BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT II. Kamerové systémy Řízení rizik v bezpečnostním inženýrství Technologie profesní obrany Informační podpora Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém státu
Radim Bačuvčík VeRBuM Zlín 2012
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lukáš, Luděk Bezpečnostní technologie, systémy a management II. / Luděk Lukáš a kolektiv. 1. vyd. Zlín : VeRBuM, 2012. 387 s. ISBN 978-80-87500-19-4 351.759.5 * 351.78:614.8 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 - ochrana majetku - osobní bezpečnost - zabezpečovací technika - bezpečnostní inženýrství - bezpečnostní management - kolektivní monografie 005 - Management. Řízení [4] Recenzovali: prof. Ing. Josef Reitšpís, PhD. doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc. Tato kniha vznikla za podpory projektu Evropského Fondu pro Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/ 03.0089. This book was supported by European Regional Development Fund under the project CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/ 03.0089. Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí nakladatelství VeRBuM doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2012 Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2012 ISBN 978-80-87500-19-4
Obsah I. ČÁST - Kamerové systémy... 15 1. Kamerové systémy ako súčasť komplexného bezpečnostného systému... 17 1.1 Úvod... 17 1.2 Technické normy kamerových systémov... 20 1.2.1 Medzinárodné normalizačné orgány... 21 1.2.2 Regionálne normalizačné orgány... 22 1.2.3 Národné normalizačné orgány... 25 1.2.4 Štandardizačné konzorciá spoločností... 26 1.3 Zhrnutie... 27 2. Teoretické základy snímání a komprese digitálního videosignálu... 29 2.1 Úvod... 29 2.2 Teoretické základy snímání obrazu... 29 2.2.1 CCD snímače... 30 2.2.2 CMOS snímače... 33 2.2.3 DPS snímače... 33 2.3 Teorie barev a digitalizace obrazu... 34 2.3.1 Lidský systém vnímání... 35 2.3.2 Barevné modely... 36 2.3.3 Digitalizace obrazu... 38 2.4 Komprese obrazu a videa... 40 2.4.1 Neztrátové kompresní algoritmy... 40 2.4.2 Ztrátový kompresní algoritmus JPEG... 42 2.4.3 Komprese videosignálu... 43 2.5 Shrnutí... 45 3. Kamerové systémy... 46 3.1 Úvod... 46 3.2 Základní prvky kamery... 46 3.2.1 Objektiv... 46 3.2.2 Technologie optických senzorů... 51 3.3 Technické parametry kamer... 54 3.3.1 Rozlišovací schopnost... 54 3.3.2 Poměr stran obrazu... 54 3.3.3 Citlivost... 55 3.3.4 Dynamický rozsah... 56 3.3.5 Napájení kamer... 56 3.3.6 Řídicí vstupy kamer... 56 4. IP kamery... 58 4.1 Úvod... 58 4.2 Princip a konstrukce IP kamer... 58 4.2.1 Princip činnosti IP kamer... 58 4.2.2 Konstrukce IP kamer... 59 4.2.3 Fixní IP kamery... 60 4.2.4 IP PTZ kamery... 60 4.2.5 Současné trendy v oblasti funkcí IP kamer... 61
4.3 Komunikační část IP kamer... 61 4.3.1 Hardwarové komunikační rozhraní IP kamery... 62 4.3.2 Přenosové technologie síťového videa... 63 4.3.3 Komunikace IP kamery v síti... 64 4.4 Software pro správu IP kamerových systémů... 66 4.5 Shrnutí... 68 II. ČÁST - Řízení rizik v bezpečnostním inženýrství... 71 1. Úvod do problematiky řízení rizik... 74 1.1 Úvod... 74 1.2 Terminologický rámec řízení rizik... 74 1.3 Proces řízení rizik... 81 1.3.1 Komunikace a konzultace... 82 1.3.2 Vymezení souvislostí... 82 1.3.3 Posuzování rizik... 84 1.3.4 Zvládání rizik... 89 1.3.5 Monitorování a přezkoumání procesu... 93 1.4 Shrnutí... 93 2. Řízení rizik v oblasti fyzické ochrany... 96 2.1 Úvod... 96 2.2 Materiály a metody... 96 2.2.1 Charakteristika vybrané problematiky... 96 2.3 Výsledky... 98 2.3.1 Postup analýzy rizik aplikovaný na fyzickou ochranu... 98 2.3.2 Analýzy definování lidské chyby u fyzické ochrany objektu...101 2.3.3 Metody stanovení vah při návrhu na minimalizaci rizika objektu...102 2.4 Shrnutí...103 3. Řízení rizik v průmyslové bezpečnosti...104 3.1 Úvod do problematiky řízení rizik...104 3.2 Strategie řízení rizik v průmyslové bezpečnosti...104 3.3 Postup analýzy rizik aplikovaný na průmyslové podniky...105 3.3.1 Indexové metody (RR)...106 3.3.2 Revize bezpečnosti (SR)...107 3.3.3 Kontrolní seznam (CL)...107 3.3.4 Předběžná analýza ohrožení (PHA)...107 3.3.5 Analýza What if (WI)...108 3.3.6 Analýza What if v kombinaci s Kontrolním seznamem (WI-CL)...108 3.3.7 Analýza nebezpečnosti a provozovatelnosti (HAZOP)...108 3.3.8 Analýza příčin a následků poruch (FMEA)...108 3.3.9 Analýza stromem poruch (FTA)...109 3.3.10 Analýza stromem událostí (ETA)...109 3.3.11 Analýza příčin a následků (CCA)...109 3.3.12 Analýza lidského faktoru (HRA)...109 3.4 Shrnutí...110 4. Využití řízení rizik v požární ochraně...112 4.1 Úvod...112 4.2 Strategie požární bezpečnosti...112
4.3 Základní analýza průmyslových zón vs. požární jednotky...113 4.4 Statistika při návrhu požární bezpečnosti...114 4.5 Stanovení účinného zásahu jednotek PO...116 4.5.1 Rozdělení doby potřebné pro zásah jednotek PO...116 4.5.2 Doba jízdy (teoretický model)...118 4.5.3 Četnost zablokování v řízení záchranného systému...119 4.5.4 Úspěšnost požárního zásahu jednotek PO...120 4.5.5 Analýzy stromů události a poruch...121 4.5.6 Shrnutí účinného zásahu jednotek PO...121 4.6 Model RHAVE...123 4.7 Využití GISu při rozmisťování jednotek PO...123 4.7.1 Analýza mimořádné události...124 4.7.2 Modelování doby jízdy jednotek PO...124 4.7.3. Rozmístění požárních stanic...124 4.7.4 Shrnutí využití GIS pro rozmístění požárních stanic...125 4.8 Shrnutí...125 5. Vybrané techniky posuzování rizik...127 5.1 Úvod do problematiky analýzy rizik...127 5.2 Vhodnost výběru metody...127 5.3 Stručná charakteristika metod...129 5.3.1 Analýza stromu poruchových stavů (FTA Fault tree analysis)...130 5.3.2 Analýza stromu událostí (ETA Event tree analysis)...131 5.3.3 Analýza typu motýlek (Bow tie analysis)...132 5.3.4 Křivky FN (FN curves)...133 5.3.5 Analýza nákladů a přínosů (CBA Cost/bendit analysis)...135 5.3.6 Indexy rizika (Risk indices)...136 5.4 Shrnutí...137 III. ČÁST - Technologie profesní obrany...139 1. Rozdělení zbraní a osobních prostředků...142 1.1 Úvod...142 1.2 Zákonitosti rozdělení zbraní a prostředků...142 1.2.1 Důvody rozdělení zbraní a osobních prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti...143 1.2.2 Pravidla rozdělení zbraní a osobních prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti...143 1.3 Definice a terminologie...144 1.4 Schematická diferenciace zbraní a osobních prostředků...145 1.4.1 Diferenciace z hlediska ohrožených zájmů...145 1.4.2 Diferenciace z hlediska aspektů řešení situace profesní obrany...146 1.5 Shrnutí...155 2. Právní hodnocení zbraní a obranných prostředků...156 2.1 Úvod...156 2.2 Zbraně a psychika pracovníka PKB...156 2.2.1 Extrémní názory...156 2.2.2 Použití zbraně...157 2.3 Právní hodnocení zbraní...157 2.3.1 Zbraně regulované zákonem...157
2.3.2 Chladné zbraně nože...160 2.3.3 Ostatní zbraně...161 2.4 Právní hodnocení obranných prostředků...161 2.4.1 Služební (pracovní) pes...162 2.4.2 Pouta...162 2.5 Právní hodnocení ochranných prostředků...163 2.5.1 Balistická ochrana...163 2.5.2 Audiovizuální technika...163 2.6 Shrnutí...164 3. Zbraně v profesní obraně...166 3.1 Úvod do problematiky palných zbraní v profesní obraně...166 3.2 Zákonné podmínky pro držení a nošení střelných palných zbraní...166 3.2.1 Zákonné a podzákonné normy pro držení střelných palných zbraní...166 3.2.2 Okolnosti získání zbrojní licence a zbrojního průkazu...167 3.2.3 Nošení střelných palných zbraní...169 3.2.4 Použití zbraně kategorie D při výkonu činností PKB...170 3.3 Manipulace se zbraněmi a jejich používání...171 3.3.1 Mýty a fakta o zbraních...171 3.3.2 Bezpečná manipulace se zbraněmi...173 3.3.3 Vhodné zbraně pro průmysl komerční bezpečnosti...176 3.3.4 Základy výcviku se zbraněmi...177 3.4 Shrnutí...178 4. Obranné prostředky v profesní obraně...180 4.1 Úvod...180 4.2 Úderné zbraně...180 4.2.1 Obušek...181 4.2.2 Teleskopický obušek...181 4.2.3 Tonfa...182 4.2.4 Kubotan...183 4.2.5 Srovnání úderných obranných prostředků...184 4.3 Poutací obranné prostředky...184 4.3.1 Kovová pouta...184 4.3.2 Jednorázová pouta...185 4.3.3 Srovnání poutacích obranných prostředků...186 4.4 Chemické obranné prostředky...186 4.4.1 Náplně...187 4.4.2 Obranný sprej typ: Mlha...187 4.4.3 Obranný sprej typ: Tekutá střela...188 4.4.4 Kombinované obranné spreje...188 4.4.5 Pepper gel...189 4.4.6 Srovnání obranných sprejů...189 4.5 Elektrické obranné prostředky...190 4.5.1 Soudobé elektrické paralyzéry kontaktní...190 4.5.2 Soudobé elektrické paralyzéry distanční...191 4.5.3 Kombinované elektrické paralyzéry...191 4.5.4 Taser...192 4.5.5 Citlivá místa...193 4.5.6 Doba výboje...194 4.6 Pracovní pes...194
4.6.1 Strážní psi...195 4.6.2 Hlídací psi...196 4.7 Shrnutí...196 5. Ochranné prostředky...199 5.1 Úvod...199 5.2 Protiúderové ochranné prostředky...200 5.2.1 Prostředky na ochranu očí...200 5.2.2 Prostředky na ochranu sluchu...201 5.2.3 Prostředky na ochranu čichu, dýchání...201 5.2.4 Prostředky na ochranu hlavy, krku a ramen...202 5.2.5 Prostředky na ochranu rukou, paží, nohou a chodidel...203 5.2.6 Prostředky na ochranu vitálních orgánů...204 5.3 Balistické ochranné prostředky...204 5.3.1 Balistické materiály...204 5.3.2 Typy balistické ochrany...205 5.3.3 Balistické vesty...206 5.3.4 Předpoklad dalšího vývoje balistických ochran...207 5.4 Ochranná vozidla, kontejnery a zavazadla...208 5.4.1 Ochranná vozidla...208 5.4.2 Kontejnery pro přepravu cenin...210 5.4.3 Zavazadla pro přepravu cenin...210 5.5 Komunikační a záznamové ochranné prostředky...211 5.5.1 Emisní bezpečnost...212 5.5.2 Detektory odposlechů a skrytých kamer...212 5.5.3 Zařízení na ochranu před odposlechem...213 5.5.4 Rušičky signálů a mikrofonů...214 5.5.5 Zabezpečení počítačů a sítí proti sledování a krádeži dat...214 5.5.6 Šifrování...215 5.5.7 Shrnutí...215 5.6 Spektrální, akustické a jiné ochranné prostředky...216 5.6.1 Spektrální ochranné prostředky...216 5.6.2 Akustické a kombinované ochranné prostředky...217 5.7 Shrnutí...217 IV. ČÁST - Informační podpora...221 1. Informační podpora, pojetí, vymezení a vliv na kvalitu činností...224 1.1 Úvod...224 1.2 Informatika a bezpečnostní složky...225 1.3 Vztah proces informační potřeby informace...226 1.4 Informace a její vlastnosti...229 1.5 Informační podpora řídících, rozhodovacích a poznávacích procesů...231 2. Informačné systémy v bezpečnostných službách...241 2.1 Úvodom...241 2.2 Informácie vo firemnom prostredí...241 2.3 Architektúra a súčasti informačného systému...244 2.4 Hierarchia informačných systémov...247 2.5 Špecifiká informačných systémov v bezpečnostných službách...251 2.6 Zhrnutie...256
3. Informační management...258 3.1 Úvod...258 3.2 Informační management...258 3.3 Obsah informačního managementu...259 3.4 Zásady, metody a nástroje informačního managementu...260 3.4.1 Zásady informačního managementu...260 3.4.2 Metody informačního managementu...261 3.4.3 Nástroje informačního managementu...261 3.5 Role a povinnosti informačního manažera...262 3.6 Základní dokumenty informačního managementu...265 3.7 Informační strategie...266 3.8 Bezpečnostní a informační politika...269 3.9 Monitoring a audit informačního systému...270 3.10 Provozní řád informačního systému...272 3.11 Systém řízení bezpečnosti informací...274 3.12 Shrnutí...276 4. Informační zdroje v oblasti průmyslu komerční bezpečnosti...279 4.1 Úvod...279 4.2 Informační zdroje...279 4.3 Primární informační zdroje...280 4.3.1 Vědecké, technické a odborné časopisy...280 4.3.2 Dokumenty ochrany duševního vlastnictví...282 4.3.3 Normy...283 4.3.4 Zákony a legislativní dokumenty...284 4.3.5 Zprávy a informace z vědeckých a odborných setkání...285 4.3.6 Vědecko-kvalifikační práce...286 4.3.7 Výzkumné a technické zprávy...286 4.3.8 Interní firemní informace...287 4.3.9 Tajné informace...287 4.4 Sekundární informační zdroje...288 4.5 Terciární informační zdroje...289 4.6 Strategie vyhledávání informací...290 4.7 Závěr...291 5. Konkurenční zpravodajství jako specifická forma informační podpory...293 5.1 Úvod...293 5.2 Vymezení konkurenčního zpravodajství...294 5.3 Technologie zpravodajství zpravodajský cyklus...296 5.3.1 Zpravodajský cyklus...297 5.3.2 Zpravodajský produkt...299 5.3.3 Zpravodajská sociotechnika...299 5.3.4 Technologie primárních zdrojů...300 5.3.5 Technologie sekundárních zdrojů informací otevřené zdroje...301 5.3.6 Technologie zpravodajské (investigativní) analýzy...301 5.4 Roviny zpravodajské činnosti...303 5.4.1 Obranné zpravodajství...304 5.4.2 Ofenzivní zpravodajství...305 5.4.3 Vlivové zpravodajství (lobbying)...305 5.5 Shrnutí...306
V. ČÁST - Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém státu...309 1. Systém mezinárodní bezpečnosti...311 1.1 Úvod...311 1.2 Základní pojetí mezinárodního bezpečnostního systému...311 1.3 Státy...313 1.4 Mezivládní bezpečnostní organizace a aliance...314 1.5 Nestátní bezpečnostní aktéři v mezinárodním prostoru...316 1.6 Mezinárodní právo veřejné v bezpečnostní oblasti...319 1.7 Soudobé bezpečnostní hrozby...322 1.8 Shrnutí...324 2. Bezpečnostní politika a bezpečnostní strategie státu...327 2.1 Úvod...327 2.2 Bezpečnost...327 2.3 Referenční objekt bezpečnostní politiky...328 2.4 Obsah a trendy bezpečnostní politiky státu...329 2.5 Východiska bezpečnostní politiky státu...331 2.5.1 Bezpečnostní zájmy státu (národní zájmy)...331 2.5.2 Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik...332 2.5.3 Disponibilní zdroje pro bezpečnostní politiku státu...333 2.5.4 Limity bezpečnostní politiky státu...334 2.6 Bezpečnostní strategie státu...335 2.6.1 Bezpečnostní strategie České republiky...336 2.6.2 Bezpečnostní strategie České republiky 2011 a její charakteristika...337 2.7 Shrnutí...338 3. Bezpečnostná a obranná politika Slovenskej republiky...341 3.1 Úvod...341 3.2 Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky...342 3.3 Obranná stratégia Slovenskej republiky...347 3.4 Zhrnutie...350 4. Bezpečnostný systém a obrana Slovenskej republiky...352 4.1 Úvod...352 4.2 Bezpečnostný systém Slovenskej republiky...353 4.3 Obrana a systém obrany Slovenskej republiky...360 4.4 Zhrnutie...366 5. Strategický rámec plánovania ozbrojených síl ako kľúčová platforma obranného plánovania štátu...368 5.1 Úvod...368 5.2 Strategické prostredie štátu pre plánovanie ozbrojených síl...368 5.3 Analýza trendov výdavkov na obranu...374 5.4 Zhrnutie...376 Resumé summary...378 Představení autorů kapitol...379
ÚVOD MONOGRAFIE Oblast bezpečnosti patří trvale mezi priority lidské společnosti. Ve své podstatě se dotýká všech jejích oborů i úrovní. Fungují-li systémy bezchybně, potřeba bezpečnosti není prioritou. Jiná situace nastane, dojde-li k degradaci nebo úplnému přerušení funkce. Ihned se volá po její obnově a hledají se způsoby, jak toho dosáhnout. Otázka bezpečnosti se tak stává prioritou. Díky dlouhodobému společenskému vývoji se člověk i společnost stali v této oblasti proaktivní a snaží se na kritické situace dopředu připravit. Na základě analýzy hrozeb a rizik stanovují priority v ochranných a nápravných opatřeních. Právě znalost situace, její analýza a opatření k eliminaci hrozeb jsou základem zajištění bezpečnosti. Napomoci zajištění bezpečnosti a ochraně majetku na všech úrovních je cílem monografické řady Bezpečnostní technologie, systémy a management. Multidimenzionalita oboru předznamenává i obsah jednotlivých dílů. První díl, vydaný v roce 2011, byl zaměřen na problematiku detektorů narušení, elektronických bezpečnostních systémů, projektování zabezpečovacích systémů, právní aspekty zajištění ochrany majetku a profesní obranu. Ohlasy na publikaci i její koncept byly v převážné míře pozitivní. Určité výtky se objevily ohledně dodržování pojmového aparátu v jednotlivých monotématických částech. Zkušenější autoři ví, že nejsnadnější cestou k dosažení jazykové čistoty je zpracovat si celý text vlastními silami. Kolektivní publikace jsou poznamenány různými autorskými styly, názory autorů a jsou plné kompromisů. Koncept naší publikace tento problém akceptuje a je na vedoucímu příslušné části, aby se s ním vypořádal. Druhý díl, který právě držíte ve svých rukou, respektuje původní schéma. Je složen z pěti částí a v každé části je pět kapitol. Jednotlivé kapitoly by na sebe měly navazovat, a tím odborně pokrýt celou problémovou oblast. Technická témata jsou zaměřena na problematiku kamerových systémů, technické prostředky profesní ochrany a informační podporu. Systémová a politologická témata zahrnují problematiku řízení rizik v bezpečnostních aplikacích a systém mezinárodní bezpečnosti a krizové řízení. Autoři kapitol se zaměřili na zveřejnění jak nejnovějších poznatků v prezentovaném oboru, tak i výsledků své výzkumné a tvůrčí činnosti. Podařilo se tak vytvořit publikaci, která rozšiřuje poznatkovou bázi v oblasti bezpečnosti s orientací na problematiku ochrany majetku, fyzické bezpečnosti a soukromých bezpečnostních služeb. Publikované poznatky mohou být využity i v jiných oblastech zajištění bezpečnosti. Již nyní je zřejmé, že na doposud vydané díly naváží minimálně dva další, které by měly pokrýt další základní témata oboru. Z technických oblastí se jedná především o elektrickou požární signalizaci, systémy kontroly vstupu a poplachové zabezpečovací systémy. Přínosná bude zcela jistě i oblast technologií komerční bezpečnosti, jako jsou fyzická ostraha, převoz peněz či detektivní činnosti. Samostatnou oblastí pak bude i kriminalistika, kriminologie a bezpečnostní futurologie. Vzhledem k blízké vazbě mezi komerční bezpečností a bezpečností zajišťovanou státem autoři zvažují o zařazení takových témat jako ochrana kritické infrastruktury, ochrana obyvatelstva, havarijní plánování atd. Konkrétní struktura dílů bude samozřejmě záviset i na výsledcích výzkumných a tvůrčích činností vysokoškolských pracovišť, které se na publikaci podílí. Publikace vychází zejména z dlouhé tradice vědecké a pedagogické práce v oblasti bezpečnostních technologií na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultě špeciálneho inženierstva Žilinské univerzity v Žilině a Fakultě
bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě. Autorský kolektiv se postupně rozrůstá o zástupce dalších vysokých škol, Vysoké školy bezpečnostného manažérstva v Košiciach, Masarykovy univerzity a Univerzity obrany. Autoři vyšli při zpracování jednotlivých kapitol z aktuálních výzkumů, prováděných v rámci grantových projektů a ze zkušeností, které získali při uplatňování nabytých vědeckých poznatků v praxi. Jednotlivé kapitoly respektují jak metodologickou, tak poznatkovou stránku. Mezi základní metody, které autoři jednotlivých částí publikace při jejím zpracování použili, patří základní metody tvůrčí práce, především analýza a syntéza. Analýza byla využita při objasňování podstaty i jednotlivých stránek a aspektů prezentované problematiky. Syntéza představovala metodický základ k integraci výkladu jednotlivých poznatků a jejich propojení v logický celek. Významně byla při tvorbě publikace použita metoda systémového přístupu. S jejím využitím byla vytvořena obsahová konstrukce kapitol tak, aby tvořily logicky provázaný celek a současně na sebe navazovaly. Právě ucelenost a komplexnost představuje významný rys přidané hodnoty kolektivní monografie. Autoři především technicky orientovaných kapitol využili při tvorbě poznatků metod modelování, simulace a experimentu. Tato publikace je určena všem zájemcům, kteří chtějí porozumět způsobům a metodám zajištění bezpečnosti, ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Je určena jak pracovníkům bezpečnostního managementu organizací, tak samotným poskytovatelům služeb fyzické bezpečnosti a ochrany majetku. Zejména pro ně jsou cenné kapitoly, zaměřené na podstatu technického fungování kamerových systémů, technických prostředků profesní ochrany a informační podpory. V neposlední řadě je tato publikace určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou. Ve Zlíně 17. června 2012 doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
I. ČÁST - KAMEROVÉ SYSTÉMY
Úvod Část je věnována kamerovým systémům (CCTV Closed Circuit Television), které představují vhodný prostředek používaný pro ochranu objektů, majetku a osob. Umožňují sledování hlídaného prostoru v reálném čase, nepřetržitý záznam obrazu, verifikaci příčiny poplachu, prohlížení záznamu a archivaci pro následnou rekonstrukci situace. Správně navržený a odborně nainstalovaný kamerový systém může být přínosem nejen z hlediska bezpečnosti, lze ho využít i pro sledování a vyhodnocování technologických postupů při výrobě, kontrole dodržování bezpečnostních předpisů, kontrole pohybu vozidel s možností detekce SPZ a následného porovnání údajů s databází. Kamerové systémy jsou tvořeny kamerami, hardwarovou částí (přenosové prvky, záznamový prostor, zobrazovací prvky) a softwarem pro činnost systému. Navíc mohou být doplněny mikrofony a reproduktory. Přenos obrazu a ovládání kamer lze realizovat po veřejné telefonní síti (PSTN), ISDN), přes internet TCP/IP (IP kamery), prostřednictvím bezdrátového rádiového přenosu, po sítích LAN nebo WAN nebo pomocí kabelů (včetně optických). Návrh vhodného řešení kamerového systému je nutné vždy posoudit přímo na místě plánované instalace s ohledem na požadavky zákazníka a místní specifické podmínky. Kamerové systémy lze využít k monitorování venkovních prostranství i míst uvnitř budov. Mohou obsahovat statické i otočné kamery a mohou pracovat ve zcela automatickém režimu nebo být ovládány např. ostrahou objektu. Moderní IP kamery a kamerové systémy umožňují připojení do sítí LAN/WAN. Uživatel s dostatečnými přístupovými právy se může vzdáleně nejen do systému připojit a sledovat obrazy z živých kamer, ale i sledovat záznam, případně celé zařízení vzdáleně ovládat. Při současném rozvoji výpočetní techniky je trendem všech technických odvětví dosáhnutí digitalizace. U kamer je situace obdobná. Většina kamer využívaných v CCTV systémech je plně digitalizována. Digitální kamery na rozdíl od analogových umožňují větší variabilnost, kompatibilitu s digitálními systémy, jednodušší práci s pořízenými záznamy a v neposlední řadě snadnější archivaci záznamů. Analogové kamery však stále nacházejí uplatnění především pro stále nepřekonanou vysokou kvalitu analogového záznamu. Pomyslný přechod mezi analogovými a digitálními kamerami tvoří digitální, tzv. hybridní kamery umožňující jak digitální, tak analogový záznam. Kamerové systémy lze navázat na ostatní zabezpečovací systémy v budově. Mezi nejčastější součinnosti patří koordinace s PZS - v případě narušení střeženého objektu lze nastavit záznam údajů z kamery. Se systémem EPS probíhá koordinace například tak, že se aktivuje kamera v prostoru, odkud přišlo hlášení o požáru. Výstup z kamery je vidět na monitorech a lze jej nahrávat na záznamové zařízení. Je-li budova vybavena také systémem místního rozhlasu, je možné do ohroženého prostoru vysílat evakuační hlášení. Kamerové systémy velmi účinným způsobem chrání životy, zdraví a majetek. V neposlední řadě mají kamerové systémy též významnou funkci prevence. 16
1. KAMEROVÉ SYSTÉMY AKO SÚČASŤ KOMPLEXNÉHO BEZPEČNOSTNÉHO SYSTÉMU Tomáš LOVEČEK 1.1 Úvod Systém, ktorý v sebe zahŕňa jednotlivé subsystémy ochrany hmotného, resp. nehmotného majetku v správe alebo vlastníctve daného subjektu, a ktorý je vytvorený účelným usporiadaním a používaním ochranných opatrení, sa v praxi označuje rôznymi prívlastkami. Najčastejšie sa používajú termíny ako bezpečnostný systém, systém ochrany majetku/objektov, systém fyzickej ochrany, zabezpečovací systém alebo integrovaný bezpečnostný systém. Vo všeobecnosti systémom možno chápať účelovo definovanú množinu prvkov (istých vlastností) a množinu väzieb medzi nimi, ktoré spolu určujú vlastnosti, správanie a funkcie systému ako celku. Na základe tejto definície systém na ochranu hmotného, resp. nehmotného majetku daného subjektu, je možné chápať ako účelové usporiadanie množiny ochranných opatrení a ich vlastností, ktoré majú vytvoriť stav bezpečia. Ak ochrana majetku je proces navodenia stavu bezpečia s využitím ochranných opatrení, ktoré smerujú k prekazeniu, alebo zastaveniu akýchkoľvek činností (napr. vlámanie spojené s vandalizmom) alebo udalostí (napr. elektrický skrat a následný požiar), ktoré sú v rozpore so záujmami vlastníka tohto majetku, tak potom ochranný systém je nástrojom využívaným na dosiahnutie tohto stavu. V kapitole budeme takýto systém označovať ako bezpečnostný systém. Preto pod pojmom bezpečnostný systém budeme chápať systém realizovaný mechanicko-technickými, personálnymi a režimovými ochrannými opatreniami, resp. prvkami. Ochranné opatrenia možno rozdeliť na: pasívne prvky ochrany: o pasívne prvky predmetovej ochrany, o pasívne prvky plášťovej ochrany, o pasívne prvky obvodovej ochrany, aktívne prvky ochrany, prvky fyzickej ochrany, režimovo-organizačné opatrenia. Pasívne prvky ochrany patriace do skupiny klasickej ochrany, reprezentujú mechanické zábranné prostriedky, ako napríklad stavebné konštrukcie, otvorové výplne, bezpečnostné úschovné objekty, uzamykacie systémy, bezpečnostné sklá, resp. fólie a iné bariéry (napr. retardéry, ploty). Aktívne prvky ochrany, patriace do skupiny technickej ochrany, reprezentujú poplachové systémy, medzi ktoré patrí elektrický zabezpečovací systém, kamerový dohliadací systém, systém kontroly a riadenia vstupu a elektrická požiarna signalizácia. Fyzickú ochranu môžeme rozdeliť na vlastnú ochranu (napr. Neighbourhood watch) a ochranu zabezpečovanú bezpečnostnými službami. 17
2. TEORETICKÉ ZÁKLADY SNÍMÁNÍ A KOMPRESE DIGITÁLNÍHO VIDEOSIGNÁLU Pavel POKORNÝ 2.1 Úvod Cílem této kapitoly je popsat teoretické principy snímání obrazu a videa pomocí kamerových systémů a jeho prvotní zpracování pro uložení do vhodného souborového formátu. Celá tato problematika je rozložena do tří částí. V první části jsou popsány principy v současné době nejpoužívanějších snímačů videokamer, jejichž výstupem je obrazový signál. Druhá část se zabývá teorií barev, jejich vnímání lidským okem a barevnými modely, se kterými se můžeme setkat v moderní počítačové grafice. Součástí této kapitoly je i charakteristika digitalizace obrazu, která se odehrává ve dvou krocích kvantování a vzorkování. Třetí část popisuje často používané kompresní algoritmy, které se používají u obrazů a videí. 2.2 Teoretické základy snímání obrazu Kamerové systémy se v dnešní době používají velice často v oblasti ochrany objektů, majetku nebo osob. Nejdůležitějšími prvky kamerového systému jsou bezpochyby kamery. Jejich úkolem je zachytit pohyblivý obraz určité oblasti (tzv. zorném poli kamery) a předat jej k dalšímu zpracování. Princip činnosti kamery je takový, že světlo z dané oblasti prochází objektivem kamery a s pomocí soustavy zrcadel dopadá na snímací čip. Zde je toto světlo přeměněno na elektrický proud, který následně elektronika kamery převede na analogový či digitální signál, který se může dále přenášet a podle potřeby zpracovávat. U současných kamer se setkáme především s polovodičovými snímači CMOS, CCD a DPS, které jsou citlivé právě na dopadající světlo. [5] Principy těchto technologií se pochopitelně liší a mají různé vlastnosti. Proto si je blíže popíšeme. Než se tak stane, uveďme ještě přehled nejdůležitějších charakteristik kamer, které jsou na použitých snímačích do značné míry závislé. Na prvním místě je to zcela jistě rozlišovací schopnost. Ta je dána množstvím snímacích buněk (pixelů), které jsou pravidelně rozmístěné do rastru. Čím větší počet těchto buněk na dané ploše máme, tím větší získáváme rozlišení a snímaný obraz je kvalitnější. Dalším parametrem je poměr stran. Existuje několik standardů, které jsou poměrně rozšířené, ale mají různé poměry stran. Jsou jimi například PAL (768x576 pixelů), NTSC (720x580), XGA (1024x768) případně HDTV (1280x720 nebo 1920x1080). Důležitým parametrem je i dynamický rozsah snímaného obrazu. Ten udává počet odstínů, který je schopen příslušný snímač rozlišit, tj. rozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší částí obrazu. Posledním důležitým parametrem je citlivost snímače na světlo. Ta bývá většinou udávána jako ISO citlivost a udává míru zesílení obrazového signálu, který odchází na další zpracování. Protože však obrazový signál obsahuje určité procento šumu a se zesílením signálu se zesiluje i šum, byl zaveden parametr odstup signálu od šumu. Čím větší hodnotu má tento parametr, tím kvalitnější výsledný obraz je a obsahuje méně šumu. 29
3. KAMEROVÉ SYSTÉMY Milan ADÁMEK 3.1 Úvod Současné kamery od svého vzniku prodělaly významný vývojový pokrok, přesto jsou stále na začátku své cesty. Kapitola popisuje základní části kamery, a to části zobrazovací, snímací a vyhodnocovací. Základem a zároveň nejdůležitějším prvkem kamery je fotocitlivá vrstva, která převádí dopadající fotony v zorném poli na elektrický náboj. Následující důležitou základní částí kamery je objektiv spolu s ovládacími prvky pro zoom a clonu. Kvalita těchto dvou částí předurčuje kvalitu snímaného obrazu. Další elektronická část slouží k digitalizaci, kompresi získaných informací ze snímače a ukládání snímané informace na vhodné médium. 3.2 Základní prvky kamery Kameru tvoří tři základní stavební části: objektiv, fotocitlivý prvek a elektronická část. Objektiv spolu s ovládacími prvky pro zoom a clonu tvoří první část kamery a slouží k vytvoření obrazu scény. Za objektivem je umístěn snímací senzor (fotocitlivý prvek) pro záznam obrazu, senzor převádí obraz do elektrické podoby. Elektronická část spolu s mikroprocesorem zajišťuje digitalizaci získaných informací ze snímače, jejich kompresi a ukládání na využívané médium, případně přenos kanálem na vzdálené zobrazovací nebo záznamové zařízení. Obr. 1: Základní stavební prvky kamery [1] 3.2.1 Objektiv Hlavním úkolem objektivu je promítnout zmenšený obraz snímané scény na plochu fotocitlivého prvku, vytvořený obraz musí být bez rušivých a negativních elementů. Objektiv je zpravidla složen z několika čoček a dalších stavebních částí, které jsou 46
II. ČÁST - ŘÍZENÍ RIZIK V BEZPEČNOSTNÍM INŽENÝRSTVÍ
Úvod V dnešním technicky a informačně zaměřeném světě se objevují bezpečnostní delikty a havárie stále častěji, z čehož vyvstává potřeba jejich vzniku předcházet. Tato část publikace shrnuje zkušenosti, poznatky a přístupy k problematice identifikace a hodnocení rizik bezpečnosti. Cílem textu je seznámit zájemce se základními aplikacemi a aspekty dynamicky se vyvíjejícího oblasti řízení rizik bezpečnosti. Jedná se o komplexní oblast řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a technik prevence rizik, které minimalizují existující, nebo odhalují budoucí faktory zvyšující bezpečnostní riziko. Riziko je pak všudypřítomným a charakteristickým průvodním jevem fungování soudobé společnosti a týká se všech aspektů soudobého prostředí. V případě bezpečnosti lze uvést, že jde o řízení rizika v rámci agregovaného popisu determinantů bezpečnosti, které je potřeba udržovat v přijatelných mezích klidového stavu. Jedná se o komplexní proces skládající se z několika fází, které na sebe navazují s cílem identifikace a kvantifikace rizik, kterým musí společnost čelit a především rozhodnout o vhodném způsobu zvládání těchto rizik. Cílem následující části publikace je charakterizovat řízení rizika v jednotlivých oblastech bezpečnosti, které můžeme rozdělit v základní části na safety a security oblast. V jednotlivých kapitolách této části jsou prezentovány výsledky analýz, vlastních výzkumů a výstupů od autorů kapitol, kteří jsou součástí vědeckých týmů, zabývajících se touto specializovanou problematikou na úrovni jednotlivých univerzitních pracovišť. V první kapitole je stanoven terminologický a definiční rámec uvedené problematiky a graficky přehledné rozdělení jednotlivých hrozeb do kategorií. Obecný přístup k řízení rizik, popsaný v této kapitole, poskytuje organizaci i jedinci pokyny pro implementaci základních prvků řízení rizik přehledným a spolehlivým způsobem v jakémkoli rozsahu a kontextu. Každé specifické odvětví bezpečnostního inženýrství nebo způsob aplikace řízení rizik sebou přináší individuální potřeby, individuální vnímání rizika a z toho vyplývající rozdílný názor při definování kritérií pro hodnocení rizik. Další kapitola se zabývá vybranými obecnými technikami posuzování rizika, jejich konkrétními nástroji a přístupy. Existuje celá řada metod, od jednoduchých až po ty náročné, a to jak na vstupní data, čas nebo finanční stránkou. Kapitola nabízí čtenářům porozumění analýzy rizik a náhled doporučených a autory vybraných metod s různým stupněm náročnosti a jejich použitelnosti. Následující kapitola je zaměřena na vybrané nástroje, metody a analýzy hodnocení rizik fyzické ochrany, jež představují významnou oblast řešení managementu rizik v objektech. V této sféře existuje celá řada bezpečnostních rizik, z nichž se některé mohou jevit jako zanedbatelné a při sporadické analýze těžko odhalitelné. Hlavním cílem druhé kapitoly je poukázat na možnost aplikace vybraných analýz rizika, představujících kontinuální sledování a hodnocení rizik, jež je základem komplexního řízení fyzické ochrany každé organizace. Situace v oboru požární ochrany a stavebnictví směřuje k vývoji nových standardů řízení rizik, které upravují úroveň bezpečnosti lépe než tradiční normy zaměřené na řešení jednotlivých problémů. Těmito riziky se zabývá následující kapitola, která v sobě zahrnuje využití řízení rizik v požární ochraně. Tato část kolektivní monografie je uzavřena kapitolou popisující rizika průmyslu a průmyslových havárií pod názvem Řízení rizik v průmyslové bezpečnosti. 72
Je nezbytné, aby měla každá organizace podpůrný nástroj, který by poskytl objektivní fakta k rozhodnutí, které riziko je nejdůležitější a může firmu nejvíce poškodit. Spontánní a často velmi subjektivní rozhodování o rizicích, která mohou ohrozit normální chod nebo dokonce existenci organizace, je tedy nutné nahrazovat (nebo alespoň doplnit) sofistikovanějším způsobem rozhodování, které by bylo založeno na systematickém přístupu a snížilo tak míru subjektivity rozhodnutí. 73
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ŘÍZENÍ RIZIK David ŘEHÁK 1.1 Úvod Řízení rizik, zvládání rizik, ovlivňování rizik či minimalizace rizik a další podobné pojmy jsou v současné době stále více používány a skloňovány v nejrůznějších podobách a souvislostech. Každá organizace nebo podnik, působící v oblasti bezpečnostního inženýrství, čelí v rámci své činnosti rizikům, která mohou vést ke snížení hodnoty organizace, případně až k jejímu ochromení nebo úplnému zničení. Proto se každý manažer snaží negativnímu působení těchto rizik předcházet a v případě, že již došlo k jejich působení, tak alespoň snížit jejich dopad na nejnižší možnou míru. Můžeme říci, že řízení rizik je neustále středem pozornosti všech významných manažerů, neboť s jeho využitím je možné předcházet ztrátám a škodám velkého rozsahu, které mohou mít pro organizaci až fatální následky. 1.2 Terminologický rámec řízení rizik Základním předpokladem úspěšného řešení každé problematiky je přesné a jednoznačné vymezení terminologického rámce a případných existujících odchylek v definování či chápání některých pojmů. K těmto odchylkám dochází jednak v důsledku nesystémového řešení dané problematiky, ale především následkem jejího neustálého vývoje. A právě tímto problémem je zatížena také oblast řízení rizik. Na základě toho je v následující části provedeno definování základních pojmů v souladu s normami ČSN ISO 31000 (2010) a TNI 01 0350 (2010) a vybranými odbornými publikacemi (Smejkal a Rais, 2009; Božek a Urban, 2008; Grasseová et al., 2010). Vztah mezi základními níže definovanými termíny v oblasti řízení rizik je znázorněn na obr. 1. Stěžejním prvkem problematiky řízení rizik jsou aktiva, resp. chráněné zájmy organizace. Tyto chráněné zájmy jsou ohrožovány vnějšími a vnitřními hrozbami a tyto hrozby jsou aktivovány zdroji hrozeb, tj. vnějšími činiteli nebo vnitřními prvky organizace. Podstatou hrozby je využít zranitelnosti organizace, překonat bezpečnostní opatření a působit na aktivum, kde způsobí škodu. Riziko je pak kvantifikací působení hrozeb na aktiva a zbytkové riziko představuje riziko, které stále zůstává i po zavedení bezpečnostních opatření. 74
2. ŘÍZENÍ RIZIK V OBLASTI FYZICKÉ OCHRANY Radomír ŠČUREK 2.1 Úvod Člověk a lidské jednání je ovlivňováno především obavou o svůj život, život blízkých a pocitem ohrožení majetku. Motivace člověka žít v bezpečném a stabilním prostředí je v zásadě stanovena (mezi jinými) pomocí Maslowovy pyramidy potřeb, která potřebu bezpečí řadí po fyziologických potřebách ihned na druhý základní stupeň potřeb nižšího řádu motivujících lidské chování. Pokud tuto úvahu zasadíme do určité míry dosažené technologické a materiální úrovně, včetně úrovně poznání, lze odvodit, že na vytváření stabilního bezpečného prostředí má zásadní význam lidské chování v čase a místě. V souvislosti s tím je tedy osobním zájmem každého, dodržovat sobě vlastní míru bezpečnosti v závislosti na úrovni svého poznání k udržení osobní potřeby žít bezpečně. Tato potřeba, tedy její míra, je dána individuálně, a proto nelze hovořit o pevné stabilitě bezpečnosti ve společnosti, kde je základním článkem vždy jednotlivec s demokraticky danými možnostmi. Procesy jednání ovlivněné myšlenkami a motivací individualit, potlačujících svou potřebu bezpečí na úkor jiných svých potřeb, nelze normalizovat a mechanicky řešit s ohledem na jejich rozmanitost. Přestože procesy spojené s lidskými pohnutkami nelze přesně zachytit, jsou vyhledávány inovativní metody nebo aplikace osvědčených nástrojů, používané ve strukturách jiných odvětví, které jsou aplikovány na oblasti, kde doposud použity nebyly. Cílem těchto metod je alespoň částečně zpřesnit a popsat procesy spojené s lidským faktorem. 2.2 Materiály a metody 2.2.1 Charakteristika vybrané problematiky Pokud se budeme držet lidského konání zaměřeného na bezpečí, tedy na stav systému, při kterém je přijatelná pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech, lze konstatovat, že význam slova bezpečnost je propagován a interpretován z hlediska majoritního zaměření organizace, která o tomto fenoménu zrovna publikuje nebo pořádá konferenci a považuje ke škodě věci, jiný bezpečnostní obor za méně významný. Mnohdy tak jsou jiné přirozené segmenty bezpečnosti odsouvány na okraj, jako méně důležité. Přitom je zde přehlížen komplexní charakter bezpečnosti, kde nelze hovořit, že jedna část je důležitější než ta druhá, pouze s ohledem na to, jaká instituce a který manažer tuto oblast bezpečnostní vědy ekonomicky podporuje. To také odpovídá různým interpretacím bezpečnosti, kdy se mnohdy rozchází hledisko technického oboru s hlediskem humanitním. Zloděj je však fyzická osoba, která pod vlivem svých duševních pohnutek ovládá mnohdy technický nástroj, a lze na něj pohlížet jak s využitím humanitních věd, tak věd technických. Komplexnost bezpečnosti (angl. safety) vychází již z toho, že se jedná o soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Na to navazuje také bezpečí (angl. security), což je stavem lidského systému, při kterém je přijatelná pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech. V této kapitole budou popsány možnosti aplikace osvědčených 96
3. ŘÍZENÍ RIZIK V PRŮMYSLOVÉ BEZPEČNOSTI Jana Večerková 3.1 Úvod do problematiky řízení rizik S rozvojem techniky a průmyslu roste rovněž nutnost ošetřit oblast řízení rizik, která hrozí obyvatelstvu, životnímu prostředí i majetkovým hodnotám. Nezbytnou součástí managementu rizik je identifikace zdrojů rizika, jejich klasifikace, určení priorit různých druhů rizika, analýza příčin a následků, hodnocení rizika. Analýza poskytuje možnost přijímat opatření k předcházení vzniku nebo omezení důsledků mimořádných událostí v průmyslové bezpečnosti. Oblast přijímání preventivních či nápravných opatření úzce souvisí s řízením rizik. Riziko lze z technického pohledu chápat jako pravděpodobnost vzniku škody, tj. ohrožení lidského zdraví a životů, životního prostředí, majetkových a kulturních hodnot. Pro účely analýzy rizik území je vhodnější riziko definovat prostřednictvím hrozby (nebezpečnosti) a zranitelnosti okolí. Hrozba je potenciál poškodit analyzovaný cílový systém. Zranitelnost (např. lidské populace, životního prostředí, ekonomická) je dána odolností a vnímavostí cíle, který je potenciálně mimořádnou událostí ohrožen. 3.2 Strategie řízení rizik v průmyslové bezpečnosti Organizace a podniky všech typů a velikostí jsou vystaveny působení vnitřních a vnějších faktorů a vlivů, které činí nejistým, zda a kdy dosáhnou svých cílů. Účinek, který má tato nejistota na dosažení cílů organizace, je riziko. Organizace stále více používají v praxi management rizik nejen z důvodů legislativních požadavků, ale také proto, aby řídily ohrožení svých cílů a zlepšily řízení potenciálních příležitostí. Podrobný popis systematického a logického procesu managementu rizik je obsažen v normě ČSN ISO 31000, která stanovuje řadu principů, které je nutné naplnit, aby byl management rizik efektivní. Norma současně doporučuje, aby organizace rozvíjely, implementovaly a kontinuálně zlepšovaly rámec, jehož účelem je integrovat proces pro řízení rizik do svého celkového vedení, strategie a plánování, managementu, procesů podávání hlášení, politik, hodnot a kultury. Norma také popisuje vztah mezi zásadami pro management rizik, rámcem pomocí kterého vzniká a procesy managementu rizik. Management rizik lze aplikovat na celou organizaci, v mnoha oblastech a na mnohých úrovních, v kteroukoli dobu, stejně jako pro specifické funkce, projekty nebo činnosti. Management rizik má velmi důležitou roli v mnoha oblastech podnikání. Velká pozornost se této otázce začala věnovat počátkem 20. století, kdy se spolu s rozvojem průmyslu započal i mohutný rozvoj pojišťovnictví. Posuzování rizika bylo orientované na pojišťování průmyslových zařízení. Jejich bezpečnost, stejně jako spolehlivost, byla poměrně nízká. Zdraví a život pracovníků neměly velkou hodnotu. Sociální, humánní, kulturní a právní stránka společnosti musela zákonitě projít určitým vývojem. K zásadní změně došlo s mohutným rozmachem lodního, leteckého a jaderného průmyslu, v nichž selhání bezpečnosti provozu může mít fatální důsledky. Tuto změnu podpořil i prudký rozvoj podnikání, které se začalo přeorientovávat z nárůstu zisků na snižování ztrát. To 104
4. VYUŽITÍ ŘÍZENÍ RIZIK V POŽÁRNÍ OCHRANĚ Petr KUČERA 4.1 Úvod Situace v oboru požární ochrany a stavebnictví směřuje k vývoji standardů řízení rizik, které upravují úroveň bezpečnosti lépe než tradiční normy zaměřené na řešení jednotlivých problémů. Tyto změny jsou motivovány potřebou flexibilnějších způsobů projektování zabezpečení požární ochrany, zejména v případě rozsáhlých objektů či stavebních celků (např. průmyslových zón), aniž by došlo ke snížení úrovně bezpečnosti. Rozvoj průmyslových zón v České republice přinesl s sebou celou řadu změn, které se odrážejí ve změnách užívání krajiny, ekonomických změnách i infrastruktuře. Společně s uvedenými změnami je nutné v těchto oblastech řešit zajištění požární bezpečnosti. Průmyslové zóny jsou tvořeny rozsáhlými stavebními objekty, kde nelze opomenout technologické zařízení, zásobování energiemi, dopravní obslužnost atd. Provozovateli je více právních subjektů, jež se liší rozsahem svých činností. Tyto činnosti mohou vykazovat různé úrovně požárního nebezpečí, které se odvíjí od množství používaných požárně nebezpečných látek a jejich zpracování, velikosti půdorysné plochy, popř. složitosti vnitřní dispozice objektů. Přestože u průmyslových zón není nezbytné zřizovat vlastní jednotku požární ochrany, pokud tak nevyplývá z posouzení požárního nebezpečí u některého ze subjektů, poukazuje tato kapitola na inovativní postupy, které jsou spojeny s modelem plošného rozmisťování jednotek požární ochrany. 4.2 Strategie požární bezpečnosti V současné době jsou prezentovány postupy, které pohlíží na návrh požární ochrany jako na soubor aktivit ovlivňujících průběh požáru. Tyto postupy se nazývají požární inženýrství a využívají komplexní pohled na požární bezpečnost se snahou chovat se hospodárně a zajistit zejména tyto činnosti: posouzení nebezpečí a rizika požáru a jeho účinků, zmírnění potenciálních následků požáru správným návrhem stavebního objektu (vhodný výběr materiálů stavebních konstrukcí a jejich uspořádání, využití objektu, instalované výrobní technologie apod.), stanovení optimálních preventivních opatření pro omezení následků požáru, návrh, instalace, údržba a/nebo vývoj požární detekce, návrh, instalace, údržba a/nebo vývoj nového zařízení pro hašení požáru, vhodné vybavení a strategie nasazení sil a prostředků pro požární zásah a záchranné operace, zpětná analýza příčin požáru a/nebo rekonstrukce průběhu požáru. 112
III. ČÁST - TECHNOLOGIE PROFESNÍ OBRANY
Úvod Fyzická obrana je součástí obranné strategie průmyslu komerční bezpečnosti. Realizuje se formou preventivní ochranné činnosti a v situaci profesní obrany se jedná o eliminování útoku útočníka, jeho zadržení a předání policii. K profesionální činnosti pracovníků průmyslu komerční bezpečnosti jsou určeny zbraně a obranné prostředky, včetně jejich doplňků. Právě prostředkům spadajícím do technologie profesní obrany je třetí část publikace věnována. První kapitola je soustředěna na terminologii a rozdělení zbraní, včetně obranných prostředků. Internet a množství dostupných informací přinášejí velké množství informací o různých zbraních a osobních prostředcích, ale jejich terminologie je nejednotná a obvykle značně nepřesná. Tato situace vede k dezinformaci a mnohdy k chybnému chápání zbraní a obranných prostředků v rámci této části profesní obrany. Cílem kapitoly je přispět k ujednocení terminologie a poskytnout ucelený přehled o dostupných zbraních a osobních prostředcích, vhodných pro pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti. Získané poznatky mohou využít všichni zájemci ke studiu problematiky zbraní a obranných prostředků. Slouží hlavně pracovníkům a zaměstnavatelům v oblasti fyzické bezpečnosti, kteří se chtějí pro svou práci kvalitně vybavit. V kapitole je uvedeno rozdělení zbraní a prostředků. Navazující část uvádí definice nejdůležitějších pojmů a schematicky rozděluje zbraně a osobní prostředky z hlediska zájmů, které jsou ohroženy, a dále podle aspektů situace profesní obrany. Druhá kapitola je právního charakteru a věnuje se právnímu posouzení zbraní a obranných prostředků z hlediska průmyslu komerční bezpečnosti. Je zde vyjádřeno, že zbraň je v obecném pojetí nástroj určený nebo v daném okamžiku použitý k útoku či obraně, ke způsobení zranění či smrti. Z právního hlediska je lhostejné, zda tato zbraň byla primárně jako zbraň zkonstruována, či zda se jedná o improvizované použití jiného předmětu denní potřeby, jež v danou chvíli plní funkci zbraně. Za prostředky profesní obrany pak lze považovat různé úderné, elektrické, chemické, světelné a jiné prostředky. Za typické představitele pak lze považovat především tonfy, obušky (pevné i teleskopické), kubotany, boxery a podobně. Právně jsou kapitole dále hodnoceny ochranné prostředky ve smyslu balistické ochrany, komunikační a záznamové prostředky, včetně pracovního psa. V kapitole je zdůrazněn fakt, že v rukou útočníka je zbraň vše, co může učinit útok proti tělu důraznějším, bez ohledu na určení, konstrukci nebo funkci. Třetí kapitola se věnuje zbraním v profesní obraně. Jde odborně i společensky velmi diskutovanou oblast opředenou mýty, polopravdami. Názor mnoha lidí, průmysl komerční bezpečnosti nevyjímaje, je nezřídka odtržen od reality a budovaný na neověřených informacích. Zbraně jsou z důvodu malé informovanosti lidí považovány obecně za nebezpečné. Tak vznikla "lidová moudrost" o zbraních, plná " pravd", jako že méně zbraní mezi lidmi znamená méně mrtvých, a že občané by zbraně neměli mít, protože od toho je tu policie. Průmysl komerční bezpečnosti se také nevyhne ovlivnění negativními informacemi o zbraních. Zde to bezpochyby souvisí i s personálním obsazením a ekonomickými možnostmi se zabezpečením zbraní, organizací a výcvikem s nimi. V kapitole je dále rozebrána základní bezpečnost v souvislosti se zbraněmi, jsou zde doporučeny postupy k jejímu zvládnutí a naznačeny formy a metody výcviku se zbraněmi. Nechybí také doporučení, jaké zbraně jsou pro průmysl komerční bezpečnosti vhodné, včetně doporučených ráží těchto zbraní. Popsány jsou faktory, které celý proces výcviku se zbraněmi zásadně ovlivňují. 140
Čtvrtá kapitola je věnována obranným prostředkům, vhodným pro oblast průmyslu komerční bezpečnosti. Existuje mnoho druhů obranných prostředků, které pracují na různých principech, většina pracovníků má v průběhu své služby minimálně jeden k dispozici. Je poukázáno na fakt, že i v této oblasti panuje nedostatek informací k určení, ke konstrukci a k výcviku s obrannými prostředky. Hlavním obranným prostředkem v průmyslu komerční bezpečnosti je pravděpodobně obušek. Rozšířený je také obranný sprej a další prostředky. Autor nabízí také soudobé moderní prostředky, jako kubotan, zásahovou deku a další. V kapitole je probrána skupina obranných prostředků, spadajících do elektrických kontaktních nebo distančních paralyzérů. Poukázáno je dále na různé varianty poutacích prostředků, sloužících k zadržení. Samostatně je v kapitole zmíněno využití pracovního psa, jako obranného prostředku. Závěrečná kapitola je věnována ochranným prostředkům pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti. Je uvedeno, kde, kdy, proč a jaké ochranné prostředky jsou ve zmíněném prostředí využívány. Rozebrány jsou úderové ochranné prostředky, balistické vesty, ale také elektronické prostředky, které k podpoře ochrany pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti slouží. Autor uvádí ochranná vozidla, jejich konstrukci, ale zmíněny jsou i ochranné prostředky pro přepravu cenin. Ambicí páté části věnované technologii profesní obrany je přispět k jednotnému chápání problematiky zbraní, obranných a ochranných prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti. Dále nabídnout relevantní informace pro oblast fyzické bezpečnosti všem, kteří se v ní chtějí orientovat nebo se fyzickou bezpečností zabývat. 141