Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov. - návrhová část -

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov () - návrhová část - ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO PŘEROV EKOTOXA OPAVA s.r.o. ING. JIŘÍ HON MGR. ZDENĚK FRÉLICH ING. JANA FICHNOVÁ MARTINA TUČKOVÁ DUBEN 2006 EKOTOXA OPAVA s.r.o Horní nám. 2, 746 01 Opava tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: emc@ekotoxa.cz

OBSAH SEZNAM TABULEK...4 SEZNAM GRAFŮ...4 SEZNAM OBRÁZKŮ...4 SEZNAM ZKRATEK...5 SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK...6 1. ÚVOD...7 2. CÍLE PROGRAMU...8 3. SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO...9 3.1 Silné stránky...9 3.2 Slabé stránky...9 3.3 Příležitosti...10 3.4 Hrozby...10 4. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...11 4.1 Prachové částice...12 4.1.1 Výsledky emisní analýzy...12 4.1.2 Souhrn emisní bilance...13 4.2 Resuspendované částice...14 5. POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...17 5.1 Stacionární zdroje...17 5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2...17 5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3...19 5.2 Mobilní zdroje - doprava...19 5.3 Práce s veřejností, EVVO...20 6. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...23 6.1 Stacionární zdroje...23 6.1.1 Zdroje kategorie IPPC...23 6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2)...24 6.1.2.1 Konkrétní opatření na největších zdrojích v Přerově...25 6.1.3 Malé zdroje (REZZO 3)...26 6.1.3.1 Energetická opatření na malých zdrojích...27 6.1.3.2 Problematika malých zdrojů ovlivňující výši emisí...28 6.2 Doprava mobilní zdroje...29 6.2.1 Omezení primárních emisí...29 6.2.2 Omezení sekundárních emisí - reemisí...31 6.3 Další preventivní opatření...32 6.4 Imisní monitoring...32 7. POPIS OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZAMÝŠLENÝCH V DLOUHODOBÉM ČASOVÉM HORIZONTU...33 8. ZÁKLADNÍ OBECNÉ NÁSTROJE PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ...34 9. PŘEHLED NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ...36 2

10. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ...44 10.1 Financování ze SFŽP...44 10.2 Společný regionální operační program...45 10.3 Zahraniční fondy a programy...45 10.3.1 Fond soudržnosti...45 10.3.2 OPI Operační program Infrastruktura...46 10.3.3 Finanční mechanismy EHP a Norska...47 10.4 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie...50 10.5 Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy pro rok 2006...51 10.6 Program Podpora obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy...52 11. NÁVRH SYSTÉMU KONTROL PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU...53 12. ZÁVĚR - NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...54 13. LITERATURA...55 14. SEZNAM PŘÍLOH...57 14.1 Příloha č. 1 Významné zdroje emisí v Přerově a Technické sl. města Přerova...58 14.2 Příloha č. 2 Problematika prachových částic a resuspendace...85 14.3 Příloha č. 3 Posypový materiál EKOGRIT...91 14.4 Příloha č. 4 Dobrovolné nástroje k řešení nepříznivých situací v ochraně ovzduší environmentální dohody...95 14.5 Příloha č. 5 Imisní limity dle NV č. 429/2005 Sb...118 3

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 4.01 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ve městě Přerově v letech 2002 a 2003...11 Tabulka č. 4.02 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v působnosti stavebního úřadu Přerov v roce 2004...11 Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Přerově v roce 2003...12 Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Přerově, rok 2003...12 Tabulka č. 4.05 Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Přerově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000)...14 Tabulka č. 4.06 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok)...16 Tabulka č. 10.01 Alokace finančních prostředků pro ČR...47 Tabulka č. 10.02 Vybrané priority a specifické formy grantové pomoci...48 Tabulka č. 10.03 Vybrané priority a typy projektů...49 SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 4.01 POROVNÁNÍ PŘÍMÝCH EMISÍ Z VÝFUKŮ A SEKUNDÁRNÍCH EMISÍ ZPŮSOBENÝCH VLIVEM DOPRAVY V PŘEROVĚ...14 GRAF Č. 4.02 PODÍL JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ ZDROJŮ NA EMISÍCH TZL V PŘEROVĚ...15 GRAF Č. 4.03 POROVNÁNÍ MNOŽSTVÍ SEKUNDÁRNÍCH EMISÍ Z DOPRAVY V ZÁVISLOSTI NA MNOŽSTVÍ POSYPŮ A MNOŽSTVÍ TĚŽKÉ NÁKLADNÍ DOPRAVY (T/ROK)...16 SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 6.01 VLIV DOSTAVBY DÁLNICE D1 NA KVALITU OVZDUŠÍ VE MĚSTĚ PŘEROV (VŠB 2004)...29 4

SEZNAM ZKRATEK AMS AIM BAT CpKp CZT ČHMÚ ČIŽP OI ČR ČSN DPH DSMP EHP ERDF ES, EU EUR EVVO FM GS IL IPPC ISPA KrÚ MěÚ MHD MŽP MT NNO NV OZKO OZE OŽP PHM PZKO REZZO ŘSD SEV SFŽP STK TEN TSP TUV US EPA ÚEK ZP ZPF ŽP Automatizovaná monitorovací stanice Automatizovaný imisní monitoring Best Available Technology nejlepší dostupné technologie centrum pro komunitní práci centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Česká republika České technické normy daň z přidané hodnoty Domovní správa města Přerova Evropský hospodářský prostor European Regional Development Fund evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství, Evropská unie měnová jednotka Evropské unie EURO environmentální vzdělávání, výchova a osvěta finanční mechanismus grantové schéma imisní limit Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění) Instrument for Structural Policies for Pre-Accession před vstupní fond Evropské unie Krajský úřad Městský úřad Městská hromadná doprava Ministerstvo životního prostředí mez tolerance Nevládní neziskové organizace Nařízení vlády oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší obnovitelné zdroje energie odbor životního prostředí pohonné hmoty a maziva Program zlepšení kvality ovzduší Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Ředitelství silnic a dálnic středisko environmentální (ekologické) výchovy Státní fond životního prostředí státní technická kontrola transevropská dopravní síť Total Suspended Particulate (celkové suspendované částice) teplá užitková voda United States Environmental Protection Agency - americká agentura pro ochranu životního prostředí založená v roce 1970 vládou Spojených států. Hlavním cílem je ochrana lidského zdraví a zachování přirozeného životního prostředí. územní energetická koncepce zemní plyn Zemědělský půdní fond životní prostředí 5

SEZNAM ZNAČEK PRVKŮ, CHEMICKÝCH VZORCŮ A ZKRATEK SKUPIN LÁTEK As C Ca Cd CO Cr Cu CxHy F Fe H 2 SO 4 Hg HNO 3 Mn Mo Na NH 4 Ni NO x Pb PM 10 Se SO x SO 2 SO 3 TB Ti TZL TK Zn arzen uhlík vápník kadmium oxid uhelnatý chrom měď organické uhlovodíky fluor železo kyselina sírová rtuť kyselina dusičná mangan molybden sodík amoniak nikl oxidy dusíku olovo suspendované částice velikostní frakce menší než 10 μm selen oxidy síry oxid siřičitý oxid sírový titanová běloba titan tuhé znečišťující látky těžké kovy zinek Poznámka : V textu se nacházejí i další zkratky, které jsou vysvětleny přímo v textu nebo u daných tabulek 6

1. ÚVOD Návrhová část Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov vychází z aktualizace analytické části, která byla zpracována na základě dostupných imisních a emisních podkladových dat. Analytická část byla zpracována pro imise s využitím dat z roku 2004, pro emise s využitím dat z roku 2003. Pro návrhovou část bylo nutné tato data částečně aktualizovat a ověřovat, jednotliví významní provozovatelé emisních zdrojů byli obesláni dotazníky, v nichž měli uvést základní informace o investičních akcích provedených v minulém období a uvést předpokládaný vývoj v následujícím období. Na základě těchto dotazníků a osobního jednání se zástupci provozovatelů zdrojů byla jednak prověřena správnost a úplnost údajů v REZZO k roku 2003, provedena bilance emisí za rok 2004, popř. předpokládaný vývoj provozu do roku 2010. Současně se hledaly další potenciální zdroje emisí prachových částic, které byly v souladu s metodikou US EPA na výpočet sekundárních emisí z dopravy skutečně nalezeny. V dalším textu jsou uvedeny všechny informace v kapitolách, jak je vyžaduje zákon 86/2002 Sb., o ovzduší v aktualizovaném znění. Poznámka: S účinností od 1.11.2005 platí nařízení vlády č. 429/2005 Sb., které aktualizuje NV č. 350/2002 Sb. Toto NV č. 429/2005 Sb., např. vypouští roční imisní limit pro SO 2 pro ochranu zdraví lidí a posunuje termíny splnění imisních limitů pro jednotlivé TK z 1.1.2010 na 31.12.2012, pro Hg již není uveden imisní limit. Imisní limit pro PM 10 byl stanoven ve výši 40 µg/m 3 (zrušena II etapa - 20 µg/m 3 ). 7

2. CÍLE PROGRAMU Základním cílem a smyslem programu je docílení takové kvality ovzduší ve městě Přerov, aby byly zajištěny vhodné podmínky pro zdraví lidí. Dílčími cíly celého programu ke zlepšení kvality ovzduší jsou: 1. Snížení znečištění ovzduší prachem (suspendovanými částicemi frakce PM 10 prašným aerosolem), pod úroveň imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí. 2. Udržení imisních koncentrací ostatních znečišťujících látek pod úrovní imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí. 3. Zamezit zvyšování vypouštěného množství emisí (zejména tuhých znečišťujících látek) ze zdrojů na území města Přerov a najít potenciál ke snížení stávajícího množství. 4. Zachovat a rozvíjet stávající úroveň monitoringu ovzduší a informovat obyvatelstvo Přerova přiměřeným způsobem o kvalitě ovzduší. 8

3. SWOT ANALÝZA ANALYTICKÉ ČÁSTI PZKO Výsledky analytické části PZKO byly zpracovány do SWOT analýzy, která je v plném znění uvedena i v návrhové části. Tato SWOT analýza byla zpracována na základě návrhu zpracovatele a doplněná dalšími body na společném jednání 1. Řídící komise na MěÚ Přerov (zaměřena výhradně na PM 10 ). 3.1 Silné stránky 1. Měření znečištění ovzduší probíhá na jedné kontinuálně měřící stanici AMS 1076 Přerov (ČHMÚ), znalost okamžité imisní situace. 2. Výše emisí z rozhodujících zdrojů kategorie REZZO 1 je stabilizovaná s relativně malými odchylkami v jejich roční výši. 3. Na území Přerova se nacházejí emisně významné zdroje kategorie REZZO 1, které spadají pod kontrolu zákona o integrované prevenci (IPPC). 4. Většina domácností je napojena na CZT. 5. Z individuálního vytápění domů a bytů patří energeticky 1. místo ve městě zemnímu plynu (město je plynofikováno). 3.2 Slabé stránky 1. Město bylo opakovaně vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (NV č. 60/2004 Sb., Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP) z důvodu překračování imisních limitů pro prachové částice frakce PM 10. 2. Relativně významný podíl plošných zdrojů na celkových emisích města (obtížná identifikace a kvantifikace). 3. Pravděpodobně významný podíl resuspendovaného (zvířeného) prachu z liniových zdrojů. 4. Negativní vliv dopravy (primární emise a sekundární prašnost); městem prochází frekventovaná silnice I/55 (Olomouc-Hulín) a I/47 (Lipník Přerov). 5. Předpoklad vysokého podílu prašnosti z polí a ze zemědělské činnosti (obtížná identifikace a kvantifikace zdrojů). 6. Nízká účinnost legislativních nástrojů orgánů města. 9

3.3 Příležitosti 1. Možnost zjišťování imisních koncentrací pomocí mobilních měřících systémů. 2. Měření depozičního spadu na více lokalitách ve městě a tím pádem zpřesnění informací o kvalitě ovzduší ve městě. 3. Aktualizace, schválení (např. jako součást územního plánu) a aplikace "Energetické koncepce města Přerova", která doporučuje již v roce 1998 rozvoj CZT a jako vhodné primární palivo pro město zemní plyn. Dále předpokládá snížení spotřeby pevných a kapalných paliv, která budou nahrazena zemním plynem. 4. Zachování a rozvoj systému CZT. 5. Odklon tranzitní dopravy (zejména těžké kamionové přepravy) mimo centrum města, z místních komunikací na připravovanou dálnici D1. 6. Řešení místní dopravní situace - budování záchytných parkovišť, podpora městské hromadné dopravy, obnova vozového parku MHD (alternativní PHM), zavedení pěších zón, zavedení zón s omezením vjezdu, budování cyklistických stezek a rozvoj příměstské rekreace. 7. Účelné rozšiřování, skladba (zkvalitnění) a údržba veřejné zeleně. 8. Organizace, technologie čištění veřejných prostranství, zejména komunikací. 9. Důslednost v uplatňování postavení města v procesu EIA. 10. Protierozní opatření v zemědělské krajině realizace územního systému ekologické stability. 11. Snížení spotřeby energie v objektech kvalitním zateplením budov. 12. Trvalá osvěta (propagace programu OZKO) ve všech cílových skupinách veřejnost, podnikatelský sektor, veřejná správa (úředníci, politici). 13. Změna způsobu vytápění bytů v majetku města doposud využívajících tuhá paliva. 14. Nejvýznamnějšími zdroji emisí (nikoliv imisí) tuhých znečišťujících látek (ale i oxidu siřičitého, oxidů dusíku) jsou v Přerově velké zdroje, pro jejichž regulaci v současné době existují účinné legislativní možnosti (IPPC). (V případě nedostatečného tlaku státní správy na emisně významné provozovatele v rámci integrovaného rozhodnutí se příležitost může změnit na hrozbu). 3.4 Hrozby 1. Zastavení provozu měřící stanice AIM 1076 nutná obnova přístrojové techniky, nedostatek finančních zdrojů na obnovu a provoz. 2. Nedostatečný tlak státní správy na emisně významné provozovatele v rámci integrovaného rozhodnutí (IPPC). 3. Nedůslednost státní správy (orgány ochrany ovzduší, ochrany veřejného zdraví, stavební úřady) při umísťování nových zdrojů a při realizaci schválených koncepčních materiálů. 4. Útlum rozvoje, nebo dokonce snižování podílu, až destabilizace CZT. 5. Nárůst lokálního vytápění, používání nepovolených paliv. 6. Výstavba a napojení města Přerova na dálnici D1 bude způsobovat v suchém období výrazně vyšší prašnost v blízkosti stavby po celou dobu výstavby (v závislosti na rozsahu a délce výstavby platí pro stavební činnost obecně). 7. Nárůst individuální automobilové dopravy. 8. Pokračování nezájmu na rozvoji a budování zařízení příměstské rekreace. 9. Nezávaznost energetické koncepce města Přerov. 10. Zvyšování výroby spojené s produkcí emisí. 10

4. ANALÝZA SITUACE VEDOUCÍ KE ZHORŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Území města Přerova bylo na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004) vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 (polétavý prach). Imisní limit zvýšený o meze tolerance zde byl překračován na 75% plochy obce pro 24hodinový průměr a na 12,5% plochy obce pro roční průměr. Imisní limit pro PM 10 bez meze tolerance byl v roce 2003 překračován na 100% plochy obce pro 24hodinový průměr PM 10 a 31,3% plochy obce pro roční průměr PM 10. Na základě těchto dat vznikla městu zákonná povinnost vypracovat program ke zlepšení kvality ovzduší. Část území obce byla vymezena jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší také za roky 2002 a 2004 - viz následující tabulky. V letech 2002 a 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou území vymezovány pro území jednotlivých obcí, data z roku 2004 jsou vztažena na území stavebních úřadů. Tabulka č. 4.01 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ve městě Přerově v letech 2002 a 2003 IL+MT pro PM 10 IL + MT pro PM 10 IL pro PM 10 IL pro PM 10 Na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP 12/2004) Na základě dat z roku 2002 (Nařízení vlády 60/2004 Sb.) IL imisní limit, MT mez tolerance 36.max. 24h průměr roční průměr Plocha obce (%) 36.max.24h průměr roční průměr 75,0 12,5 100,0 31,3 6,3-75,0 6,3 Tabulka č. 4.02 Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v působnosti stavebního úřadu Přerov v roce 2004 Stavební úřad PM 10 roční (% plochy území) PM 10 denní (% plochy území) Celkem (% plochy území) Počet obyvatel v OZKO Rozloha OZKO (km 2 ) Městský úřad Přerov 4,9 33,5 33,5 39 478 82,0 Pozn.: Zatímco v roce 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyhlašovány pro území jednotlivých obcí (v tomto případě území města Přerov), v roce 2004 byly OZKO vyhlašovány pro území příslušné jednotlivým stavebním úřadům (stavební úřad Přerov). Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), což je informační systém emisních, technických, provozních a organizačních údajů o zdrojích znečišťování ovzduší. Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 3 (zvláště velké a velké, střední, malé zdroje), mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Emise z mobilních zdrojů, které spravuje ČHMÚ, jsou k dispozici pouze na krajské úrovni. Proto byly na základě výsledků sčítání dopravy v roce 2000 a za použití jednotných emisních faktorů pro motorová vozidla pro Přerov vypočítány emise základních znečišťujících látek z dopravy. Současně byla podle metodiky US EPA hodnocena resuspenze prachových částic z dopravy a zimní údržby vozovek posypem. 11

4.1 Prachové částice 4.1.1 Výsledky emisní analýzy Podle výsledků analytické části Programu jsou v Přerově tuhé znečišťující látky emitovány především z velkých zdrojů kategorie REZZO 1 (téměř 50%). Tabulka č. 4.03 Emise TZL ze stacionárních i mobilních zdrojů v Přerově v roce 2003 Kategorie zdrojů (t/rok) (%) REZZO 1 38,5 48,8 REZZO 2 3,5 4,4 REZZO 3 31,3 39,7 stacionární zdroje (REZZO 1-3) 73,3 92,9 REZZO 4 5,6 7,1 celkem 78,9 100,0 V Přerově produkují nejvíce evidovaných emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), NO x a SO 2 velké zdroje znečištění ovzduší (REZZO 1 tj. zdroje o jmenovitém výkonu vyšším než 5 MW). Nejvíce emisí organických látek produkují střední zdroje (REZZO 2 tj. zdroje o výkonu 0,2 5 MW). Nejvíce emisí CO produkují malé zdroje (REZZO 3). Významný podíl na emisích má také doprava (REZZO 4). Na množství vypouštěných emisí TZL na území města Přerova se nejvíce (49 %) podílí velké zdroje (REZZO 1) nejvíce PRECHEZA a.s. Přerov a malé zdroje (REZZO 3-40 %). Podíl emisí ze zdrojů REZZO 1 na imisní situaci přímo ve městě Přerov je ovšem částečně snižován tím, že díky vysokým komínům jsou tyto emise rozptylovány po mnohem větším prostoru než emise z ostatních kategorií zdrojů. Velmi významným zdrojem TZL jsou také sekundární emise z dopravy resuspenze, které nejsou v tabulce uvedeny. Tyto jsou podle metodiky US EPA AP-42 (kterou lze považovat v našich podmínkách za odborný odhad) v Přerově odhadnuty celkem na 58,4 t (z toho cca 5,8 t PM 10 ) viz níže. Tabulka č. 4.04 Emise TZL pro TOP 10 zdrojů v Přerově, rok 2003 NÁZEV ZDROJE TZL Kategorie REZZO Podíl (%) REZZO 3 - Vytápění domů a bytů 31,3157 3 39,90 PRECHEZA a.s. Přerov 22,3067 1 28,42 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přerov 6,9670 1 8,88 PSP Slévárna a.s. Přerov 6,9397 1 8,84 REZZO 4 - DOPRAVA 5,5925 4 7,13 PROGRESS OK a.s. - Přerov 1,8779 1 2,39 NAVOS a.s. - granulační linka na krmné směsi 0,8663 2 1,10 České dráhy a.s. - DKV Ostrava-kotelna opravny vozů Přerov-Lověšice 0,5037 2 0,64 Astron Buildings s.r.o. - linka povrchové úpravy profilových nosníků 0,4295 2 0,55 MECHADOP s.r.o. - kotelna 0,3930 2 0,50 celkem 77,1919 98,36 celkem REZZO 1-4 78,9 100 12

4.1.2 Souhrn emisní bilance V Přerově bylo v roce 2003 evidováno 14 provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v kategorii REZZO 1, z nichž 3 (mající významný vliv na emisní bilanci) podléhají i režimu IPPC. Nejvýznamnější část emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2003 tvoří tzv. malé zdroje REZZO 3 (39,9% - 31,32 t) oproti počítanému období však ještě došlo k plynofikaci částí Přerova Kozlovice a Újezdec, takže podíl REZZO 3 je pravděpodobně o něco nižší. Velký podíl mají Precheza (28,4% - 22,3 t), Dalkia Česká republika a.s. Teplárna Přerov (8,88% - 6,97 t), PSP Slévárna (8,84% - 6,94 t) a REZZO 4 doprava (7,13% - 5,59 t). Další konkrétní zdroje mají podíl nižší než 2,5 %. Riziko nárůstu emisí (a tím i možnost překračování imisních limitů pro tyto látky) je u tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku v případě, že nedojde k odklonu dopravy mimo Přerov, zejména těžké kamionové dopravy. Významný podíl na emisích antropogenního původu mají sekundární emise (reemise), které jsou způsobovány průjezdem vozidel, stavební činností a zemědělskou činností apod. Pokud máme na mysli sekundární emisi z dopravy, používáme termín resuspenze. Velký podíl na resuspenzi mají zejména nákladní automobily. Vysoký podíl na množství prachu v ovzduší mají neantropogenní zdroje, což snižuje možnosti jednoduchého dosažení imisních limitů opatřeními na zdrojích REZZO 1-4. 13

4.2 Resuspendované částice Co se týče emisí tuhých látek z mobilních zdrojů, byly zjištěny pouze emise vznikající přímo v důsledku spalování paliva v motoru vozidla, tedy částice, které jsou přímo emitovány z výfuků. Ovšem v případě prašnosti hrají významnou roli i další zdroje související s dopravou, zejména se jedná o tzv. resuspenzi, tedy částice, které jsou na povrchu vozovky a jsou neustále zviřovány při průjezdu vozidel. Protože zde působí celá řada faktorů, je stanovení emisního faktoru pro tento typ zdroje velmi obtížné. Pro potřeby alespoň přibližné bilance byl použit postup stanovený organizací US EPA (US EPA AP-42 method). Níže jsou uvedeny pouze výsledky výpočtu s krátkým komentářem. V následující tabulce jsou uvedena množství resuspendovaných částic zjištěná výpočtem dle metodiky US EPA AP-42. Předem je nutno upozornit, že se jedná o velmi hrubý odhad, na skutečnou výši emisí má vliv celá řada těžko kvantifikovatelných faktorů (např. počasí, vstupy z okolí silnic (z polí, chodníků), vnos zeminy na pneumatikách zemědělské, stavební techniky, stavební činnost apod.). Tabulka č. 4.05 Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Přerově (na základě dat o intenzitě dopravy z roku 2000) Období (t/rok) PM PM 10 léto 38,2 3,3 zima 20,2 2,5 celkem 58,4 5,8 Následující graf porovnává přímé emise z výfuků a nepřímé emise způsobené dopravou. Je patrné, že rozdíl u částic frakce PM 10 není tak patrný jako u celkového množství částic. To je způsobeno tím, že hrubší částice se rychleji usazují a jsou zvířeny mnohem častěji. Graf č. 4.01 Porovnání přímých emisí z výfuků a sekundárních emisí způsobených vlivem dopravy v Přerově Porovnání přímých emisí z výfuků a sekundárních emisí způsobených vlivem dopravy v Přerově 120 100 80 (t/rok) 60 40 resuspenze emise z výfuků 20 0 PM10 PM Do výše uvedeného výpočtu je zahrnuto velké množství faktorů, množství a druh vozidel a délka trasy, průměrná hmotnost vozidel, počet dní se srážkami, délka zimního období (je brána jako počet dní mezi průměrným termínem prvního sněhu a dobou, kdy bývá odklízen poslední posyp) a celkové množství posypů (počet). V Přerově není do výpočtu zahrnut vliv posypů, protože posyp 14

vozovek je prováděn chemicky. Posyp inertním materiálem se provádí jen pro chodníky a tato skutečnost není ve vlastním modelu zahrnuta. V následujícím grafu je znázorněno, jakou roli hraje resuspendace v celkovém zatížení emisemi tuhých znečišťujících látek. Je zřejmé, že tento podíl (53%) je velmi významný. Protože se v Přerově nachází velké množství zdrojů zejména v kategorii REZZO 1, které se také výrazně podílejí na emisním zatížení území, je podíl resuspendace v Přerově na celkovém znečištění menší než ve většině ostatních měst. Přesto je větší než celkové primární emise ze zdrojů kategorií REZZO 1 až 4. Graf č. 4.02 Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na emisích TZL v Přerově Podíl jednotlivých kategorií zdrojů REZZO 1-4 a resuspenze na celkových emisí TZL v Přerově REZZO3 20% REZZO 4 7% Resuspenze 47% REZZO2 2% REZZO1 24% Jak již bylo řečeno výše, pro výpočet byly použity hodnoty doporučené v metodice. V případě dalších nutných parametrů, které do výpočtu vstupují, byly tyto určeny pokud možno tak, aby co nejlépe odpovídaly podmínkám v Přerově. Je zde ovšem nutné opět připomenout, že se jedná o obtížně definovatelné parametry a změnou jejich hodnoty dojde k relativně velké změně v množství celkové emise. Jako příklad lze uvést množství posypů nebo podíl jednotlivých druhů vozidel na celkovém množství vozidel. V následující tabulce a grafu jsou zpracovány výsledky výpočtů pro 4 varianty. První varianta představuje současný stav tedy intenzitu dopravy zjištěnou v roce 2000 (sčítání dopravy ŘSD), nulový počet posypů (silnice jsou v zimě ošetřovány chemicky). V druhé variantě se počítá s 10 posypy za rok (nejde o lokální posyp, ale o situaci, kdy je sypána většina významných komunikací ve městě), což je bráno jako maximum. Pokud by ovšem zima byla mírná nebo by podmínky umožnily nesypat tak často, vedlo by to k relativně významnému snížení sekundárních emisí. Významný podíl na resuspendaci mají také těžké nákladní automobily. Vzhledem ke stavbě dálnice D1, která by měla snížit množství těžkých kamionů projíždějících městem, bylo zjišťováno, jak by se toto snížení projevilo na množství sekundárních emisí z dopravy. Při stávajícím množství 0 posypů bylo zjišťováno, jak by se projevil 50% a 90% úbytek těžkých nákladních automobilů viz následující tabulka a graf. 15

Tabulka č. 4.06 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok) Počet posypů Množství NT Resuspenze PM 10 Resuspenze PM 0 rok 2000 12,40 94,84 10 rok 2000 17,25 120,90 0 50% oproti roku 2000 8,31 72,19 0 10% oproti roku 2000 5,85 58,35 Graf č. 4.03 Porovnání množství sekundárních emisí z dopravy v závislosti na množství posypů a množství těžké nákladní dopravy (t/rok) Porovnání resuspenze PM a PM10 s celkovými primárními emisemi v Přerově (t/rok) 140 120 100 80 60 40 20 0 0p-100%NT 10p-100%NT 0p-50%NT 0p-10%NT Resuspenze PM10 Resuspenze PM Primární emise celkem Z grafu je patrné, jak výrazně by se projevila změna v emisích prachových částic při zimní údržbě silnic z chemického posypu na posyp inertními materiály a snížení množství prachových částic při snížení množství těžkých nákladních aut projíždějících městem. Přesto ještě jednou je nutno upozornit, že data uvedená v tabulce je nutno chápat pouze jako orientační a omezit se na konstatování, že množství resuspendovaných částic hraje v Přerově významnou roli (je větší než celkové primární emise ze zdrojů kategorií REZZO 1-4) a existuje zde tedy významný potenciál pro snížení celkové prašnosti ve městě. Více informací o resuspendovaných částicích prachu a způsobu výpočtu je uvedeno v příloze č. 2. 16

5. POPIS PŘIJATÝCH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 5.1 Stacionární zdroje Podrobný popis vývoje emisní situace u jednotlivých vybraných zdrojů včetně přehledu přijatých opatření je uveden v kapitole Významné stacionární zdroje v Přerově. Obecně od roku 1990, zejména do konce 1998/1999, došlo v České republice k významnému poklesu emisí znečišťujících látek, které byly způsobeny ve většině případů konkrétními příčinami (omezení výroby, nabytí účinnosti přísnějších emisních limitů, postupná obměna technologií apod.). 5.1.1 Zdroje kategorie REZZO 1, REZZO 2 U zdrojů ze skupiny REZZO 1 v minulosti proběhla celá řada opatření, která zajistila významné snížení emisí všech znečišťujících látek, což např. pro celé území Olomouckého kraje ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 5.01 Emise Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) (t/rok) (www.chmi.cz) Rok TZL SO 2 NO x CO 1994 17338,3 29817,3 6765,2 32586,4 2003 2688,6 6277,3 4132,7 6855,3 Poznámka : je pochopitelné (z ekonomických a technických důvodů), že se přijatá opatření nejvíce projevila na snížení TZL (snížení cca 6x), případně SO 2 (snížení cca 5x) a CO (snížení cca 5x) a v relativně menší míře i v oblasti emisí NO x. U tří největších zdrojů znečišťování ovzduší jsou v kapitole nejvýznamnější zdroje v Přerově popsány jednotlivé investiční akce na snížení emisí v období 90. let 20. století až do současnosti. Skupina zdrojů kategorie REZZO 2 je z bilančního hlediska emisně nevýznamná. Současně by měla být schválena aktualizovaná energetická koncepce, která bude vždy významným způsobem ovlivňovat emisní, a tím do značné míry i imisní situaci ve městě, která by sladila veškeré ekonomické zájmy se zájmy ekologickými, ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Energetická koncepce by měla přispět ke: Snižování produkce emisí ze stávajících zdrojů - zejména snižováním energetické náročnosti technologických procesů, vytápění objektů a ohřevu TUV důsledným dodržováním vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách dle zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření s energií a Směrnice EU č. 2002/91/ES o energetickém provedení staveb. Preferovat zdroje energie a energetické technologie, které budou s vysokou účinností získávat energii z primárních zdrojů, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla při využití stávajících podpor a dodržovat připravovanou legislativu harmonizovanou se Směrnicí EU č. 204/8/ES. Využívat Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Podporovat všechny zdroje energie, které lze dlouhodobě reprodukovat a posilovat nezávislost na cizích zdrojích energie. Postupné úplné vyloučení spalování tuhých fosilních paliv v malých topeništích vypouštějících spaliny nízkými komíny bez odlučovačů a odsíření do ovzduší. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energií, jako je energie slunce, vodních toků a energie získávána pomocí tepelných čerpadel. 17

Při zpracování energetické koncepce je vhodné poukázat na tepelné parametry stávající výstavby i výstavby v blízké i relativně vzdálenější budoucnosti. Tato společnost (myšleno v globálním měřítku celé planety Země) nemá jinou alternativu než snížení potřeby primární energie, především radikálním omezením spotřeby fosilních paliv a jejich částečnou náhradu v nezbytném množství alternativními, obnovitelnými zdroji. V této situaci je ještě uvedena základní charakteristika výstavby - měrná spotřeba energie vztažená na m 2 rok. Tabulka č. 5.02 Měrná spotřeba energie na vytápění bytů (ÚEK Opava, 2005) Měrná spotřeba současné bytové výstavby 291 kwh/m 2 rok Měrná sp. bytu dle vyhl 245/1995Sb. ve znění vyhl.č.85/1998sb. 222 kwh/m 2 rok Měrná spotřeba bytu v rodinném domě dle ČSN 730540-2 115-156 kwh/m 2 rok Měrná spotřeba bytu v udržitelném rodinném domě 22,4-36,4 kwh/m 2 rok Měrná spotřeba bytu v nízkoenergetickém domě 15 kwh/m 2 rok Je zcela zásadní si uvědomit, že i když bude docházet k rozvoji města a průmyslu, měla by celková spotřeba energií stále klesat v souladu s trvale udržitelným rozvojem. V každém případě by měly být v další fázi zpracování ÚEK Přerova posouzeny všechny navržené varianty vzhledem k zatížení životního prostředí a měla by být doporučena ke schválení optimální varianta s ohledem na ekonomické a sociální posouzení, ale s důrazem na ekologické parametry dané varianty. Na tomto místě je ještě třeba zmínit úlohu podniku Teplo Přerov a.s., který využívá dodávek tepla z Dalkie Česká republika a.s., Divize Přerov, kterou distribuuje dále ke koncovým uživatelům. Teplo Přerov, a.s. Zdrojem tepla teplárenské soustavy města Přerova je stávající teplárna v Přerově s parními kotli (2 vysokotlaké a 2 středotlaké) a kondenzační odběrovou turbínou, o dosažitelném tepelném výkonu 330 MWt a o celkovém elektrickém výkonu 41 MWt. Teplárna je vlastněna společností Dalkia Česká republika a.s., Divize Přerov. Soustava centralizovaného zásobování teplem je budovaná postupně od roku 1945 a v současnosti ji tvoří tepelné napáječe s teplonosnými médii: vodní pára 2,0 MPa o teplotě 360 C, vodní pára 0,9 Mpa o teplotě 240 C, horká voda 130/70 C a horká voda 125/65 C. Dodávku tepla a teplé užitkové vody pro bytový a nebytový sektor na území města Přerova zabezpečuje akciová společnost Teplo Přerov a.s. Součástí jejího tepelného hospodářství je celkem 64 výměníkových stanic pára/voda, 87 ks objektových předávacích stanic a 16 ks nízkotlakých plynových kotelen. Z výměníkových stanic jsou v rámci zastavěného území města Přerova vedeny potrubní rozvody do odběrových míst, a to pomocí čtyřtrubkových nebo dvoutrubkových systémů. U dvoutrubkových systémů, řešených převážně předizolovanými potrubími, je v každém napojeném objektu instalována objektová předávací stanice tlakově závislá s přímým ohřevem teplé užitkové vody. Objektové předávací stanice pomocí vlastní ekvitermní regulace zvyšují komfort vytápění objektů, a to podle skutečných potřeb v závislosti na aktuální venkovní teplotě. 18

5.1.2 Zdroje kategorie REZZO 3 Z emisních bilancí vyplývá, že podíl emisí TZL ze zdrojů kategorie REZZO 3 je téměř vyrovnaný s podílem na emisích TZL ze skupiny zdrojů kategorie REZZO 1. Tzn. že emise z individuálního vytápění mají stále významný podíl na celkové výši emisí, i když v minulosti byla plynofikována velká část území města Přerova, kde nebyla k dispozici tepelná energie z CZT. V případě, že bychom chtěli snížit tento podíl emisí TZL z individuálního vytápění, je možné dále rozšiřovat síť CZT. Tam, kde to z ekonomických důvodů není možné - zavést plyn. Resp. v okrajových částech Přerova, kde je plyn již zaveden, podpořit ekonomickými nástroji jeho vyšší využití nebo využívat alternativních zdrojů energie. 5.2 Mobilní zdroje - doprava Narůstající intenzita dopravy, a s tím související zvyšování množství emisí, vyrovnává nebo převyšuje pozitivní vliv modernizace struktury vozového parku (dokonalejší katalyzátory, snížení spotřeby paliva u moderních typů vozidel, atd.), využívání alternativních pohonných hmot (LPG, CNG,...), zastavení distribuce olovnatých benzínů apod. Ke snížení emisí z dopravy přispívá zejména snížení počtu vozidel projíždějících městem (budování obchvatů, podpora veřejné dopravy na úkor individuální apod.). 19

5.3 Práce s veřejností, EVVO V dalším textu je třeba velmi vyzdvihnout aktivity MěÚ Přerov, který má v rámci aktivit a naplňování EVVO celou řadu činností, z nichž lze uvést v roce 2004 a 2005 následující (související s problematikou ochrany ovzduší): každoroční vydávání ročenky o činnosti odboru ŽP, která vychází jako příloha Přerovských listů; přednášky pro ZŠ o životním prostředí v Přerově; úzká spolupráce při pořádání Dne Země se Stanicí zájmových činností Přerov a Evropského dne bez aut a Evropského týdne mobility s Moravským ornitologickým spolkem v Přerově; zpracování místní koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty - spolupráce s výše uvedenými organizacemi + ORNIS (Moravská ornitologická stanice, CpKp Přerov) - koncepce bude schválena ještě letos, bude následovat akční plán s konkrétními úkoly; Obyvatelé města Přerova jsou informováni o stavu ovzduší v městských novinách. Aktuální imisní koncentrace mohou obyvatelé Přerova zjistit na internetových stránkách ČHMÚ, kde jsou k dispozici aktuální data ze stanic imisního monitoringu nejen na území města, ale celé ČR. Aktuální informace jsou rovněž dostupné na teletextu ČT str. 177-180, text bez konkrétních hodnot lze zjistit na tel. čísle 596 900 265. V pravidelných ročenkách přílohách Přerovských listů, se vyskytují i informace o stavu a vývoji kvality životního prostředí. Veškeré tyto aktivity jsou vykonávány v souladu s právě schvalovanou koncepcí EVVO pro město Přerov, která vychází jednak z národní koncepce, jednak z koncepce krajské. V následujícím textu jsou uvedeny hlavní strategické cíle EVVO zaměřené na významné cílové skupiny obyvatelstva veřejnou správu, školství a veřejnost. Mezi nástroji realizace SFŽP ČR mj. figuruje zvyšování povědomí veřejnosti v otázkách ŽP, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, Agenda 21, atd. OPATŘENÍ (výběr): realizovat Státní program EVVO v ČR a zajistit jeho provázanost s ostatními programy; zohlednit cíle Státního programu EVVO v právní úpravě novela zákona č.123/1998sb.; zavést povinné environmentální vzdělávání na základních školách; podporovat EVVO na všech stupních škol, včetně mimoškolních aktivit, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v hromadných sdělovacích prostředcích; podporovat EVVO pracovníků veřejné správy, volených zastupitelů, poslanců a senátorů podle diferencovaných vzdělávacích programů; rozvojem EVVO vč. poradenství posilovat zájem a podporu účasti občanů v rozhodovacích procesech při řešení environmentálních problémů; podporovat EVVO podnikatelské sféry, zemědělců a zaměstnanců služeb; podporovat EVVO nestátních neziskových organizací, podporovat činnost nestátních neziskových organizací, které zajišťují EVVO včetně poradenství a hodnotit a využívat jejich schopnosti a aktivity jako významnou veřejně prospěšnou práci; 20

podporovat šíření informací o EVVO, poradenství a zacházení s informacemi, předpokladech a principech udržitelného rozvoje, právu na informace o životním prostředí, šetrném chování k přírodě a přírodním zdrojům ve všech pozitivních i negativních souvislostech, ekologickém zemědělství a souvislostech ve vztahu ke zdraví a péči o krajinu, zdravém životním stylu, možnostech ekologicky šetrné turistiky, nebezpečných látkách, zdrojích znečištění, obsahu rizikových látek ve spotřebitelských a potravinových produktech, obnovitelných zdrojích energie a úsporách energie; vychovávat veřejnost k preventivní opatrnosti vzhledem k chemickým látkám a geneticky modifikovaným organismům; zvýšit právní povědomí veřejnosti ve věcech ŽP včetně důvodů, příčin, následků a dalších souvislostí. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Mikroregionu Přerov do roku 2005 (zpracovatel VŠB TU Ostrava, schváleno Zastupitelstvem města Přerova, prosinec 2000): I přes jisté nedostatky je tento materiál z pohledu budování systému EVVO mimořádně cenný, neboť jím nejvyšší orgán města vyslovuje podporu koordinace a systému EVVO (jinými slovy předpokládá, že bude zpracována koncepce, vytvořen systém a tento bude následně koordinován a podporován). Vybrané úkoly: Koordinovat a podporovat systém ekologické výchovy Zúčastněné subjekty: Odborné školské pracoviště, školy všech úrovní, mimoškolní vzdělávací zařízení, nevládní neziskové organizace, město Přerov Prověřit možnost přistoupení města Přerov k místní Agendě 21 Zúčastněné subjekty: Centrum pro komunitní práci Střední Morava, město Přerov Veřejná správa - Strategický cíl do roku 2015 Orgány města Přerova aktivně, otevřeně a kvalifikovaně komunikují s občany a dalšími subjekty o aktuálních problémech životního prostředí ve městě a o záměrech, které mohou ovlivnit kvalitu jeho složek. Koncepční materiály města jsou zpracovány a realizovány v souladu s principy udržitelného rozvoje. Provoz veškerých budov a zařízení města odpovídá požadavkům environmentálních norem. Každý zaměstnanec města je, přiměřeně svému pracovnímu zařazení, environmentálně vzdělán a při výkonu své práce, jakož i v běžném občanském životě, se chová v souladu s principy udržitelného rozvoje. 21

Školství - Strategický cíl do roku 2015 EVVO je na všech stupních přerovských škol soustavným koordinovaným procesem prostupujícím celým učebním plánem. Výchova k ohleduplnosti vůči životnímu prostředí a míra předávání teoretických a praktických poznatků je vyvážená, přiměřeně věku dětí. Vysoký důraz je kladen na přímý kontakt dětí s přírodou a dochovanými místními přírodními a kulturními hodnotami. Základní environmentální vzdělání všech pedagogů je samozřejmým předpokladem pro uplatňování EVVO i v nebiologických předmětech. Učitelé jdou osobním občanským postojem vůči životnímu prostředí příkladem svým žákům. Provoz škol odpovídá požadavkům environmentálních norem. Veřejnost - Strategický cíl do roku 2015 Široká přerovská veřejnost má trvale k dispozici přehledný systém aktuálních a srozumitelných informací o stavu životního prostředí, o záměrech, které mohou mít vliv na jeho kvalitu ve městě a o platných environmentálních právních normách. Občané, podnikatelé a právnické osoby jsou motivováni k šetrnému chování k přírodě a ostatním složkám ŽP, mají zájem o účast na rozhodování o důležitých otázkách majících vliv na kvalitu ŽP a zachování přírodních a kulturních hodnot pro další generaci a město jejich zájem podporuje. Vědí, kdy a jak se mohou do procesu rozhodování zapojit. Středisko environmentální výchovy - Strategický cíl do roku 2015 V Přerově pracuje nejméně jedno středisko environmentální (ekologické) výchovy SEV provázané s krajským SEV a dalšími informačními a poradenskými centry ve městě (turistický ruch, handicapovaná zvířata apod.) SEV díky svému zázemí a odbornosti svých pracovníků nabízí školám speciální výukové programy i jednorázové environmentálně zaměřené akce. Dále poskytuje nebo zprostředkovává občanům, podnikatelům a organizacím informace z oblasti EVVO (environmentálně šetrné technologie a výrobky, ekologizace provozů, environmentální právní normy, praktická ochrana přírody, nabídky akcí, možnosti dotací, kontakty na environmentálně orientované subjekty i orgány veřejné správy atd.). Umožňuje výměnu zkušeností subjektům zapojeným do EVVO. Služby SEV jsou pro školy a veřejnost snadno dostupné. Závěr EVVO Přijetím místní koncepce EVVO učiní město první důležitý krok k zajištění soustavné, dlouhodobě koordinované podpory rozvoje stabilního systému EVVO v Přerově. Pro praktické naplňování této koncepce je však nezbytné stanovit v akčních plánech konkrétní reálné úkoly a konkrétní zodpovědnost za jejich plnění. Plnění akčních plánů pravidelně vyhodnocovat, monitorovat odezvu a aktuální požadavky cílových skupin EVVO (orgánů města, škol, veřejnosti) a v odůvodněných případech na ně reagovat odpovídající aktualizací koncepce. Toto bude zvlášť důležité v prvních letech návrhového období koncepce (resp. v období plnění prvního akčního plánu 2006-2008), kdy se bude ověřovat reálná přijatelnost a splnitelnost stanovených priorit na úrovni politických a správních orgánů města, a to jak stávajících, tak nově ustanovených po komunálních volbách v roce 2006. 22

6. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Obecně lze při realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší vycházet z pravidel, která byla definována v Programu snižování emisí a imisí znečisťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje. V následujících kapitolách jsou podrobně uvedena opatření pro konkrétní podmínky Přerova. 6.1 Stacionární zdroje 6.1.1 Zdroje kategorie IPPC Tyto zdroje mají povinnost podat žádost o vydání integrovaného povolení. Kompetentním orgánem je krajský úřad. Účastníkem řízení je mj. i obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, a dále pak obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů ze žádosti. Provozovatelé zařízení, která spadají do kategorie IPPC, mají povinnost získat integrované povolení nejpozději do 30. října 2007. Je důležité, aby se pracovník MěÚ Přerov nebo zástupce Města Přerova účastnil na KrÚ Olomouckého kraje projednávání žádostí IPPC od Přerovských zdrojů znečišťování ovzduší. Opatření, která nebudou přijata v rámci IPPC, mohou být předmětem Dobrovolných dohod mezi městem Přerov a provozovateli zdrojů. V následující tabulce jsou uvedeny zdroje IPPC na území města Přerova spolu s kategorizací a zkráceným slovním označením kategorie. Tabulka č. 6.01 Seznam provozovatelů zařízení, které podléhají regulačnímu režimu IPPC v Přerově k 12/2005 (www.ceu.cz) Název provozovatele Kategorie IPPC Charakteristika Dalkia Česká republika, 1.1 Energetika a.s. Teplárna Přerov PSP a.s. slévárna 2.4 Slévárna Precheza a.s. 4.2b (1x), 4.2e (2x) Chemický průmysl, pigmenty Kemifloc 4.2d Chemický průmysl Technické služby města 5.4 Skládka Přerov, skládka Žeravice NACORAL společnost s 4.2e Chemie výroba pigmentů ručením omezeným SAVONIA s.r.o. 4.1.k Výroba průmyslového mýdla Stávající stav v získávání integrovaných povolení: Integrovaná povolení jsou vydaná pro dva provozovatele firmu Kemifloc a.s. a Prechezu a.s., Dalkia a PSP chystají podat žádost o vydání integrovaného rozhodnutí v roce 2006. Řízení probíhá pro firmu NACORAL s.r.o. a SAVONIA s.r.o. Poznámka : Další informace jsou uvedeny v analytické části programu 23

6.1.2 Velké a střední zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Zdroje REZZO 1 spadají do kompetence Krajského úřadu, proto je nutno jejich problematiku řešit ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Krajský úřad má k dispozici tato legislativní opatření vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší: Aplikace plánu snížení emisí (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků, z nichž emise vznikají). Vydávání povolení ke spalování či spoluspalování odpadů ve zvláště velkých, velkých a středních zdrojích znečišťování ovzduší pouze v případech vhodného technologického vybavení zdrojů. Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení středních zdrojů. Povolení k vydání a ke změnám provozních řádů. Opatření města, jak ovlivnit zdroje REZZO 1 a 2 na svém území, jsou: Nepřímé finanční podpory pro provozovatele problematických zdrojů ze strany města - podpůrná stanoviska k žádostem o prostředky z tuzemských (např. SFŽP) či zahraničních fondů či programů (např. ISPA) Podpora by se měla týkat jak akcí ze snížení emisí znečišťujících látek, tak energetických úspor na stávajících zdrojích, i instalace zdrojů nových (CZT, kogenerace, obnovitelné zdroje)... Dobrovolné dohody mezi městem a významnými podniky. U nových zdrojů, u kterých je plánováno umístění na území města nebo by mohlo dojít k ovlivnění ovzduší v Přerově tímto zdrojem, je nezbytné, aby Krajský úřad důsledně uplatňoval tyto legislativní nástroje (s cílem co nejvíce omezit umísťování zdrojů tuhých částic do imisně zatížených lokalit a významných dopravních tahů, a také do blízkosti zdrojů sekundární prašnosti): Povolení k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Povolení k záměrům zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů. Posuzování vlivu na životní prostředí EIA zejména v případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které by byly cílem automobilové dopravy), a u kterých se nemohou uplatnit výše uvedená opatření. Integrovaná povolení pro zdroje znečišťování životního prostředí (IPPC). Je důležité, aby u výše uvedených řízení podle 17 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, týkající se zdrojů na území města Přerova, jež jsou u zdrojů REZZO 1 vedena Krajským úřadem Olomouckého kraje, bylo město Přerov zahrnuto mezi účastníky řízení. 24

6.1.2.1 Konkrétní opatření na největších zdrojích v Přerově Na největších zdrojích v Přerově (Dalkia Česká republika, a.s., Precheza a.s. Přerov, PSP slévárna a.s. Přerov) byla vytipována tato konkrétní opatření, jejichž realizace by měla mít přínos ke zlepšení kvality ovzduší ve městě. Jedná se zejména o tato opatření: Dalkia Česká republika, a.s. V letech 2006 2010 bude provedena Obnova zdroje Teplárny Přerov - nahrazení dvou stávajících kotlů kotlů jedním novým, fluidním s možností spalovat biomasu. Dojde proto ke snížení emisí škodlivin ovlivnitelných spalovacím procesem (NO x ). Předpokládá se zvýšení účinnosti tohoto kotle, což přinese snížení emisí v důsledku menšího množství spáleného paliva. Bude možno spalovat i biomasu, což bude mít příznivý dopad do celkové bilance CO 2. Přesný odhad těchto úspor a přínosů nelze v současné době stanovit. Dalším opatřením je výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem, což je požadavek MěÚ Přerov, OŽP, ke kterému bude vyvoláno jednání s cílem uzavřít dobrovolnou dohodu. Současně se bude Dalkia, teplárna Přerov finančně podílet na měření prašného spadu ve městě. Precheza a.s. Přerov Navrhovaná opatření pro snížení prašnosti v areálu Precheza Expedice PRESTABU je projekčně vyřešena a s postupnou realizací se počítá od roku 2005. Rekultivace odkaliště PRESTABU Postupná rekultivace je prováděna dle schváleného projektu. Výrobek PRESTAB je dopravován na odkaliště nákladními auty po provozních komunikacích (nikoliv veřejných). Vlhký materiál je dále rozhrnován a hutněn. Komunikace jsou v pravidelných intervalech čištěny a v letních měsících kropeny. Další zkvalitnění údržby areálu podniku a výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem je opět požadavek MěÚ Přerov, OŽP, ke kterému bude vyvoláno jednání s cílem uzavřít dobrovolnou dohodu. PSP slévárna a.s. Přerov Vybavení zdroje č. 106 Cídírna odlitků, zařízení Odsávací stěna Mn oceli a zařízení Odsávací stěna CrNi oceli patřičným odlučovacím zařízením. Poznámka : Podrobnější informace o jednotlivých největších zdrojích v Přerově jsou uvedeny v příloze č. 1 Významné stacionární zdroje v Přerově a Technické služby města Přerov. 25

6.1.3 Malé zdroje (REZZO 3) Zdroje REZZO 3 mají podíl na primárních emisích tuhých znečišťujících látek přibližně 40%. Většina domácností v Přerově je zásobována teplem z CZT nebo používá zemní plyn. Vzhledem k nárůstu cen zemního plynu však může místně docházet k návratu k vytápění pevnými palivy v již plynofikovaných objektech. Mezi hlavní nástroje pro zamezení opětovného přechodu na vytápění tuhými palivy patří environmentální výchova a osvěta zaměřená především na: zdravotní rizika způsobená zhoršenou kvalitou ovzduší; vliv používaných paliv na kvalitu ovzduší; problematiku instalace, provozu a údržby malých zdrojů; informace o možnostech zateplení a zabránění úniku tepla při vytápění domácností; informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie; informace zaměřené na možnosti získání finančních prostředků pro realizaci výše uvedených opatření. Dalším nástrojem pro omezení emisí z malých zdrojů jsou legislativní prostředky: zpoplatnění malých zdrojů sloužících k podnikání, nařízení stanovující podmínky pro spalování rostlinných materiálů a zákaz používání určitých paliv vyhláškou; obec může svým nařízením stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů, případně taková spalování zcela zakázat; energetické posouzení staveb a posouzení vhodnosti instalace zdrojů tepla; v projektech důsledné posuzování navrhovaného využití tepelných spotřebičů ve vztahu k navazujícím konstrukcím odvodu spalin (např. vyvložkování komína odpovídající typu paliva). Dalšími opatřeními zamezujícími zvyšování znečištění ovzduší jsou tato: Energetická opatření - v budovách v majetku města realizace přímých investic do úspor energie, zejména do izolace budov a zlepšení regulace, informační podpora domácnostem, energetická opatření v budovách v majetku Olomouckého kraje viz níže. Technologická opatření seřízení kotle, rozvodů a spalinových cest na zdrojích v majetku města, informační podpora domácnostem. Systémová opatření zachování CZT či vytápění plynem v budovách v soukromém vlastnictví (např. nepovolení přechodu z CZT či plynu na horší paliva - 3, odst. 8 zákona o ovzduší). Tradiční hrozbou se stává ve spojitosti s prohlubujícími se rozdíly v ekonomické síle obyvatel také možnost spoluspalování odpadů v domácnostech, které nejsou vybaveny CZT, jako jediným zdrojem tepla pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Místní správa by měla v souvislosti s tím dbát na to, aby odpady nemohly být zdrojem nelegálních kontaminací při spalovacích procesech. Postupný přechod všech bytových objektů ve vlastnictví města z vytápění tuhými palivy na vytápění CZT, plynem či el. energií. 26