MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 Krajský úřad Jihomoravského kraje odbor územního plánování Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno Váš dopis značky: Naše značka: Vyřizuje: PRAHA: 64332/ENV/10 Ing. Šímová/l. 2018 26. 7. 2010 Věc: Stanovisko MŽP k 2. návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje včetně vyhodnocení vlivů 2. návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování (dále jen KÚ JMK ), jako pořizovatel zásad územního rozvoje dle ustanovení 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), zpracoval dle ustanovení 37 stavebního zákona 2. návrh zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK ). 2. Návrh ZÚR JMK byl projednán dle ustanovení 37 odst. 2 stavebního zákona na společném jednání konaném dne 25. 6. 2010 v Brně, v budově KÚ JMK. Ministerstvo životního prostředí (dále též jen MŽP ) uplatňuje na základě ustanovení 37 odst. 2 stavebního zákona toto stanovisko k 2. návrhu ZÚR JMK. I) 2. Návrh ZÚR JMK a odůvodnění 2. návrhu ZÚR JMK Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů: 1. Bod (189-191) str. 70 a 71 Plochy pro výrobu - Trváme na vyloučení plochy PZ 3 CTPark Brno South, Šlapanice z výrobních ploch smíšených nadmístního významu. Požadujeme uvedený záměr zcela vypustit z návrhu ZÚR JMK a vymezit jako územní rezervu, neboť tato plocha je v příkrém rozporu se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu stanovenými zákonem a jeho prováděcími předpisy. Záměr je dlouhodobě ze strany DOSS na úseku ochrany ZPF negován. 2. Tabulka na str. 164 vyřadit plochu PZ 3 ze sloupce ostatní plochy a koridory (viz výše) a vymezit jako územní rezervu. 3. Bod (232) Etapizace PZ 3 CTPark Brno South, Šlapanice páteřní obslužnou komunikaci s napojením na ulici Kobylnickou realizovat až v případě převedení územní rezervy pro plochu PZ 3 CTPark Brno South, Šlapanice do návrhu ZÚR

JMK. Tuto úpravu provést ve vazbě na bod 1 a 2 tohoto stanoviska. 4. Bod (190) požadujeme snížit celkový rozsah smíšené plochy výrobní PZ 1 v prostoru Tuřan na půdách zařazených do I. třídy ochrany, které jsou dlouhodobě chráněny i v platném ÚP města Brna. 5. Odůvodnění - Zábor zemědělského půdního fondu Plochy výrobní smíšené V tabulce jsou uvedeny PZ 1, PZ 2 a PZ 3. Celková bilance odhadu záborů zemědělského půdního fondu ploch pro výrobu (str.120) je z hlediska dopadů na půdní fond z výše uvedených důvodů nepřijatelná. Jedná se o bonitně nejcennější půdy, pro jejichž odnětí nejsou dány zákonné důvody. Ministerstvo požaduje provést revizi této kapitoly, plochu PZ 3 vymezit jako územní rezervu a snížit rozsah návrhu záboru v případě PZ 1, především s ohledem na kvalitu zemědělské půdy (viz body 1-4). Požadavek na snížení záboru bonitně nejcennější půdy zahrnuté do PZ1 byl uplatněn již pro první návrh ZÚR JMK. Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů: 6. Rychlostní silnice R43 v úseku D1 Kuřim Upozorňujeme, že varianta D1-A by se napojovala na dálnici D1 v území mezi obcemi Troubsko a Bosonohy, které je již v současné době zatíženo znečištěným ovzduším nad přípustnými limity, stanovenými nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Imisní limity znečištění ovzduší jsou jedním z limitů využití území ve smyslu 26 odst. 1 stavebního zákona. Oblast je zatížena především benzo(a)pyrenem, oxidy dusíku a suspendovanými částicemi PM 10 a PM 2,5. V r. 2007 byl imisní limit denních koncentrací PM 10 v MČ Brno-Bosonohy překročen na 47 % území, na území dotčeného stavebního úřadu Střelice, kam spadá obec Troubsko, nebyl tento limit dodržen na 49 % území. Na území MČ Brno Bystrc, kudy komunikace také prochází, byl v r. 2008 překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Obytná zástavba se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D1 a je již nyní dotčena nadlimitními koncentracemi. Další zvyšování imisní zátěže (tj. umísťování významných zdrojů látek znečišťujících ovzduší včetně kapacitních pozemních komunikací typu dálnice nebo rychlostní silnice) v území, kde jsou limity překročeny, je problematické. Návrh územně plánovací dokumentace musí zahrnovat opatření, která prokazatelně povedou ke snížení nadlimitního zatížení na přípustnou úroveň stanovenou imisními limity pro ochranu zdraví lidí. I přes větší délku dalších dvou navržených variant vedení R43 jsou tyto vhodnější. V absolutním množství bude do ovzduší emitováno více znečišťujících látek, budou však emitovány do oblastí dostatečně vzdálených od obytné zástavby. Také tyto varianty představují pozitivní dopad na znečištění ovzduší v hustě obydleném území, které je nyní dotčeno průjezdnou, ale především cílovou a zdrojovou dopravou. Ke zlepšení imisní situace s cílem dosáhnout poklesu pod úroveň limitů (tj. snížení emisí z dopravy) na území města Brna je nutno využít nástrojů regulace automobilové dopravy. Do hodnocení dopadu realizace této varianty na kvalitu ovzduší zjevně nebyla uvažována také křižovatka s D1. Je nutné zohlednit synergické působení obou těchto

zdrojů v území. Již v okolí samotné dálnice D1 v oblasti Troubsko/Bosonohy dochází k překročení imisních limitů (zejména v letech se zhoršenými meteorologickými podmínkami). 7. Rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim Černá Hora Z pohledu kvality ovzduší je nepřijatelná navržená varianta D2-C obchvatová, tento závěr již vyplynul z dokumentace EIA. Problematické je především její napojení na I/43-R43, které by mohlo vést k navýšení tranzitní dopravy přes Brno. Varianta D2-A Německá sice odvede dopravní zátěž z centra dotčených obcí, avšak nově se bude přimykat k obci Malhostovice. Jako vhodnější se z pohledu kvality ovzduší jeví varianta D2-B Malhostovická, která neprochází oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší, vede nejdelší částí volnou krajinou bez tendencí k vytváření inverzních situací, lokálně se však také přiblíží zastavěným plochám. Vhodnou variantou je také D2-D, která okolo všech obcí vede ve vzdálenosti dostatečně umožňující rozptyl škodlivin na úroveň splňující imisní limity. 8. Rychlostní silnice R43 v úseku Svitávka hranice kraje U varianty D4-A německá upozorňujeme na skutečnost, že rozhodující dopravní proud využívající R43 odbočuje na R35 ve směru na západ (Litomyšl) a činí cca polovinu intenzity dopravy v tomto úseku R43, kdežto dopravní proud odbočující na R35 ve směru východ (Mohelnice) činí v jednotlivých variantách pouze jednotky procent. V trase varianty D4-B nebyly ve vyhodnocení vlivů identifikovány žádné překážky v oblasti ochrany ovzduší (nedodržení limitů), není proto opodstatněné preferovat variantu D4-A, která vytváří závlek rozhodujícího dopravního proudu v délce 20 km. Volný souběh varianty D4-B se stávající silnicí I/43 rovněž vytváří předpoklad pro maximální odvedení průjezdné dopravy z průtahů obcemi, kdežto 20km závlek dle varianty D4-A by řidiče jedoucí v nejzatíženější relaci směr R35 západ (Litomyšl) ekonomicky motivoval ke zkracování cesty po stávající silnici, na níž není všude územně možné vybudovat obchvaty. 9. Rozšíření dálnice D1 Zvýšené riziko lze očekávat v okolí dálnice D1 (záměr jejího rozšíření na 6pruh včetně nových MÚK). Toto opatření může vést k větší plynulosti dopravy a tím ke snížení emisí CO a organických látek, lze však očekávat nárůst koncentrací PM 10, PM 2,5 a NOx, jejichž koncentrace jsou již v současnosti nadlimitní. Vlivy záměru se však částečně dají snížit vhodnými doprovodnými opatřeními (např. vybudováním ozeleněných valů, jež budou sloužit nejen ke snížení prašnosti, ale také jako protihluková bariéra). 10. Jihozápadní tangenta Z hlediska ochrany ovzduší nelze preferovat žádnou z předložených variant koridoru D10 z důvodů shodných jako u varianty D1-A R43. Překračování imisních limitů lze navíc předpokládat i v Modřicích u varianty D10-A Modřická v důsledku lokalizace v blízkosti stávající silnice I/52. Další zvyšování imisní zátěže (tj. umísťování významných zdrojů látek znečišťujících ovzduší včetně kapacitních pozemních komunikací typu dálnice nebo rychlostní silnice) v území, kde jsou limity překročeny, je problematické. Upozorňujeme, že od r. 2015 bude v platnosti imisní limit roční koncentrace suspendovaných částic PM 2,5 ve výši 25 ug.m -3. Dle Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje by tento limit byl překročen v Brně a jeho blízkém okolí

(Mokrá Horákov) a v Hodoníně, převážně v blízkosti kapacitních komunikací (D1). Pokud některý z navrhovaných záměrů v návrhu ZÚR JMK je v rozporu s limitními hodnotami ochrany ovzduší, není z důvodu překročení limitu pro tento způsob využití území akceptovatelný. Pokud se však vybudováním záměru sníží imisní zátěž v hustě obydleném území (za současného nárůstu v jiných mimoměstských oblastech), je nutné navrhnout a striktně dodržovat opatření, která sníží negativní dopad právě na tato území, která budou vystavena novému zdroji znečištění ovzduší. Je nutné počítat při výstavbě se zelenými valy, dodržovat pravidelné čištění komunikací apod., aby se negativní dopad zvýšeného znečištění ovzduší, zejména prašnosti co nejvíce minimalizoval. Trvalé nedodržování limitů ochrany ovzduší v zástavbě (vedoucí k vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší) v okolí stávajících dálnic a rychlostních silnic v městě Brně a jeho blízkém okolí je podnětem pro územní a dopravní plánování zajistit takovou kombinaci územního umístění jednotlivých silničních a dálničních tahů, aby byly limity ochrany ovzduší všude dodrženy. Předložený návrh musí být v tomto směru v souladu s Programem zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, který odmítá navyšování imisní zátěže v místech s nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek. Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: 11. Respektovat schválené plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny s výjimkou umisťování staveb dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině. 12. Upozorňujeme na potenciálně problémové záměry, kterými jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. Realizací záměrů by mohlo dojít k významně negativnímu vlivu na ZCHÚ, EVL anebo PO. Proto je nutné v detailním měřítku dále řešit níže jmenované záměry v navazující územně plánovací dokumentaci (zpřesnit jejich vymezení a technické řešení) s cílem minimalizovat negativní vliv do ZCHÚ, EVL a PO, popř. navrhnout řešení s menším negativním vlivem nebo adekvátní kompenzační či zmírňující opatření. U záměrů navrhovaných ve variantním řešení preferovat variantu environmentálně šetrnější, tedy s menším negativním vlivem do ZCHÚ, EVL a PO. D1- silnice R43 (D1 Troubsko nebo Ostrovačice) - Kuřim 1. varianta: D1-A - Bystrcká, Troubsko Kuřim (průchod PP Pekárna, PP Skalky u Přehrady, PR Obůrky Třeštěnec, PPk Baba, okrajově přes PR Bosonožský hájek a EVL Bosonožský hájek, okrajově přes EVL Hobrtenky). 2. varianta: D1-B - Boskovická, Ostrovačice Kuřim (PPk Podkomorské lesy, PR Břenčák, EVL Nad Brněnskou přehradou, okrajově EVL

Na lesní horce a v blízkosti EVL Zlobice). 3. varianta: D1-C + alternativy D1-C/Z, D1-C/J Optimalizovaná MŽP, Ostrovačice - Kuřim s návrhem minimalizačního opatření (tunel v délce 1 200 m přes PR Břenčák). (EVL Nad Brněnskou přehradou, EVL Na lesní horce, PPk Podkomorské lesy, PP Obůrky-Třeštěnec, PR Břenčák. D2 sil. R43, úsek Kuřim- Černá hora 1. varianta: D2-A - Německá Čebín Všechovice Černá Hora (PP Malhostovická pecka, EVL Malhostovické kopečky, PP a EVL Zlobice, PP Krkatá bába a v blízkosti PP Drásovský Kopeček, PPk Lysicko). 2. varianta: D2-B - Malhostovická Čebín Újezd u Černé Hory Černá Hora (v těsné blízkosti PP a EVL Zlobice, kříží se s PP Čtvrtky za Bořím a v kontaktu s PPk Lysicko). D5 sil. R55, úsek hranice kraje Rohatec 1. varianta: D5-A - ŘSD Moravský Písek (hranice kraje) - Bzenec Přívoz Rohatec s návrhem ochranné galerie, zahloubením, příp. převrstvení překrytého úseku povrchem odpovídající biotopu lelka lesního a skřivana lesního. (PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, v kontaktu s PP Vojenské cvičiště, NPP a EVL Váté Písky, PPk Strážnické Pomoraví). Doporučujeme v trase koridoru procházející PO navrhnout další adekvátní zmírňující opatření, např. související s etapizací záměru načasování stavby atd. 2. varianta: D5-B +alt. D-5B/S - Alternativní trasa Veselí nad Moravou (hranice kraje)- Strážnice Sudoměřice Rohatec (při okraji CHKO Bílé Karpaty, PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, PPk Strážnické Pomoraví, při hranici EVL Hodonínská doubrava). D6 sil. R55, úsek Rohatec Hrušky (při jižním okraji EVL Hodonínská doubrava) Doporučujeme před realizací provést biologické hodnocení a navrhnout adekvátní zmírňující opatření pro migrující jedince obojživelníků, především kuňky ohnivé (silně ohrožený druh). D65 sil. R52 Pohořelice Mikulov hranice ČR/Rakousko 1.varianta D65-A - základní ŘSD Pohořelice Nová ves Pasohlávky východ Bavory Mikulov hranice ČR/Rakouska (po hranici PR Věstonická nádrž, přes III. zónu CHKO Pálava, PO Pálava a Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh). 2.varianta D65-B - alternativní západní Pohořelice Nová Ves Pasohlávky západ

Březí Mikulov hranice ČR/Rakousko (III. zóna CHKO Pálava, PO Pálava, EVL Dunajovické kopce). D66 sil. R55, úsek Hrušky hranice ČR/Rakouska 1.varianta: D66-A Obchvatová Hrušky Břeclav- Poštorná hranice ČR/Rakousko (EVL Soutok Podluží, PO Soutok Tvrdonicko). 2.varianta: D66-B Jihovýchodní Hrušky Břeclav nová (D2) - hranice ČR /Rakousko (EVL Soutok Podluží, PO Soutok Tvrdonicko). Doporučujeme z hlediska ochrany přírody a krajiny upřednostnit variantu D66-C, která neprochází žádným ZCHÚ, EVL a PO, je však nutné navrhnout zmírňující opatření k eliminaci potenciálních kumulativních vlivů, které úzce souvisí s provázaností záměru s dvoupruhovým obchvatem D70-A. D70 sil. I/55 Břeclav, Břeclav (D2) Břeclav 1.varianta: D70-A obchvatová Břeclav východ (D2) Břeclav Poštorná 2. varianta: D70 B1, B2 3 HBH Břeclav východ (D2) D70 B1a Břeclav, Poštorná D70 B2 3. varianta: D70 C1, D70-C2 4HBH Břeclav východ (D2) Břeclav jih D70 C1 a Břeclav, poštorná D7 C2 (všechny varianty jsou v kontaktu s EVL Soutok Podluží, PO Soutok Tvrdonicko). Doporučujeme z hlediska zájmů ochrany přírody upřednostnit variantu D70-A, která vytváří relativně přijatelnější územní podmínky pro minimalizaci vlivů na přírodu, krajinu a ekosystémy a svým rozsahem i menší vliv na EVL a PO. DR15 sil. II/426 Strážnice, obchvat (VI. zóna CHKO Bílé Karpaty, při okraji PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví a přes EVL Strážnicko, PPk Strážnické Pomoraví). Doporučujeme návrh územní rezervy vypustit ze ZÚR z důvodu významně negativního vlivu na integritu PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví a EVL Strážnicko. DR49 sil. I/54 Kyjov, přeložka nebo obchvat 2. varianta DR49-B Kyjov, přeložka Žarošice Bzenec (IV. zóna CHKO Bílé Karpaty, PO Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví a okrajově EVL Strážnicko, EVL Vracovská Doubrava, PR a EVL Písečný rybník, EVL Milotice letiště, EVL Na Adamcích, PPk Strážnické Pomoraví). Upozorňujeme, že územní rezerva DR49-B je vymezena tak, že neposkytuje alternativní řešení s menším negativním vlivem a ani adekvátní kompenzační opatření. Upřednostňujeme zapracovat do návrhu pouze var. DR49-A, která je z hlediska zájmů

ochrany přírody přijatelnější (neprochází žádným ZCHÚ, EVL ani PO). DR50 D-O-L (průplavní spojení), Veselí nad Moravou (hranice kraje) Hodonín (EVL Strážnická Morava, EVL Očov, NPP Váté Písky, EVL Váté písky, PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví a PPk Strážnické Pomoraví). DR51 D-O-L Hodonín hranice ČR/Rakousko/Slovensko 1. varianta DR51-A česko slovenská 2. varianta DR51-B česko - rakouská (obě varianty vedou přes EVL Soutok - Podluží a PO Soutok - Tvrdonicko, PP Skařiny, PPk Mikulčický luh). Upozorňujeme, že územní rezervy DR50, DR51 jsou vymezeny tak, že neposkytují alternativní řešení s menším negativním vlivem a ani adekvátní kompenzační opatření. LAR1 Březník (EVL Údolí Oslavy a Chvojnice). LAR2 Čučice (EVL Údolí Oslavy a Chvojnice). LAR3 Horní Kounice (EVL Řeka Rokytná). LAR6 Oslavany (EVL Lapikus). LAR12 Vysočany (EVL Suché skály, EVL Údolí Dyje). TE1 el. vedení 400 kv, Rohatec hranice kraje (- Otrokovice) a nesmyčkování vedení V424 (III. zóna CHKO Bílé Karpaty, PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, EVL Strážnicko). TE4 vedení 400 kv, Sokolnice hranice ČR/Rakousko (- Bisamberg), přestavba stávajícího vedení 220 kv na 400 kv (III. zóna CHKO Pálava, EVL Přední kout, Kamenný vrch u Kurdějova, Niva Dyje, Bezručova alej, v blízkosti EVL Rendezvous, NPR, EVL a PO Lednické rybníky, PO Pálava).

TE9 el. vedení, Rohatec Veselí nad Moravou (III. zóna CHKO Bílé Karpaty, PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, EVL Strážnicko). TE10 el. vedení 110 kv Rohatec Čejč, vazba na PS/VVN (400/110 kv) Rohatec (EVL Bílý kopec u Čejče, EVL Hovoranský hájek, EVL Hodonínská doubrava, EVL Horky u Milotic, PO Hovoransko - Čejkovicko, PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví). Upozorňujeme, že v případě realizace záměru je nutné navrhnout taková opatření a lokalizaci záměru mimo cenná stanoviště s unikatním výskytem chrobáka Bolbelasmus unicornis (EVL Bílý kopec u Čejče). TE11 el. vedení Rohatec Břeclav vazba na PS/VVN (400/110 kv) Rohatec (EVL Očov, v blízkosti EVL Soutok Podluží a PO Bzenecká doubrava Strážnické Pomoraví). Doporučujeme navrhnout variantní řešení koridoru, které by sledovalo stávající koridor nebo by vedlo mimo EVL a PO, především mimo lesní ekosystémy a na ně vázané předměty ochrany PO. TE24 TS 110/22 kv, rozstání + napojení novým vedením na sítě 110 kv (I. a II., III. zóna CHKO Moravský kras, EVL Moravský kras). DR37 vysokorychlostní trať- VRT Brno Břeclav hranice ČR/Rakouska (- Wien), včetně tunelových staveb (EVL Soutok - Podluží, EVL Vranovický a Plačkův les, EVL Trkmanské louky, v blízkosti EVL Tkmanec Rybníčky a EVL Břeclav kaple u nádrží, po okraji PO Soutok - Tvrdonicko). Upozorňujeme, že v případě realizace záměru je nutné navrhnout taková opatření a lokalizaci záměru mimo cenná stanoviště s výskytem pcháče žlutostenného (EVL Trkmanské louky, EVL Trkmanec Rybníčky). DR38 vysokorychlostní trať, Břeclav hranice ČR/Slovensko Bratislava (EVL Soutok Podluží, PO Soutok Tvrdonicko). TE29 VVTL plynovodu DN700 PN63 - zdvojení, Břeclav Hrušky Kyjov hranice kraje (EVL Chřiby, PO Hovoransko Čejkovicko, v blízkosti EVL Hovoranské louky, EVL Čejkovické špidláky).

TE33 VVTL plynovod DN 700 Dolní Dunajovice Břeclav (CHKO Pálava, PO Hovoransko Čejkovicko, EVL Úvalský rybník a přes PO Pálava a Soutok Tvrdonicko a EVL Skalky u Sedlce a Soutok Podluží). TE40 VVTL plynovod DN 800 PN 80, Brumovice Uherčice (TE40-A) (EVL Ochůzky Nedávnov, Brumovice Trkmanec (TE40-B) při okraji PO Hovoransko- Čejkovicko a v blízkosti EVL Vrbický hájek). TE34 zdvojení ropovodu Družba, Slovensko - státní hranice Hodonín Rohatec Klobouky Rajhrad (EVL Ochůzky Nedánov, EVL Bílý kopec u Čejče, EVL Hodonínské doubrava, EVL Očov, PO Hovoransko Čejkovicko) Upozorňujeme, že v případě realizace záměru je nutné navrhnout taková opatření a lokalizaci záměru mimo cenné stanoviště panonských teplomilných doubrav (EVL Hodonínská doubrava). TE21 transformační stanice 1. varianta TS A 110/22 kv + vedení, Znojmo město + napojení novým vedením na síť 110 kv (trafostanice + vedení - stožár) 2. varianta TS B 110/22 kv Znojmo město + napojení nového vedení na síť 110 kv (EVL Meandry Dyje a v těsné blízkosti EVL Načeratický kopec). Doporučujeme z hlediska zájmů ochrany přírody upřednostnit variantu TE21A z důvodů jejího vedení a technického řešení (v krátkém úseku vede přes EVL). TE41 TS 110/22 kv Břeclav Poštorná + napojení nového vedením na síť 110 kv (EVL Soutok Podluží a PO Soutok Tvrdonicko). 13. Zpřesnit a vymezit koridor záměru s ohledem na jeho přepravní funkci, minimalizaci negativních vlivů na obytnou a rekreační funkci, přírodní hodnoty, krajinný ráz a střety s limity využití území, především minimalizovat zásah koridoru: D1-A do PP Pekárna a PPk Baba, D1-B,C do PR Břenčák a PPk Podkomorský lesy. D2 A do PP Krkatá bába (přirozená společenstva zakrslých borodoubrav) a PPk Lysicko (krajinný ráz), D2-B do PP Čtvrtky za Bořím (vstavač vojenský). TE4 do CHKO Pálava (krajinný ráz). TE24

do CHKO Moravský kras. 14. U záměru D66 sil. I/55 zajistit územní koordinaci a návaznost koridoru R55 a podmíněně D66 v příslušných variantách v souladu s navrhovanými variantami koridoru D70 Břeclavi (D70A, D70-B1, B2, D70 C1, C2) s ohledem na minimalizaci kumulativních vlivů ve vztahu k EVL a PO v širším prostoru Břeclavi. 15. U záměrů TE29, TE33 VVTL plynovod a TE34 ropovod, PO1 a PO2 protipovodňové opatření zpřesnit a vymezit koridor (plochu) v součinnosti s orgány ochrany přírody. 16. U záměru TV25 požadujeme upravit úkol pro územní plánování: Zpřesnit a vymezit koridor hlavního vodovodního řádu TV25 v součinnosti se správci sítí a orgány ochrany přírody a s ohledem na minimalizaci střetů s limity využití území, především u TV25 s PO Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví, nikoliv však s PO Hovoransko Čejkovicko (záměr do PO nezasahuje), jak je uváděno v textu. 17. U záměru D70 sil. I/55 doplnit do kritérii a podmínky pro rozhodování o změnách v území požadavek: minimalizace nežádoucí fragmentace krajiny. Z hlediska zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů: 18. Na velice zásadní nedostatky v oblasti věcných a právních návrhů k problematice využívání a kompletní evidence ložisek nerostných surovin, v oblasti upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje a koncepce ochrany a využití nerostných surovin, upozorňovala ČGS ve svém stanovisku k návrhu ZÚR JMK ze dne 2. 9. 2009. 19. Ve vazbě na bod 17. ČGS nadále trvá na kompletním zapracování, doplnění a opravách jak textové a grafické části ZÚR JMK (zejména část I. Návrhu ZÚR JMK, část II. Odůvodnění ZÚR JMK a v neposlední řadě část III. Vyhodnocení ZÚR JMK na životní prostředí podle přílohy k zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění - Oddíl A, B, C, D, E, F). 20. Připomínáme, že ložiska nerostných surovin jsou rovněž zákonnými limity v území, a proto při zpracování územně plánovacích dokumentací je nutno vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách v souladu s ustanovením 13 a 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, a v souladu s ustanovením 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích,ve znění pozdějších zákonů ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů, což v našem případě představují také veškerá ekonomicky významná ložiska nevyhrazeného nerostu a prognózní zdroje a rovněž zdroje podzemních vod, které mohou být předmětem budoucího využití. Prognózní zdroje jsou definovány na základě prováděcí vyhlášky č. MŽP č. 369/2004 Sb. (Vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek), která v příloze č. 2 definuje prognózní zdroje zařazené do nových subregistrů P, R, Q a Z. Další připomínky k 2. návrhu ZÚR JMK a odůvodnění 2. návrhu ZÚR JMK

21. Rychlostní silnice R43 v úseku D1 Kuřim Doporučená varianta D1-A Bystrcká se zejména kvůli jejímu napojení na dálnici D1 v oblasti Troubska a zavedení tranzitní dopravy do obytné části města jeví jako problematická. Existence dálniční křižovatky D1/R43 u Troubska v těsném kontaktu na hustou zástavbu může představovat další negativní vliv na obytnou zástavbu (tím více, že je plánováno rozšíření D1). Tyto vlivy mohou být technicky těžko řešitelné, proto je třeba prokázat existenci takových opatření, které tyto vlivy dostatečně eliminují (str. 210). V závěru však SEA konstatuje, že rozdíly v hodnocení jednotlivých variant jsou malé, proto doporučuje při konečném výběru varianty zohlednit vedle environmentálních kritérií také dopravně-inženýrská a technickoekonomická kritéria. K tomu podotýkáme: Zatížení Brna je dáno poměrem cílové/zdrojové a místní dopravy pro Brno na jedné straně a tranzitní dopravy na straně druhé. Není nutné se odvolávat na problematické dopravní modelování, ale je v první řadě nutné vzít v úvahu skutečné naměřené údaje. Návrh ZÚR zcela zanedbal studii Město Brno kordon průzkumů IAD na vjezdech do města, kterou u firmy DOPING objednalo v roce 2005 Ředitelství silnic a dálnic. Podíl cílové/zdrojové dopravy pro Brno z celkové dopravy (bez ohledu na typ vozidel) je dle studie DOPING 81 procent. Navíc studie DOPING doložila i detailní a unikátní PENTLOGRAMY dokládající, kam v rámci Brna tato cílová/zdrojová doprava míří. Tyto reálně naměřené údaje dokládají, že dvě třetiny této dopravy míří do několika málo průmyslových obchodních částí Brna, které jsou všechny v přímé linii od severu po dnešní I/43 (např. Brno-centrum, Královo Pole) nebo východně od středu Brna (např. Židenice, Zábrdovice), tj. opět části města nejpříměji dostupné po dnešní I/43 a dále po VMO. Pentlogramy naopak dokládají, že žádná městská část v západní části Brna (Bosonohy, Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Bystrc, Kníničky, Pisárky, Jundrov, Žabovřesky, Komín) nebyla cílem ani 4 procent dopravy od severu k Brnu. Tato studie firmy DOPING mimo jiné doložila na reálných datech, že tranzitní doprava vzhledem k Brnu se dramaticky liší podle typů vozidel. Pro osobní vozidla naprosto jednoznačně převažuje doprava cílová/zdrojová, která v této kategorii dopravy tvoří 88 procent. Je to logické, neboť jak studie také ukazuje, jedná se o dojezd ze vzdálenosti do 45 km, a tedy nepochybně v pracovních dnech dojížďku do zaměstnání do Brna. Těchto 88 procent osobní dopravy nelze principiálně odklonit z Brna žádným řešením pro R43 či jinou komunikaci, protože jsou to vozidla, která mají v Brně zdroj či cíl. Odklonit lze jen část z 12 procent tranzitní osobní dopravy. Pro dopravu nákladní klesá podíl cílové/zdrojové dopravy pro Brno a roste podíl dopravy tranzitní, a to na 40 procent dopravního proudu pro tato vozidla. Pro těžkou nákladní dopravu (kamiony) podíl tranzitní dopravy roste na 70 procent. Tranzitní dopravu lze na rozdíl od dopravy cílové a zdrojové odklánět, a to standardními řešeními jako jsou obchvaty obcí a okruhy velkých měst. Nákladní doprava je také nejvíce nebezpečnou pro veřejné zdraví. 22. Jihozápadní tangenta Varianty D10-A (Modřická) a D 10-B (Želešická), mohou znamenat další zvyšování zátěže a další fragmentaci obytných zón Troubska a Ostopovic, které jsou již nyní výrazně omezeny bariérami komunikací. K nulové variantě D10-C uvádíme, že posuzuje současný stav bez jakýchkoli opatření a která pak v hodnocení vyšla jako nejhorší. Pokud by však byla zvažována nulová varianta optimalizovaná, tj. po realizaci technických opatření (která by samozřejmě musela být bezpodmínečně

realizována i u aktivních variant), hodnocení by mohlo dopadnout jinak. Nehledě na to, že jedním z kritérií celého hodnocení by mělo být i hledisko ekonomické. Je pravděpodobné, že nulová varianta optimalizovaná by byla méně nákladná než obě aktivní varianty. II) Vyhodnocení vlivů 2. návrhu ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území část A. Vyhodnocení vlivů 2. návrhu ZÚR JMK na životní prostředí 23. Textová i grafická část obsahuje v části hodnocení složky příroda a krajina biosférickou rezervaci Dolní Moravu, která je nesprávně vnímána jako územní limit z hlediska ochrany přírody. Jedná se o území reprezentující ukázku přírodní krajiny, vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra, nikoliv ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v planěné znění. Požadujeme tuto skutečnost zohlednit v textové i grafické části (vyjmout biosférickou rezervaci Unesco z vrstvy limitů ochrany přírody a ponechat ji jako samostatný územní limit). 24. V závěrech vyhodnocení chybí jasné výroky, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivým záměrem souhlasit či souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit, především u záměrů s významně negativním zásahem na ŽP např. záměr D5. 25. V textu hodnocení jsou uváděny nesprávně názvy ZCHÚ (např. PR Brenčák místo PR Břenčák, EVL Malhostovické pecky místo EVL Malhostovické kopečky, EVL Hobrtěnky místo EVL Hobrtenky, EVL Trkmance- rybníčky místo EVL Trkmance Rybníčky) a neaktuální údaj již zrušené EVL Zkamenělá svatba (dne 3.11.2009). 26. K hodnocení SEA a zejména HIA lze konstatovat, že se opět drží v příliš obecné rovině. Dle našeho názoru HIA neprokázalo, že návrh ZÚR JMK jako celek vytváří podmínky pro ochranu zdraví obyvatelstva a že nebude mít poškozující vliv na zdraví obyvatel. Naopak, v netechnickém shrnutí na str. 274 uvádí, že realizací ZÚR JMK nebude veřejné zdraví obyvatel výrazně dotčeno. Jinými slovy, do určité míry dotčeno bude. Jaká jsou rizika, rozvádí na následující straně mj. právě v oblasti dopravní infrastruktury. Hovoří o nutnosti eliminace těchto rizik, o podmínkách realizace protihlukových opatření. Je zřejmé, že tato opatření jsou nutná u navržených aktivních variant. Zde znovu připomínáme, že postrádáme zhodnocení nulových variant optimalizovaných, tj. např. u JZT srovnání aktivních variant s možností ponechání koridoru v původní trase (ul. Vídeňská), ovšem při realizaci protihlukových opatření a zkapacitnění komunikace. část B. Vyhodnocení vlivů 2. návrhu ZÚR JMK na lokality soustavy Natura 2000: 27. Koridor D66 (silnice R55 v úseku Břeclav hranice ČR/Rakousko) z hlediska ovlivnění území soustavy Natura 2000 byl tento koridor ve všech třech variantách vyhodnocen jako významně negativní (viz část II.2 Odůvodnění na str. 59-60). Proto může být dále prosazována jen ta nejméně nepříznivá varianta ze tří hodnocených, a to teprve po prokázání převahy veřejného zájmu a stanovení kompenzačních

opatření podle příslušných ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (vč. jejich dohodnutí s MŽP v souladu se stavebním zákonem). 28. Koridor D70 (silnice I/55 Břeclav, obchvat) pořizovatel v odůvodnění dospěl k závěru, že přes své významně negativní vlivy na území soustavy Natura 2000 jsou splněny podmínky 45i odst. 9-11 zákona o ochraně přírody a krajiny - neexistuje jiné příznivější řešení, záměr je v zájmu ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti a pravomocné územní rozhodnutí vydané k původně zamýšlenému čtyřpruhovému obchvatu prokázalo možnosti kompenzačních opatření - a varianta obchvatu D70-A (var. Obchvatová ) může být schválena. Podotýkáme, že uvedený výklad požadavků zákona není zcela přesný a že MŽP jako kompetentní orgán státní správy ve věci dohadování kompenzačních opatření bude v případě ponechání tohoto záměru (nebo dalších takto vyhodnocených záměrů) v koncepci trvat na přesném dodržení zákonem předepsaného postupu. 29. Ve výsledku je naturovým vyhodnocením konstatován významně negativní vliv na území soustavy Natura 2000 u 7 ploch/koridorů z návrhu ZÚR JMK, v případě mnoha dalších se negativní vliv předpokládá, ale v obecnosti ZÚR JMK jej nelze kvantifikovat a vyhodnocení pak odkazuje na podrobné zhodnocení vlivů v úrovni projektové EIA. Převzetí výsledku naturového vyhodnocení do ZÚR JMK požadujeme v mírně opraveném znění, a to že podrobnější vyhodnocení musí proběhnout nejprve v úrovni ÚP a teprve následně příp. v rámci projektové EIA. 30. S ohledem na dosavadní závěr naturového vyhodnocení (ZÚR JMK má významně negativní vliv na území soustavy Natura 2000) upozorňujeme na nutnost splnění podmínek vyplývajících z ustanovení 37 odst. 5 stavebního zákona a 45i odst. 9-11 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to ještě před schválením ZÚR JMK. V těch případech, kde naturové vyhodnocení upozorňuje na významně negativní vlivy vyplývající z kumulace ploch/koridorů, je podle našeho názoru nezbytné také následné kroky (podmínky schválení) řešit v kontextu těchto společně působících aktivit. Toto stanovisko nelze považovat za stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb. Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví k 2. návrhu ZÚR JMK bude vydáno po odstranění výše uvedených nedostatků ve vyhodnocení a po předložení upravené verze 2. návrhu ZÚR JMK na základě vypořádaných připomínek z veřejného projednání. Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí v z. Mgr. Daniel Brix, v.r. zástupce ředitelky odboru posuzování vlivů na životní prostředí

Na vědomí: odbor politiky životního prostředí odbor péče o krajinu odbor zvláště chráněných částí přírody odbor mezinárodní ochrany biodiverzity odbor péče o národní parky odbor ochrany horninového a půdního prostředí odbor odpadů odbor ochrany vod odbor environmentálních rizik odbor ochrany ovzduší odbor ekonomických nástrojů odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, 602 00 Brno