5.10.20125.10.2012 Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne 5.10.2012 Třída: S1 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_164 Název materiálu: Biodiverzita Anotace: Materiál poskytující výuku pro ekologickou část předmětu Základy přírodních věd pro 1. ročník stavebních oborů truhlář, instalatér, zedník Předmět: Základy přírodních věd Autor: Ing. Ilona Stránská
hrozby válek ozbrojení jednotlivých států skleníkový efekt AIDS kácení deštných pralesů chudoba, hlad, povodně, zemětřesení, vulkanická činnost, sucha, rasismus odlišné náboženství
Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Globalizační proces je přirozený, nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný. Vždyť k podobným posunům docházelo i v minulosti - z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní. Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit, která propojuje výrobu a trhy různých zemí, a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností. Existuje celá řada globálních jevů, které s procesem globalizace nemají nic společného. Mnoho jevů na planetární úrovni, jako například atmosférické či oceánské proudění, je svojí povahou globálního charakteru.
Šíření průmyslové revoluce, urbanizace či demografické revoluce v průběhu 19. a 20. století do různých oblastí světa lze považovat za globální jevy či procesy. Pro její rozvoj se vytvořily vhodné podmínky. Ekonomická globalizace znamená rychle narůstající množství mezinárodních cest a kontaktů, které vytvářejí vhodnější podmínky pro šíření AIDS nebo pandemií, než kdyby byl mezinárodní systém uzavřenější, ale příčinná souvislost zde neexistuje. Některé z globálních problémů, jako například narůstání ozónové díry, nemají s globalizací přímou příčinnou souvislost. Narůstání rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi světa, pokud tento jev a proces považujeme za globální problém, je však do určité míry přímo způsobeno charakterem ekonomické globalizace, neboť zisky nadnárodních společností z výroby, lokalizované v rozvojových zemích, slouží mimo jiné ke kumulaci bohatství ve světě vyspělém.
Ohniska napětí a konfliktů Současná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě. Ale i na Balkáně a Kavkaze. Součastné ekonomické problémy těchto zemí, které se vymanily z různých nadvlád jsou obrovské. Nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji. Moci se zde ujímají silou již domácí uchvatitelé, pučisté, a vojáci. Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešené všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch. Tento proces končí většinou humanitární katastrofou obyvatelstva. Nejvíce se rozmáhá zneužívání tzv. muslimského fundamentalismu, kde fanatičtí bojovníci ničí i za cenu sebeobětování, tak aby upozornily na svůj problém celý svět. Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky (Mosambik, Alžírsko, Egypt) ale i v dříve prosperující Keni a Súdánu, velký náboženský konflikt ohrožuje Indonésii, probíhají vnitřní konflikty v Afganistanu, etnický problém se rozhořel v Zimbabwe, jedním mezinárodním problémem se stal konflikt Indie a Pákistánu.
Použité zdroje Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc. Základy ekologie a ochrany životního prostředí, RNDr. Danuše Kvasničková Základy ekologie, www. seznam.cz, další použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Ilustrace http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cesk%c3%a1 _Wikipedie