22 Industriální stopy Dej Bůh štěstí tomuto pivovaru Píše se rok 2000 a dva naivní pivovarozpytci objíždějí zaniklé pivovary, až se zastaví v Kostelci nad Černými lesy. První pohled není nijak ohromující, přesto objekt kupují. Teprve potom si kladou otázku: Co s tím? Těžko hledají odpověď. Všechno se rozpadá pod rukama i pod nohama. Přesto se dala parta nadšenců do práce a výsledek překvapil i je samotné. Investice, jak známo, do potravinářského průmyslu zabývajícího se výrobou alkoholických nápojů po roce 1948 neproudily a na objektu to bylo znát. Nicméně se pozvolna rozjíždí rekonstrukce. Nejprve jen malicherným vyklízením svinčíku a očistou areálu od novodobých přístaveb, příček, sociálních bytů, nadčasových betonových podlah. Celkově se vyvezlo přes 9000 kubíků suti. Museli jsme prodat původní ležácké tanky ve sklepě, abychom mohli zachránit střechy, říkají Milan Starec a Tomáš Vodochodský, jednatelé společnosti Dej Bůh štěstí spol. s r.o., kteří objekt zakoupili. Nechyběla vize Účelem zásadního rozhodnutí koupě rozsáhlého zdevastovaného pivovaru byly tři podstatné motivy. Předně to bylo získání rozsáhlého skladovacího areálu pro velká množství pivovarských technologií ze stále se zavírajících a bouraných pivovarských provozů a následné zprovoznění pivovarského muzea. V druhé řadě to bylo využití technologických prostor pro rozsáhlé gastronomické aktivity, což je podstatný způsob obchodní činnosti společnosti. Pod gastronomickými aktivitami se skrývá pivovarský zájezdní hostinec, pořádání slavností, rautů, svateb, firemních školení, sportovních turnajů, zážitkové gastronomie, teambuildingů a dalších aktivit v zajímavých industriálních prostorách. V neposlední řadě to je vlastní vaření piva, dříve velmi oblíbeného černokosteleckého výčepního a ležáku, v původních pivovarských technologiích, které v pivovaru zůstaly, a doplnění o dobové chybějící technologie z pivovarů rušených a bouraných. Srážka s realitou Zpočátku byly práce zaměřeny na záchranu objektů samotných, opravy střech, odstraňování letitých náletů a opravy mnoha statických poruch. A nalijme si čistého vína: práce probíhaly pomalu a ne zcela koncepčně, ale ve svém, bez úvěrů a s láskou. Ono to mělo své kouzlo, během postupného a pomalého uvádění objektu do původního stavu dle dobových stavebních plánů člověk pochopil množství souvislostí odkrytých až stavbou, říká Milan Starec. Všechny práce si majitelé vždy řídili, vymýšleli a vedli sami s pomocí svých zaměstnanců. V případě speciálních prací šlo samozřejmě o externí firmy. Tímto způsobem dochází neustále k rekonstrukci původních prostor a tím 01 01 > Dvůr pivovaru
Industriální stopy 23 Navázání na přerušenou tradici První zmínka o vaření piva v Kostelci nad Černými lesy (do roku 1920 jako Černý Kostelec) byla spojena s povýšením vsi na město roku 1489. Tehdy se vařilo v režii černokosteleckých měšťanů. Vrchnostenský pivovar při zámku byl prvně zmíněn roku 1544 a od roku 1623 rozlehlé černokostelecké panství včetně významného pivovaru patřilo mocným Liechtensteinům. V polovině 18. století činila roční produkce vrchnostenského pivovaru více než 8000 hektolitrů piva! Roku 1836 pivovar naproti zámku lehl popelem a v letech 1837 1841 došlo k výstavbě zcela nového pivovaru se sladovnou na zelené louce v místech, kde stojí dodnes. Tento pivovarský nový areál byl vystavěn nejenom technologicky na úrovni, ale i jeho architektonická hodnota nesla typické klasicistní prvky a nezanedbatelný estetický rozměr. Budovy pivovaru byly vystavěny do tvaru písmene U, kde všechny okenní a dveřní otvory striktně dodržovaly vertikální a horizontální linie. Sladovna a pivovar od sebe byly odděleny průjezdem, uprostřed areálu stál osmiboký žentour a mezi žentourem a pivovarem se sladovnou stála osmiboká kašna, vše naprosto osově symetricky. Kolem celého areálu probíhal ohradní zdobný kamenný plot přesně kopírující komplex budov ve shodné vzdálenosti. Projektantem stavby byl s největší pravděpodobností stavební inženýr černokosteleckého panství Matěj Čermák nebo jeho syn Vilém Čermák. Stavbu samotnou provedl věhlasný pražský stavitel Jan Ripot a jednalo se o jeden z největších pivovarů v širokém okolí. Z doby výstavby se částečně dochovala plánová dokumentace. Pivovar byl vystavěn na výrobu piva metodou svrchního kvašení, což bylo již v polovině 19. století změněno na metodu spodního kvašení. Stavebně to představovalo především výstavbu nového chladného hospodářství. V letech 1893 1898 došlo k významné přestavbě pivovaru na parní pohyb a byly vybudovány nové ležácké sklepy s lednicemi. Z této přestavby se taktéž dochovala podrobná projektová dokumentace. Roku 1924 odkoupili pivovar od knížete Jana II. z Liechtensteinu hostinští z Černokostelecka a zřídili akciovou společnost. V této době došlo k poslední víceméně zdařilé stavební změně pivovarského areálu a to přístavbě bednárny, požahovny, cejchovny, umývárny sudů a umývárny lahví při sladovně. Z roku 1943 se dochovaly třetí a poslední stavební plány pivovaru dokazující jeho technologickou vyspělost. Po znárodnění v roce 1948 se již do pivovarského průmyslu neinvestovalo, kvantita nahradila kvalitu a technologie z 30. let 20. století sloužila až do ukončení provozu. Roku 1987 byla uvařena poslední várka a roku 1994 byl provoz ukončen definitivně. Tradice byla dočasně přerušena. k postupnému budování pivovarského muzea. Kupříkladu byla zcela nově zbudována strojovna s kompletní výbavou, sladovnické humno s renesančním náduvníkem a vzduchovým kompresorem, expozice humnového sladování, bednářská dílna, požahovna a další. Roku 2009 došlo ke zprovoznění stylové pivovarské restaurace v prostorech původních kanceláří, sociálního zázemí bývalých zaměstnanců, pivovarské prodejny, skladu chemikálií a archivu. Roku 2014 byly uvedeny do provozu a zkolaudovány první ubytovací kapacity s příznačným názvem Na valečce. Oceněná Černá svině Od počátku roku 2014 je oficiálně vařeno pivo v minipivovaru Šnajdr. Pojmenování minipivovaru nese jméno černokosteleckého sládka. Tímto označením je učiněn zásadní rozdíl mezi pivem 02 02 > Život se do pivovaru vrací bednáři www.stavitel.cz
24 Industriální stopy 03 Starý pivovarnický pozdrav Dej Bůh štěstí je historický stavovský pivovarnický pozdrav. Majitelé pivovaru jsou pivovarští odborníci specializující se na historické pivovarské technologie a architektonické uspořádání pivovarů a sladoven. Dlouhodobě se věnují odbornému výzkumu daného tématu, publikují a přednášejí v oboru, působí jako odborní poradci Národního památkového ústavu v oblasti industriálu a především zachraňují historické technologie z bouraných a nevyužívaných pivovarů a sladoven. Všechny výsledky své práce pak postupně představují široké veřejnosti v rámci prohlídkové trasy pivovarem. 03 > Ležácký sklep 04 04 > Opravená kompresorovna z minipivovaru Šnajdr a velkého původního pivovaru, který se nachází dosud v rekonstrukci. Teprve pivo z původních historických technologií se bude honositi tradičními označeními Černokostelecká desítka a Černokostelecký ležák. Od začátku roku jede minipivovar na plný výkon, došlo k nezbytným rozšířením provozu a nosný produkt, tmavé speciální pivo s příznačným pojmenováním Černá svině, je v nabídce zájezdního hostince nastálo. Na deváté Jarní ceně českých sládků konané ve zvíkovském pivovaru v letošním roce získala Černá svině zlatou medaili ve své kategorii tmavých speciál ních piv. Této jediné a prestižní degustační slavnosti malých pivovarů se letos zúčastnilo 115 pivovarů se 430 vzorky piv. Obnova historických technologií Jedním z podstatných důvodů při koupi historického pivovaru bylo dochování původních technologií. Jednotlivé technologické celky se majitelé snaží restaurovat, doplnit chybějící části a především uvést do provozu. Většina vybavení pochází z 30. let minulého století a bylo vyrobeno u renomovaných českých strojírenských firem. Jedná se především o unikátní měděnou varní garnituru o objemu vyrážené mladiny 160 hektolitrů na přímý otop dřevem. Zde došlo k doplnění historických technologií, které byly v 90. letech ukradeny, a to scezovací baterie ze zrušeného vsetínského pivovaru, varních dvířek ze zrušeného kroměřížského pivovaru, regulačních klapek pod kotlem z bývalého pivovaru v Jincích, litinových roštů ze zbourané parní kotelny pivovaru v Bruntále, scezovacích plechů z asanovaného pivovaru v Golčově Jeníkově a mnoha dalších technologií. Stěžejní činností na varně je však vyzdívka zcela nového topného systému pod kotlem dle původní dispozice, čímž bude obnoven přímý otop varny dřevem a v Kostelci nad Černými lesy bude největší pivovarská varna na přímý otop na světě. Dalšími jedinečnými technologiemi jsou šrotovník od firmy Škoda Plzeň, ocelové chladicí štoky od firmy Novák&Jahn, měděný sprchový aparát na chlazení mladiny, otevřená spilka s ocelovými a dřevěnými káděmi, ležácký sklep a transportní obaly včetně dřevěných dubových sudů. Tradice žije Pivovar žije také kulturou a sportem. Mimo množství koncertů, beneficí či divadelních představení jsou v areálu pivovaru pořádány tradiční velké řemeslné trhy s hlavním tématem bednářského řemesla. Jedná se o jarní, tzv. Vysmolení, kde se před zraky ctěného obecenstva vysmolují dřevěné transportní sudy a z čerstvě vysmolených sudů je tradičními způsoby čepováno pivo, nebo podzimní, tzv. Vykulení, kdy se velké ležácké sudy vykulují ze sklepa a opra
Industriální stopy 25 05 06 05, 06 > Hostinec během přestavby a současné posezení vují. Ve sportovní rovině pivovar pořádá terénní výběhy krásnými černými lesy a běhy nesou název dle kilometráže a ne piva černokostelecká desítka a černokostelecká dvanáctka. Potom také různé koloběhy a další akce. Památkově chráněný žentour V areálu pivovaru se nachází unikátní osmiboký žentour, který je jako jediná stavba v pivovaru památkově chráněná. Zbytek areálu je součástí městské památkové zóny. V době výstavby nového pivovaru bylo černokostelecké panství velmi rozlehlé a nepřítomnost významnějšího vodního toku nedávala možnost funkce tradičním vodním mlýnům. Proto nově vystavěný žentour neměl být určen pouze účelu mletí sladu, ale měl zastat i funkci tradičního vodního mlýna. Z tohoto důvodu došlo k výstavbě obřího žentouru s důmyslně sestaveným samonosným krovem. Zřejmě však již při projektování stavby došlo k předimenzování velikosti žentouru, krov nebyl staticky samonosný a po přibližně dvaceti letech provozu došlo k ukončení mletí. Však přišly Pivovar, industriál a stavební inženýři Poprvé jsme se lépe poznali v roce 2001 při přípravě 1. Bienále technických památek, které jsme připravovali ve spolupráci s Dr. Benjaminem Fragnerem dnes Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT Praha, Ing. arch. Evou Dvořákovou tehdy i dnes Národní památkový ústav GŘ Praha. Historicky šlo o 1. Bienále Industriální stopy. Konferenčním centrem Bienále byla Stará pražská kanalizační čistírna dnes Ekotechnické muzeum a externím mimopražským centrem byl právě pivovar v Kostelci nad Černými Lesy. Bylo to v době, kdy nejrozšířenějším řešením objektů industriálního dědictví byla jejich demolice a využití povětšinou cenných pozemků, na kterých ony většinou již průmyslově nevyužívané objekty stály. Iniciativa inženýrů Ing. Milana Starce a Ing. Tomáše Vodochodského byla pro nás tehdy naprostým zjevením. Poznali jsme v té době kostelecký pivovar sice již z velké části uklizený, na úklidu tehdy inženýři pracovali již rok, ale z daleko větší části silně zanedbaný. Od té doby jsme s kolegy v úzkém kontaktu a nestačíme se divit, co vše již spolu se svými spolupracovníky dokázali, a obdivovat plány, které hodlají, a zcela jistě též uskuteční. Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI www.stavitel.cz
26 Industriální stopy 07 08 07, 08 > Varna během a po opravě 09 09 > Bednářská dílna nové technologie, nebylo již dále třeba mlít obilí tímto primitivním způsobem a objekt v dalších letech sloužil pouze ke skladovacím účelům. Žentour se na počátku 21. století nacházel v havarijním stavu a za pomoci prostředků ministerstva kultury se podařilo podstatnou část zachránit a uvést do nového života. Velmi náročnou realizaci oprav provedla specializovaná firma Durango z Liberce pod dohledem renomovaného statika Ing. Jana Vinaře. Nyní se zde konají svatby, rauty či koncerty a stavba samotná je cílem laických i profesních exkurzí. V současné době je zpracovávána žádost na prohlášení areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy za kulturní památku včetně technologického movitého vybavení. 5 Ing. Milan Starec jednatel Dej Bůh štěstí spol. s r. o. 10 11 10, 11 > Žentour před a po opravě krovu