ANALÝZA REGIONÁLNÍ A ODVĚTVOVÉ DISPARITY MEZD V ČR # Libuše Svatošová, Ivana Boháčková Úvod Často diskutovaný problém představuje hodnocení příjmové disparity obyvatelstva. Hlavní část příjmů většiny produktivní populace představují mzdy. Jejich výše je pravidelně sledována a zveřejňována Českým statistickým úřadem. Zveřejnění pak obvykle vyvolá diskuse jak o výši, tak o diferencovanosti mezd a to jak z hlediska odvětvového, tak i regionálního. Z hlediska výše průměrných mezd je obvykle diskutována vhodnost použití aritmetického průměru. Velikost průměru je ovlivněna extrémními hodnotami, takže se stává, že poměrně malé skupiny populace s vysokými platy ovlivní výši průměrné mzdy, takže průměr nepodává relevantní informaci o středu rozdělení. V tomto případě je daleko vhodnější užití mediánu mezd, což ČSÚ rovněž uvádí, ale do povědomí obyvatelstva se tato informace dostává jen omezeně. Regionální diferencovanost mezd se obvykle vysvětluje různou odvětvovou skladbou. Je však otázka, zda jde o výrazné působení tohoto faktoru, či zda se na regionální disparitě neprojevují i faktory jiné. Cíl a metodika Cílem příspěvku je provedení statistické analýzy stavu a vývoje průměrných hrubých mezd v regionech ČR, posouzení jejich disparity a určení, do jaké míry se na zjištěných rozdílnostech podílí odvětvová skladba v regionu. V příspěvku je hodnocena výše průměrných hrubých mezd v jednotlivých regionech a odvětvích za roky 2002-2008. Zdrojem dat byl Český statistický úřad. Analýza se soustřeďuje na porovnání výše, variability a změn ve výši průměrných mezd za použití charakteristik popisné statistiky. Pro komparaci byl využit průměr, variační koeficient, absolutní diference a průměrný koeficient růstu. Pro posouzení, jaký vliv na výši průměrné mzdy v regionech má odvětvová skladba, byla použita korelační analýza. Byl zkonstruován vícenásobný regresní model a na základě výše a významnosti korelačních koeficientů pak bylo provedeno vyhodnocení. Porovnáváno bylo všech čtrnáct krajů. V tabulkách jsou uváděny pod zkratkami: Praha, Středočeský (STČ), Jihočeský (JČ), Plzeňský (PLZ), Karlovarský (KV), Ústecký (UST), Liberecký (LIB), Královéhradecký (HK), Pardubický (PAR), Vysočina (VYS), Jihomoravský (JM), Olomoucký (OL), Zlínský (ZL), Moravskoslezský (MS). Odvětví byla převzata z metodiky ČSÚ, do sledování nebyla zařazena odvětví Rybolov a chov ryb, Činnosti domácností, Exteritoriální organizace a instituce. Pro přehlednost v grafech jsou jednotlivá odvětví rovněž uváděna ve zkratkách: Zemědělství, myslivost a lesnictví (ZEM), Těžba nerostných surovin (TNS), Zpracovatelský průmysl (ZPRUM), Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (ENERG), Stavebnictví (STAV), Obchod: opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost # Článek je zpracován v rámci rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM 6046070906, etapy 6.2.1 Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU. 322
(OBCH), Ubytování a stravování ( UBSTR), Doprava, skladování a spoje (DOPR), Finanční zprostředkování (FIN), Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu: podnikatelské činnosti (NEM), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení ( VS), Vzdělávání (VZD), Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (ZDR), Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (OST). Výsledky Průměrné hrubé mzdy se ve sledovaném období zvyšovaly a to jak odvětvově, tak regionálně. V krajích se po celé období projevily diference, výrazně vyšší mzdy jsou v Praze, jako druhý kraj s vyššími mzdami je po celé období kraj Středočeský. Ke krajům s trvale nižšími mzdami se řadí kraje Jihočeský, Karlovarský a Zlínský. Průměrný koeficient růstu v charakterizující relativní změny, činí s ohledem na protiinflační politiku státu ve všech krajích kolem 6%. Absolutně se však průměrné hrubé mzdy v některých krajích výrazně liší. Velikost průměrných mezd v roce 2002 a 2008, průměrný koeficient růstu a absolutní rozdíl ve výši mezd mezi roky 2008 a 2002 uvádí tabulka 1. Tabulka 1 - Výše průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR v letech 2002 a 2008 Průměrná hrubá mzda Kč Průměrný Absolutní rozdíl Kč Region 2002 2008 koef. růstu mzda 2008-2002 Praha 24833 35905 1,063 11072 Středočeský kraj 18075 26445 1,065 8370 Jihočeský kraj 16764 22767 1,052 6003 Plzeňský kraj 17707 25015 1,059 7308 Karlovarský kraj 16791 22848 1,052 6057 Ústecký kraj 16874 24198 1,062 7324 Liberecký kraj 16895 24671 1,065 7776 Královéhradecký kraj 16575 23148 1,057 6573 Pardubický kraj 15885 23381 1,066 7496 Vysočina 15571 23493 1,071 7922 Jihomoravský kraj 16486 25108 1,073 8622 Olomoucký kraj 16470 23866 1,064 7396 Zlínský kraj 16431 22744 1,056 6313 Moravskoslezský kraj 16772 24075 1,062 7303 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Nejnižší hodnotu průměrného koeficientu růstu mezd mají kraje Jihočeský a Karlovarský (5,2%). Absolutně se však hodnota přírůstku velmi liší. Jak je patrné z tabulky 1, v Praze za sledované období došlo k nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy o 11072 Kč, ve Středočeském kraji o 8370 Kč, v kraji Jihočeském byl oproti Praze nárůst poloviční pouze o 6003 Kč, v Karlovarském kraji pak o 6056 Kč. Rozdíly mezi průměrnými mzdami v jednotlivých krajích se v letech zvyšují, mzdová disparita se tedy prohlubuje. Vývoj průměrných mezd dokumentuje graf l. 323
Graf 1 Vývoj průměrné hrubé mzdy v krajích ČR v letech 2002-2008 Vývoj průměrné hrubé mzdy v krajích ČR v letech 2002-2008 40000 35000 30000 25000 20000 Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS 15000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ČSÚ Rozdíly ve výši průměrných hrubých mezd mezi jednotlivými kraji se rovněž ve většině případů prohlubují. tabulky 2 a 3 dokumentují diference mezi velikostí průměrných hrubých mezd v jednotlivých krajích v letech 2002 a 2008. Velké diference jsou vždy mezi Prahou a ostatními kraji, u ostatních jsou rozdíly velmi diferencované. Porovnáme-li stav v roce 2002 se stavem roku 2009, je však patrné, že tyto diference se v letech prohlubují. Výše průměrné hrubé mzdy se rovněž liší v jednotlivých odvětvích. I zde je ve sledovaném období let 2002-2008 zaznamenán ve všech odvětvích nárůst. Stejně jako v případě krajů, při posouzení relativní změny pomocí průměrného koeficientem růstu, lze říci, že každoročně dochází v průměru k nárůstu kolem 6,5%. Nejvyšší hodnota průměrného koeficientu růstu je v odvětvích Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody zde činí každoroční nárůst v průměru 7,5%, dále v odvětví Obchod: opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7,3% a v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 7,2%. Naopak velmi nízký nárůst je v průměru v odvětví Ubytování a stravování 2,6% a dále v odvětví Finanční zprostředkování 5,1%, Doprava, skladování a spoje 5,8% a v odvětví Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 5,9%. 324
Tabulka 2 - Diference mezi průměrnými hrubými mzdami v jednotlivých krajích v roce 2002 Kč Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Praha 0 6758 8070 7127 8042 7960 7938 8259 8949 9262 8348 8364 8402 8062 STC 0 1312 369 1284 1202 1180 1501 2191 2504 1590 1606 1644 1304 JC 0-942 -27-109 -131 190 880 1193 279 295 333-7 PLZ 0 916 834 812 1133 1823 2136 1222 1238 1276 936 KV 0-82 -104 217 907 1220 306 322 360 20 UST 0-21 300 990 1303 389 405 443 103 LIB 0 321 1011 1324 410 426 464 124 HK 0 691 1004 90 106 144-196 PAR 0 314-600 -584-546 -886 VYS 0-914 -898-860 -1200 JM 0 17 55-285 OL 0 39-301 ZL 0-340 MS 0 Tabulka 3 - Diference mezi průměrnými hrubými mzdami v jednotlivých krajích v roce 2008 Kč Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Praha 0 9460 13138 10890 13057 11708 12757 12758 12524 12412 10797 12040 13161 11830 STC 0 3678 1430 3597 2248 3297 3298 3064 2952 1337 2580 3701 2370 JC 0-2248 -81-1430 -381-380 -614-726 -2341-1098 23-1308 PLZ 0 2167 818 1867 1868 1634 1522-93 1150 2271 940 KV 0-1349 -300-299 -533-645 -2260-1017 104-1227 UST 0 1050 1051 817 705-910 333 1454 123 LIB 1523 1524 1290 1178-437 806 1927 596 HK 0 0-233 -345-1960 -717 404-927 PAR 0-111 -1726-483 638-693 VYS 0-1615 -372 749-582 JM 0 1244 2365 1034 OL 0 1122-209 ZL 0-1331 MS 0 325
Absolutně dochází k největšímu nárůstu průměrné hrubé mzdy v odvětví Finanční zprostředkování, kde se od roku 2002 zvýšila mzda o 12010 Kč, dále v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde bylo zvýšení o 11346 Kč a v odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu 10760 Kč. Proti tomu nejmenší nárůst v tomto období byl v odvětví Ubytování a stravování. Zde se za celé období mzdy zvýšily o 2492 Kč. Rozdílnost mezd v odvětvích je dokumentována v grafu 2. Graf 2 Výše průměrných hrubých mezd Výše průměrných hrubých mezd v odvětvích v ČR v roce 2002 a 2008 50000 45000 40000 35000 30000 25000 Rok 2002 Rok 2008 20000 15000 10000 5000 0 ZEM TNS ZPRUM ENERG PRUMC STAV OBCH UBSTR DOPR FIN NEM VS VZD ZDR OST Zdroj: ČSÚ Vztah mezi výší průměrné hrubé mzdy v krajích a v odvětvích byl analyzován pomocí vícenásobné korelační úlohy. Model byl vytvořen pro rok 2008. Byla zkoumána závislost průměrných hrubých mezd v krajích na podílu počtu zaměstnaných v jednotlivých odvětvích. Vzhledem k velmi malému počtu zastoupení v krajích byly z modelu vyřazeny podíly zaměstnaných v odvětvích Rybolov a chov ryb, Činnosti domácností, Exteritoriální organizace a instituce. Z hodnot koeficientů korelace a jejich významnosti je patrné, že největší vliv na výši mezd v krajích mé zastoupení v odvětvích (v pořadí dle hodnot koeficientu korelace) Finanční zprostředkování, Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, Zpracovatelský průmysl, Doprava, skladování a spoje, Zemědělství, myslivost a lesnictví a Ubytování a stravování. Jedná se zde o odvětví s výrazněji vyššími (FIN, NEM) či mírně nadprůměrnými (ZPRUM, DOPR) a výrazně nízkými mzdami (ZEM, UBSTR). Z grafu č. 3, kde je provedeno srovnání výše průměrných hrubých mezd v krajích a podílu pracovníků v zemědělství, je patrný vztah mezi uvedenými faktory. Průměrné hrubé mzdy v krajích s větším podílem pracovníků v zemědělství, tj. Jihočeském, Pardubickém, Vysočině a Olomouckém, jsou vyznačeny odlišným odstínem. Z grafu je patrné, že právě tyto kraje patří z hlediska výše hrubé mzdy ke krajům podprůměrným. 326
Graf 3 Průměrná hrubá mzda Průměrná hrubá mzda ve vztahu k podílu pracovníků v zemědělství - rok 2008 40 35 30 25 20 Podíl pracovníků v zemědělství Průměrná hrubá mzda 15 10 5 0 Praha STC JC PLZ KV UST LIB HK PAR VYS JM OL ZL MS Zdroj: ČSÚ Závěr Celkově lze konstatovat, že průměrné hrubé mzdy se ve sledovaném období zvyšují a to jak v krajích tak v odvětvích. Relativní zvýšení (tj. o procenta oproti roku 2002) lze hodnotit jako poměrně rovnoměrné. Tento rovnoměrný nárůst je však vztažen k různým výchozím hodnotám mezd, takže absolutně se o rovnoměrnosti hovořit nedá. Největší absolutní zvýšení je u mezd vysoce nadprůměrných, u krajů či odvětví s nejnižšími (tedy podprůměrnými) mzdami dochází k nárůstu daleko menšímu. Je tedy zřejmé, že mzdová disparita se u většiny krajů i odvětví prohlubuje. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM 6046070906, etapy 6.2.1 Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU. Literatura [1] Boháčková I., Hrabánková M.:Income disparity of Czech agriculture selected aspects, [2] Agric. Econ. Czech, 54 (2008): 209-216, ISSN 0139-570X [3] ČSÚ : Struktura mezd zaměstnanců v letech 2002-2008, ČSÚ [4] Hrabánková,M., Boháčková, I., Svatošová, L., Řehoř, P. : Rozvoj lidských zdrojů ve venkovském prostoru České republiky, Praha 2007. ISBN 80-86284-66-2 327
Title: Analysis of regional and sectoral disparity of wages Název: Analýza regionální a odvětvové disparity mezd Author/s: Libuše Svatošová, Ivana Boháčková Abstract: Wages represent a main income in most productive CR population. So, their height creates a substantial part of base for evaluation of level of living of the population. There are justified and unjustified differences among wage levels. This disparity shows itself both in a branch and in a region which usually reflects the branch structure of a given region. The paper deals with an analysis of these disparities, especially from the regional point of view. The paper was worked out in frame of a solution of the research intention of MŠMT - MSM 6046070906, the phase 6.2.1 Modeling and prognostication of development of decisive indicators of economic and social development in CR and in the context with the EU". Abstrakt: Mzdy představují u většiny produktivní populace ČR hlavní příjem. Jejich výše tedy tvoří podstatnou část základny pro posouzení životní úrovně obyvatelstva. Mezi úrovní mezd existují oprávněné i neoprávněné diference. Tato disparita se projevuje jak odvětvově, tak regionálně, což většinou odráží odvětvovou skladbu daného regionu. Příspěvek se zabývá analýzou těchto disparit a to zejména z regionálního pohledu. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT-MSM 6046070906, etapy 6.2.1 Modelování a prognózování vývoje rozhodujících ukazatelů ekonomického a sociálního rozvoje v ČR a v kontextu s EU". Key words: wage disparity, average gross wage, branch, region, statistical analysis Klíčová slova: mzdová disparita, průměrná mzda, odvětví, region, statistická analýza Contact Prof. Ing. Libuše Svatošová, CSc. PEF ČZU v Praze K. statistiky Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol svatosova@pef.czu.cz, 224382252 Doc. Ing. Ivana Boháčková, CSc. katedra ekonomiky PEF ČZU v Praze Kamýcká 129,16521 bohackiv@pef.czu.cz 328