BIOS BIOS je základní vstupně výstupní systém. Skládá se z programových kódů, které kontrolují všechny základní operační komponenty počítačového systému. Posledním krokem konfigurace nového počítače je nastavení BIOSu prostřednictvím SETUPu. Nastavení BIOSu probíhá během bootování pomocí instrukcí na monitoru. Nastavení BIOSu optimalizuje fungování počítače vycházející z jeho hardwarového a softwarového složení. Kódy BIOSu jsou uloženy v paměti ROM. Přestože BIOS nemůže být měněn během načtení z paměti, může být obnovován. Vývoj BIOSu Základní standard systému BIOS byl vytvořen korporací IBM pro použití v počítačích XT a AT na začátku osmdesátých let. IBM BIOS pracoval pouze s počítači typu IBM. Ostatní výrobci museli garantovat kompatibilitu s IBM. Koncem osmdesátých let byly vytvořeny i kompatibilní systémy BIOS. Tři největší producenti BIOSu jsou: Phoenix Technologies, Ltd.(Phoenix). American Megatrends, Inc. (AMI). Award Software, Inc. (Award), nyní je součástí Phoenix Technologies. Phoenix Technologies se soustřeďuje na výrobu laptopů, zatímco AMI a Award na non-ibm trh. Funkce BIOSu Funkce BIOSu je jednoduchá. Inicializuje spuštění základních testů jednotek a jejich konfiguraci. Systém BIOS je uložen v ROM a jeho nastavení potom je v paměti CMOS, která je napájená baterií. Je velmi důležité nastavit BIOS správně hned napoprvé, předtím než BIOS začne skenovat systém a porovnávat, co našel, s nastavením v paměti CMOS. Když dojde k chybě systému, může být díky BIOSu restartován. V BIOSu jsou zabudované úplné diagnostické rutiny, nazvané power-on self test POST, které prověřují vnitřní obvody a poskytují chybová hlášení. Po kontrole
vnitřních obvodů prověřuje vnitřní komponenty podle seznamu z CMOS. Každý problém je oznámen hlášením nebo kódem. Tato hlášení pomáhají diagnostikovat, odstranit a opravovat problémy. Proto musí být všechny komponenty správně nakonfigurovány v CMOS. Když nastavujete počítač poprvé, je nutné spustit CMOS Configuration Setup utility. Jednoduchým stiskem klávesy (její typ závisí na výrobci a verzi BIOSU) můžete přes otevřený bootovací přístup vstoupit do BIOSU. Obvykle krátce po startu počítače BIOS vypíše pro uživatele oznámení na monitor, jakou klávesu nebo kombinaci kláves má stisknout, aby mohl vstoupit do CMOS Setup utilit. Dojde k přerušení procesu načtení a zobrazí se hlavní nabídka CMOS Setup utilit. Klávesu nebo kombinaci kláves musíte stisknout během vymezeného času, jinak BIOS pokračuje dál v načítání systému. Hlavní nabídka může vypadat jinak než na obrázku, záleží na výrobci a verzi BIOSU. Instrukce o výběrech v nastavení setupu CMOS najdete v odpovídající části manuálu. Při zadávání hodnot a výběru v hlavní nabídce používáme kurzorové klávesy pro pohyb. Hodnoty se mění nejčastěji pomocí kláves PageUp a PageDown. Standartní CMOS setup obrazovka obsahuje nabídku základních operačních parametrů, které je nutné nastavit, aby systém pracoval správně. Tyto znaky BIOSu jsou univerzální pro všechny typy počítačů. Pole pro zadání konfiguračních údajů: Data and Time datum a čas, slouží k nastavení systémových hodin. Datum se nastavuje podle příkladu, nastavení času odpovídá vojenskému 24hodinovému formátu. Hard Disks nastavení pevných disků. Zde se identifikují jednotky připojené k dvěma IDE rozhraním integrovaných na základní desce. Jde o dva pevné disky nebo jeden pevný disk a CD-ROM. Obyčejně je jeden konfigurován jako master a druhý jako slave. Jsou čtyři možná nastavení: Primary Master, Primary Slave, Secondary Master a Secondary Slave. Obvykle se doporučuje nastavit na typ Auto, což dovolí BIOSu automaticky detekovat a konfigurovat pevné disky, takže se nemusí tato informace zadávat ručně. Drive A: a Drive B: - nastavení jednotek. Pro floppy disk se používá jednotka A. Do jednotky B: se neinstaluje. Video zde se nastaví typ grafické karty EGA/VGA. Halt On poslední volba na obrazovce. Zde se vybírá, jak se bude chovat systém, když testy POST najdou chyby.
V pravé části obrazovky se nachází informace o nastavení velikosti operační paměti, kterou není možné měnit. BIOS Features Setup BIOS Features Setup poskytuje rozšířené nastavení kontroly chování systému. Jen málokterá změna přináší užitek, takže většina nastavení se ponechává. Jedno nastavení je důležité, a to pořadí vyhledání operačního systému (tzv. bootsekvence). Novější systémy používají častěji před floppy jednotkou jednotku CD-ROM nebo pevný disk. Chipset Features Setup Jde o detailní nastavení čipové sady základní desky. Pro každou variantu chipsetu je specifické. Proto také specificky fungují podle použité základní desky. Tato obrazovka umožňuje jemné vyladění kontrolních parametrů hlavního systému chipsetu. Chipset kontroluje paměť, paměť cache, procesor, a I/O sběrnice. Abychom se vyhnuli možným problémům, je prvním nastavením automatická konfigurace základních parametrů. Power management Jde o schopnost počítače přejít po určité době nečinnosti do režimu snížené spotřeby energie. Nastavení správných hodnot optimalizuje využití energie počítače. Systém sníží spotřebu tak, že zaparkuje disky, vypne monitor a sníží odběr mikroprocesoru. Vnější přerušení aktivuje počítač do normálního režimu.
PnP/PCI Configuration Plug and Play (PnP) komponenty vsazené do slotů na základní desce se nastavují na této obrazovce. Je nutné zabránit problémům, které mohou nastat po přidání dalších rozšiřujících karet do systému. Nastavení PnP je možné zapnout pouze tehdy, když ho podporuje operační systém. Jedna z nejdůležitějších voleb je nastavení Resource Controled By, která definuje přidělování zdrojů (IRQ, DMA). Pokud je nastavena volba Auto, BIOS automaticky řídí přerušení a řídí paměťové kanály na I/O sběrnicích pro PnP jednotky, aby se předešlo konfliktům s komponentami nepodporujícími funkci PnP. Pro některé z nich musí být nastaveno IRQ nebo DMA ručně. Implicitní nastavení se používá při prvním spuštění systému, protože ruční nastavení konfigurace vyžaduje dobré znalosti instalovaných sběrnic a jednotek. Dojde-li ke konfliktní situaci, můžete spustit volbu Reset Configuration Data, která smaže zadané nastavení a obnoví implicitní nastavení. Před provedením jakékoliv změny si pročtěte manuál. Integrated Peripherals Zde se konfigurují komponenty integrované na základní desce. Typickými komponentami jsou rozhraní floppy disku a pevného disku, rozhraní USB, sériové porty, paralelní porty a rozhraní zvukové karty. Nastavení na Auto dovoluje BIOSu přivést správné IDE příkazy pro pevný disk. Zde také můžeme zakázat či povolit integrované komponenty jako je například síťová karta, grafická karta a podobně. Fixed Disk Detection Detekce pevného disku je součástí starších typů BIOSu. Prohledává postupně všechny diskové kanály. Je-li na ně pevný disk připojen, oznámí jeho parametry. Tato detekce usnadňuje konfiguraci pevných disků a nastavování jejich parametrů. Zjištěné parametry se předají standardnímu CMOS setupu. U novějších BIOSů je tato funkce součástí volby Auto standartního setupu.
Heslo Heslo zajišťuje bezpečnost systému. K tomuto nastavení slouží dvě obrazovky: User Password heslo, které se zadává při běžném startu. Toto heslo chrání BIOS před změnou nastavení od jiné osoby. Heslo je zapsáno v CMOS a je obtížně prolomitelné. Supervisor Password toto heslo se zadává při vstupu do Setupu. Používá se ve větších institucích, kde nastavení BIOSu má na starosti personál. Nastavení BIOSu je chráněno heslem, které zná pouze správce sítě. V případě, že spustíte tuto volbu a nechcete nastavit heslo, postupujte takto: V řádce pro zadání hesla stiskněte pouze Enter bez zadání hesla. Na druhé obrazovce označte volbu Password Disabled, stiskněte libovolnou klávesu pro návrat do hlavní nabídky. Load Setup Defaults Tato volba resetuje SETUP do implicitního nastavení. Toto nastavení neovlivní nastavení uložené v standartním CMOS Setupu. Pokud konfigurujeme systém poprvé a nastanou problémy, může to být vhodnou volbou pro obnovu systému. Pro ukončení BIOSu máme k dispozici dvě možnosti: Ukončení bez uložení nastavení. Nejprve uložit nastavení a pak ukončí. Pokud vyberete ukončení s uložením, počítač bude restartován s novou konfigurací. Do startu mohou být vloženy příkazy, dovolující systému načtení. Pevný disk může být nyní rozdělen pro přípravu instalace operačního systému. Chyby a hlášení testu POST Rutina POST poskytuje chybová nebo varující hlášení, když objeví chybnou komponentu. Chybová hlášení jsou ve formě přesně dané série pípnutí, která identifikuje, o kterou komponentu jde. Pokud je vše instalováno správně a vše správně funguje, je konec testu ohlášen jedním
krátkým pípnutím. Je-li zjištěn problém, počet pípnutí a jejich délka určuje o jaký problém jde. Jejich varianty závisí také na výrobci a verzi BIOSu. Zvukové kódy se používají k identifikaci problémů během testu POST. Přestože tato rutina není úplně shodná s existující diskovou diagnostikou, tvoří první linii obrany zejména při zjišťování chyb základní desky. POST poskytuje tři typy výstupních hlášení. Hlášení se skládají z audio kódů, pípnutí, textových hlášení a hexadecimálních numerických kódů, které hlásí I/O adresy portů. POST obvykle pokračuje, pokud není chyba příliš závadná. Zásadní chyby způsobí, že POST zastaví načítací proces. Je-li problém zjištěn předtím, než je možno použít monitor, je oznámen pípnutím přes speaker počítače. Jinak je využit i monitor a textové hlášení, které určuje chybu. Textové chybové hlášení je ve formě numerického kódu, např. 1790 Disk 0 Error. Pro dekódování použijte manuál nebo webové stránky výrobce. Problémy nalezené při testu obvykle souvisí se špatnou konfigurací hardware nebo její instalací. Odpojte počítač ze zásuvky a znovu prověřte, že vše z následujících kroků je v pořádku: Všechny kabely jsou dobře propojeny. Všechny jednotky jsou správně instalovány. CMOS/BIOS Setup nastavení konfigurace je v pořádku. Jumpres základní desky jsou dobře nastaveny. Nejsou konflikty mezi jednotkami. Rozšiřující karty a diskové jednotky jsou správně instalovány. Zdroj napětí je nastaven na správnou hodnotu. Klávesnice, monitor a myš jsou správně propojeny. Bootovací pevný disk je správně nainstalován. BIOS je správné verze, podporuje ostatní zařízení a má správně zadané parametry. Floppy disk je označen jako jednotka A. Všechny paměti SIMMs nebo DIMMs jsou správně instalovány.