Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění Oznamovatel: a.s. (prosinec 2008)
Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění Zhotovitel: ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín Oprávněná osoba: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. Dubinská 720 Sladkovského 111 530 12 Pardubice 506 01 Jičín tel.: 603483099 493523256 466260219 držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93 (prosinec 2008) 2
Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/01 Sb. zpracoval: RNDr. Tomáš Bajer, CSc., ECO-ENVI-CONSULT, Jičín držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 2719/4343/OEP/92/93 Ing. Zdeněk Obršál držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 6890/218/OPV/93 Ing. Libor Ládyš, EKOLA GROUP s.r.o., Praha držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 3772/603/OPV/93 Ing. Milan Kamenický, Norsonic Slovensko, s.r.o. Ing. Radek Kropelnický, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Mgr. Pavel Dušek, EKOLA GROUP s.r.o., Praha Ladislav Zadražil, EKOLA GROUP s.r.o., Praha RNDr. Milan Macháček, EKOEX, Jihlava držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zák.čnr č.244/92 Sb., č.osvědčení 6333/246/OPV/93 MUDr.Bohumil Havel Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik (jmenován Krajským soudem v Hradci Králové dne 5.11.2002 pod č.j. Spr. 2706/2002) Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik v autorizačních setech expozice chemickým látkám v prostředí a expozice hluku vydaných Státním zdravotním ústavem Praha dne 5.4. a 9.6. 2004 pod č.008/04. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR dne 10.8.2004 pod pořadovým číslem 1/2004. Ing. Josef Tomášek, CSc., (SOM s.r.o., Mníšek pod Brdy) držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 69/14/OPV/93 Ing. Jiří Kaláb, CSc., UNKAS, Pardubice Ing. Martin Šára, ENVI-COM, Slatiňany Ing. Jana Bajerová, ECO-ENVI-CONSULT, Jičín RNDr. Vladimír Faltys znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové pro obor OCHRANA PŘÍRODY, odvětví botanika Ing. František Moravec (prosinec 2008) 3
OBSAH: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...5 A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI...6 A.I. OBCHODNÍ FIRMA...6 A.II. IČO...6 A.III. SÍDLO...6 A.IV. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE...6 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...7 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 zákona...7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...7 B.I.3. Umístění záměru...8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění...9 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru...10 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...27 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků...27 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odstavec 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...29 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...30 B.II.1. Půda...30 B.II.2. Voda...33 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...36 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...39 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH...40 B.III.1. Ovzduší...40 B.III.2. Odpadní vody...61 B.III.3. Odpady...70 B.III.4. Ostatní výstupy...74 B.III.5. Doplňující údaje...76 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...77 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ...77 C.2. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...85 C.2.1.Ovzduší...85 C.2.2. Voda...86 C.2.3. Půda...88 C.2.4. Geofaktory životního prostředí...95 C.2.5. Fauna a flora...101 C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz...105 C.2.7. Krajina, způsob jejího využívání...108 C.3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ...110 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ..112 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti...112 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...112 D.I.2. Vlivy na ovzduší...116 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a eventuelně další fyzikální a biologické charakteristiky...130 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...137 D.I.5. Vlivy na půdu...148 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...150 D.I.7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy...151 D.I.8. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu...156 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...158 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů...159 D.II.1. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti...159 D.II.2. Možnosti přeshraničních vlivů...159 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH...159 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...161 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ...167 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ...169 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...169 F. ZÁVĚR...169 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...170 H. PŘÍLOHY...181 4
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AC AERO AGL AIP CR APH APR ASDA BUS CWY ČOV DEP EPS GA GATE Hš Hšu HTRS HZS CHÚV IFR LDA LNA LPH LKPR LKVO MHD NN NTL NZ OA ORL OP OTO OŽPZ PHM PID RS RWY RŽP SHZ STAR a SID STL SWY TNA TOC TODA TORA TR TUV TWR TWY ÚSES VIP VFR VKP VN VOC VTL VZT autocisterna společnost AERO Vodochody a.s. výška nad úrovní terénu letecká informační příručka ČR automobilové pohonné hmoty přistání použitelná délka přerušeného vzletu autobus předpolí čistírna odpadních vod vzlet elektrická požární signalizace všeobecné letectví předodletová čekárna hodinová špička hodinová špička upravená (na příletu / na odletu) hlavní trafostanice hasičská záchranná stanice chemická úpravna vody pravidla pro let podle přístrojů použitelná délka přistání lehký nákladní automobil letecké pohonné hmoty kódové označení letiště Praha Ruzyně kódové označení letiště Vodochody městská hromadná doprava nízké napětí nízkotlak náhradní zdroj elektrické energie osobní automobil odlučovač ropných látek odbavovací plocha objekt technické obsluhy odbor životního prostředí a zemědělství pohonné hmoty pražská integrovaná doprava regulační stanice vzletová a přistávací dráha referát životního prostředí stabilní hasící zařízení standardní příletové a odletové tratě středotlak dojezdová dráha těžký nákladní automobil těkavé organické látky vyjádřené jako celkový uhlík použitelná délka vzletu použitelná délka rozjezdu trafostanice teplá užitková voda letištní řídící věž (letištní služba řízení) pojezdová dráha územní systém ekologické stability důležitá osoba pravidla pro let za viditelnosti významný krajinný prvek vysoké napětí těkavé organické látky vysokotlak vzduchotechnika 5
A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma a.s. A.II. IČO 28 19 94 72 A.III. Sídlo a.s. U letiště 374 250 70 Odolena Voda, Dolínek A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Martin Kačur předseda představenstva a.s. Sartoriova 31/2 169 00 Praha 6 - Břevnov Telefon: 255 762 440 Projektant: NIKODEM A PARTNER spol. s r.o. Ing. arch. Tomáš Janeček hlavní inženýr projektu Staropramenná 3117/17 150 00 Praha 5 Telefon: 257 324 506 6
B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 zákona Název záměru: Zařazení záměru: Dle zpracovatele předkládaného oznámení lze hodnocený záměr zařadit dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění do: kategorie I: 9.2 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více. kategorie II: 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m 2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. Příslušným úřadem pro zjišťovací řízení je v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr lze charakterizovat následujícími kapacitními údaji: Stávající stav rok 2008: DEN RWY 28 RWY10 NOC DEP ARR okruh DEP ARR DEP ARR B 300 300 60 88 88 0 0 C 9 9 0 2 2 0 0 D 10 10 9 4 4 0 0 F1+F2 28 28 20 12 12 0 0 E 0 0 0 0 0 0 0 pozn.: kategorie letadel jsou uvedeny na str. 48 předkládaného oznámení Výhledový stav pro proces EIA rok 2012: Roční počet odbavených cestujících 3 500 000 Charakteristika leteckého provozu: Celkový počet pohybů letadel za rok (ARR + DEP) 35.000 Počet letových dnů za rok 364 Průměrný počet pohybů za den (celoroční průměr) 96 Průměrný počet pohybů (ARR + DEP) v charakteristickém letovém dni 141 Celkový počet pohybů v noční době (22:00 06:00) za rok 1.000 Průměrný počet pohybů v noční době v charakteristickém letovém dni za jednu noc 4 Průměrný denní počet letů s využitím letištního provozního okruhu v charakteristickém letovém dni 5 Vyvolané nároky na pozemní dopravu: Intenzita dopravy pro charakteristický letový den Denní doba celkem směr Praha směr Kralupy n. V. OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA OA + TAXI BUS+TNA Den (06-22h) 5568 336 4736 288 832 48 Noc (22-06h) 168 16 144 16 24 0 24 hod. 5736 352 4880 304 856 48 Průměrný denní počet odbavených cestujících 9 600 Počet odbavených cestujících ve špičkovém dni 16 780 Počet odbavených cestujících ve špičkové hodině 1 200 Délka vzletové a přistávací dráhy RWY 10/28 2 500 metrů Celkový počet parkovacích míst: 572 parkovací míst + 6 stání pro autobusy Výhledové kapacity jsou vztaženy k uvedení záměru do provozu s tím, že se neočekává jejich okamžité naplnění 7
B.I.3. Umístění záměru KÚ: Vodochody, Postřižín, Zlončice, Máslovice, Hoštice, Dolínek, Panenské Břežany, Klíčany. Obec: Vodochody, Postřižín, Zlončice, Máslovice, Odolena Voda, Panenské Břežany, Klíčany. Okres: Praha - východ Kraj: Středočeský B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Účelem realizace záměru je rozšíření infrastruktury stávajícího letiště Vodochody tak, aby odpovídala současným požadavkům pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a aby bylo možné letiště Vodochody i nadále využívat jako letiště s mezinárodním provozem, s vnější hranicí, tzn. s možností odbavení cestujících a letadel dle zásad a požadavků Schengenských dohod. To vše s odpovídající úrovní komfortu jak pro cestující, tak i pro návštěvníky letiště. Základním pilířem uvažovaného rozvoje letiště Vodochody bude stávající vzletová a přistávací dráha, jež je dlouhodobě zakotvena v územně-plánovacích dokumentech okolních obcí, včetně vyhlášených ochranných pásem dle leteckých předpisů. Ochranná pásma, která byla stanovena rozhodnutím Státní letecké inspekce a která jsou v současné době platná a závazná jsou doložena v Příloze č.16 předkládaného oznámení. Rozšíření infrastruktury letiště bude zahrnovat dostavbu systému pojezdových drah, odbavovacích stání, odbavovacího terminálu a nezbytné infrastruktury, zajišťující řádný chod letiště (hangár, hasičská stanice, garáže pro zimní techniku, depo autocisteren, věž řízení letového provozu, parkoviště, obslužné komunikace). Součástí předkládaného oznámení ani dokumentace pro územní řízení není sklad leteckých pohonných hmot. Oznamovatel předpokládá, že v rámci svého provozu bude využívat kapacitně dostačující skladové hospodářství leteckých pohonných hmot závodu AERO Vodochody a.s. Tato společnost rozhodla o celkové rekonstrukci skladu leteckých pohonných hmot v objemu stávajících skladovacích kapacit. Dle sdělení oznamovatele bude případné předpokládané zahájení provozu na Letišti Vodochody termínově odpovídat dokončení rekonstrukce skladu leteckých pohonných hmot. Letiště bude uzpůsobeno pro standardní provoz letadel kategorie C dle ICAO (rozpětí křídel letadla max. do 36m) za všech povětrnostních podmínek. Zpracovateli oznámení ani oznamovateli není známa možnost kumulace s jinými novými nebo připravovanými záměry. Kumulativní vliv letiště Vodochody a letiště Praha Ruzyně nebyl řešen vzhledem k tomu, že sledované relevantní izofony z provozu obou letišť pro rok 2012 a méně příznivou variantu provozu na LKPR, tj. bez paralelní dráhy, jsou od sebe v dostatečné vzdálenosti. Limitní izofony L Aeq D = 60 db jsou v nejkratší vzdálenosti od sebe cca 10 km a např. L Aeq D = 50 db jsou ve vzdálenosti cca 4,3 km. Limitní noční izofony L AeqN = 50 db jsou od sebe vzdáleny cca 6 km a např. izofony L AeqN = 45 db jsou ve vzdálenosti cca 2,5 km. Z tohoto výčtu je patrné, že nedochází k průniku relevantních hlukových zón a tedy nemůže dojít ani k relevantním kumulativním účinkům provozu obou letišť v území. 8
B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Potřeba realizace projektu vychází z několika zásadních předpokladů či poznatků: V roce 2005 upozornili představitelé Evropské komise na skutečnost, že se letecká doprava v EU bude velmi brzo potýkat s vážným nedostatkem letištních kapacit. Vzhledem k velmi zdlouhavým a náročným schvalovacím procedurám při výstavbě nových leteckých kapacit vyzvala Komise k většímu využití existující letecké infrastruktury a ke zvýšení efektivity stávajících letišť. Letecká doprava v Evropě roste v poslední době zejména díky nízkonákladovým společnostem, které ale vytvářejí silný tlak na snižování svých nákladů generovaných letišti. Díky snížení svých nákladů jsou nízkonákladové společnosti schopné nižší nabízenou cenou za služby vytvořit dodatečnou poptávku po letecké dopravě. Letiště, které není schopno reagovat na tyto potřeby, není určitým okruhem společností vůbec využíváno a region tak přichází o významné příjmy z cestovního ruchu. Studie sociálních a ekonomických dopadů letecké dopravy, kterou pro ACI- Europe v roce 2004 zpracovala společnost York odhaduje, že neschopnost uspokojit poptávku po letecké dopravě nebo jakákoliv její restrikce může způsobit snížení tvorby HDP o 2,5 až 3%. Uvedená studie také odhaduje, že každý milion odbavených cestujících, generuje na daném letišti průměrně 1000 přímých pracovních míst a asi 2000 dalších indukovaných pracovních míst na regionální úrovni (v případě nízkonákladového provozu lze očekávat o něco nižší počty pracovních míst). Na základě studia leteckého trhu oznamovatel dospěl k závěru, že zájem o zajištění leteckého spojení do ČR a zejména do oblasti Prahy je podstatně vyšší, než tomu odpovídá skutečný objem odbavených cestujících na letišti Praha Ruzyně. Tuto skutečnost způsobují zejména 2 důležité faktory: nedostatečná letištní kapacita v regionu vysoké náklady leteckých společností využívajících ruzyňské letiště. Tyto faktory ovlivňují zejména provoz nízkonákladových leteckých společností jež se podílejí na růstu letecké přepravy v posledním období nejvíce. Dostavbou infrastruktury, která bude optimalizována pro potřeby nízkonákladových společností (tzn.: rozměry provozních ploch dimenzované pro standardní provoz letadel kategorie C dle ICAO, terminál projektovaný bez potřeby transferového provozu, maximálně jednoduchý systém provozních ploch umožňující rychlou obrátku letadla na zemi) se podstatně sníží provozní náklady leteckých společností, což umožní přilákat do regionu i společnosti, které sem momentálně z ekonomických důvodů nelétají. Dostavba infrastruktury na letišti Praha Ruzyně není v tomto případě alternativou, protože nepřinese snížení provozních nákladů, naopak dojde k jejich zvýšení. Tento stav však nebude pro nízkonákladové společností akceptovatelný. Prostor realizace záměru je totožný se stávajícím areálem letiště Vodochody a ze stávajících hranic vystupuje jenom v těch nejnezbytnějších místech, kterými jsou okraj paralelní pojezdové dráhy v SZ části areálu a prodloužení světelné signalizační soustavy před prahem dráhy 28 ze současných 420m na 900m. Tímto dojde k minimálnímu záboru zemědělské půdy. Rozvojový prostor se nachází mezi obcemi Panenské Břežany, Klíčany, Vodochody, Máslovice, Zlončice, Postřižín a městem 9
Odolena Voda, mimo zastavěné území. Tento prostor pro realizaci byl zvolen i z toho důvodu, že se zde nacházejí veškeré potřebné inženýrské sítě a je možnost využít volnou kapacitu stávajících sítí společnosti AERO Vodochody a.s., tzn. bez nutnosti výstavby nových. Území, na kterém předpokládáme realizaci projektu spadá do pravomoci 3 stavebních úřadů: Klecany (pro kat.úz. Vodochody, Hoštice, Máslovice), Kralupy nad Vltavou (pro kat.úz. Zlončice, Postřižín) a Odolena Voda (pro kat.úz. Dolínek, Klíčany, Panenské Břežany). Vyjádření stavebních úřadů o souladu umístění záměru s platným a schváleným územním plánem těchto obcí jsou uvedena v Příloze č.1 oznámení. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Koncepce zprovoznění letiště Vodochody pro civilní mezinárodní leteckou dopravu a případný následný rozvoj, respektuje prostorové možnosti lokality a zároveň úzkou vazbu na areál závodu AERO Vodochody a.s. Vzhledem ke konfiguraci prostoru, dané především vzletovou a přistávací dráhou, areálem továrny a dopravní dostupností lokality, byl odbavovací areál umístěn ve východní části, v poloze, která umožňuje i jeho případný další rozvoj směrem západním. Prostor přednádraží letiště je řešen v návaznosti na předpolí továrny s parkovišti, areálem střední průmyslové školy a učiliště. Ubytovna AERO Vodochody - obj. 116 s přilehlými plochami bude demolována, stejně tak objekt č. 79 nová věž, objekt č. 22 zkušebna TV a ocelový hangár. Příjezd k odbavovací budově respektuje stávající zástavbu, která musí být částečně zachována. Komunikace v přednádraží jsou jednosměrné, s přímým předjezdem před odbavovací budovu s dělením pro osobní automobily (a vozy TAXI) a autobusovou dopravu. Krátkodobé parkování je možné v odsunuté poloze na parkovišti u odjezdové větve, dlouhodobé parkování pak na parkovištích před a za terminálem. Stavba je členěna na následující stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory. Stavební objekty: SO 01 - Demolice objektů a příprava území SO 02 - Letecko - provozní plochy SO 03 - Zázemí pro odmrazování letadel SO 04 - Odbavovací plocha OP SO 05 - Odbavovací budova SO 06 - Terminál GA a VIP, TWR SO 07 - Depo autocisteren a výdej LPH pro malá letadla SO 08 - Objekt hasičské, záchranné stanice a technické obsluhy SO 09 - Hangár SO 10 - Vrátnice č. 1 a 2 SO 11 - Oplocení letiště SO 12 - Trafostanice HTRS, TR2 a TR3 SO 13 - Sadovnické úpravy 10
Inženýrské objekty: IO 01 - Komunikace, chodníky a parkoviště - veřejná část IO 02 - Komunikace - letištní část IO 03 - Kabelovody a kolektory IO 04 - Vodovod IO 05 - Dešťová kanalizace IO 06 - Splašková kanalizace IO 07 - Areálové plynovody IO 08 - Vnější rozvody VN a NN IO 09 - Veřejné osvětlení IO 10 - Osvětlení odbavovací plochy - OP IO 11 - Vnější sdělovací rozvody (telefony, EPS, EZS) Provozní soubory: PS 01 - Technologie odbavení cestujících PS 02 - Technologie vybavení TWR PS 03 - Technologie zásobování LPH a APH, produktovod PS 04 - Technologie hlavní trafostanice HTRS PS 05 - Technologie trafostanice TR1, TR2, TR3 a TR4 PS 06 - Náhradní zdroj (baterie + agregát) PS 07 - Hlavní telekomunikační stanice PS 08 - Odpadové hospodářství PS 09 - Světelná zabezpečovací zařízení PS 10 - Radionavigační zařízení PS 11 - Meteorologická vybavení PS 12 - Technologie hangáru PS 13 - Technologie hasičské záchranné stanice ( HZS ) SO 01 Demolice objektů a příprava území V rámci nové výstavby bude nutné odstranit některé stávající stavební objekty. Jedná se o objekt č. 79 nová věž s garáží na st.parc. č.197 v kat.úz. Postřižín, objekt č. 22 zkušebna TV na stav.parc. č.292 v kat.úz Dolínek, objekt č. 116 ubytovna C3 včetně přístavku na stav.parc. č.224 v kat.úz Dolínek a stav.parc. č.77 v kat.úz. Hoštice a plechový hangár na stav.parc. č.313 v kat.úz. Dolínek. Čísla objektů odpovídají označení v základním plánu továrny AERO Vodochody a.s.. Kromě stavebních objektů bude nutné demolovat části stávajících pojezdových ploch a stávajících komunikací v areálu letiště i předpolí. V zájmovém území nové výstavby je nutné přeložit rovněž některé stávající inženýrské sítě do nových tras. Kácení Dendrologický průzkum a finanční ohodnocení zeleně s předpokladem kácení zpracovali Ing. František Moravec Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability a RNDr. Vladimír Faltys v červenci 2008. Tabulka inventarizace dřevin určených ke kácení je doložena jako samostatná Příloha č.7 předkládaného oznámení. 11
SO 02 Letecko provozní plochy Stávající stav Pohybové plochy na letišti Vodochody tvoří: o vzletová a přistávací dráha RWY 10/28 délka : 2500 m šířka : 45 m povrch : cementobetonový kryt únosnost : odpovídající ACN letadel, která mohou dráhu využívat Jmenovitá délka dráhy (přepočítaná na standardní podmínky nulová nadmořská výška, standardní atmosférické podmínky, nulový sklon dráhy): 2060 m o pojezdová dráha TWY B napojená kolmo na RWY ve vzdálenosti cca 1870 m od prahu 28 šířka : 15 m (vč. postranních pásů 25 m) povrch a únosnost : jako RWY o o pro rychlé otočení letadla po přistání ve směru 28 a pojezd zpět k TWY B je u prahu 10 obratiště lichoběžníkového tvaru o rozměrech cca 125m (57 m) x 68 m pojezdová dráha B je ukončena ve vzdálenosti cca 365 m od osy RWY na odbavovací ploše Západ, která má zhruba obdélníkový tvar o rozměrech 100 x 60 m. Povrch a únosnost: jako u TWY B Popis dostavby Pojezdové dráhy Stávající, výše popsaná pojezdová dráha nevyhovuje předpokládanému provozu zejména svým umístěním a rozsahem - nutnost pojezdu po vzletové přistávací dráze před vzletem a po přistání, což při předpokládaném provozu na letišti Vodochody znamená určité nebezpečí pro letecký provoz a rovněž i poměrně výrazné omezení kapacity. Pro zvýšení bezpečnosti leteckého provozu a také kapacity vzletové a přistávací dráhy je navrženo vybudování paralelní pojezdové dráhy rovnoběžné s osou dráhy ve vzdálenosti 168 m. Tato pojezdová dráha bude napojena na RWY 10/28 na její západní konec u prahu 10, na východním konci poblíž prahu 28 se napojuje v přímém směru na RWY v její prodloužené ose. Toto řešení je zvoleno z důvodu plynulého provozu v zimních měsících, aby tak pojezd letadel byl veden po trase odbavovací plocha -> odmrazovací stání -> RWY 28. Zároveň bude část pojezdové dráhy umístěná v prodloužené ose RWY sloužit jako dojezdová dráha (viz popis dále). Pro rychlejší uvolnění dráhy po přistání letadla se vybudují dvě (pro každý směr jedna) pojezdové dráhy pro rychlé odbočení umožňující vyklizení letadla vyšší rychlostí. Pro směr 28 je výjezd umístěn ve vzdálenosti 1791 m od prahu dráhy, pro směr 10 je ve vzdálenosti 1755 m. Pro výjezd letadel všeobecného letectví je navržena v polovině RWY 10/28 kolmá spojka k paralelní pojezdové dráze. 12
Další pojezdová dráha je navržena na severozápadním okraji odbavovacího areálu pro příjezd letadel na odbavovací plochu pro všeobecné letectví a do areálu továrny AERO Vodochody a.s. Šířka pojezdových drah bude 23 m, vč. postranních pásů 25 m (šířka pojezdové dráhy pro všeobecné letectví je 10,5 m). Vzletová a přistávací dráha RWY 10/28 Zůstane stávající (délka 2500 m, šířka 45 m), což vyhovuje pro provoz letadel k.p. C. Vzhledem k umístění kurzového majáku pro přesné přiblížení ve směru 28 je nutné posunout práh 10 o 100 m od skutečného stávajícího konce dráhy. Tato část dráhy bude fungovat pro směr 28 jako tzv. dojezdová dráha a předpolí (obdobně jako pojezdová dráha na opačném konci RWY). Práh 28 zůstane na stávajícím místě. Vyhlášené délky po výše popsané dostavbě a úpravě provozních ploch letiště budou následující: směr RWY TORA TODA ASDA LDA 10 2500 m 2560 m 2800 m 2400 m 28 2400 m 2560 m 2500 m 2400 m Kódové číslo letiště tak bude: 4 Na paralelní pojezdové dráze před jejím napojením na jihovýchodní konec RWY 10/28 (ve směru převládajícího provozu) je navrženo vybudování stání pro odmrazování letadel, kde se bude v zimních měsících provádět u letadel před vzletem odstranění námrazy z kritických míst křídel a trupu letadla, případně preventivní nástřiky odmrazovací kapalinou. Stání je navrženo tak, aby byl při obsazeném stání možný pojezd po paralelní pojezdové dráze letadel k.p. D. Pro nájezd letadel na toto stání bude využito krajní odbavovací stání, které tak bude v zimních měsících při nutnosti odmrazování a provádění proti námrazových opatření mimo provoz. Zázemí pro odmrazování je součástí SO 03. Terén v prostoru letiště je takový, že podélné sklony prodloužení RWY a pojezdových drah budou v souladu se všemi požadavky předpisu L14. Kryt všech nových drah bude cementobetonový. SO 03 Zázemí pro odmrazování letadel V rámci tohoto objektu se vybuduje zázemí pro provádění odmrazování a proti námrazového ošetření letadel. Zázemí je situováno poblíž speciálního stání pro tuto činnost umístěného na hlavní pojezdové dráze před jejím napojením na jihovýchodní konec RWY 10/28. Odmrazování a ošetřování letadel se bude provádět speciálními vozidly vybavenými zařízením pro tuto činnost. Zázemí sestává z provozního objektu (zděný jednopodlažní objekt), nádrží pro uskladnění odmrazovací kapaliny, technologie pro plnění vozidel a technologie pro stáčení odmrazovací kapaliny do nádrží a komunikací pro pojezd vozidel mezi skladem kapaliny a odmrazovacím stáním. Odmrazovací kapalina bude skladována v nadzemních dvouplášťových plastových nádržích s monitorováním těsnosti vnitřního pláště. Nádrže budou umístěny na ocelové konstrukci v takové výšce nad zemí, aby bylo možné plnění vozidel samospádem. Odmrazovací kapalina bude dovážena autocisternami a stáčena do 13
nádrží přetlakem čerpadla autocisterny přes stáčecí místa. Celý prostor skladu a manipulace s odmrazovací kapalinou bude zpevněn a zajištěn odvodňovacími žlaby tak, aby v případě úniku kapaliny nedošlo ke znečištění okolního terénu a uniklá kapalina odtekla do navržené akumulační jímky. Pro odmrazování je kromě odmrazovací kapaliny potřeba i teplá užitková voda. Její příprava bude zajištěna v kotelně SO 05 - odbavovací budova. Provozní objekt bude vytápěn elektrickým teplovodním kotlem o výkonu cca 6,0 kw. SO 04 Odbavovací plocha OP Pro odbavení a odstavení letadel na letišti Vodochody jsou navrženy odbavovací plochy napojené přímo na paralelní pojezdovou dráhu. Hlavní odbavovací plochy pro obchodní lety jsou navrženy po obou stranách odbavovací budovy. Pro uvažovanou intenzitu provozu na letišti je nutné zajistit minimálně 10 stání. Daný prostor umožní umístění většího počtu stání celkem 15 (5 + 10) stání pro letadla kódového písmene (k.p) C, tj. letadel s rozpětím křídel do 36 m při vzdálenosti jednotlivých stání 45 m. Stání jsou navržena tzv. Nose-in (při výjezdu je nutné letadlo vytlačit) a kolmá k ose přilehlé pojezdové dráhy. 5 stání (nad potřebný počet 10 odbavovacích stání) bude sloužit jako odstavná stání. Hloubka odbavovací plochy je navržena 50 m a je vymezena obslužnými komunikacemi po obou stranách. Ve střední části odbavovací plochy před odbavovací budovou je umístěna třídírna zavazadel a zpevněné plochy pro parkování mechanizačních prostředků potřebných pro odbavení letadel (nástupní schody, nakladače, tahače, zavazadlové vozíky apod.). Na severozápadním okraji odbavovacího areálu v prostoru před stávajícím hangárem Start je navržena odbavovací plocha pro odbavování letadel všeobecného letectví. Před vlastním hangárem je navržen pojezdový pruh pro příjezd letadel na stání, resp. pro přetah letadel do hangáru. Na opačné straně odbavovací plochy je navržen pojezdový pruh pro výjezd letadel z areálu všeobecného letectví. SO 05 Odbavovací budova Je řešena jako multifunkční objekt zajišťující hlavní provozní potřeby letiště při odbavování cestujících. Budova je koncipována do čtyř hlavních hmot, jejichž vzájemné uspořádání vyplývá z funkční provozní náplně každé z nich. Terminál je řešen provozně i designově pro odbavování obchodních letů nízkonákladových leteckých společností a sezónních tzv. charterových letů. V obou případech je zajištěno striktní oddělení cestujících při příletu a odletu a zároveň v obou směrech, v souladu s Hraničním kodexem EU, dle destinací do a ze zemí Schengen či non- Schengen a dle státní příslušnosti pasažérů. Určení objektu pro odbavování nízkonákladových a charterových letů odpovídá i řešení interiéru se zaměřením především na funkčnost a trvanlivost, také exteriér objektu je koncipován do lapidárních forem a hmot kromě tvarově výraznější centrální části. Objekt je převážně zastřešen plochou střechou, opláštěn lehkou montovanou fasádou v kombinaci s mohutným zdivem s termoizolačním vnějším opláštěním. Významnější prosklené plochy fasády jsou navrženy především pro 14
veřejné shromažďovací a vyčkávací prostory. Shromažďovací prostory namáhané přílišným osluněním budou chráněny předsazenými pergolami. Centrální halová část, zalomená do tvaru L je dvou, resp. třípodlažní. Severní blok se vznáší nad prostorem pro nástup a výstup cestujících z autobusů a vozů taxi. V úrovni druhého podlaží je situována veřejná příletová hala s restaurací, vstup je řešen kontejnerem schodiště s eskalátorem a dvojicí výtahů. Zbylá část hlavní hmoty s mírným převisem již spočívá na terénu, je dvoupodlažní s vestavěným patrem galerií kanceláří u jižní fasády. V přízemí je situována odletová hala s přepážkami pro odbavení běžných i nadrozměrných zavazadel, zbraní a pro celní odbavení. Přepážky samoobslužného odbavení, vhodné pro obchodní lety, budou rozmístěny volně v prostoru haly. Do dalšího patra haly je možno vystoupat po schodišti s eskalátory, nebo čtveřicí výtahů. Ve vyšší hale jsou kromě bezpečnostního filtru v centrální části, také přepážky leteckých společností, reklamace zavazadel a výstup přilétajících cestujících z neveřejné části terminálu. V prostoru haly jsou také rozmístěny tři kontejnery s toaletami. Ze severovýchodní strany je do centrální hmoty zabodnuto křídlo zázemí, resp. příletová hala výdeje zavazadel. V přízemí je situován blok šaten zaměstnanců, resp. nájemců, v návaznosti na sklady. V kloubu mezi centrální částí a zásobovacím křídlem je v přízemí umístěna centrální bezpečnostní kontrola pro zaměstnance i zboží. Za bezpečnostním filtrem navazuje centrální komunikační jádro spojující vyhrazenou bezpečnostní zónu všech pater objektu. Ve vyšším podlaží je situována hala výdeje zavazadel s dvojicí výdejových karuselů a navazující celní kontrolou. Karusely jsou napojeny pásovými dopravníky k vykládce zavazadel v přízemí podél jižní hrany křídla u komunikace v průrvě mezi bloky. Zbylá část patra bude využita ke skladování. Jižním směrem se hlavní centrální hmota stupňovitě snižuje k odbavovací ploše z důvodu překážkové roviny RWY, tady již ve formě lapidárních tvarů kvádru. V přízemí je umístěna centrální sofistikovaná bezpečnostní kontrola odbavených zavazadel, propojená s třídírnou zavazadel podzemním kolektorem, podcházejícím obslužnou vnitroletištní komunikaci. Kromě prostor sloužícím provozu je v přízemí také umístěno energetické centrum objektu s vysokonapěťovými trafy, centrálními rozvodnami silno i slaboproudu, zálohový dieselový i bateriový zdroj a kotelna. Ve vyšším patře, za bezpečnostní kontrolou, je situována obchodní galerie, s centrální restaurací s výhledem na letištní plochu a dráhu. Z centrální hmoty nakonec u odbavovací plochy vybíhají dvě nástupištní galerie - prsty. Západní, v podstatě jednopodlažní, slouží pro odlet cestujících do zemí v rámci Evropského společenství, resp. do zemí, které přistoupily k tzv. Schengenským dohodám, tedy bez pasové kontroly. Vstup do prstu je řešen schodištěm s eskalátory a výtahy v převýšeném kořeni prstu. Převážná plocha prstu je vybavena jako vyčkávací shromažďovací prostor se zázemím, jsou zde umístěny další komerční prostory včetně občerstvení. Východní prst bude sloužit pro odbavení cestujících do třetích zemí, mimo Evropskou unii, vstup je možný pouze přes pasovou kontrolu. Za pasovým filtrem navazuje opět jádro vertikální komunikace a odletové čekárny se zázemím a komerčními prostory s možností občerstvení. 15
Do průrvy mezi prstem a blokem zázemí, byly situovány oddělené příletové vstupy opět dle destinací s vertikálními komunikacemi. Z destinací Schengen je možný přímý vstup do haly výdeje zavazadel, z destinací non-schengen je vstup do republiky kontrolován pasovým filtrem. Příletový i odletový filtr jsou situovány ve vzájemné úzké vazbě, což umožňuje efektivní operativní využívání zázemí, ale hlavně pracovních sil pohraniční policie dle aktuálních potřeb provozu. Vstupy k letadlům s přepážkami jsou situovány převážně u jižní fasády, cestující budou přicházet k letadlům po odbavovací ploše za současného omezení provozu na přilehlé vnitroareálové komunikaci, nebo budou k letadlům odváženi letištními autobusy. Na střechách obou prstů, bloku zázemí i centrální části jsou umístěny technologické kontejnery strojoven vzduchotechniky a chlazení. Jejich střechy mohou sloužit bezpečnostním složkám při mimořádných událostech. Vzhledem ke kapacitám množství shromážděných osob a rozměrům objektu, bylo nutné vybavit terminál únikovými schodišti. Z veřejné části je únik řešen trojicí ocelových schodišť na fasádách centrální haly. Z neveřejné středové části je únik umožněn vnitřní chráněnou únikovou cestou ústící do prostoru průjezdu u třídírny zavazadel. SO 06 Terminál GA a VIP, TWR V přednádraží, v západní části odbavovacího areálu, je situován objekt terminálu pro odbavování VIP pasažérů a cestujících všeobecného letectví (GA general aviation), v přímé provozní návaznosti s řídící věží odbavovací plochou před hangárem Start. Pro tento terminál je navržen vyhrazený příjezd včetně pohotovostního i dlouhodobějšího plošného parkoviště. Je zde také situováno odstavné parkoviště pro automobily smluvní dopravy taxi. Terminál je řešen pro odbavení VIP cestujících obchodních letů a pro potřeby cestujících soukromých letů, tzv. všeobecného letectví v režimu veřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí. K terminálu je přimknuta hmota řídící věže letového provozu. Terminál je hmotově vyjádřen ležatým kvádrem se skosením severovýchodního nároží, přestřešen deskovou platformou. Kolem objektu se vine plachtový přístřešek vepnutý mezi nakloněné ocelové sloupy a skelet objektu. Hlavní hmota je tvořena ocelo-betonovým skeletem s převážně proskleným pláštěm. Půdorysné rozměry objektu, ve styku s terénem, jsou 43,5 x 24 m, zastřešení 48 x 24 m, ( resp. 58 x 34 m včetně přístřešku ). Rastr nosného skeletu byl zvolen 6 x 6 m, výška objektu cca 9 m, resp. 12 m včetně přístřešku. V přízemí je situován provoz odbavení cestujících. Vstupní hala s dvojitým zádveřím, je otevřena přes dvě patra s recepcí, schodištěm a výtahem. Pod schodištěm do patra salónků je usazeno také schodiště do suterénu s technickými místnostmi ( přípravna teplé užitkové vody, strojovna VZT a chlazení, rozvodna elektro slaboproud ). Za recepcí navazuje hala s barem, vstupem na odbavovací plochu pro GA a prostorem pro odbavení VIP cestujících s bezpečnostní kontrolou. V prostoru pro VIP je také situována kancelář pro meteo předletovou přípravu. U východní fasády, ve střední části dispozice, je umístěna provozní kancelář, rozvodna, zázemí baru a toalety. 16
Provoz GA přístup klientů k letadlům - je řešen pěšky po odbavovací ploše vyhrazeným pásem pro pasanty. VIP cestující ( včetně zavazadel ) budou jak při příletu, tak při odletu, odváženi mikrobusem k letadlům na odbavovací ploše před terminálem. Ve druhém patře jsou situovány trojice privátních nájemních salónků včetně zázemí, dva konferenční salónky s toaletami, čtyři pokoje pro odpočinek pilotů a blok zázemí řídící věže s dvěmi pokoji pro odpočinek techniků a pracovníků řídících letový provoz. Na střeše objektu je situována strojovna vzduchotechniky, přístupná lávkou ze schodiště řídící věže. Řídící věž Hmotové řešení je dáno její hlavní funkcí. Řídící dispečink je kruhového půdorysu s výhledem v rozmezí 360 0, o patro níže je situován dispečink techniků kancelář se dvěmi pracovišti pro koordinaci zásahů techniků, dále pak technický sál technologické srdce věže, dále je zde situováno nejnutnější pohotovostní zázemí. Pod patrem techniků je vsunuto další patro s technickými místnostmi ( strojovna VZT částečně otevřená balkonem a rozvodna elektro silnoproudu). Stavba spočívá na mohutném pylonu s točitým schodištěm, do kterého se vstupuje z úrovně chodníku u odbavovací plochy pro všeobecné letectví, ale také z druhého podlaží terminálu VIP. V terminálu je umístěno další zázemí pracovníků věže viz výše. SO 07 Depo autocisteren a výdej LPH pro malá letadla Depo autocisteren je účelový objekt jehož hmota je rozdělena do dvou základních celků. Svým řešením zapadá do skupiny menších budov tvořící celkové technické zázemí provozu letiště. Je situován zhruba uprostřed mezi odbavovací budovou a objektem hasičské záchranné stanice a technické obsluhy po obou stranách plotu tvořícím hranici mezi letištěm a areálem továrny AERO Vodochody a.s.. Objekt je členěn do dvou částí. Vlastní depo je tvořeno zastřešeným prostorem ocelovou příhradovou konstrukcí, položenou na zdvojených ocelových kruhových sloupech. Druhý celek jsou dvě zděné buňky pro zázemí obsluhy. Depo, orientované ve směru východ západ, slouží k plnění autocisteren pro zásobování letadel pohonnými hmotami, k jejich odkalování a parkování. Součástí celku je dispečink celého hospodářství s pohonnými hmotami umístěný v budově se zázemím a denní, odpočinkovou místností pro řidiče autocisteren. V rámci depa bude řešeno také výdejní místo pro automobilové pohonné hmoty pro pozemní techniku s dalšími výdejním místem v areálu továrny AERO. Druhým celkem je provozní objekt rozdělený do dvou přízemních prvků vystavěných na různě velkých obdélníkových půdorysech. Budova je zděná a se zatepleným stropem z trapézových plechů. V buňce se zázemím pro obsluhu je situováno technické zázemí objektu (rozvodny, elektrokotelna, hygienický uzel pro obsluhu, sklady a dispečink umožňující evidenci stavu zásob jednotlivých druhů paliva v depu). Provozně jsou navrženy tři výdejní místa pro autocisterny s LPH, jedno výdejní místo pro tankování APH a výdejní místo pro tankování APH v areálu továrny AERO. K 17
areálu depa náleží také výdejní místo pohonných hmot pro malá letadla všeobecného letectví s jedním samoobslužným výdejním stojanem a nadzemní dvouplášťovou nádrží o kapacitě 50 m 3. Letecké palivo bude dopravováno do depa produktovodem ze stávajícího uložiště v AERO Vodochody a.s. Palivo pro automobily bude skladováno v podzemních, dvouplášťových nádržích v depu autocisteren. Veškeré plochy (venkovní, pod přístřešky), kde se manipuluje s LPH a APH budou nepropustné, odolné ropným látkám, spádované do vpustí s odtokem do havarijní jímky. SO 08 Hasičská záchranná stanice a objekt technické obsluhy Víceúčelová budova nacházející se v severozápadním cípu areálu, kde jsou situovány objekty zajišťující technický provoz a údržbu letiště. Stavba je rozlehlá v základním půdorysném tvaru L s různě ustupujícím druhým nadzemním podlažím. Tato stavba obsahuje čtyři nezávislé provozy. První provozní jednotku tvoří hasičský záchranný sbor, který zajišťuje požární zásahy pro areál letiště Vodochody a pro podnik AERO Vodochody. Na něj navazuje samostatná část Vedení HZS s krizovým centrem a bezpečnostním dispečinkem letiště. Třetí částí je provozně oddělená sportovní hala s posilovnou, která bude sloužit především pro výcvik hasičů, v době mimo výcvik je možné využít halu pro sportovní vyžití ostatních zaměstnanců letiště. Čtvrtou část tvoří zázemí technické údržby provozních ploch. Objekt hasičské záchranné stanice je navržen jako betonový prefabrikovaný skeletový systém s vyzdívaným obvodovým pláštěm, zateplený provětrávaným zateplovaným systémem. Vnitřní dělící konstrukce budou zděné z keramických tvárnic. Garáže údržby provozních ploch jsou navrženy jako ocelová hala s příhradovou vazníkovou konstrukcí, opláštěná systémem sendvičových panelů. Dispozičně je stanice rozdělena na prostor parkování vozidel, místnosti pro denní a noční pohotovost a servisní a provozní zázemí. Prostory denní a noční pohotovosti včetně šaten jsou umístěny nad garáží hasičských vozidel a s garáží jsou propojeny skluzy. Garáž bude vybavena přípojnými místy na el. energii, stlačený vzduch a odsávání výfukových plynů u každého automobilového stání. Servisní a provozní zázemí obsahuje prostory pro čištění, údržbu a skladování výstroje a strojního vybavení. Patří sem rovněž opravárenská hala s montážní jámou a zámečnickou dílnou, určenou pro drobnou údržbu vozového parku letiště. V objektu je rovněž umístěna ruční myčka automobilů. V suterénu je umístěna požární nádrž na 36 m³ vody, strojovna čerpadel k požární nádrži a sedimentační jímka k ČOV. Provoz technické údržby sestává z garáží letní a zimní údržby a administrativního a hygienického zázemí pro zaměstnance. SO 09 - Hangár Účelová budova sloužící pro smluvní servis letadel se nachází severovýchodně od odbavovací budovy a je posledním objektem areálu tímto směrem. Řešení 18
souboru objektů vlastního hangáru vychází z potřeb jednotlivých provozů. Architektonická hmota zahrnuje dva základní celky - vlastní hangárovou halu a víceúčelový provozní přístavek. Halová část - je vystavěna na obdélníkovém půdorysu ze dvou samostatných lodí o rozměrech 59,5x53,2 m a výškou kopule 16,0 m, výška paty oblouku je 7,5 m. Rozpětí haly je zaklenuto příhradovými, obloukovými, střešními vazníky. Nosná konstrukce je ocelová. Jihozápadní průčelí haly je tvořeno hangárovými pojezdnými vraty. Jejich konstrukce se předpokládá v maximální míře prosklená. Pro směrové kormidlo větších letadel je ve štítě nad vraty uzavíratelný otvor s roletovým uzávěrem. Hala je kompletně opláštěna systémem z lehkých kovových panelů s tepelnou izolací na bázi PUR pěny. Podlaha v hale je protnuta dvěma podélným kanály pro odvod použité vody při mytí letadel. Mezi těmito liniovými prvky se položí betonová podlaha, pod kterou se uloží všechny betonové chráničky technologických rozvodů. V ploše haly budou pro každé stání letadla rozmístěny technologické šachty, pro umožnění operativního připojení potřebných energií. Do prostoru haly je navržena jako vestavba řada příručních skladů a podél jedné stěny je uvažováno s parkováním obslužných lávek a zvedacích mechanismů. Víceúčelový přístavek - je rovněž obdélníková, tři nadzemní podlaží vysoká budova. Dvě podlaží jsou plná, poslední je ustupující severním směrem. Půdorysné rozměry jsou 59,5 x 18,9 m. Celková výška atiky potom 16.9 m. Jeho jihovýchodní stěna sousedí v prvním nadzemním podlaží s hangárovou halou. Jeho nosná konstrukce je navržena jako klasický železobetonový prefabrikovaný skelet o nestejných výškách podlaží. Vnitřní dělící stěny se dle provozu přepokládají v přízemí zděné, ve vyšších podlažích potom lehké montované. Obvodové zdivo systém porotherm. V přístavku jsou v přízemí situovány dílenské provozy pro údržbu letadel, v patrech potom kancelářské prostory a hygienické zázemí zaměstnanců. Technický prostor v posledním podlaží je uvažován jako strojovny TZB, kotelna apod. V suterénu je situováno technické podlaží obsahující rozvodny elektro, náhradní zdroj, kompresorovnu, strojovnu a zásobník vody pro hašení pěnou, ČOV pro předčištění kontaminovaných odpadních vod vzniklých při mytí letadel, se strojovnou mytí letadel a zásobník dešťové vody. Hangárový komplex bude využíván ke stání servisovaných letadel, jejich mytí, kontrole a provádění drobných oprav (např. demontáže a montáže částí letadla, práce na palivové soustavě letadla včetně nádrží, prověřování a údržba elektrické instalace letadla, kontrola klimatizační soustavy letadla a pneumatický servis). Případná vlastní oprava systémů a celků včetně lakování, se bude provádět v přilehlém závodě AERO Vodochody, který je plně vybaven k této činnosti a má všechna potřebná oprávnění a certifikáty. Při mytí letadel, tedy i na venkovní stojánce, se používají technologické postupy vyžadované výrobci letadel a zahrnují používání jak detergentů odmašťování chemických, tak i organických látek. Při mytí povrchů letadel se nepoužívají vysokotlaké mycí agregáty, pro smývání ručně nanášených speciálních prostředků 19
se používá pouze čistá voda z vodovodního řádu nebo zásobníku dešťové vody a teplá voda z rozvodu v objektu, silně znečištěné části letadel se domývají ručně. Veškeré odpadní vody včetně splachovaných látek ve formě emulgovaných či neemulgovaných roztoků a mechanických nečistot budou sbírány podélným žlabovým systémem v podlaze hangáru a svedeny do sedimentační jímky která bude společně s novou čistírnou odpadních vod vybudována při realizaci hangáru. SO 10 Vrátnice č.1 Předpokládá se osazení povrchově upravené, kancelářské staveništní buňky. Povrchová úprava spočívá v obkladu kovovými kazetami. Vrátnice se osadí na betonové patky. Provoz vrátnice č. 1 bude příležitostný, pouze při přetahu letadel do areálu továrny AERO. SO 10 Vrátnice č.2 Nosný sytém vrátnice je zděný dvoutrakt s nosným obvodovým pláštěm a středovou stěnou. Založení této části budovy je na betonových pasech. Zastropení je navrženo pomocí trapézového plechu uloženým na ocelových trámech. Na horní ploše takto vytvořeného stropu je spádová vrstva z lehčeného betonu a hydroizolační krytina. Tepelná izolace je ze spodu zavěšená pod ocelovými nosníky a zakryta dřevoštěpkovými OSB deskami. Vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a střešním pláštěm je odvětrávaná. Střecha nad kontrolním stanovištěm pro vozidla je jednoduchá ocelová konstrukce z ocelových krokví položených na příhradové vazníky z válcovaných profilů. Celou střechu nesou tři řady kovových sloupů kotvených přes ocelové patice do horní plochy základových patek. Spádování hlavní střechy je řešeno ke dvěma vnitřním vpustem. Střecha nad vjezdem je svedena do mezit žlabu. Atika u obou střech je po celém obvodu rovná v jedné výšce. Vrátnice bude sloužit jako hlavní vjezd do areálu pro všechna obslužná vozidla jednotlivých budov. Osobní vrátnice je uvažována pro vstup všech zaměstnanců Hangáru, Objektu hasičské, záchranné služby a technické obsluhy, Depa autocisteren a vlastní Vrátnice. SO 11 Oplocení letiště Stávající oplocení letiště je poplatné období, ve kterém bylo realizováno. Pro kategorii rozšiřovaného letiště budou uplatněny všechny současné bezpečnostní zásady a opatření. V rámci oplocení budou řešeny vjezdové brány s vrátnicemi. Standardní a převládající bude typ B - bezpečnostní oplocení výšky 2,5 m s pletivem FeZn. V horní části budou nataženy a napnuty 4 řady vodících ostnatých drátů. Do horní části pak bude vložena cívka z žiletkového drátu - typ concetino, průměr cívky 450 mm. V části hlavního prostoru přednádraží bude v exponované části použito oplocení typ C např. systém AXIS. Tomu budou vzhledově odpovídat vrata ve vjezdových bránách. 20
SO 12 Trafostanice HTRS, TR3 a TR4 Hlavní trafostanice - HTRS Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor technického podlaží sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. Součástí tohoto stavebního objektu je i jeho bezpečnostní oplocení. Trafostanice TR2 (u prahu RWY 28) Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor technického podlaží sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. Trafostanice TR3 (u prahu RWY 10) Jedná se o novostavbu jednopodlažního zděného objektu. Pod úrovní hlavního podlaží bude pod rozvodnami navržen prostor technického podlaží sloužící k optimálnímu vedení kabeláže. SO 13 Sadovnické úpravy Základní koncepce sadovnických úprav vychází ze zkušenosti, že plně funkční zeleň v urbanizovaném prostředí je pouze ta, kterou je možno racionálně udržovat. Z toho pak vychází návrh půdorysně prostorového uspořádání prvků zeleně, které bude tvořeno celistvými souvislými plochami trávníků a výsadeb keřů, převážně nízkých náhrad trávníků, doplněných v malé míře keři středně vysokými, a stromy. Toto řešení umožní snadnou mechanizovanou údržbu a splní i bezpečnostní požadavky. Projektování nových úprav Součástí každé samostatné akce výstavby nové budovy i dalších objektů bude od začátku projektové činnosti řešení sadovnických úprav, které bude postupně zkvalitňovat stav zeleně na všech dotčených zbytkových plochách areálu. Podkladem pro následnou projektovou dokumentaci bude aktualizovaný stav zeleně stávající, tedy zaměření a ohodnocení stavu dřevin. Možné je zpracovat nejen dendrologický průzkum s inventarizací dřevin, ale i pasport, využitelný jako podklad nejen pro činnost projektovou a realizační, ale také pro zpracování detailního plánu údržby ploch zeleně, ve vazbě na plochy ostatní. Náhradní výsadby zeleně Za kácené dřeviny ať již z důvodů nové výstavby či zdravotních je možné na základě navržené výstavby určit plochy pro výsadby náhradní, neboť z výhledového řešení staveb - budov, komunikací a dalších zpevněných ploch a inženýrských sítí vyplývají volné plochy, které již nebudou výstavbou zasaženy. Nové výsadby jsou navrženy na pozemcích parc. č. 258/9, 227/1, 227/4, 258/10, 258/11 a 337, mohou být umístěny i do středové části areálu, kde není plánována nová výstavba, ovšem je třeba zakreslit zaměřit - dřeviny stávající na něž lze novou výsadbou navázat. Charakter plánované zeleně Z hlediska krajinářsko urbanistického by bylo prospěšné pro prostor letiště a jeho nejbližší okolí situovat koncentrovanou plošnou zeleň na všech k tomu vhodných plochách. 21
Výrazným konkrétním prvkem je zeleň liniová - aleje, které je možné vést podél komunikací, nová alej byla vysázena podél příjezdné komunikace od Prahy, další mohou vznikat uvnitř i vně areálu. Nezastupitelným prvkem pak je zeleň izolační a hygienicko izolační, jejímž primárním úkolem bude zmírnění negativních vlivů velkých zpevněných ploch na exponované plochy v administrativní či předletištní části, okolo střední školy a učiliště a také ve velkých parkovištních plochách. Nové plochy zeleně zlepší její proporce vůči ploše vlastního letiště a plochám přilehlým. Hmoty zeleně budou zvoleny tak, aby ani po vzrůstu vegetace nenarušovala ochranná pásma provozních ploch a ochranná pásma s výškovým omezením. V exponovaných plochách předletištních se mohou uplatnit v menší míře (dle možností údržby) i dřeviny výrazně kvetoucí či zajímavé barevným listem apod., plnící zejména funkci estetickou tedy zeleň estetická, kdy dřeviny mohou být doplněny i trvalkami, či sezónní letničkovou výsadbou. Výrazně se také budou prosazovat ozeleněné části fasád odbavovací budovy a zeleň, pnoucí se po sloupech terminálu pro Všeobecné letectví a VIP cestující. Na závěr lze konstatovat, že vlivem nové zástavby dojde k postupnému zlepšování úrovně a stavu zeleně, která bude vždy koncipována v optimální formě pro dané podmínky určité plochy jako prostorutvorná součást architektury. Tyto plochy na sebe budou citlivě navazovat. Zásady a požadavky na výsadby zeleně Funkce zeleně je v předletištní ploše převážně opticko a hygienicko - izolační a estetická, se zřetelem na bezpečnostní požadavky - zejména vzdálenosti výsadeb od oplocení, výšková omezení ale také sortimentální omezení. V rámci řešených částí areálu, je třeba dodržovat se zástupci letiště i GP zkonzultované zásady, vycházející z bezpečnostních hledisek a provozních požadavků: vzdálenosti výsadeb 3 m na obě strany od oplocení, vzdálenost výsadeb stromů od budov bude min. 6 m, výška stromů případně vysázených v neveřejné části letiště, musí být regulována s ohledem k překážkovým rovinám VPD, v podstatě nepřevýší výšku budov, v blízkosti komunikací budou užity převážně vysokokmenné sazenice s výškou nasazení korun 2,5 3,5 m (potřebná podjezdná výška), v ostatních plochách budou preferovány přirozeně tvarované dřeviny sortimentální složení bude konzultováno se zástupci letiště, vyloučeny budou dřeviny uvolňující chmýří do prostoru, omezeny budou dřeviny lákající svými plody ptactvo, výsadby keřů a plochy trávníků budou celistvé, aby byla umožněna co nejjednodušší mechanizovaná údržba, podsadby keřů budou užity v malé míře a pokud ano, tak pouze keře nízké - půdopokryvné náhrady trávníků v místech, kde by trávník neprosperoval, keře vyšší budou užity jen výjimečně - po odsouhlasení se zástupci letiště. náhradní výsadby zeleně budou umísťovány pouze do cílových ploch, kde již není plánována žádná výstavba. 22