člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu zdravotnictví



Podobné dokumenty
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 Michaela Špačková, Martin Gašpárek

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

1. Demografický vývoj

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Přenosné nemoci v ČR v roce Infectious diseases in the CR in 2004

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Analýzy zdravotního stavu

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Infekce s nejvyšší incidencí v roce 2009

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2017

Demografické charakteristiky krajů České republiky

1. Demografický vývoj

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2015

Státní zdravotní ústav Praha

1. Demografický vývoj

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

3. Zemřelí podle příčin smrti

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2016

Zdravotní stav seniorů

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

MUDr. STANISLAV WASSERBAUER

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Na co Češi nejčastěji umírají

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Zhoubný novotvar kolorekta

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

MMO zdravotní ukazatele

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2008

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Úrazy v roce 2002 z hlediska věku postižených

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Vývoj pracovní neschopnosti

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015

Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru

1. Demografický vývoj

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Činnost oboru psychiatrie

Rozbor epidemiologické situace v Armádě České republiky v letech 2010 a Libor Píša Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

Regionální odbor východních Čech

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2010

Výskyt tuberkulózy v České republice v roce Incidence of tuberculosis in the Czech Republic in 2011

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Transkript:

Zpráva o zdraví Adresa: Liberecký kraj Adresa: Krajská hygienická stanice U Jezu 642/2a Libereckého kraje se sídlem 461 8 Liberec 2 v Liberci Husova 64 46 1 Liberec 1 Telefon: (+42) 485 226 111 Telefon: (+42) 485 253 111 Fax: (+42) 485 226 33 Fax: (+42) 485 15 864 E-mail: info@kraj-lbc.cz E-mail: sekretariat@khslbc.cz Web: www.kraj-lbc.cz Web: www.khslbc.cz

Stav zdraví obyvatel v Libereckém kraji, stejně jako v ČR a jinde na světě je odrazem sociální, ekonomické a kulturní úrovně lidí a společnosti, vyspělosti péče o zdraví a jeho ochranu a kvality životního a pracovního prostředí. Za posledních 15 let došlo v ČR k mnoha pozitivním změnám ve zdravotním stavu populace, snížilo se znečistění prostředí a zlepšil se životní styl, zejména výživa, pohybová aktivita a zájem o prevenci nemocí. Výrazný pokrok zaznamenaly diagnostické a léčebné možnosti zdravotnictví. Existují však stále poměrně velké zdravotně rizikové skupiny lidí jako jsou kuřáci cigaret, sociálně vyloučení občané, senioři, lidé závislí na návykových látkách nebo bez zájmu o své zdraví. Také možnosti zlepšovat léčebnou péči jsou velké. Tyto okolnosti a trendy mělo na mysli zastupitelstvo Libereckého kraje, když před třemi roky, 17. 12. 22, přijalo usnesením č. 221/O2/Zk dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Zdravotní politiku Libereckého kraje. Základním prvkem Zdravotní politiky kraje, kromě politické vůle, je dobrá, objektivní znalost parametrů zdravotního stavu obyvatelstva. Zpráva o zdraví v LBK z roku 21 byla proto prvním krokem přípravy citovaného usnesení a další výroční zprávy jsou nedílnou součástí jeho plnění. V předkládané zprávě jsou shrnuty nejdůležitější údaje o hlavních ukazatelích zdravotního stavu a o faktorech, které ho ovlivňují (životní a pracovní prostředí, výživa, chování lidí aj.). Obsáhlost zprávy by čtenáře neměla odradit. Přehledné rozdělení dovoluje snadno vyhledat informace, které jsou předmětem hlavního zájmu. Závěr zprávy tvoří krátký přehled nejdůležitějších poznatků o zdraví v LBK. Patří mezi ně řada pozitivních jevů: prodlužování doby života prožitého ve zdraví, nízká kojenecká úmrtnost, příznivá situace ve výskytu závažných infekcí a ve stavu životního prostředí. Některé jevy však budou vyžadovat intenzivnější pozornost, zejm. stárnutí populace, výskyt chorob srdce a cév, zhoubných nádorů a některých dalších nemocí, jejichž výskyt stále převyšuje úroveň ve vyspělých státech, stejně jako poměrně časté kuřáctví a úrazy u mládeže. Cesty ke zvládnutí hlavních zdravotních problémů jsou ve zdravotní politice LBK podrobně popsány. Jde o to, v dalších letech je co nejefektivněji naplňovat a výsledky prostřednictvím sledování zdravotního stavu monitorovat. Dobrý zdravotní stav je a vždycky bude nejvýstižnějším měřítkem prosperity kraje. MUDr. Jaroslav Krutský člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu zdravotnictví MUDr. Vladimír Valenta ředitel Krajské hygienické stanice LK předseda pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky LK

OBSAH 1. Zdravotní stav obyvatel 1.1. Demografické údaje str.6 1.1.1. Počet obyvatel a struktura str.6 1.1.1.1. Česká republika str.6 1.1.1.2. LBC kraj str.7 1.1.2. Střední délka života při narození str.8 1.1.3. Střední délka zdravého života str.8 1.1.4. Pohyb obyvatelstva str.9 1.2. Prognóza vývoje obyvatelstva v krajích str.1 1.2.1. LBC kraj str.1 1.2.2. Porovnání krajů str.12 1.3. Úmrtnost str.13 1.3.1. Novorozenecká úmrtnost str.13 1.3.2. Kojenecká úmrtnost str.13 1.3.3. Standardizovaná úmrtnost celkem str.14 1.3.4. Standardizovaná úmrtnost podle diagnos str.14 1.4. Nemocnost str.16 1.4.1. Kardiovaskulární onemocnění str.16 1.4.2. Hlášená nová nádorová onemocnění str.17 1.4.3. Diabetes str.2 1.4.4. Poruchy duševní a poruchy chování str.22 1.5. Stav chrupu str.22 1.6. Epidemiologická situace str.26 2.Sociálně ekonomické determinanty zdraví 2.1. Makroekonomické ukazatele str.36 2.1.1. Hrubý domácí produkt str.36 2.1.2. Průměrná mzda a nezaměstnanost str.36 2.2. Vzdělání obyvatel str.39 2.3. Sňatky a rozvody str.4 2.4. Zdravotnická zařízení str.41 2.5. Sociální zabezpečení str.42 3. Zdravotní rizika v životním prostředím 3.1. Zdravotní rizika,související s prostředím obcí 3.1.1. Ovzduší str.44 3.1.1.1. Emise str.44 3.1.1.2. Imise str.44 3.1.1.3. Ukazatelé zdravotního stavu str.46 3.1.1.4. Pyly str.46 3.1.1.5. Snižování znečišťování ovzduší str.49 3.1.2. Voda str.49 3.1.2.1. Vodní toky str.49 3.1.2.2. Vodní nádrže str.49 3.1.2.3. Rekreační vody str.5 3.1.2.4. Zásobování pitnou vodou str.5 3.1.2.5. Odpadní vody str.54 3.1.3. Půda str.54 3.1.3.1. Kontaminace půdy str.54 3.1.3.2. Monitorování městských půd str.55 3.1.3.3. Horninové prostředí str.56 3.1.3.4. Ionizační záření str.56 3.1.4. Odpady str.57 3.1.4.1. Hlavní producenti odpadů str.58 3.1.4.2. Odstraňování odpadů str.58 3.1.4.3. Staré ekologické zátěže str.58 3.1.4.4. Zdravotní rizika odpadů str.59 3.1.5. Doprava str.59 3.1.6. Ekonomické ztráty způsobené dopr. nehodami str.6 3.1.7. Hluk a vibrace str.62 3.1.7.1. Výsledky měření str.62

3.1.7.2. Účinky hluku na lidský organizmus str.63 3.1.7.3. Problematika nadlimitní expozice hluku z dopravy str.64 3.1.8. Elektromagnetické záření str.65 3.1.9. Zařízení pro děti a mládež str.65 3.1.9.1. Dětská letní rekreace str.65 3.1.9.2. Školská zařízení str.66 3.1.9.2.1. Školní úzkost str.67 3.1.9.2.2. Sociální klima ve třídě str.68 3.1.9.2.3. Zdravotní obtíže dětí str.68 3.2. Zdravotní rizika, související s výživou a potravinami 3.2.1. Stav provozoven společného stravování str.69 3.2.2. Předměty běžného užívání str.7 3.2.3. Zdravotní rizika z potravin str.7 3.2.3.1. Státní dozor nad bezpečností potravin str.7 3.2.3.2. Monitorování cizorodých látek str.71 3.2.3.3. Potraviny živočišného původu str.72 3.2.3.4. Potraviny neživočišného původu str.73 3.2.4. Systém rychlého varování RASFF str.73 3.2.5. Výživa dětí a mládeže str.73 3.2.6. Jód str.74 4. Zdravotní rizika, související s pracovním prostředím 4.1. Kategorizace prací str.75 4.2. Nemoci z povolání str.77 4.3. Pracovní úrazy str.78 4.3.1. Pracovní úrazy dle následků a resortů str.79 4.3.2. Průměrné procento pracovní neschopnosti str.79 5. Zdravotní rizika, související s chováním 5.1. Kouření str.8 5.1.1. Dospělí str.8 5.1.2. Žáci 8.tříd str.8 5.1.3. Střední školy str.81 5.2. Alkohol str.82 5.2.1. Dospělí str.82 5.2.2. Žáci 8.tříd str.82 5.2.3. Střední školy str.83 5.3. Drogy str.84 5.3.1. Žáci 8. tříd str.84 5.3.2. Střední školy str.85 5.4. Neuroticismus str.86 6. Závěr str.87

1. Zdravotní stav obyvatel 1.1 Demografické údaje 1.1.1. Počet obyvatel a struktura 1.1.1.1. Česká republika Počet obyvatel v ČR roste až do roku 199, pak mírně klesá. Klesá počet ve skupině -14 let a stoupá počet osob starších 65 let.

1.1.1.2. LBC kraj /údaje k 31.12.24/ Území a obyvatelstvo Rozloha km 2 3 163 Počet obcí 216 Hustota obyvatelstva osoby/km 2 135 Podíl městského obyvatelstva % 78,2 Převažuje městské obyvatelstvo. Počet obyvatel osoby 427 563 Na 1 obyvatel živě narození 1,9 zemřelí 1,1 průměr roky 38,6 Průměrný věk muži roky 37,1 ženy roky 4,1 Počet živě narozených je o,1 nižší než počet zemřelých. na 1 1995 1998 1999 2 21 22 23 24 obyvatel přistěhovalí 7,9 7,9 7,3 7,6 8,2 11,1 12,4 1,4 vystěhovalí 6,4 6,5 6,4 6,3 9,4 1,4 1,5 1,6 Počet přistěhovalých a vystěhovalých se zvyšuje. Okresy muži ženy celkem Liberec 76 656 81 879 158 535 Česká Lípa 52 335 53 989 16 324 Jablonec nad Nisou 42 579 45 355 87 934 Semily 36 694 38 76 74 77 LBC kraj celkem 28 264 219 299 427 563 LBC kraj má 427 563 obyvatel. Muži tvoří 48%, ženy 52% populace. Věková skupina v LBC kraji počet osob % populace -14 66 954 15,6% 15-64 35 218 71,3% 65+ 55 391 12,9% Celokrajsky je skupina -14 let téměř o 3% vyšší než skupina osob nad 65 let.

1.1.2.Střední délka života při narození Střední délka života při narození - muži Střední délka života při narození - ženy 8 8 7 7 6 67,2 67,1 68,7 68,9 7,9 71,6 72,6 72,5 6 74,2 74,1 75,5 75,8 77,5 78,3 78,3 79 5 85 95 2 24 5 85 95 2 24 LBC kraj ČR LBC kraj ČR Střední délka života při narození se stále prodlužuje, u mužů činí 72,5 let, u žen 79 let. Od roku 1985 se prodloužila u mužů více, o 5,3 roku, u žen o 4,8 roku. V LBC je situace podobná jako v ČR. 1.1.3.Střední délka zdravého života /Střední délka zdravého života vyjadřuje průměrnou délku života prožitou v úplném zdraví/ Prodlužující se lidský věk by měl být provázen i zlepšováním kvality života. Srovnání střední délky zdravého života vybraných zemí. Očekávaná střední délka zdravého života (v letech) státy Populace celkem muži ženy při narození Při narození Ve věku 6 let Při narození Ve věku 6 let Austria 71,4 69,3 16,2 73,5 19,3 Belarus 6,7 56,6 1,5 64,9 14,6 Belgium 71,1 68,9 15,7 73,3 19,1 Bulgaria 64,6 62,5 12,4 66,8 14,9 Czech Republik 68,4 65,9 13,5 7,9 16,8 Estonia 64,1 59,2 11,9 69, 16,5 Finland 71,1 68,7 15,7 73,5 18,9 France 72, 69,3 16,5 74,7 2,3 Germany 71,8 69,6 15,9 74, 19, Greece 71, 69,1 16, 72,9 18,1 Hungary 64,9 61,5 12,2 68,2 15,9 Ireland 69,8 68,1 14,8 71,5 17,5 Italy 72,7 7,7 16,4 74,7 19,4 Latvia 62,8 58, 11,3 67,5 15,7 Luxembourg 71,5 69,3 16, 73,7 19,2 Netherlands 71,2 69,7 15,5 72,6 18,4 Norway 72, 7,4 16,2 73,6 18,9 Poland 65,8 63,1 12,8 68,5 16,1 Portugal 69,2 66,7 14,9 71,7 17,7 Romania 63,1 61, 12,3 65,2 14,6 Slovakia 66,2 63, 12,3 69,4 16,1 Slovenia 69,5 66,6 14,3 72,3 18,1 Spain 72,6 69,9 16,4 75,3 19,9 Sweden 73,3 71,9 17,1 74,8 19,6 Switzerland 73,2 71,1 17,1 75,3 2,4 United Kingdom 7,6 69,1 15,7 72,1 18,1 Nejlepší ukazatele střední délky zdravého života má Švédsko. Nejhorší Litva.

V ČR je menší předpoklad prožít léta ve zdraví než ve vyspělých zemích. Muži, kteří se narodí v roce 25 mají naději prožít ve zdraví téměř 66 let, muži, kteří dosáhli věku 65 let mají naději žít ve zdraví ještě 13,5 roku. Ženy jsou na tom trochu lépe, při narození v roce 25 mají předpoklad prožít ve zdraví téměř 71 let a ženy 65leté ještě téměř 17 let. Střední délka zdravého života v ČR od roku 1993 Rok Muži 15let % Muži 65 % Ženy % Ženy % let 15let 65let 22 52,9 92% 11,4 82% 56,4 88% 12,4 72% % - znamená procento doby z celkové délky života, prožité ve zdraví Od roku 1993 do roku 22 se zvýšila střední délka zdravého života pro 15leté muže o 8,2 roku, pro 15leté ženy o 9,7 roku. Mezi léty 1993 a 22 se zvýšila relativní část života, prožitá v dobrém zdraví v průměru za muže i ženy o 12 procentních bodů u 15letých a o 19 bodů u 65letých. Střední délka zdravého života roste rychleji než střední délka života. 1.1.4. Pohyb obyvatelstva /absolutní údaje podle okresů v roce 24/ Oblast, kraj, okres Střední stav obyvatelstva Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Česká republika 1 26 923 51 447 33 6 97 664 41 324 17 177-9 513 53 453 34 818 18 635 9122 Liberecký kraj 427 395 2 254 1 468 4 312 2 9 4 349-37 4 448 4 57-122 -159 Česká Lípa 16 25 552 445 1 1 571 996 14 1 452 1 333 119 223 Jablonec n.n. 87 847 44 31 874 476 948-74 1 278 1 324-46 -12 Liberec 158 47 911 518 1636 784 1563 73 2 31 2 95-64 9 Semily 74 873 351 195 72 259 842-14 971 1 12-131 -271 Počet obyvatel stoupl výrazně pouze v okrese Česká Lípa. Největší úbytek je v okrese Semily.

1.2. Prognóza vývoje obyvatelstva 1.2.1. Liberecký kraj Věkové složení podle pětiletých věkových skupin v LBC kraji do roku 25 Obě pohlaví bez vlivu migrace Věk 25 21 215 22 225 23 235 24 245 25 Celkem 425 952 423 512 419 63 414 144 46 78 397 478 386 997 375 88 364 45 352 836-4 2 678 2 87 19 95 18 923 17 69 16 667 16 386 16 224 15 725 14 973 5-9 19 857 2 654 2 849 19 932 18 96 17 674 16 653 16 372 16 29 15 78 1-14 24 782 19 841 2 639 2 831 19 917 18 887 17 658 16 637 16 359 16 196 15-19 28 12 24 746 19 813 2 611 2 86 19 891 18 867 17 639 16 619 16 34 2-24 28 679 27 924 24 668 19 755 2 551 2 745 19 835 18 814 17 592 16 577 25-29 36 25 28 593 27 84 24 594 19 695 2 488 2 683 19 775 18 757 17 539 3-34 36 97 35 896 28 496 27 75 24 513 19 632 2 429 2 621 19 719 18 76 35-39 28 546 36 799 35 737 28 372 27 631 24 412 19 553 2 343 2 539 19 642 4-44 27 79 28 313 36 517 35 472 28 174 27 452 24 257 19 439 2 235 2 435 45-49 26 887 27 39 27 926 36 57 35 38 27 852 27 156 24 3 19 25 2 46 5-54 32 876 26 242 26 695 27 327 35 323 34 346 27 332 26 677 23 598 18 947 55-59 35 36 31 649 25 315 25 824 26 484 34 31 33 387 26 612 26 14 23 29 6-64 24 91 33 273 29 897 23 991 24 572 25 263 32 819 31 993 25 569 25 55 65-69 16 444 21 799 3 269 27 372 22 94 22 83 23 561 3 769 3 81 24 143 7-74 14 213 14 178 18 961 26 59 24 147 19 615 2 46 21 27 27 879 27 365 75-79 12 234 11 221 11 44 15 512 21 951 2 248 16 632 17 533 18 379 24 382 8-84 8 896 8 377 7 888 8 326 11 548 16 654 15 661 13 89 14 93 14 986 85-89 2 545 4 728 4 686 4 67 5 141 7 44 11 23 1 689 9 19 1 227 9+ 1 148 1 1 2 17 2 379 2 599 3 144 4 699 7 444 8 643 8 54-14 65 317 61 365 61 438 59 686 56 513 53 228 5 697 49 233 48 293 46 877 15-64 35 155 3 744 282 94 269 753 262 787 254 382 244 318 225 916 27 892 196 316 65+ 55 48 61 43 75 261 84 75 87 48 89 868 91 982 1 731 18 265 19 643 LBC celkem 425 952 Živě narození 4 251 4 128 3 928 3 717 3 447 3 324 3 286 3 234 3 15 2 945 Zemřelí 4 641 4 734 4 845 4 941 5 84 5 277 5 432 5 488 5 46 5 286 Přirozený přírůstek -39-66 -917-1224 -1637-1953 -2146-2254 -231-2341 Porodnost ( ) 1, 9,7 9,4 9, 8,5 8,3 8,5 8,6 8,5 8,3 Úmrtnost ( ) 1,9 11,2 11,5 11,9 12,5 13,2 14, 14,6 14,8 14,9 Naděje dožití při narození muži 71,6 72,3 73,1 73,8 74,6 75,3 76,1 76,8 77,6 78,3 ženy 78,2 78,9 79,6 8,3 81, 81,7 82,3 83, 83,7 84,4 Úhrnná plodnost 1,28 1,35 1,42 1,5 1,57 1,65 1,65 1,66 1,66 1,67 Podle prognózy ČSÚ celkový počet obyvatel LBC kraje klesne do roku 25 o více než 7 tis., na 35 tis.osob. Pokles nastane zejména v mladších věkových skupinách, zatímco skupina osob starších 65 let, která vzroste do roku 25 téměř dvojnásobně, bude mít téměř 11 tis. osob. Současně se předpokládá, že dojde ke změně skladby ve skupině seniorů.nejvíce stoupne počet osob starších 9 let /více než 8x/, skupina 8 85 let se zvětší asi 5x. Nárůst skupin 65-79 letých je pouze dvojnásobný.

Věkové složení podle pětiletých věkových skupin v LBC kraji do roku 25 Muži ženy bez vlivu migrace Věk 25 21 215 22 225 23 235 24 245 25 Muži celkem 27 246 26 97 24 144 21 317 197 437 192 627 187 395 182 44 176 597 171 22-4 1 631 1 724 1 25 9723 9 9 8 564 8 42 8 336 8 8 7 693 5-9 1 186 1 617 1 711 1 24 9 713 9 8 8 556 8 411 8 327 8 7 1-14 12 769 1 179 1 61 1 73 1 233 9 73 9 72 8 548 8 44 8 321 15-19 14 21 12 747 1 162 1 594 1 688 1 218 9 692 9 62 8 539 8 395 2-24 14 653 14 144 12 687 1 117 1 548 1 642 1 177 9 654 9 28 8 57 25-29 18 365 14 587 14 79 12 63 1 72 1 51 1 594 1 13 9 69 8 986 3-34 18 638 18 269 14 513 14 12 12 569 1 25 1 454 1 548 1 88 9 572 35-39 14 433 18 523 18 16 14 429 13 929 12 499 9 969 1 395 1 491 1 33 4-44 13 97 14 26 18 314 17 963 14 283 13 8 12 387 9 888 1 318 1 417 45-49 13 346 13 624 13 984 17 986 17 652 14 51 13 587 12 22 9 751 1 181 5-54 16 67 12 897 13 197 13 571 17 482 17 176 13 694 13 261 11 924 9 542 55-59 17 232 15 24 12 24 12 578 12 971 16 76 16 497 13 186 12 798 11 526 6-64 11 384 15 855 14 67 11 379 11 757 12 165 15 776 15 562 12 479 12 145 65-69 7 296 9 888 13 876 12 419 1 138 1599 11 55 14 452 14 328 11 564 7-74 5 99 5 992 8 227 11 648 1 516 8 649 9 126 9 588 12 635 12 6 75-79 4 433 4 368 4 54 6 316 9 99 8 362 6 991 7 518 7 993 1 656 8-84 2 757 2 738 2 799 3 12 4 35 6 411 6 32 5 153 5 692 6 17 85-89 684 1 248 1 336 1 452 1 681 2 555 3 917 3 83 3 385 3 879 9+ 265 233 428 545 666 867 1 399 2 32 2 728 2 765-14 33 586 31 52 31 571 3 666 29 36 27 347 26 48 25 295 24 811 24 84 15-64 152 235 15 11 141 43 135 259 131 951 127 837 122 827 113 888 15 25 99 34 65+ 21 425 24 467 31 17 35 392 36 45 37 443 38 52 42 861 46 761 47 634 Ženy celkem 218 76 217 415 215 459 212 827 29 343 24 851 199 62 193 836 187 853 181 814-4 1 47 1 146 9 7 9 2 8 6 8 13 7 966 7 888 7 645 7 28 5-9 9 671 1 37 1 138 9 692 9 193 8 594 8 97 7 961 7 882 7 638 1-14 12 13 9 662 1 29 1 128 9 684 9 184 8 586 8 89 7 955 7 875 15-19 13 82 11 999 9 651 1 17 1 118 9 673 9 175 8 577 8 8 7 945 2-24 14 26 13 78 11 981 9 638 1 3 1 13 9 658 9 16 8 564 8 7 25-29 17 66 14 6 13 761 11 964 9 623 9 987 1 89 9 645 9 148 8 553 3-34 18 332 17 627 13 983 13 738 11 944 9 67 9 975 1 73 9 631 9 134 35-39 14 113 18 276 17 577 13 943 13 72 11 913 9 584 9 948 1 48 9 69 4-44 13 82 14 53 18 23 17 59 13 891 13 652 11 87 9 551 9 917 1 18 45-49 13 541 13 685 13 942 18 71 17 386 13 81 13 569 11 81 9 499 9 865 5-54 16 89 13 345 13 498 13 756 17 841 17 17 13 638 13 416 11 674 9 45 55-59 18 128 16 445 13 75 13 246 13 513 17 541 16 89 13 426 13 216 11 53 6-64 12 77 17 418 15 83 12 612 12 815 13 98 17 43 16 431 13 9 12 91 65-69 9 148 11 911 16 393 14 953 11 956 12 24 12 56 16317 15 753 12 579 7-74 8 223 8 186 1 734 14 861 13 631 1 966 11 28 11619 15 244 14 765 75-79 7 81 6 853 6 936 9 196 12 852 11 886 9 641 1 15 1 386 13 726 8-84 6 139 5 639 5 89 5 314 7 198 1 243 9 629 7 936 8 41 8 816 85-89 1 861 3 48 3 35 3 155 3 46 4 849 7 16 6 859 5 85 6 348 9+ 883 867 1 589 1 834 1 933 2 277 3 3 5 124 5 915 5 775-14 31 731 29 845 29 867 29 2 27 477 25 881 24 649 23 938 23 482 22 793 15-64 152 92 15 634 141 51 134 494 13 836 126 545 121 491 112 28 12 867 97 12 65+ 34 55 36 936 44 91 49 313 51 3 52 425 53 462 57 87 61 54 62 9

Bude i nadále trvat větší podíl žen, ale zmenší se rozdíl mezi pohlavími. V roce 22 bude v LBC kraji 75 tis. osob starších 65 let, z toho 5 tis. žen. V roce 25 to bude 11 tis. osob, z toho bude 62 tis.žen. 1.2.2. Porovnání krajů ČR Je uvedena varianta střední bez vlivu migrace. Výpočet byl proveden bez uvažování vnitřního i zahraničního vlivu na populační vývoj v jednotlivých územních celcích. Migrace a její další vývoj závisí zejména na celkové hospodářské situaci /bytová výstavba, pracovní příležitosti/. Vývoj atraktivnosti regionu je prakticky nepředvídatelný. Očekávané procento obyvatel ve věkové skupině 65+ a index stáří v krajích v letech 22 a 25. 65+ Index stáří 22 25 22 25 Hlavní město Praha 16, 34,3 123 246 Středočeský kraj 14,2 31,9 92 245 Jihočeský kraj 13,8 32,7 86 26 Plzeňský kraj 14,4 33,2 95 272 Karlovarský kraj 12,2 3,8 74 232 Ústecký kraj 12,2 3,2 74 229 Liberecký kraj 12,8 31,1 79 234 Královéhradecký kraj 14,6 32,4 93 251 Pardubický kraj 14,2 32,3 87 258 Vysočina 14, 32,7 85 266 Jihomoravský kraj 14,4 33,9 94 277 Olomoucký kraj 13,7 33,4 87 277 Zlínský kraj 14, 33,3 88 271 Moravskoslezský kraj 12,5 32,3 77 266 ČR 13,9 31,3 89 252 /Index stáří = počet osob ve věku -14 a 65 a více let na 1 osob ve věku 15-64 let/ Liberecký kraj má v současné době o 1% nižší počet osob nad 65 let věku než je průměr ČR. Je to způsobeno složením populace v okrese Česká Lípa. Je předpoklad, že v roce 25 LBC kraj bude na úrovni průměru ČR a bude mít 31,1% obyvatel starších 65 let.

1.3.Úmrtnost 1.3.1.Novorozenecká úmrtnost /Novorozenecká úmrtnost = počet zemřelých do 28 dnů života na 1 živě narozených/ První je údaj o novorozenecké úmrtnosti z roku 1985. Poslední údaj z roku 24. Je patrný sestupný trend, shodně jak v ČR, tak v LBC kraji, ale nedochází k dalšímu snižování. Dosažená úroveň patří ke světové špičce. 14 12 1 8 6 4 2 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Liberecký kraj 9,1 4,5 2,9 2,4 2,3 3,55 1,9 3,3 2,2 1,6 Česká republika 8,6 4,9 3,6 3,2 2,9 2,53 2,33 2,7 2,3 2,2 1.3.2.Kojenecká úmrtnost /Kojenecká úmrtnost = počet zemřelých do 1 roku věku připadající na 1 dětí živě narozených/ Pro srovnání připojen rok 1985. Data jsou do roku 24. V LBC i v ČR je patrný pokles. LBC kraj se drží pod hodnotami ČR od roku 1995 až do roku 24, kromě roku 2 a 22. Nedochází k dalšímu snižování. Vyšší kojeneckou úmrtnost měl v letech 22 a 23 okres Česká Lípa. 14 12 1 8 6 4 2 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 Liberecký kraj 14 7,3 4,5 4,5 3,3 5,3 3,5 5,5 3,7 3,2 Česká republika 12,5 7,7 5,9 5,2 4,6 4 3,9 4,1 3,9 3,7

1.3.3.Standardizovaná úmrtnost celkem /SDR dříve SMR/ Údaje jsou standardizovány na evropské standardy /dle věkové struktury obyvatelstva/. /SDR- standardizovaná úmrtnost - úmrtnost teoretické evropské populace ( evropského standardu ) umožňuje srovnání a je vypočtená z jednotlivých specifických úmrtností konkrétní populace, ukazuje, jaká by byla v kraji /okresech/ úmrtnost, kdyby věková struktura jejich obyvatelstva byla shodná/. Je patrný trvale sestupný trend od roku 1985 a to jak v ČR tak, v LBC kraji. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo celkem 2 23 mužů a 2 146 žen (absolutní počty). 2 16 12 8 4 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj muži 166 1314 1241 134 1237 1198 1193 1175 1229 118 1133 ČR muži 1581 1336 1269 1251 123 1179 1162 1132 1146 1165 117 2 16 12 8 4 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj ženy 994 87 768 762 737 741 75 694 72 722 684 ČR ženy 944 799 75 744 714 71 69 685 686 74 662 1.3.4.Standardizovaná úmrtnost podle jednotlivých skupin diagnos Kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí Pokračuje sestupný trend jak v ČR, tak v LBC kraji. Na tuto diagnosu umírá více mužů než žen /standardizovaný údaj/. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo 97 mužů a 1 192 žen /absolutní počty/. Opakovaně nejvyšší úmrtnost má okres Česká Lípa, a to u mužů i u žen. 1 1 8 8 6 6 4 4 2 2 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-muži 89 7 646 693 621 585 566 571 594 556 536 ČR-muži 844 78 666 661 616 63 577 558 561 569 531 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-ženy 584 45 452 442 43 424 393 361 381 374 359 ČR-ženy 548 455 431 428 47 41 379 376 379 384 357

Nádory jako příčina úmrtí Úmrtnost na nádory klesá. Jako příčina úmrtí jsou nádory uváděny téměř 2x častěji u mužů než u žen. LBC kraj překračuje hodnoty ČR u mužů v deseti letech, u žen ve všech letech. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo 688 mužů a 545 žen na tuto diagnosu. (absolutní počty) Mezi jednotlivými okresy nejsou podstatné rozdíly. 4 4 3 3 2 2 1 1 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-ženy 194 196 184 191 18 192 26 187 21 195 181 ČR-ženy 182 191 18 181 178 18 179 179 175 177 173 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-muži 344 352 351 354 349 361 348 328 363 353 33 ČR-muži 347 345 338 332 33 321 327 317 323 321 315 Poranění, úrazy a otravy jako příčina úmrtí Na tuto skupinu diagnos umírá více mužů než žen, jak v ČR, tak v LBC kraji. V posledních 7 letech se počet zemřelých mužů a žen příliš nemění. V Libereckém kraji zemřelo v roce 24 199 mužů a 112 žen na tuto diagnosu. (absolutní počty) Nejčastěji umírají na tuto diagnosu muži v okrese Česká Lípa. 16 16 12 12 8 8 4 4 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj -ženy 69 6 48 5,7 37,4 41,4 42,5 35,5 36,9 39,1 41,2 ČR-ženy 59 48 42 4,3 35,1 34 34,1 33,3 32,7 35,3 33,9 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-muži 138 19 13 114 1,4 89,9 98,7 98,9 13,8 96,5 96,7 ČR-muži 112 16 99 12 91,8 9,7 92,8 89,6 91,3 96,2 88,9

Úmyslné sebepoškození jako příčina úmrtí Úmrtnost je u mužů 3x vyšší než u žen. V LBC kraji v průběhu let kolísá, kopíruje celostátní trend. 4 4 3 3 2 2 1 1 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 ženy LBC kraj 13,9 1,7 6,7 7,2 5,4 5,5 6,2 3,3 5,8 7,5 6,7 ženy ČR 1,4 7,4 5,8 5,9 5,6 5,3 5,7 5,3 5,2 5,7 4,6 1985 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 muži LBC kraj 39,8 26,1 29 25,4 28,1 23,4 25,6 3,6 28,9 22,8 21,2 muži ČR 32,2 25,7 24 25,8 24,6 25 24,8 24,8 23,2 26,1 24,2 1.4. Nemocnost 1.4.1.Kardiovaskulární onemocnění hospitalizovaná nemocnost Hospitalizovaní na 1 tis. mužů/žen. Počty hospitalizovaných stoupají jak v ČR, tak v LBC kraji a to u mužů i u žen. Je hospitalizováno více mužů než žen. 5 5 4 4 3 3 2 2 1 1 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 LBC kraj-ženy 2595 2966 2653 2924 318 325 3311 3276 3527 ČR-ženy 2969 325 349 3185 3165 3236 3257 3295 3373 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 LBC kraj-muži 2786 3289 2874 33 3549 3716 3976 3778 423 ČR-muži 349 3322 3149 3413 339 3521 3584 3695 3799

1.4.2.Hlášená nová nádorová onemocnění Novotvary dle diagnos na 1 tis.obyvatel. Údaje jsou standardizovány na evropskou populaci. Novotvary prsu Věková struktura nově hlášených on. rok 22 LBC kraj /absolutníčísla/ 1 8 5 4 6 3 4 2 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 Liberecký kraj 74 7,1 75,7 86,4 7,7 77,6 66,7 75 69,5 76 84,9 Česká republika 67,5 69 75,4 73,5 72 73 74 79,2 76,6 81 83,6 2 1-4 5-9 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 ženy LBC kraj 1 4 11 27 29 34 19 21 26 3 17 6 4-44 45-49 5-54 55-59 6-64 65-69 7-74 75-79 8-84 85 + LBC kraj má v letech 1996-2 opakovaně nižší hodnoty než ČR, ale po roce 2 začíná plynulý vzestup. Nejvyšší počet nově hlášených onemocnění je ve věkové skupině 45-55 let věku. Novotvary konečníku Četnost je u mužů více než dvojnásobná ve srovnání se ženami. Je patrný vzestupný trend. Nejvyšší počet případů je mezi 6.-7. rokem věku u mužů a mezi 6.-65. rokem a po 75. roce u žen. 6 5 4 3 2 1 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj ženy 22,4 18,9 18,8 21,1 22,5 23,3 22 18 19 2,4 21,5 ČR ženy 19 17,8 17,6 18 18 18 19 19 18 18,3 18,6 6 5 4 3 2 1 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj muži 34,5 38,7 43 3,6 34,7 45 45,5 43 35 38,7 51,5 ČR muži 36,5 38,5 39 38,6 41 42 41 4 4 39,4 41,4

Věková struktura nově hlášených onemocnění rok 22 LBC kraj /absolutní čísla/ 2 15 1 5-4 5-9 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-5- 55-6- 65-7- 75-8- 49 54 59 64 69 74 79 84 muži 1 2 7 9 1 15 5 1 2 3 ženy 1 2 3 4 5 3 11 3 3 85 + Novotvary tlustého střeva Postihují častěji muže než ženy.u mužů je výraznější nárůst. U mužů začíná výrazný nárůst počtu případů v 5. roce věku, u žen později. 6 5 4 3 2 1 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj ženy 27,3 32,5 3,7 26,4 31 25,9 3 3,3 23 3 26,2 ČR ženy 25 26 16,4 26 27 26,4 28 26 26 27,7 27,1 6 5 4 3 2 1 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj muži 37,8 48,5 39,7 34,7 37,7 44,5 53,2 52,4 39 47,6 38,9 ČR muži 38,8 39 4,4 41,4 42 47,6 45 47,9 47 49,7 51,2 Věková struktura nově hlášených onemocnění rok 22 LBC kraj /absolutní čísla/ 2 15 1 5-4 5-9 1-14 15-2- 25-3- 35-4- 45-5- 55-6- 65-7- 75-8- 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 muži 1 2 12 9 13 1 12 12 6 2 ženy 2 1 4 5 7 4 12 1 16 9 6 85 +

Melanom kůže Je patrný vzestupný trend jak u mužů tak u žen. Jedná se o malá čísla. V LBC kraji nastal za posledních 1 let u žen vzestup na dvojnásobek. 25 25 2 2 15 15 1 1 5 5 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj ženy 9,9 11,3 7,1 12,3 13,7 6,6 1,7 1,8 15,8 16 19,3 ČR ženy 9 1,2 9,1 11,5 1 1,5 11 1,9 11,4 11,6 12,7 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj muži 9,7 12,8 12,9 9,3 11,2 8,8 14,2 11,6 11 14,2 17,3 ČR muži 9,9 1,9 1,8 11,7 12 11,6 12 13,1 14 14,5 14,8 Absolutní počty nově hlášených melanomů v LBC kraji za rok 22. /absolutní počty/ 2 15 U mužů je vzestup už ve 45 letech věku a trvá do 7 let. U žen se objevil vyšší výskyt už ve skupině 2letých. 1 5-4 5-9 1-15- 2-25- 3-35- 4-45- 5-55- 6-65- 7-75- 8-14 19 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 84 85+ muži 1 1 2 4 5 5 3 6 3 6 1 ženy 1 1 6 3 2 2 5 5 4 5 4 8 1 2 Novotvary děložního hrdla S mírným kolísáním se pohybuje okolo 2ti případů na 1tis.obyvatel. LBC kraj překračuje hodnoty ČR ve většině sledovaných let. Absolutní počty nově hlášených novotvarů děložního hrdla v LBC kraji za rok 22 /absolutní počty/ 4 15 3 2 1 1 5 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj ženy 23 34 28 24 21 19 2 18 18,4 22,1 22,5 ČR ženy 22 22 22 21 2 18 19 2 18,1 18,1 18,5-4 5-9 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5-54 55-59 6-64 65-69 7-74 75-79 8-84 LBC kraj-ženy 1 3 4 7 9 11 4 1 5 1 7 1 1 85 +

Novotvary prostaty Počty nově hlášených onemocnění na 1tis. obyvatel, standardizované na evropskou populaci. Setrvale vzestupný trend. V posledním roce 7 případů na 1tis. obyvatel v LBC kraji. LBC kraj překračuje hodnoty v ČR ve většině sledovaných let. Výskyt onemocnění začíná po 45. roce věku a kulminuje v 7 letech. Absolutní počty nově hlášených karcinomů prostaty v LBC kraji za rok 22. 1 8 6 4 2 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 LBC kraj muži 43 59 53 51 63 66 69 54 68,6 7,7 8,1 ČR muži 44 45 49 5 57 57 61 6 56,4 63,8 67,6 5 4 3 2 1-4 5-9 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 muži LBC kraj 2 4 9 17 22 42 32 14 1 4-44 45-49 5-54 55-59 6-64 65-69 7-74 75-79 8-84 85 + 1.4.3.Diabetes Jedná se o epidemii závažného onemocnění s trvalými následky. Jsou uvedeny počty diabetiků evidovaných v diabetických poradnách na 1 tis. mužů/žen. Trvá vzestupný trend jak u mužů tak u žen v ČR, tak v LBC kraji. Při porovnání roku 1985 a roku 24 jsou hodnoty téměř dvojnásobné. Počty evidovaných v LBC kraji jsou ve všech letech nižší než v ČR a to u mužů i u žen. Onemocnění je častější u žen. 8 8 6 6 4 4 2 2 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-ženy 3844 5398 536 5348 5517 612 6149 6248 6419 641 ČR-ženy 4113 5814 6318 5348 6541 6789 6761 6927 715 7316 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj-muži 324 4392 4489 4515 4819 5191 5423 5516 562 573 ČR-muži 3532 485 5311 5423 5571 5932 5944 6129 6328 661

Rok Počet diabetiků celkem (k 31.12.) diabetická nefropatie podle komplikací z toho z toho z toho diabetická renální diabetická noha retinopatie proliferativní slepota s amputací insuficience 1993 18 167 975 234 1 786 416 66 1 173 195 1994 18 572 1 55 274 1 922 449 65 1 178 221 1995 2 565 992 21 2 137 659 93 1 89 254 1996 21 221 1 216 228 2 16 626 77 1 18 278 1997 21 267 1 529 414 2 367 649 95 1 34 35 1998 21 53 1 612 428 3 73 732 113 1 288 336 1999 22 363 1 457 41 2 416 712 118 1 348 232 2 24 421 2 77 569 2 743 739 116 1 51 32 21 24 81 2 443 724 2 934 838 119 1 641 273 22 25 176 2 677 818 2 835 784 137 1 574 281 23 25 755 2 7 853 2 929 624 19 1 33 331 24 25 915 2 569 796 3 51 765 119 1 22 282 Vysvětlivky: Nefropathie porucha činnosti ledvin renální insuficience nedostatečná funkce ledvin retinopahtie porucha sítnice oka diabetická noha onemocnění způsobené poruchou oběhu v dolní končetině Počty komplikací nemoci z celkového počtu diabetiků /absolutní počty/ 3 25 2 15 1 5 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 počet diabetiků 18572 2565 21221 21267 2153 22363 24421 2481 25176 25755 25915 komplikace 4155 4218 443 52 5973 5221 6321 718 786 6959 684 % 22,4% 2,5% 2,9% 24,5% 27,7% 23,3% 25,9% 28,3% 28,1% 27,% 26,4% Současně se zvyšujícím se počtem onemocnění stoupá i počet komplikací. Zvyšuje se i procento diabetiků postižených komplikací. V posledních letech postihují komplikace 27 28% diabetiků, zatímco před několika lety to bylo okolo 2%.

1.4.4.Poruchy duševní a poruchy chování - údaj za Liberecký kraj Stoupá počet osob, které vyhledávají psychiatrickou péči. Onemocnění je potvrzeno pouze u třetiny osob, které se dostavily k vyšetření. Duševní poruchy Afektivní poruchy/ poruchy nálady/ 16 12 8 4 2 21 22 23 24 první vyšetření 831 989 149 1179 1397 nově zjištěná on. 242 296 324 326 427 % 29,1 29,9 3,8 27,6 3,5 35 3 25 2 15 1 5 2 21 22 23 24 první vyšetření 2316 2396 266 2729 38 nově zjištěná on. 671 492 523 481 557 % 28,9 2,5 19,6 17,6 18,5 Neurotické poruchy Schizofrenie 6 5 4 3 2 1 2 21 22 23 24 první vyšetření 4599 4789 4915 5158 5564 nově zjištěná on. 1677 1774 2125 1989 1866 % 36,4 37 43,2 38,5 33,5 2 15 1 5 2 21 22 23 24 první vyšetření 1336 133 1351 152 167 nově zjištěná on. 124 121 12 17 125 % 9,2 9,2 7,5 7 7,4 1.5. Stav chrupu Uvedené podklady pocházejí z šetření "Analýza orálního zdraví u vybraných věkových skupin obyvatel ČR". Pouze skupina dětí do 5 let vykazuje v LBC horší výsledky než je průměr ČR. Odpovědní za tento stav jsou rodiče, kteří nechodí s dětmi na pravidelné prohlídky. Ostatní věkové skupiny jsou mírně nad průměrem ČR.

Děti ve věku 5 let V LBC kraji je o 4% méně dětí s intaktním chrupem než v ČR. Stav dočasného chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 351 Středočeský kraj 349 Jihočeský kraj 217 Karlovarský kraj 198 Plzeňský kraj 15 Ústecký kraj 28 Liberecký kraj 149 Královéhradecký kraj 188 Pardubický kraj 25 Kraj Vysočina 134 Jihomoravský kraj 351 Olomoucký kraj 213 Zlínský kraj 221 Moravskoslezský kraj 376 s intaktním chrupem 49.6 46.4 37.8 4.4 43.8 36.4 37.6 46.8 47.3 41. 47.9 41.8 34.4 29.8 se sanovaným chrupem 14 13,8 1,6 8,1 12,4 13,2 12,1 11,7 13,2 16,4 7.1 14,1 13,1 14,9 potřebujících ošetření 36.5 39.8 51.6 51.5 43.8 5.4 5.3 41.5 39.5 42.5 45. 44.1 52.5 55.3 restorativní index Česká republika 3337 41.6 12,4 46. 35,7 39,7 41,4 4,3 28,9 36,1 34,8 37,1 34,3 36,1 39,7 28,8 41,6 26,3 35,3 Děti ve věku 12 let V LBC kraji je o 2% více dětí s intaktním chrupem než v ČR. LBC kraj je na 3.místě v ČR. Stav stálého chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 596 Středočeský kraj 525 Jihočeský kraj 377 Karlovarský kraj 366 Plzeňský kraj 22 Ústecký kraj 415 Liberecký kraj 271 Královéhradecký kraj 355 Pardubický kraj 35 Kraj Vysočina 39 Jihomoravský kraj 496 Olomoucký kraj 427 Zlínský kraj 382 Moravskoslezský kraj 761 s intaktním chrupem 31,9 25,7 21,2 2,2 24,3 25,5 26,6 23,4 21,4 28,5 22,4 25,5 19,6 21,4 se sanovaným chrupem 33,9 31,8 31,6 33,9 31,7 31,8 36,9 38,3 36 35 34,9 39,8 potřebujících ošetření 34.2 42,5 47.2 45.9 44,1 42,7 36,5 38,3 42,6 36,6 42,7 34,7 restorativní index Česká republika 5 832 24,2 35,4 4,5 71,8 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů 39,5 38,1 4,8 4,5 72,8 66,6 68,5 73,4 68,8 65,8 74,2 72,2 75,5 75,2 67,3 75,3 75,4 73,7

Dospělí ve věku 18 let LBC kraj má o,2% více osob s intaktním chrupem než je průměr ČR. Stav stálého chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 672 Středočeský kraj 642 Jihočeský kraj 421 Karlovarský kraj 35 Plzeňský kraj 17 Ústecký kraj 427 s intaktním chrupem 1,4 6,9 6,2 4 4,7 6,8 se sanovaným chrupem 37,6 36,1 37,3 36,6 36,5 33 potřebujících ošetření restorativní index 51,9 93,3 57 94,9 56,5 95 59,4 93,7 58,8 91,8 6,2 92,7 Liberecký kraj 225 6,7 37,2 56 93,3 Královéhradecký kraj 331 3 4,2 56,8 96,1 Pardubický kraj 282 3,9 33,3 62,8 94,7 Kraj Vysočina 259 5,4 35,1 59,5 96,1 Jihomoravský kraj 557 5,6 32 62,5 95,7 Olomoucký kraj 411 7,8 36,7 55,5 96,4 Zlínský kraj 34 4,1 32,9 62,9 93,5 Moravskoslezský kraj 682 8,4 37,7 54,7 96,8 Česká republika 5769 6,5 35,8 57,7 95,1 Dospělí ve věku 35 44 let LBC kraj se neliší od průměru ČR. Potřeba ošetření Vlastní zuby bez indikace k extrakci Zuby ke konzervačnímu Zuby k extrakci Ochranné korunky Osoby potř. bezprostřední ošetření péči pro průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE bolest % Hlavní město Praha 27,8,6 1,49,3,21,1,49,2 16,7 Středočeský kraj 27,,8 1,38,4,26,2,53,2 16,4 Jihočeský kraj 27,3,9 1,6,4,21,2,43,3 15,3 Karlovarský kraj 27,1,1 1,46,4,2,2,56,3 15,7 Plzeňský kraj 26,5,15 1,44,6,32,4,57,4 15,1 Ústecký kraj 26,7,1 1,29,3,28,2,46,3 18,8 Liberecký kraj 27,1,13 1,46,6,23,3,59,4 13,3 Královéhradecký k. 27,11 1,52,4,17,2,37,3 15, Pardubický kraj 27,1,1 1,44,4,16,2,4,3 14,3 Kraj Vysočina 27,3,1 1,42,4,2,2,38,3 15,5 Jihomoravský kraj 27,6,7 1,65,3,2,1,47,2 19, Olomoucký kraj 27,1,9 1,49,4,2,2,44,3 22,6 Zlínský kraj 27,2,9 1,41,3,2,2,5,3 16,7 Moravskoslezský k. 27,1,7 1,53,3,24,2,47,2 2, Česká republika 27,2,2 1,48,1,22,1,47,1 17,3 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů

Dospělí ve věku 65 let a více LBC kraj se neliší od průměru ČR. S neošetřeným kazem ( K ) Z toho zuby určené k extrakci pro kaz Zuby Zuby s výplní ( P) Ochranné zuby extrahované ( E ) průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE Hlavní město Praha,73,2,15,1 7,62,11 19,11,16 27,46,8 Středočeský kraj,71,3,21,2 6,35,13 2,65,2 27,71,11 Jihočeský kraj,76,4,17,2 7,29,17 2,2,25 28,24,13 Karlovarský kraj,78,4,19,2 7,,16 2,35,24 28,13,13 Plzeňský kraj,7,6,2,4 6,51,26 2,83,4 28,5,21 Ústecký kraj,66,3,19,2 5,97,14 21,5,23 27,67,13 Liberecký kraj,76,7,19,4 7,43,22 2,1,32 28,2,15 Královéhradecký k.,83,4,22,3 7,17,17 19,98,26 27,97,14 Pardubický kraj,83,4,21,3 7,17,18 19,99,27 27,99,14 Kraj Vysočina,79,5,16,2 7,24,19 2,46,27 28,49,13 Jihomoravský kraj,87,3,18,2 7,29,13 19,71,19 27,87,1 Olomoucký kraj,77,4,18,2 7,15,16 19,89,25 27,81,13 Zlínský kraj,79,4,16,2 7,54,18 19,72,27 28,6,13 Moravskoslezský k.,76,3,21,2 6,28,12 21,5,19 28,9,1 Česká republika,76,1,18,1 7,2,4 2,12,6 27,9,3 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů Restorativní index /RI/ - pro dočasný chrup, je procento zubů s výplní - ze součtu zubů s neošetřeným kazem a zubů s výplní. Studentův t-test - porovnání průměrných hodnot při nestejných rozptylech a při hladině významnosti P=,5 SE - směrodatná odchylka. Při porovnání ČR a ostatních zemí západní Evropy je v ČR vysoký výskyt kazů u dětí ve věku 5 let. V roce 2 nemělo v ČR žádné dočasné zuby s kazem pouze 24,6% dětí. Ve Velké Británii, Francii, Dánsku, Itálii to bylo okolo 5% dětí, ve Skandinávii, Švýcarsku a Nizozemí 6-7% dětí. Ve věku 12 let byl počet zubů s kazem 3,9 na 1 dítě u nás, v ostatních státech 2,5 na 1 dítě a ve Švýcarsku a Nizozemí,8 1,2 zubů s kazem. KPE zuby

1.6. Epidemiologická situace v LBC kraji Všeobecná charakteristika Celkový počet hlášených infekčních nemocí v Libereckém kraji má od roku 1993 sestupný trend: v roce 1993 postihla infekční onemocnění (mimo ARI akutní respirační infekce, chřipky a APO akutní průjmové onemocnění bez zjištěného původce onemocnění) průměrně 1,9% obyvatel kraje ročně (8 347 případů). V dalších letech se jejich počet postupně snižoval, příznivá situace s výskytem 1 1,5% trvá od roku 1999 s minimem v roce 21 (1%). Výrazný vliv na pokles nemocnosti mají nákazy, proti nimž se očkuje. Nepříznivá situace naopak pokračuje u infekčních nemocí, kde vakcinace dosud není zavedena (plané neštovice) a u alimentárních nákaz (salmonelózy, onemocnění způsobená Campylobacterem jejuni). V roce 24 bylo hlášeno v Libereckém kraji celkem 6 627 infekčních onemocnění bez ARI a APO (1,5% obyvatel) 2135 (32,2%) onemocnění hlásil okres Liberec, 181 (27,3%) okres Česká Lípa, 175 (26,4%) okres Semily a 932 (14,1%) okres Jablonec nad Nisou. V roce 23 bylo hlášeno celkem 4 857 (1,13 % obyvatel). Na celkové nemocnosti infekčními nemocemi se v roce 24 nejvíce podílely vzdušné nákazy 44,6%, z nichž nejčastěji se vyskytovaly plané neštovice 83,2%. Alimentární nákazy se podílely 36,2%, z toho 57,6% představovaly salmonelózy a 21,9% onemocnění vyvolaná Campylobacterem jejuni. Infekce s jinou cestou přenosu nákazy se na celkovém počtu hlášených infekčních nemocí podílely 19,2%, nejvíce zastoupený byl herpes zoster (17,5%). Epidemické výskyty V roce 24 bylo v Libereckém kraji registrováno 16 epidemií - 5x okres Liberec, 3x Česká Lípa, 1x Jablonec nad Nisou a 7x Semily s celkovým počtem 436 postižených osob. Nejčastěji se vyskytovala salmonelóza 7 epidemií (celkem 178 případů, často v souvislosti se svatbou či rodinnou oslavou), akutní průjmová onemocnění bez prokázaného původce 6x (celkem 126 případů), po jedné epidemii bylo zaznamenáno u virové enteritidy (43 postižených), bakteriální intoxikace (72 onemocnění) a kožní infekce na novorozeneckém oddělení, jejímž původcem byl Staph. aureus s produkcí exfoliatinu A (celkem 17 případů). V souvislosti s epidemií nedošlo v roce 24 v Libereckém kraji k úmrtí. Akutní průjmová onemocnění APO V roce 24 bylo hlášeno 7 953,3 onemocnění, tj. průměrně 15,1/1 obyvatel Libereckého kraje týdně s maximem v únoru a září. Nejvyšší nemocnost vykazoval okres Česká Lípa (průměr 183,9/1 obyvatel týdně), nejnižší okres Jablonec n.n. (137,3/1 obyvatel týdně). Nejvyšší nemocnost byla ve věkové kategorii -4 let, kde bylo v relaci hlášeno 36 391 onemocnění. Akutní respirační infekce (ARI) včetně chřipky Oproti sezóně 23/24, kdy nebyl v Libereckém kraji epidemický výskyt ARI, došlo ve 4.-11. kalendářním týdnu roku 25 k nárůstu ARI do epidemických hodnot. V podzimních měsících 24 stoupal v Libereckém kraji počet hlášených ARI od 35. KT, s maximem 1832/1 obyvatel v 51. KT. Druhého maxima bylo dosaženo v 7. KT (2775/1 ). Nejvyšší nemocnost byla registrována ve věkové skupině -5 let, s maximem v 6. KT (6579/1 ). Nejvyšší počet onemocnění ARI byl hlášen v okrese Liberec v 7. KT (3563/1 ). Nejnižší nemocnost v celé sezóně ARI byla v okrese Jablonec nad Nisou. V souvislosti s ARI nebylo v Libereckém kraji hlášeno žádné úmrtí. Etiologicky se podílely viry chřipky A a B, viry parainfluenzy 3 a adenoviry. Úmrtí na infekční onemocnění V souvislosti s infekčním onemocněním zemřelo v roce 24 v Libereckém kraji 11 osob. Jeden pacient z věkové kategorie -5 let, 4 z kategorie 15-59 a 6 z kategorie nad 6 let. V souvislosti s meningokokovým onemocněním zemřely 2 osoby muž nar. 1982 s meningokokovou meningitidou (N. meningitidis typ C) a dívka nar. 23 s meningokokcémií (N. meningitidis typ B). U 6 pacientů byla příčinou úmrtí nosokomiální sepse (etiologicky Klebsiella pneumoniae, E. coli, Pseudomonas aeruginosa, 2x Acinetobacter a Cl. perfringens), u dvou chřipka typu A, u jednoho pacienta byla příčinou salmonelová sepse s plicní embolií. Komentář k jednotlivým nákazám Alimentární nákazy 1. Břišní tyfus a paratyfus (typhus abdominalis a paratyfus) V roce 24 nebyl hlášen žádný případ břišního tyfu (v celé ČR,4/1 obyvatel). 2. Břišní tyfus (typhus abdominalis) nosič V roce 24 nebylo hlášeno nosičství tyfu.

3. Salmonelózy V období od roku 1993 do roku 2 byla nemocnost v ČR relativně vysoká (roční průměr 452/1 obyvatel) bez výrazných změn. Příznivý trend lze zaznamenat v Libereckém kraji (roční průměr 324/1 obyvatel) s vyšším počtem onemocnění v letech 1994 a 1995 vlivem epidemiologické situace v okrese Česká Lípa a menším vzestupem v roce 1998 (maximum v okrese Liberec).V roce 21 klesl počet onemocnění na 816 (19/1 obyvatel). V roce 22 bylo v Libereckém kraji hlášeno 67 onemocnění (156/1 obyvatel), což je nejméně za sledované období od roku 1993. V roce 23 došlo oproti předchozímu roku opět k vzestupu počtu onemocnění bylo hlášeno 847 případů (197/1 obyvatel). V roce 24 pokračovala vzestupná tendence v počtu salmonelóz bylo zaznamenáno 1 383 onemocnění (322,1/1 obyvatel, v ČR 31,2/1 obyvatel), relativně nejvíce v okrese Semily (44,9/1 obyvatel). Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byly děti 1-4 let celkem 341 onemocnění (24,3% všech salmonelóz). Nejčastěji zastoupeným agens byla S. enteritidis (v 98%). Z konzumovaných potravin nemocní nejčastěji udávali vejce a drůbeží maso. Absolutní počty infekcí způsobených salmonelami. CL JB LB SM LBC kraj ČR 1985 43 22 59 295 419 8492 1995 117 345 637 13 2129 54554 2 353 122 294 137 96 4233 21 266 117 3 142 825 33594 22 169 94 217 17 65 27964 23 267 12 262 232 863 26899 24 43 154 516 333 1 383 3724 Infekce způsobené salmonelami na 1 obyvatel 6 4 2 1985 1995 2 21 22 23 24 LBC kraj 99 497 211 192 152 22 322,1 ČR 82 528 392 327 274 263 31 4. Salmonelová sepse V roce 24 bylo hlášeno 6 případů salmonelové sepse (1,4/1 obyvatel) 5x z okresu Liberec, 1x z okresu Jablonec nad Nisou. Pět pacientů náleželo do věkové kategorie +6, 1 do věkové kategorie 15-59 let. Jednalo se převážně o pacienty oslabené jinou základní chorobou nebo léčbou diabetes mellitus s chronickou renální insuficiencí a ICHS, onkologické onemocnění, intersticiální plicní fibróza, kortikoterapie. U jednoho pacienta zaznamenáno úmrtí příčinou byla plicní embolie, k níž došlo po operaci pro perforované aneurysma a. femoralis. 5. Salmonelóza-nosič Hlášeno 17 případů (4,/1 obyvatel) 12 žen a 5 mužů. V 15 případech prokázána S. enteritidis, 2x S. typhimurium. Jednalo se o aktivně vyhledané kontakty s nemocným salmonelózou, 1x o nález v rámci zvýšeného zdravotního dohledu u kontaktu s bacilární úplavicí nebo o náhodný nález v rámci celkového vyšetření. 6. Bacilární úplavice V ČR dochází od roku 1995 k poklesu hlášených případů, nemocnost je relativně nízká (roční průměr 1/1 obyvatel). Po nejnižším registrovaném výskytu v roce 21 (4 případy) bylo v roce 23 hlášeno v Libereckém kraji 42 onemocnění (1/1 obyvatel). V roce 24 jsme zaznamenali 9 onemocnění (2,1/1 obyvatel, v ČR 3,2/1 obyvatel) 4x byla původcem Shigella flexneri a 5x Shigella sonnei. Pobyt v zahraničí jsme v anamnéze zaznamenali 4x (3x Tunis, 1x Bulharsko). CL JB LB SM LBC kraj ČR 1985 13 23 113 16 165 641 1995 1 2 1 3 16 1741 2 4 3 4 11 548 21 3 1 4 354 22 1 25 2 28 286 23 34 4 3 1 42 381 24 2 7 9 325 Shigellosis na 1 obyvatel 8 6 4 2 1985 1995 2 21 22 23 24 LBC kraj 39 4 3 1 6,5 9,8 2,1 ČR 62 17 5 3 2,8 3,7 3,1

7. Průjmová onemocnění s jiným zjištěným původcem V období od roku 1993 až 1996 bylo v okresech současného Libereckého kraje hlášeno průměrně 21 případů ročně (5/1 obyvatel), v letech 1997 až 21 stoupl jejich počet na 98 případů za rok. V roce 23 bylo hlášeno 75 onemocnění (17/1 obyvatel) a v roce 24 81 onemocnění (18,9/1 obyvatel, v ČR 27,7/1 obyvatel). Většina se vyskytla u dětí do 5 let věku (79%). Jako etiologické agens bylo u 64 nemocných (tj. 85%) zjištěno E.coli, s nejčastějším typem 55 14 případů, 1x Yersinia enterocolitica, 3x Clostridium difficile a 2x Citrobacter freundii. Výskyt byl registrován v průběhu celého roku. Nejvíce onemocnění hlásil okres Liberec (5 případů, tj. 62%). 8. Kampylobakteri óza Až do roku 21 bylo vyšetření na kampylobakteriózu prováděno pouze v Nemocnici Česká Lípa, od roku 22 zahájila toto vyšetřování také Krajská nemocnice Liberec. V roce 23 bylo hlášeno 517 případů (12/1 obyvatel). V roce 24 bylo hlášeno 525 případů (122,3/1 obyvatel, v celé ČR dvojnásobný počet 249,9/1 obyvatel). Nejvíce postižených bylo registrováno ve věkové skupině 1-4letých (129 případů, tj. 25%). V anamnéze uváděna nejčastěji konzumace drůbežího masa. 9. Bakteriální otravy přenesené potravinami (alimentární intoxikace) Bylo hlášeno 13 případů (24/1 obyvatel), z nichž 12 se vyskytlo v rámci epidemií v okrese Česká Lípa (3 nemocných) a Semily (72 onemocnění). Původce nákazy se nepodařilo ani v jednom případě zjistit. Suspektním vehikulem byla v prvém případě pomazánka z čajovky a párek, ve druhém případě kuřecí maso se zeleninou a rýží. U obou epidemii probíhala onemocnění relativně lehce. 1. Virové a jiné specifikované střevní infekce Po 3 letech s výskytem 1 případ, 7 případech v roce 21, 17 případech v roce 22 a 55 případech v roce 23, bylo v roce 24 hlášeno 128 onemocnění (29,8/1 obyvatel, v ČR 35,2/1 obyvatel) 88% (113 onemocnění) z okresu Liberec. Třetina případů (43 onemocnění) připadá na epidemii adenovirové a rotavirové enteritidy, která proběhla v okrese Liberec. Nejfrekventovanější věkovou skupinou byla kategorie nad 75 let (29 onemocnění, tj. 23%), etiologicky převažovala infekce rotaviry nebo smíšená (adenoviry a rotaviry). Nejvíce onemocnění (47, tj. 37%) jsme zaznamenali ve 12. měsíci, kdy probíhala zmíněná epidemie. 11. Průjmová onemocnění bez prokázaného původce V období od roku 1993 do roku 1996 bylo v okresech současného Libereckého kraje hlášeno průměrně 5 onemocnění ročně (1,2/1 obyvatel), v letech 1997 2 stoupl jejich počet na 7 ročně. Po přechodném zvýšení v roce 21 (14 případů) bylo v roce 22 hlášeno 92 onemocnění a v roce 23 183 onemocnění. V roce 24 jsme zaznamenali 147 onemocnění (34,2/1 obyvatel, v ČR 28,5/1 obyvatel), 57 z nich (tj. 39%) hlásili v okrese Jablonec nad Nisou. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno v průběhu jara a léta (od března do srpna: 121 onemocnění, tj. 81%). Vzdušné nákazy 1. Záškrt (diftérie) Nebylo hlášeno žádné onemocnění. 2. Dávivý kašel (pertussis) V roce 23 bylo hlášeno 7 případů pertusse (2/1 obyvatel). V roce 24 hlásili 3 sérologicky potvrzených případů (7/1 obyvatel, v ČR 3,7/1 obyvatel) 19 z okresu Liberec a 11 z okresu Česká Lípa. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byly děti 1-14 let (14 případů, tj. 47%) všechny řádně očkovány. 3. Spála (scarlatina) V roce 24 bylo hlášeno 431 onemocnění spálou (1,4/1 obyvatel, v ČR 41,2/1 obyvatel), nejčastěji ve věkové kategorii 5-9 let (236 případů, tj. 55%). 4. Streptokoková septikémie V roce 24 hlášeny 2 případy (,5/1 obyvatel, v ČR,2/1 obyvatel)- muž nar. 1971, v anamnéze 14 dnů před PP viróza s febriliemi a muž nar. 1982 v obou případech v hemokultuře Str. pneumoniae. 5. Plané neštovice (varicella) V roce 24 onemocnělo varicellou celkem 2 458 osob (572,7/1 obyvatel, v ČR 514,5/1 obyvatel), největší výskyt zaznamenal okres Semily (913 případů, tj. 1 29/1 obyvatel). 6. Spalničky (morbilli) V Libereckém kraji nebylo hlášeno žádné onemocnění, v celé ČR 17 případů.

7. Zarděnky (rubeola) Bylo hlášeno 1 onemocnění z okresu Semily u neočkovaného muže nar. 1981, sérologicky nebylo potvrzeno. V celé ČR bylo hlášeno 31 případů onemocnění zarděnkami. 8. Cytomegalovirové onemocnění Podobně jako v předchozím roce byly všechny případy onemocnění cytomegalovirem hlášeny z okresu Semily celkem 6 onemocnění (1,4/1 obyvatel kraje, v ČR,3/1 obyvatel). Diagnóza byla stanovena na základě klinických obtíží subfebrilie nebo jako interpretace sérologického nálezu. 9. Epidemický zánět příušnic (parotitis epidemica) V roce 23 bylo hlášeno 34 onemocnění (8/1 obyvatel), v roce 24 jsme zaznamenali 24 případů onemocnění (5,6/1 obyvatel, v ČR 2,4/1 obyvatel). Většina byla hlášena z okresů Liberec a Jablonec nad Nisou (celkem 21 případů, tj. 87%). Z těchto 21 případů se 11 vyskytlo mezi hráči hokejových klubů Liberce a Jablonce nad Nisou nar. 1988-199, většina z nich rovněž navštěvovala stejnou základní školu. Všichni narození po roce 1986 byli řádně očkováni (Mopavac) (ve dvou případech je očkovací anamnéza neznámá). 2x byl průběh příušnic komplikován orchitidou, 5x pankreatitidou a 4x aseptickou meningitidou. Maximum nemocných náleželo do věkové kategorie 15-19 let (1, tj. 42%). Převážná většina onemocnění potvrzena sérologicky. 1. Chřipka potvrzená V roce 24 byly potvrzeny 3 případy chřipky (,7/1 obyvatel), všechny v okrese Liberec. Dva muži nar. 1926, resp. 1957 zemřeli v souvislosti s chřipkou typu A na pneumonii, u ženy nar. 1984 byla prokázána chřipka typu B. Virové hepatitidy 1. Virový zánět jater typu A V roce 24 byly hlášeny 3 případy hepatitidy A. Šlo o ženy nar. 1946, 1952 a 1972. V prvním případě šlo o náhodný nález při preventivní prohlídce u asymptomatické pacientky, v posledním o import z Ukrajiny. V celé ČR bylo v roce 24 zaznamenáno 7 případů virové hepatitidy A (,7/1 obyvatel). Absolutní počty hlášených případů virové hepatitidy A. CL JB LB SM LBC kraj ČR 1985 48 19 66 2 153 2696 1995 5 13 4 22 198 2 16 3 5 1 25 614 21 2 2 325 22 1 1 2 2 6 127 23 1 1 2 114 24 3 3 7 Virová hepatitida A / na 1 obyvatel 4 3 2 1 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj 36,1 5,1 8,6 6 11,6 5,8,4 1,4,4,7 ČR 26 1,6 11,5 8,7 9 5,9 3,1 1,2 1,1,7 2. Virový zánět jater typu B akutní Mezi jednotlivými okresy Libereckého kraje docházelo za sledované období 1993 2 ke značným rozdílům v počtu hlášených případů. Roční průměr byl 28 případů (6,6/1 obyvatel), nemocnost byla výrazněji překročena v roce 1996 vlivem nárůstu v jednotlivých okresech. Po 18 hlášených případech v roce 21, 12 v roce 22 a 14 v roce 23, bylo v roce 24 hlášeno 13 onemocnění (3/1 obyvatel, v ČR 3,84/1 obyvatel) - 4 v okrese Česká Lípa (31%), 7 v okrese Liberec (54%) a po 1 případu z okresů Jablonec nad Nisou a Semily. Všechny případy se týkaly neočkovaných osob starších 15 let. Parenterální výkon uveden v anamnéze 5 osob, 1 nemocný byl i.v. narkoman, v 1 případě se jednalo o nosokomiální nákazu Absolutní počty hlášených případů virové hepatitidy B. CL JB LB SM LBC kraj ČR 1985 16 17 55 11 99 2437 1995 11 2 1 3 26 64 2 8 2 5 15 64 21 7 3 8 18 457 22 3 3 4 1 11 413 23 8 2 4 14 37 24 4 1 7 1 13 392 Virová hepatitida B/ na 1 obyvatel 25 2 15 1 5 1985 1995 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 LBC kraj 23,3 6 4,8 6,2 6,7 3,4 4,1 2,5 3,2 3 ČR 23,5 5,8 5,4 5,5 6,1 5,8 4,4 4 3,6 3,8