RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

Podobné dokumenty
PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Sladění rodinného a pracovního života ČDS, 19. února 2014

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

Marriages and births in the Czech Republic/cs

Partnerské svazky osob stejného pohlaví v České republice a v Evropě Dostupný z

4 Porodnost a plodnost

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

2011 Dostupný z

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Tisková konference 2011 Praha, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Sólo rodiče v číslech

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Postavení českého trhu práce v rámci EU

POPULAČNÍ CENZUS 2021

2014 Dostupný z

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

ČEŠI ON-LINE. Martin Mana Lenka Weichetová. Tisková konference, 19. listopadu 2018, ČSÚ Praha

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

Populační trendy v ČR - naděje nebo katastrofa? (demografický vývoj v sociologickém pohledu) Ladislav Rabušic

F Vzdělávání a digitální dovednosti

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Jednodětnost v České republice. Hana Hašková, Radka Dudová, Kristýna Pospíšilová Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Počítače a internet v českých domácnostech

3. Domácnosti a bydlení seniorů

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Strategie a praktiky slaďování rodinných a pracovních rolí. Kamila Svobodová

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

6. Soudnictví, kriminalita

VÝVOJ OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY (2011)

VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Sociodemografická analýza rodin (zaměření na Kraj Vysočina)

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Sňatečnost a rozvodovost

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Svatby v české společnosti

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu

Část A Podrobnosti o organizaci, která přípravu provádí

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

INFLACE V ČR A EU V LETECH

Název. 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i

4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/20

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

2015 Dostupný z

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

Ukazatel p

PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno Německo Více Evropy

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Změny reprodukčních vzorců a individuální souvislosti rodičovství. Anna Šťastná

Rozdělení rolí v rodině

E Veřejná správa.

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

2016 Dostupný z

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

Postoje českých občanů k manželství a rodině - únor 2017

3. Reprodukční plány a realita rané péče o děti

PORODNOST. Počty narozených dětí a míry porodnosti. stabilizované nízké úrovni. Tab. 4.1: Porodnost v letech

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011

Transkript:

RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz

Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) Výběrová šetření Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) od roku 1993 Životní podmínky (EU SILC) od roku 25 2

podíl (%) Změny v rodinném chování Ženy ve věku 2 39 let v partnerských domácnostech 9 8 7 6 85,9 84,4 7,1 74,7 71,5 5 4 35,1 3 2 2-24 let 25-29 let 3-34 let 35-39 let 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 213 Odkládání manželství a zakládání rodiny do vyššího věku Přetrvává model rodiny se dvěma dětmi 52,2 2,6 Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS) 3

1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 213 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 213 podíl z dané genderové a věkové kategorie (%) Změny v rodinném chování 6 Vývoj podílu mladých ve věku 25 29 let a 35 39 let, kteří žijí u rodičů 14 žijí sami 5 4 47,7 12 12,,9 32,2 3 31,1 8 6 8,5 2 15,1,8 9,7 3,1 5,1 4 4, 2,6 2 1,2 1,1 3,8 ženy 25-29 let ženy 35-39 let muži 25-29 let muži 35-39 let Oddalování odchodu z rodičovské domácnosti Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS) 4

Podíl (%) Mladí ve věku 25 34 let žijící s rodiči (212) 7 6 5 4 3 2 Zdroj dat: EUROSTAT (EU-SILC) 25 212 ve většině států nárůst podílu, kromě Dánska, Finska, Estonska, Německa, Slovinska, Španělska a Rakouska Nejvýraznější nárůst Maďarsko (+33,5 %), Bulharsko (+27,2 %), Slovensko (+26,6 %), Česko (+25,7 %) Více jak polovina mladých žijících u rodičů je zaměstnaná 5

Změny v rodinném chování Podíl mladých ve věku 2 39 let žijících v nesezdaném soužití (v %) Podíl nesezdaných soužití na celkovém počtu partnerských soužití podle věku ženy (v %), průměr let 29 213 3 8 25 2 15 13,4 muži ženy 15, 14,3 16,7 16, 18,5 16,7 19,5 18,8 21,9 21,3 24,4 7 6 5 4 69,1 42,6 5 3 2 19,4 13,1 28 29 2 211 212 213 2-24 let 25-29 let 3-34 let 35-39 let Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS) 6

1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 213 Změny v rodinném chování 16 14 12 8 6 4 2 s matkou s otcem Podíl dětí do 15 let vyrůstajících s jedním rodičem (v %) Nárůst rozvodovosti, ale od roku 2 se nárůst zastavil Úhrnná rozvodovost v roce 1995: 38,4 %, 2: 5 %, 213: 47,8 % Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS) 7

7,8 72,4 podíl (%) 14,8 11,3 14,5 16,3 Děti do 18 let podle typu domácnosti (212) 9 8 7 6 5 4 3 2 jeden rodič rodiče - kohabitace rodiče - manželé Zdroj dat: EUROSTAT (EU-SILC) 8

1976 1977 1978 1979 198 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 podíl z celkového počtu sňatků (%) Vzdělanostní podobnost snoubenců 7 6 5 56,5 54,5 4 3 25,1 28,7 2 18,5 16,8 stejné vzdělání žena vyšší vzdělání žena nižší vzdělání Zdroj dat: ČSÚ (demografická statistika) Změna vzdělanostní struktury nárůst podílu sňatků se vzdělanější nevěstou 9

podíl z celkového počtu sňatků (%) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 2 211 212 Věková podobnost snoubenců 9 8 7 6 5 4 3 2 podobně staří (-1 rok) muž mladší muž starší Zdroj dat: ČSÚ (demografická statistika) Nárůst zastoupení sňatků, kde je starší nevěsta a těch s výraznými věkovými rozdíly, které jsou méně stabilní Odkládání sňatku do vyššího věku nárůst průměrného věkového rozdílu mezi snoubenci

Podobnost partnerů v sezdaných a nesezdaných soužitích Partneři žijící v manželství jsou si podobnější, než ti v nesezdaných soužitích, ale celkové rozdíly nejsou výrazné U nesezdaných soužití jsou častější spíše neobvyklé svazky mladší muž, vzdělanější žena a výraznější věkové rozdíly ( a více let) podobný věk muž mladší žena mladší stejné vzdělání muž nižší vzdělání žena nižší vzdělání stejné náboženské vyznání stejná národnost manželství 28,6 % 8,3 % 63,1 % 48,5 % 23,9 % 27,6 % 79,9 % 91,2 % nesezdaná soužití 23,9 % 18,8 % 57,3 % 46,7 % 3,3 % 23, % 76,8 % 88,6 % Zdroj dat: ČSÚ (SLDB 211) 11

Vzdělanostní podobnost partnerů v sezdaných a nesezdaných soužitích Největší rozdíly u mužů se základním vzděláním a vysokoškolsky vzdělaných žen U nesezdaných soužití častější větší rozdíly ve vzdělání podíl mladých do 35 let žijících v manželství (%) muž ZŠ + žena ZŠ 5,7 muž SŠ + žena SŠm 7,6 muž ZŠ + žena SŠm 55,6 muž VŠ + žena SŠm 71,9 muž SŠm + žena ZŠ 56,1 muž VŠ + žena VŠ 73,4 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 Zdroj dat: ČSÚ (SLDB 211) 12

Věková podobnost partnerů v sezdaných a nesezdaných soužitích U nesezdaných soužití častější výraznější věkové rozdíly vyšší průměrný věkový rozdíl Podíl mužů, kteří mají partnerku mladší o let a více podle typu svazku Podíl mužů, kteří mají partnerku starší o 2 roky a více podle typu svazku NS - alespoň jeden zkušenost s manželstvím 15,5% NS - alespoň jeden zkušenost s manželstvím 23,3% NS - oba svobodní 5,3% NS - oba svobodní 12,7% manželé 5,3% manželé 8,3% muž mladší o a více let muž mladší o 2-9 let % 5% % 15% 2% % % 2% 3% NS nesezdané soužití Zdroj dat: ČSÚ (SLDB 211) 13

Shrnutí Mladí lidé stále častěji před vstupem do manželství žijí sami, nebo v nesezdaném soužití Od 9. let narostl podíl dětí vyrůstajících pouze s jedním rodičem, ale v posledních letech se tento růst zastavil Díky změně vzdělanostní struktury obyvatel a odsouvání sňatků do vyššího věku se mění i struktura sňatků podle vzdělanostní a věkové podobnosti snoubenců Podobnost partnerů žijících v manželství a v nesezdaných soužití se dramaticky neliší, ale u manželských párů je vždy mírně vyšší 14

Děkuji za pozornost Mgr. Iva Kohoutová oddělení svodných analýz ČSÚ Tel.: 274 53 119 E-mail: iva.kohoutova@czso.cz ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz