7. Dovolená při změně rozvržení pracovní doby

Transkript

1 7. Dovolená při změně rozvržení pracovní doby Související právní předpisy: 213 odst. 5 ZP 7.1 Změna rozvržení Otázka č. 34 Zaměstnanec pracoval do konce července v rovnoměrném rozvržení pracovní doby, ve směnách dlouhých 8 hodin. V tomto rozvržení vyčerpal celkem 5 dnů dovolené z celkové výměry 20 dnů (4 týdny). Od začátku srpna byl zařazen do nerovnoměrného rozvržení pracovní doby v nepřetržitém režimu s 11hodinovými směnami. Kolik mu zbývá dnů dovolené za tento kalendářní rok? Zákoník práce stanoví, že dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. V odborné literatuře se lze při výkladech tohoto ustanovení setkat s názorem, že v takovém případě se právo na dovolenou musí v každém rozvržení počítat zaměstnanci zvlášť a že si nese zaměstnanec dovolenou z jednoho rozvržení do druhého v délce, která byla pro toto rozvržení vypočítána. S tímto názorem nemůžeme souhlasit. Je sice pravda, že zákonná formulace vytváří dojem, že se dovolená posuzuje v každém rozvržení pracovní doby samostatně, ale takový přístup by byl popřením toho, jak je dovolená v zákoníku práce koncipována a jak se počítá. Nelze směšovat právo na dovolenou zjištěné ve dnech v jednom a druhém rozvržení pracovní doby (šlo by obrazně o míchání jablek s hruškami ). Smyslem uvedeného ustanovení zákoníku práce není úprava délky dovolené (ta zůstává pořád stejná), ale přepočet její délky na pracovní dny tak, aby odpovídala novému rozvržení. Je přitom nutné respektovat, že tímto přepočtem nemá být modifikováno právo zaměstnance na dovolenou, to je dáno v týdnech. Jde jen o to, zajistit spravedlivé čerpání této dovolené tak, aby dovolená byla vyjádřena pro příslušné rozvržení pracovní doby s odlišně dlouhými směnami. 41 dovolena a prekazky v praci.indd :19:22

2 DOVOLENÁ Citovanému pravidlu je proto třeba nejenom podle našeho názoru rozumět tak, že pokud zaměstnanec již vyčerpal část své dovolené v jednom režimu pracovní doby, přičemž přechází do rozvržení s jinou délkou směn, musí být tato vyčerpaná dovolená přepočítána, a to podle délky směn v pracovním režimu, do něhož zaměstnanec přechází (v podstatě jde o to, kolik dnů představuje dovolená vyčerpaná v jednom rozvržení, kdyby byla čerpána v novém rozvržení pracovní doby). Uplatněním názoru, že dovolená se počítá pro každé rozvržení zvlášť, by došlo k tomu, že zaměstnanec by čerpal eventuálně dovolenou v rozsahu delším, než je jeho výměra za kalendářní rok. Současně by byla uměle navýšena též vyplacená náhrada za čerpání dovolené v novém rozvržení. Ve Vašem případě to znamená, že je nutné vyčerpanou dovolenou v jednom rozvržení pracovní doby přepočítat na režim pracovní doby, do kterého zaměstnanec přechází (do něhož byl zařazen). Děje se tak nejčastěji poměrem délky směn 8hodinová směna je po zaokrouhlení 0,73násobek směny dlouhé 11 hodin. Výpočet se provede následovně: právo na dovolenou v rovnoměrném rozvržení 20 dnů, z toho vyčerpáno 5 dnů, právo na dovolenou v nerovnoměrném rozvržení 13,5 dne, z toho po přepočtu vyčerpáno 5 x 0,73 = 3,65 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne dovolené. Zaměstnanci tak zbývá vyčerpat 10 dní dovolené v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Kdyby zaměstnanec v prvním rozvržení žádnou dovolenou nečerpal, znamenalo by to, že má právo na celou výměru dovolené spočítanou z druhého rozvržení (v daném případě tedy na 13,5 dne dovolené). 7.2 Změna rozvržení a úvazku Otázka č. 35 Pracovní poměr zaměstnance trval po dobu celého kalendářního roku. V kalendářních měsících leden až duben činila jeho stanovená týdenní pracovní doba 40 hodin a rozvržena byla na pondělí až pátek (5 dnů v týdnu po 8hodinových směnách). Z důvodu finanční krize jsme mu navrhli na přechodné období kratší pracovní úvazek a on na 42 dovolena a prekazky v praci.indd :19:22

3 7. DOVOLENÁ PŘI ZMĚNĚ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY tento návrh přistoupil. V kalendářních měsících květen až červenec platila proto sjednaná kratší pracovní doba 32 hodin týdně s rozvržením na pondělí až čtvrtek (4 dny v týdnu v 8hodinových směnách). V kalendářních měsících srpen až prosinec pracoval zaměstnanec znovu ve své stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a v původním rozvržení do 5 dnů. Jak u tohoto zaměstnance počítat nárok na dovolenou, když celoroční výměra dovolené za kalendářní rok je u zaměstnavatele 5 týdnů a zaměstnanec čerpal do dubna 3 dny dovolené a v dalším období do července 4 dny dovolené? Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. V případě rozvržení pracovní doby na 5 dnů v týdnu činí dovolená ve dnech celkem 25 dnů (5 x 5). V případě jejího rozvržení pouze na 4 dny jde o 20 dnů dovolené (5 x 4). Zaměstnanec vyčerpal v období měsíců leden až duben 3 dny dovolené v rozvržení, které představuje v přepočtu na dny 25 dnů dovolené. Tyto vyčerpané dny je třeba přepočítat do období měsíců květen až červenec (kolik dnů dovolené představují 3 vyčerpané dny ve vztahu k celkovému právu na 20 dnů). Výpočet bude následující: 3 x (20 : 25) = 2,4 zaokrouhleno na 2,5 dne dovolené. V rozvržení pracovní doby do 4 dnů v týdnu činí vyčerpaná dovolená 2,5 dne. Zaměstnanec vyčerpal v tomto období další 4 dny, celkem tedy 6,5 dne. Do celkového práva 20 dnů mu zbývá 13,5 dne dovolené. Při přechodu znovu na rozvržení od pondělí do pátku je nutno provést nový přepočet zbývající dovolené, a to následovně: 13,5 x (25 : 20) = 16,875 zaokrouhleno na 17 dnů dovolené. Za daný kalendářní rok zbývá zaměstnanci k čerpání ještě 17 dnů dovolené. Takové právo by mu zůstalo zachováno za předpokladu, že se rozvržení do konce kalendářního roku již nezmění. Ke stejnému výsledku by přitom zaměstnavatel došel i v případě, že by vycházel z poměru mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a kratší pracovní dobou zaměstnance (40/32). 43 dovolena a prekazky v praci.indd :19:22

4 DOVOLENÁ Otázka č. 36 Celoroční nárok na dovolenou za kalendářní rok je u nás 5 týdnů. Zaměstnankyni zůstalo z roku 2011 ještě 6 dní dovolené. Od do pracovala 5 dní v týdnu (40 hodin týdně). Od bude pracovat 3 dny v týdnu (21 hodin týdně) a k dnešnímu dni má od začátku roku 2012 vyčerpáno 17 dní dovolené. V jaké výši má nárok na dovolenou za roky 2011 a 2012 a jak se tento nárok vypočítá? Vyjdeme-li z práva zaměstnankyně na dovolenou přepočítaného na dny, v prvním rozvržení by jí nebýt změny od a s připočtením zbylé dovolené z roku 2011 vzniklo právo na dovolenou v celkové délce 31 dnů (6 + 25). V tomto rozvržení zaměstnankyně vyčerpala 17 dnů dovolené. V rámci tohoto počtu tedy čerpala 6 dnů staré dovolené z roku 2011 a 11 dnů z dovolené za rok K , kdy došlo ke změně délky pracovní doby (pracovního úvazku) a v té souvislosti i ke změně jejího rozvržení tedy zbývalo zaměstnankyni dočerpat celkem 14 dnů dovolené za rok 2012 (25 11). Aby byl naplněn účel zákona a zároveň dovolené jako takové, je potřeba tuto nevyčerpanou část dovolené přepočítat na nové rozvržení pracovní doby zaměstnankyně, tedy zjistit, kolik dnů nevyčerpané dovolené to činí ve vztahu k novému rozvržení. Přitom musíte vycházet z toho, že celoroční výměra dovolené v rámci nového rozvržení odpovídá 15 dnům (5 x 3). Přepočet je následující (postupovat lze jak přes vyčerpanou, tak nevyčerpanou část dovolené): 11 x (15 : 25) = 6,5 dne dovolené po zaokrouhlení bylo vyčerpáno; zbývá tedy vyčerpat 8,5 dne dovolené v novém rozvržení (15 6,5) nebo 14 x (15 : 25) = 8,5 dne dovolené po zaokrouhlení, kterou zbývá vyčerpat v novém rozvržení. Otázka č. 37 Pracovní poměr zaměstnance trval od počátku kalendářního roku do , kdy byl rozvázán dohodou. Do konce srpna pracoval zaměstnanec ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a měl ji rozvrženu do 5 dnů v týdnu od pondělí do pátku. V září činila po dohodě se zaměstnavatelem pracovní doba 32 hodin a zaměstnanec vykonával práci od pondělí do čtvrtka. V říjnu došlo k dalšímu 44 dovolena a prekazky v praci.indd :19:22

5 7. DOVOLENÁ PŘI ZMĚNĚ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY zkrácení pracovní doby, a to na 24 hodin, s tím, že byla rozvržena po 8hodinových směnách od pondělí do středy. Zaměstnanec vyčerpal v prvním rozvržení pracovní doby 10 dnů dovolené, jinou dovolenou nečerpal. Kolik dnů dovolené mu máme v souvislosti se skončením pracovního poměru proplatit? Je zřejmé, že zaměstnanci vzniklo právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, a to v délce 10/12 z celoroční výměry. Protože se mu ale v průběhu roku měnilo rozvržení pracovní doby a rovněž délka týdenní pracovní doby, je třeba jeho právo na dovolenou postupně přepočítat. Je možné vycházet z následujícího přehledu (u poměrné části po zaokrouhlení): p ři rozvržení do 5 dnů v týdnu... právo na 20 dnů... poměrná část činí 16,5 dne, p ři rozvržení do 4 dnů v týdnu... právo na 16 dnů... poměrná část činí 13,5 dne, p ři rozvržení do 3 dnů v týdnu... právo na 12 dnů... poměrná část činí 10 dnů. Zaměstnanec vyčerpal v prvním rozvržení 10 dnů dovolené, ty je třeba převést na další rozvržení následujícím výpočtem: 10 x (16 : 20) = 8 dnů (lze použít i poměr 13,5/16,5, což by mělo s přihlédnutím k zaokrouhlení poměrné části dovolené vyjít stejně). Těchto 8 vyčerpaných dnů dovolené si zaměstnanec přinesl i do posledního rozvržení pracovní doby (v měsíci říjnu). Pro tyto účely je znovu nutné jeho právo přepočítat, a to následovně: 8 x (12/16 nebo 10/13,5) = 6 dnů. V souvislosti se skončením pracovního poměru budou zaměstnanci proplaceny náhradou mzdy 4 dny nevyčerpané dovolené. 45 dovolena a prekazky v praci.indd :19:22