5) Kontaminace potravin a veterinárních komodit POPs

5) Kontaminace potravin a veterinárních komodit POPs Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti http://www.vulhm.cz Monitoring lesních ekosystémů s vazbou na potravní řetězec Zpráva o řešení úkolu v roce 2009 Odpovědný řešitel: Ing. Milan Bíba, CSc Spoluřešitelé: Mgr. Kateřina Hellebrandová, Ph.D., Ing. Hana Uhlířová, CSc Souhrn Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech byl v roce 2009, stejně jako v předchozích letech, zaměřen mimo jiné na zjišťování obsahu vybraných organických látek v jedlých houbách a lesních plodech. V průběhu letních a podzimních měsíců 2009 bylo sebráno 75 vzorků jedlých hub, reprezentujících 19 lesních oblastí (LO) a 20 vzorků plodů borůvky černé (Vaccinium myrtillus). Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organické chlorované pesticidy (OCP) byly analyzovány u vybraných 30 vzorků hub a všech 15 vzorků lesních plodů. Ze souboru polycyklických aromatických látek (PAU) byly analyzovány: benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(g,h,i)perylen, benzo(a)pyren, chrysen, dibenzo(a,h)antracen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, acenaften, fluoren, fenathren, anthracen, fluoranthen, pyren, Z reziduí pesticidů byly zvoleny k analýze DDT (p,p -DDE, p,p -DDD, o,p -DDT, p,p -DDT), aldrin, dieldrin, endrin, heptachlor, heptachlorepoxid, hexachlorcyklohexany (HCH) : αhch, βhch, lindan (γhch), Z polychlorovaných bifenylů (PCB) byly vybrány významné kongenery č. 28, 52, 101, 118, 153, 138, 180. Látky ze souboru PAU, které doporučuje komise (2005/108/ES) byly zjišťovány jak v houbách, tak i v lesních plodech. Celkem bylo v sušině jednoho vzorku hub nalezeno maximum 608,7 µg.kg -1 v roce 2007, 1986,8 µg.kg -1 v roce 2008 a 146,89 µg.kg -1 PAU látek v roce 2009. Nejvyšší hodnoty v roce 2007 byly naměřeny ve vzorcích z oblasti Žďárských vrchů, v letech 2008 a 2009 byly nejvyšší hodnoty zjištěny v Beskydech. Hodnota z roku 2009 je ale nesrovnatelně nižší než v roce předchozím. Suma PCB ve vzorcích hub se pohybovala v rozmezí 0-13,88 µg.kg -1 v roce 2005, 0-31,48 µg.kg -1 v roce 2006, 0,77-8,49 µg.kg -1 v roce 2007, 0,05-3,35 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,18-3,15 µg.kg -1 v roce 2009. V lesních plodech byly koncentrace zjištěny v rozmezí 0-6,57 µg.kg -1 v roce 2005, 0-11,47 µg.kg -1 v roce 2006, 0,85-2,22 µg.kg -1 v roce 2007, 0-0,44 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,05-0,28 µg.kg -1 v sušině v roce 2009. Po přepočtu na čerstvý vzorek jsou hodnoty PCB zanedbatelné. Rezidua organických pesticidů jsou hodnocena podle vyhlášky MZd č. 272/2008 Sb. ve znění pozdější vyhlášky MZd č. 387/2008 Sb. platné od 23.10. 2008. Koncentrační rozmezí látek ze skupiny DDT bylo v houbách poměrně široké pohybovalo se v rozmezí 0-15,38 µg.kg -1 v roce 2005, 0-38,94 µg.kg -1 v roce 2006, 0,77-15,12 µg.kg -1 v roce 2007, 0,06-26,69 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,15-5,85 v sušině hub v roce

2009. Všechny vzorky vyhověly maximálnímu limitu reziduí (50 µg.kg -1 ). Výskyt koncentrací DDT v sušině jedlých hub je znázorněn na obrázku 5.1. Obr. 5.1: Průměrné koncentrace DDT v sušině jedlých hub testovaných lesních oblastí v letech 2005-2009. Hexachlorcyklohexany (αhch, βhch) byly v houbách zjištěny v koncentračním rozmezí 0-0,94 µg.kg -1 v roce 2005, 0-8,92 µg.kg -1 v roce 2006, 0,03-0,73 µg.kg -1 v roce 2007, 0,02-0,14 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,03-1,08 µg.kg -1 v roce 2009. Maximum lindanu (γ- HCH) v houbách bylo 0,28 µg.kg -1 v roce 2005, 6,85 µg.kg -1 v roce 2006, 2,05 µg.kg -1 v roce 2007, 1,2 µg.kg -1 v roce 2008 0,21 µg.kg -1 v roce 2009. Od roku 2007 je patrný pokles jak maximálních, tak i průměrných koncentrací měřených OCP. V lesních plodech byl v letech 2008-9 výskyt DDT v porovnání s rokem 2007 nižší. Koncentrace HCH mají rovněž klesající tendenci: 0-0,33 µg.kg -1 v roce 2005, 0-1,31 µg.kg -1 v roce 2006, 0,07-0,4 µg.kg -1 v roce 2007, 0,02-0,20 µg.kg -1 v roce 2008 a <0,02-0,02 µg.kg - 1 v roce 2009. Nejvíce lindanu 0,73 µg.kg -1 a 0,76 µg.kg -1 bylo nalezeno v letech 2006 a 2007, koncentrace v letech 2008-9 byly podobně jako v roce 2005 mnohem nižší. Heptachlor a methoxychlor nebyly v letech 2007-2009 v žádných vzorcích detekovány. 1. Úvod Projekt Monitoring lesních ekosystémů s vazbou na potravní řetězec byl řešen na základě smlouvy o dílo č. 8/MCL/2009, č.j. 3482/2009-17410. Objednatelem je odbor 17410 bezpečnosti potravin a zemědělsko-potravinářského inženýrství. Cílem projektu je posoudit stav zatížení lesních ekosystémů na celém území České republiky látkami, které jsou významné z hlediska potravního řetězce. Projekt úzce navázal na výsledky předchozích

šetření, prováděných v letech 1998 2009 a v souhrnném vyhodnocení vzájemně kompatibilních výsledků komplexně hodnotí celé období 1998 2009. V letech 1998-2009 byly na vybraných plochách monitoringu ICP Forests a několika dalších lokalitách v hojně navštěvovaných rekreačních oblastech sbírány jedlé druhy hub, analyzován obsah rizikových elementů (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb a Zn). Vyhodnocení obsahu těchto prvků ukázalo zvýšený obsah právě těch nejtoxičtějších (Hg, Cd, výjimečně Pb a As). V letech 2001-2009 se zopakovala šetření na několika již dříve prověřených plochách a byly přidány další plochy. V roce 1998 bylo poprvé zařazeno měření obsahů rizikových organických látek (PAU, PCB, OCP) v houbách. Vzhledem k pozitivním nálezům je šetření u hub pravidelně opakováno od roku 2002 a od roku 2004 i u lesních plodů. Téhož roku bylo započato i s měřením cesia 137 v houbách i lesních plodech. Výsledky obsahu rizikových elementů v houbách a měření cesia 137 v houbách i lesních plodech není součástí této inventury. 2. Cíle Provést sběry plodnic jedlých druhů hub a lesních plodů v síti ploch ICP Forests a v dalších oblastech, se zvláštním zřetelem k hojně navštěvovaným rekreačním oblastem a lokalitám. Provést u směsných vzorků z vybraných lesních oblastí analýzy PAU, OCP a PCB a vyhodnotit jejich obsahy 3. Charakteristika analytů Zdroje možného výskytu POPs a chování v prostředí: DDT V ČR není vyráběn a používán, zakázáno používání jako pesticidu v roce 1974. Byl vyráběn ve Spolaně Neratovice jako surovina pro výrobu Neratidinu, Nerakainu a Pentalidolu. Všechny výroby byly ukončeny v letech 1978-1983. Může se nacházet i v emisích spaloven. V prostředí se akumuluje v tukových tkáních. Biologická degradace je zanedbatelná. Jako kontaminant se sleduje i DDE, perzistentní majoritní produkt konverze p,p -DDT. Heptachlor (a heptachlorepoxid) Heptachlor je syntetická chemikálie, která byla v minulosti používána pro hubení hmyzu v domácnostech, budovách a na potravinářských plodinách. Od roku 1988 nebyl pro tyto účely používán. Neexistují žádné přírodní zdroje heptachloru nebo heptachlorepoxidu. Heptachlor je jak produktem štěpení tak i součástí pesticidu chlordan (přibližně 10 % hm.). Heptachlor se váže na půdu velmi silně a do ovzduší se odpařuje pomalu. V půdě může být vstřebáván kořeny rostlin. V ovzduší se může usazovat na listech rostlin a vstupovat do rostlin z kontaminované půdy. Nerozpouští se snadno ve vodě. V půdě a ve vodě se heptachlor mění pomocí bakterií na škodlivější látku, heptachlorepoxid, nebo na jiné, méně škodlivé látky. Do potravního řetězce se může dostat díky živočichům živícím se kontaminovanými rostlinami. Živočichové také mohou měnit ve svých tělech heptachlor na heptachlorepoxid. Heptachlorepoxid se odbourává v životním prostředí velmi pomalu, setrvává v půdě a ve vodě mnoho let. Jak heptachlor tak i heptachlorepoxid jsou bioakumulativní. U člověka se heptachlorepoxid ukládá do tukových tkání.

Tato chemikálie může způsobovat mírné změny na játrech. Studie na lidech, kteří vyráběli nebo používali pesticidy s obsahem heptachloru nezjistily žádné vážné zdravotní následky. Heptachlor zabíjí hmyz tím, že poškozuje jeho nervový systém. Vystavení člověka vysokým dávkám heptachloru by proto mohlo působit na nervový systém, přinejmenším krátkodobě. Hexachlorcyklobenzen (HCB) V ČR zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB není v ČR vyráběn, byl vyráběn ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě tetrachlormethanu vysokotlakou a vysokoteplotní chlorací (pokud je jako suroviny použito aromatických zbytků) ve Spolku Ústí nad Labem, jeho užití a emise nejsou známy. Polychlorované bifenyly (PCB) Značná kontaminace prostředí (stará zátěž) pochází z rozsáhlých aplikací - dielektrikum v kondenzátorech, teplonosné medium, obalové hmoty, nátěry silážních jam a řada dalších. Určité množství PCB je stále evidováno ve funkčních či vyřazených kondenzátorech či se používá jako teplonosná media. PCB se šíří atmosférou jak v plynné podobě, tak i sorbované na pevné částice. Deponované částice PCB se odpařují, atmosférou se přenáší na jiná místa, tzn. že dochází k redistribuci. Toxicita jednotlivých kongenerů se liší, obecně se uvažují vlivy na snižování imunity, reprodukčních procesů a interference s metabolismem lipofilních vitaminů. Běžně se pro určení globální kontaminace sledují tyto indikátorové kongenery : 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180. Hexachlorcyklohexany (HCH ) Technická směs izomerů HCH má omezené aplikace jako meziprodukt chemických výrob. Aplikace produktů HCH obsahující nejméně 99% gama izomeru (lindan) jsou ošetřeny pro: ošetření semen, půdní aplikace přímo do vrchní vrstvy, profesionální nápravné a průmyslové ošetření dřeva (kulatiny, řeziva), lokální insekticid k ochraně zdraví lidí a zvířat, neplošná aplikace pro ošetřování sadby stromů, trávníků, lesních školek a okrasných stromků, interiérové a bytové aplikace. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Z ekotoxikologického hlediska je sledování PAU velice závažné. Některé sloučeniny z tohoto souboru se vyznačují toxickými vlastnostmi pro všechny živé organismy (např. benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, fluoranthen), jako mutageny a karcinogeny. Jiné sloučeniny dráždí dýchací cesty a poškozují játra a ledviny (např. naftalen). Průnik do životního prostředí může být i přirozený (vulkanická činnost), ale především souvisí s antropogenní činností (produkce koksu, lokální topeniště, impregnace dřeva a dřevěných výrobků, výroba hliníku, zpracování ropy a hnědouhelného dehtu, chemický průmysl a výroba barviv). 4. Metodika prací 4.1 Houby

Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech byl v roce 2009 zaměřen na zjišťování obsahu těžkých kovů (TK) v jedlých houbách a ve vybraných vzorcích i na stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), organochlorových pesticidů (OCP) a polychlorovaných bifenylů (PCB). V průběhu letních a podzimních měsíců 2009 (13.5. 29.8.,) bylo sebráno 56 vzorků jedlých hub, reprezentujících 13 druhů a 19 lesních oblastí (LO). 4.2 Lesní plody V průběhu letních měsíců 2009 (3.7. 24.8.) bylo v 11 lesních oblastech nasbíráno 14 vzorků plodů borůvky černé (Vaccinium myrtillus) a 1 vzorek jeřábu sladkoplodého (Sorbus aucuparia L. var. edulis). V 10 vzorcích borůvek byly analyzovány TK a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a organické chlorované pesticidy (OCP). 4.3 Příprava vzorků Plodnice hub byly hned při sběru očištěny od substrátu nožem z nerezové oceli a dopraveny k přenosné sušičce na ovoce (abc electro, model 601). Plodnice byly pokrájeny na plátky přímo na plastová síta sušičky a sušeny podle pokynů výrobce. Lesní plody byly sbírány do plastových krabic a po převezení do laboratoře rovněž usušeny. Usušené vzorky byly podle jednotlivých druhů přemístěny do předem označených (lokalita, datum sběru, druh houby, plodu) papírových sáčků a takto přepraveny do laboratoře. V laboratoři byly ve stejných sáčcích dosušeny v sušárně při 105 C a ihned poté rozemlety. Takto homogenizované byly vzorky uzavřeny do skleněných nádobek (150 ml) a uzavřeny víčky twist. 4.4 Analýzy vzorků Stanovení koncentrací PAU, OCP a PCB vyžadují vzorky o dostatečné hmotnosti. Vzhledem k malému množství některého druhu hub bylo k analýze vybráno jen 30 vzorků, lesní plody byly analyzovány v počtu 10 vzorků. Laboratoř Státního veterinárního ústavu Praha analyzovala ze souboru polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU): fluoranten, benzo(a)anthracen, benzo-a-pyren, benzo(b)- fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo-ghi-perylen, indeno 1,2,3-cd pyren, dibenzo- (a,h)antracen, chrysen, naftalen, acenaften, fluoren, fenatren, anthracen dibenzo(a,i)pyren, dibenzo(a,h)pyren, dibenzo(a,e)pyren, dibenzo(a,l)pyren, 5-methylchrysen, benzo- (j)fluoranthen; ze souboru látek typu DDT: p,p -DDE, p,p -DDD, o,p -DDT, p,p -DDT, ze souboru hexachlorcyklohexanů (HCH) : alfahch, betahch, gamahch (lindan), dále hexachlorbenzen, heptachlor, aldrin, dieldrin, endrin, chlordan, endosulfan a významné kongenery polychlorovaných bifenylů (PCB): 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180. 5. Výsledky 5.1 Polychlorované bifenyly v sušině hub a lesních plodů Zjištěné hodnoty jednotlivých kongenerů PCB v houbách mají v rámci lesních oblastí poměrně velký rozptyl. Suma PCB ve vzorcích hub se pohybovala v rozmezí 0-13,88 µg.kg -1 v roce 2005, 0-31,48 µg.kg -1 v roce 2006, 0,77-8,49 µg.kg -1 v roce 2007, 0,05-3,35 µg.kg -1

v roce 2008 a 0,18-3,15 µg.kg -1 v roce 2009. V lesních plodech byly koncentrace zjištěny v rozmezí 0-6,57 µg.kg -1 v roce 2005, 0-11,47 µg.kg -1 v roce 2006, 0,85-2,22 µg.kg -1 v roce 2007, 0-0,44 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,05-0,28 µg.kg -1 v sušině v roce 2009. Po přepočtu na čerstvý vzorek jsou hodnoty PCB zanedbatelné. Změřené koncentrace sumy PCB v sušině lesních plodů v testovaných lesních oblastech v letech 2005-2009 představuje obr. 5.2. Průměrné koncentrace PCB v houbách v letech 2005-2009 v mapce lesních oblastí jsou znázorněny na obr. 5.3 sloupečkovými grafy. Obr. 5.2: Změřené koncentrace sumy PCB v sušině lesních plodů v testovaných lesních oblastech v letech 2005-2009.

Obr. 5.3: Průměrné koncentrace PCB v sušině jedlých hub testovaných lesních oblastí v letech 2005-2009. 5.2 Organochlorové pesticidy (OCP) v sušině hub a lesních plodů Rezidua pesticidů jsou hodnocena podle vyhlášky MZd č. 272/2008 Sb. (a zákona č. 387/2008 Sb.), platné od 23.10.2008, kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách. Tab. 5.1: Limity pro potraviny rostlinného původu jsou vyjádřeny jako maximální limit reziduí (MLR) v mg.kg -1 (μg.kg -1 ). Druh stanoveného pesticidu Zahrnuje i tyto metabolity MLR mg/kg MLR μg/kg DDT p,p-dde, p,p -DDD, o,p - 0,05 50 DDT, p,p-ddt HCH α-hch, β-hch 0,01 10 heptachlor heptachlorepoxid 0,01 10 Lindan ( γ-hch) 0,01 10 methoxychlor 0,01 10

Tab. 5.2: Zjištěné hodnoty OCP (μg/kg ) v sušině hub v letech 2007 až 2009. OCP rok HCH lindan DDTsuma µg/kg µg/kg µg/kg min 0,03 0,06 0,77 max 2007 0,73 2,05 15,12 prům 0,21 0,71 2,96 min 0,02 0,00 0,06 max 2008 0,50 1,20 26,69 prům 0,14 0,23 1,40 min 0,03 0,02 0,15 max 2009 1,08 1,53 5,85 prům 0,12 0,21 1,50 Koncentrační rozmezí látek ze skupiny DDT bylo v houbách poměrně široké pohybovala v rozmezí 0-15,38 µg.kg -1 v roce 2005, 0-38,94 µg.kg -1 v roce 2006, 0,77-15,12 µg.kg -1 v roce 2007, 0,06-26,69 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,15-5,85 v sušině hub v roce 2009. Všechny vzorky vyhověly maximálnímu limitu reziduí (50 µg.kg -1 ). Hexachlorcyklohexany (αhch, βhch) byly v houbách zjištěny v koncentračním rozmezí 0-0,94 µg.kg -1 v roce 2005, 0-8,92 µg.kg -1 v roce 2006, 0,03-0,73 µg.kg -1 v roce 2007, 0,02-0,14 µg.kg -1 v roce 2008 a 0,03-1,08 µg.kg -1 v roce 2009. Maximum lindanu (γ- HCH) v houbách bylo 0,28 µg.kg -1 v roce 2005, 6,85 µg.kg -1 v roce 2006, 2,05 µg.kg -1 v roce 2007, 1,2 µg.kg -1 v roce 2008 0,21 µg.kg -1 v roce 2009. Od roku 2007 je patrný pokles jak maximálních, tak i průměrných koncentrací měřených OCP. Tab. 5.3: Zjištěné hodnoty OCP v sušině lesních plodů v letech 2007 až 2009. OCP rok HCH lindan DDTsuma µg/kg µg/kg µg/kg min 0,07 0,07 0,43 max 2007 40 0,76 1,8 prům 0,13 0,35 1,05 min 0,02 0,03 0,07 max 2008 0,2 0,26 0,54 prům 0,08 0,14 0,27 min <0,02 0,07 <0,05 max 2009 0,02 0,39 0,33 prům <0,02 0,19 0,21 V lesních plodech byl v letech 2008-9 výskyt DDT v porovnání s rokem 2007 nižší. Koncentrace HCH mají rovněž klesající tendenci: 0-0,33 µg.kg -1 v roce 2005, 0-1,31 µg.kg -1 v roce 2006, 0,07-0,4 µg.kg -1 v roce 2007, 0,02-0,20 µg.kg -1 v roce 2008 a <0,02-0,02 µg.kg - 1 v roce 2009. Nejvíce lindanu 0,73 µg.kg -1 a 0,76 µg.kg -1 bylo nalezeno v letech 2006 a 2007, koncentrace v letech 2008-9 byly podobně jako v roce 2005 mnohem nižší. Heptachlor a methoxychlor nebyly v letech 2007-2009 v žádných vzorcích detekovány.

5.3 Polycyklické aromatické uhlovodíky v sušině hub a lesních plodů Tyto uhlovodíky byly analyzovány v houbách v mikrogramových koncentracích vztaženo na kg sušiny. Jako indikační látku pro výskyt a účinek PAU je nařízením komise (ES) č. 208/2005 určen benzo(a)pyren.. V příloze nařízení jsou stanoveny maximální limity (v µg.kg -1 čerstvé hmotnosti) pro vyjmenované potraviny, mezi které skupina vzorků, které vyšetřujeme zatím nepatří. Limity se pohybují v rozmezí 2-10 µg.kg -1 čerstvého vzorku, tzn. že pro suché houby i lesní plody by byla mezní koncentrace přibližně desetinásobná. Taková koncentrace benzo(a)pyrenu nebyla u žádného vzorku zjištěna. V případě, že bychom připočetli některé z dalších PAU, které doporučuje komise (2005/108/ES) pro rozšířené sledování rozsahu PAU a to na benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(g,h,i)perylen, chrysen, dibenzo(a,h)anthracen a indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, acenaften, fluoren, fenathren, antracen, fluoranthen, dibenzo(a,i)pyren, dibenzo(a,h)pyren, dibenzo(a,e)pyren, dibenzo(a,l)pyren, 5-methylchrysen, benzo(j)fluoranthen, dostaneme již výsledné koncentrace výrazně vyšší. Celkem bylo v sušině jednoho vzorku hub nalezeno maximum 608,7 µg.kg -1 v roce 2007, 1986,8 µg.kg -1 v roce 2008 a 146,89 µg.kg -1 PAU látek v roce 2009. Nejvyšší hodnoty v roce 2007 byly naměřeny ve vzorcích z oblasti Žďárských vrchů, v letech 2008 a 2009 byly nejvyšší hodnoty zjištěny v Beskydech. Hodnota z roku 2009 je ale nesrovnatelně nižší než v roce předchozím. Tab. 5.4: Přehled obsahu PAU (podle 205/108/ES) v sušině hub v letech 2007 2009. PAU benzo(a)anthracen benzo(a)pyren benzo(b) fluoranthen benzo(k) fluoranthene indeno (1,2,3-cd) pyren dibenzo(a,h) anthracen µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg min 0,09 0,09 0,11 0,02 0,33 0,12 0,11 - - 0,12 max 2007 36,76 3,6 6,65 4,71 18,72 10,52 13,72 - - 7,1 prům 5,38 1,02 1,21 0,56 1,74 1,58 1,4 - - 1,21 min 0,05 0,07 0,15 0,07 0,32 0,12 0,11 - - 0,07 max 2008 174,19 90,68 170,3 86,26 40,47 28,46 100,54 - - 232,58 prům 4,99 3,33 5,57 2,95 3,31 1,91 3,94 - - 6,71 min <0,05 <0,05 <0,10 0,02 <0,30 <0,10 <0,10 <0,10 <0,05 <0,05 max 2009 9,68 13,77 17,62 8,99 15,29 1,73 10,93 0,11 2,58 19,21 prům 0,914 0,969 1,64 0,64 1,83 0,32 1,14 0,105 0,624 2,41 benzo(g,h,i) perylen dibenzo(a,i)pyren dibenzo(a,h)pyren chrysen

Tab. 5.5: Přehled obsahu dalších PAU v houbách v letech 2007 2009. Ostatní PAU naftalen acenaften fluoren fenanthren anthracen fluoranthen pyren dibenzo(a,e)pyren dibenzo(a,l)pyren 5-methylchrysen benzo(j)fluoranth en µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg - - - - µg/kg min 0,6 0,74 0,96 11,34 0,31 1,77 1,26 - - - - 17,97 max 2007 123,3 10,95 11,3 142,4 13,9 141,3 63,82 - - - - 608,73 průměr 19,04 1,74 3,65 38,69 1,66 10,76 6,12 - - - - 95,73 min 0,61 0,67 1,11 1,77 0,1 1,01 0,08 - - - - 12,55 max 2008 25,38 6,59 33,13 167,54 13,67 384 509,19 - - - - 1986,8 průměr 4,74 2,81 5,95 36,69 1,22 17,73 15,59 - - - - 107,19 min 0,91 <0,50 0,37 2,25 <0,10 <0,50 <0,40 <0,20 <0,20 <0,50 <0,20 7,34 max 2009 16,21 <0,50 8,47 66,4 1,26 35,31 12,04 2,19 1,29 0,83 <0,20 146,89 průměr 2,41 <0,50 2,285 16,45 0,403 5,85 2,27 0,63 0,51 0,66 <0,20 37,93 PAU-suma Tab. 5.6: Přehled obsahu PAU (podle 205/108/ES) v sušině lesních plodů v letech 2007 2009. benzo(a) anthracen benzo(a) pyren benzo(b) fluoranthen benzo(k) fluoranthene benzo(g,h,i) perylen indeno(1,2,3- cd)pyren dibenzo(a,h) anthracen chrysen µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg µg/kg min <0,05 0,07 <0,1 0,01 0,05 <0,3 <0,1 0,03 0,03 0,25 0,59 0,1 0,05 0,25 0,2 1,62 max 2007 <0,05 0,07 <0,1 1,55 1,49 <0,3 <0,1 0,28 60,89 12,83 3,14 22,36 0,47 3,49 2,39 109 prům <0,05 0,07 <0,1 0,62 0,26 <0,3 <0,1 0,08 28,8 0,91 2,13 16,3 0,29 2,03 1,46 53 min <0,05 <0,05 0,12 0,04 <0,30 <0,10 <0,10 0,15 0,75 <0,50 0,49 4,42 <0,10 <0,50 <0,40 6,7 max 2008 0,59 0,75 1,08 0,56 0,99 0,16 5,58 1,21 4,85 6,26 2,88 18,41 0,22 3,81 2,3 34,4 prům 0,17 0,19 0,32 0,14 0,57 0,13 1,35 0,43 1,91 6,26 0,86 7,89 0,15 1,96 1,09 15,9 min <0,05 <0,05 0,07 0,12 <0,30 <0,10 0,13 1,35 0,03 <0,50 <0,20 0,49 <0,10 <0,50 <0,40 0,2 max 2009 2007 0,33 0 1,08 1,55 1,49 0,16 5,58 1,21 <0,50 12,83 3,14 22,36 0,47 3,81 2,39 prům <0,05 0,38 0,23 0,51 <0,30 <0,10 0,15 3,47 0,36 <0,50 5,3 1,68 11,6 0,24 2,31 1,49 naftalen acenaften fluoren fenanthren anthracen fluoranthen pyren PAU-suma V sušině lesních plodů bylo zjištěno méně látek ze skupiny PAU než v houbách. Průměrná hodnota připadající na jeden vzorek na území ČR činila 52,98 µg.kg -1 v roce 2007, 15,93 µg.kg -1 v roce 2008 a v roce 2009 to bylo již jen 1,49 µg.kg -1. 6. Závěr Dále byla v houbách i lesních plodech nalezena rezidua organochlorových pesticidů DDT, HCH a lindanu (γhch). Všechny vzorky vyhověly požadavkům maximálních limitů reziduí pro potraviny rostlinného původu.

Zjištěné průměrné sumy všech naměřených polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v houbách v roce 2009 se pohybují pod limitní hodnotou danou pro jiné komodity (2005/108/ES a 208/2005/ES). V předchozích letech 2007-8 několik vzorků hub vykázalo více jak desetinásobné překročení této hodnoty, ale v roce 2009 byl výskyt vyšších hodnot minimální. V lesních plodech bylo zjištěno méně látek ze skupiny PAU a všechny byly zjištěny v nižších koncentracích. Koncentrace polychlorovaných bifenylů vykazují nízké hodnoty a nepředstavují riziko. 7. Použitá literatura Andreae H., 1996 : Ecological Impacts of Some Heavy Metals related to Long-range Armospheric Transport. Materiál UN/ECE ICP Forests, Sächsische Landesanstalt für Forsten 1996. Anonym : Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států, UN/ECE/CLRTAP 1998 Bíba M., Vícha Z., Oceánská Z., Jařabáč M.: Zalesněná povodí a jejich vliv na vodní režim krajiny. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Krajinné inženýrství 2005 - Voda v krajině 21. století, Česká společnost krajinných inženýrů, Pardubice 8 9. 12. 2005, 230 236, ISBN 80-903258-4-X Bíba, M., Vícha, Z., Oceánská, Z.: Chemismus vody drobných vodních toků ve vodohospodářsky významných lesních oblastech ČR. Zprávy lesnického výzkumu 2/2007, s. 132-137 Böhm S. a kol., 1996 : Hodnocení stavu životního prostředí. Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích v roce 1995. VŠCHT Praha, 171 s. Berg T., Royset O., Steinnes E., Vadset M., 1995 : Environ. Pollution 88, 67 De Vries,W., G.J.Reinds, H.D. Deelstra, J.M. Klap and E.M. Vel, 1998. Technical report. EC- UN/ECE, 1998, Brussels, Geneva, 193 pp. Kloke, A., Sauerbeck, D.R., Vetter, H., 1984: The Contamination of Plants and Soils with Heavy Metals and the Transport of Metals in the Terrestrial Food Chains. In: Changing Metal Cycles and Human Health. Herausgeber: J. O. Nriagu. Springer Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo : 113-141. Lochman, V., Bíba, M., Fadrhonsová, V.: Chemismus vody ve vazbě na změny imisního zatížení. Kapitola v knize: Les a voda v srdci Evropy (ed. Vančura, K.), s. 219 227, MZe ČR a ÚHÚL Brandýs n. L., 2007, ISBN 978-80-7084-634-6 Markert et al., 1996 : The Science of the Total Environment 193, 85 Müller, P. Hanák, J. Kašparec, I. (2002): Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Jeseníky Ostrava. Závěrečná zpráva za řešení geologického úkolu, MS ČGS Praha. Brno. Müller, P. Hanák, J. Kašparec, I. (2005): Průzkum distribuce 137Cs a dalších vybraných radionuklidů a kovových prvků v povrchové vrstvě hornin oblasti Králický Sněžník-Orlické hory. Etapová zpráva za řešení geologického úkolu MŽP, MS ČGS Praha. Brno. Sucharová J. a Suchara I., 1998 : The Science of the Total Environment 223, 37

Sucharová J. a Suchara I., 2004: Chemosphere 57, 1389 Rühling A., 1994 : Atmospheric Heavy Metal Deposition in Europe - estimations based on moss analysis. Nord, 9 Tyler, G., 1992. Critical concentrations of heavy metals in the mor horizon of Swedish forests. Swedish Environmental Protection Agency Report 4078. Uhlířová, H., Fadrhonsová, V., Bíba, M., Lochman, V.: Depozice a pohyb vybraných látek v lesních ekosystémech s vazbou na potravní řetězec. Chemické listy, 96, 2002, 598 606 UN-ECE, 1998. International Co-operative Programme on Assessment and Moniotoring of Air Pollution Effects on Forests. MANUAL on methods and criteria for harmonized sampling, assessment, monitoring and analysis of the effects of air pollution on forests. 4th edition, Hamburg, Germany. Vanmechelen, L., Groenemans, R., Van Ranst, E., 1997: Forest Soil Condition in Europe, Forest Soil Co-ordinate Centre, EC - UN/ECE, Brussels, Geneva 261 s. http://www.geology.cz/extranet/vav/geochemie-zp/cesium-137 8. Související legislativa Hodnocení reziduí pesticidů Vyhláška MZd č. 272/2008 Sb. ve znění pozdější vyhlášky MZd č. 387/2008 Sb. platné od 23.10. 2008 Hodnocení těžkých kovů Vyhláška č. 305/2004 Sb. částečně nařízení 1881/2006/ES Výskyt a účinek PAU (ES) č. 208/2005 Rozšířené sledování rozsahu PAU 2005/108/ES Zjišťování nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin platné pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii Vyhláška č. 307/2002 Sb. Hygienické požadavky na pitnou vodu Vyhláška č. 252/2004 Sb.

Státní veterinární správa ČR http://www.svscr.cz/ Zpráva: Kontaminace potravinového řetězce cizorodými látkami, situace v roce 2009 Vypracovali: MVDr. Jiří DRÁPAL - SVS ČR, oddělení bezpečnosti potravin MVDr. Veronika STŘECHOVÁ SVS ČR, oddělení bezpečnosti potravin RNDr. Karla FRGALOVÁ Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Brno Ing. Alena HONZLOVÁ - Státní veterinární ústav Jihlava Ing. Jan ROSMUS - Státní veterinární ústav Praha Ing. Alena ŠIMÁKOVÁ - Státní veterinární ústav Olomouc RNDr. Mirjana KOLÁČKOVÁ Státní veterinární ústav Olomouc Ing. Petr HEDBÁVNÝ SVS ČR, odbor informačních a komunikačních technologií 1. Úvod Zpráva za rok 2009 uvádí výsledky a hodnotí stav v obsahu reziduí a kontaminantů (tzv. cizorodých látek) v krmivech, u živých zvířat na farmách, v surovinách a potravinách živočišného původu. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů, doplněných krátkými komentáři k obsahu reziduí a kontaminantů u jednotlivých druhů vzorků. Jedná se o výsledky pravidelného sledování (monitorování) reziduí a kontaminantů prováděného v souladu se směrnicí Rady 96/23/EC a 96/22/EC, rozhodnutí Komise 97/747/EC a 98/179/EC, které jsou transponovány do vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů. Plán monitoringu na kalendářní rok a výsledky za uplynulý rok jsou předkládány Komisi EU ke schválení, vždy nejpozději k 31. březnu. U některých druhů vzorků jsou zde uvedeny i výsledky podezřelých vzorků (cílené vyšetření) a opakovaného vyšetřování. Tato vyšetření jsou reakcí na zjištění nevyhovujících hodnot u vzorků analyzovaných v rámci monitoringu, nebo se provádí cíleně, případně v rámci mimořádných akcí, z důvodu ověření určitého stavu nebo podezření při možném výskytu reziduí léčiv nebo neoprávněného použití nepovolených látek, případně se tato vyšetření provádí cíleně v oblastech s vyšší zatížeností prostředí některými kontaminanty. Provádění těchto vyšetření, jejich vyhodnocení ve vztahu k legislativou daným limitům a sběr dat do centrální databáze jsou součástí systému státního dozoru nad produkcí zdravotně nezávadných potravin a krmiv prováděného Státní veterinární správou ČR (SVS ČR). V případech, kdy jsou laboratorními testy zjištěny nevyhovující hodnoty některého ze sledovaných analytů, postupují orgány veterinární správy tak, aby formou stanovených opatření zabránily dalšímu šíření škodlivin potravinovým řetězcem, včetně stažení zdravotně závadného zboží z obchodní sítě a případně nařízené konfiskace vzorkované suroviny nebo potraviny. Jednotlivé vzorky určené k laboratornímu vyšetření jsou vždy odebírány pověřenými veterinárními inspektory. Na farmách je odběr vzorků od živých zvířat, případně souvisejících krmiv a vod k napájení hospodářských zvířat, zaměřen cíleně na průkaz použití nepovolených látek nebo přípravků a jejich reziduí. Na základě dostupných informací o případném neoprávněném použití povolených látek nebo přípravků, nebo při podezření na přítomnost reziduí veterinárních léčivých přípravků (VLP), nebo pesticidů, provádí se cílený odběr těchto suspektních partií zboží nebo zvířat. V případě zjišťování obsahu kontaminantů (např.

chemických prvků, průmyslových kontaminantů) u surovin a potravin živočišného původu je zvolen systém náhodného výběru vzorků, pokud tu však není důvodné podezření na vyšší zátěž prostředí (např. průmyslové oblasti). Počty plánovaných vzorků pro chemické analýzy vycházejí z legislativou daných výpočtových vzorců, které jsou odvozeny z počtu poražených jatečných zvířat v uplynulém roce, z objemu produkce mléka, vajec a medu, dále z počtu a druhu jednotlivých výrobců potravin a dalších provozů, které se zabývají manipulací s živočišnými produkty a jsou pod veterinárním dozorem. Jedná se o úřední vzorky, jejichž vyšetření je hrazeno z rozpočtu SVS ČR. Výsledky vyšetřování krmiv, surovin a potravin živočišného původu byly posuzovány podle legislativy platné v době odběru vzorku, jednak podle platných vyhlášek k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, týkajících se maximálních limitů reziduí (MLR), nejvyšších přípustných množství (NPM) a přípustných množství (PM), tj. obecně hygienických limitů, ale také podle příslušných nařízení, zvláště nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EHS), 2377/1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu. Ke krmivům se vztahuje zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláška č. 356/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Potraviny a suroviny živočišného původu byly posuzovány z hlediska obsahu reziduí a kontaminantů v roce 2009 podle vyhlášky č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a extrakčních látek při výrobě potravin, vyhlášky č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách (s odkazy na příslušná nařízení Komise), vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v živočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 381/2007 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění pozdějších předpisů. Obsah dioxinů v krmivech byl hodnocen podle vyhlášky č. 356/2008 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Suroviny a potraviny živočišného původu byly posuzovány podle nařízení Komise č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Obsah zjišťovaných látek ve vodě používané k napájení hospodářských zvířat byl posuzován podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Vyšetřování vzorků bylo provedeno v laboratořích státních veterinárních ústavů (dále jen SVÚ) v Praze, Jihlavě, Olomouci a dále v Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL). Chemické a toxikologické laboratoře SVÚ jsou akreditovány Českým institutem pro akreditaci (ČIA), pravidelně se zúčastňují vyšetřování kontrolních vzorků a jejich laboratorní metody jsou validovány. Vzorky na přítomnost dioxinů byly vyšetřovány v SVÚ Praha. V roce 2009 bylo v rámci monitoringu cizorodých látek provedeno celkem 74 449 vyšetření (v roce 2008: 69 806 vyšetření), z toho 69 776 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, dále 3 093 jako cílená vyšetření suspektních vzorků a 1 580 vyšetření u vzorků

dovážených komodit. V hodnoceném roce bylo celkové zastoupení nevyhovujících nálezů 0,18 %, což je prakticky stejné jako v loňském roce (0,17 %). V celém textu této zprávy je třeba věnovat pozornost rozlišení, zda vzorek vyhovuje nebo nevyhovuje hygienickému limitu (MLR, NPM) daného platnou legislativou, nebo zda překračuje, nebo nepřekračuje akční, pracovní limit, tedy hodnotu, která v současné době (po vstupu do EU, kdy některé hygienické limity přestaly platit) slouží jako orientační hodnota pro dlouhodobé sledování. Týká se to především těžkých kovů a tyto limity jsou v tabulkách označeny hvězdičkou (*). Data jsou zpracována především do tabulek, ke kterým přikládáme následující vysvětlivky: n počet vyšetření, pozit. počet pozitivních vyšetření (jejich výsledek byl větší než detekční limit dané metody), %poz. procentový podíl pozitivních vyšetření, n+ počet nevyhovujících vyšetření, překračujících platný hygienický limit, %+ procentový podíl nevyhovujících vyšetření, medián střední hodnota souboru výsledků (je-li méně než polovina výsledků pozitivních, je tato hodnota vyjádřena zkratkou n.d. = no detected), průměr aritmetický průměr souboru výsledků (u vzorků s výsledkem vyšetření pod detekčním limitem se do průměru započítává polovina hodnoty detekčního limitu, u výsledků kvalitativních je zde místo čísla uvedena zkratka kval.), 10 % kvantil minimální hodnota po vyloučení odlehlých výsledků (je-li méně než 90 % výsledků pozitivních, je tato hodnota vyjádřena zkratkou n.d. = no detected), 90 % kvantil maximální hodnota po vyloučení odlehlých výsledků (je-li méně než 10 % výsledků pozitivních, je tato hodnota vyjádřena zkratkou n.d. = no detected), Maximum nejvyšší hodnota souboru výsledků. Druhá část tabulek představuje rozložení výsledků vzhledem k hygienickému limitu (vyjádřeno v %). Pravidelné odběry vzorků na určený rozsah vyšetření tvoří několikaletou časovou řadu, která dovoluje konstrukci grafů a možnost vyjádření trendů v obsahu jednotlivých škodlivin v konkrétních druzích potravin nebo krmiv. Prezentované mapy míst odběrů vzorků jsou založeny na lokalizaci pomocí katastrálních území nebo základních sídelních jednotek. 2. Krmiva Vyšetřování krmných surovin a krmných směsí na obsah chemických prvků, zbytků pesticidních látek, nepovolených veterinárních léčiv, přítomnost mykotoxinů, případně antikokcidik v krmivech pro finální fázi výkrmu je součástí kontroly zdravotní nezávadnosti v rámci veterinárního hygienického dozoru. Krmiva s vyšším než přípustným obsahem kontaminujících látek a reziduí mohou být významným zdrojem potenciální zdravotní závadnosti surovin a potravin živočišného původu. Proto se veterinární dozor soustředí na ta krmiva a krmné suroviny, které tvoří významnou složku v krmné dávce určitého druhu jatečních zvířat, nebo mohou být, na základě zkušeností z minulých let, zdrojem kontaminace. 2.1. Krmné suroviny živočišného původu Vyšetřování krmných surovin a krmiv živočišného původu na přítomnost cizorodých látek se soustředilo na dovážené rybí moučky a na některé výrobky asanačních ústavů

(kafilerní tuky). Předmětem našeho sledování byly krmné rybí moučky obchodované na území EU, nebo dovezené z jihoamerické oblasti (z Peru) a okolí Baltského moře z hlediska sledování hodnot dioxinů (polychlorovaných dibenzo - p - dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů /PCDD/PCDF/), a dioxin-like PCB (PCB s dioxinovým účinkem /DL-PCB/) a sumy PCDD/F-PCB a bromovaných zpomalovačů hoření (BFR používaných k omezení hoření v hořlavých materiálech, mají chronickou toxicitu, dlouhodobě přetrvávají v prostředí a kumulují se v biologických systémech). U vzorků rybích mouček nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyšší podíl na celkové hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má zastoupení mono-ortho PCB (DL-PCB) a non-ortho PCB. Limity pro dioxiny a sumu dioxinů a DL-PCB nebyly překročeny, zjištěné hodnoty nedosahovaly 50 % přípustného množství. Bromované zpomalovače hoření (BFR) nebyly zjištěny v měřitelných koncentracích. Stejná zjištění byla i u kafilerních tuků, kde též všechny vzorky vyhověly jak v obsahu dioxinů, tak i koncentrace BFR byly prakticky neměřitelné. Všechny vzorky rybích mouček (zahraničního původu) vyhověly platným limitům pro sledovaná rezidua chlorovaných pesticidů, PCB a toxafenu. Z tohoto pohledu je kvalita rybích mouček zcela vyhovující. Tab. 5.7: Výsledky vyšetření krmných rybích mouček (hodnoty v mg/kg, fialová pole ng.kg -1, oranžová pole µg.kg -1 ). Analyt n pozit. %poz. n+ %+ medián průměr 10% kvantil 90% kvantil maximum B3a alfa-hch 11 1 9,1 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. 0,002 B3a beta-hch 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a chlordan 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a DDT (suma) 11 9 81,8 0 0,0 0,001 0,004 n.d. 0,015 0,017 B3a dieldrin 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a endosulfan - suma 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a endrin 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a gama-hch (lindan) 11 1 9,1 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. 0,001 B3a heptachlor 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a hexachlorbenzen 11 3 27,3 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. 0,000 0,000 B3a PCB - suma kongenerů 14 10 71,4 0 0,0 0,001 0,005 n.d. 0,028 0,042 B3a toxafen (suma kongenerů) 11 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a WHO-PCDD/F-PCB-TEQ 3 3 100,0 0 0,0 0,549 0,615 - - 0,896 B3a WHO-PCDD/F-TEQ 3 3 100,0 0 0,0 0,256 0,285 - - 0,363 B3f 2,2',3,4,4',5',6-HeptaBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4'-TetraBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5-PentaBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5,5'-HexaBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5,6'-HexaBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',6-PentaBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,4,4'-TriBDE 3 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. 2.2. Kompletní a doplňková krmiva Rezidua pesticidů, dioxinů a PCB nepřekročily v žádném vzorku stanovené limity. 3. Potraviny živočišného původu Vzorky surovin a potravin pro vyšetřování obsahu reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) byly odebírány přímo na zemědělských farmách, dále u výrobců, zpracovatelů, případně i distributorů. Analyzované vzorky potravin živočišného původu nepocházely tedy z obchodní sítě, i když mnohé z finálních výrobků byly vzorkovány z obchodních balení. Vzorky syrového mléka byly odebírány na farmách ze sběrných tanků, vejce v třídírnách a balírnách vajec, med ve sběrnách nebo v závodech na zpracování medu.

3.1. Mléko a mléčné výrobky V rámci monitoringu byly odebírány směsné vzorky syrového kravského mléka na farmách, v případě ovčího a kozího syrového mléka jen v oblastech s vyšším počtem chovaných ovcí nebo koz. Vzorky mléčných výrobků pocházely přímo z výrobních závodů. 3.1.1. Syrové kravské mléko Vyšetřením vzorků syrového kravského mléka se neprokázaly nadlimitní hodnoty chlorovaných pesticidů, organofosforových insekticidů ani polychlorovaných bifenylů (PCB). Všechny naměřené koncentrace sledovaných reziduí ležely v intervalu do 50 % hodnot hygienických limitů. Také obsah dioxinů a suma dioxinů a DL-PCB zdaleka nedosahoval 50% hodnot maximálních limitů (3,0 pg/g tuku WHO-PCDD/F-TEQ a 6,0 pg.g-1 tuku WHO- PCDD/F-PCB-TEQ). Obr. 5.4: Vzorkování syrového kravského mléka.

Tab. 5.8: Výsledky vyšetření syrového kravského mléka. Syrové kravské mléko - monitoring (hodnoty v µg/kg) mg/kg mg/kg tuku pg/g tuku Analyt n pozit. %poz. n+ %+ medián průměr 10% kvantil 90% kvantil maximum B3a alfa-hch 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,001 n.d. n.d. n.d. B3a beta-hch 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,001 n.d. n.d. n.d. B3a chlordan 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a DDT (suma) 33 24 72,7 0 0,0 0,006 0,011 n.d. 0,031 0,059 B3a dieldrin 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,001 n.d. n.d. n.d. B3a endosulfan - suma 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a endrin 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,002 n.d. n.d. n.d. B3a gama-hch (lindan) 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,000 n.d. n.d. n.d. B3a heptachlor 33 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,001 n.d. n.d. n.d. B3a hexachlorbenzen 33 11 33,3 0 0,0 n.d. 0,002 n.d. 0,005 0,010 B3a PCB - suma kongenerů 38 4 10,5 0 0,0 n.d. 0,003 n.d. 0,005 0,017 B3a WHO-PCDD/F-PCB-TEQ 5 5 100,0 0 0,0 1,400 1,390 - - 1,460 B3a WHO-PCDD/F-TEQ 5 4 80,0 0 0,0 0,722 0,657 - - 0,784 B3f 2,2',3,4,4',5',6-HeptaBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4'-TetraBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5-PentaBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5,5'-HexaBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',5,6'-HexaBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,2',4,4',6-PentaBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. B3f 2,4,4'-TriBDE 5 0 0,0 0 0,0 n.d. 0,100 - - n.d. 3.1.2. Syrové ovčí a kozí mléko Ve vzorcích ovčího a kozího mléka nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty reziduí pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Všechny naměřené koncentrace ležely v intervalu do 50 % úrovně hygienických limitů. Toto příznivé zjištění je stejné jako v minulých letech. 3.1.3. Konzumní mléko, smetana a čerstvé máslo Ve vzorcích konzumního mléka, smetany a čerstvého másla nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Všechny hodnoty ležely v intervalu do 50 % hygienických limitů. Ve vzorcích másla nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyšší podíl na celkové hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má zastoupení mono-ortho PCB (DL- PCB). 3.1.4. Tvarohy a ostatní mléčné výrobky Ve skupině tvarohů a ostatních (převážně zakysaných) mléčných výrobků a sušeného mléka, nebyly zjištěny nadlimitní koncentrace žádného ze sledovaných chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). 3.1.5. Tvrdé sýry U tvrdých sýrů nebyly zjištěny nadlimitní koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Zjištěné koncentrace ležely do 50 % hodnot stanovených limitů. Toto zjištění je stejné jako v předchozích letech.

3.1.6. Tavené sýry, ostatní sýry Všechny vzorky tavených sýrů (a ostatních sýrů) vyhověly hygienickým limitům, nebyla zjištěna žádná nadlimitní hodnota sledovaných cizorodých látek (chlorovaných pesticidů a PCB). Všechny naměřené hodnoty byly na hranici detekčních schopností analytických metod. Obsah všech sledovaných analytů ležel v intervalu do 50 % hodnot hygienických limitů. 3.1.7. Kojenecká a dětská výživa Vyšetřování bylo zaměřeno na počáteční a pokračovací dětskou výživu s podílem živočišných surovin. U tohoto druhu výrobků nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Všechny výsledky vyšetření reziduí pesticidů podle směrnice 1999/21/EC, Všechny výsledky vyšetření pesticidů dle směrnice 1999/21/ES (ve znění směrnice 2006/141/ES) vyhověly požadovaným maximálním reziduálním limitům (MRL). Hodnoty obsahu dioxinů byly velmi nízké, obsah bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) nebyl prokázán. 3.2. Slepičí vejce U tuzemských konzumních vajec, odebraných v třídírnách vajec, nebyly zjištěny nadlimitní koncentrace chlorovaných pesticidů a také nebyly prokázány měřitelné hodnoty reziduí polychlorovaných bifenylů a dioxinů. Ve vzorcích vajec nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). Výsledky sumy dioxinů a DL-PCB (PCDD/F-PCB) vzorků vajec spadají do 50 % hodnoty limitu. 3.3. Křepelčí vejce U křepelčích vajec nebyly zjištěny koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) nad úroveň 50 % hodnot hygienických limitů, všechny vzorky bezpečně vyhověly. 3.4. Masné výrobky a masové konzervy Obsah reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) ve skupině masných výrobků a drůbežích masných výrobků odráží jednak jejich koncentraci v základní surovině, ale také v ostatních technologických surovinách používaných při výrobě. 3.4.1. Masné výrobky a drůbeží masné výrobky Obsah reziduí chlorovaných pesticidů v masných výrobcích z červeného masa (hovězí, vepřové) a drůbežího masa nepřekročily u všech vzorků stanovené hygienické limity. Výsledky všech vyšetření byly v intervalu do 50 % hodnot hygienických limitů.

V grafickém vyjádření je zřejmý neustálý pokles obsahu DDT a PCB v masných výrobcích za posledních 20 let, respektive ustálení jejich koncentrací v masných výrobcích na nízkých hodnotách vzhledem k hygienickým limitům v posledních letech. Graf 5.1: Průměrný obsah sumy PCB v potravinách a surovinách (1990-2009).

Graf 5.2: Průměrný obsah DDT v potravinách a surovinách (1990-2009).

3.4.2. Masové a drůbeží masové konzervy U všech vzorků masových a drůbežích masových konzerv nebyly zjištěny nadlimitní koncentrace organochlorových sloučenin. Všechny hodnoty ležely v intervalu do 50 % hygienických limitů. Stejné zjištění bylo i v minulých letech. V grafickém vyjádření je zřejmý neustálý pokles obsahu DDT, PCB a chemických prvků v masných výrobcích za posledních 20 let, respektive ustálení jejich koncentrací v masných konzervách na nízkých hodnotách vzhledem k hygienickým limitům v posledních letech. 3.5. Med Vzorky tuzemského medu pro vyšetření obsahu cizorodých látek byly odebírány ve výkupnách medu nebo v závodech na zpracování medu. Měřitelné koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) nebyly prokázány. Je to stejně příznivý stav jako v loňském roce a předchozích letech. 3.6. Potraviny z moře a výrobky ze sladkovodních ryb Skupina potravin z moře a výrobků ze sladkovodních ryb představuje převážně mořské ryby dovážené buď k dalšímu zpracování (marinování, uzení aj.) v tuzemsku, nebo jako již hotové výrobky (rybí konzervy), ale také syrové zamražené ryby a jiné živočichy z moře (tzv. sea food ). U mořských ryb a výrobků včetně výrobků ze sladkovodních ryb nebyly zjištěny nadlimitní koncentrace chlorovaných pesticidů, toxafenu a polychlorovaných bifenylů (PCB). 4. Hospodářská zvířata U jatečných zvířat se prováděl odběr vzorků krve a moče na farmách (průkaz používání nepovolených hormonálních látek) a odběr vzorků tkání poražených zvířat na jatkách pro zjištění přítomnosti kontaminantů a reziduí, včetně nepovolených hormonálních, růstových a zklidňujících přípravků. 4.1. Skot 4.1.1. Telata V telecím mase, játrech ani v ledvinách nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty chlorovaných pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). 4.1.2. Mladý skot do dvou let stáří Obsah chlorovaných pesticidů, polychlorovaných bifenylů (PCB) a reziduí organofosforových insekticidů ve všech případech vyhověl požadovaným limitům. Všechny hodnoty byly v intervalu do 50% stanovených limitů. Ve vzorcích svaloviny nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů

(po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyšší podíl na celkové hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má zastoupení kongenerů mono-ortho PCB (DL-PCB). Obsah bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) nebyl zjištěn v měřitelných koncentracích. 4.2. Ovce a kozy U ovcí a koz nebyly ve svalu, v játrech a v ledvinách poražených zvířat a ani v moči živých zvířat zjištěny nevyhovující koncentrace sledovaných cizorodých látek. 4.3. Prasata Všechny vzorky vepřového masa, jater a ledvin vyšetřené v rámci monitoringu vyhověly hygienickým limitům pro chemické prvky, chlorované pesticidy a rezidua veterinárních léčiv. Všechny naměřené hodnoty ležely v intervalu do 50% limitů a nebo nebyla prokázána měřitelná množství. Ve vzorcích svaloviny nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). V jednom případě hodnota dioxinů (PCDD/F) byla na hranici limitu, vyhověla však po započtení nejistoty měření. Vyšší podíl na celkové hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má zastoupení kongenerů non-ortho a mono-ortho PCB (DL-PCB). Výsledky dioxinů (PCDD/F) u dvou vzorků svaloviny byly v rozpětí od 75 do 100 % hodnoty limitu. Grafické vyjádření průměrných výsledků vyšetření vepřového masa na obsah DDT a PCB jednoznačně dokumentuje trvale klesající obsah těchto kontaminantů. 4.4. Drůbež Vzorky drůbeže hrabavé a vodní byly odebírány na porážkách drůbeže v jatečné váze nebo byl proveden odběr vzorků drůbeže i před plánovaným termínem porážky přímo na farmě. 4.4.1. Hrabavá drůbež Ve svalovině kuřecích brojlerů nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty sledovaných chlorovaných pesticidů, ostatních pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB). Také nebyly zjištěny nevyhovující koncentrace dioxinů a DL-PCB vyjádřených v jednotkách toxických ekvivalentů (po přepočtu faktory toxické ekvivalence WHO-TEF) Světové zdravotnické organizace (WHO). Vyšší podíl na celkové hodnotě sumy dioxinů a DL-PCB má zastoupení kongenerů non-ortho a mono-ortho PCB (DL-PCB). V jednom případě byla hodnota sumy dioxinů a DL-PCB (PCDD/F-PCB) na hranici limitu, vzorek vyhověl po započtení nejistoty měření. Obsah bromovaných zpomalovačů hoření (BFR) nebyl měřitelný.