8. Dysfunkce ve vztahu politiky a ekonomiky Témata: a) Typy politicko-ekonomických systémů b) Zneužitá privatizace v ČR po roce 1989 d) Mafie e) Globální trhy versus národní státy Prameny: Hertzová, N.: Plíživý převrat. Globální kapitalismus a smrt demokracie. Praha, Dokořán 2003. Lindblom, Ch.: Politics and Markets. New York, Basic Books 1977. Chapter 12 Market and Democracy, pp. 161-169. Měchýř, J.: Takzvaná transformace a některé její sociální důsledky (1989-1992). In: Kárník, Zd. Měchýř, J. (eds.): K novověkým sociálním dějinám českých zemí IV. Praha, Karolinum 2001, s. 133-176. Potůček, M.: Nejen trh, Praha, Slon 1997. Kapitola 10 Korupce a mafie, s. 114-131.
a) Typy politicko-ekonomických systémů Otázka: Jaké jsou hlavní kombinace uplatnění trhu a státu v současných společnostech? Tabulka: Typy politicko-ekonomických systémů Politický systém Ekonomický systém tržně orientovaný centrálně plánovaný demokratický demokratický kapitalismus autoritářský země s fungujícím trhem, ale bez zaručených lidských a občanských práv - - - socialistické země
a) Typy politicko-ekonomických systémů Se sociálně patologickým formami regulace (se zneužitou privatizací, korupcí, s působením mafií) se setkáváme především tam, kde není dravá síla trhu účinně spoutána etickými zábranami, kde je nedokonale propracovaný právní rámec či kde neexistuje efektivní kontrola jeho dodržování ze strany státu. Tyto druhy kriminality působí jako regulátory, podobně jako je tomu v případě státu, trhu či občanského sektoru, mají nicméně sociálně rozkladné účinky na společnost a její morálku. Sociálně patologické formy regulace jsou výrazem parazitování na veřejných zájmech, případně dokonce jejich ochočení a podřízení zájmům soukromým či skupinovým.
b) Zneužitá privatizace v ČR po roce 1989 Otázka: Proč došlo v procesu privatizace v ČR k masivnímu odcizování původně veřejného majetku? Proces privatizace (odstátnění) v ČR: Restituce (150-200 miliard Kč) Předání majetku obcím (více než 350 miliard Kč) Transformace socialistických družstev na soukromá družstva a soukromé obchodní společnosti (100 až 150 miliard Kč) Malá privatizace. Prodej cca 22 000 obchodů, restaurací a provozoven služeb (29 miliard Kč) Velká privatizace. (1 200 miliard Kč) Zneužitá privatizace: výnosy kvazistátních institucí byly přivlastňovány soukromníky, zatímco hospodářská rizika podnikání nesl dále stát, tedy daňoví poplatníci, případně zaměstnanci krachujících podniků či klienti krachujících bank. Tam, kde byl proces privatizace státem nedostatečně kontrolován, došlo k tomu, že se zisk privatizoval, ovšem ztráty se socializovaly.
Otázka: Objasněte příčiny a okolnosti výskytu korupčního jednání. Korupce je způsobem, jak se domoci neoprávněných, resp. nezasloužených výhod za protihodnotu v podobě úplatku či jiné protislužby. Mezi korumpujícím a korumpovaným nastává specifický tržní vztah, který by nemohl vzniknout, nezastávala-li by korumpovaná osoba vlivnou pozici ve státní správě či v politice a nebyla-li by zároveň připravena zneužít svého postavení za poskytnutý úplatek. Dojde-li v takovém případě ke korupci, selhává - kromě charakteru zúčastněných osob - stát. Není totiž schopen zaručit svým občanům rovnost před zákonem: je-li někdo neoprávněně zvýhodněn, musí existovat někdo, kdo na takové jednání doplatí: buď bude ze spotřeby nějakého veřejného statku vyloučena jiná osoba či instituce, nebo se ztráta rozpustí ve snížení potenciálního prospěchu ostatních občanů.
Příklady jednání, které mohou být průvodními jevy korupce: Vyžadování a přijímání úplatků Zneužití pravomocí Porušení předpisů Pomalý postup liknavost Nekompetentnost Porušení etických kodexů (např. Kodex zaměstnanců ve veřejné správě) Jak se můžeme bránit: Komunikujte písemně a veškerou dokumentaci skladujte Na jednání přiveďte svědky Nejednejte za zavřenými dveřmi Informujte o své věci větší počet úředníků Využívejte všech zákonných možností ovlivnit a kontrolovat řízení (zejména řádné a mimořádné opravné prostředky)
Co dělat, pokud máte podezření, že došlo ke korupci: a) Shromážděte veškeré možné důkazy a pokuste se předchozí jednání zdokumentovat b) Oznamte svá podezření c) V závažných případech podejte trestní oznámení (Státní zastupitelství, Policie ČR) Instituce Soudy Obchodní rejstřík Stavební úřady Dopravní policie Zdravotnictví Příklady jednání Liknavost Průtahy zápisů a výmazů v rejstříku (soud je povinen učinit úkony do 15 dnů od podání návrhů Průtahy při vyřizování stavebního povolení nebo žádost o úplatek Nevhodné jednání příslušníka při vyřizování přestupků Úplatky za pořadník při operaci Kde si stěžovat předseda soudu oddělení stížností a milostí min. spravedlnosti předseda soudu oddělení stížností a milostí min. spravedlnosti vedoucí úřadu místní a krajské úřady ombudsman -skupina stížností a kontroly obvodních (městských a krajských ) správ ředitelství Policie ČR odd. kontroly a stížností Policejního prezidia Policie ČR oddělení podání osob odd. vnitřní kontroly min. vnitra ombudsman ředitel nemocnice příslušná zdravotní pojišťovna lékařská komora zřizovatelé nemocnic okres, kraj, ministerstvo odbor kontroly min. zdravotnictví
Podání stížnosti: Stížnost je podání, kterým se fyzická nebo právnická osoba domáhá ochrany svých individuálních zájmů ohrožených nečinností nebo nesprávným jednáním či postupem povinného subjektu. Podává se písemně, ústně nebo v elektronické podobě. Stížnost musí vždy obsahovat: jméno, příjmení, bydliště a podpis stěžovatele firmu nebo název, sídlo, IČO, označení a podpis statutárního zástupce, stěžuje-li si právnická osoba stručný popis toho, čeho se stěžovatel domáhá, případně uvedení, jaké právo stěžovatele bylo porušeno a jakým způsobem uveďte co nejvíce konkrétních údajů, které mohou pomoci při prošetřování případu Stížnost posílejte doporučeně, uschovejte si potvrzení pro případnou další komunikaci. Stížnost musí být vyřízena do 30 dnů ode dne doručení, ve výjimečně složitých případech může být prodloužena na 60, případně 90 dní. Podání trestního oznámení: Trestní oznámení představuje podnět orgánům činným v trestním řízení (státní zástupce nebo vyšetřovatel Policie ČR) k prověření, zda nedošlo ke spáchání trestného činu. V oblasti korupce připadají v úvahu zejména následující skutkové podstaty trestných činů: přijímání úplatku ( 160 trestního zákona), podplácení ( 161 trestního zákona), nepřímé úplatkářství ( 162 trestního zákona) a zneužívání pravomoci veřejného činitele ( 158), případně maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti ( 159 trestního zákona). Pří podávání trestního oznámení by měl mít oznamovatel na zřeteli skutečnost, že trestným činem je rovněž úmyslné křivé obvinění ( 174 trestního zákona), kterého by se mohl za určitých okolností dopustit.
d) Mafie Otázka: Objasněte příznivé podmínky a principy fungování mafie! Činnost mafie je možno přirovnat k činnosti firmy, která vyrábí, podporuje, a prodává ochranu. Může tak činit v situaci, kdy stát není schopen plně uplatňovat svůj legitimní mocenský monopol, účinně zareagovat tam, kde dochází k porušování zákonů. Mafie může samozřejmě potřebu ochrany i uměle vyvolávat. Druhou nezbytnou podmínkou vzniku mafie je absence nebo nedostatek vzájemné důvěry mezi aktéry na trhu. V takové situaci je ochrana nezbytná, i když je pouze nedostatečnou - a navíc nákladnou - náhražkou za důvěru. Mafie tímto způsobem vstupuje na trh s nabídkou ochrany pro své klienty; tito klienti pak jednají z ekonomického hlediska racionálně, když za tuto ochranu platí. Mafie je soukromým podnikatelem s ochranou, jenž vyplňuje tržními vztahy prostor, vyklizený z těch či oněch důvodů státem. Tam, kde funguje trh bez státu a vzájemné důvěry aktérů směny, poskytuje mafie ochranu, kterou není schopen poskytnout nikdo jiný. Jako každý podnikatelský subjekt, i mafie operuje s určitými zdroji. Jsou jimi: Důvěrné informace Násilí Pověst Reklama
d) Globální trhy versus národní státy Otázka: Čím se liší postavení národních států dnes ve srovnání s jejich situací před padesáti lety? Globalizované finanční trhy uplatňují vůči jednotlivým státům strategii maximalizace renty. Globální trh disponuje jedním univerzálním jazykem: penězi. Národní státy se v úsilí o dorozumění, kooperaci a harmonizaci svých politik potýkají s kulturním, jazykovým, hodnotovým i obecně civilizačním Babylónem. Důsledky: vysýchání zdrojů veřejného sektoru, omezování veřejných sociálních služeb, růst polarizace mezi chudými a bohatými uvnitř jednotlivých národních společenství i v globálním měřítku. Globalizace, regionalizace, vytváření horizontálních sítí kooperací, prorůstání trhu, správy a médií činí odpovědnost za důsledky politických a správních rozhodnutí stále nejasnější a tedy usnadňují neodpovědné postoje a činy politiků i občanů.