Dovolená a překážky v práci vybrané problémy a aktuality JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.
Vznik práva na dovolenou Právo na dovolenou za kalendářní rok vznikne zaměstnanci, který u zaměstnavatele za nepřetržitého trvání pracovního poměru v kalendářním roce odpracuje alespoň 60 dnů (jde o pracovní dny, tj. směny). Zaměstnanec, který pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, se pro účely vzniku práva na dovolenou posuzuje tak, jako by pracoval v kalendářním týdnu 5 dnů. Pokud zaměstnanec neodpracuje 60 dnů v roce, může mu vzniknout právo na dovolenou za kalendářní dny. Za každých 21 dnů vzniká právo na jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. 2
Vznik práva na dovolenou Pro účely dovolené se za výkon práce považuje také doba zameškaná pro: důležité osobní překážky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené zaměstnancem po dobu, kdy má zaměstnankyně právo na mateřskou dovolenou, dočasnou pracovní neschopnost vzniklou v důsledku pracovního úrazu, překážky na straně zaměstnavatele, s výjimkou přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy, čerpání dovolené, čerpání náhradního volna, odpadnutí směny z důvodu svátku. Za výkon práce se nepovažuje: rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost, která nevznikla v důsledku pracovních úrazu, doba přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy, neplacené volno. 3
Vznik práva na dovolenou Rozsah práva na dovolenou se vyjadřuje v týdnech. Rozsah činí: nejméně 4 týdny u zaměstnavatelů podnikatelské sféry, 5 týdnů v roce u zaměstnavatelů nepodnikatelské sféry. Zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny má právo na tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu dovolené připadá v celoročním průměru. Dojde-li u zaměstnance ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. 4
Vznik práva na dovolenou Příklad: Zaměstnanec pracuje v rozvržení pracovní doby, kde na týden připadá v průměru 3,5 směny. Zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené. Zaměstnanci připadá na 5 týdnů celkem 17,5 směny, a tak má právo na dovolenou ve výši 17,5 dne. V polovině roku se změní rozvržení pracovní doby a zaměstnanci nově na týden připadá 4,25 směny. Za trvání dosavadního rozvrhu vyčerpal zaměstnanec 7 dnů dovolené. Podle nového rozvržení má zaměstnanec právo na 21,5 dne dovolené. Vyčerpaných 7 dnů musí být přepočítáno v poměru 21,5 : 17,5. Výsledkem bude, že zaměstnanec má podle nového rozvržení vyčerpáno 8,5 dne dovolené. 5
Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k: provozním důvodům zaměstnavatele, oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, není-li dohodnuta jiná doba. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2795/2000 V rozporu se zákonem není takový postup, jestliže zaměstnanec požádá o udělení dovolené a jeho nadřízený (do jehož pravomoci spadá takový úkon) mu dá k čerpání dovolené souhlas, neboť v tomto souhlasu lze spatřovat určení nástupu dovolené; souhlas k čerpání dovolené může nadřízený vedoucí zaměstnanec dát nejen písemně, ale i ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti, že byl udělen (tj. konkludentně). 6
Musí být rozlišováno mezi: rozvrhem čerpání dovolené a určením čerpání dovolené. Čerpání dovolené Rozvrh vydává zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací. Jde o plán vztahující se na větší počet zaměstnanců, který není závazný a může být později změněn. Určení čerpání dovolené je závazné individuální rozhodnutí týkající se konkrétního zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu vznikly bez jeho zavinění proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo ho z dovolené odvolal. 7
Čerpání a převádění dovolené Zaměstnavatel je povinen určit čerpání dovolené tak, aby si zaměstnanec vyčerpal dovolenou v roce, ve kterém na ni vzniklo právo. Pokud v určení dovolené brání: překážky v práci na straně zaměstnance, naléhavé provozní důvody, je povinen určit tuto dovolenou tak, aby skončila do konce příštího kalendářního roku. Pokud zaměstnavatel ani do 30. června následujícího roku nerozhodne o čerpání dovolené převedené z minulého roku, může o čerpání této dovolené rozhodnout sám zaměstnanec. 8
Čerpání a převádění dovolené Právo na dovolenou nezaniká. I kdyby dovolená nebyla vyčerpána ani do konce následujícího roku, nezaniká a převádí se dál. Jde ovšem o porušení povinnosti zaměstnavatele a hrozí uložení pokuty ze strany inspekce práce. Za dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou (tzv. proplacení dovolené) může být poskytnuta pouze v případě skončení pracovního poměru 9
Překážky v práci Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Pokud není překážka předem známa, musí zaměstnanec zaměstnavatele o překážce a předpokládané době jejího trvání uvědomit bez zbytečného odkladu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Způsob prokázání se liší v závislosti na konkrétní překážce v práci. Ke splnění této povinnosti jsou jiné osoby povinny poskytnout zaměstnanci součinnost. 10
Překážky v práci Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4275/2009: I když v zásadě je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané době jejího trvání, není-li mu předem známa, bez zbytečného průtahu, má tato povinnost pouze pořádkovou povahu a její nedodržení nemá vliv na vlastní podstatu překážky v práci, je-li prokázána její existence. Okolnost, že zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o důležité osobní překážce v práci a prokáže její existenci, včetně doby jejího trvání, až dodatečně po jejím skončení, neznamená, že by zaměstnavatel již nebyl povinen nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu trvání překážky v práci dodatečně omluvit. Zaviněné nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnance je pouze porušením pracovní kázně, nemá však bez dalšího za následek vznik neomluvené absence zaměstnance 11
Lékařské vyšetření nebo ošetření Zaměstnanec má právo na pracovní volno při lékařském vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, pokud: vyšetření nebo ošetření bylo nezbytné a nebylo možné je provést mimo pracovní dobu. Zaměstnanec má právo na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Pokud lékařské ošetření nebo vyšetření netrvá po celou směnu, musí se zaměstnanec bezodkladně po skončení vyšetření nebo ošetření dostavit zpět do práce. Zaměstnavatel má právo na prokázání těchto skutečností. 12
Lékařské vyšetření nebo ošetření Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy, pokud bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je: ve smluvním vztahu se zaměstnancovou pojišťovnou, schopné poskytnout potřebnou péči, nejblíže pracovišti nebo bydlišti. Pokud bylo vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zařízení, má zaměstnanec právo na: pracovní volno v nezbytném rozsahu, náhradu mzdy jen v rozsahu odpovídajícím vyšetření nebo ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení. 13
Děkujeme za pozornost.