Pět let elektronického mýta v České republice a budoucnost výběru poplatků za využití infrastruktury
Prvních pět českých mýtných let v kostce #1: Mýto a financování infrastruktury #2: Mýto jako platební systém #3: Zajímavá čísla: ekonomika, statistika #4: Blízká budoucnost mýtných systémů v Evropě 2
Se snižujícím se objemem rozpočtu roste v rozpočtovém výhledu SFDI do roku 2015 význam dálničních kuponů a mýtných příjmů. 46,21 55,64 87,81 76,48 75,63 59,89 58,27 62,01 56,11 43,87 12% 15% 49% 11% 13% 4% 9% 38% 9% 39% 6% 9% 4% 10% 20% 6% 10% 4% 8% 10% 21% 8% 12% 5% 14% 1% 19% 9% 8% 9% 13% 12% 13% 5% 5% 6% 18% 15% 18% 19% 26% 20% 12% 1 8% 23% 1 25% 23% 6% 34% 10% 33% 8% 32% 23% 6% 34% 2 26% 15% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rozpočet 2013 návrh rozpočtu 2014 výhled 2015 výhled Silniční daň Spotřební daň Dálniční kupóny Mýtné PrivaDzační příjmy Dotace ze státního rozpočtu Zdroje EU Úvěry EIB Zdroj: Výroční zprávy SFDI 2006 2011, schválený rozpočet 2012, návrh rozpočtu a střednědobého výhledu 2013 2015. Pozn. neobsahuje příjmy SŽDC z poplatků za dopravní cestu.
Společně s dálničními kupony je mýto přímým výnosem infrastruktury; vzhledem k výkonovému charakteru poplatku je těsně korelováno s ekonomickým vývojem České republiky a regionu Výběr mýta a dálničních kuponů za od roku 2001 (mld. Kč) Mýto Dálniční kupóny 1,73 1,90 2,06 2,68 3,05 3,29 +143% 7,99 5,56 2,43 8,91 6,14 2,76 8,44 5,54 2,90 11,30 9,68 8,13 6,57 3,11 3,17 +41% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 10% Korelace ujetých kilometrů na zpoplatněné síe a kvartálních změn HDP ČR Mýto 5% 0% 22,0% 23,1% 18,8% 4,8% - 14,0% - 12, - 6,8% - 0,5% 23,6% 31,3% 27,1% 37,0% 17,0% 7,8% HDP ČR 7,0% 0,6% - 5% 1Q/08 2Q/08 3Q/08 4Q/08 1Q/09 2Q/09 3Q/09 4Q/09 1Q/10 2Q/10 3Q/10 4Q/10 1Q/11 2Q/11 3Q/11 4Q/11 Zdroj: ESVZ ČR, Výroční zprávy SFDI, Český statistický úřad. Kvartální změny reálného sezonně neočištěného HDP (ESA95).
Efektivnější post-pay platbu využívá pouze 25% uživatelů, kteří ale generují 53% výnosů Platba předem ( pre- pay ) Hotovost Platební karta Tankovací karta Platba následná ( post- pay ) Tankovací karta Platební karta (jen na web portálu) Inkaso, převod + bankovní záruka Úhrada nedoplatků na web portálu Platební karta Pokuty ve vozidlech GŘC Hotovost Platební karta Poměr bezhotovostních a hotovostních plateb se pohybuje stabilně kolem 80:20 Hotovost je oblíbena u dopravců z východu Platební karty používají malí soukromí dopravci (často majitel, jezdí sám) Tankovací karta je doménou velkých mezinárodních dopravců Zajímavé a jedinečné prvky mýtné platební infrastruktury Jeden z největších platebních systémů v zemi Těsná integrace bankovních a nebankovních platebních systémů MulDfunkční platební terminály na distribučních místech a vozidlech kontroly
Fleet karta je nejefektivnější způsob, jak platit mýtné. Rozšíření mýta po Evropě vedlo k rozvoji nových služeb pro dopravce i operátory systémů. Registrace vozidla do systému Zúčtování mýtného Garance plateb uživatele Řešení běžných problémů s uživatelem Dopravce komunikuje se svým lokálním partnerem, administradvně náročnou registraci vyřeší v domovské zemi Nákladově efekdvní platba, post- pay bez zastavování na distribučních místech Odstranění manuálních vstupů a chyb, plně automadcké zpracování na straně operátora Převzem kreditního rizika dopravce vydavatelem karty Operátor nese pouze kreditní riziko několika vydavatelů karet, ne riziko stovek Dsíc dopravců Dopravce řeší běžné zúčtovací problémy se svým lokálním partnerem Odlehčení uživatelské podpory operátora
Rekord v absolutním výběru drží D1, 72% mýtného výběru se soustředí na dálnicích, pouze 4% se vyberou na silnicích první třídy Zdroj: ESVZ ČR 7
Nejvyšší průměrný výnos jednoho kilometru má Pražský okruh; silnice první třídy vynáší na kilometr pouze 21% výnosu dálnic Průměrný výnos na km zpoplatněné komunikace v roce 2011 (miliony Kč) R1 12,44 I/30 2,74 D5 D1 D2 D8 R46 D11 R35 R48 R10 R52 R56 R7 6,00 5,68 5,22 4,46 3,87 3,84 3,14 3,02 8,72 8,49 7,97 7,54 R55 2,36 I/11 2,32 I/48 2,24 D3 2,14 R6 2,10 R4 2,05 I/33 1,82 R63 1,70 I/35 1,47 I/52 1,47 I/38 1,22 I/47 0,94 I/55 0,88 I/46 0,86 I/58 0,50 Zdroj: ESVZ ČR 8
Krajské srovnání: velké rozdíly způsobené zejména poměrem mezi dálnicemi a silnicemi první třídy Podíl na délce zpoplatněné sítě Podíl na výnosech 3,1 Praha 6,22% 13,70% Jihomoravský 16,14% 1,05% Jihočeský 0,3 0,30% Pardubický 0,09% 3,64% Královéhradecký 1,43% 7,16% Vysočina 13,61% 2,16% Karlovarský 0,7 2,60% Liberecký 0,94% 12,30% Olomoucký 8,92% 7,83% Plzeňský 10,6 26,29% Středočeský 30,0 10,89% Moravskoslezský 4,92% 6,05% Ústecký 5,11% 2,86% Zlínský 0,71% Podíl českých dopravců na zaplaceném mýtu v krajích 71,4% 44,9% 79,4% 82,4% 60,9% 53,2% 82,4% 90,0% 66,6% 55,8% 63, 55, 52,2% 83,3% A B C E H J K L M P S T U Z Zdroj: ESVZ ČR 9
České sazby se v roce 2012 konečně přiblížily ostatním středoevropským zemím, Rakousko je stále výrazně dražší Sazby v roce 2010 Sazby v roce 2012 ČR* 3,54 Kč ČR* 4,64 Kč ČR běžný týden 3,31 Kč ČR běžný týden 4,38 Kč ČR páteční sazby 4,88 Kč ČR páteční sazby 6,11 Kč Rakousko 5,81 Kč Rakousko 5,94 Kč Slovensko 4,91 Kč Slovensko 4,91 Kč Německo 4,76 Kč Německo 4,76 Kč +64% Polsko 2,42 Kč +28% Zdroj: MYTOCZ, Asfinag, TollCollect, SkyToll, ViaToll, sazby jako aritmetický průměr, česká sazba počítána s předpokladem 15% doprav ního výkonu během zvýšení sazeb v pátečním odpoledni 10
Intenzity na Pražském okruhu jsou ukázkou dostupných dopravněstatistických dat ze systému Rozložení počtu cest na západ (vlevo) a na východ (vpravo) po Pražském okruhu v týdnu od 11.10.2011 5 921 pondělí 8 415 7 178 7 436 6 607 úterý středa čtvrtek 6 580 7 333 7 194 7 329 pátek 5 489 3 174 sobota 1 923 938 neděle 1 781 Distribuce intenzity na Pražském okruhu během dne (Esíce vozidel, týden od 11. 10. 2011 6 5 4 3 2 1,5 1,4 1,5 1,8 2,3 3,1 4,0 4,5 4,6 5,1 5,2 4,9 4,9 4,6 4,4 4,1 3,7 3,2 2,9 2,4 Sobota - Neděle Pondělí - Pátek 2,1 1,9 1,7 1,6 1 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Zdroj: ESVZ ČR 11
Složení vozového parku se rychle mění, nicméně české zvýhodnění Euro 5 vozidel je v současné tarifní struktuře časovanou bombou Registrace dle emisních tříd ke konci příslušného roku Podíly emisních tříd na nových registracích během roku 267 371 436 527 595 100% 11% 18% 10% 22% 24% 11% 12% 30% 12% 12% 8% 25% 26% 25% 14% 13% 12% 41% 54% 4 45% 41% 38% 51% 3 40% 35% 10% 28% 20% 3% 5% 1 16% 16% 15% 3% 2% 2% 2% 5% 4% 4% 4% 20% 3% 5% 15% 3% 6% 14% 2% 4% 21% 2% 5% 1 1% 3% 2007 2008 2009 2010 2011 2007 2008 2009 2010 2011 Euro 5 Euro 4 Euro 3 Euro 2 Euro 1 Euro 0 Zdroj: ESVZ ČR 12
Budoucnost? Změna struktury sazeb i evropská interoperabilita, která umožní projet Evropu s jednou palubní jednotkou Změna struktury sazeb Dnešní problém: regulatorní funkce (preference ekologických vozidel, internalizace externalit) a finanční funkce (výbvěr mýta pro financování infrastruktury se realizují jednou sazbou Nová Směrnice 2011/76/EC zavádí možnost nových ekologických poplatků: Přirážka za znečištění až 16 Centů / km Přirážka za hluk až 2 Centy / km Česká republika bude muset sazby změnit Sazba Euro 2 je již dnes (bez eko přirážek) dvojnásobná oprod sazbě Euro 5 Páteční odpolední regulace je delší, než maximální povolená doba regulace dopravní špičky Interoperabilita Vize: s jednou palubní jednotkou a s jednou smlouvou projet všechny státy Evropské unie Jak? Stanovení povolených technologií (DSRC, GSM/GNSS), definice pravidel Evropské služby elektronického mýtného (EETS) Pro dopravce: jedna jednotka, spojená s platebním nástrojem (např. karta), funkční bez jakýcholi dalších smluv ve všech zemích Zammco EETS stále není realitou, mezi zeměmi se rozvíjí omezené modely bilaterální interoperability (DE AT, FR SP) 13
EETS přibližuje mýtný zúčtovací model ke čtyřstrannému schématu, které známe z platebních karet 14
Ondřej Zaoral +420 777 757 814 @inxcz Inoxive s.r.o. Mezibranská 1579/4 110 00 Praha 1 www.inoxive.com info@inoxive.com ondrej.zaoral@inoxive.com