V N I T Ř N Í E L E K T R I C K É R O Z V O D Y

VŠB TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky V N I T Ř N Í E L E K T R I C K É R O Z V O D Y 1. Základní ustanovení 2. Části elektrického zařízení v objektu 2.1 Přívodní vedení 2.1.1 Hlavní domovní vedení 2.1.2 Odbočky k elektroměrům 2.1.3 Vedení od elektroměrů k rozvodnicím 2.2 Rozváděče a rozvodnice 2.3 Rozvod za rozváděči a rozvodnicemi 2.3.1 Světelné obvody 2.3.2 Zásuvkové obvody 2.3.3 Obvody pro pevně připojené spotřebiče 3. Instalační zóny Ostrava, květen 2003 Ing. Ctirad Koudelka

1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat požadavky na: a) bezpečnost osob, zvířat a majetku b) provozní spolehlivost c) přehlednost rozvodu d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování elektrických zařízení a strojů e) hospodárnost rozvodu f) vzhled g) zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením Při projektování budov musí být pamatováno na stavební úpravy nutné pro provedení elektrických rozvodů. Stavební konstrukce musí umožnit provedení elektrických rozvodů a vývodů v místech, kde tyto rozvody a vývody jsou z hlediska provozu nutné. Se zřetelem k rozsahu elektrického zařízení v bytech a k rozsahu použití elektrické energie se rozlišují tři stupně elektrizace bytů: - stupeň A byty, v nichž se elektrická energie používá k osvětlení a pro domácí elektrické spotřebiče, připojené k elektrickému rozvodu pohyblivým přívodem (na zásuvku) nebo pevně připojené, přičemž příkon žádného spotřebiče nepřesahuje 3,5 kv.a - stupeň B byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně A a v nichž se k vaření a pečení používají elektrické spotřebiče o příkonu nad 3,5 kv.a - stupeň C byty s elektrickým vybavením jako mají byty stupně A nebo B a v nichž se pro vytápění nebo klimatizaci používají elektrické spotřebiče, jejichž spotřeba je měřena u jednotlivých odběratelů Byty se podle normy ČSN 73 4301 Obytné budovy člení podle velikosti do kategorií, které se značí římskými číslicemi I. až VIII., které udávají vždy největší počet osob, pro které je určen. Do tohoto počtu se zahrnují i děti bez ohledu na jejich věk. Jsou-li v bytě určeném pro čtyři, šest nebo osm osob dvě jednolůžkové ložnice, doplňuje se označení velikostní kategorie písmenem d, např. IVd. Byt určité kategorie musí mít současně alespoň: a) nejmenší dovolený počet místností podle tab. 1 b) nejmenší dovolené plochy místností rozhodujících pro určení kategorie bytu podle tab. 2. Velikostní kategorie bytu Nejmenší počet obytných místností I. II. III. IV. IVd. V. VI. VId. VII. VIII. VIIId. 1 2 3 3 4 4 4 5 5 5 6 Tab. 1 Nejmenší počty obytných místností bytu 2

Charakteristika funkčního využití místnosti Nejmenší plocha místnosti v m 2 Velikostní kategorie bytu Obývací pokoj bez stolování 16 I., II. 18 III., IV., IVd. 20 V., VI., VId., VII., VIII., VIIId. 16 I., II. Obývací pokoj bez stolování s 1 lůžkem Kuchyně s úplným stolováním 6 I., II. 10 III., IV., IVd. 12 V., VI., VId. 13 VII., VIII., VIIId. Ložnice se 2 lůžky 12 II. až VIIId. Tab. 2 Nejmenší dovolené plochy místností rozhodujících pro určení velikostní kategorie bytu (výběr) 2. ČÁSTI ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ V OBJEKTU Silnoproudý rozvod je součástí elektrického zařízení v celé budově, které je označováno pojmem odběrné zařízení. Elektrické zařízení v objektu (budově) je odběrným elektrickým zařízením, které se skládá z těchto částí (viz obr.): - z přívodního vedení - z rozváděčů nebo rozvodnic - z rozvodu za rozváděči nebo rozvodnicemi 2.1 PŘÍVODNÍ VEDENÍ Přívodní vedení za přípojkou patří k odběrnému zařízení objektu a dělí se obvykle na tyto částí: - hlavní domovní vedení - odbočky od hlavního vedení k elektroměrům - vedení od elektroměrů k rozváděčům nebo rozvodnicím V některých případech mohou jednotlivé části být sloučeny nebo vynechány. 2.1.1 Hlavní domovní vedení Hlavní domovní vedení je vedení od přípojkové skříně až k odbočce k poslednímu elektroměru. Zřizují proto, aby na ně bylo možno připojit všechny odběry v objektu. V bytových domech a objektech občanské výstavby, kde je to vhodné z hlediska dispozice podlaží, se zřizuje více hlavních domovních vedení. Hlavní domovní vedení se zřizuje s plným počtem fází, aby bylo možno zatížení jednotlivých fází pravidelně prostřídat. V budovách nejvýše se třemi obyvateli (např. rodinné domky) není nutné hlavní domovní 3

vedení zřizovat a odbočky k elektroměrům lze provést přímo z přípojkové skříně. Každé hlavní domovní vedení se jistí v přípojkové skříni. Hlavní domovní vedení musí být umístěno a provedeno tak, aby byl ztížen nedovolený odběr, a aby jeho případná výměna byla možná bez stavebních zásahů, například ve stoupací šachtici (jádře), v trubkách, kanálech, lištách a pod. Pro hlavní domovní vedení se užívá izolovaných vodičů nebo kabelů. Elektrická zařízení, jejichž funkce je nutná při evakuaci obyvatelstva nebo při hašení požárů se připojí samostatným vedením přímo z přípojkové skříně tak, aby při odpojení ostatních elektrických zařízení v přípojkové skříni zůstala pod napětím. Jedná se zejména o evakuační výtahy, pohon čerpadel na zvýšení tlaku pro požární hydranty, osvětlení únikových cest typu B a C, umělé větrání chráněných únikových cest a jiná zařízení podle požadavků požární ochrany, napájení rozhlasového a dorozumívacího zařízení a pod. Při výpočtu zatížení hlavního domovního vedení je maximální soudobý příkon jednotlivého bytu P p uvažován jako příkon symbolického spotřebiče o výkonu: pro byt stupně elektrizace A P p = 7,0 kw pro byt stupně elektrizace B P p = 11,0 kw pro byt stupně elektrizace C P p se určuje individuálně dle spotřeby 4

Průřez hlavního domovního vedení se volí s ohledem na očekávané výpočtové zatížení P p (kw), které se určí součinu soudobosti podle počtu bytů β n a ze součtu soudobých příkonů všech bytů připojených na hlavní domovní vedení. Pro výpočet platí: n Pp = Σ Pbi. β n i = 1, kde: ΣP bi součet soudobých příkonů všech bytů připojených na hlavní domovní vedení (kw) n počet všech bytů připojených na hlavní domovní vedení soudobost pro n bytů β n Soudobost β v závislosti na počtu bytů je uvedena v následující tabulce: Počet bytů ve skupině n Soudobost β n Počet bytů ve skupině n Soudobost β n Počet bytů ve skupině n Soudobost β n 2 0,77 13 0,42 24 0,36 3 0,66 14 0,41 25 0,36 4 0,60 15 0,41 26 0,36 5 0,56 16 0,40 27 0,35 6 0,53 17 0,39 28 0,35 7 0,50 18 0,39 30 0,35 8 0,48 19 0,38 40 0,33 9 0,47 20 0,38 50 0,31 10 0,45 21 0,37 60 0,30 11 0,44 22 0,37 80 0,30 12 0,43 23 0,37 100 0,28 Výpočtový proud I p (A) se určí z výpočtového zatížení P p (kw) v trojfázové soustavě ze vzorce: I = p 1000. Pp, 3. U.cosϕ s kde: U s je jmenovité sdružené napětí soustavy (V) cosϕ je průměrný účiník spotřebičů; u bytového odběru je možno počítat s účiníkem cosϕ =1 2.1.2 Odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrům Odbočky k elektroměrům jsou vedení, která odbočují z hlavního domovního vedení, pro připojení elektroměrů nebo elektroměrových rozvodnic. Odbočuje-li se k elektroměrům v odbočných rozvodnicích, nutno rozvodnici osadit tak, aby její spodní okraj byl ve výši nejméně 1,8 m nad podlahou. Tyto rozvodnice se nesmějí osazovat nad schody ani nemají být umístěny v jiném prostředí než normálním. Musejí být upraveny ke spolehlivému zaplombování. 5

Jsou-li elektroměry umístěny v bytech nebo u vchodu do bytů, musí se pro každý byt (odběratele) zřídit samostatná odbočka (přívod) z hlavního domovního vedení nebo od přípojkové skříně. Na společný přívod lze připojit dva nebo několik elektroměrů téhož odběratele. Odbočky k elektroměrům se dělají jednofázové nebo trojfázové, přičemž průřezy se volí podle tab. 3. Stupeň elektrizace A B Maximální soudobý příkon bytu P b (kw) 7 11 Odbočka k elektroměru Průřez jader vodičů (mm 2 ) Al Cu Al Cu Trojfázová odbočka 10 6 16 10 Tab. 3 Odbočky k elektroměrům Jednofázové odbočky k elektroměrům lze zřizovat u zařízení do maximálního soudobého příkonu 5,5 kw. Jednofázové odbočky k elektroměrům musí být rovnoměrně rozděleny, aby byly všechny fáze, pokud možno, zatěžovány stejně. Odbočky od hlavního domovního vedení k elektroměrům musí být provedeny a uloženy tak, aby byl ztížen nedovolený odběr a aby bylo možno vodiče bez stavebních zásahů vyměnit. Odbočky lze provést jednožílovými vodiči v trubkách, kanálech, lištách, nebo kabely v dutinách stavebních konstrukcí. Odbočka k elektroměru musí být z celistvých vodičů, má být bez krabic. Nelze-li se obejít bez krabic, musí být krabice upraveny k zaplombování a umístěny jen na místech veřejně přístupných. Krabice se nesmí zakrýt omítkou apod. Je-li nutno se zřetelem k místním poměrům vést odbočky prostorami jiných odběratelů, musí se volit takové provedení a uložení vedení, aby byl ztížen nedovolený odběr. Odbočka k elektroměru delší než 3 m musí být jištěna u hlavního domovního vedení ve stejném podlaží, kde je elektroměr. Pouze odbočky kratší než 3 m lze jistit jističem až před elektroměrem v elektroměrové rozvodnici. Odbočka musí být uložena na nehořlavém podkladu. 2.1.3 Vedení od elektroměrů k rozvodnicím V bytovém domě se zřizují rozvodnice bytové, rozvodnice společné spotřeby, rozvodnice pro prádelnu, výtah, osvětlení schodiště, osvětlení sklepů, zesilovač pro společnou televizní anténu a jiné. Přívody k rozvodnicím se mají provést tak, aby jejich výměna v případě poruchy byla možná bez stavebních úprav. Tam, kde stavební konstrukce neumožňuje provedení těchto přívodů v trubkách pod omítkou, je možno tyto přívody uložit do elektroinstalačních lišt, popřípadě do konstrukce stropů a podlah. Je-li tento přívod uložen do konstrukce bez možnosti výměny, je nutno počítat s možností uložení náhradního přívodu na povrchu. Tyto přívody se provádí jednofázové nebo trojfázové, přičemž pro ně platí stejné podmínky jako pro přívody k elektroměrům. 2.2 ROZVÁDĚČE A ROZVODNICE 6

Další důležitou součástí elektrické instalace v bytovém domě jsou rozváděče a rozvodnice, u panelových domů jsou to elektroinstalační jádra. Elektroměrové rozváděče a elektroinstalační jádra s elektroměry se osazují ve svislé poloze, na místě snadno přístupném, chráněné před mechanickým poškozením a před vnějšími vlivy, zejména před prachem a vlhkostí. Místo umístění elektroměrového rozváděče musí odběratel vždy projednat s dodavatelem elektrické energie. V budovách se mají elektroměrové rozváděče a elektroinstalační jádra umístit na chodbě nebo schodišti, nikoliv však na rameni schodiště. Elektroměry mohou být též umístěny v samostatných místnostech, volně přístupných z vnitřní veřejné komunikace. U těch objektů občanské vybavenosti, ve kterých je více odběratelů (např. obchodní střediska, služby) je možno elektroměry soustředit do jednoho vyhrazeného místa (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.) a přístupného z vnitřního veřejného prostoru. U rodinných domů, rekreačních chalup, chat a garáží se elektroměr umisťuje na vnější straně objektu nebo v oplocení pod podmínkou, že elektroměry budou chráněny před vnějšími vlivy. Na elektroměrových rozváděčích a rozvodnicích mohou být namontovány jen elektroměry, sazbový spínač případně přijímač hromadného dálkového ovládání (HDO), jistič před elektroměrem, jistící zařízení sazbového spínače, ovládací relé nebo stykač, ochranná svorkovnice a případně další příslušenství, sloužící výhradně pro účely měření. Další přístroje pro rozvod za elektroměrem se umisťují do samostatného rozváděče nebo rozvodnice. a elektroinstalační jádra elektroměrových rozváděčích musí být upraveny k zaplombování tyto přístroje: - jistič před elektroměrem - svorkovnice elektroměru, sazbového spínače nebo přijímače HDO - ochranná svorkovnice - ovládací relé při skupinovém ovládání akumulačních spotřebičů Střed elektroměru má být ve výši asi 1500 až 1700 mm od podlahy nebo upraveného terénu. Je-li více elektroměrů nad sebou, např. v elektroinstalačním jádře, mohou být středy okének elektroměrů ve výši 700 až 1700 mm. Při soustředění více elektroměrů pro více odběratelů, musí být každý elektroměr a jistič před elektroměrem opatřen trvanlivým označovacím štítkem. Před elektroměrovým rozváděčem nebo jádrem musí být volný prostor alespoň 80 cm s rovnou podlahou. Před elektroměr se musí osadit jistič se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází. Jistič se dimenzuje tak, aby neomezoval předpokládaný příkon měřeného odběrného zařízení a aby jeho jmenovitý proud byl alespoň o jeden stupeň vyšší než jmenovitý proud jistícího zařízení v měřené části odběrného zařízení. Minimální jmenovité proudy jističů před elektroměrem pro byty stupně elektrizace A a B jsou uvedeny v následující tabulce. Stupeň elektrizace A B Maximální soudobý příkon bytu P b (kw) 7,0 11,0 Jmenovitý proud trojfázového jističe před elektroměrem (A) 16 25 U bytů stupně elektrizace C je nutno jistič před elektroměrem dimenzovat podle soudobého příkonu bytu. Jističe se volí z řady 16 A, 25 A, 32 A, 40 A, 50 A, 63 A. Rozváděče za elektroměrem mají být umístěny v suchých místech, kde se není nutno obávat velkých změn teplot, znečisťujících nebo jiných škodlivých výparů, ohně, prachu, špíny a otřesů. Musí se umístit v takovém místě a výšce, kde vzhledem k jejich konstrukci nehrozí 7

mechanické poškození. Spodní okraj má být minimálně 150 cm od podlahy. Pokud se umisťují v prostředí jiném než normálním, je nutno volit provedení (krytí) vyhovující tomuto prostředí. Bytové rozvodnice se umísťují převážně v bytech. Rozváděče mají být z izolantu nebo ocelového plechu. Na rozváděčích se musí zřetelně označit, k čemu jednotlivé obvody slouží. Každý rozváděč se musí dát samostatně vypnout. Tato podmínka neplatí pro rozváděče do 25 A a bytové rozvodnice. Bytová rozvodnice je posledním možným místem pro rozdělení vodiče PEN na samostatný ochranný vodič PE a na samostatný střední vodič N. 2.3 ROZVOD ZA ROZVÁDĚČI A ROZVODNICEMI Rozvody za rozváděči a rozvodnicemi můžeme v bytovém domě rozdělit na rozvody ve veřejně přístupných prostorách, např. na chodbách, na schodišti, ve sklepích, ve strojovně výtahu a na rozvody v bytech. Je-li přívodní vedení třífázové, je nutno jednofázové obvody uspořádat tak, aby všechny fáze byly pokud možno rovnoměrně zatěžovány. Vedení za elektroměrem musí mít takové průřezy, aby nebylo překročeno dovolené zatížení jednotlivých větví při pravděpodobném největším proudu připojených spotřebičů. Vedení za rozvodnicemi nemá procházet místnostmi jiného uživatele. Nelze-li to provést, musí být vedení procházející místnostmi jiného uživatele provedeno v trubkách bez krabic a bez přerušení vodičů, nebo kabely uloženými pod omítkou nebo v podlaze. V bytech stupně elektrizace A se zřizují nejméně obvody dle následující tabulky. V bytech stupně elektrizace B se zřizují obvody jako v bytech stupně elektrizace A a navíc trojfázový obvod pro elektrický sporák. V bytech stupně elektrizace C se zřizují obvody jako v bytech stupně elektrizace A a B a navíc obvod nebo obvody pro vytápění nebo klimatizaci. Minimální počty obvodů v bytech velikostní kategorie Obvod nebo užitné plochy*) I. do 50 m 2 II. až IV. do 75 m 2 V. až VIII. do 100 m 2 do 125 m 2 nad 125 m 2 světelný 1 (0) 1 1 (2) 2 2 zásuvkový 1 2 (1) 3 (2) 3 (2) 4 (3) pro bytové jádro (1) (1) (1) (1) (1) *) V případě, že užitná plocha bytu dané kategorie přesahuje uvedenou plochu, je nutno zřizovat počet obvodů již jako pro kategorii o stupeň vyšší. Počty obvodů uvedené v tabulce v závorkách platí v případě, že elektrické zařízení v bytovém jádru a v kuchyňské sestavě je připojeno na samostatný obvod jištěný pojistkou nebo jističem. Na obvod pro bytové jádro se připojí osvětlení, zásuvky a pevně připojené spotřebiče v bytovém jádru a kuchyňské sestavě, s výjimkou zásuvky pro pračku, elektrického sporáku, případně dalších spotřebičů, které je nutno připojit na samostatný obvod. Další obvody (např. zásobníkový) se v bytech všech stupňů elektrizace zřizují podle potřeby. Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2 kw a více se navrhují samostatné obvody, i když se připojují vidlicí do zásuvky. Pro sklepy a půdy přidělené k bytům se navrhují další dodatečné obvody, které se přednostně napájejí z bytové rozvodnice příslušného bytu. 2.3.1 Světelné obvody 8

Světelný obvod je určen převážně pro pevné připojení svítidel, popřípadě pro připojení svítidel na zásuvky ovládané spínači. Na tento obvod lze také připojit zásuvky, a to v jedné místnosti nejvýše jednu zásuvku. V každé obytné místnosti a v kuchyni, která není připojena na obvod pro bytové jádro, musí být alespoň jeden vývod připojen na světelný obvod. 2.3.1.1 Světelné obvody v bytových domech v občanské výstavbě Vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami se jmenovitým proudem nejvýše 25 A. Vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jistícím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu. V bytech se jistí světelné obvody pojistkou nebo jističem nanejvýš 10 A. Na jeden světelný obvod se smí připojit tolik svítidel, aby součet jejich jmenovitých proudů nepřekročil jmenovitý proud jistícího přístroje obvodu. Jmenovitý proud svítidel se stanoví z maximálního příkonu, pro který jsou svítidla typována. Při jmenovitém napětí sítě 230 V a jisticím prvku 10 A představuje maximální příkon svítidel na jeden světelný obvod hodnotu 2 300 W. Jmenovitý proud ovládacího přístroje nesmí být menší než součet jmenovitých proudů všech svítidel tímto přístrojem ovládaných. Běžně vyráběné domovní vypínače a přepínače jsou vyráběny pro jmenovitou hodnotu 10 A. Jsou-li do světelného obvodu zařazeny zásuvky ovládané spínači, nesmí být předřazený jisticí prvek na větší jmenovitý proud než je jmenovitý proud spínače a jím ovládané zásuvky. Tam, kde je to z provozních důvodů žádoucí, zřizují se bez zřetele na počet světelných vývodů alespoň dva světelné obvody, aby při poruše na jednom světelném obvodě bylo možno zajistit alespoň orientační osvětlení. Jedná se například o schodiště vysokopodlažních domů, prostorů veřejně přístupných, učebny škol a pod. V prostorách s větším počtem světelných vývodů se doporučuje členit tyto světelné vývody na více samostatně ovládaných skupin k dosažení optimální regulace osvětlení týkající se osvětlenosti, tak úspor elektrické energie. Spínače pro ovládání světelných obvodů mají být obvykle umístěny u vchodových dveří v místnosti ovládaného světelného obvodu na té straně, kde se dveře otvírají, tzn. na straně kliky dveří. Nevyžadují-li to provozní nebo bezpečnostní podmínky a předpisy, mohou být spínače umístěny i jinde, např. v rozvodnici pro ovládání, v místě recepčního ubytovacího zařízení. Spínače mají být ve výši 0,9 až 1,2 m nad podlahou. Kolébkové spínače se osazují tak, aby do polohy zapnuto bylo nutno stlačit kolébku nahoře. Páčkové spínače se osazují tak, aby se zapínaly pohybem páčky nahoru. Toto ustanovení se netýká střídavých a křížových přepínačů. U zařízení, kde se zřizují světelné vývody a svítidla si volí uživatel (např. obytné místnosti v budovách pro bydlení, vybrané kanceláře nebo reprezentační místnosti, kulturní domy a pod.), je nutno, aby v každé místnosti byl alespoň jeden světelný vývod ovládaný spínačem u vstupu do místnosti; tento vývod může být zakončen svítidlovou spojkou (na stropě nebo na zdi) nebo zásuvkou. 2.3.1.2 Světelné obvody pro osvětlení společných komunikací Osvětlení společných komunikací, jako jsou schodiště, nástupiště výtahů, chodby se provádí těmito způsoby: a) s jedním obvodem svítidla jsou zapojena na jeden obvod, b) se dvěma obvody svítidla jsou zapojena na dva obvody jedné fáze tak, aby při poruše jednoho obvodu bylo možno zabezpečit orientační osvětlení o intenzitě 2 lx z druhého obvodu, 9

c) se dvěma nebo více obvody svítidla jsou zapojena na obvody napájené ze dvou, popřípadě tří fází tak, aby při poruše jednoho obvodu bylo možno zabezpečit orientační osvětlení o intenzitě 2 lx z ostatních obvodů, d) nouzovým osvětlením, které doplňuje jeden ze způsobů osvětlení uvedených v odstavcích a), b) nebo c). Nouzové osvětlení se napájí ze zdroje nezávislého na síti, např. akumulátorová baterie nebo dieselagregát, a zapíná se automaticky, a to: - u způsobu uvedeného v odstavci a) při přerušení napájení obvodu pro osvětlení společných komunikací, - u způsobu uvedeného v odstavci b) a c) při přerušení napájení rozváděče, v němž jsou jištěny obvody pro osvětlení společných komunikací. Na společných komunikacích objektů, kde se zřizuje nouzové osvětlení podle odstavce d), postačí z hlediska bezpečnosti, osvětlení provedené způsobem dle odstavce a). Způsoby osvětlení společných komunikací se určují podle výšky budovy a podle druhu budovy dle následujících dvou tabulek. Osvětlení se zřizuje podle údajů z té tabulky, která předepisuje náročnější způsob osvětlení. Výška budovy 1 ) Budovy pro bydlení Budovy občanské výstavby a obdobního charakteru počet nadzemních výška budovy v způsob osvětlení podle odstavce: podlaží metrech do 4 do 9 a) a) od 5 do 8 nad 9 do 22,5 b) nebo c) 2 ) b) nebo c) 2 ) od 9 do 16 nad 22,5 do 45 c) 3 ) d) 4 ) nad 16 nad 45 d) 4 ) d) 4 ) 1 ) U budov pro bydlení a ubytování s konstrukční výškou vstupního podlaží do 4 m, obytných podlaží budov pro bydlení do 3 m a obytných podlaží budov pro ubytování do 3,3 m se stanoví podle počtu nadzemních podlaží; při větších konstrukčních výškách a pro ostatní budovy občanské výstavby v metrech. Výška budovy se měří od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze nejvyššího užitného (obytného) podlaží. Podrobnosti viz ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833. 2 ) Budovy pro bydlení nebo ubytování realizované před platnosti této změny mohou mít schodiště a chodby osvětlené způsobem podle odstavce a). 3 ) Osvětlení únikových cest typu B a C musí být připojeno jako zařízení, jehož funkce je nutná při evakuaci obyvatelstva nebo při hašení požáru dle 2.1.1. 4 ) Nouzové osvětlení se zřizuje alespoň na chráněných únikových cestách dle ČSN 73 0802. 10

Druh budovy 1 ) Způsob osvětlení dle odstavce: Mateřské školy a jesle (noční provoz) b) Sanatoria, ústavy, lázeňské budovy pro sociální péči, domovy důchodců a podobně b) Nemocnice a ostatní budovy zdravotnických zařízení dle ČSN 73 0835 d) Budovy se shromažďovacími prostory dle ČSN 73 0835 d) 2 ) Ve všech druzích budov s výjimkou budov pro bydlení do 16 nadzemních podlaží; chráněné únikové cesty typu B a C d) 1 ) Osvětlení schodišť a chodeb neuvedených v tabulce musí odpovídat požadavkům ČSN 73 0802 a navazujících norem, pokud pro ně neplatí jiné předpisy. 2 ) Pro osvětlení v divadlech a kulturních domech platí též ČSN 33 2420. Ovládání osvětlení společných komunikací v objektu lze provést jedním z následujících způsobů: a) v budovách, ve kterých toto osvětlení ovládají jednotliví uživatelé, musí být možné ovládání ze všech míst, kde je to z důvodu bezpečného provozu nutné, b) v budovách, ve kterých je osoba pověřená ovládáním tohoto osvětlení, může být ústřední, c) kombinací způsobů uvedených v odstavcích a) a b). Je-li osvětlení společných komunikací ovládáno samočinnými schodišťovými spínači, musí být možnost zapnout trvalé osvětlení, např. vypínači nebo přepínači. Samočinné schodišťové spínače musí mít ovládače se světelnou signalizací jejich umístění, např. s orientační doutnavkou. 2.3.2 Zásuvkové obvody Zásuvkový obvod je určen převážně pro připojení spotřebičů vidlicí do zásuvek. Na tento obvod lze také pevně připojit spotřebiče do celkového maximálního příkonu 2 kw (např. svítidla, ventilátory, infrazářiče a pod.). Rozložení a výška zásuvek nad podlahou se volí tak, aby se z nich daly spotřebiče co nejvhodněji napájet, aby pohyblivé přívody co nejméně překážely a aby zásuvky nebyly samy při obvyklém užití vystaveny poškození, pokud nejsou před ním zvlášť chráněny. V obytných místnostech mají být zásuvky aspoň 20 cm nad podlahou (měřeno od středu zásuvky). Toto ustanovení neplatí pro zásuvky, které jsou součástí pevného stavebnicového rozvodu montovaného např. u podlahy (elektroinstalační lišty a pod.). Zásuvky nástěnné nemají být namontovány níže než 90 cm nad podlahou. V podlaze smí být zásuvka umístěna jen tehdy, je-li odolná proti mechanickému poškození a mokrému čistění podlah. Zásuvky musí mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Při použití dvou napěťových soustav musí být zásuvky vždy nezáměnné. Každá napěťová soustava musí mít stejný typ zásuvek v celém zařízení. Vedení zásuvkových obvodů se jistí jističi nebo pojistkami se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky. Jednofázové zásuvky. Na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů, přičemž celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3680 W při jištění 16 A a 2300 W při jištění 10 A. Dvojzásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod. 11

Zásuvky s dvojitými svorkami se doporučuje připojovat smyčkováním. Dvojzásuvka je určená pro připojení na jeden obvod a nesmí se připojit do dvou různých obvodů a nesmí se přerušit propojení obou zásuvek. Jednofázové zásuvky pro napětí 230 V se vyrábějí pro jmenovitý proud 16 A, průmyslové jednofázové zásuvky pro napětí 230 V se vyrábějí pro jmenovitý proud 16 A, 32 A, 63 A a 125 A. Trojfázové zásuvky. Na jeden trojfázový obvod lze připojit několik trojfázových zásuvek na stejný jmenovitý proud. Trojfázové zásuvky o různém jmenovitém proudu se nesmějí zapojovat do stejného obvodu. Průmyslové trojfázové zásuvky pro napětí 400 V se vyrábí pro jmenovitý proud 16 A, 32 A, 63 A a 125 A. 2.3.3 Obvody pro pevně připojené spotřebiče Pro pevně připojené jednofázové spotřebiče o příkonu 2 000 V.A a více se zřizují samostatně jištěné obvody. Pouze spotřebiče do celkového příkonu 2 000 V.A, nevyžadující jištění (např. ventilátor v bytovém jádru), lze připojit na společný obvod s jiným zařízením. 3. Instalační zóny Vedení se v bytech zásadně ukládají skrytě. Pouze v nebytových prostorách a při dodatečné montáži je možno vedení ukládat na povrchu, např. v lištách. Pro ukládání elektrického vedení ve zdech jsou určeny instalační zóny, jejichž prostorové zobrazení je na následujícím obrázku. 12

Popis instalačních zón: - vodorovná horní 15 až 45 cm pod stropem - vodorovná střední 90 až 120 cm nad podlahou (pro místnosti s pracovní plochou u zdi kuchyně, hobby místnosti) Pro zásuvkové obvody kuchyňské linky se doporučuje použití proudových chráničů s rozdílovým proudem I n = 0,03 A. - vodorovná dolní 15 až 45 cm nad podlahou - svislá dveřní, okenní, rohová 10 až 30 cm vedle dveří, oken, rohu místnosti Mimo instalační zóny je možno v odůvodněných případech ukládat vedení, je-li v trubkách a min. 60 mm ve zdi nebo v prefabrikovaných dílech chráněné před poškozením. U dveří se spínače umisťují 105 cm nad podlahou, zásuvky a spínače nad pracovními plochami 115 cm nad podlahou. 13