III. øada. Inovace v Evropské unii

Oborová kontaktní organizace pro prùmyslový výzkum a vývoj v Èeské republice - Svaz prùmyslu a dopravy ÈR Oborová kontaktní organizace pro výzkum materiálù a technologií - Èeská spoleènost pro nové materiály a technologie III. øada Inovace v Evropské unii 3 EVROPSKÝ INOVAÈNÍ ZPRAVODAJ 2002 bøezen 2003

Svaz prùmyslu a dopravy Èeské republiky (SPD) a Èeská spoleènost pro nové materiály a technologie (ÈSNMT) se stali øešiteli projektù programu MŠMT EUPRO, vyhlášeného na podporu integrace èeského výzkumu a vývoje do sítì evropských pracoviš. SPD øeší projekt OK 426 Oborová kontaktní organizace pro prùmyslový výzkum a vývoj, ÈSNMT øeší projekt OK 427 Oborová kontaktní organizace pro výzkum materiálù a technologií. V rámci øešení projektù vydávají obì organizace již desátou pøíruèku, tøetí ve tøetí øadì, která je vìnována inovacím v Evropì. Pøíruèka obsahuje pøeklad Evropského inovaèního zpravodaje 2002, dokumentu, který každoroènì podává pøehled o evropské inovaèní výkonnosti. Vìøíme, že pøeklad bude zajímavý pro øídicí pracovníky v prùmyslu, službách, ve výzkumu, na vysokých školách i ve státní správì. Ing. Karel Šperlink, CSc. vice-prezident SPD ÈR prezident ÈSNMT Doposud vydané publikace: I. øada vìnovaná 5. RP: è. 1 - Rámcové programy EU v oblasti výzkumu a vývoje - základní informace, 10/2000, ISBN 80-86122-69-7 è. 2 - Pøíruèka pro hodnocení návrhù projektù, 10/2000, ISBN 80-86122-68-9 è. 3 - Vzorová smlouva pro výzkumné projekty EU, 10/2000, ISBN 80-86122-70-0 è. 4 - Vzorová konsorciální smlouva, 7/2001, ISBN 80-86122-83-2 è. 5 - Výzkum nanotechnologií a nanomateriálù v Evropì a USA, autor T. Prnka, 7/2001, ISBN 80-86122-86-7 II. øada vìnovaná 6. RP: è. 1 - Šestý rámcový program evropského výzkumu - základní informace, 11/2001, ISBN 80-86122-95-6 è. 2 - Pravidla úèasti podnikù, výzkumných center a vysokých škol v 6. Rámcovém programu Evropského spoleèenství a pravidla pro rozšiøování výsledkù tohoto programu, 11/2001, ISBN 80-86122-96-4 III. øada Inovace v Evropské unii : è. 1 - Evropská unie a inovace, autoøi T. Prnka, F. Hronek a K. Šperlink, 9/2002, ISBN 80-7329-010-3 è. 2 - Inovaèní politika v Evropì v letech 2000 a 2001, 10/2002, ISBN 80-7329-018-9 Èeská spoleènost pro nové materiály a technologie, 2003 ISBN 80-7329-031-6

ÚVOD K PUBLIKACI V prvé pøíruèce tøetí øady, která je vìnována inovacím v Evropské unii, se nachází mj. i pøeklad dokumentu Evropský inovaèní zpravodaj 2001 (SEC (2001) 1414), ve kterém byl poprvé uèinìn pokus porovnat pomocí 17 kritérií inovaèní výkonnost jednotlivých státù EU a USA. Dokument mìl pøíznivý ohlas, a proto bylo rozhodnuto vydávat zpravodaj každoroènì. Evropský inovaèní zpravodaj 2002 (SEC (2002) 1349) potvrzuje vzrùstající význam benchmarkingu pro zvyšování úèinnosti a efektivnosti politik výzkumu a vývoje a politik inovaèních. Na základì kvantifikovatelných ukazatelù se hodnotí stav a trendy vývoje v jednotlivých zemích. Objektivnì a citlivì jsou diskutovány možné pøíèiny nadprùmìrných, ale i nedostateèných výkonù a jsou navrhována zdùvodnìná opatøení. Postupnì je zdokonalována metodika sbìru, hodnocení a interpretace dat. Inovaèní zpravodaje získaly ve všech èlenských zemích znaènou vážnost v rozhodovací sféøe. Odpovìdné orgány za výzkum, vývoj a inovace v jednotlivých èlenských státech se ve svých analytických a koncepèních dokumentech na inovaèní zpravodaje èasto odvolávají. Evropský inovaèní zpravodaj 2002 poprvé hodnotí stav i vývoj v kandidátských zemích, vèetnì Èeské republiky. Hodnocení kandidátských zemí je i pøi neúplnosti údajù velice zajímavé a inspirativní. Rovnìž poprvé jsou podrobnìji hodnoceny regionální aspekty inovaèní politiky. Spolu se Zpravodajem bylo vydáno šest odborných dokumentù (Technical Papers) obsahujících podrobnìjší vysvìtlení obsahu jednotlivých indikátorù. Odborné dokumenty nejsou souèástí této publikace. Jsou dostupné na adrese http://trendchart.cordis.lu.

OBSAH str. INOVAÈNÍ POLITIKA V EVROPÌ V ROCE 2000... 5 INOVAÈNÍ POLITIKA V EVROPÌ V ROCE 2001... 25 PRODUKTIVITA - KLÍÈ KE KONKURENCESCHOPNOSTI EVROPSKÝCH EKONOMIK A PODNIKÙ... 63 4

Komise evropských spoleèenství Brusel 9. prosince 2002 SEC (2002) 1349 Pracovní materiál komise EVROPSKÝ INOVAÈNÍ ZPRAVODAJ 2002 5

OBSAH SHRNUTÍ... 7 1. ÚVOD... 9 2. NEJDÙLEŽITÌJŠÍ VÝSLEDKY ÈLENSKÝCH STÁTÙ EU A ASOCIOVANÝCH ZEMÍ... 11 2.1 Pøední èlenské státy EU... 11 2.2 Aktuální trendy... 13 2.3 Relativní pøednosti a slabiny... 13 2.4 Konvergence a divergence inovaèní výkonnosti v EU... 16 2.5 Nejdùležitìjší zmìny od EIS 2001... 16 2.6 Asociované zemì... 17 3. VÝSLEDKY REGIONÙ UNIE... 18 3.1 Nejlepší regiony... 19 3.2 Vazba inovaèní a hospodáøské výkonnosti... 21 4. VÝSLEDKY KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ... 21 4.1 Nejlepší kandidátské zemì... 22 4.2 Souèasné trendy v kandidátských zemích... 23 PØÍLOHY... 25 6

SHRNUTÍ Vysvìtlení Od roku 2000 zveøejòuje Evropská komise Evropský inovaèní zpravodaj (EIS - European Innovation Scoreboard) jako nástroj roèního hodnocení Lisabonské strategie. Toto vydání zahrnuje poprvé vedle údajù o èlenských státech EU, USA a Japonsku i údaje o vìtšinì asociovaných 1 a kandidátských státù a o regionech EU. Všechny údaje byly aktualizovány: výjim-kou jsou jen ètyøi indikátory, které jsou založeny na šetøení o inovacích ve Spoleèenství (CIS). Pøedkládané vydání proto obsahuje údaje pro 13 ze 17 indikátorù. Pøedpokládá se, že údaje z nejnovìjšího CIS budou k dispozici do pùl roku. Tyto nové údaje bude obsahovat EIS 2003, vèetnì souhrnného inovaèního indexu. Slabá inovaèní výkonnost EU jako celku EIS 2002 potvrzuje, že inovaèní výkonnost EU v porovnání s jejími hlavními konkurenty je stále ještì nízká. Japonsko je u osmi z deseti indikátorù, pro které jsou k dispozici srovnatelné údaje, pøed EU, USA u sedmi. Pokud jde o absolventy pøírodovìdných a technických studijních smìrù a o veøejné výdaje na výzkum a vývoj (VaV), jsou prùmìrné hodnoty EU velmi blízké hodnotám pro USA. Jediné dùležité špièkové postavení EU v této skupinì tøí je náskok vùèi Japonsku v soukromých pøípojkách k Internetu. Povzbudivé trendy Hodnotíme-li trendy, potom situace vypadá pøíznivìji. U pìti z osmi srovnatelných indikátorù trendù roste trend EU rychleji než v USA. Z trendù vykazuje USA vyšší hodnoty než EU u patentù na špièkové technologie u EPA (Evropský patentový úøad) a u výdajù podnikové sféry na VaV. U veøejných výdajù na VaV došlo jak v USA, tak i v EU k poklesu. V porovnání s Japonskem vede EU u všech sedmi disponibilních indikátorù. Tyto celkem pøíznivé výsledky trendù opravòují uèinit závìr, že EU mùže dohonit své hlavní konkurenty. Stále ještì velké rozdíly ve výdajích podnikové sféry na VaV a u patentù na špièkové technologie Dvì nejvìtší slabiny diagnostikované v roce 2001 však pøetrvávají. U patentù EPA na špièkové technologie byl rùst EU pozoruhodný (o 55 %), ale rùst amerických patentù na špièkové technologie v Evropì byl ještì rychlejší (o 67,8 %). U podnikových výdajù na VaV poskytují nižší pøírùstky v EU v porovnání s USA dùvod k vážným obavám, protože se jedná o hlavní indikátor budoucích technologických inovací. Vedoucí zemì v oblasti inovací jsou v Evropì Posuzujeme-li jednotlivé èlenské státy, potom EIS 2002 potvrzuje, že u øady inovaèních indikátorù patøí vybrané zemì k nejlepším na svìtì. Špièkovými inovátory jsou pøedevším severské zemì Finsko, Švédsko, Dánsko a také Holandsko. Spojené království (Velká Británie a Severní Irsko) je nejlepším inovátorem z vìtších ekonomik. Pro sedm z deseti srovnatelných indikátorù je nejlepší èlenský stát EU jak pøed USA, tak i pøed Japonskem. Irsko, Francie, Finsko, Spojené království a Švédsko vedou u absolventù pøírodovìdných a technických studijních smìrù; Finsko, Holandsko a Švédsko u veøejných výdajù na VaV; Švédsko a Finsko 1 Z dùvodù terminologické jednoduchosti oznaèuje pojem asociované zemì zemì, které jsou vedle kandidátských zemích asociovány se 6. Rámcovým programem výzkumu a vývoje technologií. 7

ve výdajích podnikové sféry na VaV; Finsko, Švédsko a Holandsko u patentù EPA na špièkové technologie; Lucembursko, Španìlsko a Holandsko u nových zdrojù kapitálu; Holandsko, Švédsko a Dánsko u soukromých pøípojek na Internet a dále Švédsko, Spojené království a Holandsko ve výdajích na IKT (informaèní a telekomunikaèní technologie). Jižní Evropa dotahuje Nìkteré státy jižní Evropy prokazují rychlý pokrok. V Portugalsku a Øecku se zvyšují jak veøejné, tak i soukromé výdaje na VaV mnohem rychleji než je prùmìr EU. Španìlsko pøevyšuje v trendu zamìstnanosti ve službách s vysokou technologickou úrovní a v trendu patentù na špièkové technologie prùmìr EU. V Itálii nejsou zaznamenána žádná podstatná zlepšení. Asociované zemì EIS 2002 poskytuje srovnatelné údaje pro Švýcarsko, Island a Norsko. Švýcarsko a Island pøevyšují prùmìr EU u deseti resp. jedenácti indikátorù a jsou srovnatelné se špièkovými inovátory v EU. U šesti z osmi indikátorù zaostávají však trendy Švýcarska za prùmìrem EU, což lze považovat za pøíznak, že Švýcarsko ztrácí svùj inovaèní náskok. Velmi dobré výsledky Islandu u nìkolika indikátorù inovací (výdaje podnikové sféry na VaV, patenty a finance) lze vysvìtlit aktivní politikou klastrù a politikou VaV v oblasti biotechnologií. Norsko pøedstavuje prùmìr a u nìkolika indikátorù lidských zdrojù dosahuje velmi dobrých výsledkù. Pokud jde o inovace, je Norsko pod prùmìrem EU. Trendy Norska jsou u osmi z jedenácti indikátorù nižší než je prùmìr EU. Kandidátské zemì Pøíznivì se jeví kandidátské zemì v porovnání s EU v poètu absolventù terciárního studia (Bulharsko, Kypr, Estonsko a Litva dosahují prùmìru EU nebo jej pøevyšují), v zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu v sektorech špièkových technologií (Èeská republika, Maïarsko, Polsko a Slovinsko blízko prùmìru EU nebo i nad ním), ve výdajích na IKT (Èeská republika, Estonsko, Maïarsko a Slovensko nad prùmìrem EU) a v pøímých investicích zahranièních subjektù (Èeská republika, Estonsko, Maïarsko a Malta nad prùmìrem EU). Prùmìrný trend v kandidátských zemích pøevyšuje prùmìrný trend v EU u pìti ze sedmi srovnatelných indikátorù, zejména u indikátorù trhu a investic. Inovaèní regiony v EU Zpravodaj zavádí sedm indikátorù inovací pro regionální úroveò. Pokrývají následující oblasti: lidské zdroje, zamìstnanost v sektorech high-tech, tvorbu poznatkù ve VaV a patenty. Na základì omezené disponibility jiných regionálních dat jsou tyto indikátory vhodnìjší pro hodnocení regionù s vyšší výkonností ve výzkumu a inovacích. Regionální indikátory v tomto zpravodaji pøedstavují první krok pro podporu regionálních politik na základì srovnatelných údajù. Disponibilní regionální data umožòují konstatovat pozitivní vztah mezi inovaèní výkonností regionu a jeho hospodáøskou výkonností. Deset vedoucích evropských regionù se nachází v sedmi rùzných zemích: Stockholm (S), Uusimaa (Suuralue) (FIN), Noord Brabant (NL), Eastern Region (UK), Pohjois-Suomi (FIN). Ile-de France (F), Bavorsko (D), South East Region (UK), Comunical de Madrid (E) a Bádensko-Würtembersko (D). 8

1. ÚVOD Na svém zasedání v Lisabonu v roce 2000 vyhlásila Evropská rada pøání vydávat Evropský inovaèní zpravodaj (EIS) 2. Zpravodaj se koncentruje na inovace špièkových technologií a používá indikátory, které slouží k hodnocení pokroku, kterého EU dosáhla na cestì k cíli stanovenému v Lisabonu. Cílem je, aby se EU v nadcházejícím desetiletí stala nejdynamiètìjší ekonomikou na svìtì s nejvyšší konkurenceschopností. EIS obsahuje 17 klíèových indikátorù, které byly vybrány tak, aby charakterizovaly hlavní hnací síly a výsledky inovaèních aktivit. Jsou rozdìleny do ètyø skupin: 3 Lidské zdroje pro inovace (5 indikátorù) Tvorba poznatkù (3 indikátory, jeden z nich je podrozdìlen na dva - patenty u EPA a u USPTO) Transfer a využití poznatkù (3 indikátory) Financování inovací, inovaèní výstupy a trhy (6 indikátorù) Zpravodaj EIS doplòuje Zpravodaje o politice podnikání 4 a další práce Evropské komise z oblasti benchmarkingu. Byla použita relevantní data Eurostatu, a pokud nebyla k dispozici data oficiální i dostateènì spolehlivá data soukromého pùvodu. Šest indikátorù bylo pøevzato ze strukturálních indikátorù Evropské komise. 5 Všechny indikátory byly pøevedeny na nejnovìjší úroveò podle dat, která byla k dispozici k 15. záøí 2002. 6 Jen ètyøi z nich nemohly být aktualizovány vzhledem ke zpoždìní tøetího šetøení o inovacích ve Spoleèenství (CIS). 7 Proto EIS 2002 neobsahuje trendy tìchto indikátorù ani souhrnný inovaèní index, jaké jsou ve zpravodaji 2001. Budou-li k dispozici nová data CIS, mohl by EIS 2003 opìt obsahovat tento souhrnný inovaèní index nejnovìjší úrovnì. Porovnání mezi indexem a prùmìrným trendem jednotlivých zemí bylo velmi zajímavým prvkem EIS 2001. EIS je jedním ze tøí hlavních nástrojù Evropského Trend Chart pro inovace. 8 Dva ostatní jsou rozsáhlá databanka inovaèních politik a benmarking-workshops pro výmìnu zkušeností o úspìšných postupech inovaèní politiky. V kombinaci tvoøí tyto tøi nástroje nezbytnou pomùcku pro inteligentní benchmarking opatøení. V EIS jsou uvádìny pøednosti a nedostatky národních inovaèních výkonností na základì jednotného národohospodáøského úhlu pohledu. Databanka, spoleènì se zprávami jednotlivých zemí, poskytuje srovnatelné informace o politických opatøeních. Workshops vytváøejí vhodný rámec pro vzdìlávání ve speci-fických otázkách spoleèného zájmu. To èlenským státùm umožòuje stanovit si vlastní cíle pro jednotlivé indikátory a pøitom respektovat národní inovaèní cesty. 2 První pøedbìžný EIS byl publikován v záøí 2000 (COM(2000) 567). První úplný EIS byl vydán v øíjnu 2001 (SEC(2001) 1414). 3 V tabulce A pøílohy jsou uvedeny struèné definice jednotlivých indikátorù a jejich zdroje. Úplné definice viz: Technical Paper 4: Indicators and Definitions a Technical Paper 6: Methodological report. 4 SEC(2002) 1213. 5 Jsou to indikátory 1.1, 1.3, 2.1, 2.2, 4.4 a 4.5. Indikátory VaV 2.1 a 2.2 jsou podrozdìleny podle zpùsobu užití a nerespektují poslední zmìny definic strukturálních indikátorù z øíjna 2002: COM(2002) 551. Nyní jsou strukturální indikátory podrozdìleny podle zdrojù financování. 6 Tabulky C a F v pøíloze vyjadøují rok, pro který byla k dispozici poslední data, obecnì roky 2000 a 2001. Pøesnost mùže být snížena ve výjimeèných pøípadech, kdy je provádìno srovnání mezi daty z rùzných rokù (chybìjící individuální data pro jednotlivé indikátory nebo zemì). 7 Jde o indikátory 3.1, 3.2, 3.3 a 4.3. 8 Další informace o Trend Chart jsou na adrese www.cordis.lu/trendchart. 9

V EIS 2001 byla navržena pøíprava regionálních indikátorù, indikátorù pro kandidátské zemì a dalších indikátorù inovací. Cílem bylo pokrýt vývoj nových prvkù, které jsou významné pro inovace. Zpravodaj 2002 tyto cíle realizuje. Obsahuje nové údaje o: tøech asociovaných zemích k 6. Rámcovému programu VaV (Island, Norsko a Švýcarsko), regionech EU úrovnì NUTS 1 pro Belgii, Nìmecko a Spojené království a úrovnì NUTS 2 pro Finsko, Francii, Irsko, Itálii, Holandsko, Rakousko, Øecko, Portugalsko, Španìlsko a Švédsko, o kandidátských zemích na vstup do EU (Bulharsko, Èeská republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maïarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Turecko). Evropský inovaèní zpravodaj je doplnìn šesti odbornými dokumenty (Technical Papers): Technical Paper 1: Member States and Associate Countries (Èlenské státy a asociované zemì) Podrobné výsledky na základì aktuálních dat a trendù, pøední inovátoøi, relativní pøednosti a slabiny jednotlivých zemí, analýza konvergence a divergence mezi èlenskými státy a skupinami èlenských státù a samostatné stránky o jednotlivých zemích s diagramy trendù a nejdùležitìjšími politickými zmìnami. Technical Paper 2: Candidate Countries (Kandidátské zemì) Podrobné výsledky na základì aktuálních dat a trendù, pøední inovátoøi, relativní pøednosti a slabiny jednotlivých zemí a samostatné stránky o jednotlivých zemích s diagramy aktuálních dat a trendù. Technical Paper 3: EU Regions (Regiony EU) Podrobné výsledky na základì souèasných disponibilních dat, pøední regiony, dva pøedbìžné souhrnné inovaèní indikátory, diagramy indikátorù a pøíprava na regionální zpravodaj 2003. Technical Paper 4: Indicators and Definitions (Indikátory a definice) Podrobné definice a diagramy všech indikátorù. Technical Paper 5: Thematic Scoreboard Lifelong Learning for Innovation (Tematický zpravodaj Celoživotní vzdìlávání pro inovace ) Prototyp doplòujícího zpravodaje o Celoživotním vzdìlávání pro inovace. Technical Paper 6: Methodological Report (Metodická zpráva) Pøehled pìti rùzných metod pro zjiš ování souhrnných indikátorù a ovìøení podobností a rozdílù mezi EIS a ostatními zpravodaji Evropské komise. Tì ištì EIS: Inovace v oblasti špièkových technologií Tìžištì EIS spoèívá v inovacích v oblasti špièkových technologií. Tak napøíklad indikátory patentù, zamìstnanosti ve službách, rizikového kapitálu a pøidané hodnoty se omezují na špièkové technologie. Do indikátoru zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu jsou zahrnuty i sektory støedních až špièkových technologií, napø. automobilový prùmysl. Dùvodem položení dùrazu na sektory se špièkovými až støedními technologiemi je úsilí podchytit v EIS generické inovace zamìøené na budoucnost. Jde na pøíklad o oblasti IKT a biotechnologií, které mohou vyvolat další inovace ve všech oblastech ekonomiky. Rozšiøování tìchto inovací do mnoha rùzných sektorù mùže vést k dalším inovacím. Tento proces je v EIS vyjádøen dvìma indikátory pro transfer (3.2 a 3.3), které pocházejí ze šetøení o inovacích ve Spoleèenství (CIS), a indikátorem celoživotního vzdìlávání. 10

Sektory støedních až nízkých technologií a nízkých technologií, jako rafinace ropy, papír, celulóza, textil nebo potraviny a nápoje, jsou však vysoce inovaèní a využívají poznatky mnoha rozdílných oblastí. Tyto sektory inovují èasto nákupem pokroèilých výrobních technologií nebo rozvojem vysoce moderních výrobních a dodavatelských systémù. Indikátory rozšiøování v EIS nejsou však vhodné pro zachycení tìchto èinností v plném rozsahu. Tìžištì EIS musíme mít proto trvale na zøeteli, jinak bychom mohli dojít k zavádìjícím politickým závìrùm, a to z toho dùvodu, že sektory nízkých technologií, napø. potraviny a nápoje, mají mnohdy vìtší hospodáøský význam než sektory špièkových technologií, jakými jsou letectví nebo farmaceutický prùmysl. Meze stávajícího pojetí EIS pøekroèí Zpravodaj 2003, který bude doplnìn o statistickou analýzu, která se bude zabývat inovacemi v sektorech se støedními až nízkými technologiemi a s technologiemi nízkými, které v Evropì mají znaèný hospodáøský význam. 2. NEJDÙLE ITÌJŠÍ VÝSLEDKY ÈLENSKÝCH STÁTÙ EU A ASOCIOVANÝH ZEMÍ Výsledky EIS za èlenské státy, USA, Japonsko a tøi asociované zemì jsou uvedeny v tabulkách B a D pøílohy. V odborném dokumentu 1 (Èlenské státy a asociované zemì) jsou uvedeny podrobnosti. 2.1 Pøední èlenské státy EU Posuzujeme-li EU jako celek, potom je na špici jen u tøí z deseti indikátorù, pro které jsou k dispozici údaje za USA (absolventi pøírodovìdných a technických smìrù - dále PaTS, veøejné výdaje na VaV a nové zdroje kapitálu). Odhlédneme-li od pøihlášek patentù v USA (zde je špièkové postavení USA evidentnì zdùvodnitelné), mají USA nejvìtší náskok pøed EU v podílu tvorby pøidané hodnoty ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií (o 155 % vyšší než v EU), dále v poètu patentù na špièkové technologie od EPA (o 78 %vyšší) a v podílu obyvatelstva v produktivním vìku s ukonèeným terciárním vzdìláním (o 72 % vyšší). V tabulce 1 jsou uvedeny hodnoty indikátorù pro prùmìr EU, tøi vedoucí zemì EU a hodnoty pro USA a Japonsko, pokud jsou k dispozici. Stejnì jako v roce 2001 zaujímají menší evropské zemì vedoucí postavení u 14 indikátorù. Švédsko jedenáctkrát (2001: 11), Finsko devìtkrát (2001: 7), Holandsko pìtkrát (2001: 6), Dánsko ètyøikrát (2001: 4) a Irsko dvakrát (2001: 2). Mezi vìtšími ekonomikami vede Spojené království se ètyømi špièkovými postaveními (2001: 5), následováno Nìmeckem se tøemi (2001: 3). Francie se na špièkové postavení dostala jen jednou, Itálie vùbec ne. Tyto výsledky potvrzují hlavní poznatky ze Zpravodaje 2001: pøední inovátoøi se koncentrují do severských zemí a Holandska, zatímco vìtší ekonomiky s výjimkou Spojeného království vykazují jen prùmìrné nebo dokonce zaostávající výkony. 11

Tabulka 1 - Pøední inovátoøi v èlenských státech EU È. Indikátor 1 EU Vedoucí zemì EU USA JP prùmìr 2 1.1 Absolventi PaTS / vìková 10,33 3 23,2 (IRL) 18,7 (F) 17,8 (FIN) 10,2 12,5 kategorii 20-29 rokù 1.2 Obyvatelstvo s ukonèeným 21,2 32,5 (FIN) 29,7 (S) 28,6 (UK) 36,5 29,9 terciárním vzdìláním 1.3 Úèast na celoživotním 8,5 21,7 (UK) 21,6 (S) 20,8 (DK) - - vzdìlávání 1.4 Zamìstnanost ve zpracovatel- 7,6 11,2 (D) 7,9 (S) 7,4 (FIN) - - ském prùmyslu se støední/ špièkovou úrovní technologií 1.5 Zamìstnanost ve službách se 3,6 5,1 (S) 4,9 (DK) 4,8 (UK) - - špièkovou úrovní technologií 2.1 Veøejné výdaje na VaV/HDP 0,67 0,98 (FIN) 0,94 (S) 0,88 (NL) 0,66 0,87 2.2 Výdaje podnikové sféry 1,28 2,84 (S) 2,68 (FIN) 1,80 (D) 2,04 2,11 na VaV 2.3.1 Patenty na špièkové techno- 27,8 137,6 (FIN) 95,1 (S) 57,9 (NL) 49,5 36,6 logie u EPA/1 mil. obyv. 2.3.2 Patenty na špièkové techno- 12,4 47,3 (S) 41,6 (FIN) 22,7 (DK) 91,9 80,0 logie u USPTO/1 mil. obyv. 4.1 Rizikový kapitál do oblasti 0,24 0,57 (FIN) 0,46 (DK) 0,44 (B) - - špièkových technologií/hdp 4.2 Nové zdroje kapitálu/hdp 1,7 10,8 (L) 7,9 (E) 6,0 (NL) 0,8 0,0 4.4 Soukromé pøípojky na Internet 37,7 63,8 (NL) 60,7 (S) 58,6 (DK) 46,7 34,0 4.5 Výdaje na IKT/HDP 6,93 9,85 (S) 8,62 (UK) 8,30 (NL) 8,22 8,98 4.6 Tvorba pøidané hodnoty ve 10,1 25,4 (IRL) 19,3 (FIN) 15,3 (S) 25,8 13,8 zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií 1 Ètyøi indikátory CIS nebyly k dispozici v poslední aktuální úrovni, a proto nebyly do tabulky zaøazeny 2 Prùmìr EU ve formì souètu hodnot jednotlivých zemí dìlený poètem zemí EU. 3 Nevážený prùmìr. Ke stanovení váženého prùmìru nejsou k dispozici potøebná data. U sedmi z deseti indikátorù jsou vedoucí inovátoøi z EU jak pøed USA, tak i pøed Japonskem. Irsko, Francie, a Finsko vedou v oblasti absolventù PaTS (absolventi pøírodovìdných nebo technických studijních smìrù), Finsko, Švédsko a Holandsko v oblasti veøejných výdajù na VaV, Švédsko a Finsko v oblasti výdajù podnikové sféry na VaV, Finsko, Švédsko a Holandsko v poètu patentù na špièkové technologie u EPA, Lucembursko, Španìlsko a Holandsko u nových zdrojù kapitálu, Holandsko, Švédsko a Dánsko v soukromých pøipojeních na Internet a Švédsko, Spojené království a Holandsko ve výdajích na IKT. USA zùstává špièkové postavení v poètu patentù u USPTO i vùèi nejlepším zemím EU. USA dále pøekonávají všechny zemì EU v tvorbì pøidané hodnoty ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií a v poètu obyvatelstva s ukonèeným terciárním vzdìláním. 9 9 Porovnání špièkových zemí EU s USA jako celkem. Porovnání èlenských státù EU s velmi inovaèními státy federace, napø. s Kalifornií nebo Massachusetts, by mohlo být pouèné. 12

2.2 Aktuální trendy Tabulka 2 uvádí prùmìrné trendy v èlenských státech EU pro dvanáct indikátorù, pro které jsou k dispozici spolehlivá data, pro USA u osmi indikátorù a pro Japonsko u sedmi indikátorù. 10 Kromì toho jsou v tabulce u každého trendu uvedeny tøi nejlepší èlenské státy EU. U trendù deseti indikátorù z dvanácti došlo pro EU jako celek ke zlepšení. K nejvìtšímu zlepšení došlo u soukromých pøípojek na Internet (+ 271 %) a u patentù na špièkové technologie jak u EPA (+ 97 %), tak u USPTO (+ 44 %). U veøejných výdajù na VaV a u zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu se støední až špièkovou úrovní technologií byl zaznamenám mírnì negativní trend (v druhém pøípadì v dùsledku dlouhodobého vzestupu zamìstnanosti v sektoru služeb). Trend u pìti z osmi srovnatelných indikátorù se v EU zlepšoval rychleji než v USA; v porovnání s Japonskem to bylo u všech sedmi srovnatelných indikátorù. USA si udržely náskok pøed EU u trendu patentù na špièkové technologie EPA a u výdajù podnikové sféry na VaV; u veøejných výdajù na VaV a u zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu se støední až špièkovou úrovní technologií zaznamenaly jak USA, tak i EU stejný pokles. Tyto všeobecnì pozitivní výsledky jsou projevem toho, že EU mùže dohnat své hlavní konkurenty. Nižší pøírùstky výdajù podnikové sféry na VaV v EU ve srovnání s USA však poskytují dùvod k obavám, protože jde o jeden z nejdùležitìjších indikátorù budoucích inovací založených na nových technologiích. Obrázek špièkových zemí v tabulce 2 vypadá jinak než v tabulce 1. V pøehledu výkonnosti pøevažovaly severské zemì. U trendù je obrázek mnohem diverzifikovanìjší. Každý z 15 èlenských státù EU je alespoò u jednoho indikátoru uvádìn mezi špièkovými. Pozoruhodné je, že dvì nejménì inovaèní zemì Unie, a to Portugalsko a Øecko, jsou spoleènì s Finskem mezi tøemi nejlepšími u pìti, pøípadnì u ètyø indikátorù. Rovnìž Španìlsko je spoleènì s Dánskem mezi nejlepšími u tøí indikátorù. Všechny ostatní zemì jsou mezi špièkovými u dvou indikátorù; výjimkou jsou Nìmecko a Spojené království - zde je to jen jeden indikátor. 2.3 Relativní pøednosti a slabiny Tabulka 3 shrnuje relativní pøednosti a slabiny jednotlivých èlenských státù. Výsledky se omezují na maximálnì tøi hodnoty souèasných indikátorù nebo trendù, které jsou minimálnì o 20 % lepší než je prùmìr EU. 11 10 Trendy u každého indikátoru jsou vypoèítány jako procentuální zmìny mezi posledním rokem, pro který jsou data k dispozici, a prùmìrem posledních tøí pøedcházejících rokù, pøièemž jeden rok je vynechán. Napø., když nejaktuálnìjší údaje jsou pro rok 2001, výpoèet trendu je založen na procentuální zmìnì mezi rokem 2001 a roky 1997, 1998 a 1999. Rok 2000 je vynechán. Protože v øadì pøípadù chybìl vhodný datový materiál, byl u øady pøípadù zvolen jiný postup. Odborný dokument 1 o èlenských a asociovaných státech uvádí roky, které byly použity pro stanovení trendù v jednotlivých zemích pro jednotlivé indikátory. U ètyøech indikátorù CIS a u indikátoru 4.2 (nové zdroje kapitálu) nemohly být trendy stanoveny. Pro indikátor 4.1 (rizikový kapitál) nejsou trendy uvedeny, protože silné výkyvy na finanèních trzích v minulém roce by vedly ke znaènì nespolehlivým závìrùm. 11 Nízké trendy u soukromých pøípojek na Internet v zemích s již vysokou úrovní pøipojení nejsou uvádìny, protože tyto zemì již dosáhly úrovnì nasycení a nemohou se podstatnì zlepšit. Trendy patentù, které jsou založeny na nízkých absolutních poètech patentù, rovnìž nejsou v tabulce 3 vyjádøeny, protože tyto trendy rok od roku silnì kolísají. 13

Tabulka 2 - Trendy inovaèní výkonnosti (procentuální zmìny) È. Indikátor EU Vedoucí zemì EU USA JP prùmìr 1.1 Absolventi PaTS/vìková 13,7 82,4 (P) 50,6 (S) 40,0 (I) - 6,1 -- kategorii 20-29 rokù 1.2 Obyvatelstvo s ukonèeným 17,9 41,5 (A) 20,5 (FIN) 19,3 (E) 4,6-1,8 terciárním vzdìláním 1.3 Úèast na celoživotním vzdìlávání 21,4 53,1 (B) 35,5 (GR) 25,1 (NL) -- -- 1.4 Zamìstnanost ve zpracovatel- - 2,1 7,4 (DK) 4,4 (FIN) 2,7 (D) -- -- ském prùmyslu se støední/ špièkovou úrovní technologií 1.5 Zamìstnanost ve službách 18,3 38,5 (E) 25,1 (NL) 24,8 (UK) -- -- se špièkovou úrovní technologií 2.1 Veøejné výdaje na VaV/HDP - 2,0 34,0 (GR) 25,6 (P) 8,8 (B) - 2,0 7,0 2.2 Výdaje podnikové sféry na VaV 5,4 46,0 (GR) 35,4 (FIN) 32,8 (P) 7,0 3,8 2.3.1 Patenty na špièkové techno- 97,2 327,8 (L) 305,6 (P) 190,4 (IR) 151,9 57,1 logie u EPA/1 mil. obyv. 2.3.2 Patenty na špièkové technologie 43,9 116,4 (E) 95,7 (S) 77,1 (DK) 41,9 21,6 u USPTO/1 mil. obyv. 4.4 Soukromé pøípojky na Internet 271,4 605,4 (P) 561,1 (IR) 411,5 (I) 55,7 125,9 4.5 Výdaje na IKT/HDP 14,8 20,9 (GR) 18,0 (A) 18,0 (L) 5,2 14,4 4.6 Tvorba nadhodnoty (pøidaná 23,2 54,4 (FIN) 36,1 (F) 35,4 (DK) -- -- hodnota) ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií Všechny zemì mají nìjaké pøednosti, ty se však u inovaènì nejslabších zemí Øecka, Itálie a Portugalska omezují jen na trendy. Pøednosti špièkových inovaèních zemí jsou závislé na souèasných okolnostech; to neplatí pro Finsko, které vykazuje silný trend i u výdajù podnikové sféry na VaV. Pozitivní trend u soukromých pøípojek na Internet je pøedností šesti zemí (Rakousko, Španìlsko, Francie, Irsko, Itálie a Portugalsko) a ilustruje silné sbližování tohoto indikátoru (viz odstavec 2.4 dále). Obavy vzbuzuje skuteènost, že indikátor vzdìlání je v øadì zemí slabý. Dokonce dvì inovaènì špièkové zemì, a to Dánsko a Holandsko, vykazují v poètech PaTS absolventù slabiny buï v trendu nebo v souèasném stavu. Slabých výsledkù u nìkolika indikátorù vzdìlání vykazují Nìmecko, Itálie a Portugalsko. 14

Tabulka 3 - Relativní pøednosti a slabiny èlenských státù Zemì Nejdùležitìjší relativní pøednosti Nejdùležitìjší relativní slabiny Rakousko Soukromé pøípojky na Internet - výkonnost Patenty - výkonnost (USPTO a EPA), (4,4); trend ve vzdìlání (1.1 a 1.2) financování inovací - výkonnost (4.1 a 4.2) Belgie Financování inovací - výkonnost (4.1 a 4.2), Trend soukromých pøípojek na Internet (4.4) terciární vzdìlání (1.2); trend v úèasti a patenty EPA na celoživotním vzdìlávání (1.3) Dánsko Celoživotní vzdìlávání - souèasnost (1.3), Nové zdroje kapitálu - výkonnost (4.2), USPTO patenty, rizikový kapitál (4.1) trend absolventù PaTS (1.1) Nìmecko Patenty - výkonnost (USPTO a EPA), Financování inovací - výkonnost (4.1 a 4.2), výdaje podnikové sféry na VaV (2.2), tvorba nadhodnoty ve zpracovatelském zamìstnanost ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií (1.5) prùmyslu se špièkovou úrovní technologií (4.6); trend u soukromých pøípojek na Internet (4.4), vzdìlání (1.1, 1.2 a 1.3) Španìlsko Nové zdroje kapitálu - výkonnost (4.2), Patenty (USPTO a EPA) a výdaje na VaV - trendy u patentù EPA a soukromých výkonnost (2.1 a 2.2) pøípojek na Internet Øecko Trend výdajù na VaV (2.1 a 2.2) Trend u patentù (USPTO a EPA) a u soukromých pøípojek na Internet Francie Absolventi PaTS (1.1); trend soukromých Celoživotní vzdìlávání - výkonnost (1.3), pøípojek na Internet (4.4) nové zdroje kapitálu - výkonnost (4.2) trend u celoživotního vzdìlávání Finsko Patenty USPTO, rizikový kapitál (4.1) Nové zdroje kapitálu (4.2) - výkonnost a celoživotní vzdìlávání (1.3) - výkonnost; trend u výdajù na VaV (2.2) Irsko Absolventi PaTS (1.1) a tvorba nadhodnoty Výdaje na VaV (2.1 a 2.2), patenty (USPTO ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou a EPA) a celoživotní vzdìlávání (1.3) - úrovní technologií (4.6); trend u patentù výkonnost EPA a soukromých pøípojek na Internet Itálie Trend absolventù PaTS (1.1) a soukromých Vzdìlání (1.1, 1.2, 1.3), výdaje na VaV pøípojek na Internet (4.4) (2.1, 2.2) a patenty (USPTO a EPA) - výkonnost; trend u patentù EPA Lucembursko Nové zdroje kapitálu (4.2) - výkonnost Absolventi PaTS (1.1), patenty (USPTO a EPA) a celoživotní vzdìlávání (1.3) - výkonnost Holandsko Nové zdroje kapitálu (4.2), patenty (USPTO Absolventi PaTS - výkonnost (1.1) a EPA) a celoživotní vzdìlávání - výkonnost (1.3) Portugalsko Trend soukromých pøípojek k Internetu Patenty (USPTO a EPA), financování (4.4), absolventi PaTS (1.1), výdaje na VaV (4.1 a 4.2), vzdìlání (1.1, 1.2, 1.3) (2.1 a 2.2) Švédsko Patenty (USPTO a EPA); financování Trend u pøidané hodnoty ve zpracovatelském (4.12 a 4.2), celoživotní vzdìlávání (1.3) prùmyslu se špièkovou úrovní technologií (4.6) Spojené Vzdìlání (1.1, 1.2, 1.3), tvorba nadhodnoty Nové zdroje kapitálu - souèasná hodnota království ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou (4.2), trend patentù u EPA úrovní technologií - souèasná hodnota (4,6) 15

2.4 Konvergence a divergence inovaèní výkonnosti v EU Pro realizaci cíle stanoveného v Lisabonu musí zaostávající ekonomiky EU obnovit svoji inovaèní výkonnost. To nastoluje dvì otázky: Jak moc se vzájemnì odchylují trendy výkonnosti èlenských státù EU a sbližují se tyto trendy? Tabulka 4 ukazuje variace u jednotlivých indikátorù a sbližování pro dvanáct indikátorù se spolehlivými údaji o trendech. 12 Nejvíce se odchylují hodnoty èlenských státù u indikátorù nových zdrojù kapitálu, patentù na špièkové technologie a úèasti na celoživotním vzdìlávání. Nejmenší odchylky jsou u výdajù na IKT a u indikátorù zamìstnanosti ve službách se špièkovou úrovní technologií, a zamìstnanosti ve zpracovatelském prùmyslu v sektorech se støední a špièkovou úrovní technologií. Zajímavé je, že odchylky u indikátoru veøejných výdajù na VaV jsou ménì než polovièní než odchylky výdajù podnikové sféry na VaV. Indikátory veøejných výdajù na VaV se sbližují, protože èlenské státy EU realizují podobné politiky financování VaV. Naproti tomu se údaje o výdajích podnikové sféry na VaV rozbíhají 13. Obecnì se sbližují všechny indikátory, které mohou být nejvíce ovlivnìny politickými opatøeními. Naproti tomu indikátory ovlivnitelné pøedevším soukromým sektorem se rozbíhají. Velmi vysoké pøírùstky divergence nebo konvergence se však vyskytují jen u tøí indikátorù. Pøitom se jedná o patenty na špièkové technologie v USA se silnou divergencí a o úèast na celoživotním vzdìlávání a u soukromých pøípojek na Internet, kde dochází k silnému sbližování. U soukromých pøípojek na Internet jsou pøíèinou nízké pøírùstky v zemích, které již dosáhly vysoké úrovnì (úrovnì nasycenosti) a vysoké pøírùstky v zemích, jako je Portugalsko a Španìlsko s nízkými poèáteèními hodnotami. V odborném dokumentu 1 o èlenských a asociovaných státech jsou podrobnìji posouzeny konvergentní a divergentní vzory v následujících tøech skupinách zemí: špièkoví inovátoøi (Dánsko, Finsko, Holandsko, Spojené království a Švédsko), støed (Belgie, Francie, Irsko, Nìmecko a Rakousko), zaostávající zemì (Itálie, Portugalsko, Øecko a Španìlsko). 2.5 Nejdùle itìjší zmìny od EIS 2001 V EIS 2002 byly všechny indikátory aktualizovány v porovnání se zpravodajem EIS 2001 minimálnì o jeden rok (s výjimkou 4 indikátorù CIS, které na tomto místì nejsou komentovány); pro nìkteré zemì byly údaje o výdajích na VaV aktualizovány o dva roky. V této dobì nedošlo u pìti indikátorù (1.1 až 1.4) a u veøejných výdajù na VaV k žádným podstatnìjším zmìnám; u zbývajících sedmi však bylo dosaženo výrazného zlepšení. Pozoruhodné je, že u podnikových výdajù na VaV došlo koncem 90. let k zotavení po pøedcházejícím postupném poklesu a výdaje vzrostly na 1,28 % HDP. Stále ještì však nebylo dosaženo úrovnì USA - 2,04 % HDP. K dalším indikátorùm s pozoruhodným zlepšením patøí patenty na špièkové technologie u EPA (o 55 %), soukromé pøípojky na Internet (o 35 %) a tvorba pøidané hodnoty ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií (o 23 %). Rovnìž u obou finanèních indikátorù došlo ke zlepšení: u rizikového kapitálu do oblasti špièkových technologií došlo k vzestupu z 0,11 % HDP v roce 2000 na 0,24 % v roce 2001, u kapitálu poøízenému na trzích s akciemi došlo ke zvýšení z 1,1 % HDP na 1,7 % HDP. 12 Sbližování je vyjádøeno jako procentuální zmìna standardní odchylky mezi zemìmi EU v pøíslušném èasovém období. Sbližování narùstá v míøe, v jaké klesá zmìna standardní odchylky. V tabulce C pøílohy jsou uvedeny originální údaje o trendech pro 15 èlenských státù EU, pro USA, Japonsko a pro tøi asociované zemì. 13 Výdaje podnikové sféry na VaV se rozbíhají, protože ve špièkových zemích rostou rychleji než je prùmìr EU. V tomto pøípadì pøispívá divergence ke zvýšení prùmìru EU a jako taková reprezentuje žádoucí vývoj. 16

Tabulka 4 - Variace a konvergence indikátorù èlenských státù È. Indikátor Odchylky èlenských státù 1 Konvergence 2 1.1 Absolventi PaTS/ vìková kategorie støední 57,5 konvergující - 7,9 20-29 let 1.2 Obyvatelstvo s ukonèeným nízká 31,0 konvergující - 7,4 terciárním vzdìláním 1.3 Úèast na celoživotním vzdìlávání vysoká 86,9 konvergující - 17,0 1.4 Zamìstnanost ve zpracovatelském nízká 30,4 divergující 1,5 prùmyslu se støední až špièkovou úrovní technologií 1.5 Zamìstnanost ve službách se nízká 29,9 -- 0,7 špièkovou úrovní technologií 2.1 Veøejné výdaje na VaV/HDP nízká 27,7 konvergující - 8,9 2.2 Výdaje podnikového sektoru støední 63,1 divergující 9,7 na VaV/HDP 2.3.1 Patenty na špièkové technologie vysoká 130,9 -- 0,4 EPA/mil. obyvatel 2.3.2 Patenty na špièkové technologie vysoká 109,7 divergující 27,2 USPTO/mil. obyvatel 4.1 Rizikový kapitál do špièkových støední 61,3 -- -- technologií/hdp 4.2 Nové zdroje kapitálu/hdp vysoká 178,8 -- -- 4.4 Soukromé pøípojky na Internet nízká 38,2 konvergující - 62,1 4.5 Náklady na IKT/HDP nízká 21,5 -- 0,1 4.6 Tvorba nadhodnoty (pøidané støední 55,7 konvergující - 6,7 hodnoty) ve zpracovatelském prùmyslu se špièkovou úrovní technologií 1 Variaèní koeficient [VK] (standardní odchylka/støední hodnota x 100) èlenských státù EU pro poslední aktuální data s použitím neváženého prùmìru. Odstupòování odchylek na nízké, støední a vysoké je založeno na clusteringu VK. Všechny nízké VK mají nižší hodnotu než 40, støední VK mezi 50 a 70 a vysoké VK nad 80. 2 Procentuální zmìna standardní odchylky zemí EU v prvním nebo druhém èasovém období. První èasové období odpovídá prùmìru tøí let pøed jednoroèním pøerušením. Druhé èasové období je poslední rok, pro který jsou k dispozici údaje. Procentuální zmìna v rozmezí plus nebo minus 1 % není považována ani jako konvergující ani jako divergující. 2.6 Asociované zemì Výsledky asociovaných zemí - Švýcarska, Islandu a Norska jsou uvedeny v tabulkách B a D pøílohy. Situace s daty pro tyto zemì je velmi dobrá: pro Norsko nechybí žádný indikátor, u Islandu a Švýcarska jen dva. 14 Jak Švýcarsko, tak i Island mají u 10 respektive 11 indikátorù hodnoty vyšší než je prùmìr EU; je proto nutné poèítat tyto zemì ke špièkovým inovátorùm. 15 U šesti z osmi indikátorù jsou však hodnoty trendù Švýcarska nižší než je prùmìr EU. Je to pøíznakem toho, že Švýcarsko ztrácí svùj inovaèní náskok. Velmi dobré výsledky Islandu u vìtšiny indikátorù inovací v podnikové sféøe (podnikové výdaje na VaV, patenty a finance) lze zdùvodnit pøedevším úspìšnou politikou VaV a inovací v oblasti biotechnologií. To se ukazuje i ve vynikajících trendech Islandu u tìchto indikátorù a i trendu rùstu zamìstnanosti ve službách se špièkovou úrovní technologií. Norsko se pohy- 14 Úplná data jsou uvedena v odborném dokumentu 1 o èlenských a asociovaných zemích. 15 S výjimkou indikátorù CIS. 17

buje kolem støedu a u øady indikátorù týkajících se lidských zdrojù dosahuje velmi dobrých výsledkù. Avšak u inovací v ekonomice je pod prùmìrem EU. Norské trendy jsou u osmi z dvanácti indikátorù nižší než je prùmìr Unie. Jen u patentù na špièkové technologie u USPTO je trend Norska vyšší než prùmìr EU. 3. VÝSLEDKY REGIONÙ UNIE EIS v tomto roce zavádí pro èlenské státy Unie sedm indikátorù inovací plus HDP na obyvatele na úrovni regionù (NUTS 1 nebo NUTS 2). 16 Data o regionech jsou užiteèná ze dvou dùvodù: 1. opatøení inovaèní politiky jsou èasto uplatòována a realizována na regionální úrovní jako doplòková k národním a celounijním akcím. Regionální indikátory mohou sloužit jako pomùcka pro rozhodování o tìchto opatøeních. 2. èetné inovaèní èinnosti jsou lokalizovány v klastrech inovaèních podnikù a veøejných organizací, jakými jsou výzkumné ústavy a vysoké školy. Politika musí být vedena ve smìru podpory tìchto klastrù a, pokud je to možné, i do oblastí nových klastrù v ostatních regionech. To však èasto vyžaduje rozdílné druhy opatøení. Jejich efektivní návrh a realizace spoèívá v urèení potenciálu jak inovaènì silných, tak i inovaènì zaostávajících regionù. Jiné regiony, v kterých ekonomickou základnu tvoøí turizmus, zemìdìlství nebo získávání surovin, potøebují vìtšinou opatøení zamìøená spíše na pøevzetí nových technologií než na jejich vývoj. Sedm regionálních indikátorù je uvedeno v tabulce 5. Pøedstavují první krok k poskytnutí užiteèných dat pro regionální politiku. Pokrývají následující oblasti: lidské zdroje, zamìstnanost v sektorech se špièkovými technologiemi a tvorbu poznatkù na základì VaV a patenty. Regionální indikátory jsou vzhledem k omezené dostupnosti údajù 17 vhodnìjší pro stanovení vysoce inovativních regionù než pro stanovení regionù s budoucím potenciálem nebo regionù vyžadujících spíše opatøení na rozšiøování technologií. Tabulka 5 - Regionální indikátory - definice a rok È. Krátká definice Rok 1 1.2 Obyvatelstvo s ukonèeným terciárním vzdìláním (podíl ve vìkové kategorii 25 až 64 let) 2001 1.3 Úèast na celoživotním vzdìlávání (podíl ve vìkové kategorii 25 až 64 let) 2001 1.4 Zamìstnanost ve službách se støední a špièkovou úrovní technologií 2000 (podíl v % z celkové zamìstnanosti) 1.5 Zamìstnanost ve službách se špièkovou úrovní technologií (podíl v % z celkové zamìstnanosti) 2000 2.1 Veøejné výdaje na VaV v % HDP 1999 2.2 Podnikové výdaje na VaV v % HDP 1999 2.3.1 Pøihlášky patentù špièkových technologií u EPA (na mil. obyvatel) 2000 1 Rok, pro který jsou k dispozici nejnovìjší data minimálnì pro pìt zemí. 16 Úplná data jsou obsažena v odborném dokumentu 1 o èlenských a asociovaných státech. 17 Regionální údaje je možno u Eurostatu získat jen pro indikátory inovací uvedené v tabulce 5. Kromì toho šetøení o inovacích ve Spoleèenství neposkytuje spolehlivá regionální data, protože regionální úroveò nebyla zahrnuta do návrhu namátkových zkoušek. Je proto tìžké hodnotit transfer a využití poznatkù. 18

V otázce, co lze považovat za region, orientuje se EIS podle smìrnice Evropské komise 18 : NUTS 1 pro Finsko, Francii, Holandsko, Irsko, Itálii, Portugalsko, Rakousko, Øecko, Španìlsko a Švédsko; NUTS 2 pro Belgii, Nìmecko a Spojené království. 19 Protože NUTS jsou navrženy pøedevším podle politických a administrativních požadavkù, není tato systematika ideální pro hodnocení inovaèní výkonnosti na regionální úrovni. Alternativní regionální koncepce bude využita v rámci projektu PAXIS 20, ve kterém spolupracuje 15 hospodáøských oblastí s vynikající inovaèní silou. Tyto oblasti se nekryjí se stávajícím èlenìním NUTS. Koncepce hospodáøských oblastí, která vzájemnì propojuje inovaèní mìsta, by se mohla lépe hodit pro zpravodaj o inovacích na regionální úrovni. 21 Vìcné dùvody v dostupnosti dat by však mohly znemožnit výbìr jiné regionální dimenze. 3.1 Nejlepší regiony Tabulka 6 - Nejlepší inovaèní regiony v zemích EU (podle sedmi indikátorù) 1 Zemì È. % podíl regionu Nejlepší regiony (RNSII) 2 regionu na prùmìru zemì Belgie 3 67 % Vlaams Gewest (1.11) Reg. Bruxelles (1.09) Finsko 6 33 % Uusimaa (Suuralue) Pohjois-Suomi (1.07) (1.30) Francie 22 14 % Ile-de-France (1.60) Midi-Pyrennes (1.31) Rhone-Alpes (1.12) Holandsko 12 33 % Noord-Brabant (1.59) Utrecht (1.06) Limburg (1.02) Irsko 2 50 % Southern&Eastern (1.12) Itálie 20 20 % Lombardia (1.44) Piemonte (1.35) Lazio (1.35) Nìmecko 16 25 % Berlín (1.35) Bayern (1.34) Badensko- Würtembersko (1.34) Portugalsko 7 29 % Lisboa E Vale Centro (A) (1.01) Do Tejo (1,39) Rakousko 9 22 % Vídeò (1.45) Kärnten (1.29) Øecko 13 15 % Attiki (1.39) Kriti (1.04) Španìlsko 18 28 % Comunidad Cataluna (1.34) Comunidad Foral de Madrid (2.01) de Navarra (1.30) Švédsko 8 25 % Stockholm (1,46) Oestra Mellansverige (1,00) UK 12 25 % Eastern Region (1.48) Sout East Region South West Region (1.35) (1.21) 1 Jedná se o indikátory 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2 a 2.3.1. Nìkteré regionální indikátory nejsou k dispozici nebo jsou neúplné: 2.1 a 2.2 pro Rakousko, 2.1 pro Belgii a Švédsko, 1.3, 2.1 a 2.2 pro Irsko a 2.2 pro Holandsko a 1.4, 1.5 a 2.3.1 pro Øecko, Itálii, Portugalsko a Španìlsko. 2 RNSII (Regional National Summary Innovation Index) je stanoven jako prùmìr hodnot indikátorù dìlený prùmìrem zemì. Hodnota indexu nad (pod) 1 udává, že region je nad (pod) prùmìrem zemì. Porovnání zemí na základì RNSII nemají v podstatì žádnou vypovídací hodnotu. 18 Evropská komise, Regiony v nové ekonomice - smìrnice pro inovativní opatøení EFRE v období 2000-2006, Brusel 2001. 19 Pro Dánsko a Lucembursko neexistuje rozdìlení na regiony NUTS 1 nebo NUTS 2. Lucembursko vùbec není èlenìno na regiony NUTS. 20 The Pilot Action of Excellence on Innovative Start-ups. 21 Bylo by možné uvést argument, že pøímá podpora tìchto vysoce inovaèních regionù nebo oblastí povede po-zitivními úèinky na sousední inovaènì slabší regiony k celkovì vyššímu rùstu inovací, než pøímá podpora tìchto ménì inovativních regionù. Empirické poznatky o rozsahu tìchto pozitivních úèinkù zatím nestaèí pro koneèné vyhodnocení a rozhodnutí. 19

Jak již bylo uvedeno, nebyl pro národní EIS vypoèten souhrnný inovaèní index. Dùvodem je skuteènost, že nemohly být aktualizovány ètyøi indikátory CIS. Souèasný CIS však není dostateèným zdrojem pro regionální indikátory, protože na regionální úrovni nebyla provedena rámcová ovìøování, což se však mùže v blízké dobì zmìnit. Proto mùže být stanoven souhrnný inovaèní index na regionální úrovni na základì sedmi indikátorù, pro které jsou data k dispozici. Existují dva pøedbìžné souhrnné inovaèní indikátory: RNSII o nejlepších regionech v rámci jednotlivých zemí, a RRSII, který porovnává jednotlivé regiony s prùmìrem EU. 22 V tabulce 6 jsou uvedeny nejlepší regiony v jednotlivých èlenských zemích EU na základì RRSII. Nìkteré z nejlepších regionù vykazují výkony vysoce pøekraèující prùmìr své zemì, pøedevším ve Španìlsku, Francii a Holandsku. Ve vìtšinì zemí existuje jen málo regionù, které pøesahují prùmìr zemì. To ukazuje, že inovaèní výkonnost zemì je silnì koncentrována do nìkolika málo regionù. Obr. 1 - Inovaèní a ekonomická výkonnost na úrovni regionù RRSII se pokouší o vyhledání lokálních špièkových jezdcù. Respektuje pøitom jak relativní výkon regionu v rámci EU, tak i relativní výkon regionu v rámci své zemì. 23 Do desítky nejlepších regionù patøí: Stockholm (S), Uusimaa (Suuralue) (FIN), Nord-Brabant (NL), Eastern Region (UK), Pohjois-Suomi (FIN), Ile-de-France (F), Bayern (D), South East Region (UK), Comunidad de Madrid (E) a Bádensko-Wûrttembersko (D). Comunidad de Madrid je pøíkladem toho, že i v zaostávajících zemích mùže existovat na regionální úrovni pøední inovátor. 22 Tyto souhrnné indikátory jsou experimentální povahy. Definice jsou uvedeny v odborné pøíloze. 23 RRSII je navržen tak, aby umožnil stanovit lokální špièkové jezdce. Regiony v zemích s vysokými výkony budou vždy vycházet lépe, jestliže by se srovnávaly pøímo s regiony zemí se slabšími výkony. Stanovení regionù, které si pøes inovaèní nedostatky svých zemí vedou relativnì dobøe, je užiteèné a zajímavé. Vzhledem k experimentální povaze RRSII je však pro EIS 2003 žádoucí nové pojetí. 20

3.2 Vazba inovaèní a hospodáøské výkonnosti Obrázek 1 ukazuje pozitivní souvislost mezi inovaèní výkonností regionu, hodnocenou jejím RRSII, a jeho hospodáøskou výkonností. Vysoká úroveò HDP na obyvatele v Hamburku (D) a v jiných regionech však dokládá, že k vysokým pøíjmùm mohou vést i jiné faktory. Naproti tomu není vysoká inovaèní výkonnost bezpodmíneènì spojena s vysokým prùmìr-ným pøíjmem, jak ukazuje pøíklad Noord-Brabant (NL). Z obrázku 1 vyplývá i rozdíl mezi regiony jedné zemì. Nejvìtší rozdíly mezi regiony s nejlepší výkonností a výkonností slabší jsou ve Finsku, Francii, Holandsku a Švédsku. V zemích s vysokou inovaèní výkonností (Finsko, Holandsko, Švédsko a Spojené království) je výkonnost více než poloviny regionù vyšší než je prùmìr EU. V zemích ve støední èásti diagramu je národní inovaèní výkonnost nižší než prùmìr EU, protože inovativních regionù není v tìchto zemích dostateèný poèet; dùvodem tedy není úroveò inovaèní výkonnosti špièkových regionù tìchto zemí, ale jejich poèet. Na pøíklad region Ile-de-France patøí k nejlepším regionùm Evropy, pøitom však Francie nepatøí mezi inovaèní leadry. 24 4. VÝSLEDKY KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ Tøináct kandidátù na pøijetí bylo v souèasné dobì zaøazeno do procesu rozšiøování EU. Jednání o pøijetí se v souèasné dobì vedou s dvanácti z nich: Bulharsko (BG), Èeská republika (CZ), Estonsko (EE), Kypr (CY), Litva (LT), Lotyšsko (LV), Maïarsko (HU), Malta (MT), Polsko (PL), Rumunsko (RO), Slovensko (SK) a Slovinsko (SI). S deseti z nich mají být jednání dokonèena v prosinci 2002; jednání s Bulharskem a Rumunskem budou dále pokraèovat. S Tureckem ještì nebyla jednání zahájena. V rámci projektu Evropské komise byl v roce 2001 proveden paralelní pokus s EIS 2001 u šesti kandidátských zemí (Èeská republika, Estonsko, Kypr, Maïarsko, Polsko a Slovinsko) 25, u kterých se však objevily vážné problémy s disponibilitou dat. Šlo pøedevším o indikátory pøenosu a využití poznatkù a o financování inovací, o inovaèních výstupech a trzích 26. Pro zlepšení disponibility dat byl pøedán dotazník skupinì vysokých pøedstavitelù pro inovaèní politiku, složené ze zástupcù kandidátských zemí. V prùmìru obsahuje EIS 2002 data pro 64 % indikátorù (mezi 43 % pro Kypr a 81 % pro Turecko). 27 Výsledky EIS 2002 pro kandidátské zemì jsou uvedeny v tabulce D pøílohy, pøíslušné trendy v tabulce E pøílohy. Tabulka D uvádí vztažný rok pro jednotlivé zemì a indikátory. Nedostatek dat vede k tomu, že výsledky jsou èasto starší než u srovnatelných výsledkù EIS pro èlenské státy EU. Pro porovnání obsahují tabulky D a E i prùmìr EU. Tabulka D obsahuje rovnìž dva alternativní indikátory, které jsou možná vhodnìjší pro ekonomiky nacházející se v pøechodové fázi než indikátory pro èlenské státy EU a dále jeden alternativní indikátor z dùvodù nedostupnosti dat. Tyto alternativy uvádìjí všechny patenty u EPA, místo patentù jen na špièkové technologie (2.3.1) a pøicházející pøímé investice ze zahranièí, vyjádøené 24 Podklad: Souhrnný inovaèní index 2001 - Francie (viz i èást 2.3 tohoto materiálu). 25 Evropská komise - GD Podnikání, Innovation policy issues in six candidate countries: The challenges, EUR 17036, 2001. 26 Vìtšina kandidátských zemí provádí sama šetøení o inovacích. V Èeské republice, Lotyšsku, Litvì, Slovensku a Slovinsku již probíhají šetøení na bázi CIS II, Polsku a Rumunsku na základì CIS I. Maïarsko zahájilo v roce 2000 pilotní šetøení o inovacích. Pro CIS III již nìkteré zemì (Èeská republika, Estonsko, Litva, Malta, Slovensko a Slovinsko) vydaly své dotazníky. Kypr, Maïarsko a Lotyšsko vydání dotazníkù plánovaly na záøí, resp. III. ètvrtletí 2002, Rumunsko plánuje vydání na I. ètvrtletí 2003; v Bulharsku má dojít k testovacímu ovìøování v roce 2003. 27 Podrobnosti (k datùm) jsou uvedeny v odborném dokumentu 2 o kandidátských zemích. 21