Invazní rostliny envi.stromzivota.sk ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development 2014-1-SK01-KA200-000481 ERAZMUS+ Programme Projekt je kofinancován Evropskou unii, z programu Erasmus+. CZ
Cíl aktivity: Představit žákům téma a dát jim zábavnou formou základní informace, o které by se mohli v úvodu opřít i ti, kteří o daném tématu vůbec nic nevědí. EVOKACE KROK 1. V úvodu vyučovací hodiny učitel neřekne ani nezapíše téma hodiny. Na její název musí přijít žáci sami. Učitel přečte žákům několik vět o invazních rostlinách, které jsou napsány formou životabásně a kterou vypráví rostlina. Žáci musí uhodnout, že se jedná o invazivní rostlinu. Učitel od žáků nepožaduje uhodnout celé jméno rostliny. Stačí, když určí rodové jméno rostliny. Druhové jméno doplní učitel. Učitel, podle úrovně znalostí žáků, může nasměrovat odpovědi i na to, zda se jedná o rostlinu původní, chráněnou, endemickou nebo doslova o rostlinného přistěhovalce - invazivní rostlinu. Pozorně poslouchejte příběh, který vám přečtu. Pokud si bude někdo z vás myslet, že ví, kdo příběh vypráví, tak nám svůj nápad řekne. (Pokud někdo řekne, že se jedná o rostlinu, tak žákům řekněte, že chcete vědět, o jakou rostlinu se jedná. Řekněte jim, že se jedná o konkrétní druh rostliny, ale také to, že tyto rostliny mají něco společného.) KROK 2. Dobrovolný krok v případě, že žáci v předchozím kroku neuhodli, že se jedná o invazivní rostlinu. Předpokládejme, že uhodli jen to, že je to rostlina. Učitel v tomto případě napíše pojem INVAZNÍ ROSTLINA na tabuli a ještě jednou přečte příběh, aby si žáci uvědomili základní fakta. Jde o INVAZNÍ ROSTLINU (pojem napsat na tabuli). Příběh vám přečtu ještě jednou. Pozorně poslouchejte a snažte se zapamatovat co nejvíce informací o invazních rostlinách. Prostředky (vše, co potřebujete vzít do třídy): Příloha 1 - vytištěný příběh Odhadovaný čas (max. 40 min.): 2 3 minuty 2
Cíl aktivity: Uvědomit si, co vědí o invazních rostlinách a aby se se získanými informacemi aktivně podělili se spolužáky. Uvědomit si negativní dopady rostlinné invaze na původní komunity. Uvědomit si, jak invazní rostliny ovlivňují rostlinných společenstev a často vytlačují ze stanovišť původní druhy rostlin. KROK 1. Příprava na brainstorming: rozdělení žáků do skupinek a vysvětlení pravidel. Pravidla brainstormingu je možné zapsat na tabuli nebo flipchart. Doba cca 2 min. Rozdělte se do skupin přibližně po pěti (velikost skupin může přizpůsobit učitel). Nyní budeme formou brainstormingu vymýšlet odpovědi na dané téma. Poprosím jednoho ze skupiny, aby zapisoval vaše nápady na papír. Pravidla brainstormingu jsou následující: 1) Žádný nápad není špatný - nebojte se navrhnout cokoliv; 2) Nekritizujte - akceptujte názory ostatních; 3) Kvantita má přednost nad kvalitou; 4) Zapisujte všechno. UVĚDOMĚNÍ KROK 2. Samotný brainstorming, kdy budou žáci pracovat ve skupinách. Žáci mají připravený papír s tabulkou, která má tři sloupce: První sloupec bude mít nadpis Co vím, druhý sloupec Co chci vědět a třetí sloupec Co jsem se naučil (metoda VCHD, neboli V = vím, CH = chci vědět, D = dozvěděl jsem se). Zatímco žáci pracují ve skupinách, učitel nakreslí na tabuli tabulku VCHD na pozdější doplnění. Doba cca 3 min. Nyní formou brainstormingu ve skupinách zapisujte do prvního sloupce připravené tabulky, co všechno víte o invazních rostlinách (například jakým způsobem se šíří, jak ovlivňují své prostředí a jak je možné je likvidovat). Časový limit je 3 minuty. KROK 3. Sdílení zapsaných tvrzení do tabulky VCHD a vzájemné hodnocení jejich pravdivosti. Doba cca 5 min. Nyní prosím zástupce každé skupiny, aby mi nadiktoval tvrzení o invazních rostlinách, které jste si zapsali. Já budu tato tvrzení zapisovat na tabuli (nebo flipchart). Nyní se můžete vyjadřovat i k tomu, zda si myslíte, zda dané tvrzení je pravdivé nebo ne. Prostředky (vše, co potřebujete vzít do třídy): papíry s připravenou tabulkou VCHD, psací potřeby, flipchart, pravidla brainstormingu, tabule, křídy Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 min. pro KROK 1-3 3
KROK 4. Žákům ve skupinách bude rozdán pracovní list (Příloha 2). Každá skupina bude pracovat s jiným textem a s tabulkou z předchozího cvičení. Žáci budou zapisovat, co už vědí o invazních rostlinách. Doba cca 3 min. Přečtěte si informace o invazních rostlinách. Do prvního sloupce tabulky si dopište informace, které vám byly již známé. KROK 5. Revize toho, co již žáci vědí o invazních rostlinách. Každá skupiny stručně shrne, co se naučili a dozvěděli z textu. Učitel použije zápis z předchozí aktivity a bude podtrhávat informace, které se již na tabuli objevily, případně bude zapisovat další. Doba cca 2 min. Prosím zástupce skupiny, aby stručně shrnul, co jste se naučili a dozvěděli z textu. Pak mi sdělte, co jste si zapsali do prvního sloupce tabulky. Pokud se informace objevila v předchozím cvičení, tak ji podtrhněte, nové informace si zapište. Pokud bude mezi informacemi něco, co jste věděli, ale zapomněli si zapsat, tak si to do své tabulky dopište. UVĚDOMĚNÍ KROK 6. Žáci shrnou, co by se chtěli naučit - z informací na tabuli a z textu, kromě těch informací, které již uvedli v prvním sloupci. Doba cca 3 min. Každá skupina si zapíše formou dotazů do druhého sloupce, co byste se chtěli naučit o invazních rostlinách. Použijte shrnuté informace zapsané na tabuli nebo uvedené v textu. Nepoužívejte ty, které jste již zapsali do prvního sloupce. KROK 7. Revize toho, co se chtějí žáci naučit o invazních rostlinách. Učitel otázky zapíše na tabuli a zapracovávat. Doba cca 2 min. Zástupce každé skupiny mi prosím nadiktuje, co jste si zapsali do druhého sloupce. Pokud jste si nějakou otázku nezapsali, ale také byste chtěli tuto informaci vědět, zapište si ji prosím do druhého sloupce. KROK 8. Žáci si zapíší nové informace, které se dozvěděli. Doba cca 3 min. Najděte v textu odpovědi na své otázky a zapište si je do třetího sloupce. 4
KROK 9. Shrnutí toho, co se žáci dozvěděli z textu. Učitel může v rámci tohoto kroku žákům předložit odkazy, kde by si mohli v případě zájmu doma vyhledat více informací. Také je vhodné žáky upozornit na to, že existují i jiné zdroje a že je dobré se naučit aktivně vyhledávat informace. Doba cca 3 min. Prosím zástupce skupiny, aby mi nadiktoval, co jste si zapsali do třetího sloupce. Prostředky (vše, co potřebujete vzít do třídy): papíry, psací potřeby, flipchart, stopky, vytištěný pracovní list pro každou skupinu - Příloha 2 Odhadovaný čas (max. 40 min.): 16 min. pro KROK 4-9 UVĚDOMĚNÍ KROK 10. Příprava hry, fáze 1 - žáci připravují prostor a učitel materiál. Dále viz. příprava a pravidla simulační hry. (Příloha 3) Nyní prosím vytvořte prostor, kde budete moci udělat kruh ze židlí tak, aby kolem nich zůstal prostor pro volný pohyb. Pak si každý vezměte svou židli a vytvořte ze židlí kruh. Židle umísťujte čelem ven z kruhu. Až budete připraveni, tak se na ně posaďte. KROK 11. Příprava hry, fáze 2 - žáci si vymyslí názvy rostlin a vžijí se do jejich role. Dále viz příprava a pravidla simulační hry (Příloha 3). Nyní si ode mě každý vezme jeden samolepící štítek a fix. Na štítek napište název některé rostliny, která je v naší přírodě původní. Snažte se vymyslet si každý svou. Pokud nebudete vědět, tak vám nějaký název přidělím. Štítek si pak nalepte na viditelné místo. 5
UVĚDOMĚNÍ KROK 12. HRA - žáci budou hrát tzv. židlovou hru, během níž jim invazní rostliny budou brát prostor a zdroje. Dále viz. příprava a pravidla simulační hry (Příloha 3). Nyní si zahrajeme židlovou hru. Hraje se tak, že budete všichni chodit jedním směrem kolem kruhu ze židlí, dokud neuslyšíte signál (třikrát zatleskat). Pak si rychle najděte místo, kam se posadíte. V prvním kole si to vyzkoušíme a místo vyjde pro každého. V dalších kolech se ale vždy na jednoho nedostane. Prosím, o místa na židlích se nebijte a nestrkejte do sebe. Nyní se postavte a jděte ve směru hodinových ručiček kolem kruhu. 2. kolo - začátek: Do společenství začínají pronikat invazní rostliny a ubírají první kousek prostoru. 2. kolo - konec: Vaše společenství již neposkytuje dostatečný prostor pro všechny a tak vás opustila... (název rostliny na štítku žáka). Invazní rostliny vám také začínají odebírat vodu, živiny a sluneční záření. Za každého vypadnutého žáka budou odebírány tyto tři kartičky a přemisťovány do nádoby s nápisem Invazní rostliny. Z prvního vypadnutého žáka se nyní stává invazní rostlina. Nyní se opět postavíte a invazní rostlina přečte svůj název a vezme vám další prostor. Pak můžete pokračovat. Odteď budu už na vás jen dohlížet a všechny kroky bude dělat ten, kdo se v předchozím kroku stal invazní rostlinou. KROK 13. Doplňková aktivita - žáci, kteří vypadnou ze hry, budou dostávat kartičky s názvem invazní rostliny (Příloha 6). Vzájemně se o těchto druzích něco naučí. Dále viz. příprava a pravidla simulační hry (Příloha 3). Na konci 3. kola: Teď tu máme už dvě invazní rostliny. Na řízení hry nám ale bude postačovat vždy jen jedna rostlina. Takže prosím toho, kdo řídil předchozí kolo, aby vždy odešel na druhou stranu třídy. Až za ním přijde další invazní rostlina, tak se pozdraví a vzájemně se představí - řeknou si, jakou rostlinu představují a několik informací o sobě. Toto se vždy opakuje s příchodem další nové rostliny do skupiny. Prostředky (vše, co potřebujete vzít do třídy): dvě nádoby (nejlépe průhledné), fixy, předem nastříhané samolepicí štítky (které je možné vyrobit ve volném čase v předchozích činnostech - v tom případě je třeba mít i nůžky), předem připravené kartičky invazních rostlin (Příloha 6) a kartičky zdrojů - voda, živiny, světlo (příloha 5) ve stejném počtu jako je žáků, spínací špendlík Odhadovaný čas (max. 40 min.): 7-8 min. pro KROK 10-13 (samotná hra by měla být dynamická a neměla by přesáhnout 3 minut) Poznámky: Pravidla hry jsou uvedena v Příloze 3. 6
Cíl aktivity: Utřídění si znalostí o invazních rostlinách, sebereflexe k tématu. REFLEXE KROK 1. Krátké shrnutí aktivity učitelem - až zůstane poslední žák na židli, tak se učitel zeptá žáků několik otázek, na které by měli rychle odpovědět. Kartičky invazních druhů si mohou žáci nechat, nebo společně vyvěsit na nástěnku, aby se k nim mohli vrátit v případě vlastního zájmu později. Ve společenství zůstala už jen jedna původní rostlina a všechen ostatní prostor, vodu, živiny a světlo si vzaly invazní rostliny. Na závěr této aktivity bych se vás rád zeptal na několik otázek: 1. Co jsme se z hry dozvěděli? 2. Jaké jste měli pocity, když vás invazní rostliny začali obírat o zdroje a místo? 3. Viděli jste už někdy předtím invazní rostliny, kterými jste se stali? Kde? Zdálo se vám, že zabírají plochu ostatním rostlinám? 4. Myslíte si, že by byla šance invazní rostliny nějakým způsobem zlikvidovat a umožnit návrat původních druhů? KROK 2. Učitel vyzve všechny žáky, aby si každý sám pro sebe zrekapituloval, co se dnes naučil. Vyvolaní žáci budou mít za úkol během 30 sekund představit své názory na invazní rostliny. Nyní si vyberu žáků, kteří budou schopni před všemi krátce zrekapitulovat, co jsme se během hodiny naučili. Řekněte nám v časovém limitu 30 sekund co nejvíce podstatných informací, které jste se naučili o invazních rostlinách. Ostatní doplní to, co ještě nezaznělo a je podstatné. Odhadovaný čas (max. 40 min.): 4 min. 7
Příloha 1 - Životní příběh Moje rodina původně pocházela z ciziny a sem se dostala jen jako skupinka návštěvníků, kterou přivezli lidé. Protože se jim tu ovšem líbilo, tak se rozhodli zabydlet se natrvalo. Jejich začátky ovšem nebyly nikterak růžové. Museli si nejprve zvyknout na nové klima, prostředí a spolubydlící. Protože ovšem patřili mezi druhy, kterým zdejší prostředí celkem vyhovovalo, a také zde neměli žádné nepřátele, začali se rozlézat do všech koutů této země. Nejprve se rozšířili do polí, ale později také do měst a zahrádek. Lidem s nimi už začala docházet trpělivost a tak je začali ničit. Moje rodina měla ovšem jednu velmi důležitou vlastnost, dokázala se velmi rychle množit. Než je lidé stihli zničit, tak se vysemenili a neustále se rozšiřovali na všechna možná i nemožná místa. Byli natolik úspěšní, že začali vytlačovat své sousedy, kterým se to samozřejmě vůbec nelíbilo. Zvířata si na ně ovšem zvykla, protože jim poskytovali zdroj potravy. Moji předkové ovšem byli mazaní a živočichy využili jako dopravní prostředek, aby mohli osidlovat nová a nová místa. A tak jsem tady já, jedna z mnoha členů mé velké rodiny a žiji společně s mými kamarády na jedné velké zahradě u řeky a nikoho jiného už mezi sebe nepustíme. Příloha 2 - Invazní rostliny Kdo jsem? Invazní druhy rostlin mají schopnost šířit se na větší vzdálenosti, obsazovat dosažené lokality, pronikat na narušená či přirozená stanoviště a vytlačovat z nich domácí vegetaci.[1] Počet a velikost populací takového druhu postupně vzrůstá. [2] Ne všechny nepůvodní druhy, které rozšiřují své areály, můžeme považovat za invazní. Některé druhy rozšiřují své areály zcela přirozeně. Na šíření invazních druhů se ovšem podílí člověk a tak překonávají i bariéry jako jsou oceány, hory nebo pouštní oblasti, a to poměrně rychle. [1] [3] [4] Schopnost rychlého šíření a osidlování nových stanovišť ovšem mají i některé domácí druhy. Ty potom nazýváme expanzivní. Příkladem z České republiky může být např. travina třtina křovištní, která je na našem území původní, ale ve 20. století se začala šířit díky stále většímu počtu a ploše člověkem narušených stanovišť a vstupem dusíku do půdy atmosférickými srážkami. Ani nepůvodní druhy rostlin zavlečené člověkem se nemusí nutně začít šířit. Aby se tak stalo, musejí nejprve zdomácnět a stát se reprodukčně nezávislými na přímém působení člověka. Pokud mají schopnost se rychle rozmnožovat a šířit, stávají se invazními. [1] Např. květena České republiky podle současných znalostí zahrnuje 1 378 nepůvodních druhů rostlin, ale pouze 90 se považuje za invazní. [5] 8
U nás v Evropě se nepůvodní druhy také rozlišují podle doby, kdy byly na kontinent zavlečeny. Ty, které se sem dostaly před objevem Ameriky v roce 1492, se nazývají archeofyty. Ty, které se sem dostaly později, jsou neofyty. [2] Archeofyty byly často zavlečeny prvními zemědělci a obvykle na rozdíl od neofytů nezpůsobují žádné problémy. Kdo by si dnes pomyslel, že například ovsík vyvýšený nebo mák vlčí, jsou u nás nepůvodní? [1] A dříve obávaný plevel koukol polní, rovněž patřící mezi archeofyty, je dnes dokonce na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR zařazen mezi kriticky ohrožené druhy, i když zákon ho nechrání. [14] Jak se invazní rostliny šíří (a) Invazním rostlinám obvykle nechybí vlastnosti jako vysoká plodnost, dobrá klíčivost, snadné šíření, schopnost přežít v nepříznivých podmínkách, rychlý růst a vysoká produkce biomasy. Kromě toho může invazi podporovat například klimatická podobnost s místem původního výskytu nebo absence přirozených škůdců. [1] Nové druhy rostlin byly po staletí cíleně dováženy jako okrasné. Byly často atraktivní a nenáročné na péči. Ze zahrad často unikaly v důsledku přirozeného šíření, na kolech dopravních prostředků a také spolu se zahradním odpadem a při transportu zeminy. [3] Odhaduje se, že až polovina dnes invazních rostlin unikla z botanických zahrad. [6] Kromě okrasy existovaly pro dovoz některých rostlin i hospodářské důvody, protože se mohlo jednat o užitkové nebo léčivé rostliny, krmivo pro zvířata nebo potravu pro včely, díky níž se mohla zvyšovat produkce medu. S nepůvodními druhy se také experimentováno v lesnictví a tak byly vysazovány druhy jako dub červený, borovice vejmutovka nebo douglaska tisolistá. Některé dřeviny, které sloužily k zalesnění extrémních stanovišť, se začaly nekontrolovatelně šířit. V případě střední Evropy je to trnovník akát, v případě středomoří různé druhy australských eukalyptů. [3] Některá prostředí jsou k invazím náchylnější než jiná. Mnohem náchylnější k invazím jsou ostrovy a tak např. na Novém Zélandu se počet nepůvodních druhů blíží počtu těch původních. Mnohem více jsou invazemi zasažena území, která kolonizovali Evropané, než náš kontinent. Méně jsou také invadovány tropy a horské oblasti. Také bylo zjištěno, že ke kolonizaci invazními rostlinami je náchylnější květena na jižní polokouli. [7] V našich podmínkách se s těmito druhy nejvíce setkáme v blízkosti lidských sídel skládky, navážky, staveniště, rumiště, ladem ležící plochy, okraje silnic a další. Daří se jim ale také dobře podél vodních toků, kde záplavy často vytváří narušené plochy a navíc umožňují dobré šíření semen. [1] Problém ekologický i ekonomický (b) Invazní druhy jako zlatobýl kanadský, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý a křídlatky, tvoří husté porosty, které jsou schopny naprosto vytlačit původní druhy. Mezi rostliny, které jsou schopny vytvářet největší změny ve složení rostlinných společenstev, patří především bolševník a křídlatky. Kromě těchto viditelných změn mohou invazní druhy rostlin například lákat opylovače a tím snižovat produkci semen původních druhů rostlin v okolí. [3] K tomuto dochází např. v případě netýkavky žláznaté nebo trnovníku akátu. [1] [8] Sekundárně můžou invazní rostliny také negativně působit na živočichy, kteří jsou na tyto původní rostliny ekologicky vázaní. 9
Druhy jako trnovník akát nebo lupina mnoholistá jsou schopny obohacovat půdu o dusík a tím umožňují vstup do společenstva dalším na živiny náročným, i když třeba už původním, rostlinám. [3] V akátinách jsou navíc z listového opadu do půdy uvolňovány fenylkarboxylové kyseliny inhibující klíčení většiny ostatních rostlin. [1] Schopnost inhibice klíčení okolních rostlin byla nedávno prokázána i u netýkavky žláznaté, která je u nich navíc schopna potlačovat mykorrhizu a tím snižovat schopnost příjmu živin. [8] Odstraňování některých druhů může být finančně náročná záležitost. [3] Invazní dřevina pajasan žláznatý, který se šíří v teplejších oblastech, je schopen vyklíčit i ve spárách těsně u budov a poškozovat svými kořeny základy a zdivo. [1] Jeho populace se za posledních asi dvacet let ztrojnásobily a v souvislosti s globální změnou klimatu se předpokládá možnost dalšího šíření. [9] Jiné rostliny mohou třeba poškozovat zpevnění břehů nebo dokonce způsobovat zdravotní problémy. [1] Evropská unie ročně na boj s invazními druhy rostlin a živočichů vydá asi 10 až 12 miliard eur. [3] Ekonomiku v USA stojí jen invazní rostliny ročně 35 miliard dolarů. [10] Když jde o zdraví (c) Mezi invazními rostlinami najdeme i několik takových, které dokonce ohrožují lidské zdraví. Může jít např. o trnovník akát. Tento strom obsahuje mimo jiné i toxický alkaloid robinin, který může způsobovat vážné zdravotní komplikace. Mnohem pravděpodobnější je však zranění jeho ostrými trny. [3] Vážné otravy, např. po požití semen, může způsobovat také lupina mnoholistá, která způsobuje problémy především na Jižním ostrově Nového Zélandu, kde vytváří rozlehlé porosty. [4] [11] Další nebezpečnou rostlinou je bolševník velkolepý. Tato až 5 m vysoká rostliny obsahuj fototoxické šťávy furanokumariny, které na světle způsobují špatně hojitelné puchýře. [1] [3] Původem severoamerická ambrozie peřenolistá produkuje velké množství vysoce alergenního pylu a s jeho účinkem se potýká obvykle až 15 % lidí v zasaženém území. Problémem je především v jižní Francii, severní Itálii, východním Rakousku a některých východoevropských zemích. V dalších zemích zatím nedošlo k natolik masovému rozšíření této rostliny. [3] V souvislosti s globální změnou klimatu se ovšem předpokládá její další šíření a navíc vyšší produkce pylu. Osídlit by měla další části východní a severní Evropy. [12] I naše domácí druhy mohou být někde jinde invazní (d) I druhy rostlin, se kterými se běžně setkáváme v evropské přírodě, mohou někde jinde způsobovat vážné problémy. Příkladem může být sveřep střešní, který pochází ze středomoří a blízkého východu. V České republice sice není původní, ale do naší přírody byl zavlečen už před několika tisíci lety a nezpůsobuje žádné škody. Velké problémy však způsobuje v Severní Americe, kam se dostal na konci 19. století. Dostal se i do kalifornského Central Valley, kde na ploše 200 000 km2 zcela nahradil původní prérii. [2] Známá středoevropská léčivka třezalka tečkovaná zase v minulosti vytvářela husté porosty v západní části Severní Ameriky. Dnes byla částečně vytlačena po vysazení jednoho druhu mandelinky, která na ni klade svá vajíčka. Problém ovšem je, že ne na rostliny, které rostou ve stínu. [4] Další evropská rostlina, česnáček lékařský, je také rozšířen v Severní Americe. V Kanadě je schopen vytvářet až několik set čtverečních metrů rozlehlé porosty. Protože je to dvouletá rostlina, tak dokáže zástinem svých listů vytlačovat jarní efemery rostliny, které vykvétají v opadavých lesích ještě před jejich olistěním, když je v lese dostatek světla. Česnáček sám je ovšem ke světelným podmínkám nenáročný a dokáže růst ve stínu i na slunci, což je výhodné pro jeho invazní schopnost. [13] 10
Jak se zbavit nevítaných vetřelců (e) Pro úspěšný boj s invazními druhy rostlin by měla každá země splnit několik základních cílů. Klíčová je dobrá informovanost veřejnosti, zakotvení problematiky do legislativy, zamezení zavlékání dalších potenciálně invazních druhů, získávání informací o konkrétních invazních druzích a jejich odstraňování a kontrola. K likvidaci populací invazních rostlin lze použít některou ze třech okruhů metod mechanickou, chemickou nebo biologickou. Mezi mechanické metody patří například vytrhávání netýkavky žláznaté, která má mělký kořenový systém, nebo kosení zlatobýlů či lupiny mnoholisté. Také sem může patřit vyřezávání invazních dřevin, jako je trnovník akát, pajasan žláznatý nebo javor jasanolistý. Mechanické metody lze často kombinovat s těmi chemickými, jako je třeba aplikace herbicidů proti zmlazování právě vyřezaných dřevin. Herbicidy lze také využít u agresivních a těžko mechanicky odstranitelných druhů. Aplikovány jsou takto např. na bolševník velkolepý ve stádiu semenáčku nebo na listy křídlatek. [1] V létě totiž dvě třetiny její biomasy tvoří oddenky, a protože se jimi i množí, tak likvidovat pouze nadzemní část by nemělo velký smysl. Herbicid aplikovaný na listy koncem léta se ovšem může dostat do oddenků a rostlinu tím účinně zahubit. [3] Jako příklad biologických metod můžeme uvést výše popsané vysazení herbivorní mandelinky, která likvidovala v Severní Americe invazní populace třezalky tečkované. [4] Seznam zdrojů a literatury:: [1] PYŠEK, Petr a Lubomír TICHÝ [eds.]. Rostlinné invaze. Vyd. 1. Brno: Rezekvítek, 2001, 40 s. ISBN 8090295444. [2] PYŠEK, Petr a Jiří SÁDLO. Zavlečené rostliny: Sklízíme, co jsme zaseli? Vesmír: přírodovědecký časopis Akademie věd České republiky. Praha: Vesmír, 2004, (83): 35-40. ISSN 0042-4544. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5331 [3] NENTWIG Wolfgang. Nevítaní vetřelci: invazní rostliny a živočichové v Evropě. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014, 247 s. ISBN 978-802-0023-162. [4] MARKOVÁ, Zuzana a Martin HEJDA. Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém. Živa. Praha. 2011, (1): 10-14. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/invaze-nepuvodnich-druhu-rostlin-jako-environmenta.pdf [5] PYŠEK, Petr a Jiří SÁDLO. Zavlečené rostliny: - jak je to u nás doma? Vesmír: přírodovědecký časopis Akademie věd České republiky. Praha: Vesmír, 2004, (83): 80-85. ISSN 0042-4544. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5586 [6] HULME, Philip E. Addressing the threat to biodiversity from botanic gardens. Trends in Ecology & Evolution, 2011, 26 (4): 168 174 [7] CHYTRÝ, Milan a Petr PYŠEK. Kam se šíří zavlečené rostliny?: 1. Rozdíly v invadovanosti velkých území. Živa. Praha. 2009, (1): 11-14. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/kam-se-siri-zavlecene-rostliny-1-rozdily-v-invadov.pdf [8] SKÁLOVÁ, Hana a Jan ČUDA. Invaze netýkavky žláznaté v České republice. Živa. Praha. 2014, (6): 271-273. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/ files/ziva/pdf/invaze-netykavky-zlaznate-v-ceske-republice.pdf [9] KŘIVÁNEK, Martin. Pajasan žláznatý: - nebeský strom z pekel. Živa. Praha. 2007, (3): 108-111. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ pajasan-zlaznaty-nebesky-strom-z-pekel.pdf [10] SHOUSE, Ben. Invaders Get Support From Underground. News.sciencemag.org [online]. 2002 [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://news. sciencemag.org/2002/05/invaders-get-support-underground [11] PAZDERA, Zdeněk. Lupinus polyphyllus - lupina mnoholistá (vlčí bob mnoholistý). botanika.wendys.cz [online]. [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://botanika.wendys.cz/kytky/k123.php [12] COGHLAN, Andy. North American ragweed to bring autumn allergy misery to Europe. www.newscientist.com [online]. [cit. 2015-06-21]. Dostupné z: http://www.newscientist.com/article/dn27585-north-american-ragweed-to-bring-autumn-allergy-misery-to-europe.html#. VYPUmPntmko [13] CAVERS, Paul B., Muriel I. HEAGY a Robert F. KOKRON. THE BIOLOGY OF CANADIAN WEEDS.: 35. Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara and Grande. Canadian Journal of Plant Science. 1979, 59 (1): 217-229. Dostupné z: http://pubs.aic.ca/doi/pdf/10.4141/cjps79-029 [14] HOSKOVEC, Ladislav. AGROSTEMMA GITHAGO L. koukol polní / kúkoľ poľný. botany.cz [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupné z: http:// botany.cz/cs/agrostemma-githago/ 11
Příloha 3 - Příprava a pravidla simulační hry Příprava hry, fáze 1 učitel nechá žáky, aby vytvořili volný prostor ve třídě, a v něm vytvořili kruh ze židlí otočených čelem ven, tak aby na každého vycházela jedna židle. Během toho učitel umístí na viditelné místo dvě nádoby (nejlépe průhledné) a na jednu umístí nápis Původní druhy rostlin a na druhou nápis Invazní rostliny. Do první nádoby vloží směs kartiček voda, živiny a světlo. Za každého žáka zde bude vždy jedna od každého druhu kartičky. Druhá nádoba zůstane zatím prázdná. Dále si učitel připraví na stůl spínací špendlíky, karty invazních druhů, fixy a samolepící štítky, které je vhodné mít předem nastříhané na jednotlivé kartičky. Kartičky zdrojů jsou v příloze 5 Příprava hry, fáze 2 - žákům budou rozdány samolepící štítky a fixy. Každý si napíše na štítek nějaký název původní rostliny. Učitel bude mít k dispozici papír s názvy rostlin pro inspiraci. Je vhodné, aby se každý žák snažil mít nějaký jiný název rostliny, aby vytvořili pestré společenstvo. Menší počet opakování stejného názvu ovšem nevadí. Seznam navrhovaných původních druhů rostlin je v příloze 4 Průběh hry - žáci budou hrát hru, která je na principu tzv. židličkové hry. V této hře se vždy na začátku každého kola oddělá jedna židle. Potom skupina chodí okolo kruhu ze židlí a na povel učitele (doporučujeme např. třikrát hlasitě tlesknout) se všichni posadí. Na jednoho ovšem místo nezbude a ten ze hry vypadne. Konkrétně bude hra probíhat následovně: 1. kolo židlička nebude odstraněna, takže zbude místo na každého. 2. kolo učitel na začátku kola oznámí, že do společenstva začínají pronikat invazní rostliny, které ubraly prostor, a odstraní první židličku. Na konci kola vypadlému žákovi vezme štítek s jeho názvem a oznámí, že tato rostlina byla vytlačena ze společenstva. Také oznámí, že invazní rostliny začínají společenstvo ochuzovat o vodu, živiny a sluneční záření, a odebere po jedné kartě každého typu (celkem tedy 3 kartičky) z nádobky původní druhy rostlin a vloží je do nádoby invazní rostliny. Nakonec od něj vypadlý žák obdrží kartičku invazní rostliny, kterou si spínacím špendlíkem připne na viditelné místo. 3. kolo a další kola žák vypadlý v předchozím kole nahlas přečte název invazní rostliny, kterou se stává, a oznámí, že ubírá společenstvu další prostor. Potom odebere opět jednu židli. Všechno probíhá jako ve druhém kole, ale všechny úkony provádí tento odpadlý žák a učitel jen kontroluje, aby byly dodrženy. Karty invazních druhů jsou v příloze 6. Karet je pouze 15, ale v případě většího počtu žáků se některé mohou opakovat. 12
Doplňková aktivita v průběhu hry - invazní rostliny se vyjma té nejnovější (řídí průběh kola) vždy přesouvají na druhou stranu třídy a zde si sobě navzájem sdělují základní informace, které mají napsané na kartičkách invazních rostlin, které dostávají při vypadnutí z kola. Ukončení hra - hra končí tak, že poslední dva žáci soutěží a poslední místo. Poslední přeživší se stává jediným zbytkem původní přírody mezi invazními rostlinami. Příloha 4 - Navrhovaný seznam původních druhů rostlin slouží jako podklad pro učitele, pokud by si žáci nemohli vzpomenout na žádné původní druhy rostlin 1. smetanka lékařská, 2. česnáček lékařský, 3. vlaštovičník větší, 4. rozrazil klasnatý, 5. srha laločnatá, 6. bojínek luční, 7. orsej jarní, 8. bršlice kozí noha, 9. kokoška pastuší tobolka, 10. sasanka hajní, 11. plicník lékařský, 12. šťavel kyselý, 13. prvosenka jarní, 14. kakost lesní, 15. popenec břečťanovitý 13
Příloha 5 - Karty zdrojů VODA ŽIVINY SVĚTLO VODA ŽIVINY SVĚTLO VODA ŽIVINY SVĚTLO VODA ŽIVINY SVĚTLO VODA ŽIVINY SVĚTLO 14
Příloha 6 - Karty invazních druhů netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Popis: až 3 m vysoká jednoletá bylina, bílé až červenofialové květy Původ: Západní Himaláj, poprvé pěstována roku 1839 v Anglii Výskyt: podél řek a lesních okrajů, je spíše světlomilná Důsledky invaze: potlačování výskytu domácích druhů, jsou schopny odlákávat opylovače od jiných rostlin Možnosti likvidace: ruční vytrhávání v období plného květu, ponechání na suchém místě dále od toku bolševník velkokvětý (Heracleum mantegazzianum) Popis: dvouletá až víceletá bylina, až 5 m vysoká, jedovatá šťáva na světle způsobuje tvorbu puchýřů Původ: Západní Kavkaz Výskyt: narušená stanoviště s půdami bohatými na dusík Důsledky invaze: potlačování výskytu domácích druhů, eroze břehů, zdravotní riziko Možnosti likvidace: aplikace herbicidu ve stádiu semenáčku borovice vejmutovka (Pinus strobus) Popis: jehličnatý strom, jehlice ve svazečku po pěti, dlouhé šišky Původ: Výhodní část Severní Ameriky Výskyt: pěstována spíše v chladnějších oblastech, okrasná dřevina Důsledky invaze: má dobrou schopnost zmlazovat, silnou vrstvou jehličí ničí bylinné a mechové patro Možnosti likvidace: vhodné je vyřezávat mladé stromy, které se šíří do okolí kustovnice cizí (Lycium barbarum) Popis: jedovatý keř, během kvetení mění barvu od šedofialové po žlutohnědou. Původ: asi východní středomoří (nejisté) Výskyt: Suché živinami bohaté půdy, i ve městech Důsledky invaze: likviduje stepní trávníky zarůstáním Možnosti likvidace: vysekání porostu a aplikace herbicidu jako prevence zmlazování 15
lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) Popis: statná vytrvalá bylina, mnohočetné listy, bílé, modré až fialové hrozny květů Původ: západní část USA Výskyt: spíše kyselejší půdy ve vyšších polohách, např. mýtiny a okraje lesů Důsledky invaze: obohacuje půdu dusíkem a snižuje diverzitu Možnosti likvidace: kosení, fyzická likvidace, prevence vysévání netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) Popis: jednoletá drobnější bylina, žluté květy Původ: západní Sibiř, západní Mongolsko a západní Himaláj Výskyt: zdomácněla v lesním podrostu Důsledky invaze: vytlačuje původní druhy bylin z lesů, je plošně rozšířena Možnosti likvidace: v ČR je natolik rozšířená, že se od její likvidace upustilo pajasan žlaznatý (Ailanthus altissima) Popis: strom typicky rostoucí ve spárách a u zdí Původ: Čína Výskyt: teplomilný, často v opuštěných areálech u chátrajících budov Důsledky invaze: narušují zdi a základy budov, mohou zarůstat stepní vegetace Možnosti likvidace: vyřezávání a následná aplikace herbicidu jako prevence zmlazování slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) Popis: vytrvalá bylina, žluté květy, tvoří hlízovité oddenky Původ: střední a výhodní část USA Výskyt: údolí řek v nížinách, podél železnic, poblíž lidských sídel Důsledky invaze: potlačování původních druhů Možnosti likvidace: pravidelné kosení, dokud se rostliny nevyčerpají 16
trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Popis: opadavý strom, dlouhá bílá hroznovitá květenství Původ: střední a východní část Severní Ameriky Výskyt: nenáročný; často podél železnic, kde se dříve vysazoval Důsledky invaze: rychlé zarůstání, vytlačuje původní vegetaci zastíněním, obohacováním půdy o dusík a toxickými látkami vypouštěnými do půdy Možnosti likvidace: vyřezávání a aplikace herbicidy jako prevence tvorby výmladků zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) Popis: vytrvalá až 2 m vysoká bylina, květenství v žlutých pyramidálních latách Původ: většina území USA a Kanady Výskyt: narušované plochy, údolí řek; málo náročný Důsledky invaze: vytlačení původní vegetace v důsledku zastínění a kořenové konkurence Možnosti likvidace: pravidelné kosení a postřiky herbicidem křídlatka japonská (Fallopia japonica) Popis: vytrvalá statná bylina, šíří se oddenky, v Evropě klon jediné rostliny Původ: Japonsko Výskyt: člověkem narušovaná stanoviště, podél vodní toků a silnic Důsledky invaze: vytlačování původních druhů Možnosti likvidace: aplikace herbicidu na listy koncem vegetační sezóny pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) Popis: spíše drobná jednoletá bylina, květenství úbor s pěti malými bílými jazykovitými květy Původ: Andy Výskyt: především jako plevel na polích a v zahradách Důsledky invaze: obtížný plevel Možnosti likvidace: většinou se likviduje stejně jaké jiné plevele 17
INVAZNÍ POZNÁMKY ROSTLINY INVÁZNE R šťavel evropský (Oxalis stricta) Popis: bylina s podzemními výběky, bledě nebo citrónově žluté květy Původ: Severní Amerika Výskyt: člověkem narušené plochy (křoviny, lesní cesty), zahrady, pole Důsledky invaze: pro vegetaci není příliš nebezpečný, ale je obtížným těžko likvidovatelným plevelem Možnosti likvidace: likvidace jako jiné plevele, pozor na odstranění výběžků ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) Popis: jednoletá bylina podobná pelyňku Původ: Severní Amerika Výskyt: člověkem narušená stanoviště v teplejších oblastech České republiky Důsledky invaze: vysoce alergenní pyl ohrožuje zdraví obyvatelstva Možnosti likvidace: vzhledem k hlubokému kůlovitému kořenu je nejúčinnější použití herbicidu topol kanadský (Populus x canadensis) Popis: opadavý rychle rostoucí strom Původ: Vznikl křížením v Evropě původního topolu černého a severoamerického topolu kosníkového ve Francii Výskyt: Na živiny bohaté a vlhké půdy v teplejších oblastech, zejména podél řek. Důsledky invaze: křížením ničí genetickou čistotu populace topolu černého Možnosti likvidace: vyřezávání náletů a následná aplikace herbicidu 18 1
ASTLINY POZNÁMKY 9 envi.stromzivota.sk
ASTLINY POZNÁMKY INVÁZNE R 0 envi.stromzivota.sk 2