Nejčastěji používané techniky judo na světových soutěží

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Nejčastěji používané techniky judo na světových soutěží Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Radim Pavelka, Ph.D. Vypracoval: Jindřich Turek Praha, březen 2013

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţil. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne podpis

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uţivatel svým podpisem stvrzuje, ţe tuto bakalářskou práci pouţil ke studiu a prohlašuje, ţe ji uvede mezi pouţitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 Děkuji především PhDr. Radimu Pavelkovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za cenné připomínky, rady a informace. Jindřich Turek

5 Abstrakt Název: Nejčastěji pouţívané techniky judo na světových soutěţích. Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit, jaké nejčastější techniky se pouţívají v zápase judo, na světových soutěţích. Vymezit seznam nejčastěji hodnocených technik před změnou pravidel a po změně. Dále zjistit nejčastěji pouţívané chvaty dle jednotlivých zemí na těchto soutěţích. Metody: V práci byly pouţity metody sběru dat, analýzy odborné literatury z oblasti všeobecné sportovní přípravy, metoda pozorování, analýza dokumentů zachyceného v podobě psané, video. Získaný materiál byl společně s pouţitou literaturou zpracován a uspořádán dle příslušnosti k jednotlivým tématům práce. Výsledky: Výsledky z naší práce poukazují na to, ţe nejpouţívanější a nejčastěji hodnocenou technikou na vybraných světových soutěţí před změnou pravidel juda je technika seoi nage a po změně pravidel technika uchi mata. Mezi nejtechničtější země ve světových soutěţích patří Japonsko, Korea a Rusko. Nejčastější technikou japonských judistů je uchi mata, korejských seio nage a ruských keashi waza. Klíčová slova: judo, technika, světové soutěţe

6 Abstract Title: The most commonly used techniques in judo competitions in the world. Objectives: The main aim of this work is to find out which the most commonly used techniques in judo competitions in the word. Define a list of the most commomnly used techniques before the rules change and after the rules change. Furthermore to find out the most commonly used techniques by countries in these competitions. Methods: The author used various methods of data collection and the analysis of technical bibliografy which was focused on general sports preparations, obseravation method, analysis of documents captured in the written or videos form. The materials and the bibliografy were analyzed and structured according to applicability to the specific subjects. Results: The results of this paper emphasize the most commonly used techniques in judo competitions in the word before the change rules of judo is technique seoi nage and after the change rules is uchi mata. Among the most technical of the country in these competitions include Japan, Korea and Russia. The most commonly used technique for Japan is uchi mata, Korea is seoi nage and for Russian is keashi waza. Keywords: judo, technique, world cup

7 Obsah 1. Úvod Charakteristika a historie judo Charakteristika juda Historie judo Charakteristika sportovního výkonu Techniky judo Klasifikace chvatů Základní provedení technik seoi nage, uchi mata a o soto gari Seoi nage Uchi mata O soto gari Metodika nácviku technik judo Metodický postup při nácviku a zdokonalování techniky porazů Průpravná cvičení na zemi (nácvik katame waza) Hodnocení úrovně technických dovedností Způsoby pro posouzení prováděné techniky v judu Charakteristika základních pravidel judo Cíle, úkoly a metodika práce Úkoly práce Hypotézy Metodika práce Výzkumný soubor Výsledky Výsledky ze soutěţí Seznam nejčastěji hodnocených technik od do Nejčastější techniky před změnou pravidel Nejčastější techniky po změně pravidel Diskuse Závěr Seznam literatury Seznam pouţitých japonských slov Seznam tabulek, grafů, zkratek a příloh

8 1. Úvod Tato práce se bude zabývat určením nejpouţívanějších technik v zápase judo na vybraných světových soutěţích. Judo patří k nejvíce se rozšiřujícímu bojovému sportu na světě. V posledních letech se velice rozšířil i počet zemí startujících na významných judistických světových soutěţích ať uţ se jedná o olympijské hry, mistrovství světa, Evropy, nebo světové poháry. V dnešním moderním judu uţ nedominují pouze japonské reprezentační týmy, jako tomu bývalo ještě před několika lety, ale zejména několik evropských zemí udává tempo rozvoje moderního juda. Tento rozvoj je zapříčiněn zejména angaţováním nejlepších světových a uznávaných trenérů k evropským státům, ale i systematickou přípravou sportovních talentů a zapojováním nových trendů a výzkumů do sportovního tréninku judo. Významný vliv zde má i neustálé upravování pravidel světovou federací judo (IJF), jejichţ cílem je neustále rozvíjet tento sport a přibliţovat ho divákům a zamezit moţnému zranění závodníků. Zejména zákazem pouţívání několika technik. Tento vliv má negativní dopad nejen na tradiční stránku juda, ale dokonce i některé závodníky to částečně omezilo v jejich úspěšné kariéře. Téma mé bakalářské práce nejčastěji pouţívané techniky judo na světových soutěţích jsem si vybral z několika důvodů. Judu se věnuji jiţ 18 let. V posledních letech jsem se účastnil mnoha vrcholových soutěţí jako reprezentant České republiky, ale také nejvýznamnějších mezinárodních soustředění. Hlavním cílem této práce je zjistit a vymezit seznam nejčastěji hodnocených technik před změnou a po změně pravidel. Součástí práce bude i zjistit, které země pouţívají nejčastější techniky na těchto vybraných soutěţích. 8

9 2. Charakteristika a historie judo 2.1 Charakteristika juda Judo se dá volně přeloţit jako jemná cesta. Hlavním znakem tohoto sportu je, ţe při vyuţití minimálního úsilí dosáhnout maximální účinnosti (Vachun, 1978). Judo je individuální úpolový sport, ve kterém se sportovec snaţí dokázat na základě technických, fyzických předpokladů a vysoce organizovaného taktického myšlení svou převahu nad soupeřem a zvítězit rozdílem bodového hodnocení nebo před časovým limitem. Judo představuje bojové umění vhodné pro dívky a chlapce, muţe i ţeny kaţdého věku. Zásady jak nezranit partnera, důvěřovat mu a starat se o něj vycházejí ze sportovních principů a vychovávají ke zdvořilosti, ohleduplnosti a pozornosti k druhým (Letošník, 1993; Shäfer, 2007). Judo, podobně jako další úpolové sporty, patří mezi sportovní odvětví, která jsou typická acyklickými pohybovými činnostmi. Střídají se zde statické a dynamické reţimy svalové práce, zatěţují se různé svalové skupiny intenzitou, která se neustále v průběhu utkání mění. Judista zápasí v různých polohách, které zatěţují práci vnitřních orgánů. Intenzita zatíţení je závislá i od způsobu a pojetí boje, od kvalit soupeřů atd. (Ţára, 1989). Z pohybových schopností sehrává při zápase důleţitou úlohu síla, především vytrvalost v dynamické síle a statická síla trupu a paţí. Rychlost v judu má velký význam ve spojení s reakční rychlostí na dotykové podněty. Rozvinutá schopnost vnímání, taktilní podněty při úchopu, anebo v jiném kontaktu se soupeřem umoţňuje, často na podvědomě, reagovat na změny svalového napětí a změny polohy těţiště, na základě těchto podnětů předvídá další soupeřovy záměry (Štěpánek, 1990). Judistický souboj probíhá na tatami (ţíněnce); jedná se o měkký povrch, který poskytuje dostatečnou ochranu při pádech. Náplň techniky juda tvoří především chvaty, které mají poměrně stabilní strukturu, díky tradičnímu dělení a metodice nácviku, jeţ se od vzniku juda v podstatě zachovaly dodnes. Kontakt mezi dvěma judisty nastává uchopením kimona nebo přímým uchopením končetin či trupu. Závodníci se snaţí o narušení soupeřovy rovnováhy v daný moment pouţitím správně provedené techniky a poraţením soupeře na zem nejlépe tak, aby dopadl na záda. Závodníci bojují také na zemi (katame waza), kde mají moţnost zvítězit udrţením soupeře, škrcením nebo páčením. Judista musí během zápasu zvládat velké mnoţství dovedností, jako je pohyb po zápasišti, blokování chvatů soupeře, různé druhy úchopů, udrţovaní správného judistického postoje a hlavně rychlé reagování na pohyb soupeře vhodnou judistickou 9

10 technikou a správným směrem prováděné techniky. V úvodních trénincích juda je nutné zvládnutí judistických pádů, které mají ochrannou funkci (Letošník, 1993). 2.2 Historie judo Judo jako sport je japonského původu a je poměrně mladé. Vzniklo v druhé polovině 19. století. Jeho zakladatelem je profesor Jigoro Kano ( ), který jej vytvořil z chvatů starého japonského bojového umění známého především jako jiu-jitsu. Jigoro Kano, zakladatel a tvůrce juda se narodil roku 1860 v Mikage. V roce 1882 shromáţdil Kano v chrámu Ejšodţi v Tokiu prvních deset judistů a poloţil tak základy školy juda - Kodokan. Po důkladném studiu zdokonalil staré techniky sebeobrany, ze kterých vyloučil bojové praktiky, a vytvořil nový systém. Tento systém nazval Kodokan-judo. Judo se nejdříve rozšířilo v Japonsku, kde se stalo učebním předmětem na školách. Postupně přerostlo v mezinárodní sport, který dnes pěstují miliony muţů i ţen. Od roku 1964 se stalo judo olympijskou disciplínou (Srdínko, Vachun, 1987; Butcher, 2009). Od zaloţení aţ po současnost se historie juda dá rozdělit na dvě velké etapy. První etapou je období od zaloţení školy Kodokan aţ po konec druhé světové války. O rozvoj juda do světa se nejvíce zaslouţilo Japonsko, kde se judo pevně usadilo v jejich společnosti a bylo praktikováno i u jejich armády. Zatímco v západním světě bylo stále jiu jitsu pouţíváno pouze pro vojenské účely jako jeden z velmi účinných prvků, judo v asijských zemích získávalo stále větší popularitu. Během meziválečných let se techniky Jigora Kana začaly šířit po celém světě ve velkém měřítku a nahradily tak základní prvky zaběhlých metod jiu - jitsu. Druhá etapa začala po druhé světové válce, kdy postupně vznikaly svazy juda po celém světě a konaly se mezinárodní soutěţe. Během 50. let 20. stol. se tak judo stalo uznávaným mezinárodním sportem. Jak bylo jiţ zmíněno, velkým milníkem pro tento sport bylo jeho zařazení do programu OH od roku 1964 (Brousse, Matsumoto, 1999; Zátroch, 1999; Butcher, 2009). První pokusy s výcvikem jiu-jitsu se v Československu datují v letech V roce 1919 byl zahájen organizovaný výcvik jiu-jitsu při vysokoškolském sportu v Praze. K velké propagaci juda v naší republice přispěl i sám zakladatel tohoto umění Jigoro Kano, který dvakrát v roce 1935 a 1936 navštívil Československo. V roce 1953 jsme se stali prozatímním členem Evropské unie judo EJU. V tomto roce jsme převzali i pravidla EJU a činnost zahájilo reprezentační druţstvo ČSR. V současné době registruje Český svaz judo přes členů ze 197 oddílů (Letošník, 1993). 10

11 3. Charakteristika sportovního výkonu Působením vlivů vrozených dispozic, prostředí a záměrného tréninku se postupně vytváří skladba psychofyzických předpokladů k různým typům sportovních činností. Z teoretického hlediska je moţné tento komplex chápat jako celek, sloţený z dílčích vzájemně propojených částí. V kontextu struktury sportovního výkonu faktory chápeme jako relativně samostatné součásti sportovních výkonů, vycházejících ze somatických, kondičních, technických, taktických a psychických základů výkonu. Jejich společným podstatným znakem je to, ţe jsou trénovatelné, tj. ovlivnitelné tréninkem nebo se na ně bere zřetel při výběru talentovaných jedinců (Dovalil, 2009). Sportovní výkon vychází z charakteristiky úkolů motorických, fyziologických a psychologických, je judo řazeno mezi typy úpolových individuálních výkonů. Úkol řešený v těchto výkonech spočívá překonáváním soupeře tělesnou, technickou a taktickou převahou. Mezi charakteristické znaky patří dle Letošníka (1993): 1. Počet pohybových dovedností je velkých a jejich struktura je většinou sloţitá. Navíc jde obvykle o tvůrčí kombinace pohybových struktur, proto je jejich variabilita velmi vysoká. Pro tento typ výkonů je typické myšlení v závislosti na anticipaci záměrů soupeře a schopnosti nezávislého rozhodování. 2. regulace pohybové činnosti na kvalitu a dlouhodobé zatíţení 3. energetický výdej je do 2000 % BM, aerobní práce střední a vyšší intenzity se střídáním s anaerobní prací vysoké intenzity. Oběhový a dýchací systém se střídá od zatíţení středního aţ po max. zatíţení. 4. Potřeba maximální dynamické síly. 5. Je dobře zvládnuta agresivita, přizpůsobené taktické myšlení, schopnost rozhodování v časovém deficitu, často se objevuje potřeba dominance a výborná schopnost anticipace. 11

12 4. Techniky judo Judo je sportovní odvětví s velmi bohatým pohybovým obsahem. Základem jsou pohybové dovednosti převáţně sloţité struktury (jednotlivé chvaty). Určité chvaty mají shodný biomechanický charakter a podobnou vnější formu a tvoří skupinu chvatů. Pohybovou náplně juda doplňují ještě další méně sloţité dovednosti, které se opakují v poměrně ustálené formě při provádění všech chvatů a ve všech fázích boje: postoj, úchop, pohyb po zápasišti, obraty a pády. Jejich dokonalé osvojení je předpokladem účinného provádění chvatů (Letošník 1993). Hlavní náplň techniky juda tvoří chvaty, které se od vzniku juda ustálily ve své základní struktuře, jejich provedení se však může odlišovat podle osobních dispozic (stylu, temperamentu, somatotypu) každého judisty (Lorenz, Zrůbek, 1991, s. 32). Jako prostředek k překonání soupeře slouţí chvaty pro boj v postoji (nage waza) a chvaty pro boj na zemi (katame waza). Navíc je k dispozici řada speciálních pohybových dovedností slouţících k plynulému propojení obou fází boje tzv. přechody. Cílem chvatů boje v postojích (nage waza) je hodit soupeře rychle, dostatečnou silou a přímo na záda. Kvalita provedení je hodnocena jednotlivým odstupňovaným bodovým ziskem. Chvaty boje na zemi (katame waza) slouţí ke znehybnění soupeře na pravidly stanovenou dobu (tzv. drţení) nebo k donucení soupeře vzdát se (škrcení, páčení loketního kloubu) (Štěpánek, 1990). Pohybový rozsah juda tvoří tyto dovednosti (Letošník, 1993, s. 61): a) Základní prvky techniky juda postoj (šizei) úchop (kumikata) pohyb po zápasišti (šintó) obraty (tai sabaki) pády (ukemi) b) Chvaty chvaty v boji na zemi, znehybňující (katame waza) chvaty v boji v postoji (nage waza) c) kombinace chvatů (renraku waza) kombinace chvatů v boji v postoji kombinace chvatů v boji na zemi znehybňující přechody z boje v postoji do boje na zemi 12

13 d) kontrachvaty (kaeshi waza) Uvedené technické dovednosti jsou v podmínkách boje tvořivě uplatňovány v útočných i obranných fázích. Chvaty boje v postoji slouţí k hození soupeře přímým útokem, nebo jako obrana proti útoku soupeře (kontrachvaty). Chvaty v boji na zemi znehybňující mají za cíl znehybnění soupeře, některým ze tří způsobů. A to s vyuţitím drţení, škrcení nebo páčení. Základní prvky techniky, postoj, pohyb, obraty, úchopy jsou vyuţívány k přípravě útoku, ale také k obraně blokováním, úniky, vytrţením z úchopu soupeře (Srdínko, Vachun, 1984; Letošník, 1993). 4.1 Klasifikace chvatů Na základě společných biomechanických principů, podobnosti pohybové struktury a dynamiky provedení, jsou chvaty rozlišeny do typických skupin a podskupin (Iatskevich, 1992; Letošník, 1993). Klasifikace dle Letošníka (1993) a Lebedy (1974): Technika v postoji nage waza: 1. Tachi waza hody Te waza technika paţí (seoi nage, kata gumma, te guruma, tai otoshi) Goshi waza technika boků (uchi mata, o goshi, harai goshi, koshi guruma, sode tsuri komi goshi, harai goshi) Ashi waza technika nohou (de ashi harai, o uchi gari, ko uchi gari, sasae tsuri komi ashi, o soto gari, kosoto gake) 2. Sutemi waza strhy Ma sutemi waza strhy vpřed (tomoe nage, ura nage, sumi gaeshi) Joko sutemi waza strhy stranou (joko otoshi, joko gake, joko guruma) Techniky na zemi, znehybňující Katame waza: 1. Osaekomi waza techniky drţení (kesa gatame, kata gatame) 2. Shime waza technika škrcení (hadaka shime, kata shime) 3. Kansecu waza technika páčení (waki gatame, ude garami) Uvedená klasifikace byla přijata Kodokanem, je uznávaná a platná v celém světě. 13

14 4.2 Základní provedení technik seoi nage, uchi mata a o soto gari Seoi nage Patří do skupiny chvatů te waza. Vyznačuje se přehozením ukeho přes toriho rameno. Řadí se k nejčastěji uţívaným chvatům na vrcholných soutěţích s nejvyšší účinností. Má několik variant provedení a široké uplatnění v kombinacích. Snáze se provádí judistům menšího vzrůstu neţ je jejich soupeř (snáze se pod něho dostávají). Provedení Ze základního postoje tori vychyluje ukeho tahem levou paţí vodorovně vpřed a pravou k svému pravému rameni se současným výkrokem pravou vpřed (z vnitřní strany ukeho pravé nohy). Zášvihem levou nohou se současným sníţením postoje dokončí tori obrat zády k ukemu, boky a záda jsou v těsném kontaktu s ukem. Během obratu navíjí tori levý límec kimona ukeho na své zpevněné pravé zápěstí a pravý loket vytočí a pevně vzepře o pravou stranu hrudníku ukeho. Po dokončení obratu jsou chodidla toriho rovnoběţně s chodidly ukeho, ale jsou blíţ u sebe. Plynulým pokračováním rotace trupu, tahem obou paţí, rychlím napnutím nohou v kolenou a předklonem hodí tori ukeho vpřed přes pravé rameno (Vial, Roche, Fradet, 1978). Uchi mata Chvat ze skupiny goshi waza neboli tzv. velkých chvatů, vyţadující značný pohyb celého těla, patří k obávaným chvatům s vysokou účinností. Má mnoho variant provádění. Nejčastější forma se nazývá goshi uchi mata, tj. chvat prováděný převáţně boky. Provedení Uke zaujme poněkud širší (obranný) základní postoj. Tori vodorovným tahem levé paţe vpřed a tahem pravé paţe k rameni vychyluje ukeho přímo vpřed. Současně posune pravou nohu vpřed dovnitř k ukeho pravé noze. Zašvihnutím levé s obratem vlevo přemístí levou k ukeho levé noze a pokračujícím tahem obou paţí těsně přitiskne ukeho na svůj pravý bok. Odlehčenou pravou nohou švihne mezi nohy ukeho, pravým bokem a zadní částí stehna ho nadrazí a současným napnutím mírně pokrčené levé nohy, předklonem a důrazným tahem obou paţí hodí ukeho přímo vpřed (Sugai, 1991; Letošník, 1993). 14

15 O soto gari Je další z tzv. velkých chvatů s vysokou účinností. Je velmi oblíbený a v soutěţích často pouţívaný. Nejvhodnější je pro závodníky vyšších postav s dlouhými končetinami, kteří mohou dosáhnout nejúčinnějšího poměru pák. Provedení Ze základního postoje tori vykročí levou vpřed vně ukeho pravé nohy a současně tlakem pravým předloktím a ramenem do hrudníku ukeho a tahem levou paţí k svému hrudníku vychýlí ukeho vpravo vzad. Za pokračujícího tlaku vzad tori švihne pravou nohu vpřed dovnitř vně ukeho pravé nohy. Z tohoto nápřahu švihne napjatou pravou nohou vzad vzhůru, zadní stranou stehna aţ lýtkem podmetá ukeho stojnou pravou nohu a pokračujícím tlakem pravým předloktím hodí ukeho vpravo vzad (Srdínko, Vachun, 1984). 4.3 Metodika nácviku technik judo Podstatou nácviku techniky je vytváření a zdokonalování pohybových návyků. Podmínkou vzniku pohybového návyku je představa pohybu, která se vytváří prvosignálními a druhosignálními podněty, tj. zejména ukázkovým předvedením pohybu a jeho slovním popisem a vysvětlením. Technický nácvik začínáme osvojováním elementárních pohybových dovedností a pohybových fází porazu: úchopu, vychylování, nástupu (obratu) do chvatu, nataţení (dosaţení kontaktu se soupeřem). Co nejdříve však jednotlivé fáze spojujeme a nacvičujeme chvat v celku jako jeden plynulý pohyb. Nácvik probíhá v jednoduchých podmínkách na místě, bez odporu soupeře, popřípadě s dopomocí trenéra. Nejčastějším pouţívanými cvičeními jsou průpravné formy uchi komi, uchi komi na místě, tandoku renchu a sute geiko. Dalším stupněm je nácvik v pohybu podobném jako při utkání, ale stále bez odporu soupeře. Snaţíme se postupně dosáhnout plynulejšího pohybového průběhu a odstranit elementární chyby v provedení. Konečným testem a důkazem osvojení chvatu je jeho účinné pouţití v utkání, nejdříve v tréninkovém, později soutěţním. Techniku osvojeného chvatu zdokonalujeme náročnějšími formami uchi komi, nage komi, kakari geiko a v randori (Srdínko, Vachun, 1984; Fojtík, 1975). 15

16 4.3.1 Metodický postup při nácviku a zdokonalování techniky porazů Tandoku renchu Nácvik chvatů bez soupeře. Pouţívá se při nácviku i zdokonalování techniky chvatů a dalších pohybových dovedností bez soupeře a navozuje informativní pohybovou představu prováděného a nacvičovaného chvatu nebo prvku zvolené techniky v hrubé formě. Po zvládnutí techniky přispívá k rozvoji rychlosti provádění jednotlivých částí nebo fází chvatu. Tuto formu nácviku není vhodné zařazovat do tréninkové jednotky začátečníku příliš často, vzhledem k tomu, ţe si nedokáţí uvědomit a vybavit dostatečně polohu těla soupeře. Uchi komi, bucukari Opakované nástupy do chvatu. Jeho základem je rychlé, koordinované a výbušné nastupování do chvatů se soupeřem, bez házení soupeře. Bucukari se pouţívá pro formy opakovaných nástupů do chvatů za pohybu po tatami. Nagi komi Opakované hody bez odporu soupeře. Cvičení navazuje na uchi komi a spojuje všechny tři fáze chvatu: vychýlení, nástup a hod. Cvičení je především na upevnění pohybového návyku v závěrečné fázi chvatu hodu. Jakusoku geiko Chvaty provádíme a nacvičujeme vcelku za volného pohybu jako při randori, ale bez většího odporu ukeho, přesně a lehce. Tori zakončuje chvat hodem. Zaměřuje se na přípravné pohyby, cílem je přivést ukeho do postavení vhodného pro provedení chvatu. Sute geiko Procvičování chvatů s dopomocí od vyspělejších cvičenců nebo trenéra. Trenér nebo vyspělejší cvičenec v roli ukeho přijímají bez odporu toriho útoky. V průběhu cvičení opravují toriho chyby v technice a provádí korekci. Randori Je forma volného tréninkového boje, v němţ oba zúčastnění soupeři vyuţívají všech pravidly dovolených prostředků boje jak v postoji, tak i na zemi. 16

17 4.3.2 Průpravná cvičení na zemi (nácvik katame waza) Základní metodické zásady nácviku nage waza platí v celém rozsahu i pro nácvik katame waza. Osvojování technických dovedností se dosahuje opakováním, nejprve v jednoduchých podmínkách, a proto to cvičení platí stejné zásady jako pro uchi komi. Je tedy vhodné nejprve cvičit novou techniku prakticky bez odporu soupeře. Naučit se ji pouţívat z různých poloh soupeře (na zádech, na břiše, v parteru), a toto provádět jiţ za mírného a později většího odporu soupeře. Má-li závodník techniku zvládnout, učí se ji ihned spojovat s návaznými a předcházejícími technikami. Důleţité je také ovládat přechod z boje v postoji do boje na zemi. Základem pro nácvik katame waza je znalost drţení, to znamená schopnost závodníka dobře soupeře blokovat vyuţitím váhy a polohy vlastního těla. Základní nácvik technik škrcení a páčení provádět pod dohledem kvalifikovaného trenéra a je zásadní dodrţovat vhodný postup pro nácvik těchto technik (páčit pouze loketní kloub, nedotahovat páku, nedělat prudké pohyby v páce). Zbytečné je začínat s těmito technikami příliš brzo, zejména u dětí (Vachun, 1978; Shäfer, 2007). Nácvik katame waza je pro svou sloţitost v porovnání s nácvikem nage waza podceňován a není mu věnována dostatečná pozornost v tréninkových jednotkách. 4.4 Hodnocení úrovně technických dovedností Hodnocení technické úrovně se v judu vyvinulo ve známý systém stupňů technické vyspělosti (kyu, dan), jehoţ kořeny sahají aţ do období vzniku tohoto sportu. Podstatnou součástí poţadavků pro jednotlivé stupně technické vyspělosti je technicky správné předvedení předepsaných chvatů, kombinací a kontrachvatů. Obsah poţadavků pro jednotlivé stupně technické vyspělosti představuje zároveň základní osnovu mnohaletého programu technické přípravy. Technická vyspělost (kyu, dan) je také podmínkou pro udělování výkonnostních tříd v judu. Tím je dána priorita technické přípravy v tréninkovém procesu. Lze konstatovat, ţe utříděností a konkretizací poţadavků v technické přípravě má judo určitou přednost před podobnými sportovními odvětvími. Úroveň techniky boje v postoji ovšem nehodnotíme v tréninkovém procesu jen při zkouškách technické vyspělosti. Kvalitu provedení prakticky nemůţeme měřit objektivními metodami, základem je pedagogické hodnocení, tj. posouzení techniky zkušeným trenérem (Srdínko, Vachun 1984). 17

18 4.4.1 Způsoby pro posouzení prováděné techniky v judu Využití videotechniky Náročné technické vybavení předurčuje tuto metodu hodnocení pouze pro přípravu borců vrcholné výkonnosti. Nejvýhodnější je promítnout záznam ihned po natočení přímo v tělocvičně. Trenér tak můţe se svěřencem podrobně rozebrat důleţité fáze pohybu, hledat moţnosti zlepšení techniky a ihned realizovat. Nejčastěji snímáme provádění chvatu v nage komi, jakusoku geiko a v randori. Záznamu randori však pouţíváme spíše v taktické přípravě. Účelné vyuţití videotechniky ovšem vyţaduje značné zkušenosti s technikou pohybu. U kaţdého chvatu je nutné zaměřit pozornost na nejpodstatnější fáze pohybu, jeţ rozhodují o účinnosti chvatu (Srdínko, Vachun, 1984). 18

19 5. Charakteristika základních pravidel judo Pravidla platná do Senioři - Muţi nebo ţeny, kteří v běţném kalendářním roce dovrší 20 let. Délka zápasu Rozhodčí - 5 minut čistého času; zlaté skóre trvá 3 minuty čistého času - Pokud zápas pokračuje ve zlatém skóre, první závodník, který je trestán shido, neprohrává zápas, ale další shido pro něj znamená prohru. - Závodník, který získá první technické hodnocení, zápas vyhrává. - Pokud je stav po zlatém skóre nerozhodný, rozhodčí určí vítěze. - Na tatami jsou tři rozhodčí: jeden hlavní a dva postranní. Tresty hansoku make - Všechny přímé útoky pod pásek hned po prvním útoku. Kombinace chvatů - Po předcházející útočné technice nebo při kontrachvatech je dovoleno chytání pod úrovní pásku. Ohodnocení osaekomi (držení) - 15 s juko, 20 s wazari, 25 s ippon - Kansecu waza a shime waza platí pouze, dotýká-li se závodník zápasiště uvnitř zápasící plochy. Pravidla platná od Senioři - Muţi nebo ţeny, kteří v běţném kalendářním roce dovrší 21 let. Délka zápasu - 5 minut čistého času; není časový limit pro zlaté skóre. - Po vypršení doby zápasu, pokud mají oba závodníci stejné skóre, vyhrává závodník s menším počtem udělených shido. 19

20 - Pokud zápas pokračuje ve zlatém skóre, první závodník, který je trestán shido, prohrává zápas nebo ten, který získá první technické hodnocení, zápas vyhrává. Rozhodčí Tresty shido - Na tatami je pouze jeden rozhodčí. - Rozhodčí musí potrestat závodníka, který se nesnaţí o úchop a vyhýbá se úchopu soupeře. - Uvolňování úchopu oběma rukama. - Závodník, který chytil jednostranný, nebo kříţový úchop a ihned nezaútočil. Tresty hansoku make - Všechny útoky nebo blokování jednou nebo oběma rukama pod páskem v postoji (tachi waza). Ohodnocení osaekomi (držení) - 10 s yuko, 15 s wazari, 20 s ippon - Kansecu waza a shime waza nasazené uvnitř zápasiště a je zřejmé, ţe je účinné, můţe pokračovat i v případě, ţe závodníci opustili zápasovou plochu (Český svaz juda, 2013). 20

21 6. Cíle, úkoly a metodika práce Hlavním cílem této práce je zjistit jaké nejčastější techniky se pouţívají v zápase judo na světových soutěţích v muţských hmotnostních kategoriích. Vymezit seznam nejčastěji hodnocených technik judo před změnou pravidel a po změně. Dále zjistit nejčastěji pouţívané techniky jednotlivých zemí na těchto vybraných soutěţích. 6.1 Úkoly práce 1. Prostudovat odbornou literaturu. 2. Analyzovat vybrané soutěţe. 3. Popsat technickou sloţku přípravy v judo, klasifikace technik. 4. Pozorovat hodnocené techniky a zaznamenávat jejich četnost v soutěţích. 5. Statisticky zpracovat a graficky znázornit získané výsledky ze zvolených světových soutěţí v určitém období. 6. Zjistit pět nejčastěji hodnocených technik ve vybraných soutěţích. 7. Zjistit nejčastěji pouţívané techniky jednotlivých zemí na těchto vybraných soutěţích. 8. Vyhodnotit výsledky. 9. Porovnat nejčastější techniky před změnou a po změně pravidel. 10. Napsat závěry a doporučení pro praxi. 6.2 Hypotézy H 1 Předpokládáme, ţe ve vybraných soutěţích se sníţí počet hodnocených technik te-waza, protoţe některé techniky chvatů byly zakázány dle nových pravidel. H 2 - Budeme předpokládat, ţe asijské země jsou lépe technicky vyspělejší, z důvodu jiné stavby vrozených fyzických dispozic a jejich kultury, které mají k bojovým sportům blíţe neţ ostatní země. 21

22 6.3 Metodika práce Tato práce má charakter empiricko-teoretického výzkumu, jehoţ hlavní metodou je sběr dat, analýza videozáznamu a analýza dostupné literatury. V teoretické části práce budou pouţity metody analýzy odborné literatury z oblasti sportovní přípravy a přípravy judo a rovněţ také zkušenosti ze závodní praxe autora. Praktická část práce bude vycházet z analýzy dokumentů zachyceného v podobě videozáznamu, zúčastněného pozorování a zaznamenávání bodových technik závodníků do tabulek a uřčení četnosti hodnocených technik. Následné porovnávání technik před změnou a po změně pravidel. Statisticky porovnat nejčastěji pouţívané techniky dle jednotlivých zemí ze všech soutěţí. 6.4 Výzkumný soubor Pro analýzu bylo pouţito 10 vybraných světových soutěţí. Se zaměřením na muţské hmotnostní kategorie (-60 kg, -66 kg, -73 kg, -81 kg, -90 kg, -100, +100 kg). Pozorování bylo zaměřeno pouze na finálové bloky soutěţí. Finálový blok zahrnuje dva semifinálové boje, dva boje o třetí místo a samostatné finále. Celkem bylo pozorováno a analyzováno 336 zápasů v sedmi muţských hmotnostních kategoriích. U některých soutěţí bylo zúčastněné pozorování (MGL, POL, HUN, CZE, AUT) ostatní bylo nezúčastněné pozorování za pomoci videozáznamu poskytnutého z IJF a EJU. Analýza soutěţí probíhala v rozmezí od do Analyzované soutěže od SP Oberwart - Rakousko (AUT) - SP Praha Česká republkia (CZE) - OH Londýn Velká Británie (GBR) - SP Ulaanbaatar - Mongolsko (MGL) - ME U23 Praha Česká republkia (CZE) - GS Tokio - Japonsko (JAP) - GS Paříţ Francie (FRA) - SP Budapešť - Maďarsko (HUN) - GP Düsseldorf Německo (GER) - SP Varšava - Posko (POL) 22

23 7. Výsledky 7.1 Výsledky ze soutěží SP Oberwart - Rakousko (AUT) , Platnost starých pravidel Graf č. 1: Četnost hodnocených technik na SP Oberwart (AUT) 7 Četnost četnost 0 Na grafu č. 1 je vidět, ţe nejčastěji pouţívaná techniky byla kaeshi waza (kontratechnika), která byla vyuţita v 6 zápasech. Dalšími technikami, které se nejčastěji objevovaly v soutěţi, byla seoi nage a o soto gari, které byly provedeny pětkrát ve finálovém bloku (viz. příloha č. 1). Na tomto turnaji nejvíce dominovali korejští závodníci, kteří získali 7 medailí. 23

24 SP Praha Česká republika (CZE) Graf č. 2: Četnost hodnocených technik na SP Praha (CZE) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 četnost četnost Na grafu č. 2 je vidět, ţe převládala ve finálových blocích technika kata guruma a seoi nage, které byly provedeny čtyřikrát. Dále se nejčastěji pouţívaly techniky sasae tsuri komi ashi, sumi gaeshi a kansecu waza, které byly vyuţity v zápase třikrát (viz. příloha č. 2). Na tomto turnaji se nejvíce dařilo francouzským judistům, kteří získali 4 medaile. 24

25 OH Londýn Velká Británie (GBR) Graf č. 3: Četnost hodnocených technik na OH Londýn Četnost četnost 1 0 Na grafu č. 3 je vidět, ţe nejvyšší hodnota byla zaznamenána u chvatů seoi nage (četnost 6) a kaeshi waza (četnost 5) a o uchi gari (četnost 3). Vysoká hodnota kaeshi waza byla způsobena taktickým jednání soupeřů (viz. příloha č. 3). Zápasy na olympijských hrách končily před časovým limitem jen zřídka. Vyskytovalo se zde málo hodnocených technik. Zápasy byly velmi pasivní a takticky vedené. Nejúspěšnější zemí se stalo Rusko, které získalo 5 medailí z toho tři zlaté. 25

26 SP Ulaanbaatar - Mongolsko (MGL) Graf č. 4: Četnost hodnocených technik na SP Ulaanbaatar (MGL) Četnost četnost Na grafu č. 4 je vidět, ţe nejčastěji dominující technikou byla seoi nage (četnost 9). Další nejvyuţívanější technikou bylo o uchi gari, které bylo provedeno čtyřikrát (viz. příloha č. 4). Nejúspěšnější zemí tohoto turnaje se stali domácí judisté z Mongolska, kteří vybojovali 15 medailí. Důvodem byla nízká účast zahraničních závodníků a vysokého počtu závodníků z MGL. 26

27 ME U23 Praha Česká republika (CZE) Graf č. 5: Četnost hodnocených technik na ME U23 Praha (CZE) Četnost četnost Na grafu č. 5 je vidět, ţe nejčastěji pouţívaná techniky byla seoi nage. Její četnost provedení se v utkáních vyskytla sedmkrát (viz. příloha č. 5). Dále se vyuţívala technika kaeshi waza (četnost 6) a o goshi (četnost 5). Nejlépe se na tento turnaji vedlo judistům z Ruska, kteří dokázali získat 6 medailí. 27

28 GS Tokio - Japonsko (JAP) Graf č. 6: Četnost hodnocených technik GS Tokyo (JAP) Četnost četnost Na grafu č. 6 je vidět, ţe nejčastěji pouţívané techniky byly technika uchi mata (četnost 7). Dále techniky seoi nage, o soto gari a osaekomi waza, jejich úspěšné provedení v utkání bylo u všech zaznamenáno celkem třikrát (viz. příloha č. 6). Nejúspěšnějšími judisty tohoto turnaje se stali závodníci z Japonska, kteří vybojovali 12 medailí. Důvodem byl nízký počet zahraničních závodníků. Tento turnaj probíhal bez zápasů o 3. místo. Dle starých pravidel znamenala prohra na grand slamu (GS) v semifinále automaticky 3. místo. 28

29 GS Paříž - Francie (FRA) Platnost nových pravidel Graf č. 7: Četnost hodnocených technik GS Paříţ (FRA) Četnost četnost Na grafu č. 7 je vidět, ţe nejčastěji pouţívaná technika byla uchi mata (četnost 9). Dalšími nejčastějšími technikami byly seoi nage a o soto gari, které byly provedeny obě celkem pětkrát (viz. příloha č. 7). Na tomto turnaji se nejlépe vedlo závodníkům z Japonska, kteří získali 6 medailí. Tento turnaj byl velice kvalitně obsazený a s velkým počtem zahraničních závodníků. 29

30 SP Budapešť - Maďarsko (HUN) Graf č. 8: Četnost hodnocených technik SP Budapešť (HUN) Četnost četnost Na grafu č. 8 je vidět, ţe nejčastěji dominovala technika o soto gari (četnost: 6). Další hodnocené techniky byly seoi nage a osaekomi waza, které byly obě provedeny čtyřikrát (viz. příloha č. 8). Na tomto druhém turnaji, který byl řízen dle nových pravidel, nejlépe uspěli opět japonští judisté, kteří získali 9 medailí. 30

31 GP Düsseldorf Německo (GER) Graf č. 9: Četnost hodnocených technik GP Dusseldorf (GER) 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Četnost četnost Na grafu č. 9 jsou vidět čtyři nejčastěji dominující techniky, které byly provedeny ve finálovém bloku: ura nage, sasae tsuri komi ashi, kata guruma a uchi mata. Všechny tyto techniky byly provedeny a úspěšně ohodnoceny celkem čtyřikrát (viz. příloha č. 9). Nejlépe na tomto turnaji skončili judisté z Gruzie, kteří dokázali získat 7 medailí. 31

32 SP Varšava - Polsko (POL) Graf č. 10: Četnost hodnocených technik na SP Varšava (POL) Četnost četnost Na grafu č. 10 je vidět, ţe nejvyšší hodnota byla zaznamenána u chvatu uchi mata (četnost 7). Dále techniky o soto gari, tai otoshi a kosoto gake byly provedeny čtyřikrát (viz. příloha č. 10). Nejvíce medailí na tomto turnaji získali ruští a francouzští judisté, kteří shodně získali 4 medaile. 32

33 7.2 Seznam nejčastěji hodnocených technik od do Zde je uvedeno 10 nejčastěji hodnocených technik na vybraných soutěţí za období od do Z tabulky č. 1 bylo zjištěno, ţe nejčastěji pouţívaným chvatem a zároveň hodnoceným je seoi nage (četnost 49), poté uchi mata (četnost 42), o soto gari (četnost 34), kaeshi waza (četnost 33) a osaekomi waza (četnost 27). Tab. č. 1: Deset nejčastěji pouţívaných technik na světových soutěţí od do Celkový přehled technik ze všech soutěží Četnost Seoi nage 49 Uchi mata 42 O soto gari 34 Kaeshi waza 33 Osaekomi waza 27 Kata guruma 18 O uchi gari 16 Kosoto gake 15 Sasae tsuri komi ashi 13 Soto maki komi 11 Celkový počet Nejčastější techniky před změnou pravidel Z tabulky č. 2 bylo zjištěno, ţe nejpouţívanější technikou je seoi nage (četnost 35), poté různé varianty keashi waza (četnost 23) - důvodem bylo, ţe po předcházející útočné technice se smělo chytat rukama pod úrovní pásku, uchi mata (četnost 19), o soto gari (četnost 16), osaekomi waza (četnost 15). Tab. č. 2: Nejčastěji pouţívané techniky před změnou pravidel na světových soutěţích. Techniky před změnou pravidel Četnost Seoi nage 35 Kaeshi waza 23 Uchi mata 19 O soto gari 16 Osaekomi waza 15 O uchi gari 12 Kata guruma 10 Sumi gaeshi 9 Sasae tsuri komi ashi 6 Kansecu waza 5 Celkový počet

34 7.2.2 Nejčastější techniky po změně pravidel Z tabulky č. 3 bylo zjištěno, ţe nejpouţívanější a nejčastější technikou po změně pravidel je uchi mata (četnost 23), následně o soto gari (četnost 18), seoi nage (četnost 14), osaekomi waza (četnost 12) a ura nage (četnost 10). Je zde vidět niţší četnost kaeshi waza změna pravidel: úplný zákaz chytání rukama pod úrovní pásku. Celkový součet všech hodnocených akcí (10 technik) po změně pravidel je podstatně niţší neţ před změnou (viz. tab. č. 2). Tab. č. 3: Nejčastěji pouţívané techniky po změně pravidel na světových soutěţích. Techniky po změně pravidel od Četnost Uchi mata 23 O soto gari 18 Seoi nage 14 Osaekomi waza 12 Ura nage 10 Kaeshi waza 10 Kata guruma 8 Tai otoshi 8 Sasae tsuri komi ashi 7 Kosoto gake 7 Celkový počet

35 Tab. č. 4: Přehled nejčastěji pouţívaných techniky dle zemí. Japonsko Technika Četnost Uchi mata 9 O soto gari 6 Osaekomi w. 6 O uchi gari 5 Seoi nage 4 Kaeshi waza 4 Ko uchi gari 3 Sode tsuri k.g. 3 Kata guruma 3 Kansecu w. 2 Tai otoshi 1 Harai goshi 1 Sumi gaeshi 1 Kosoto gake 1 Celkem 49 Korea Technika Četnost Seoi nage 18 Ko uchi gari 5 O uchi gari 3 Osaekomi w. 3 Koshi guruma 2 Kaeshi waza 1 Kansecu w. 1 O soto gari 1 Sumi gaeshi 1 Tai otoshi 1 Shime waza 1 Uchi mata 0 Kata guruma 0 Sode tsuri k. g. 0 Celkem 37 Rusko Technika Četnost Kaeshi waza 14 Seoi nage 4 O soto gari 3 Uchi mata 3 O uchi gari 2 Kata guruma 1 Osaekomi w. 1 Kansecu w. 1 Sumi gaeshi 1 Harai goshi 1 Ko uchi gari 0 Kosoto gake 0 Shime waza 0 Koshi gurum 0 Celkem 31 Mongolsko Technika Četnost O soto gari 8 Kata guruma 6 Uchi mata 3 Seoi nage 2 Ko uchi gari 2 Kosoto gake 2 Osaekomi waza 1 Kaeshi waza 1 Kansecu waza 1 Sumi gaeshi 1 Shime waza 1 Sasae tsuri k. a. 1 O uchi gari 0 Koshi guruma 0 29 Gruzie Technika Četnost Ura nage 4 Uchi mata 3 Ko uchi gari 2 Osaekomi w. 2 Kansecu w. 2 Sumi gaeshi 2 O soto gari 1 Kata guruma 1 Kosoto gake 1 Kaeshi waza 1 Sode tsuri k. g. 1 Tai otoshi 1 Seoi nage 0 Shime waza 0 Celkem 21 Francie Technika Četnost Ko uchi gari 2 O soto gari 2 Uchi mata 1 Kansecu w. 1 Sumi gaeshi 1 Kata guruma 1 Kosoto gake 1 Kaeshi waza 1 Shime waza 1 Ura nage 0 Osaekomi waza 0 Sode tsuri k. g. 0 Tai otoshi 0 Seoi nage 0 Celkem 11 Německo Technika Četnost Osaekomi waza 3 Tai otoshi 2 Seoi nage 2 O uchi gari 1 Kansecu waza 1 Kaeshi waza 1 O soto gari 0 Uchi mata 0 Sumi gaeshi 0 Kata guruma 0 Kosoto gake 0 Shime waza 0 Ura nage 0 Sode tsuri k. g. 0 Celkem 10 Holandsko Technika Četnost Osaekomi w. 2 O soto gari 2 Seoi nage 1 Kaeshi waza 1 Uchi mata 1 Kosoto gake 1 Tomoe nage 1 Tai otoshi 0 O uchi gari 0 Kansecu waza 0 Sumi gaeshi 0 Kata guruma 0 Shime waza 0 Sode tsuri k. g. 0 Celkem 9 Brazílie Technika Četnost Seoi nage 2 Uchi mata 2 Ura nage 1 Tomoe nage 1 Tani otoshi 1 Sumi gaeshi 1 Koshi guruma 1 Kazachstán Technika Četnost Seoi nage 2 Uchi mata 1 Tai otoshi 1 O goshi 1 O uchi gari 1 Sasae tsuri k. a. 1 Celkem 9 Celkem 7 35

36 8. Diskuse Při porovnání obdobích před změnou a po změně pravidel bylo zjištěno, ţe pořadí pěti nejčastěji pouţívaných hodnocených technik nejsou pro tato období shodná. Jako nejčastěji pouţívaná technika se stala seoi nage: v období od do (četnost 49 hodnocených akcí), v období před změnou pravidel (četnost: 35 hodnocených akcí), v období po změně pravidel (četnost 14 hodnocených akcí). Tento chvat měl mnoho modifikací a forem. Kaţdý závodník jej prováděl jinak podle svých somatických dispozic a naučených dovedností. Druhým nejčastěji bodovaným chvatem byla technika uchi mata: v období od do (četnost 42 hodnocených akcí), v období před změnou pravidel (četnost 19 hodnocených akcí), v období po změně pravidel (četnost 23 hodnocených akcí). Třetím nejčastějším chvatem byla technika o soto gari: v období od do (četnost 34 hodnocených akcí), v období před změnou pravidel (četnost 16 hodnocených akcí), v období po změně pravidel (četnost 18 hodnocených akcí). Čtvrtým nejčastějším chvatem byla technika kaeshi waza: v období od do (četnost 33 hodnocených akcí), v období před změnou pravidel (četnost 23 hodnocených akcí), v období po změně pravidel (četnost 10 hodnocených akcí). Pátým nejčastějším chvatem byla technika osaekomi waza: v období od do (četnost 27 hodnocených akcí), v období před změnou pravidel (četnost 15 hodnocených akcí), v období po změně pravidel (četnost 12 hodnocených akcí). V období před změnou pravidel bylo na světových soutěţích méně hodnocených akcí. Zejména na olympijských hrách v Londýně 2012, kde byla celková četnost bodovaných technik pouhých 28 hodnocených akcí (viz. příloha č. 3). Důvodem byl pravděpodobně velmi defenzivní způsob boje a taktické vedení zápasu. Závodníci byli velmi často v postavení úchopu, ve kterém jejich soupeři nemohli prakticky vůbec provádět účinné techniky, kterými by mohli skórovat. Dalším důvodem bylo časté uţívání tzv. únikových technik (te guruma, sumi gaeshi). Závodníci, kteří se ocitali v nevýhodných postaveních a úchopech, vyuţívali tyto techniky formou chycení, či zaútočení rukou na nohu soupeře, a to jim mnohdy ulehčilo vymanit se z nepříznivého úchopu a postavení, aniţ by za to byli trestáni. U mnoha zápasů bylo k vidění časté předklánění závodníků, ze kterého nevycházela ţádná aktivita. Tento způsob boje byl velmi neatraktivní a nezáţivný pro diváky. 36

37 V období od roku 2013, kdy došlo k výrazným změnám v pravidlech juda, které vešly v platnost (viz. kapitola 5) se výrazně změnilo jak pořadí nejčastěji hodnocených technik, tak i celková četnost technik na světových soutěţích. Zrušením hodnocení yuko po dvou obdrţených trestech shido znamenalo, ţe závodník, který obdţí aţ tři tresty shido, můţe zvítězit nad soupeřem, kterého hodil na minimální bodové ohodnocení yuko. Pasivnější závodník je tak nucen být aktivnější, aby nenásledovalo další shido (čtvrté shido by v tom případě znamenalo hansoku make a vedoucí závodník by prohrál). Od roku 2013 rozhodčí trestají závodníky za pasivitu mnohem více neţ v období před změnou pravidel. Cílem je přimět judisty k větší aktivitě a k vytváření důsledných a přesných technik zaměřených k lepšímu, důraznějšímu vedení soupeře a zejména k atraktivitě juda samotného a přilákání většího počtu diváků. Jiţ na grand slamu v Paříţí 2013, kde byly poprvé vyzkoušeny změny v pravidlech, bylo k vidění technické, aktivní a atraktivní judo. Nejčastěji hodnocenou technikou v tomto období byl chvat uchi mata (četnost 23 hodnocených akcí), druhou nejuţitečnější technikou byl chvat o soto gari (četnost 18 hodnocených akcí), poté následovala technika seoi nage (četnost 14 hodnocených technik) dále osaekomi waza (četnost 12 hodnocených akcí) a ura nage (četnost 10 hodnocených akcí) (viz. tabulka č. 3). Zákaz útoků na nohy po předcházející technice zapříčinil sníţení počtu hodnocených akcí kaeshi waza, která měla v období před změnou pravidel značnou četnost hodnocení. Pořadí nejuţitečnějších chvatů je tedy zcela odlišné od předešlého období, tedy před změnou pravidel. Při porovnání období před změnou a po změně pravidel je zřejmé, ţe změny v pravidlech juda popsané v kapitole 5 výrazně ovlivnily jeho vývoj (zejména přípravu v tréninkovém procesu) a zároveň pořadí nejčastěji hodnocených technik. Chvaty, které si udrţely značnou četnost v počtu hodnocených akcí v uvedených obdobích, tedy před změnou a poté po změnách pravidel juda, jeţ jsou pro judo typické a tj. seoi nage, uchi mata, o soto gari. Změny v pravidlech juda (viz kapitola 5) nejvíce vyhovují japonských a korejským judistů na světových soutěţích. Jako nejčastěji pouţívané techniky u japonských judistů se podle předpokladů stala uchi mata s 9 hodnocenými akcemi, dále o soto gari a osaekomi waza se 6 hodnocenými akcemi, které jsou typické pro japonské judo. Je zde vidět, ţe japonští judisté pouţívají největší spektrum technik s vysokou četností hodnocených akcí oproti 37

38 jiným státům. Jejich celková četnost byla 49 úspěšně hodnocených technik (viz. tabulka č. 4). Nejčastěji pouţívané techniky u korejských judistů se podle předpokladů stala seoi nage s 18 hodnocenými akcemi, dále ko uchi gari s 5 a o uchi gari se 3 hodnocenými akcemi, které jsou typické pro korejské judo. Je zde vidět, ţe korejští judisté pouţívají druhé nejvyšší spektrum technik s vysokou četností hodnocených akcí oproti ostatním zemím. Jejich celková četnost byla 37 úspěšně hodnocených technik (viz. tabulka č. 4). Jako nejčastěji pouţívané techniky u ruských judistů se podle předpokladů stala keashi waza (kontrachvaty) se 14 hodnocenými akcemi, dále seoi nage s 4 a o soto gari se 3 hodnocenými akcemi. Je zde vidět výrazně vysoká četnost kaeshi waza oproti ostatním zemím. To je způsobeno tím, ţe ruský styl je zaloţen spíše na defenzivním způsobu vedení boje. Celková četnost byla 31 úspěšně hodnocených technik (viz. tabulka č. 4). 9. Závěr Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké nejčastější techniky se pouţívají v zápase judo na světových soutěţích v muţských hmotnostních kategoriích za období od do Zároveň vymezit seznam nejčastěji hodnocených technik judo před změnou a po změně pravidel. Dalším cílem bylo zjistit nejčastěji pouţívané techniky jednotlivých zemí na těchto vybraných soutěţích. Pozorovány byly semifinálové zápasy, boje o bronzové medaile a finálová utkání v muţských váhových kategoriích (-60 kg, -66 kg, -73 kg, -81 kg, -90 kg, -100 kg, nad 100 kg). Závěr pro vyhodnocení hypotéz Hypotéza (H 1 ) ve které jsme předpokládali, ţe ve vybraných soutěţích se sníţí počet hodnocených technik te-waza, protoţe některé techniky chvatů byly zakázány dle nových pravidel, se nepotvrdila. Jelikoţ provedení jednotlivých technik te waza bylo pravidly zakázáno, a tak tyto techniky nahradily jiné chvaty z této skupiny. Nebo se začaly pouţívat různé modifikace zakázaného provedení chvatů v utkání. Druhá hypotéza (H 2 ), ve které jsme předpokládali, ţe asijské země jsou lépe technicky vyspělejší, z důvodu jiné stavby vrozených fyzických dispozic a jejich 38

39 kultury, které mají k bojovým sportům blíţe neţ ostatní země, se potvrdila. Převáţně asijské země vţdy patřily na významných turnajích k úspěšným týmům a získávaly přední umístění. Své soupeře vţdy převyšovaly technickou vyspělostí a jejich provedení technik bylo hodnoceno nejvyšším moţným bodovým ohodnocením. Výsledky hypotéz (H 1, H 2 ) byly zjištěny na základě věcné významnosti. Závěr a doporučení pro praxi Během analýzy jednotlivých soutěţí ve vybraném období došlo ke změně pravidel. Tato změna pravidel má za cíl vrátit judu původní techniky, odstranit chvaty, které přišly do juda z jiných sportů a ochránit závodníky před moţným nebezpečným zraněním. Dalším cílem IJF bylo zvýšit počet hodnocených akcí, aby bylo judo z pohledu diváků atraktivnější a srozumitelnější a také zvýšit zároveň nástup judistických technik. Tato práce by mohla slouţit jako ukázka toho co se v současném judu na vrcholové úrovni dělá a co směřuje k moţnému úspěchu ve světových soutěţích. Zejména jaké techniky jsou v současné době na vrcholové úrovni k vidění, a které jsou nejvíce hodnocenými technikami v utkáních. Dále by mohla slouţit pro všechny trenéry a závodníky, které země se vyznačují nejčastější technikou v utkání. A také jako určitý návod, jakým technikám se v přípravě závodníků věnovat a co v utkáních nejčastěji očekávat. 39

40 10. Seznam literatury 1. BROUSSE, M. MATSUMOTO, D. Judo a sport and way of life. Korea: Internationa Judo Federation, BUTCHER, A. Džudo. Praha: Ottovo nakladatelství, ISBN DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia, ISBN FOJTÍK, I. Judo. Praha: Státní pedagogické nakladatelství s. 5. HAVLÍK, K. Pedagogicko-psychologická problematika učení juda u žáků. Metodický dopis, Východočeský krajský výbor ČSTV, CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Základy sportovního tréninku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, IATSKEVICH, A. Russian judo: judo masterclass techniques. Ippon books, ISBN LEBEDA, A. A. Džudo - Technika Kyu. 1 vyd. Praha: Olympia, ISBN LETOŠNÍK, J. Judo - učebnice pro trenéry 1. díl. Plzeň, LORENZ, V., ZRŮBEK K. Judo: technika chvatů v postoji. Praha: Olympia, ISBN SANDER, S., DELING, B. Judo. Achen: Meyer und Meyer, ISBN SUGAI, H. Uchi mata: Judo masterclass tecniques, British library, ISBN SCHÄFER, A. Judo. Blv Buchverlag, ISBN SRDÍNKO, R., VACHUN, M. Malá škola juda. 1. vyd. Praha, SRDÍNKO, R., VACHUN, M. Judo technika vybraných chvatů a trénink. Praha: Olympia, ŠTĚPÁNEK, J. a kol. Judo (metodický popis). 1. vyd. Praha: Tělovýchovná škola,

41 17. VACHUN, M. Základy tréninku v judu. Bratislava: Šport, VIAL, P., ROCHE, D., FRADET, C. Le judo. Editions Vigot, ISBN ZÁTROCH, D. Judo od bieleho po čierný opasok. Bratislava: Ippon spol, ISBN ŢÁRA, J. Objektivizace intenzity tréninkových zatížení judistů (metodický popis). 1. vyd. Praha: ÚV ČSTV, Změny pravidel In: Český svaz judo[online][cit ]. Dostupné z: Bny%20pravidel% pdf 41