Produkce organické hmoty



Podobné dokumenty
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Potravní a produkční ekologie

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

CZ.1.07/2.2.00/

OTEVŘENÝ OCEÁN VOLNÁ VODA

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník

PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

CZ.1.07/1.5.00/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Pozor na chybné definice!

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Modul 02 Přírodovědné předměty

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Dekompozice, cykly látek, toky energií

05 Biogeochemické cykly

Limnologie = studium sladkovodních ekosystémů

Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky


KONCENTRACE KYSLÍKU VE VODĚ

Energetika ekosystémů

Potravní řetězec a potravní nároky

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Voda jako ekologický faktor

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Studenti se naučí jednoduchou metodou změřit primární produkci vodní nádrže

ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

J i h l a v a Základy ekologie

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Viry. Bakterie. Buňka

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Vodní organismy a jejich formy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb

Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému

NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Martina Bábíčková, Ph.D

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Zoologie, živočichové a prostředí

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Globální změna a oceány

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Rozdělení sladkých vod. Rybářská klasifikace (Antonín Frič) Oživení rybích pásem Biologická charakteristika vodního prostředí

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY

NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

3.9 SPOLEČENSTVO VZTAHY MEZI ORGANISMY KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD verze první

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly

Vyhláška č. 154/2016 Sb.

Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Transkript:

Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje nikdy 30 o C Vodní organismy žijí v prostředí s podobnou hustotou jako mají sami Charakteristika prostředí a života ve vodě Metabolismus je založen více na produkci bílkovin než karbohydrátů Poikilotermie-redukuje náklady na udržování metabolismu, umožňuje efektivnější zhodnocení přijaté potravy Většina vodních organismů má velký reprodukční potenciál Způsob rozmnožování je obvykle rozdílný od tradičních hospodářských zvířat Charakteristika prostředí a života ve vodě Častý způsob příjímání potravy je filtrace Relativní abundance organismů ve vodním prostředí dramaticky v závislosti na velikosti těla organizmu 1

Hlavní kategorie vodních organizmů Organismy, které žiji ve vodním sloupci v tzv. peligiálu Plankton Nekton Pleuston Neuston Hlavní kategorie vodních organizmů Neuston Organismy, které žijí na dně nebo nějakém jiném pevném substrátu nazývají se bentos (benthos) nebo bentické organismy (ryba, krab, rak). Pevně přichycené (nemobilní) ústřice, slávky, posidonia Mobilní - pakomáři, nitěnky, škeble, ryby 2

Pleuston Hlavní kategorie vodních organizmů permanentí složka temporální složka Fotosyntéza a potravní síť Autotrofní organismy ve vodním prostředí mohou být pelagické i bentické-primárí produkce další produkce organické hmoty využívá energii získanou v primární produkci Fotosyntéza,rostlinné pigmenty, bakterie v eufotické zóně 3

Fotosyntéza a potravní síť Fotosyntéza a potravní síť Fotosyntéza je závislá na penetraci slunečních paprsků do vodního prostředí a na dostupnosti živin především (P,N) Živiny jsou volně rozpuštěny ve vodě v různých koncentracích a jsou dosažitelné přímo, není je třeba čerpat kořeny ze substrátu herbivoři jsou druhým článkem potravního řetězce -sekundární produkce karnivoři (masožravci)třetí stupeň v potravním řetězci karnivoři druhého řádu Obecně platí, že ve vodním prostředí mají potravní řetězce více článků než je tomu na souši Fotosyntéza a potravní síť Transfer energie potravních řetězcích má řekněme 10% efektivnost 1000g fytoplanktonu 100g sardinky 10g makrely 1g tuňáka 4

Primární produkce v pelagiálu Fytoplankton je dominantní složkou obývající pelagiál slané i sladké vody Makrofyta (seaweed) marginální Poměr 2 : 350-700 Bakterioplankon je prezentován především cyanobakteriemi 0,2-0,4 µm hustota těchto organizmů může dosahovat hodnot několik 10tek mil. na litr. Tropické moře (biomasa)planktonu v pelagiálu-pouště Produktivita-tropický deštný les Pokud by nebyli planktonti vystaveni predaci a nepodléhali mortalitě 1g planktonu by se za den ztrojnásobil na 3g Generační obrat za den trvá 6,5 hodiny (3 h) 5

Dinoflagelata (obrněnky) jedna z významných složek mořského fytoplanktonu sloužící za potravu planktonožravým rybám (ančovičky) Tyto organismu jsou však také zodpovědné za tzv. rudý příliv, mnoho z nich obsahuje toxiny. Pohromou se pak stává jejich přemnožení pro kultury měkkýšů Ve vodním prostředí jsou dvě hlavní zóny horní eufotická vrstva spodní kam je organická hmota exportována sedimentací Planktonní organismy se sedimentaci brání (strukturou svých těl, osmoregulací, pohybem, syntézou lipidů, vzduchové bublinky Abundance planktontů kontinuální nebo periodický návrat minerálů ze spodních vrstev Eufotická vrstva V oceánech upwelling Místa upwellingu jsou nejlepšími rybářskými oblasti 6

33% produkce je realizováno na 1% plochy oceáů Produkce fytoplanktonu 10 t/ha/rok v sušině Produkce ančoviček u břehů Peru 2,5 t/ha/rok V akvakultuře například v produkci měkkýšů Galicie Upwellingové vody jsou charakteristické přítomností diatomidů rozsivek Produkce může být limitována při dostatku (P,N) nedostatkem nějakého jiného prvku Antarktické vody nedostatek Fe Produkce fytoplanktonu 10% oproti místům stejně bohatých na P,N kde je však železa dostatek. oligotrofním vody,převládají bíčíkaté řasy flagelata. 7

Vedle primární produkce a potravních řetězců, existují ve vodním prostředí procesy destrukce a dekompozice mrtvých organických látek kolonizovány mikroorganizmy Tak dochází k dekompozici a mineralizaci prvků ještě v epipelagiálu, před sedimentací Tyto globule osídlené bakteriemi mohou opět odfiltrovává zooplankton Prvoci (Protozoa) jsou primární konzumenti bakterií v pelagiálu i v bentálu Abundance spásačů bakterií - faktor abundance bakterií Dokáží přefiltrovat 12-67% vodní biomasy každý den 8

Transfer organické hmoty v rámci potravních sítí do větších organizmů je zajišťován predací Velikost jedeného vůči tomu kdo ho jí Zpětný transfer organické hmoty z vyšších stupňů potravní pyramidy k organizmům postaveným nížeji Ústřice deponují 78% nasbírané energie na produkci gamet Kdo hýbe ekosystémem Zooplankton je schopný přefiltrovat v oceánech za den 3-6 mil km 3 vody asi 220-400 miliard tun materiálu za rok Jeden filtrující planktont přefiltruje 1,5-3 litry vody za den. Plankton se nevyskytuje ve všech částech vodní plochy stejně Shluky Turbulence vody Jak zjistit výskyt a množství planktonu? Akvakultura 9

Konec 10