Úmrtnost v Česku vybrných evropských krjinách Bohdn Lind Univerzit Prdubice, ústv mtemtiky Vývoj úmrtnosti v ČR v letech 197 1999 podle nejčstějších příčin V České republice zemřelo v roce 1999 19 768 osob. Podívejme se blíže, jké příčiny smrti se n tomto čísle podílejí nejvíce. Děti do 1 roku věku se podílely n celkovém počtu zemřelých,4 %, v produktivním věku (15-59 let) 4,8 %, v produktivním věku (15-54 let) 7,9 %, ve věku 6-69 let 16, % osoby 7leté strší 62,5 %. Pořdí nejčstějších příčin smrti se dlouhodobě nemění, jk ukzuje tbulk 1. Jsou to: 1. nemoci oběhové soustvy 2. novotvry 3. vnější příčiny (=pornění otrvy) 4. nemoci dýchcí soustvy 5. nemoci trávicí soustvy Rok Nemoci oběhové soustvy Novotvry Vnější příčiny Nemoci dýchcí soustvy Nemoci trávicí soustvy počet % počet % počet % počet % počet % 1995 65 951 55,9 28 631 24,3 8 52 7,2 5 76 4,3 4 326 3,7 1996 63 145 56 27 879 24,8 7 793 6,9 4 677 4,1 4 146 3,7 1997 63 334 56,2 28 8 24,8 7 847 7 4 314 3,8 4 24 3,6 1998 6 397 55,1 28 15 25,6 7 13 6,4 4 15 3,7 4 158 3,8 1999 6 286 54,9 28 185 25,7 6 925 6,3 4 659 4,2 4 248 3,9 Tb.1. Následující grfy přinášejí přehled o dlouhodobém vývoji úmrtnosti v letech 197 1999 podle pohlví jednotlivých příčin, přepočtených n 1 obyvtel. Celková úmrtnost 16 14 12 1 8 6 4 2 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 1.
Potěšující informcí je, že celkový počet zemřelých podle vybrných nemocí od roku 198 klesá u obou pohlví, jk ukzuje grf 1. Úmrtí, způsobené cévními onemocněními, jsou rozděleny n ischemické nemoci srdeční (grf 2) cévní onemocnění mozku (grf 3) to z toho důvodu, že v důsledku ischemických nemocí srdečních umírá více mužů, kdežto n cévní onemocnění mozku umírá více žen. U obou typů onemocnění má úmrtnost v posledních letech klesjící úroveň, přičemž Ischemické nemoci srdeční 4 35 3 25 2 15 1 5 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 2. její kulmince v dlouhodobém vývoji byl u nemocí srdečních kolem roku 199 u mozkových onemocnění kolem roku1985. Cévní onemocnění mozku 3 25 2 15 1 5 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 3. Nopk, nepříznivý trend vykzují úmrtí v důsledku zhoubných novotvrů, které u žen mjí od roku 197 vzrůstjící tendenci. U mužů byl neptrný nárůst v období 1985 199. Od roku 199 má velmi mírně klesjící tendenci (viz grf 4.). Celková tendence úmrtnosti
v důsledku těchto chorob je všk stoupjící. Podle některých zdrojů v ne vzdálené budoucnosti počet úmrtí n novotvry by měl předstihnout počet úmrtí n cévní choroby. Zhoubné novotvry 35 3 25 2 15 1 5 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 4. Zjímvý je grf 5., ukzující úmrtnost v důsledku vnějších příčin. Ztímco u mužů má více-méně klesjící tendenci v celém sledovném období, u žen v letech 197 1985 nrůstá ve druhé polovině sledovného období klesá. Celkově má klesjící trend. Vnější příčiny 14 12 1 8 6 4 2 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 5. Dlší grfy ukzují vývoj úmrtnosti v důsledku nemocí dýchcího ústrojí (grf 6.) trávícího ústrojí (grf 7.). Počet úmrtí v důsledku onemocnění dýchcího ústrojí má ve sledovném období s výjimkou období 1975 198 klesjící tendenci. Úmrtnost n nemoci trávícího ústrojí vykzuje ve sledovném období kolísvý vývoj, především u mužské populce, nicméně u obou pohlví v tomto období neptrně poklesl. Pro zjímvost uvádíme ještě grf 8., znázorňující úmrtnost v důsledku doprvních nehod. Zlom v klesjícím trendu po roku 1985 lze prvděpodobně vysvětlit dministrtivním záshem, protože do roku 1986 byly sledovány jenom úmrtí, způsoben motorovými vozidly. Dlší nárůst nehod v letech
199 1995 lze vysvětlit otevřením možnosti dovozu silných zhrničních vozidel, s jejichž ovládáním se mnoho nezkušených řidičů nedokázlo vypořádt. Nemoci dých. ústrojí 16 14 12 1 8 6 4 2 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 6. Nemoci trávicího ústrojí 7 6 5 4 3 2 1 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 7. Doprvni nehody 35 3 25 2 15 1 5 197 1975 198 1985 199 1995 1999 Grf 8.
Rozdělení vybrných evropských zemí podle úmrtnosti V této části jsou pomocí shlukové nlýzy vytvořeny shluky vybrných evropských zemí, které jsou si nejvíce podobny z hledisk úmrtnosti podle nejčstějších příčin úmrtí. Zákldem shlukování jsou dt z roku 1998. U některých zemí se nepodřilo zjistit dt z tohoto roku. Protože tyto ukztele se v rozmezí několik let drmticky nemění, lze získné výsledky pokládt z reprezenttivní. Údje jsou rozděleny opět podle pohlví do dvou tbulek shluková nlýz byl plikován n kždou skupinu zvlášť. Tbulk 2. obshuje tto dt pro mužskou populci. Stndrdizovná úmrtnost (evropský stndrd) - Stát Rok zhoubné oběhová dýchcí trávicí pornění celkem novotvry soustv soustv soustv otrvy Bělorusko 1998 1 882,2 287,9 98 124,3 41,5 291,9 Bulhrsko 1998 1 564,2 26,5 975,7 76,4 53 9,8 Česko 1998 1 22,9 328,7 615,7 52 5,6 91,9 Dánsko 1996 1 46, 268,2 373,4 9 43,1 71,9 Finsko 1996 1 24,9 224,3 437,9 97,1 42,6 114,2 Frncie 1997 838,3 273,1 231,1 64 44 85,8 Chorvtsko 1998 1 514,5 355,7 725,4 76,2 83,1 11,1 Irsko 1995 1 121,8 267,3 494,5 17,3 28,2 57,8 Islnd 1995 82,2 21,6 376,3 81 13,2 8,3 Itálie 1996 839,9 258,2 318,5 55,9 41,4 53,5 Litv 1998 1 48,5 285,9 648,3 77,6 47,6 252,3 Lotyšsko 1998 1 71,2 286,4 848,1 57,8 51 267,9 Lucemb. 1997 931,4 249,9 354,1 76,7 43,7 73,8 Mďrsko 1998 1 65,6 42,7 749,1 67,8 143,4 142,3 Německo 1997 951,8 251,7 412,2 65,2 49,7 56,2 Nizozemsko 1997 911,1 272,9 329 98,6 28,9 39,4 Norsko 1995 929,7 227,2 395,9 91,9 24,7 61,8 Polsko 1996 1 397,4 297,7 67,5 61,3 47 115,4 Portuglsko 1998 1 146,7 243 43,5 113,1 56,9 76 Rkousko 1998 92,4 237,6 434,5 45,2 47,1 71 Rumunsko 1998 1 487,2 217,7 854,5 13 97,7 114,2 Rusko 1998 1 878,6 29,5 932,5 17,2 55,1 319,7 Řecko 1997 811,3 217,2 367,6 43,6 22 59,7 Slovensko 1998 1 38,8 349,9 71,5 67,5 74,4 17,4 Slovinsko 1998 1 159,4 34,1 437,8 16,3 65,4 118,5 Spoj. král. 1997 918,5 243,9 376 138,3 32,3 4,5 Špnělsko 1996 892 257,4 287,1 99,3 5,9 57,4 Švédsko 1996 86,4 19,5 377,1 63,9 25,9 54,6 Švýcrsko 1994 847,4 248 321,9 64,3 27 82,1 Ukrjin 1998 1 766,4 253,4 936,2 122,1 58,1 242,6 Tb. 2. Bylo použito metody hierrchického shlukování k určení míry podobnosti Eukleidovy vzdálenosti. Výsledky shlukování jsou uvedeny v dendogrmu (obr. 1.) grfu shluků (grf 9.) Z výsledků lze usuzovt n vytvoření čtyř shluků. První shluk tvoří Bělorusko, Rusko, Ukrjin, Litv, Lotyšsko. Druhý Česko, Polsko, Chorvtsko, Slovensko, Bulhrsko, Rumunsko. Třetí shluk je největší tvoří jej Dánsko, Lucembursko, Špnělsko, Finsko, Nizozemí, Norsko, Islnd, Itálie, Německo, Rkousko,Frncie, Švédsko, Švýcrsko, Řecko, Portuglsko Slovinsko. Čtvrtý shluk jsou Irsko Spojené království. Smosttný shluk tvoří Mďrsko.
5 Dendrogrm Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 4 Vzdálenost 3 2 1 1 22 3 11 12 3 18 7 24 2 21 4 13 27 5 16 17 9 1 15 2 6 28 29 23 19 25 8 26 14 Shluky Obr. 1. Obr. 1. Grf shluků 2 Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 1 C2-1 -2-1,6-1,4-1,2-1 -,8 -,6 C1 Grf. 9. Následující tbulk grfy mjí stejný význm jko předchozí, le obshují dt pro ženskou část obyvtelstv. Podle úmrtnosti žen lze rozdělit sledovné země do čtyř, le odlišných skupin. První shluk jsou Bělorusko, Ukrjin, Litv, Lotyšsko, Rusko Bulhrsko. Druhý shluk tvoří Česko, Polsko, Chorvtsko, Slovensko, Slovinsko, které tu tvoří jkýsi podshluk, dlší podshluk tvoří Finsko, Frncie, Švédsko, Švýcrsko, Portuglsko, Špnělsko třetí podshluk tvoří Itálie, Rkousko,Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko Řecko. Třetí shluk je tvořen Irskem, Spojeným královstvím, Islndem Dánskem. Čtvrtý shluk tvoří Mďrsko Rumunsko.
Stát Rok Stndrdizovná úmrtnost (evropský stndrd) - celkem zhoubné oběhová dýchcí trávicí pornění novotvry soustv soustv soustv otrvy Bělorusko 1998 98,2 119,6 5,1 31,5 16,9 64,9 Bulhrsko 1998 997,6 118,5 684,1 35,6 16,3 25,5 Česko 1998 714,4 177,3 47,4 23 24,2 35,2 Dánsko 1996 681,7 2,9 22,4 64,8 27,6 34,3 Finsko 1996 56,9 123 243,9 41,4 22 36,5 Frncie 1997 442,9 123,4 133,2 3,4 23 36,3 Chorvtsko 1998 882,1 165,4 499 32,1 33,6 36,6 Irsko 1995 698,9 178,2 296,5 12,8 2,9 22,1 Islnd 1995 578,6 173,2 26,7 86 15,9 37,9 Itálie 1996 496,3 135,9 21,8 2,8 23,5 23 Litv 1998 736,7 139,1 444,4 2,4 24,3 56,7 Lotyšsko 1998 879,5 146,7 57,8 14,5 27,7 65,6 Lucembur 1997 557,3 16,6 225 33,4 29,6 26,4 Mďrsko 1998 873,7 23,5 47,8 28,9 54,5 49,4 Německo 1997 566,1 15,6 262,8 26,6 26,8 21,7 Nizozemsko 1997 556,5 161,5 19,4 44 22,5 19,9 Norsko 1995 549,9 151,6 217,2 56 16,3 25,4 Polsko 1996 786,5 155,7 419,5 24,1 23,2 32,4 Portuglsko 1998 667,1 123,2 284,4 51 23,9 23,4 Rkousko 1998 539,8 14,3 284,1 2,2 23,9 23,3 Rumunsko 1998 942,3 126,2 628,9 51,9 46,3 34 Rusko 1998 962,4 137,2 585,5 28,8 24,8 75,4 Řecko 1997 542,7 115 285,1 28,5 11,8 17,7 Slovensko 1998 766,5 16,4 468,8 31,6 28,9 23,4 Slovinsko 1998 643 152,4 284,9 46,2 37,9 4,5 Spoj. král. 1997 63,1 168,8 227,1 9,5 25,3 16,7 Špnělsko 1996 492,3 114,7 198,1 36,3 25,1 18,2 Švédsko 1996 59 14,6 217,4 37,2 16 23,8 Švýcrsko 1994 486 138,8 198 28,8 14,9 35,6 Ukrjin 1998 954,5 124 622,3 31,3 21,7 52,5 Tb. 3 5 Dendrogrm Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 4 Vzdálenost 3 2 1 1 3 11 12 22 2 3 18 7 24 25 5 6 28 29 19 27 1 2 13 15 16 17 23 8 26 9 4 14 21 Shluky Obr. 2.
3 Grf shluků Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 2 C2 1-1 -2-2 -1 1 2 3 C1 Grf 1. Litertur: 1. Kubnová,J.: Trend úmrtnosti v České republice. In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN 8-88946--X (B1) 2. Chjdik, J.: Vývoj úmrtnosti n Slovensku. In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN 8-88946--X (B1) 3. Stnkovičová, I.: Šttistická nlýz krjín svet podľ vybrných demogrfických ukzteľov v roku 1998. In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN 8-88946--X (B1) 4. Rublíková, E.: Šttistické prognózy obyvteľstv SR do roku 2. In: Sborník příspěvků 6. mezinárodního semináře Výpočtová šttistik. Brtislv 1997.ISBN 8-967658-6-8. 5. Žirko, M.: Orgnizčno-metodické zbezpečenie, obsh problemtik šttistického zisťovni o úmrtnosti. In: Sborník příspěvků 7. demogrfické konference. Trenčinske Teplice 1999. ISBN 8-88946-5-. 6. Gregušová,L.: Šttistik bez mtemtiky? In.:. In: Sborník příspěvků 6. mezinárodního semináře Výpočtová šttistik. Brtislv 1997.ISBN 8-967658-6-8. 7. WWW stránky Ústvu zdrvotnických informcí sttistiky České republiky