfii které voda dosáhla na ãást stupnû VIIb. 15 PovodeÀ z roku 1432 je povaïována za vûbec nejvût í ze v ech historick ch povodní v Praze. Vzdutá hladina této povodnû byla pfiibliïnû o metr vy í neï u povodnû v roce 2002. 16 Plocha námûstí tak byla bezpeãná ve v ech historick ch obdobích a voda na ni nedosáhla ani pfii nejextrémnûj ích povodàov ch událostech. III. Historie poznávání Plocha Staromûstského námûstí a pfiiléhající zástavby se vzhledem ke svému historickému 8 âíslování teras ZÁRUBA, Quido; BUCHA, Václav; LOÎEK, Vojen. Significance of the Vltava terrace system for Quarternary chronostratigraphy Terasov systém Vltavy a jeho v znam pro chronostratigrafii kvartéru. Rozpravy âsav, MPV 87/4. Praha : Academia,1977. Bez ISBN. 9 Napfi. HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2 a 3; HRDLIâKA, Ladislav. Praha podrobná mapa archeologick ch dokumentaãních bodû na území mûstské památkové rezervace. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2005. ISBN 80- -86124-10-X. 10 HUML, Václav; STAREC, Petr. K osídlení areálu kostela sv. Michala a Malého námûstí na Starém Mûstû praïském. In Îivot v archeologii stfiedovûku. Sborník pfiíspûvkû vûnovan ch Miroslavu Richterovi a ZdeÀku Smetánkovi. Praha : Peres, 1997, s. 253 262. ISBN 80-902465-0-8; STAREC, Petr. K problematice ranû stfiedovûk ch komunikací v prostoru praïského Malého námûstí a fie ení jeho vzniku. Archaeologia historica 23. Brno : Muzejní a vlastivûdná spoleãnost v Brnû, Archeologick ústav AV âr, 1998, s. 27 34. ISSN 0231-5823. 11 BURE, Michal; DRAGOUN, Zdenûk. Archeologické v zkumy na trase Královské cesty. In Staletá Praha 21. Praha : Panorama, 1991, s. 265 284. ISBN 80-7038-215-5. 12 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 202, obr. 11; STAREC, Petr; HOUFKOVÁ, Petra; BERNARDOVÁ, Alexandra. Pfiíspûvek k poznání pfiírodních podmínek Nového Mûsta v zkum v Panské ulici ãp. 1308/II. Staletá Praha. 2012, roã. 28, ã. 2, s. 149 164. ISSN 0231 6065. 13 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196, obr. 11. 14 Více tamtéï. 15 ELLEDER Libor. Sucha a povodnû, historie hydrologické sluïby. In AUGUSTA, Pavel(ed.). Praha a Vltava: fieky, potoky a vodní nádrïe Velké Prahy. Praha : Milpo media ve spolupráci s Vyd. a nakl. MILPO, 2005, s. 167. ISBN 80- -903481-2-2. 16 TamtéÏ. 242
2 2366 256 1940 1955 96 2118 2114 257 258 2177 215911 2116 1956 1954 2115 1958 433 439 438 1091 437 1923 143 436 435 1711 434 138 142 26 2600 1922 267 25 1093 12 456 457 458 14 963 24 17 259 13 2598 10 9 8 7 27 6 2599 960 1921 862 2905 v znamu dostaly do hledáãku zájmu archeologû velice záhy, a to jiï v prûbûhu první poloviny 20. století. Nejstar í evidovaná archeologická akce v blízkém kontextu Staromûstského námûstí probûhla jiï v roce 1936 v interiéru Staromûstské radnice, kde byl Ivanem Borkovsk m dokumentován vertikální fiez terény (obr. 4: 68). 17 První a zatím jedin plo n v zkum v prostoru námûstí se uskuteãnil na podzim roku 1943. 18 Vyvolán byl hloubením protipoïární nádrïe situované jiïnû od pomníku mistra Jana Husa (obr. 4: 100). Kvalita v zkumu v ak byla znaãnû ovlivnûna podmínkami jeho realizace. Podle zpráv autorû v zkumu v kopové práce pokraãovaly tak rychle, Ïe se archeologická dokumentace musela omezit na dílãí úseky, nûkteré ãásti plochy byly odstranûny bez dohledu archeologû. 19 Tento v zkum byl zatím publikován pouze pfiedbûïnû. Popsán byl hlavnû soubor nálezû, zahloubené jímky a jámy s ãásteãnû dochovan mi dfievûn mi konstrukcemi, z nichï vût ina vrcholnû aï pozdnû stfiedovûk ch artefaktû pocházela. 20 V dané souvislosti tak lze litovat nevyuïité ance pfii realizaci technického suterénu pod Husov m pomníkem o rozmûru takfika 300 m 2 a dosaïené hloubce 3,26 m, která probûhla o nûkolik desetiletí dfiíve, v roce 1911. 21 Obû akce tak vytváfiejí dosud nejvût í plo n zásah v samotném stfiedu námûstí, bohuïel bez náleïitého odborného vyhodnocení. Dal í archeologická dokumentace na plo e námûstí byla provedena aï za více neï dvacet let. Zpoãátku se na ní podílel Ladislav Hrdliãka z Archeologického ústavu âsav v Praze (nyní AV âr), od roku 1980 i Zdenûk Dragoun, nejdfiíve pracovník Muzea hl. m. Prahy, následnû archeolog PraÏského památkového ústavu, a pozdûji i dal í archeologové. V roce 1975 byl proveden nevelk v zkum v r ze pro inïen rské sítû pfied domem U Kamenného zvonu ãp. 605 (obr. 4: 382). 22 V následujícím roce byla provedena dokumentace ve ãtyfiech v kopech ve v chodní ãásti Staromûstské radnice (obr. 4: 399 402). 23 Dal í archeologicky sledované v kopové práce postihly terén námûstí v roce 1980, kdy do lo k vyhloubení r hy vyvolané rekonstrukcí plynovodu pfied severní, jiïní a v chodní frontou námûstí (obr. 4: 615 631). Pfii této akci bylo dokumentováno zvrstvení terénû na celkem 16 místech. 24 Velmi pfiínosná byla dokumentace vertikální stratigrafie pfied románsk m domem ãp. 548 pfii jiïní frontû námûstí (obr. 4: 670; 5), která probûhla po vykopání vodovodní pfiípojky v roce 1981. 25 Následující archeologické práce jsou spjaty s v kopy vznikl mi pfii tzv. regeneraci Královské cesty, která probûhla v letech 1986 a 1987. Zkoumány byly r hy pro vodovodní a plynovodní fiad pfii v chodní frontû námûstí a v kop pro kanalizaci pfied b val m Krennov m domem a severním kfiídlem zbofiené radnice. Dokumentace byla provedena i pfii hloubení tûïebních achet raïeného kolektoru a vlastní raïbû jeho tunelu, kter se nalézá pfii jiïní frontû námûstí. Pfii tûïbû bylo naru eno ranû stfiedovûké pohfiebi tû. 26 V následujících letech byla provádûna archeologická dokumentace pfii opravách inïen rsk ch sítí ãi budování nov ch. Za pozornost 18 5 459 4 19 20 21 22 1093 3 1076 460 1075 2375 1154 1074 1073 615 1 2 3 4 265 1919 1/2 68 461 1/1 1 1178 1049 616 462 936 2009/07 935 1177 401 399 617 2299 1177 2010/33 17 HRDLIâKA, Ladislav. Praha: databáze podrobné mapy archeologick ch dokumentaãních bodû na území PraÏské památkové rezervace: (aktualizace k 31.12.2005) [CD- -ROM]. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2009. ISBN 978-80-87365-19-9. S. 94, ADB archeologick dokumentaãní bod ã. 68. 18 LI KA, Antonín. Z minulosti Staromûstského námûstí. In PraÏskou minulostí I. Praha : PraÏ. nakl., 1949, s. 9 40. Bez ISBN. 19 TamtéÏ. S. 37. 20 TamtéÏ; dále LI KA, Antonín. Historick profil pûdy Staromûstského námûstí v Praze. Památková péãe. 1963, roã. 23, ã. 3, s. 68 83. Bez ISSN; HRDLIâKA, L., ADB 100 cit. v pozn. 17. S. 97. 21 Samotn pomník byl osazen v roce 1915, LI KA, A., cit. v pozn. 20. S. 69, 81; VLâEK, Pavel (ed.). Umûlecké 402 478 400 1439 630 1181 479 1614 934 480 629 628 1486 100 2220 2219 1175 626 631 625 382 2012/06 1173 1176 1175 624 2217 2218 623 760 1090 602 2014/19 622 2510 621 1180 2216 619 1161 618 620 1170 204 551 552 553 554 670 1155 550 180 1179 549 3243 548 1345 1157 1183 483 2614 481 1640 1639 2346 1638 932 1637 1896 485 1926 486 930 487 547 488 929 606 828 584 608 2613 1182 609 605 2012/06 604 3244 603 0 50 m 345 358 1149 1976 1094 Obr. 4. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí s vyznaãením archeologick ch dokumentaãních bodû a znám ch tras inïen rsk ch sítí vãetnû kolektoru. K zobrazení bodû byla pouïita aktualizovaná Databáze podrobné mapy archeologick ch dokumentaãních bodû na území PraÏské památkové rezervace (HRDLIâKA, L. cit. v pozn. 17). Stav k polovinû roku 2015. Vysvûtlivky: 1 archeologické dokumentaãní body (plochy, linie i bodové sondy), 2 souãasná zástavba, 3 trasa raïeného kolektoru, pfii jeho budování do lo k naru ení spodní partie historického nadloïí vãetnû ranû stfiedovûkého hfibitova, 4 trasy inïen rsk ch sítí (vodovodu, plynovodu a kanalizace). (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov. Praha : Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 545. 22 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 127, ADB 382. 23 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 128, ADB 399 402. 24 DRAGOUN, Zdenûk. Praha 1 Staré Mûsto, Staromûstské nám. In PraÏsk sborník historick 17. Praha : Panorama, 1984, s. 151. Bez ISSN; HRDLIâKA, cit. v pozn. 11. S. 153, ADB 615 631. 25 HRDLIâKA, Ladislav. Praha 1 Staré Mûsto, Staromûstské nám. In PraÏsk sborník historick 17. Praha : Panorama, 1984, s. 151 152. Bez ISSN; HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 11. S. 158, ADB 670. 26 BURE, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. 2173 357 386 2174 S 2172 1975 4 243
5 6 Obr. 5. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. ez komunikaãním souvrstvím a kvádfiíkov m domem ãp. 548 (upraveno z HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 207). Vysvûtlivky: A recentní úprava povrchu a zásypy inï. sítí, B1 naváïky a násypy patrnû z prûbûhu 13. 14. stol., B2 kamenité komunikaãní horizonty, C1 stavební úroveà a v kop pro kvádfiíkov dûm, patrnû 2. pol. 12. stol., C2 kamenité komunikaãní horizonty náleïí patrnû ke spodnímu stratigrafickému komplexu historick ch terénû z 12. 1. pol. 13. stol., D písãité tûrky vltavské terasy VIIa. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 01. (Graficky zpracovala Stanislava Babu ková) Obr. 6. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. Pfii dokumentaci historického nadloïí v roce 2009 byl v místû Krennova domu u zaniklé Mikulá ské uliãky objeven románsk kvádfiíkov dûm. Archeologick v zkum byl vyvolán v mûnou vodovodního fiadu (HAVRDA, J.; SEMERÁD, M. cit. v pozn. 27). Vysvûtlivky: A recentní úprava povrchu a zásypy inï. sítí, B stratigrafick komplex historick ch terénû z prûbûhu 13. 14. stol., C spodní stratigrafick komplex historick ch terénû z 12. 1. pol. 13. stol., D písãité tûrky vltavské terasy VIIb. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 02. (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) stojí v zkum realizovan v roce 2009 z dûvodu v mûny vodovodního fiadu u kostela sv. Mikulá- e (obr. 2), pfii kterém byl objeven neznám románsk dûm (obr. 6). 27 Archeologové monitorují situaci na Staromûstském námûstí prûbûïnû. Dokumentace se v posledních letech omezila na sledování v kopû vyvolan ch obnovou inïen rsk ch sítí. ProtoÏe v kopové práce probíhají v jejich star ch trasách, nedochází zpravidla k naru ení historického nadloïí. Archeologická dokumentace se tak omezuje jen na vyhodnocení dochovan ch vertikálních profilû na stûnách v kopû (obr. 7). Zatím poslední archeologick v zkum na námûstí se uskuteãnil v dubnu 2015. 29 Tehdy byl v dûsledku havárie vykopán dva metry dlouh v kop, kter byl po opravû vodovodního fiadu hned druh den zasypán. Pfiesto se podafiilo odkrytou situaci archeologicky prozkoumat. Do souãasnosti tak máme na plo e námûstí evidováno 60 archeologicky dokumentovan ch akcí, z nichï vût ina je bodového charakteru, tedy v kopû do velikosti odkryvu 2 2, následovaná v kopy liniové povahy (obr. 4). Pro pfiedstavu rozsahu prozkoumanosti námûstí tak bylo do souãasnosti archeologicky dokumentováno pouze 7 % z jeho celkové plochy (obr. 9). IV. V povûì archeologick ch pramenû K nejstar ím lidsk m aktivitám zji tûn m v prostoru námûstí náleïejí aktivity pohfiební (obr. 2). V roce 1986 bylo pfii raïbû kolektoru v jihov chodní ãásti námûstí pfii vyústûní Ce- 27 HAVRDA, Jan; SEMERÁD, Matou. Neznám románsk dûm na Staromûstském námûstí v Praze. PrÛzkumy památek. 2010, roã. 17, ã. 2, s. 93 102. ISSN 1212-1487. 28 V zkum NPÚ Praha ã. 2015/13, vedoucí v zkumu J. Havrda. 29 Akce uskuteãnûné do roku 2005 jsou uvedeny v práci Ladislava Hrdliãky: Praha podrobná mapa archeologick ch dokumentaãních bodû na území mûstské památkové rezervace viz cit. v pozn. 17, informace o akcích z let 2006 2015 pocházejí z archivu Odboru archeologie NPÚ ÚOP HMP. 244
7 2 ) 8 Obr. 7. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. ez pfied T nskou kolou pofiízen ve v kopu pro plynovod. V zkum NPÚ Praha ã. 2014/19, vedoucí v zkumu J. Havrda. Vysvûtlivky: A recentní úprava povrchu a zásypy inï. sítí, B stratigrafick komplex historick ch terénû z prûbûhu 13. 14. stol., C spodní stratigrafick komplex historick ch terénû vãetnû zahlouben ch objektû z 12. 1. pol. 13. stol., D písãité tûrky vltavské terasy VIIb. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 03. (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) Obr. 8. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloïí odkrytého na v chodní stûnû v kopu pro plynovod. Archeologick v zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jan Havrda, 2015) Obr. 9. Graf s vyznaãením struktury historického podzemí Staromûstské námûstí ppã. 1090, jehoï celková plocha ãiní 15 869 m2. Vysvûtlivky: 1 archeologicky dokumentované body/plochy/linie, 2 inïen rské sítû archeologicky nedokumentované, 3 podzemní podlaïí (pomník Mistra Jana Husa), 4 plocha zanikl ch staveb (napfi. KrennÛv dûm). 5 nenaru ená plocha námûstí. (Podle podkladû autorû zpracoval Jakub Hlavat ) letné ulice naru eno nejménû sedm hrobû. Archeologicky byl dokumentován pouze hrob pfied domem ãp. 551, kter obsahoval zbytky dfievûného vûdérka zpevnûného Ïelezn mi obruãemi, datovan do rozmezí druhé poloviny 9. aï první poloviny 10. století. 30 Dal í ãtyfii hroby, ov em bez nálezû, které patrnû náleïí k tomuto pohfiebi ti, byly zji tûny na parcele domu ãp. 553. 31 Ve stejné dobû se pohfibívalo i severozápadnû v prostoru mezi námûstím Franze Kafky a Staromûstsk m námûstím. Zde byly na dvofie domu ãp. 12 nalezeny tfii hroby, z toho jeden téï s vûdérkem. 32 Nelze vylouãit, Ïe toto pohfiebi tû zasahovalo aï ke kostelu sv. Mikulá e. Dal í, ale jiï o nûco mlad í ranû stfiedovûké nekostelní pohfiebi tû bylo zji tûno na Malém námûstí, kde se podafiilo prozkoumat více neï sto hrobû. 33 Poslední starobylé pohfiebi tû v blízkém okolí se nalézalo severov chodnû od námûstí, v západní ãásti Dlouhé ulice. 34 Tato dvû pohfiebi tû jsou datována do konce 11. a eventuálnû prûbûhu první poloviny 12. století. Mocnost historického nadloïí se v prostoru námûstí pohybuje od 1,5 aï do 5 m. Je moïno ho rozdûlit do dvou odli n ch poloh (obr. 10a a 10b). Star í, spontánnû vzniklá poloha je tvofiena hlinit mi vrstvami s v raznou pfiímûsí organiky (odpadkû) a vrstvami kamenû zpevàujícími povrch vefiejného prostoru. Její vznik mûïeme spojit s poãáteãním stádiem rozvoje staromûstského osídlení v prûbûhu 12. aï první poloviny 13. století, bûhem nûhoï vyprodukovan odpad zûstával v prostoru sídli tû, podoba zdej í zástavby nebyla dosud konsolidována a rychle se promûàovala. Svrchní, mlad í poloha nadloïí obsahuje pfieváïnû nesoudrïné písãitûj í zeminy v nepûvodním uloïení. Jde vesmûs o naváïky a násypy, které ukazují na v raznû narûstající stavební ãinnost spojenou se zásahy do podloïí (v stavba sklepení domû, opevnûní mûsta apod.). Tato ãást historického nadloïí zcela zfietelnû ilustruje proces dotváfiení terénního reliéfu mûsta, zmûnu v zacházení s odpadem a zavr ení procesu transformace podhradního osídlení v mûsto vrcholnû stfiedovûkého typu v prûbûhu druhé poloviny 13. a ve 14. století. 35 Kromû horizontálnû ukládan ch vrstev známe z plochy námûstí i objekty rûzné funkce. Jediná kamenná stavba odhalená pfii archeologickém v zkumu se nalézala v jeho centrální ãásti. Pfii v zkumu v místû budované nádrïe v roce 1943 bylo v její v chodní ãásti nalezeno kamenné nároïí, interpretované jako zbytek stfiedovûké 30 BURE, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. Na základû informací získan ch od raziãû kolektoru zobrazil ve své zprávû Zvonimír Dragoun celkem est orientovan ch hrobû. Jeden na pomezí pfied ãp. 548/I a 549/I a dva pfied ãp. 549/I; dal í tfii hroby pfied ãp. 555/I, DRAGOUN, Zvonimír. Slovanské kostrové pohfiebi tû na Staromûstském námûstí a v Celetné ulici. Nálezová zpráva o dohledu pfii ra- 2 ) 1 2 3 4 5 2 ) 2 ) 2 ) Ïení kolektoru v r. 1986. Archiv AÚ Praha ãj. 453/02. Praha 1994. Za upozornûní dûkujeme Petru Starcovi. 31 BURE, Michal; FINKOVÁ, Katefiina; KA PAR, Vojtûch; PET ÍâKOVÁ, Jitka; VA EKA, Pavel. V zkum parcely domu U SixtÛ ãp. 553/I na Starém Mûstû praïském. Archeologické rozhledy. 1998, roã. 50, ã. 4, s. 605. ISSN 0323- -1267; DRAGOUN, Zdenûk 1991. Praha 1 Staré Mûsto, Celetná ãp. 551. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick v zkum v Praze v letech 1988 1989. PraÏsk sborník historick 24. Praha : Panorama 1991, s. 199. ISBN 80- -7038-241-4. 32 HAVRDA, Jan. Pohfiebi tû z 9. 1. pol. 10. stol. západnû od Staromûstského námûstí v Praze. In Archaeologica Pragensia 16. Praha : Muzeum hlavního mûsta Prahy, 2002, s. 53 66. ISBN 80-86360-31-8. 33 STAREC, Petr. Praha 1 Staré Mûsto a Josefov, Malé námûstí. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick v zkum v Praze v letech 1992 1994. PraÏsk sborník historick 28. Praha : Koniasch Latin Press, 1995, s. 238. ISSN 0555-0238, ISBN 80-58917-15-7; dále HUML, V.; STAREC, P., cit. v pozn. 10. S. 253. 34 DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 4. S. 76; tam i dal í literatura. 35 HRDLIâKA, Ladislav. From spontaneous to controlled development of the land relief of the Old Town of Prague Od spontánního v voje k regulaci terénního reliéfu Starého Mûsta praïského. In KUBKOVÁ Jana a kol. Îivot v archeologii stfiedovûku: sborník pfiíspûvkû vûnovan ch Miroslavu Richterovi a ZdeÀku Smetánkovi. Praha : Archeologick ústav AV âr, 1997, s. 246 252. ISBN 80-902465-0-8; HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 210. 9 245
10a Obr. 10a, b. Generální fiezy Staromûstsk m námûstím ve smûru sever jih /S-J/ (upraveno z HRDLIâKA, L., s. 202 cit. v pozn. 2), v chod západ /V-Z/ (upraveno z BURE, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. s. 275) s vyznaãením základních stratigrafick ch komplexû historického nadloïí a pfiírodního podloïí. Vysvûtlivky: recentní vrstva samostatnû zobrazena není. B svrchní stratigrafick komplex historick ch terénû z prûbûhu 13. 14. stol. C spodní stratigrafick komplex historick ch terénû z 12. 1. pol. 13. stol. D1 písãité tûrky vltavsk ch teras. D2 skalní podklad. (Graficky zpracovali Stanislava Babu ková a Jakub Hlavat ) stavby. Ve stfiední a západní ãásti v kopu pro nádrï bylo odkryto mnoïství dubov ch kûlû a sloupû, které dokládají existenci dfievûn ch staveb, interpretovan ch jako souãásti mûstského trïi tû. 36 Z plochy námûstí je dnes známo nûkolik vût ích zahlouben ch objektû, jejichï poãet nepfiesahuje dvû desítky. Jedná se nejãastûji o jímky a odpadní jámy. U nûkter ch objektû je jejich interpretace nejistá. V. Archeologick potenciál prostoru a památky skryté pod zemí Ze srovnání pûvodního reliéfu a dne ní podoby rovinatého, k severu a západu se mírnû sva- Ïujícího, nepatrnû zvlnûného povrchu námûstí je zfiejmé, Ïe mocnost historického nadloïí je zde znaãnû promûnlivá, kolísá v prûmûru od 1,5 m po 3 m s tím, Ïe v místech zahlouben ch objektû, eventuálnû pfiirozen ch depresí je samozfiejmû vût í. Pod v chodní partií radnice dosahuje aï pûti metrû (obr. 11). Pfii jiïním okraji námûstí se pohybuje pouze okolo 1,6 m, místy dokonce 1,2 m sonda pfied domem ãp. 548. 37 To je dáno vysoko vystupujícím povrchem maninské terasy (obr. 5). Smûrem k severu se mocnost nadloïí náhle skokovû zvy uje. V centrální ãásti plochy (obr. 7), kde se pûvodnû nalézal rovinat povrch újezdské terasy, je mocnost souvrství vytvofien ch ãlovûkem okolo tfií metrû (2,9 m pfied domem U Kamenného zvonu ãp. 605, 38 2,8 m pfied palácem Kinsk ch ãp. 606 39 a aï 3,0 3,1 m u pomníku mistra Jana Husa). 40 V severní ãásti námûstí se v ka antropogenních uloïenin sniïuje a pohybuje se okolo 1,6 m, 41 1,6 m pfied ãp. 608 42 aï 1,7 m v místû b valého Krennova domu v SZ ãásti námûstí (obr. 6). 43 DÛleÏité poznatky t kající se mocnosti historického nadloïí byly v roce 1976 získány ve tfiech hlubok ch sondách situovan ch ve v chodní ãásti historické radniãní budovy. K závaïnému zji tûní náleïí skuteãnost, Ïe podloïí zde bylo zachyceno v hloubce 4,3 aï 5,1 m. 44 Pro rekonstrukci historického nadloïí na Staromûstském námûstí a v jeho nejbliï ím okolí (obr. 11) bylo vyuïito 65 bodû z celkem 143 archeologicky zamûfien ch bodû ve zvoleném mapovém v fiezu, jenï zaujímá 70 000 m 2. Záznamy k vyuïit m bodûm obsahovaly relevantní údaje o povrchu geologického podloïí a niveletu dne ního povrchu. Údaje byly pfievzaty ze soupisu ADB, kter obsahuje základní informace o praïsk ch archeologick ch v zkumech do roku 2005, 45 a následnû byla provedena aktualizace o data z v zkumû NPÚ ÚOP HMP z let 2006 2015. Zajímavé je srovnat novû sestavenou mapu 46 mocností historického nadloïí s vrstevnicovou mapou rekonstruující pûvodní reliéf území (obr. 2). Je nutno zdûraznit, Ïe ne v echny ãásti námûstí byly dostateãnû prozkoumány; chybí nám dostatek dat z radniãního bloku, hlavnû z jeho severní ãásti, tj. z plochy, kde se nalézaly patrnû podsklepené stfiedovûké domy. Ty byly v 19. století nahrazeny novogotick m radniãním kfiídlem, zbouran m v roce 1945. Absence archeologick ch akcí nám neumoïàuje charakterizovat detailní podobu památek skryt ch pod dne ním parãíkem v západní ãásti námûstí. A právû uvedená plocha s pozûstatky 36 LI KA, A., cit. v pozn. 18. S. 21. 37 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 207; HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 145, ADB 670. 38 HAVRDA, Jan. Praha 1 Staré Mûsto, Staromûstské námûstí ppã. 1090. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick v zkum v Praze v letech 2011 2012. PraÏsk sborník historick 41. Praha : Scriptorium, 2013. ISSN 0555- -0238, ISBN 978-80-87271-99-5 (Scriptorium), ISBN 978-80-86852-59-1 (Archiv hl. m. Prahy) a HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 200. 39 BURE, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. 40 LI KA, A., cit. v pozn. 18. S. 22. 41 BURE, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. 42 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. ADB 631, s. 153. 43 HAVRDA, J.; SEMERÁD, M., cit. v pozn. 27. S. 98. 44 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. ADB 399, s. 401 a 402. 45 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. 46 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196, obr. 5. 246
10b velice sloïité historické zástavby bude obsahovat fiadu problematick ch situací, které není moïné bez podrobné interdisciplinární pfiípravy adekvátnû vyhodnotit. Dostateãné údaje nemáme ani z prostoru, na kterém stál sousední KrennÛv dûm v severozápadní ãásti dne ního námûstí. Nedávn nález pozûstatkû románského suterénu nás v ak nenechává na pochybách, Ïe jeho stavební v voj pro el sloïitou cestou od románsk ch a gotick ch domû po barokní palác. Absence dokumentaãních bodû je zpûsobena skuteãností, Ïe v kopy pro inïen rské sítû, které byly archeologicky sledovány na plo e námûstí, v místech pûvodní zástavby zpravidla nebyly realizovány. Otázka charakteru a vzhledu pûvodních staveb na plo e námûstí pfiedstavuje i z pohledu archeologie dosud detailnû nepoznané téma, k jehoï komplexnûj ímu fie ení se nám stále nedostává odpovídajících informací. Z v sledkû archeologick ch v zkumû na námûstích domácích i zahraniãních historick ch mûst je zcela zfiejmá znaãná rûznorodost vyuïití vefiejn ch prostranství v prûbûhu rané fáze jejich existence. 47 Dne ní reprezentaãní podoba volného prostoru je v fiadû pfiípadû znaãnû vzdálená od podoby stfiedovûké, kdy zde nalézáme neregulované stopy fiady ãinností, provozû a staveb. Novovûké ikonografické v jevy z doby pfied asanaãními a modernizaãními úpravami mûsta mohou pouze naznaãit umístûní star í zástavby na plo e námûstí. Názorn m pfiíkladem nám mûïe b t v fiez námûstí na perspektivním plánu Prahy od Josepha Daniela Hubera z roku 1769, zachycující na jeho plo e fiadu dnes jiï neexistujících staveb 48 (obr. 12). Jejich stavební povaha a funkãní vyuïití byly rûznorodé. Spoleãn m jmenovatelem tûchto staveb je situování do rûzn ch míst vefiejného prostoru, kde po urãitou dobu plnily svou úlohu. Po jejich zru ení do lo k odstranûní jejich nadzemních ãástí, základové partie, eventuálnû zasypané sklepy se v ak stále nalézají pod souãasn m povrchem a zcela zfietelnû vypovídají o historii místa, jejich vzniku a funkci. Ve v ech pfiípadech tyto pozûstatky reprezentují jednu z mnoha archeologick ch vrstev minulosti sledovaného místa. VI. Památková péãe (rizika, budoucí v zkum, prevence a ochrana) Jednou ze základních komponent podzemí hlavního mûsta Prahy je terénní zvrstvení zpûsobené tisícilet m v vojem zdej ího osídlení. Jde v zásadû o pomyslné kofieny mûsta ãi podnoï pro jeho vlastní architekturu, sloïenou z fiady antropogenních vrstev, které obsahují velké mnoïství nálezû movité i nemovité povahy. Obecnû na nû nelze nahlíïet pouze jako na konvolut památek, ale pfiedstavují téï zdroj unikátních informací potfiebn ch pro poznání historie mûsta v irok ch souvislostech. Jejich hodnotu nelze hledat jenom ve funkci nenahraditelného zdroje informací, ale právû v dochovan ch nálezov ch souvislostech. Staromûstské námûstí o celkové rozloze 15 869 m 2 bylo z dûvodu svého historickému v znamu jiï v minulosti zahrnuto na prestiïní seznam národních kulturních památek (NKP), obdobnû jako plocha Staromûstské radnice, a to vãetnû dnes nezastavûné ãásti, kde se nalézalo jedno z radniãních kfiídel. 49 (obr. 1) Spoleãnû s poãetn m souborem historické zástavby po jeho obvodu tak vytváfií zcela jedineãn a spoleãností respektovan památkov celek. Integrální souãástí památkov ch hodnot je bezesporu i archeologické patro, pfiestoïe v administrativní specifikaci památek není jmenovitû uvedeno. Souãasná platná památková legislativa zde sice umoïàuje nastavit reïim aktivní ochrany jejich hodnot, v pfiípadû archeologie je v ak z vût í ãásti fie í formou záchranného archeologického v zkumu, tedy zpûsobem asistovaného odborného odstranûní, pfiedev ím pfii stavebních aktivitách. Postupn, av ak zcela zfieteln úbytek archeologick ch terénû v historickém centru mûsta vede k úvaze, jak systémovû fie it trend nevratného úbytku památkov ch hodnot mûsta. Urãitou moïnost nabízí aktivnûj í aplikace domácím právním fiádem akceptované mezinárodní úmluvy o ochranû archeologick ch památek, tzv. Maltské konvence. 50 Její uplatnûní v praxi v ak ãasto naráïí na obtíïe pfii predikci a následné definici moïn ch archeologick ch nálezû, které splàují kritéria v znamn ch hodnot. V fiadû pfiípadû jiï napfi. stavební ãinností odhalen archeologick nález ãi kontext postupnû ztrácí svou autenticitu, vãetnû v ech terénních souvislostí. Následná úfiední administrace uvedeného sta- 47 Napfi. NOVÁâEK, Karel; IROK, Radek. Námûstí v Plzni ve stfiedovûku a raném novovûku. Wratislavia antiqua. Studia z dziejów Wroc awia 2. Wroc aw : Uniwersytet Wroc awski, 2000, s. 291 297. ISBN 83-915048-0-8; PRO- CHÁZKA, Rudolf. Ulice a námûstí Brna ve 13. století. Wratislavia Antiqua 13. Ulica, plac i cmentarz w publicznej przestrzeni Êredniowiecznego i wczesnonowozytnego miasta Europy Êrodkowej. Wroc aw : Uniwersytet Wroclawski 2011, s. 179 194. ISBN 978-83-61416-52-4. 48 WIRTH, Zdenûk. Praha v obraze pûti století. Praha : Jan tenc, 1932. Bez ISBN. Obr. 58. 49 Staromûstské námûstí je od roku 2002 zapsáno jako národní kulturní památka v Ústfiedním seznamu kulturních památek âr pod rejstfiíkov m ã. 174, Staromûstská radnice byla zapsána jiï v roce 1998 pod ã. 105. 50 V uvedeném pfiípadû jde o zodpovûdné hospodafiení s archeologick m dûdictvím; ochrana autentick ch terénních situací, zachování archeologick ch nálezû nejlépe na pûvodním místû (ãl. 4, odst. ii/ Maltské konvence) a maximální zhodnocení archeologick ch nálezû jakoïto jedineãn ch a nenahraditeln ch pramenû poznání je cílem, k nûmuï smûfiuje Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy, tzv. Maltská konvence, k níï âeská republika pfiistoupila v roce 2000. Maltská konvence je nejen na ím mezinárodním závazkem, ale ve smyslu ãl. 10 Ústavního zákona ã. 395/2001 Sb. je souãástí na eho právního fiádu a v pfiípadû nesouladu se zákony âr je jim nadfiazena. 247
11 1 2 3 4 1 1,5 m 1,5 2 m 2 2,5 m 2,5 3 m 3 3,5 m 3,5 4 m 4,5 5 m 0 50 m S Obr. 11. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1). Rekonstrukãní mapa mocnosti historického nadloïí na plo e Staromûstského námûstí a v jeho nejbliï ím okolí. Pod novodobou úpravou povrchu námûstí se nalézá historické souvrství o promûnlivé v ce. Barevnou kálou jsou vyjádfieny rozdíly mocnosti antropogenního nadloïí vïdy po 0,5 m. V mapû jsou zobrazeny v echny podsklepené prostory, pfii jejichï budování do lo k odstranûní podstatné ãásti historického nadlo- Ïí (viz cit. pozn. 54). rafovanû jsou vyznaãeny historické stavby zbofiené na konci 18., v prûbûhu 19. a na poãátku 20. století. Vysvûtlivky: 1 souãasná zástavba nepodsklepená, 2 první patro sklepû, 3 druhé patro sklepû, 4 odstranûné historické stavby, ãásteãnû podsklepené. (Podle podkladu autorû sestavil Jakub Hlavat, grafická úprava Stanislava Babu ková) Obr. 12. Staromûstské námûstí na v fiezu z perspektivního plán Prahy od Josepha Daniela Hubera z roku 1769 s vyznaãením dnes jiï neexistujících staveb na jeho plo e. Zaniklé stavby a objekty: 1 radniãní stráïnice (Burgert Wacht Haus), pûvodnû objekt solnice / stráïnice, jednopodlaïní domovní objekt pfied prûãelím radniãního domu, vznikl kolem roku 1560, odstranûn v prûbûhu 80. let 18. století; 2 kupecké krámce, vznik jiï v prûbûhu 14. století, pozdûji stavebnû upravované, zbofieny kolem roku 1838; 3 v chodní radniãní kfiídlo sloïené pûvodnû z nûkolika domû stfiedovûkého pûvodu, zbofien ch roku 1838. Volné místo následnû zaplnûno novogotickou novostavbou dokonãenou roku 1848, která byla odstranûna po roce 1945; 4 Mariánsk sloup (Saule) z roku 1650, zbofien 1918; 5 Krocínova ka na (Brunn), postavena 1591 96, odstranûna 1862; 6 hlavní zbrojnice (Haubtwacht), domovní objekt, odstranûn v závûru 30. let 19. století; 7 KrennÛv dûm ãp. 936, mû Èansk objekt s románsk m jádrem, zbofien 1901; 8 severní fronta námûstí, mû Èanské domy stfiedovûkého pûvodu ãp. 935, 934, 933, 932, 931, 929 zbofieny v rámci asanace v letech 1896 1899, následnû nahrazeny vût ími novostavbami. Ze severní strany námûstí dodnes zachováno pouze uliãní ãást domu ãp. 930 (b val Paulánsk klá ter), 9 mû Èansk dûm ãp. 609 zbofien v roce 1904 a nahrazen prostorovû redukovanou novostavbou. Plánov podklad pfievzat WIRTH, Z., cit. v pozn. 49. Obr. 58. (Graficky zpracovala Stanislava Babu ková) 12 248
vu se tak velice ãasto dostává pod tlakem rûzn ch okolností k fie ení, které neodpovídá v znamu nálezu a není optimální pro ochranu uvedeného druhu památek. 51 Urãitou odpovûdí na tento stav byla na sklonku 90. let 20. století definice souboru v znamn ch archeologick ch ploch v PraÏské památkové rezervaci, u kter ch je vzhledem k jejich hodnotû poïadována minimalizace, pfiípadnû celkov zákaz zásahu do historick ch terénû. 52 Staromûstské námûstí bylo zafiazeno na seznam v znamn ch archeologick ch ploch v PraÏské památkové rezervaci jiï v první vlnû jeho tvorby v roce 1999 53 a v souãasnosti je vedeno pod ãíslem 69 (obr. 1). 54 Vzhledem k jeho v znamu je u plo n ch zásahû zaveden nejv raznûj- í, takzvan bezzásahov reïim. V opaãném pfiípadû u stavebních realizací men ího rozsahu je odbornou organizací památkové péãe prosazováno nejdfiíve provedení zji Èovacího v zkumu, kter urãí rozsah osídlení na daném místû a stav dochování nemovit ch a movit ch archeologick ch nálezû. 55 Na základû jeho v sledku je pak stanoven dal í postup prací. V pfiípadû zji tûní mimofiádn ch archeologick ch nálezû není realizace dal ích zemních zásahû doporuãena, a to s ohledem na v e citovanou pasáï Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy (ãl. V, odst. ii) prosazující princip zachování archeologického dûdictví, tj. movit ch a nemovit ch archeologick ch nálezû na pûvodním místû, tj. v pûvodním kontextu terénu bez naru ení. Uveden zpûsob je aplikovateln i na prostor dnes nezastavûné plochy severního kfiídla Staromûstské radnice. Obzvlá tû v uvedeném pfiípadû velice precizní pfiedstihová zji Èovací sondáï umoïní definovat zcela zásadní informace o povaze historického podzemí, které pak mohou b t vyuïity pfii fie ení otázky, jak naloïit s dochovan mi archeologick mi a architektonick mi nálezy v místû budoucí stavby. 56 Staromûstské námûstí je na základû souãasn ch znalostí územím s archeologick mi nálezy nejvy í kategorie. Jeho v znam jak v nadzemní, tak podzemní vrstvû bez nadsázky pfiesahuje hranice na eho státu. Pfii ohlédnutí do minulosti lze tak zcela souhlasit s první generací archeologû, ktefií mûli tu moïnost se podívat pod jeho dlaïbu a uvedli, Ïe Velk v skyt památek v pûdû Staromûstského námûstí si pak zaslouïí i dal í pozornosti, neboè jde o tûïi tû mûsta, na nûmï se soustfieìoval jeho ruch, proud jeho Ïivota V skyt historického materiálu lze podle tûchto zku eností pfiedpokládati ve v ech prostorách a je tedy tfieba pamatovat i pfii dal ích pozemních pracích, které se budou na Staromûstském námûstí konat, Ïe v pûdû námûstí památky dosud jsou a Ïe je nutné, abychom je v nejvût í mífie zachovali 57 Obr. 13. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloïí v kopu pro plynovod pfied T nskou kolou. Archeologick v zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jan Havrda, 2015). 51 PODLISKA, Jaroslav; TOMÁ EK, Martin. Na okraj archeologické památkové péãe. Zprávy památkové péãe. 2014, roã. 74, ã. 3, s. 250. ISSN 1210-5538. 52 Souhrnnû k historii projektu v znamn ch ploch naposled PODLISKA, Jaroslav; TRYML, Michal. Ochrana archeologick ch památek v PraÏské památkové rezervaci. Zprávy památkové péãe. 2012, roã. 72, ã. 2, s. 104 105. ISSN 1210-5538. 53 OMELKA, Martin et al. Archeologicky chránûné plochy na území PraÏské památkové rezervace: nepublikovan katalog a digitální mapa (Grantov projekt MK âr PK- 00P04OOP012). Praha: PraÏsk ústav památkové péãe, 1999. 54 PODLISKA, Jaroslav a kol. V znamné archeologické plochy na území PraÏské památkové rezervace. Praha : Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v hl. m. Praze, 2010, ãj. NPÚ 311/11213/10. 55 BohuÏel tento zpûsob se v souãasné dobû nedafií aktivnûji uplatnit pfii akcích men ího rozsahu, v kopech a opravách inïen rsk ch sítí. 56 Pouãení pfii fie ení odkryvu a vyuïití archeologick ch památek situovan ch pod vefiejn m prostranstvím v historickém centru mûsta je moïno najít pfii náv tûvû památkové rezervace Podzemní námûstí (Rynek Podziemny) v polském Krakovû. V roce 2010 byla otevfiena rozsáhlá, modernû pojatá expozice památek in situ nalézajících se pod hlavním krakovsk m námûstím (Rynek Glowny). Zpfiístupnûny byly v 19. století zasypané rozsáhlé suterény kupeck ch krámû, které byly po lokaci mûsta postaveny uprostfied námûstí. Celé akci pfiedcházel mnohalet archeologick v zkum (FIRLET, ElÏbieta. Krakovská rezervace Námûstí v podzemí: v zkum, konservace, projektovaní. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, sv. 4, s. 268 272. ISSN 1210-5538). Expozice, která funguje jako poboãka Historického muzea mûsta Krakova, je pojata velmi poutavû, s vyuïitím nejmodernûj ích prostfiedkû vãetnû holografick ch rekonstrukcí budov a technologicky nároãn ch multimediálních prezentací. Z památkového hlediska se jeví jako problematick velk rozsah zásahu do nenaru ené ãásti námûstí, mimo zmínûné zasypané stavby. 57 LI KA, A., cit. v pozn. 18. S. 23 24. 13 249