Holometabola
Holometabola HOLOMETABOLIE = proměna dokonalá: vajíčko, larva (velmi nepodobná imagu), kukla (klidové stadium), imago..
klíčovou evoluční novinkou kukla orgánové soustavy a smyslové orgány dospělce zakládány ve stádiu kukly de novo umožňuje larvě obsadit jinou ekol. niku než dospělec hlavní důvod úspěchu holometabol
Nedospělá stadia: - larva nemá vnější základy křídel a pohlavních orgánů, -kukla je neaktivní a nepřijímá potravu; - chybí pravé ocelli, místo nich stemmata (primitivní izolovaná ommatidia); jejich počet se během larválního vývoje nezvyšuje; oči imag vznikají de novo (stemmata jsou při tvorbě kukly dezintegrována) stemma (housenka motýla) ocellus (saranče)
Fylogenetické vztahy Obrovská diverzita, málo řádů, ale mnoho druhů! Hexapoda
Holometabola systém: Hymenopteroidea: Hymenoptera (blanokřídlí) (basální skupina) Neuropteroidea: Neuroptera (síťokřídlí), Megaloptera (střechatky), Raphidioptera (dlouhošíjky) + Coleoptera (brouci) a Strepsiptera (řasníci) Mecopteroidea: Mecoptera (srpice), Siphonaptera (blechy), Diptera (dvoukřídlí) + Trichoptera (chrostíci) a Lepidoptera (motýli)
Střechatky (Megaloptera) - hlava prognátní - ústní ústrojí kousací -předohruď obdélníková až čtvercovitá - tykadla dlouhá, mnohočlánková -křídla v klidu střechovitě složená, jen s malou plamkou - larva vodní s tracheálními přívěsky
Dlouhošíjky (Raphidioptera) - hlava prognátní - ústní ústrojí kousací - mnohočlánková tykadla -předohruď nápadně prodloužená -křídla blanitá a nezakalená - plamka nápadná - larva suchozemská
Síťokřídlí (Neuroptera) - hlava hypognátní - tykadla mnohočlenná (často s paličkou) - ústní ústrojí kousací -křídla většinou stejnocenná - nápadné množství podélných a příčných žilek - larva terrestrická, vzácně vodní zlatoočka mravkolev ploskoroh zlatoočka zlatoočka-vajíčka stuholetka
Brouci (Coleoptera) - hlava prognátní nebo hypognátní - ústní ústrojí kousací - pronotum (štít) dobře vyvinutý volný -přední křídla = KROVKY - zadní křídla membranózní složená pod krovkami -larva s vyvinutou hlavou, jinak velmi variabilní -350 tisíc recentních druhů; přes 7 tisíc ve střední Evropě, nejpočetnější řád hmyzu - 4 podřády (liší se typem křídelní žilnatiny (oblongum), notopleurálním švem, postavením zadních kyčlí:
Coleoptera (brouci): Podřády 1. Adephaga (masožraví) kyčle zadního páru nohou srostlé (nepohyblivé), dělí první zadečkový článek (u nás 6 čeledí) na předohrudi přítomen notopleurální šev, křídla s oblongem 2. Polyphaga (všežraví) kyčle zadního páru nohou volné, nedělí první zadečkový článek, notopleurální šev není vidět, křídla bez oblonga (u nás 110 čeledí!!) Adephaga Polyphaga
Dytiscidae (potápníci) -vodní dravci, velmi dravé larvy Coleoptera (brouci) Adephaga (masožraví) Carabidae (střevlíci) -mnoho ekologických typů (i semenožraví!) Cicindelidae (svižníci) - tiger beetles, dravci
Podřád všežraví - Polyphaga Staphilinidae (drabčíci) -většinou (po)zemní dravci Silphidae: Nicrophorinae (hrobaříci) -larvy se vyvíjí v mrtvolkách -ve stejné čeledi mrchožrouti
Brouci II. Mrchožroutovití (Silphidae) Zlatohlávek (Cetonia sp.) (Scarabaeidae) Lucanidae (roháči) -larvy ve dřevě listnáčů Majkovití (Meloidae) Slunéčkovití (Coccinellidae) Páteříčkovití (Cantharidae)
Brouci III. Tesaříkovití (Cerambicidae) Nosatcovití (Curculionidae) Mandelinkovití (Chrysomelidae) Kovaříkovití (Elateridae)
Blanokřídlí (Hymenoptera) Širopasí (Symphyta) Štíhlopasí (Apocrita) Včela (Apis) Vespula - 2 páry blanitých křídel s charakteristicky redukovanou žilnatinou -druhý pár zřetelně menší, spojení pomocí háčků na zadním křídle - Úú kousací, modifikace na lízací Mravenec (Formica sp.)
Hymenoptera (blanokřídlí) dva podřády: Symphyta (širopasí): zadeček není zřetelně oddělen od hrudi, larva housenice (polypodní) Apocrita (štíhlopasí): většina zadečku oddělena od zbytku těla stopkou, větš. struskovitá larva
Hymenoptera (blanokřídlí) Symphyta Tethredinidae (pilatky) -malé rozměry, fytofágní larvy Siricidae (pilořitky) -pilovité kladélko, larvy ve dřevě jehličnanů
Hymenoptera (blanokřídlí) Apocrita Cynipidae (žlabatky) -vytváří hálky útvary tvořené hostitelskými rostlinami, v nich larvy Vespidae (vosy) -patří sem nejen vosy (r. Vespula), ale i sršně (r. Vespa) Formicidae (mravenci) -všichni eusociální
Hymenoptera (blanokřídlí) Apocrita Parasitica ( parasitické vosičky ) - jejich larvy parazitoidní vyžerou hostitele zevnitř - na obrázku čel. Chalcididae Apidae (včely) - patří sem i čmeláci - celkově mnoho druhů včel (čalounice, pískorypky...), od solitérních po eusociální
- hlava ortognátní - protažena v nápadný nosec - na konci kousací ústní ústrojí - dva páry křídel - komplikovaná žilnatina křídel -klíšťkovité gonopody samců - larva eucephalní polypodní Srpice (Mecoptera) sněžnice
Blechy (Siphonaptera) - laterálně zploštělí - sekundárně bezkřídlí - prezence ktenidií (hřebínků) - uniformní vzezření (barva žlutavá až hnědočerná) (velikost do 10 mm) - imaga parazitují na ptácích a savcích - jejich ústní ústrojí dospělců je bodavě savé, larev kousací - hematosugní (sají krev) - larvy apodní eucephalní, saprofágní Dospělá blecha písečná (Tunga penetrans) žije zavrtaná v kůži člověka. Některé druhy parazitovaly i na pterosaurech. Tyto dlouhonohé druhy jsou samozřejmě již vyhynulé.
Dvoukřídlí (Diptera) - hlava dospělců dobře pohyblivá -křídla s řídkou, ale dobře vyvinutou žilnatinou - úú kousací, lízací (moucha) nebo bodavě savé (komár, ovád)
Dvoukřídlí (Diptera) - jen jeden pár létavých křídel - zadní pár přeměněn na kyvadélka - larvy beznohé Krátkorozí (Brachycera) tykadla obvykle velmi krátká; larvy hemicephalní nebo acephalní. Dlouhorozí (Nematocera) mají dlouhá mnohočlánková tykadla; larvy eucephalní; nepřirozená skupina (parafyletická). Pestřenkovití (Syrphidae) Ovádovití (Tabanidae) Tiplicovití (Tipulidae) Mouchovití (Muscidae)
Chrostíci (Trichoptera) - kousací ústní ústrojí (často zakrnělé) -křídla s mnoha setami, tzn. nejsou průhledná - larvy vodní, eucephalní oligopodní
- sací ústní ústrojí, kusadla redukovaná -křídla s šupinkami a sétami - larvy eucephalní polypodní, většinou suchozemské Motýli (Lepidoptera) odrásek rodu Maculinea
Lepidoptera (motýli) Nymphalidae (babočky) Papilionidae (otakárci) Lycaenidae (modrásci)
Lepidoptera (motýli) Pieridae (bělásci) - patří sem i žluťásci Noctuidae (můry) - druhově nejpočetnější čeleď motýlů (ale zdaleka ne všechny můry jsou pravé můry!)
Řasníci (Strepsiptera) Parazité rybenek, křísů, ploštic, kobylek, sarančí, kudlanek, švábů, dvoukřídlých, mravenců, vos a včel. Samice je trvale přisedlá na hostiteli (u většiny druhů) redukce nohou, očí, tykadel i ústního ústrojí. Je to jen vak na vajíčka. Pravděpodobně sesterská skupina brouků! Samci jsou v dospělosti volně pohybliví. Žijí jen 1-4 hodiny. Chybí přední pár křídel je přeměněn na kyvadélka. Jsou to výborní letci.