EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16 Botanický inventarizační průzkum v PR Skalka Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Šárka Cimalová, Ph.D. Termín: 2. 1. 2011
Obsah 1 NÁZEV PRŮZKUMU...3 2 CÍL PRŮZKUMU...3 3 POUŽITÁ METODIKA...3 4 PŘÍRODNÍ REZERVACE SKALKA...3 5 VÝSLEDKY...4 5.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM...4 5.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV...4 6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ...7 6.1 OHROŽUJÍCÍ FAKTORY DRUHŮ...7 6.2 OHROŽUJÍCÍ FAKTORY BIOTOPŮ...7 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ...7 8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ...10 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ...10 10 PŘÍLOHY...11 2
1 NÁZEV PRŮZKUMU Botanický inventarizační průzkum v PR Skalka (kód 2.16) 2 CÍL PRŮZKUMU Zpracování aktuálního floristického průzkumu Inventarizace rostlinných společenstev Vypracování návrhu opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PP Vytvoření nálezové databáze zjištěných dat studovaného území s doplňkovými údaji 3 POUŽITÁ METODIKA Třetí závěrečná dílčí zpráva obsahuje informace o výsledcích zpracovávaného inventarizačního botanického průzkumu, který probíhal v průběhu vegetační sezóny roku 2010 dle použité Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.1 Floristická inventarizace. Zvláštní pozornost byla věnována podchycení výskytu ochranářsky významných druhů rostlin (zvláště chráněných druhů, druhů Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002). Při mapování byl využit přístroj GPS s min. přesností měření na 10 m. Součástí výstupu je také fotodokumentace s přesnou lokalizací pořízených snímků. Výzkum související s inventarizací rostlinných společenstev probíhal dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.2 Inventarizace rostlinných společenstev. Jeho náplní je inventarizace společenstev vymezených podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001). Následně byla data obou typů výzkumu převedena do digitálního prostředí NDOP. Nomenklatura taonů cévnatých rostlin je uvedena podle práce Kubát et al. (2002), syntaony jsou sjednoceny dle práce Chytrý et al. (2001). Stupeň ochrany taonů je orientačně uveden dle Vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb., dále podle zařazení do Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2002) a regionálního Červeného seznamu cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (Sedláčková & Plášek 2005). Status původních a nepůvodních taonů v květeně České republiky, které jsou dále rozděleny na invazní, naturalizované (zdomácnělé) a přechodně zavlečené neofyty a archeofyty je zpracován podle práce Pyšek et al. (2002). 4 PŘÍRODNÍ REZERVACE SKALKA Přírodní rezervace Skalka s výměrou 35,44 hektarů se nachází na katastrálním území Kunčice pod Ondřejníkem. Leží v nadmořské výšce 747-964 m. n m. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1977. Předmět ochrany dle zřizovací vyhlášky z roku 1977: Ochrana přirozené staré jedlobučiny s příměsí jeřábu a smrku v západní části Beskyd. Jedná se o lesní porost jedlových a klenových bučin místy pralesovitého charakteru na západním svahu vrchu Skalka (964,2 m n m.) v jižní části horského masívu Ondřejníku (Weissmannová et al. 2004). Pro toto území není k dispozici zpracovaný komplení botanický inventarizační průzkum. Byl proveden pouze inventarizační průzkum lesnický (Vykopal 1982). K dispozici jsou dílčí seznamy cévnatých rostlin (Hájková 1974, Duda 1994) a seminární práce na téma Botanický průzkum ve státní PR Skalka (Goluchová 1978-79), ve které jsou zapsány i vegetační snímky studovaného území. Z publikovaných prací ve svém příspěvku Velička (2001) komentuje některé zajímavé nálezy taonů 3
z tohoto území. Významná je diplomová práce Vaňkové (1999) a botanická část plánu péče (Kočí in Myslikovjan 2008). 5 VÝSLEDKY 5.1 FLORISTICKÝ PRŮZKUM V průběhu vegetační sezóny 2010 byly prováděny opakované sběry botanických dat v návaznosti na údaje získané rešeršemi v první etapě výzkumu. Vzhledem ke klimaticky mimořádně nepříznivé sezóně částečně chybějí data z časně jarního aspektu. Celkem bylo zaznamenáno 81 taonů cévnatých rostlin, jejichž souhrnný přehled s informativními údaji, které se týkají jejich původu a ohroženosti, je uveden v tabulce (tab. 2). Na území PR Skalka se vyskytují převážně druhy původní ve flóře ČR. Dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), který je doprovázen javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Vzácnější, s dosadbami je na území jedle bělokorá (Abies alba). Z dalších dřevin se vyskytují např. Frainus ecelsior, Ulmus glabra, Betula pendula a Prunus avium. V bylinném patře se objevují převážně druhy acidofilních bučin (viz níže), méně druhy květnatých bučin a suťových lesů. Vzácně a lokálně se vyskytují druhy pramenišť. K nepůvodním druhům řadíme pouze tři taony (tab. 1), z nichž za invazní považujeme Digitalis purpurea a Juncus tenuis rostoucí ve vrcholové odlesněné partii a na Tabáškově louce a Impatiens parviflora podél pěšin. Vzácné taony, které se na území PR vyskytují, jsou vázány na přirozené typy lesa a na prameniště. Zajímavým nálezem je výskyt několika jedinců druhu Scrophularia scopolii poblíž jedné z pěšin protínajících rezervaci. Dále zde roste Aconitum variegatum, Daphne mezereum, Euphorbia amygdaloides, Gentiana asclepiadea a Lunaria rediviva. Vzácné druhy - Aconitum firmum subsp. moravicum, Blechnum spicant, Doronicum austriacum, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium a Huperzia selago nebyly potvrzeny. Doplňující informace o druzích jsou součástí samostatné databáze (soubory ve složce DB). 5.2 PRŮZKUM ROSTLINNÝCH SPOLEČENSTEV Na území přírodní rezervace, které je téměř celé lesnaté, převládají kyselé bučiny (svaz Luzulo- Fagion), které se vyvinuly na méně hlubokých chudších půdách. V minulosti byly většinou využívány jako hospodářské lesy, které byly kultivovány k stejnověkosti, nahrazovány výsadbmi z regionálně nepůvodního osiva a doplňovány o nepůvodní druhy (Pseudotsuga menziesii). Ve stromovém patře dominuje Fagus sylvatica, ojediněle se vyskytuje Abies alba a Picea abies, keřové patro je slaběji vyvinuto, bylinné patro tvoří nejčastěji dominující acidofyty Luzula luzuloides a Calamagrostis arundinacea. Dále se zde vyskytuje Avenella fleuosa, Maianthemum bifolium, Oalis acetosella, Poa nemoralis, Polygonatum verticillatum, Vaccinium myrtillus a Veronica officinalis. Méně jsou v území zastoupeny květnaté bučiny (podsvaz Eu-Fagenion), které vyžadují hlubší skeletnaté půdy a vyskytují se častěji v místech akumulace humusu v nižších svahových partiích zejména v SZ až JZ části rezervace. Objevují se varianty květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a společenstva blízká karpatským květnatým bučinám s kyčelnicí žlaznatou (Dentaria glandulosa). Další doprovodné druhy bylinného patra tvoří např. i Galeobdolon montanum, Paris quadrifolia a Prenanthes purpurea. Na balvanitě suťovitých svazích se ostrůvkovitě vyskytují suťové lesy svazu Tilio-Acerion, kde se uplatňují další listnáče jako Acer pseudoplatanus, Frainus ecelsior, Ulmus glabra a Prunus avium. Podrost tvoří druhy nestabilních substrátů a druhy vyskytující se i v květnatých bučinách. Součástí území jsou také lesní prameniště (svaz Cardaminion amarae) s výskytem Aconitum variegatum. Odtud je uváděn také výskyt vzácného taonu Aconitum firmum subsp. moravicum, jenž nebyl během průzkumu potvrzen. 4
Vrcholová partie Skalky je částečně odlesněná s vyšším výskytem synantropních druhů, zejména druhů sešlapávaných stanovišť (Polygonum arenastrum, Plantago major) a invazních taonů (Juncus tenuis). Porosty jsou řazeny ke svazu Vaccinion. Vymezení biotopů je součástí samostatné tabulky vypracované v Arc-View Gis (soubory ve složce VektorovaData). Doplňkové údaje v tabulce o dominantních druzích, stavu společenstva a perspektivách vývoje jsou zpracovány a kategorizovány dle metodiky MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005). Tabulka č. 1: Kategorizace nepůvodních taonů vyskytujících se v PR Skalka (Pyšek et al. 2002): neofyty invazní: Digitalis purpurea, Impatiens parviflora, Juncus tenuis neofyty naturalizované: Pseudotsuga menziesii archeofyty invazní: Plantago major Tabulka č. 2: Přehled taonů vyskytujících se na území PR Skalka stupeň ohrožení Název taonu Vyhlášk Červený Červený seznam původní a 395 seznam Moravskosl. kraje ČR Abies alba C4a C4 Acer pseudoplatanus Aconitum variegatum 3 C3 C3 Agrostis capillaris Achillea millefolium Asarum europaeum Athyrium fili-femina Avenella fleuosa Betula pendula Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Cardamine amara Care brizoides Care ovalis Care sylvatica Circaea alpina Cirsium palustre Daphne mezereum C4a C4 Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Deschampsia cespitosa Digitalis grandiflora Digitalis purpurea Dryopteris dilatata Dryopteris fili-mas Euphorbia amygdaloides C4a C4 Fagus sylvatica Festuca altissima Festuca pratensis Festuca rubra Frainus ecelsior Galeobdolon montanum Galium album Galium odoratum Gentiana asclepiadea C4a C4 taon nepůvodní archeofyt neofyt 5
Název taonu Vyhlášk a 395 stupeň ohrožení Červený Červený seznam seznam Moravskosl. kraje ČR původní taon nepůvodní archeofyt Gnaphalium sylvaticum Gymnocarpium dryopteris Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus effusus Juncus tenuis Linaria vulgaris Lonicera nigra Lunaria rediviva 3 C4a C4 Luzula luzuloides Lysimachia nemorum Maianthemum bifolium Mercurialis perennis Milium effusum Mycelis muralis Oalis acetosella Paris quadrifolia Petasites albus Picea abies Plantago major Poa annua Poa nemoralis Polygonatum verticillatum Polygonum arenastrum Prenanthes purpurea Prunus avium Pseudotsuga menziesii Pulmonaria obscura Ranunculus repens Ribes cf. rubrum Rubus idaeus Rubus sp. - - - Rume acetosella Rume obtusifolius Salvia glutinosa Sanicula europaea Scrophularia scopolii C3 C3 Scrophularia nodosa Senecio ovatus Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Spergularia rubra Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedrys Veronica montana Veronica officinalis Viola reichenbachiana neofyt 6
6 DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ 6.1 OHROŽUJÍCÍ FAKTORY DRUHŮ PR Skalka byla v minulosti negativně ovlivňována intenzivním (holosečným) hospodařením s preferencí stálověkého porostu smrku a buku s nepůvodními výsadbami smrku, modřínu, douglasky a vejmutovky. Vlivem hospodaření došlo k úbytku jedle a buku a ke zvýšení podílu smrku, javoru klenu a jasanu. Za negativní vlivy současnosti lze pokládat působení imisí, škody způsobené zvěří, turismus a sportovní aktivity. Poslední jmenované faktory způsobují zavlékání typických synantropních druhů sešlapávaných stanovišť, jako je Poa annua, Plantago major nebo Ranunculus repens. Tabáškova louka, která tvoří významnou část bezlesí v lesnatém území, je v pronájmu Beskydského leteckého kubu, který zde provozuje paragliding. Jedná se o paseku s převládajícím travnatým porostem třtiny (Calamagrostis epigejos a C. arundinacea) s řídkým náletem Betula pendula. Paragliding s sebou přináší také jízdy autem téměř pod vrchol Skalky. 6.2 OHROŽUJÍCÍ FAKTORY BIOTOPŮ Intenzivní lesnické hospodaření - týká se holosečného způsobu hospodaření spojeného s přeměnami smíšených porostů na monokultury smrku (modřínu, borovice či douglasky) Změny ve struktuře lesa - zvětšení plošného rozsahu kyselých bučin na úkor květnatých a následné ochuzení jejich bylinného podrostu Nedostatečné výchovné zásahy v současných smrkových porostech - Nízká intenzita výchovných zásahů v jehličnatých mlazinách až tyčkovinách způsobuje především nedostatečné uvolnění korun vtroušených listnáčů a sníženou stabilitu stanovištně nevhodných jehličnanů. Listnaté dřeviny se mnohdy dostávaly do uměle založených jehličnatých kultur samovolně až později, takže růstově zaostávají a bez opakovaných lesnických zásahů v hustých jehličnatých porostech zanikají. Vysoké stavy spárkaté zvěře škody na vegetaci okusem a vytloukáním paroží Imise pocházející z průmyslových zdrojů Intenzivní sportovně rekreační využívání území turismus a paragliding, Jízda na terénních motocyklech Jednotlivé odumírání javoru klenu- napadení rážovku šarlatovou Nectria coccinea a červcem bukovým - Cryptococcus fagi (Keizer 1998) 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Hlavním cílem péče o ZCHÚ dle platného plánu péče (Myslikovjan et al. 2009) je ochrana přirozených procesů, probíhajících v přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémech při současném maimálním omezení civilizačních vlivů. Zachování a zvyšování biologické rozmanitosti všech typů biotopů včetně drobných mokřadů, pramenišť a potůčků a zvyšování prostorové rozmanitosti lesních porostů. Rozšíření PR o navrhovaná území s výskytem suťového lesa a jasano-olšových luhů Podpora zastoupení ustupujících dřevin (zejména jedle Abies alba) ochranou jejich přirozeného zmlazení před poškozováním zvěří a podsadbami. Přeměna nepůvodních porostů s využitím geneticky vhodného sadebního materiálu. Omezení negativního působení zvěře na lesní biocenózy 7
Plán péče (Myslikovjan et al. 2009) navrhuje a konkretizuje provádět opatření: A. Lesnická opatření: 1. Sběr osiva lesních dřevin z místních populací zejména JD, KL, JS, BK i SM (pouze z pralesovitého porostu 124 B 80/20/10 a), a to výhradně bezeškodnými trhačskými metodami, např. za použití lanových smyček a žebříků. 2. Pěstovat sadební materiál lesních dřevin v přirozenějších podmínkách (v polozástinu, s omezením umělého hnojení) a jasně oddělený od ostatního materiálu. V této souvislosti zvážit možnost využití školky Na Kršlách. 3. Realizovat podsadby vypěstovaných sazenic (hlavně jedle) v předstihu před přirozenou obnovou buku v porostech, kde není naděje na přirozené zmlazení zaváděných dřevin. Dále rovněž v nejvíce poškozených porostech nevhodné druhové skladby s minimální dlouhodobou perspektivou (např. 148 D 10 nebo D 11 v ochranném pásmu současné rezervace), kde více uplatnit listnaté dřeviny. V mládí rychle rostoucí javor, jilm a jasan uplatňovat také při vylepšování současných kultur nebo nárostů a na obnovních prvcích. 4. Účinně chránit výsadby listnáčů (snad s výjimkou buku) a jedle včetně přirozeného zmlazení před poškozením zvěří, ať už oplocením nebo ekologicky vhodnými repelenty. Při výsadbách lze také do jisté míry využívat biologické ochrany sadbou v těsné blízkosti smrku. 5. V každém věku porostů, především ve stadiu mlazin až tyčovin maimálně uvolňovat stanovištně původní listnáče a jedli. Nejvyšší prioritu musí mít výchovné těžby v mladých jehličnatých porostech s vtroušenými listnáči, kde dosavadní zásahy nebyly dostatečně intenzivní a listnaté dřeviny zde silně trpí útlakem jehličnanů. 6. Obnovní těžby směřovat přednostně do partií s převahou smrku tak, aby k porostním přeměnám došlo co nejdříve. 7. Výchovné i obnovní těžby (týká se hlavně čistých bučin) volit tak, aby se výhledově docílilo složitější struktury porostů. 8. Omezit zpracování a vyklizování dříví při nahodilých těžbách v bukových a smíšených porostech, ve vybraných jádrových územích vyloučit tyto těžby úplně. B. Ostatní opatření: 1. Omezit negativní dopady turistického a sportovního využití území, například usměrněním návštěvnosti instalací dřevěných zábran v místech nežádoucích zkratek nebo úpravou režimu využívání území pro paragliding včetně provozu vozidel. 2. Ve spolupráci s Lesy ČR s.p., nájemcem honitby a orgány státní správy myslivosti prosadit vyšší odlov spárkaté zvěře na území přírodní rezervace při současné přísné ochraně vzácných živočichů včetně velkých šelem. Omezit na okrajích navrhované rezervace a úplně vyloučit uvnitř tohoto území přikrmování zvěře, které vede k jejímu soustřeďování a následným škodám na dřevinách. 3. Zachovat a chránit všechny mokřadní lokality, což se týká především území navrhovaného k rozšíření. Na vytypovaných místech vytvořit tůňky k posílení biodiverzity (např. severně od lesní školky Na Kršlách, 123 B 20). 4. Pro zabezpečení vhodného managementu území včetně studijních prací udržovat funkční síť lesních pěšin, která zajistí nejen bezeškodný pohyb po rezervaci (nemusí se obcházet padlé stromy) včetně umožnění lovu spárkaté zvěře, ale slouží také pro dlouhodobou orientaci ve složitém terénu. 5. Pro osvětu návštěvníků území, zejména pokud jde o omezení negativních jevů s návštěvností spojených, instalovat v terénu informační tabule a piktogramy. 6. Po navrhovaném rozšíření rezervace označit její hranice v souladu s vyhláškou MŽP ČR č.395/92 Sb., dvěma červenými pruhy na stromech a na přístupových cestách dřevěnými označníky se státním znakem. 7. Zajistit v území kontrolu dodržování předpisů o ochraně přírody proškolenými strážci přírody a v součinnosti s lesní stráží a policií postihovat porušování zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve spolupráci s policií a Lesy ČR s.p. se pokusit o zastavení nedovolených průjezdů rezervací motocyklisty. 8
Dílčí opatření plánu péče jsou vhodně zvolená. Vzhledem ke stejnověkosti porostu a jeho zapojenosti je důležité napomoci přirozené obnově a diferenciaci pomocí kotlíkové těžby. Chybějící jedle (Abies alba) v porostech bučin, stejně jako listnáče ve výsadbách smrku, by měly být preferovány cílenou ochranou. Jedli je vhodné dosazovat uměle a zajistit oplocenkou (Weissmannová et al. 2004). Další doporučení se vztahují k omezení dosavadních výsadeb zejména nepůvodního smrku (Picea abies) a jeho postupného nahrazování původními dřevinami. Vzhledem k možným invazím nepůvodních druhů se další návrh se týká předběžného sledování (1 ročně) průchozích cest jako míst možného zavlékání nepůvodních silně invazních druhů, zejména rodu Reynoutria sp. Úplné omezení turismu není nezbytné, ale je nutno provést usměrnění. Také není zcela zřejmé další využití paraglidingové plochy v budoucnu, která podléhá samovolné sukcesi ke stadiu opadavého lesa. Značení hranic je již v současnosti poněkud matoucí, jelikož se nepřekrývají neplatná starší značení s novými. Plánované další rozšíření vyžaduje opětovné přeznačování, při kterém by mělo být staré značení zrušeno např. přemalováním nebo jiným vhodným způsobem. 9
8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ DUDA, J.:Přírodní rezervace Skalka. Cévnaté rostliny, stav k 27.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. GOLUCHOVÁ, K. Botanický průzkum ve státní přírodní rezervaci Skalka. Seminární práce z biologie. Ms Gymnázium Frýdlant n. Ostravicí. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,1978-79. HÁJKOVÁ, A. Státní přírodní rezervace Skalka. Pochůzka dne 31.července 1974. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1974. Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. 2008 [online]. [cit. 2009-12- 25]. Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/skalka-129/ Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. 1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/inde.php?frame&show_one=1&id=388 MYSLIKOVJAN, T. et al. Plán péče o přírodní rezervaci Skalka na období 2004 2013. Ms., depon. in: Krajský úřad, Ostrava, 2008. VAŇKOVÁ, K. Návrh směrnic péče o přírodní rezervaci Skalka, diplomová práce. Ms., depon. in: MZLU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta, 1999. VELIČKA, M. Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. Práce a Stud. Muz. Beskyd. sv. 11. 2001, s. 155-172. VYKOPAL, V. Inventarizační průzkum lesnický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1982. WEISSMANNOVÁ, H. et al. Ostravsko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ČECH, L. et al. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva,biotopy). In: JANÁČKOVÁ, H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR. 2005. DUDA, J. Přírodní rezervace Skalka. Cévnaté rostliny, stav k 27.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994. GOLUCHOVÁ, K. Botanický průzkum ve státní přírodní rezervaci Skalka. Seminární práce z biologie. Ms Gymnázium Frýdlant n. Ostravicí. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,1978-79. HÁJKOVÁ, A. Státní přírodní rezervace Skalka. Pochůzka dne 31. července 1974. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1974. CHYTRÝ, M., KUČERA T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001, s. 105-108. Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. 2008 [online]. [cit. 2009-12- 25]. Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/skalka-129/ KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER, J., & ŠTĚPÁNEK, J. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. 1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/inde.php?frame&show_one=1&id=388 MYSLIKOVJAN, T. et al. Plán péče o přírodní rezervaci Skalka na období 2004 2013. Ms., depon. in: Krajský úřad, Ostrava, 2008. VAŇKOVÁ, K. Návrh směrnic péče o přírodní rezervaci Skalka, diplomová práce. Ms., depon. in: MZLU Brno, Lesnická a dřevařská fakulta, 1999. VELIČKA, M. Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. Práce a Stud. Muz. Beskyd. sv. 11. 2001, s. 155-172. VYKOPAL, V. Inventarizační průzkum lesnický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1982. WEISSMANNOVÁ, H. et al. Ostravsko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 10
10 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev Příloha č. 2: Fotodokumentace Příloha č. 3: Lokalizace fotografií Příloha č. 4: Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Skalka 11
Příloha č. 1: Mapa rostlinných společenstev 13
15
Příloha č. 2: Fotodokumentace Foto č. 1: Lokalita: PR Skalka, pohled na klenovou bučinu v SZ části rezervace GPS: 49 33'29.561"N, 18 17'42.965"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 Foto č. 2: Lokalita: PR Skalka, balvanitá suť na Z svahu rezervace; lokalita s výskytem Polygonatum verticillatum a Solidago virgaurea; v pozadí stejnověká bučina GPS: 49 33'26.62"N, 18 17'44.69"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 17
Foto č. 3: Lokalita: PR Skalka, Tabáškova louka se sítěmi pro paragliding. Počínající sukcese dřevin na třtinou porostlé louce. GPS: 49 33'14.93"N, 18 17'54.36"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 Foto č. 4: Lokalita: PR Skalka, Tabáškova louka, porost třtiny (Calamagrostis epigejos a C. arundinacea). GPS: 49 33'14.93"N, 18 17'54.36"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 18
Foto č. 5: Lokalita: PR Skalka, Vrcholová partie s nepůvodními náprstníky (Digitalis grandiflora) GPS: 49 33'10.65"N, 18 18'02.29"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 Foto č. 6: Lokalita: PR Skalka, Vrcholová partie s keřem rybízu (Ribes cf. rubra) GPS: 49 33'10.05"N, 18 18'01.33"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 19
Foto č. 7: Lokalita: PR Skalka, Vrcholová partie, zimolez černý (Lonicera nigra) GPS: 49 33'10.05"N, 18 18'01.33"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 Foto č. 8: Lokalita: PR Skalka, kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum) GPS: 49 33'26.63"N, 18 17'44.70"E, Foto: Šárka Cimalová, Datum: 6.7.2010 20
Příloha č. 3: Lokalizace fotografií 21
Příloha č. 4: Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Skalka Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Skalka Hájková Goluchová Duda Vaňková Velička Kočí 2002 in Cimalová Myslikovjan 1974 1978-79 1994 1999 2001 2008 2010 Abies alba Acer pseudoplatanus Aconitum firmum subsp. moravicum Aconitum variegatum Actaea spicata Agrostis capillaris Achillea millefolium Arenaira serpyllifolia Asarum europaeum Athyrium fili-femina Atropa bella-donna Avenella fleuosa Betula pendula Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Cardamine amara Care brizoides Care digitata Care ovalis Care sylvatica Circaea alpina Circaea lutetiana Cirsium palustre Corydalis cava Daphne mezereum Dentaria bulbifera Dentaria ennephyllos Deschampsia cespitosa Digitalis grandiflora Digitalis purpurea Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris fili-mas Epilobium agustifolium Epilobium montanum Euphorbia amygdaloides Fagus sylvatica Festuca altissima Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna Fragaria vesca Frainus ecelsior Galatus nivalis Galeobdolon luteum Galeobdolon montanum Galeopsis speciosa 23
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Skalka Hájková Goluchová Duda Vaňková Velička Kočí 2002 in Cimalová Myslikovjan 1974 1978-79 1994 1999 2001 2008 2010 Galium album Galium odoratum Gentiana asclepiadea Geranium robertianum Gnaphalium sylvaticum Grossularia uva-crispa Gymnocarpium dryopteris Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hordelymus europaeus Hypericum maculatum Hypericum perforatum Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus effusus Juncus tenuis Leontodon autumnalis Lilium martagon Linaria vulgaris Lolium perenne Lonicera nigra Lunaria rediviva Luzula luzuloides Lysimachia nemorum Maianthemum bifolium Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis sylvatica Oalis acetosella Paris quadrifolia Petasites albus Phegopteris connectilis Phyteuma spicatum Picea abies Plantago major Poa annua Poa nemoralis Poa pratensis Polygonatum verticillatum Polygonum arenastrum Potentilla erecta Prenanthes purpurea Prunus avium Pseudotsuga menziesii Pulmonaria obscura Ranunculus repens 24
Srovnání nálezů cévnatých rostlin v PR Skalka Hájková Goluchová Duda Vaňková Velička Kočí 2002 in Cimalová Myslikovjan 1974 1978-79 1994 1999 2001 2008 2010 Ribes cf. rubrum Rubu caesius Rubus idaeus Rubus sp. Rume acetosa Rume acetosella Rume obtusifolius Salvia glutinosa Sambucus ebulus Sambucus nigra Sanicula europaea Scrophularia nodosa Scrophularia scopolii Senecio ovatus Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Sorbus sp. Spergularia rubra Trisetum flavescens Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedrys Veronica montana Veronica officinalis Viola reichenbachiana 25