ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání ům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi. Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje ům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují ům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede a k: zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
vyučovací předmět - FYZIKA Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede y : - k vyhledávání, třídění a propojování informací - k používání odborné terminologie - k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací - k nalézání souvislostí mezi získanými daty Kompetence k řešení problémů - učitel zadává takové úkoly, při kterých se žáci učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat Kompetence komunikativní - práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi y, respektování názorů druhých, na diskusi - učitel vede y k formulování myšlenek v písemné i mluvené formě Kompetence sociální a personální - učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry ů, pocitu zodpovědnosti - učitel vede y k ochotě pomoci Kompetence občanské - učitel vede y k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů - učitel podněcuje y k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě (např. tepelná čerpadla k vytápění novostaveb) Kompetence pracovní - učitel vede y k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními
Časové a organizační vymezení výuky Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 7. 8. ročníku dvě hodiny týdně a v 6. a 9. ročníku jednu hodinu týdně. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka s demonstračními pomůckami - skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury) - samostatné pozorování - exkurze Žáci jsou poučeni o dodržování bezpečnostních a hygienických předpisů. Předmět fyzika úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda: chemie: jaderné reakce, radioaktivita, skupenství a vlastnosti látek, atomy, atomové teorie přírodopis: světelná energie (fotosyntéza), optika (zrak), zvuk (sluch), přenos elektromagnetických signálů, srdce - kardiostimulátor zeměpis: magnetické póly Země, kompas, sluneční soustava Ročník Počet hodin týdně Šestý 1 Sedmý 2 Osmý 2 Devátý 1 CELKEM 6
Vzdělávací obsah - výstupy LÁTKY A TĚLESA změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů změří v jednoduchých konkrétních případech vhodně zvolenými měřidly důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa délku, hmotnost, čas POHYB TĚLES, SÍLY rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles změří velikost působící síly určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů rozeznává, že je těleso v klidu, či pohybu vůči jinému tělesu zná vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného přímočarého pohybu těles při řešení jednoduchých problémů rozezná, zda na těleso v konkrétní situaci působí síla předvídá změnu pohybu těles při působení síly aplikuje poznatky o jednoduchých strojích při řešení jednoduchých praktických problémů
MECHANICKÉ VLASTNOSTI nejen TEKUTIN (látek pevných, kapalných, plynných) využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní; jeho základní vlastnosti využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení jednoduchých praktických problémů ENERGIE určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí uvede vzájemný vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem (bez vzorců) rozpozná vzájemné přeměny různých forem energie, jejich přenosu a využití rozezná v jednoduchých příkladech teplo přijaté či odevzdané tělesem pojmenuje výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí rozpozná zdroje zvuku, jeho šíření a odraz posoudí vliv nadměrného hluku na životní prostředí a zdraví člověka
ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní zapojí správně polovodičovou diodu využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami sestaví podle schématu jednoduchý elektrický obvod vyjmenuje zdroje elektrického proudu rozliší vodiče od izolantů na základě jejich vlastností; zná zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními; zná druhy magnetů a jejich praktické využití; rozpozná, zda těleso je, či není zdrojem světla zná způsob šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí; rozliší spojnou čočku od rozptylky a zná jejich využití VESMÍR objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností objasní pohyb planety Země kolem Slunce a pohyb Měsíce kolem Země
odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností - zná planety sluneční soustavy a jejich postavení vzhledem ke Slunci - osvojí si základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese a jejím postavení ve vesmíru
Vzdělávací obsah - učivo 6.ročník: měřené veličiny délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas gravitační pole a gravitační síla přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa třecí síla smykové tření, ovlivňování velikosti třecí síly v praxi výslednice dvou sil stejných a opačných směrů Newtonovy zákony první, druhý (kvalitativně), třetí rovnováha na páce a pevné kladce 7.ročník: skupenství látek souvislost skupenství látek s jejich částicovou stavbou; difúze pohyby těles pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný; pohyb přímočarý a křivočarý tlaková síla a tlak vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí Pascalův zákon hydraulická zařízení hydrostatický a atmosférický tlak souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře Archimédův zákon vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách vlastnosti světla zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích; stín, zatmění Slunce a Měsíce; zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle (kvalitativně); zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně); rozklad bílého světla hranolem 8.ročník: formy energie pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie a výkon; výroba a přenos elektrické energie; jaderná energie, štěpná reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním zářením obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie elektrický obvod zdroj napětí, spotřebič, spínač
elektrické a magnetické pole elektrická a magnetická síla; elektrický náboj; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor; stejnosměrný elektromotor; transformátor; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními 9.ročník: vnitřní energie přeměny skupenství tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny vlastnosti zvuku látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu sluneční soustava její hlavní složky; měsíční fáze hvězdy jejich složení