Němčina pro knihovníky a galerijní pracovníky Lekce 7 Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů
LEKCE 7 V rámci sedmé lekce rozšíříme Vaše znalosti rozkazovacího způsobu o sloveso sein (být). Naučíme se velmi často používanou německou vazbu es gibt, která se Vám bude hodit nejen v profesním životě, ale i v běžné komunikaci. Podíváme se na množné číslo podstatných jmen a zkusíme si jeho tvorbu rozdělit do několika kategorií. V rámci sedmé lekce se rovněž naučíme hodiny. Jako odpočinkovou aktivitu můžete zvolit jeden ze dvou jazykolamů. V odborné části se seznámíme s literárními žánry. Hodně štěstí! rozkazovací způsob, es gibt, množné číslo, hodiny, jazykolamy, Imperativ, es gibt, Plural, Uhr, Zungenbrecher Po úspěšném a aktivním absolvování této lekce: Budete umět říct, kolik je hodin Budete se orientovat v tom, jak vypadá množné číslo německých podstatných jmen Osvojíte si praktickou vazbu es gibt Budete znát rozkazovací způsob slovesa sein (být) Budete si umět zlomit jazyk německy Seznámíte se s literárními žánry Obsah: LEKCE 7... 2 1 Gramatická část... 3 1.1 Rozkazovací způsob - doplnění... 3 1.2 Hodiny... 3 1.3 Vazba es gibt... 5 1.4 Množné číslo podstatných jmen... 5 2 Lexikální část... 7 2.1 Jazykolamy... 7 3 Odborná část... 7 3.1 Literární žánry... 7
1 Gramatická část 1.1 Rozkazovací způsob - doplnění V minulé lekci jsme se zaměřili na rozkazovací způsob pravidelných sloves a sloves se změnou hlásek ve kmeni, nyní se podíváme na to, jak vypadají tvary rozkazovacího způsobu slovesa sein, které tvoří rozkaz nepravidelně. 2.os.j.č. Sei! Buď! 1.os.mn.č. Seien wir! Buďme! 2.os.mn.č. Seid! Buďte! 3.os.mn.č. Seien Sie! Buďte! Poznámka: Rozkazovací způsob 2. osoby množného i jednotného čísla je stejně jako v ostatních případech i zde tvořen pouze slovesným tvarem a nepřibírá osobní zájmeno. 1.2 Hodiny Kolik je hodin? Wie spät ist es? Wie viel Uhr ist es? První z otázek doslovo znamená Jak pozdě je?, obě dvě otázky jsou používány stejnou intenzitou. Es ist ein Uhr. Es ist eins. Je jedna hodina. Poznámka: Číslovka jedna přibírá v případě určování času koncovku s. Es ist drei Uhr. Es ist drei. Jsou tři hodiny. Podobně jednoduchým způsobem udáváte čas u všech dalších časových údajů celé hodiny. Es ist vier. Es ist sechs Uhr. Jsou čtyři. Je šest hodin Es ist halb sieben Uhr. Es ist halb sieben. Es ist 6 Uhr 30 Minuten. Es ist 6 Uhr 30.
Es ist ein Viertel nach vier Uhr. Es ist ein Viertel nach vier. Es ist Viertel nach vier. Es ist 4 Uhr 15 Minuten. Es ist 4 Uhr 15. Es ist 16 Uhr 15 Minuten. Es ist ein Viertel vor ein Uhr. Es ist ein Viertel vor eins. Es ist Viertel vor eins. Es ist 12 Uhr 45 Minuten. Es ist 12 Uhr 45. Es ist zehn Minuten nach zehn Uhr. Es ist zehn Minuten nach zehn. Es ist zehn nach zehn. Es ist 10 Uhr 10 Minuten. Es ist 10 Uhr 10. Es ist zwei Minuten vor halb zehn Uhr. Es ist zwei Minuten vor halb zehn. Es ist zwei vor halb zehn. Es ist 9 Uhr 28 Minuten. Es ist 9 Uhr 28. Um wie viel Uhr frühstücken Sie? V kolik hodin snídáte? Ich frühstücke um 7 Uhr. Snídám v 7 hodin. Ich frühstücke gegen 7 Uhr. Snídám okolo sedmé. Konkrétní časové údaje můžete snadno doplnit dalšími výrazy určujícími čas: ráno morgen večer abends dopoledne vormittags odpoledne nachmittags
v noci nachts um sechs Uhr abends v šest hodin večer um sieben Uhr morgens v sedm hodin ráno Podstatné jméno Uhr označuje určitý časový okamžik, zatímco českému výrazu hodina (ve smyslu 60 minut) odpovídá výraz Stunde. Die Ausstellung beginnt um 4 Uhr. Výstava začíná ve 4 hodiny. Die Führung dauert 4 Stunden. Prohlídka trvá 4 hodiny. Poznámka: V běžné německé větě stojí příslovečné určení času před všemi dalšími příslovečnými určeními, tedy obvykle na třetím místě ve větě. Může stát samozřejmě i jako zdůrazněný větný člen na prvním místě. Wir essen um sieben Uhr zu Hause. My jíme v sedm hodin doma. Um sieben Uhr essen wir zu Hause. V sedm hodin jíme my doma. 1.3 Vazba es gibt Vazba es gibt je v němčině velmi častou záležitostí, uslyšíte ji v mluvené němčině, ale setkáte se s ní i v psané formě. Vazba es gibt se pojí vždy se 4. pádem podstatných jmen, a to jak v jednotném, tak v množném čísle. Do češtiny ji můžeme přeložit jako je, jsou, existuje, vyskytuje se, je k dispozici. In Prag gibt es die Nationalbibliothek. V Praze je Národní knihovna. In Brünn gibt es Masaryk-Universität. V Brně je Masarykova univerzita. 1.4 Množné číslo podstatných jmen V němčině existuje pět způsobů, jak tvořit množné číslo podstatných jmen. 1. Některá podstatná jména se tvoří pomocí tzv. nulové koncovky, jejich tvar je tedy stejný jako tvar jednotného čísla, mění se pouze člen, který je pro všechna podstatná jména v množném čísle stejný DIE. Při tomto typu tvoření množného čísla přibírají některá podstatná jména přehlásku ve kmeni. Podle tohoto typu se tvoří množné číslo většiny podstatných jmen mužského rodu a středního rodu, která jsou zakončena na el, - er a en. Do této kategorie rovněž spadají podstatná jména rodu středního zakončená na chen a lein. Patří k nim rovněž dvě podstatná jména rodu ženského matka a dcera der Sessel die Sessel (židle)
das Fenster die Fenster (okno) das Mädchen die Mädchen (děvče) die Mutter die Mütter (matka) die Tochter die Töchter (dcera) 2. Koncovku e přijímají především podstatná jména mužského rodu, některá podstatná jména středního rodu a několik jednoslabičných podstatných jmen ženského rodu. der Tisch die Tische (stůl) das Buchregal die Buchregale (knihovna) das Geschenk die Geschenke (dar) die Stadt die Städte (město) 3. Koncovku (e )n přijímá většina podstatných jmen rodu ženského, některá podstatná jména rodu mužského, zejména ta, která podléhají slabému skloňování, a rovněž několik podstatných jmen rodu středního. Je důležité upozornit, že u podstatných jmen rodu ženského nedochází k přehlásce kmene. die Frau die Frauen (žena) die Lehrerin die Lehrerinnen (učitelka) der Student die Studenten (student) der Name die Namen (jméno) das Bett die Betten (postel) 4. Koncovku er přibírá většina podstatných jmen rodu středního, zejména pak jednoslabičná podstatná jména, a několik podstatných jmen rodu mužského. das Kind die Kinder (dítě) das Buch die Bücher (kniha) das Haus die Häuser (dům) der Mann die Männer (muž) 5. Podstatná jména cizího původu všech rodů a zkratková slova či zkratky přibírají v množném čísle koncovku s. das Hobby die Hobbys (koníček) die Uni die Unis (univerzita) die CD die CDs (CD) Poznámka: U podstatných jmen ženského rodu zakončených na in se v množném čísle zdvojují n. die Freundin die Freundinnen (přítelkyně) die Lehrerin die Lehrerinnen (učitelka)
2 Lexikální část 2.1 Jazykolamy In Ulm, um Ulm und um Ulm herum. (V Ulmu, kolem Ulmu a okolo Ulmu.) Fischers Fritz fischt frische Fische, frische Fische fischt Fischers Fritz. (Rybářův Fritz chytá čerstvé ryby, čerstvé ryby chytá rybářův Fritz.) 3 Odborná část 3.1 Literární žánry V této lekci se podíváme na jednotlivé žánry, se kterými se můžete v knihovně setkat. die Belletristik krásná literatura der Roman román der Abenteuerroman dobrodružný román der Liebesroman milostný román einen Roman lesen číst román Pavel liest einen Liebesroman. Pavel čte milostný román. die Poesie/ die Dichtung poezie/ básnictví die Prosa próza das Drama drama das Gedicht/ die Dichtung báseň die Gedichtesammlung básnická sbírka die Erzählung povídka der Krimi detektivka die Sciencefiction sci-fi die Komödie komedie die Tragödie tragédie die Reisebeschreibung cestopis die Fachliteratur odborná literatura der Fachstill odborný styl die Biografie životopis die Kinderliteratur dětská literatura die Jugendliteratur literatura pro mládež das Märchen pohádka Ich lese gerne Fachliteratur, vor allem Biografien, aber der Bibliothekar liest gerne Belletristik. Já ráda čtu odbornou literaturu, především biografie, ale knihovník čte rád beletrii.
Jakým způsobem může knihovna knihy získávat? der Einkauf nákup das Geschenk dar der Austausch výměna das Pflichtexemplar povinný výtisk