Úvod Nová, moderní doba je velice uspěchaná, na světě existuje velmi mnoho zajímavých činností, které bychom rádi stihli a tak děláme spoustu věcí okrajově a povrchně. Neustále se nám nedostává času na učení a chybí nám někdo nebo něco, co by bylo stále s námi, aby mohlo napovídat nebo poradit. Proto jsem se rozhodl sepsat pár rad a poznatků, které by mohli být neustále při ruce. Judo je bojové umění, které nás učí nejen to, jak zvítězit nad soupeřem, ale i mnoho dalších věcí, například sebeovládání, kázni, hygieně, ohleduplnosti a podobně. Proto je nutné, jestliže jste se rozhodli pro judo, přizpůsobit své chování a denní režim požadavkům tohoto sportu. Trenér je osoba, která se Vás snaží naučit základy a principy juda, zlepšit Vám fyzickou kondici a udělat z Vás sportovce. Každý z trenérů používá jiné výchovné prostředky a jiný postup při vedení svých svěřenců. Všichni mají ale snahu udělat z Vás co nejlepší judisty. Není proto slušné pomlouvat svého trenéra. V mnoha případech je to ve Vašem okolí jediný člověk, který je ochoten Vás učit. Zájem o svůj sport je jedna z nejdůležitějších věcí. Sebeslavnější trenér, sebevětší množství peněz, sebelepší tréninkové podmínky Vám nebudou nic platné, když Vy sami nebudete mít o judo zájem a nebudete chtít být nejlepší. Chování a trénink Na trénink chodíme zásadně včas a s tím vybavením, které je podle požadavků trenéra nezbytné. Zpravidla to bývá: judogi (nesprávně nazývané kimono), přezůvky, ručník, pití a tak dále. Před tréninkem se převlékneme, případně umyjeme (nohy bychom si měli umýt vždy), a nastoupíme k zahájení tréninku. Při vstupu a odchodu z DOJO (v našem případě tělocvična, ale jinak to je místo určené pro bojová umění) a tatami zdravíme malým pozdravem, tento provádíme malým rychlým úklonem. Každý trénink zahajujeme nástupem (seisou), při kterém trenér vysvětlí další průběh tréninku, soustředíme se na trénink a navzájem se pozdravíme. Při nástupu čekáme, až si trenér zaklekne a nejstarší cvičenec dá pokyn SEIZA to znamená zakleknout. Do kleku jdeme první levou nohou a pak následuje pravá. Dokleknutí by nemělo být slyšet, klekám si pomalu a tiše. V seize sedí kluci s kolenami od sebe na šířku dvou pěstí a holky na jednu pěst. Ruce jsou položeny na stehnech. Pak následuje malá meditace a pozdrav trenérům a pak žákům. Pozdrav provádíme také tiše, Ruce sjedou z kolen a před koleny na tatami se palce a ukazováčky spojí do trojúhelníku. Potom se úklonem nakloním nad ruce, ale očima stále koukám před sebe, napočítám do tří a pomalu se zvedám. Toto platí pro pozdrav jak trenérovi tak žákům.
Nezbytnou součástí každého tréninku je rozcvička, kterou vede sám trenér, nebo jejím vedením pověří některého z přítomných. Vyspělí judisté se rozcvičují sami, bez asistence trenéra. Kvalitní rozcvičení je velice důležité, předchází se tím mnoha zraněním kloubů a svalů. Průběh tréninku určuje trenér podle tréninkového plánu, zpravidla podle toho o jak vyspělou skupinu judistů jde a podle tréninkového období (přípravné, přechodné, hlavní). Pokyny trenéra je vždy nutné respektovat, nekázeň a nesoustředění vede k mnoha zbytečným zraněním. V případě zranění nepodléháme panice, ale okamžitě voláme trenéra. Průběhu tréninku bez svolení trenéra nepřestáváme cvičit, nepořádáme diskusní kroužky, neodcházíme z doja a tak dále. Neustále dodržujeme zásady zdvořilosti (oslovení, zdravení, poděkování a další zásady slušnosti). Neúčast na tréninku hlásíme předem, případně se omluvíme na začátku příštího tréninku. Jídlo do dojo nepatří. Na závěr tréninku opět nastoupíme (seisa), trenér zhodnotí průběh tréninku, případně připomene jiné problémy (účast na soutěžích, zkouškách dá prostor pro dotazy náměti a jiné) a následuje opět společný pozdrav. Judogi nezapomeneme po tréninku usušit a vyvětrat popřípadě dát vyprat. Historie Všechny bojové sporty se rozvinuly ze starobylých způsobů boje a bojových umění. Umění bránit se a útočit bez použití zbraně bylo pěstováno u mnoha národů a bojová cvičení ve formě různých zápasů jsou součástí zálib a tělesných cvičení člověka od pradávna. Jsou to jedny z nejstarších druhů sportu. Neliší se pohnutkou, ze které vznikly, ale velmi se liší svojí technikou. Koncem 16. a začátkem 17. století byly v Japonsku techniky boje beze zbraně zpracovány do tzv. džiu džitsu (jemné umění). Byl to výrazný pokrok v boji, protože umožňoval porazit protivníka nejen silou, ale i technikou a taktikou. Obránce tak získal možnost zvítězit i nad mnohem fyzicky zdatnějším nebo i ozbrojeným protivníkem. Škol, kde se tomuto umění vyučovalo, bylo, v Japonsku mnoho, každá z nich měla své přednosti i nedostatky. Jedno však měly společné: cíl využít co nejvíce fyzických a duševních sil obránce. Nejvyššího rozkvětu dosáhlo džiu džitsu v 18.a 1.polovině 19. století, později upadá takřka do zapomnění.
Vznik Juda Koncem 19. století toto umění oživil a přepracoval JIGORO KANO (1860-1938). J. Kano byl vynikající pedagog, byl členem Japonské horní sněmovny a ministrem výchovy. Založil Japonskou atletickou asociaci a zastupoval Japonsko v Mezinárodním olympijském výboru. J. Kano se v mládí učil jiu-jitsu u tří vynikajících mistrů své doby. V roce 1882 založil v Tokiu vlastní školu, kterou nazval Kodokan (škola pro studium cesty). V ní vyučoval jiu-jitsu v pozměněné formě a jinou metodou, než se učilo doposud. Sestavil tak sportovní zápas, ve kterém soupeři bojují v duchu jiu-jitsu, ale boj je omezen určitými pravidly, jsou zakázány nebezpečné, zdraví nebo život ohrožující zákroky a nazval jej JUDO, což v překladu znamená jemná cesta, obecně DO znamená cesta. Spousta japonských bojových umění končí na DO například KarateDO cesta pěstí, KenDO cesta meče a další. Z Japonska se pak judo rozšířilo do celého světa. Od roku 1964 je judo Olympijským sportem. Judo u nás Jiu-jitsu je u nás známo od roku 1910, cvičilo se však jako sebeobrana a šlo spíše o příležitostná cvičení. Systematicky se u nás začíná až od roku 1934 ve Vysokoškolském sportu. 1934- první oddíl Vysokoškolský sport, instruktor István Fulop (přezdívka Dobo) o První účast na ME 2. místo Dobo, Cígner 1936-3.4. ustaven Český svaz Jiu Jitsu (džiu džitsu) 1938- První mistr džiu džitsu F. Šíma 1939 - První mistrovství republiky 1972- První účast našeho judisty na OH (ing. P. Jákl) 1980- První medaile z OH ( bronz ve váze +95, V. Kocman) Závody Vyvrcholením každého tréninkového procesu jsou závody. Účast na závodech určuje trenér a měla by být pro každého závodníka povinná. Trenér zároveň s tím, když určuje kdo se závodů zúčastní, určí i místo, datum a čas srazu. Na závody si bereme zpravidla toto vybavení: čisté judogi s páskem příslušné barvy, průkaz judo, tepláky, přezůvky, ručník, jídlo a pití. Večer před závody si připravíme do vhodné tašky potřebné věci. Ráno před závody býváme často nervózní (máme trému), proto je vhodná lehká snídaně, aby se nám neudělalo špatně. Před závodem vyplníme startovní lístek, který spolu s průkazem juda předložíme u vážení.
Před vážením je vhodné se svléknout a pamatujeme si, že na váhu vstupujeme zásadně bez bot. Při zahájení je obvykle nástup všech závodníků. Nastupuje se v judogi. Před každým utkáním se nezapomeneme řádně rozcvičit. Jakmile nás hlasatel ohlásí, připravíme se k nástupu na zápasiště (odložíme vše, co nesmíme mít na sobě při utkání, např. hodinky, prstýnky, náušnice ponožky apod.) a uvážeme si šerpu (pásek) příslušnou k místu nástupu (první čtený závodník červenou, druhý bílou). Na vyzvání rozhodčího vstoupíme na zápasiště. Jestliže hlasatel čte naše jméno pozdravíme úklonem. Po skončení utkání a vyhlášení vítěze se se soupeřem opět pozdravíme, podáme si ruku a opustíme zápasiště. Nezapomeneme, že bez svolení hlavního rozhodčího nesmíme opustit místo konání závodů do doby vyhlášení vítězů. Závody končí společným nástupem a vyhlášením vítězů. Tento nástup je organizován stejně jako zahájení závodů. Stručně o pravidlech Pravidla nám slouží k tomu, aby všichni závodníci měli stejné podmínky k zápasu, částečně nás chrání před zraněním a nesportovním chováním soupeře. Zápasiště Zápasiště je vytvořeno z tatami nebo jiného podobného materiálu. Skládá se ze dvou ploch, vnitřní a vnější, které jsou od sebe odděleny 1 metr širokou červenou čárou, které se říká varovná plocha. Vnitřní plocha, včetně barevné varovné plochy se nazývá zápasová plocha (to jest místo kde probíhá utkání). Vnější plocha se nazývá bezpečnostní plocha (aut). Závodní úbor judogi (nesprávně nazývané kimono) musí být z pevné tkaniny, bez poškození, barvy bílé nebo modré. Čisté a bez zápachu. kabát je tak dlouhý, aby dosahoval do poloviny stehen, rukávy při předpažení musí dosahovat k zápěstí. kalhoty mají být tak dlouhé, aby dosahovaly ke kotníkům, v pase jsou uvázány provázkem. Ne na gumu. kolem boků je 2 x ovinutý pás, uvázaný na plochý uzel. Po uvázání mají zbýt za uzlem konce dlouhé 20-30 cm. dívky a ženy nosí pod judogi bílé, nebo téměř bílé triko s krátkým rukávem, tak dlouhé aby se dalo zastrčit do kalhot. s velikostí a umístěním reklam Ti pomůže trenér.
Hygiena judogi má být čisté a bez zápachu nehty na rukou a nohou musí být krátce ostříhány osobní hygiena má být na dobré úrovni dlouhé vlasy mají být uvázány tak, aby jimi nebyl obtěžován soupeř ani Váš výhled, aby Vám i soupeři zkrátka vlasy nepadali do obličeje. Zahájení zápasu Zápas se zahajuje zvoláním rozhodčího HAŽIME Přechod do NE WAZA (boje na zemi) Závodníci mohou přejít do ne waza v těchto případech: hodí li svého soupeře na zem a bez přerušení přechází do boje v ne waza upadne li jeden ze závodníků při pokusu o chvat, může druhý pokračovat v boji v ne waza je li nasazeno v postoji žime waza (škrcení), nebo kansetsu waza (páčení) a pak se bez přerušení přejde do ne waza MATE (přerušení zápasu) Chce-li rozhodčí dočasně přerušit zápas zvolá MATE. Závodníci přeruší boj a vrátí se do počátečního postavení. Zápas se opět zahájí zvoláním HAŽIME SONOMAMA (nehýbejte se) Chce li rozhodčí krátkodobě přerušit zápas, aniž by se tím změnila pozice závodníků zvolá SONOMAMA. Závodníci přestanou bojovat, ale zůstanou v tom postavení, jak jsou.(nepouští se). Znovu začnou bojovat po zvolání rozhodčího JOŠI
Konec zápasu Zápas končí zvoláním rozhodčího SORE MADE (to je vše) když: závodník dosáhl ohodnocení IPON, nebo WAZAARI AWASETE IPON závodník dosáhl ohodnocení WAZAARI a jeho soupeř byl již trestán 3x ŠIDO = SOGO GAČI (spojené vítězství) nenastoupí soupeř = FUSEN GAČI se soupeř vzdá = KIKEN GAČI je li soupeř diskvalifikován nemůže li závodník dále bojovat (zranění, nemoc a pod) uplyne stanovený čas zápasu OSAE KOMI (držení nasazeno) Rozhodčí zvolá OSAE KOMI, když je závodník na zádech, dostatečně kontrolován soupeřem.(od tohoto zvolání se měří čas držení) TOKETA (držení přerušeno) Rozhodčí zvolá TOKETA, jestliže se v průběhu OSAE KOMI podaří soupeři z držení uniknout, případně sevřít nohu nebo nohy soupeře. Doba trvání zápasu muži 5 min ženy 5 min junioři 5 min dorostenci 4 min dorostenky 4 min st.žáci 3 min st. žákyně 3 min ml.žáci 2 min ml. žákyně 2 min mláďata chlapci 2 min mláďata dívky 2 min Čas OSAE KOMI (držení) Ipon 25 sekund waazari 20sekund a více, ale méně než 25 sekund juko 15 sekund a více, ale méně než 20 sekund
Zakázaná jednání provinění jsou trestána ŠIDO příliš defenzívní chování v postoji (v trvání více než 5 sek) úmyslně soupeři znemožňovat úchop ve snaze zabránit jeho akci v postoji po úchopu neprovádět útočné pohyby (neaktivita) provádět předstíraný útok stát v postoji déle než 5 sek ve varovné ploše a neprovádět útok ani obranu držet v postoji déle než 5 sek. bez útoku: o jednou nebo oběma rukama soupeřův pás nebo konec kabátce o soupeřův límec nebo jednu stranu kabátce o oběma rukama rukáv soupeře o konec (konce) soupeřova rukávu (rukávů) za účelem defenzívy strkat prst (prsty) do soupeřova rukávu nebo nohavice, držet soupeřův rukáv zkroucený (jako při ždímání) proplétat v postoji déle než 5 sek. prsty jedné nebo obou rukou mezi soupeřovi prsty ve snaze zabránit jeho akci úmyslně si uvolňovat kabátec, nebo uvolňovat a znovu zavazovat pás nebo tkanici kalhot bez svolení rozhodčího omotávat koncem pásu nebo cípem kabátce kteroukoliv část soupeřova těla zachytávat judogi ústy pokládat ruku, paži, chodidlo nebo nohu na obličej soupeře uchopit v postoji soupeřovu nohu (nohy) bez současného pokusu o poraz strkat chodidlo nebo nohu pod soupeřův pás, límec nebo kraj kabátce se záměrem uvolnit jeho úchop používat při ZIME WAZA spodku kabátce nebo pásu používat útok DOZIME (nůžky) na soupeřův krk, trup nebo hlavu kopat kolenem nebo nohou do soupeřovy ruky nebo paže se záměrem uvolnit úchop ohýbat soupeřův prst nebo prsty ve snaze uvolnit jeho úchop záměrně stahovat soupeře na zem za účelem boje v NE WAZA
úmyslně opouštět v TAČI WAZA i NE WAZA zápasovou plochu nebo úmyslně nutit soupeře k opuštění zápasové plochy pokusit se hodit soupeře pomocí KAWAZU GAKE nasazovat KANSETSU WAZA (páku) na jiný kloub než loket používat chvat, který by mohly vést ke zranění páteře nebo krku soupeře zvednout ležícího soupeře a hodit jej zpět na zem podmetat nohou stojnou nohu soupeře zevnitř, pokouší li se provádět chvat jako je například HARAI GOŠI pokoušet se o poraz nebo jej provádět mimo zápasovou plochu nedbat příkazu rozhodčího při zápase bezdůvodně křičet, dělat gesta nebo poznámky zesměšňující soupeře dělat cokoliv, co by mohlo ohrozit nebo zranit soupeře nebo co odporuje zásadám juda například KANI BASAMI padat při chvatu nebo pokusu o chvat jako je WAKI GATAME přímo na zápasiště velmi těžká provinění obvykle trestána HANSOKU MAKE (diskvalifikace) opírat se při chvatu nebo pokusu o chvat, jako je například HANE GOŠI, při předklonu nejdříve hlavou o zápasiště úmyslně padat vzad, je-li soupeř přitisknut na závodníkových zádech nosit tvrdé nebo kovové předměty-zakryté i nezakryté
Slovníček základních pojmů DAN - mistrovský stupeň technické vyspělosti DOŽO - místnost kde se koná judo (tělocvična) ERI - límec GARÍ - podražení JUDOGI - oděv pro judo KO - malý O - velký RANDORI - cvičný zápas REI - zdravte (povel k pozdravu) RENRAKU - kombinace RITSU REI - malý pozdrav (úklon) SENSEI - učitel (trenér) SEISA - klek sedmo SODE - rukáv SIAI - utkání (zápas) při soutěži T ATAMI - zápasiště pro judo (žíněnka) ZA REI - velký pozdrav (v kleku) GAEŠI - protiútok HARAI - podmět JUDOKA - cvičenec juda NAGE - hod (poraz) OBI pás k judogi TORI Útočník UKE Obránce MAKURA- polštář UČI vnitřní CUGI AŠI chůze šoupáním ERI límec KUMI KATA základní úchop UKEMI pád UKI malý bok TAČI postoj SOTO vnější WAZA technika GURUMA kruh MAITA vzdávám se ČÁSTI TĚLA AŠI noha HIŽI - loket KATA rameno KUBI - krk UDE - paže MUNE - prsa HARA - břicho HIZA - koleno GOŠI - bok TE - ruka WAKI - podpaží SMĚRY MAE - dopředu JOKO - stranou HIDARI - levý ROZLOŽENÍ CHVATU KUZUŠI vychýlení CUKURI nástup KAKE - hod VÝROKY ROZHODČÍCH HAŽIME začněte SONOMAMA - nehýbejte se SOREMADE - to je vše HIKIWAKE - nerozhodně OSAEKOMI - držení nasazeno HODNOCENÍ AKCÍ JUKO - 5 bodů WAZAARI - 7 bodů IPON -10 bodů UŠIRO - dozadu MIGI - pravý MATE - přerušte boj JOŠI - pokračujte HAŇTEI - rozhodněte TOKETA - držení přerušeno TRESTY ŠIDO HANSOKU MAKE - 3 body -10 bod
Techniky NAGE WAZA boj v postoji NE WAZA boj na zemi KATAME WAZA - držení GAEŠI WAZA proti chvaty (kontry) RENRAKU WAZA - kombinace TANDOKU RENŠU nácvik bez soupeře OSAEKOMI WAZA techniky držení ŽIME WAZA - škrcení KANSETZU WAZA - páky TOKUI WAZA osobní technika JAKU SAKU GEJKO nácvik hodů z pohybu bez odporu UKEho UČIKOMI - nástupy Slovník japonských slov používaných v judo bucukari bushi (buši) C - zpět opakované nástupy do chvatů prováděné za pohybu válečník A - zpět age ago ago oshi (ago oši) aki no sen arashi (araši) arigato asahi ashi (aši) ashi waza (aši waza) atama atemi atemi waza ayumi (ajumi) ayumi ashi (ajumi aši) B - zpět barai (harai) basami bogio boshi (boši) zvednout, odstranit, vstát brada roztít, rozštípnout bradu výhoda, vhodnost bouře děkuji zvedání dolní končetina (noha) porazy, při nichž je útok veden nohou proti noze protivníka hlava úder, udeřit údery používané pro řešení sebeobranných situací pochod, chůze normální chůze podmet nůžky obrana policie chikara (čikara) chui (čuj) cugi ashi (cugi aši) cukkomi cukuri curi curikomi D - zpět dan de dojime (dožime) dojo (dožó) dori síla, moc trest ve výši pěti bodů přísuvná chůze, krok sun postrkovat, tlačit nástup do chvatu, činnost, akce, příprava (vychýlení) lovit ryby, táhnout, zaseknout práce paže, jež drží límec při vychylování, zaseknutí ryby mistrovský stupeň technické vyspělosti vpřed, předsunutý sevření soupeře zkříženýma nohama tělocvična pro judo a ostatní japonská bojová umění vzít, brát
E - zpět ebi eri langusta, krab, humr krk, límec hidari hikiwake hikomi hishigi (hišigi) hiza hizi hon vlevo nerozhodný výsledek záměrné převedení soupeře do boje na zemi páčení, zlomit, rozbít, přerušit koleno loket základní F - zpět I - zpět fumikomi fusen sho (fusen šo), fusen gachi (fusen gači) G - zpět postrčit, povýšit vítězství nenastoupením soupeře ichi icucu no kata ippon itami wake poloha, postavení kata pěti principů vítězství bodem nerozhodný výsledek při nezaviněném zranění soupeře gaeshi (kaeshi) (gaeši, kaeši) gake garami gari gatame geiko gesa (kesa) gokyo gonosen gonosen no kata goshi (goši) goshinjitsu no kata (gošindžitsu no kata) guruma gyaku H - zpět hadaka hai hairi kata hajime (hažime) hando hando no kuzushi (hando no kuzuši) hane hansoku make hantei happo no kuzushi (happo no kuzuši) hara harai protiútok, proti chvat, kontra chvat zaháknutí, pověsit na hák, zaháknout páka, výkrut, podepřít, povzbudit podražení, sekat, kosit (srpem) kontrola, kontrolovat, znehybnění cvičení, provoz příčně (přes tělo) soubor čtyřiceti základních chvatů juda protiútok, kontra kata dvanácti proti chvatů bok kata moderní sebeobrany podle Kodokanu kolo opačný, převrácený nahý, holý ano, vyjádření souhlasu způsoby otevření boje začněte, bojujte protiklad vychýlení soupeře s využitím jeho reakce křídlo, skok diskvalifikace soupeře povel rozhodčího v zápasišti k určení vítěze volbou osm směrů vychýlení břicho podmet J - zpět jakusaku geiko cvičení, při němž si soupeři nekladou odpor jigo hon tai (džigo hon taj) základní obranný postoj jikan (džikan) jime (žime) jime waza jiu jitsu (džiu džitsu) ju no kata (džu no kata) judogi (džudogi) judoka (džudoka) juji (žuži) jusei gachi (jusei gači) K - zpět povel rozhodčího "zastavit čas" škrcení, uškrtit škrcení (akce) jedna ze starých soustav japonské sebeobrany, z nichž vycházel Jigoro Kano při vytváření juda kata principů povolnosti, kata ohebnosti úbor pro judo, kimono nositel mistrovského pásu dan kříž vítězství převahou kaeshi waza (kaeši waza) proti chvaty kagae (kakae) kagami biraki kagato (kakato) kakari geiko kake kami kamiza (joseki) kani kansetsu kansetsu waza kata obejmout slavnostní zahájení nového výcvikového roku v dojo pata cvičný boj s částečným odporem soupeře bez protiútoku provedení, hod, poslední fáze chvatu nahoře čestné místo v dojo langusta, humr kloub páky soubor chvatů pro předvádění (tzv. soubor vzorových chvatů), rameno, vzor
katame no kata katame waza keikoku kenken kikan kiken kime kime no kata ko koka kokyn komi koshiki no kata (košiki no kata) kuatsu kubi kumi kata kusabi dome kuzure kuzushi (kuzuši) kyu M - zpět mae mae ukemi maita make maki maki komi makura mata mate migi morote N - zpět nage nage komi nage no kata nage waza naname ne waza kata chvatů na zemi znehybnění trest, půlbod poskakovat, hopsat průdušnice opuštění, zanechání rozhodnutí kata, která prezentuje staré judistické učení o sebeobraně malý hodnocení třemi pomocnými body dýchání uvnitř, dovnitř starobylá kata tělesného a duševního rozvoje, jíž si velmi vážil Jigoro Kano resuscitační metody krk, hrdlo způsoby úchopu způsoby blokování soupeře nohama varianta, změna vychýlení soupeře, prolomit, prorazit, nerovnováha žákovský stupeň technické vyspělosti vpřed, tvář, vzezření, povrch pád vpřed "vzdávám se" porážka ovinout, zabalit, rolovat porazy prováděné s využitím pádu házejícího polštář vnitřní "přerušte boj" vpravo oběma rukama hod, poraz, promítat, navrhnout cvičení opakovaných hodů bez odporu soupeře základní soubor chvatů v postoji porazy šikmo, úhlopříčně znehybnění prováděná v boji na zemi O - zpět o obi okuri osaekomi waza osaekomi toketa oshi (oši) otoshi (otoši) R - zpět randori rei renraku renraku waza renshu (renšu) renzoku waza ritsu rei ryu (rjú) S - zpět sankaku sasae sei shoku (sei šoku) seirioku zen yo kokumin taiiku (seirjoku zen jo kokumin taiiku) seisuru seiza sen sensei seoi shiai (šiai) shiai jo (šiai jo) velký judo pás, barva označuje stupeň technické vyspělosti pár, dvojice držení držení přerušeno postrkovat, tlačit, strčit (do někoho) padat, pokles cvičný zápas podle předem stanoveného výcvikového záměru povel k pozdravu výsledek následující kombinace kombinace různých chvatů soustavný trénink opakovaný útok stejným chvatem malý pozdrav (v postoji) škola, metoda způsob blokování soupeře nohama, tzv. trojúhelník držet, zadržet, podepírat druhá fáze chvatu na zemi, dosažení kontaktu se soupeřem soubor tradičních judistických cvičení, založený na principu maximální účinnosti konečná fáze chvatu na zemi, kontrola nad soupeřem klek sedmo útok učitel vzít, nabrat (na záda) boj, utkání na soutěži zápasiště
shido (šido) shihan (šihan) shiho (šiho) shizei (šizei) shizen tai (šizen tai) skashi (skaši) sode trest ve výši tří pomocných bodů učitel čtyři postoj, střeh základní, přirozený postoj únik ze soupeřova útoku a využití jeho pohybu k povalení na zem rukáv sogo gachi (sogo gači) spojené vítězství (wazari + keikoku) sonomama soremade nehýbejte se konec sotai renshu (sotai renšu) cvičení ve dvojicích soto sukui sumi suri ashi (suri aši) sute geiko sutemi waza vnější lžíce, pohyb, chod úhel, roh, kout normální chůze klouzavými pohyby cvičení se zkušenějším soupeřem, který méně zkušenějšího instruuje strhy a překoty U - zpět uchi uchi komi (uči komi) ude uke ukemi uki ura ushiro (uširo) vnitřní nástupy do chvatu bez házení soupeře paže, rámě, předloktí obránce, pasivnější z dvojice (ten, který padá) pády ushiro ukemi (uširo ukemi) pád vzad uwagi W - zpět waki waza wazari wazari awasete ippon plouti, plovoucí, tekoucí opačně, vzad, na druhou stranu obráceně, za, vzadu náhodou, namátkou podpaží bojová akce v judu půlbod, sedm pomocných bodů vítězství dosažené dvěma půlbody T - zpět tachi (tači) tachi rei (tači rei) tachi waza (tači waza) tai tai sawaki taiso tanden tandoku renshu (tandoku renšu) tani tatami tate tawara te te waza teiko tekubi toketa tokui tokui waza tomoe tori postoj, promítnutí, předvedení pozdrav v postoji porazy tělo obraty tělocvik břicho nácvik chvatu bez soupeře údolí díl zápasiště pro judo svislý, svisle tančit, sláma ruka skupina porazů, u nichž podle tradičního pojení pracují převážně paže házejícího odolnost tep, zápěstí přerušeno držení pohyb (chod), oblíbená osobní technika osobní chvat (technika) kruh, čára, linka, řádek, křivka, zatáčka, oblouk, kolo, v kruhu útočník, aktivnější z dvojice Y - zpět yama (jama) yoko (joko) hora, pohoří boční, postranní yoko ukemi (joko ukemi) pád na bok yuchi (juči) yudansha (judanša) yuko (juko) Z - zpět zarei prst význačný pásek (černý) ocenění ve výši pěti pomocných bodů velký pozdrav (v kleku)
Jak si správně uvázat OBI 1. Začneme zprava doleva omotávat pásek okolo těla. 2. Máme za sebou jedno omotání pásku. Pravý konec pásku necháme volně spuštěný dolů. 3. Pásek omotáme okolo pasu podruhé. Motáme ho tak, aby nebyl nijak vzadu překřížen. 4. Nyní máme pásek dvakrát omotaný. Pravý konec pásku necháme volně spuštěný dolů. 5. Levý konec pásku protáhneme zespodu pod oběma omotáními směrem nahoru. Oba konce utáhneme podle potřeby, tak aby pásek držel kolem těla, ale aby nás neškrtil. 6. Pravý konec pásku si přendáme do levé ruky a přetáhneme ho úplně na opačnou stranu, tedy doleva. 7. Pravou rukou vezmeme spodní (levý) konec pásku a překřížíme ho vrchem přes natažený pásek držený v levé ruce. 8. Pásek protáhneme směrem ke středu a nahoru, a tím vytvoříme uzel. 9. Nakonec uzel utáhneme. Uzel by měl být plochý a symetrický.