Neoral Č. I.Chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc *
podle indikace a jejich aplikace (profylaktické a terapeutické) podle mechanismu účinku (spádové - gravitační, přepadové, sací podtlakové a kapilární - vzlínavé) podle komunikace ze zevním prostředím (otevřené a zavřené) podle způsobu odběru substance (aktivní napojené na aktivní zdroj podtlaku, pasivní ) podle typu a tvaru drenážního materiálu (trubicové, pruhy gázy např.vazelinové longety, latexové tzv. rukavicové, a Penrose dreny) podle použitého materiálu (syntetické a pozměněné přírodní)
Biostabilita - schopnost materiálu odolávat tkáňové odezvě, účinku sekretů a bakterii Biokompatibilita vliv cizího materiálu na tkáně a organizmus (celkově i místně) materiály: syntetické - polyuretan, silikon vysoká kompatibilita polyvinylchlorid inkompatibilní změněné přírodní materiály - latex,měkká guma - malá biostabilita Optimální drenáž má být termosenzitivní, apyrogenní, inertní a účinná
Eliminace patologických tekutých produktů (pus, střevní obsah, výpotek atd.) Odstranění volné nitrobřišní tekutiny dříve než může být původcem komplikací (žluč, pankreatické šťávy, lavážní tekutina) Signalizační funkce, stále ještě podceňovaná při akutním krvácení (povolená ligatura, trauma hrudníku apod.) Restituční účinek (příklad rozvinutí plíce při hrudní drenáži) V žádném případě drén nemůže suplovat pečlivé stavění krvácení!!!
Anatomické poznámky: Nejnižší místa dutiny břišní u ležícího pacienta: Oba subfrenické prostory Oba parakolické prostory Prostor omentální burzy Excavatio Douglasi
Technické poznámky Drény zásadně vyvádíme navenek mimo operační ránu (výjimkou je využití malých incizích po trokarech u laparoskopických výkonu) Varujeme se umístění drénů přímo k anastomóze Ponecháváme v dutině břišní jen nezbytně nutnou dobu (vstupní brána infekce, dekubitální léze)
Zvláštní aspekty: Drenáž u NPB spojených s difuzní peritonitidou Zpravidla se používají 3 až 5 silných trubicových drénů (silastik) Zavádí se přímo do místa ložiska infekce Zavádí se do místa kde by se mohly tyto kolekce vytvořit Používají se k laváži nitrobřišních prostorů antiseptickým roztokem (Braunol 1 : 20)
Trendy: V posledních letech narůstá význam minimálně invazivních metod cestou perkutánní drenáže Pod US kontrolou Pod CT kontrolou Podmínkou je dostupnost ložiska bez nebezpečí poranění orgánů dutiny břišní či vedlejší tělní dutiny Pokud tyto drenáže selhávají, pak je to nejčastěji pro malý průsvit drénů (pig tail)
Zvláštní aspekty: Nitrobřišní absces Perkutání drenáž (pod CT či ultrazvukovou kontrolou může být provedena v 75% a úspěšnost má až 80%) Chirurgická drenáž intraperitoneální - je metodou volby není-li k dispozici lékař s patřičnou erudicí (intervenční radiolog) jsou-li pochybnosti o úspěchu drenáže přetrvává-li septický stav navzdory úspěšné drenáži (nevysvětlitelná jiná příčina) ukazuje-li kontrolní CT či ultrazvukové vyšetření na nedostatečnou drenáž Chirurgická drenáž extraperitoneální Při této drenáži nedochází ke kontaminaci dutiny břišní (periappendikulární absces)
Zvláštní aspekty: Drenáž v hepatopankreatobiliární chirurgii: K zajištění průchodnosti žlučových cest či jejich anastomóz (drény, stenty) Vnitřní drenáž žlučových cest: endoskopickou cestou ERCP Zevní drenáž - intervenčním radiologem PTC, nebo peroperačně (drenáž Voelckerova) Zevně vnitřní diahepatální drenáž (Smith, ev.smith-praderi) Po chirurgických výkonech Kherova drenáž (T drén) umožňuje dekompresi žl.cest, vyšetření (cholangiografii)
Indikace drenáží: Jako úkon samostatný diagnostická punkce pohrudniční dutiny drenáž pneumotoraxu (spontáního,tarumatického či iatrogenního) drenáž hemotoraxu, fluidotoraxu, empyému nebo chylotoraxu Ke konci operace v pohrudniční dutině
Drenáž hemotoraxu indikace pro torakotomii krvácení z drénu, které přesahuje 300 ml/h po dobu tří hodin odpad z drénů 200 ml/h po dobu pěti hodin zvětšování zastření na rentgenovém snímku hrudníku při výše uvedených ztrátách přetrvávání hypotenze a příznaků hypovolemie při adekvátní náhradě krevních ztrát pokud není jiný možný zdroj krvácení
Technické poznámky Drény zásadně zavádíme v mezižebří blíže hornímu okraji dolního žebra totéž platí i pro punkci (vyvarujeme se tím poranění cévně nervového svazku) Podle charakteru evakuované substance je voleno místo prostupu drénu hrudní stěnou drenáž volného plynu 2. mezižebří v medioklavikulární čáře nebo ve 4. 5. mezižebří v přední axilární čáře drenáž tekutiny střední či zadní axilární či ev. skapulární čára 6. 8. mezižebří Drén je zaváděn technikou punkce či tupé disekce
TECHNIKA PUNKCE
TECHNIKA TUPÉ DISEKCE
Drenáž hrudníku po pneumonektomii 70% amerických chirurgů hrudník nedrénuje
Heimlichova chlopeň
Nejčastější chyby při hrudní drenáži Chybná indikace hrudní drenáže Nevhodně zvolené místo punkce (oblast nad 2.mezižebřím, pod 7.mezižebřím, dorzálně od axilární čáry, mediálně od medioklavikulární čáry, dolní okraj žeber). Safe triangle Nedostatečná lokální anestezie Poranění plíce Tenzní PNO Nepřiměřeně vysoké hodnoty podtlaku Neodborné ošetřování celého systému Ucpávka drénu
Problematika drenáží je i v době posunu k miniinvazivním chirurgickým technikám stále aktuální Pokud jsou dodržena veškerá pravidla zavedení drénu (indikace, použité materiály, technika zavedení a jsou zohledněny kontraindikace) potom jsou drény spolehlivým pomocníkem podávající jak přehled chirurgovi o dění v tělesných dutinách či operačním poli tak lékařům v intenzivní pooperační péči při odhalení komplikací. V dostupné zahraniční i naší literatuře se v poslední době objevily pouze dvě publikace zabývající se touto problematikou a to Infekce v chirurgii autorů Karel Novák, Zdeněk Chudáček, Čestmír Neoral a kolektiv. A ještě podrobnější kniha věnující se výhradně drenážím a tou je publikace Drény a jejich využití v chirurgických oborech autorů Ivan Čapov, Jan Wechsler a kolektiv
Děkuji Vám za pozornost