Vyhodnocení výsledků analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci jednotlivých resortů

Vyhodnocení výsledků analýzy možností využití institutu v rámci jednotlivých resortů Závěrečná souhrnná zpráva Objednatel: Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejného investování Zpracovatel: CS PROJECT spol. s r.o. Avenir Business Park Radlická 740/113d 158 00 Praha 5 Praha, listopad - prosinec 2007

Obsah POJMY A ZKRATKY...3 1. ÚČEL DOKUMENTU...5 2. SHRNUTÍ POSTUPU ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ ZA JEDNOTLIVÉ RESORTY...5 2.1 VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ RESORTNÍCH ANALÝZ...5 2.2 PŘEDMĚT A ROZSAH ANALÝZY...6 2.3 KOHO SE ANALÝZA TÝKALA...7 2.4 POSTUP ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ ZA JEDNOTLIVÉ RESORTY...9 2.5 RESORTNÍ ANALÝZY, ZE KTERÝCH ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ VYCHÁZÍ...10 3. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ RESORTNÍCH ANALÝZ...13 3.1 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK...14 3.1.1 Vyhodnocení stávajícího organizačního zajištění zadávání veřejných zakázek... 14 3.1.2 Finanční objemy veřejných zakázek za rok 2006... 17 3.2 VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU VYUŽÍVÁNÍ VYBRANÝCH INSTITUTŮ ZÁKONA...20 3.2.1 Vyhodnocení stávajícího stavu využívání institutu... 21 3.2.2 Vyhodnocení stávajícího stavu provádění agregace poptávek... 24 3.2.3 Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání VZ na základě rámcových smluv... 26 3.2.4 Vyhodnocení stávajícího stavu využívání obecných postupů podporujících centralizované zadávání... 28 3.2.4.1 Kategorizace komodit...29 3.2.4.2 Standardizace komodit...30 3.2.4.3 Elektronické zadávání...32 3.3 ROZBOR NAKUPOVANÝCH KOMODIT ZA ROK 2006...36 3.4 VYHODNOCENÍ STRATEGIE ZADAVATELŮ V OBLASTI VYUŽÍVÁNÍ VYBRANÝCH INSTITUTŮ ZÁKONA...41 3.4.1 Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání institutu... 41 3.4.2 Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti provádění agregace poptávek... 42 3.4.3 Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání rámcových smluv... 43 3.4.4 Vyhodnocení strategie zadavatelů v oblasti využívání elektronických nástrojů... 44 3.5 VYHODNOCENÍ DOPORUČENÍ RESORTŮ VE VAZBĚ NA PŘEDMĚT ANALÝZY...46 4. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z RESORTNÍCH ANALÝZ...52 5. NÁVRH NAVAZUJÍCÍCH KROKŮ VE VAZBĚ NA PŘEDMĚT ANALÝZY...53 PŘÍLOHY...60 Strana 2 z 60

Pojmy a zkratky Používané zkratky CPV ČBÚ ČNB ČSÚ ČTÚ ČÚZK ERÚ GEM ICT Společný slovník pro veřejné zakázky (Common procurement vocabulary) Český báňský úřad Česká národní banka Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Energetický regulační úřad Elektronické tržiště pro veřejnou správu (Government electronic marketplace) Informační a komunikační technologie IS VZ US Informační systém o veřejných zakázkách uveřejňovací subsystém JŘBU JŘSU KIVS MO MF MK MMR MO MPO MPSV MS MŠMT MV MZ MZe MZV MŽP NBÚ NKÚ SSHR SÚJB ÚOHS ÚOSS ÚPV Jednací řízení bez uveřejnění Jednací řízení s uveřejněním Komunikační infrastruktura veřejné správy Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo životního prostředí Národní bezpečnostní úřad Nejvyšší kontrolní úřad Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústřední orgán státní správy Úřad průmyslového vlastnictví Strana 3 z 60

ÚV VZ VZMR ZVZ Úřad vlády Veřejná zakázka Veřejné zakázky malého rozsahu Zákon č. 137/2006, o veřejných zakázkách Používané pojmy Centrální zadavatel Pověřující zadavatel Centralizované zadávání Resort Centrální zadavatel je zadavatel, který pořizuje dodávky, služby či stavební práce pro jiné zadavatele, které následně prodává těmto zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo realizuje zadávací řízení na účet jiných zadavatelů. Zadavatel, který uzavřel smlouvu s centrálním zadavatelem, čímž ho pověřil, aby pro něj pořizoval dodávky, služby či stavební práce nebo realizoval zadávací řízení na jeho účet. Zadávání veřejných zakázek centrálním zadavatelem, který pořizuje dodávky, služby či stavební práce pro jiné zadavatele nebo realizuje zadávací řízení na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání musí centrální zadavatel uzavřít se zadavateli, kteří chtějí, aby pro ně nákupy zajišťoval centrální zadavatel, smlouvu, v níž budou upravena vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Resortem jsou pro účely této analýzy myšleny resorty jednotlivých ústředních orgánů státní správy či územních samosprávných celků. Existují dva typy resortů. Resort zahrnující pouze jeden subjekt, který nemá podřízené organizace, a resort zahrnující více subjektů - řídící subjekt (tj. příslušný ústřední orgán státní správy či územní samosprávný celek) a jeho podřízené organizace (tj. organizační složky státu, příspěvkové organizace, atd.). O resortu se hovoří v této zprávě rovněž v případě ČNB a NKÚ, které ze zákona nemají postavení ústředních orgánů státní správy. Strana 4 z 60

1. Účel dokumentu V tomto dokumentu jsou uvedeny souhrnné výsledky analýzy možností využití institutu za ústřední orgány státní správy, kterým zpracování této analytické zprávy uložila vláda ČR v usnesení vlády České republiky ze dne 11. dubna 2007 č. 357 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006 1. V dokumentu jsou též uvedeny výsledky z analýz za územní samosprávné celky, kterým je dle výše uvedeného usnesení vlády doporučeno tuto analýzu zpracovat. Veškerá zjištění uvedená v této závěrečné souhrnné zprávě budou podkladem ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007. Vymezení rámce centralizovaného zadávání a souvisejících institutů a postupů není předmětem této zprávy. Metodický rámec celé analýzy byl popsán v dokumentu Zadání analýzy možností využití institutu v rámci jednotlivých resortů a v přílohách k tomuto dokumentu. 2. Shrnutí postupu zpracování analýz za jednotlivé resorty 2.1 Východiska pro zpracování resortních analýz Ve Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2006, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 11. dubna 2007 č. 357, byl v rámci aktualizovaného opatření J.1 ústředním orgánům státní správy uložen úkol zpracovat v rámci svého resortu analýzu možností 1 Toto usnesení vlády navazuje na usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. Strana 5 z 60

využití institutu při zadávání nadlimitních, podlimitních veřejných zakázek i zakázek malého rozsahu. Analýza měla za cíl zejména: zjistit, jaký existuje v jednotlivých resortech prostor pro optimalizaci nákupu (tj. zadávání veřejných zakázek) formou o agregace poptávek za více organizačních útvarů, organizačních složek či jiných právnických osob, o rozsáhlejšího využívání rámcových smluv, tj. omezení jednorázových nákupů u komodit, které jsou nakupovány pravidelně, o využití institutu (viz ustanovení 3 ZVZ), identifikovat možné modely zadávání veřejných zakázek zohledňující specifika jednotlivých resortů (např. uzavírání rámcových smluv, na základě kterých jednotliví zadavatelé v rámci resortu zadávají veřejné zakázky). Výstupy z resortních analýz budou využity k: potvrzení, zda existuje prostor pro centralizované zadávání, a to na různých úrovních (zejména na národní a resortní úrovni), vymezení komoditních skupin, popř. konkrétních komodit vhodných pro centralizované zadávání a v dalším kroku pro elektronický nákup, rozhodování o cílené podpoře zadavatelům v oblasti centralizovaného zadávání (např. metodické postupy ke kategorizaci a standardizaci komodit, typové ukázky používání rámcových smluv), formulování doporučení pro vládu ČR ohledně dalšího postupu v oblasti centralizovaného zadávání veřejných zakázek. 2.2 Předmět a rozsah analýzy Předmětem analýzy byl rozbor možností pro využití centralizovaného zadávání a s tím souvisejících postupů, a to zejména u zadavatelů s komplexnější organizační strukturou, Strana 6 z 60

u kterých má oprávnění zadávat veřejné zakázky více organizačních útvarů a/nebo u zadavatelů, kteří přímo řídí organizační složky či jiné právnické osoby, které rovněž musí postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obdobím, za které jsou analýza finančních objemů a rozbor komodit zpracovány, byl rok 2006, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zadavatelé v roce 2006 postupovali již podle v současné době platného legislativního rámce, zákon č. 137/2006 byl však účinný pouze po část roku 2006. Jednotlivé ústřední orgány státní správy musely proto zahrnout do analýzy i veřejné zakázky zadané dle předchozí právní úpravy (tj. dle zákona č. 40/2004 Sb.). V ostatních částech analýzy, ve kterých je resorty popisován současný a plánovaný stav využívání jednotlivých institutů zákona, je popisován stav k datu odevzdání analýzy. 2.3 Koho se analýza týkala Povinnost zpracovat analýzu se týkala všech ústředních orgánů státní správy, které podléhají výše uvedenému usnesení vlády. Doporučení pro zpracování analýzy možností využití institutu se dle výše uvedeného usnesení vlády týkalo: krajů, statutárních měst, obcí. K analýze nebylo přistupováno pouze z pohledu zadávacích praktik samostatně existujících subjektů, ale byly zohledněny principy tzv. resortního hospodaření. To znamená, že šlo o to identifikovat možné synergie v postupech zadávání veřejných zakázek za resort jako celek, tzn. za řídící subjekt v rámci příslušného resortu (jde o některý z výše uvedených ústředních orgánů státní správy) a řízené zadavatele v rámci resortu (jde o organizační složky státu či jiné právnické osoby splňující znaky zadavatele, které jsou přímo řízeny příslušným ústředním orgánem státní správy). Strana 7 z 60

Analýzu zpracovávaly dvě základní kategorie resortů. První kategorie resortu je tvořena řídícím subjektem a jemu podřízenými organizacemi. Podřízené organizace mohou mít statut organizační složky státu, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, státní příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce apod. Schéma takovéhoto resortu je znázorněno na následujícím obrázku. Analýzu zpracovalo 16 resortů tvořených řídícím orgánem a podřízenými organizacemi. Obr.1 Schéma resortu, který je složen z řídícího subjektu a podřízených organizací Druhá kategorie resortu se skládá pouze z jednoho subjektu, který nemá podřízené organizace. Možná podoba takového resortu je znázorněna na následujícím obrázku. Analýzu zpracovalo 11 resortů, které jsou tvořeny jediným subjektem. Strana 8 z 60

Obr. 2 Schéma resortu, který je složen z jediného subjektu Pro účely této zprávy bude spojení řídící subjekt označovat jak subjekty, které jsou v resortu řídícími subjekty a mají podřízené organizace, tak i subjekty, které jsou jediným subjektem ve svém resortu. Jaké ústřední orgány státní správy či orgány územní samosprávy resortní analýzu zpracovaly, je uvedeno v kapitole 2.5. 2.4 Postup zpracování analýz za jednotlivé resorty V souladu s výše zmíněným usnesením vlády ČR připravil odbor veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj jako gestor implementace Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek a zákona o veřejných zakázkách metodické zadání pro zpracování analýzy, které se stalo podkladem pro zpracování resortních analýz. Zadání analýzy mělo dvě základní části. Metodickou část vysvětlující institut centrálního zadavatele, důvody pro zpracování analýzy a stanovení požadavků na zpracování resortních analýz. Druhou částí zadání byla přednastavená struktura resortní analýzy, kterou zpracovatelé resortních analýz využili pro účely zpracování analýzy za příslušný resort. Důvodem pro stanovení jednotné struktury bylo, aby jednotlivé výsledné analýzy bylo možné zpracovat v souhrnný výstup. Výsledky resortních analýz jsou tak vzájemně Strana 9 z 60

srovnatelné a umožňují následnou souhrnnou analýzu formou kumulace dílčích resortních podkladů. Zadání analýzy, vč. příloh bylo rozesláno v listinné podobě ústředním orgánům státní správy a krajům spolu s dopisem ministra pro místní rozvoj v červenci 2007. Celý materiál ke zpracování analýzy možností využití institutu byl rovněž zveřejněn na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portalvz.cz), konkrétně na adrese: http://www.portal-vz.cz/analyza-centralniho-zadavani, odkud bylo možné si dokument stáhnout. Jednotlivým resortům bylo uloženo zpracovat a zaslat analýzu odboru veřejného investování MMR do 30. listopadu 2007. Došlé resortní analýzy sloužily jako pokladový materiál pro zpracování této souhrnné závěrečné zprávy o možnostech využití institutu ve veřejné správě v ČR. 2.5 Resortní analýzy, ze kterých závěrečné vyhodnocení vychází Zpracované analýzy zaslaly MMR všechny ústřední orgány státní správy, kterým byl tento úkol uložen. Do závěrečné zprávy jsou tedy zahrnuty výsledky z resortních analýz za následujících 27 resortů: Resorty složené z jediného subjektu Český báňský úřad Česká národní banka Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Energetický regulační úřad Národní bezpečnostní úřad Nejvyšší kontrolní úřad Správa státních hmotných rezerv Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad průmyslového vlastnictví Strana 10 z 60

Úřad vlády ČR Resorty složené z řídícího subjekty a podřízených organizací Český úřad zeměměřický a katastrální Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí Státní úřad pro jadernou bezpečnost Zpracovanou analýzu předaly i výše uvedená Česká národní banka a Nejvyšší kontrolní úřad. Tyto subjekty sice nejsou ústředními orgány státní správy, ale byly o zpracování analýzy požádáni ze strany MMR. Výsledky za tyto dva subjekty jsou zapracovány do výsledků za ústřední orgány státní správy. Hovoří-li se v této zprávě o ústředních orgánech státní správy, jsou tím proto myšleny i Česká národní banka a Nejvyšší kontrolní úřad. Z oslovených orgánů územních samosprávných celků předaly zpracované analýzy: Hl. m. Praha Strana 11 z 60

Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Vyhodnocení je v rámci jednotlivých kapitol rozděleno na dvě části. V první části jsou vyhodnoceny analýzy za ústřední orgány státní správy, Českou národní banku a Nejvyšší kontrolní úřad. V druhé části jsou pak vyhodnoceny analýzy územních samosprávných celků. I v případě územních samosprávných celků je v této závěrečné zprávě hovořeno o resortech, neboť kraje jsou zřizovateli řady příspěvkových a dalších organizací a lze u nich tak identifikovat řídící subjekt a podřízené organizace. Strana 12 z 60

3. Vyhodnocení výsledků resortních analýz V této kapitole jsou uvedena zjištění vyplývající z jednotlivých resortních analýz, a to ve struktuře, ve které jednotlivé resorty analýzu zpracovávaly. Je zde vyhodnocen stávající stav využívání institutu a souvisejících institutů ZVZ, ale rovněž i plány zadavatelů související s využíváním těchto institutů. Vyhodnocovány byly pouze informace a data uvedená v jednotlivých resortních analýzách. Uvedené informace a data nebyly křížově ověřovány z jiných informačních zdrojů. To je důležité pro skutečnost, jak interpretovat výstupy z analýz. Pokud není například v některé resortní analýze výslovně uvedeno, že příslušný resort využívá určitý institut (např. elektronické nástroje), nelze tuto skutečnost automaticky interpretovat tak, že resort příslušný institut nevyužívá vůbec. Fakt, že některá skutečnost nemusela být v resortní analýze uvedena, vyplývá ze způsobu, jak byla analýza provedena. Resorty neodpovídaly na uzavřené otázky (např. otázky, na které lze odpovědět ANO či NE), ale odpovídaly na otázky otevřené, u kterých byla pouze stanovena určitá vodítka, na co se má resort ve svých odpovědích zaměřit. Smyslem analýzy totiž nebylo získat kvantitativní (číselná) data o využívání příslušných institutů ZVZ a porovnávat jednotlivé resorty z pohledu, který resort využívá jednotlivé instituty ZVZ více a který méně. Smyslem analýzy naproti tomu bylo získat informace o tom, jaké jsou v jednotlivých resortech tendence směrem k používání institutů ZVZ, které byly předmětem analýzy a v jaké podobě či variantách jednotlivé resorty tyto instituty využívají či plánují využívat. Pro získání těchto informací je vhodnější metoda kvalitativního šetření, která umožňuje detailnější rozbor a prodiskutování dané problematiky, přičemž názor respondenta není omezován na zaškrtávání předem připravených odpovědí. Strana 13 z 60

3.1 Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání veřejných zakázek 3.1.1 Vyhodnocení stávajícího organizačního zajištění zadávání veřejných zakázek V této části analýzy jednotlivé resorty uváděly: zda a jak je v jednotlivých resortech prováděno metodické řízení zadávání veřejných zakázek. Metodickým řízením je myšlen způsob nepřímého řízení, při kterém jsou organizačním útvarem, jež má v gesci problematiku zadávání veřejných zakázek, stanoveny povinné metodiky a postupy zadávání veřejných zakázek. Cílem je zajistit jednotné postupy zadávání veřejných zakázek v celé organizaci zadavatele (popř. v celém resortu), zda a jak jsou v jednotlivých resortech koordinovány zadávací postupy koordinací zadávacích postupů je myšlen společný postup více zadavatelů, tj. využití institutů, jakými jsou centrální zadavatel, sdružení zadavatelů, agregace poptávek, atd. Rovněž zde byl zjišťován fakt, zda řídící subjekt v příslušném resortu schvaluje vybrané skutečnosti týkající se zadávání veřejných zakázek v podřízených organizacích (např. zda zahájení zadávacího řízení u VZ, u níž předpokládaná hodnota přesahuje stanovený finanční limit, podléhá schválení ze strany řídícího subjektu). Jednotlivá zjištění týkající se metodického řízení zadávání veřejných zakázek a koordinace zadávacích postupů jsou uvedeny v dalším textu. Skutečnosti týkající se využívání institutu či provádění agregace poptávek jsou podrobně rozebrány v samostatných kapitolách. Ústřední orgány státní správy Metodické řízení zadávání veřejných zakázek Z resortních analýz vyplývá, že zadávání veřejných zakázek je nejčastěji metodicky řízeno v rámci organizací jednotlivých zadavatelů spadajících do resortu a nikoliv v rámci celých resortů. Strana 14 z 60

Co se týká řídících subjektů, většina resortů (tj. 21) uvedla, že je zadávání veřejných zakázek v rámci řídícího subjektu metodicky řízeno jedním organizačním útvarem (viz následující graf). 12 z těchto 21 řídících subjektů má podřízené organizace. Obr. 3 Metodické řízení oblasti veřejných zakázek v rámci řídícího subjektu N=27 Metodické řízení v rámci řídícího subjektu [počet resortů] Metodicky řízeno jedním org. útvarem 21 Není metodicky řízeno 5 Nezodpovězeno 1 Pouze 5 resortů uvedlo, že je v rámci řídícího subjektu ustanoven jeden organizační útvar, který metodicky řídí zadávání VZ ve vazbě k podřízeným organizacím. Ve 4 resortech takovýto útvar metodicky řídí oblast zadávání veřejných zakázek v celém resortu, v jednom resortu se vztahuje metodické řízení pouze na vybrané podřízené organizace spadající do příslušného resortu (viz následující graf). Strana 15 z 60

Obr. 4 Metodické řízení oblasti veřejných zakázek v rámci celého resortu (týká se pouze ÚOSS, které mají podřízené organizace) N=16 Metodické řízení v rámci resortu [počet resortů] Nezodpovězeno 1 Není metodicky řízeno 10 Metodicky řízeno jedním org. útvarem pro celý resort 4 Metodicky řízeno jedním org. útvarem pro vybrané podřízené organizace 1 Koordinace zadávacích postupů Institut ve smyslu 3 ZVZ je v současné době využíván ve 4 resortech: v resortu Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva kultury a Ministerstva spravedlnosti. Agregace poptávek je v některé ze svých podob prováděna ve 23 resortech (podrobněji viz další kapitola). Pouze jeden resort uvedl (resort Ministerstva spravedlnosti), že v něm probíhá schvalování vybraných úkonů v zadávacím řízení mezi řídícím subjektem a podřízenými organizacemi. Provedení vyjmenovaných úkonů v zadávacím řízení podřízenými organizacemi podléhá v tomto resortu schválení řídícím subjektem, tj. Ministerstvem spravedlnosti. Ostatní resorty, ve kterých koordinaci zadávacích postupů plánují, jsou nyní ve stadiu příprav. Strana 16 z 60

Územní samosprávné celky V rámci řídícího subjektu metodicky řídí proces zadávání veřejných zakázek jeden organizační útvar, a to u všech čtyřech územních samosprávných celků. V jednom resortu územního samosprávného celku má tento organizační útvar také v gesci metodické řízení zadávání veřejných zakázek v podřízených organizacích. Postupy zadávání VZ však nekoordinuje. Ostatní resortní analýzy územních samosprávných celků neobsahovaly žádnou specifikaci, jakým způsobem jsou metodické řízení a koordinace postupů zadávání veřejných zakázek prováděny. 3.1.2 Finanční objemy veřejných zakázek za rok 2006 V rámci resortních analýz uváděly jednotlivé resorty, jaké finanční objemy veřejných zakázek zadaly v roce 2006, a to v členění na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) a podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. Data za podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky byla členěna dle druhů zadávacích řízení. Tabulky shrnující finanční objemy veřejných zakázek zadaných jednotlivými řídícími subjekty a jejich podřízenými organizacemi jsou uvedeny v Příloze č. 1 k této zprávě. Z dat o veřejných zakázkách zadaných v roce 2006 vyplývá, že vysoký podíl tvoří veřejné zakázky malého rozsahu. Některé resorty data za zadané veřejné zakázky malého rozsahu nepředaly (např. Ministerstvo práce a sociálních věcí či Ministerstvo zdravotnictví). U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek využívaly zadavatelé nejčastěji otevřené řízení a jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU). Z předaných dat rovněž vyplývá, že téměř není využíváno užší řízení, které je sice časově náročnější než otevřené řízení, ale zadavatelům umožňuje, aby k podání nabídek vyzvali pouze dodavatele, kteří prokázali splnění kvalifikačních předpokladů. Strana 17 z 60

Obr. 5 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za jednotlivé řídící subjekty dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení N=26 Finanční objemy zadaných veřejných zakázek v roce 2006 za jednotlivé řídící subjekty Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) Ministerstvo dopravy (MD) Ministerstvo financí (MF) Ministerstvo kultury (MK) Ministerstvo obrany (MO) Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Ministerstvo spravedlnosti (MS) Mnisterstvo vnitra (MV) Ministerstvo zdravotnictví (MZ) Ministerstvo zemědělství (MZe) Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Český báňský úřad (ČBÚ) Česká národní banka (ČNB) Český statistický úřad (ČSÚ) Český telekomunikační úřad (ČTÚ) Energetický regulační úřad (ERÚ) Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) Správa státních hmotných rezerv (SSHR) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) Úřad vlády (ÚV) VZMR Otevřené řízení Užší řízení JŘSU JŘBU Zjednodušené podlimitní řízení Soutěžní dialog Strana 18 z 60

V následujícím grafu jsou uvedena data za veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) a podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky zadané podřízenými organizacemi v jednotlivých resortech (tento graf se týká pouze těch resortů, ve kterých mají ústřední orgány státní správy podřízené organizace). Z dat opět vyplývá, že vysoký podíl tvoří veřejné zakázky malého rozsahu. U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek využívaly zadavatelé nejčastěji opět otevřené řízení a jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU). Obr. 6 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za podřízené organizace v jednotlivých resortech dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení N=15 Finanční objemy zadaných veřejných zakázek v roce 2006 za podřízené organizace v jednotlivých resortech Podřízené org. v resortu ČÚZK Podřízené org. v resortu MD Podřízené org. v resortu MF Podřízené org. v resortu MK Podřízené org. v resortu MMR Podřízené org. v resortu MPO Podřízené org. v resortu MPSV Podřízené org. v resortu MS Podřízené org. v resortu MŠMT Podřízené org. v resortu MV Podřízené org. v resortu MZ Podřízené org. v resortu MZe Podřízené org. v resortu MZV Podřízené org. v resortu MŽP Podřízené org. v resortu SÚJP VZMR Otevřené řízení Užší řízení JŘSU JŘBU Zjednodušené podlimitní řízení Soutěžní dialog Pokud k datům o veřejných zakázkách zadaných ústředními orgány státní správy přidáme data za VZ zadané podřízenými organizacemi, % podíly mezi VZMR a Strana 19 z 60

podlimitními a nadlimitními veřejnými zakázkami se téměř nezmění. Rovněž % podíly za jednotlivé druhy zadávacích řízení jsou obdobné jako u výše uvedených grafů. Obr. 7 Finanční objemy VZ zadaných v roce 2006 za všechny ÚOSS (za řídící subjekty i podřízené organizace) dle výše finančního limitu a druhu zadávacího řízení N=27 Užší řízení 1,2% JŘSU 0,2% JŘBU 11,5% Zjednodušené podlimitní řízení 5,5% Soutěžní dialog 0,1% VZMR (bez rozlišení zadávacího řízení) 18,7% Otevřené řízení 62,7% 3.2 Vyhodnocení stávajícího stavu využívání vybraných institutů zákona V této kapitole je uvedeno, jak jednotlivé resorty: využívají institut, provádějí agregaci poptávek, zadávají veřejné zakázky na základě rámcových smluv, Strana 20 z 60

využívají obecných postupů podporujících centralizované zadávání, jakými jsou kategorizace a standardizace komodit či elektronické zadávání (tj. jak jsou využívány moderní informační a komunikační technologie pro informační podporu procesů centralizovaného zadávání). 3.2.1 Vyhodnocení stávajícího stavu využívání institutu Ústřední orgány státní správy Institut ve smyslu 3 ZVZ využívají v současné době 4 resorty. Obr. 8 Využívání institutu ve smyslu ustanovení 3 ZVZ (týká se pouze ÚOSS, které mají podřízené organizace) N=16 Využívání institut ve smyslu 3 ZVZ [počet resortů v %] Je v resortu využíván 25% Není v resortu využíván 75% V resortu Ministerstva financí je tento institut využíván u vybraných komodit, a to konkrétně v oblasti centrální daňové aplikace AVIS (Automatizovaný Informační Systém Vnitřní Správy), ADIS (Automatizovaný Daňový Informační Systém), VEMA (Automatizovaný Personální Systém) aj. a dále při nákupu výpočetní techniky (servery, počítače). Strana 21 z 60

V resortu Ministerstva kultury je tento institut využíván pouze ve vztahu ke dvěma podřízeným organizacím, a to u vybraných komodit. Institut je využíván při zadávání nadlimitních VZ na stavební práce pro Moravskou zemskou knihovnu v Brně. Písemná smlouva o centralizovaném zadávání byla uzavřena také s Národním muzeem. Na základě této smlouvy centrální zadavatel realizoval svým jménem na účet Národního muzea zadávací řízení veřejné zakázky "Výběr projektového manažera pro rekonstrukci objektů Národního muzea". Centrální zadavatel zadal prozatím pouze jednu veřejnou zakázku na účet Národního muzea. Centralizovanému zadávání se na Ministerstvu kultury věnuje jeden pověřený pracovník, přičemž pro účely centralizovaného zadávání nebyl vytvořen samostatný organizační útvar. Třetí resort, který již disponuje rozsáhlejšími zkušenostmi z oblasti centralizovaného zadávání, je resort Ministerstva spravedlnosti. Na konci roku 2007 probíhalo zadávací řízení s využitím institutu, které však nebylo v době zpracovávání analýzy ukončeno. V tomto resortu připravují i další podobná zadávací řízení, která jsou ve stádiu podpisu jednotlivých smluv o centralizovaném zadávání. Tyto smlouvy o centralizovaném zadávání jsou uzavírány se všemi organizačními složkami státu spadajícími do resortu. Zadáváním veřejných zakázek, včetně centralizovaného zadávání, je pověřen odbor investiční a jeho oddělení veřejných zakázek. V resortu Ministerstva dopravy bylo první využití institutu připravováno v roce 2007. Příprava se týkala uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb pro následující subjekty: - Ministerstvo dopravy, - Ředitelství silnic a dálnic ČR, - Správa železniční dopravní cesty, - Ředitelství vodních cest ČR. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou byl v rámci resortu pověřen Odbor právní plněním role koordinátora, jehož 3 pracovníci se věnují centralizovanému zadávání. V současnosti je institut využíván také na úrovni více ústředních orgánů státní správy. Jedná se o dvě rámcové smlouvy na poskytování datových a Strana 22 z 60

hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) z března 2006. 2 K tomuto systému měly povinnost se připojit veškeré ústřední orgány státní správy, a to uzavřením smlouvy o centrálním zadávání podle s Ministerstvem informatiky (nyní v kompetenci Ministerstva vnitra). Před nabytím účinnosti smlouvy byly ústřední orgány státní správy povinny předložit ministru financí žádosti o souvztažné rozpočtové opatření, kterým byly finanční prostředky podle předložených požadavků jednotlivých resortů na rozsah služeb KIVS alokované v rozpočtu zadavatele převedeny do rozpočtu centrálního zadavatele. Dalším příkladem národního centralizovaného zadávání, i když v mnohem omezenější podobě oproti systému KIVS, může být zajišťování zásobování Armády České republiky pohonnými hmotami Správou státních hmotných rezerv. Smluvní ujednání je omezeno do konce roku 2008. V rámci resortu Ministerstva vnitra jsou navíc využívány jiné formy společného postupu, které ještě zmíněny nebyly. V rámci Hasičského sboru ČR je pro veřejné zakázky využíváno institutu sdružení zadavatelů ve smyslu 2 odst. 9 ZVZ, a to konkrétně s Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru ČR. Jedná se především o zadávání veřejných zakázek na nákup požární techniky. Územní samosprávné celky Institut ve smyslu 3 ZVZ byl využit v Libereckém kraji poprvé v roce 2007, a to v případě dvou veřejných zakázek (poskytování služeb mobilního operátora a pojištění majetku, odpovědnosti za škodu a pojištění vozidel). V době odevzdání zpracované analýzy byla obě zadávací řízení ve fázi posouzení a hodnocení nabídek. V ostatních resortech územních samosprávných celků není institut centrálního zadavatele využíván. 2 Vláda svými usneseními ze dne 8. listopadu 2006 č. 1270 a ze dne 12. prosince 2006 č. 1453 schválila novou Koncepci rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy, na základě níž bylo vypsáno výběrové řízení na rámcovou smlouvu s více dodavateli na poskytování služeb KIVS. Strana 23 z 60

3.2.2 Vyhodnocení stávajícího stavu provádění agregace poptávek Ústřední orgány státní správy Agregace poptávek je v některé ze svých podob prováděna ve 23 resortech. Rozsah agregace se však mezi jednotlivými resorty liší. Nejčastěji jsou poptávky agregovány za jednotlivé organizační útvary v rámci řídícího subjektu příslušného resortu. 19 % resortů agreguje poptávky za jednotlivé organizační útvary řídícího subjektu a zároveň za vybrané podřízené organizace. Ve 22 % resortů je agregace poptávek prováděna v rámci podřízených organizací. (viz Obr. 9) Obr. 9 Provádění agregace poptávek při zadávání veřejných zakázek N=27 Provádění agregace poptávek [počet resortů v %] Za org. útvary řídícího subjektu 55% Za org. útvary vybraných podřízených organizací 22% Za org. útvary řídícího subjektu a vybrané podřízené organizace 19% Není prováděna 15% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Tři resorty uvedly, že nákup vyjmenovaných komodit v rámci řídícího subjektu je v pravomoci jednoho organizačního útvaru, přičemž ostatní útvary nemají oprávnění tyto komodity nakupovat. V 15 resortech je naopak systém agregace v rámci řídícího subjektu nastaven tak, že nákup určených komodit je v pravomoci více organizačních útvarů, přičemž každý nakupuje jiné komodity (např. odbor hospodářské správy odpovídá za nákup kancelářských potřeb pro celé ministerstvo, odbor IT odpovídá za nákup informačních a komunikačních technologií apod.). Ostatní útvary nemají pravomoc tyto Strana 24 z 60

komodity nakupovat. Ze dvou resortních analýz nevyplývá stávající organizační zajištění agregace poptávek v rámci řídícího subjektu. Z pěti resortů 3, ve kterých jsou poptávky agregovány v rámci vybraných podřízených organizací, dva resorty uvedly, že nákup určených komodit je v pravomoci více organizačních útvarů, přičemž každý nakupuje jiné komodity. V případě třech resortů nebyla tato skutečnost v analýze specifikována. Příkladem resortu, ve kterém je agregace poptávek prováděna jak v rámci řídícího subjektu, tak zároveň vybraných podřízených organizací, může být resort Ministerstva práce a sociálních věcí. Od roku 2004 řídící subjekt zajišťuje pro úřady práce centralizovaný nákup výpočetní techniky. Poptávky jsou pak agregovány také v rámci České správy sociálního zabezpečení, která je podřízenou organizací v resortu MPSV. Z odpovědí jednotlivých resortů vyplynulo, že je agregace poptávek prováděna jak u stejných komodit, tak různých komodit dodávaných jedním dodavatelem. Větší četnost odpovědí byla však zjištěna u agregace stejných komodit. Územní samosprávné celky Zatímco ve dvou resortech územních samosprávných celků není agregace poptávek prováděna, ve dvou resortech se agregace poptávek provádí za jednotlivé organizační útvary v rámci řídícího subjektu. Nákup vyjmenovaných komodit je v těchto resortech v pravomoci jednoho organizačního útvaru řídícího subjektu, přičemž ostatní útvary nemají pravomoc tyto komodity nakupovat. V jednom resortu územního samosprávného celku je agregace poptávek prováděna pouze u stejných komodit, v druhém resortu agregují poptávky jak u stejných komodit, tak u komodit různých, dodávaných však stejným dodavatelem. 3 Z těchto 5 resortů jsou v 1 resortu poptávky agregovány jak v rámci řídícího subjektu, tak v rámci vybraných podřízených organizací. V jednom resortu pak provádí agregaci poptávky jak v rámci řídícího subjektu a vybraných podřízených organizací, tak zároveň v rámci některých podřízených organizací. Ve zbylých 3 resortech je agregace poptávek prováděna pouze v rámci vybraných podřízených organizací. Strana 25 z 60

3.2.3 Vyhodnocení stávajícího stavu zadávání VZ na základě rámcových smluv Ústřední orgány státní správy Veřejné zakázky jsou zadávány na základě rámcových smluv ve více než polovině resortů. Ve většině resortech jsou veřejné zakázky zadávány na základě rámcových smluv pouze v rámci řídícího subjektu, přičemž je však nutné brát v úvahu to, že pět z těchto sedmi resortů nemá žádné podřízené organizace. Tři resorty zadávají VZ na základě rámcových smluv jak v řídícím subjektu, tak v podřízených organizacích. Těmito resorty jsou Český úřad zeměměřičský a katastrální, Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. V rámci šesti resortů ze 14, ve kterých jsou rámcové smlouvy využívány, jsou rámcové smlouvy zadávány pro celou organizaci či resort a jednotlivé organizační útvary či podřízené organizace pak zadávají jednotlivé veřejné zakázky na základě takto centralizovaně zadaných rámcových smluv. Tři resorty uvedly, že využívají oba možné způsoby zadávání rámcových smluv: na vyjmenované komodity jsou rámcové smlouvy zadávány centralizovaně (viz výše), pro jiné komodity si zadává rámcové smlouvy každý organizační útvar zvlášť dle své potřeby. Za 5 resortů neobsahovaly resortní analýzy žádnou specifikaci, jak jsou v těchto resortech zadávány veřejné zakázky na základě rámcových smluv. Strana 26 z 60

Obr. 10 Využívání rámcových smluv v jednotlivých resortech N=27 Využívání rámcových smluv [počet resortů] Nejsou v resortu využívány 13 Využívány všemi subjety v resortu 3 V rámci řídícího subjektu a vybraných podřízených organizací 3 Pouze v rámci řídícího subjektu 7 V rámci vybraných podřízených organizací 1 Z údajů uvedených v resortních analýzách vyplývá, že pouze dva resorty mají v rámci vnitřních předpisů podrobně upraveny postupy pro zadávání veřejných zakázek na základě rámcových smluv. Územní samosprávné celky Veřejné zakázky na základě rámcových smluv jsou zadávány řídícími subjekty v rámci dvou resortů územních samosprávných celků. V jednom resortu jsou rámcové smlouvy zadávány pro celý řídící subjekt a jednotlivé organizační útvary pak zadávají jednotlivé veřejné zakázky na základě takto centralizovaně zadaných rámcových smluv. V druhém resortu zadává každý organizační útvar řídícího subjektu rámcové smlouvy dle své potřeby. Ani jeden z těchto dvou resortů územních samosprávných celků nemá v interních předpisech upraveny postupy pro zadávání VZ na základě rámcových smluv. V ostatních dvou resortech územních samosprávných celků rámcové smlouvy využívány nejsou. Strana 27 z 60

3.2.4 Vyhodnocení stávajícího stavu využívání obecných postupů podporujících centralizované zadávání V této kapitole je vyhodnocen stávající stav, jak jednotlivé resorty využívání postupy podporující centralizované zadávání, kterými jsou zejména kategorizace 4 a standardizace 5 komodit. Rovněž je provedeno vyhodnocení, zda jednotlivé resorty využívají moderní informační a komunikační technologie v rámci procesů centralizovaného zadávání a v rámci elektronického zadávání veřejných zakázek. Z resortních analýz vyplývá, že kategorizace a standardizace komodit je v resortech prováděna zřídka. Kategorizace a standardizace komodit proto nejsou téměř využívány pro rozhodování, které komodity jsou vhodné pro centralizované zadávání a popř. pro rozhodování o tom, jaké konkrétní postupy centralizovaného zadávání na příslušnou komoditu aplikovat. Podobná je situace v případě informační podpory procesů centralizovaného zadávání. Žádný z resortů neuvedl, že má vytvořenu ucelenou informační podporu systému centralizovaného zadávání. Z resortních analýz vyplývá, že elektronické nástroje 6 jsou v jednotlivých resortech sice využívány, ale pro provádění dílčích úkonů v zadávacích řízeních. 4 Na nakupované komodity nelze pohlížet jako na jeden celek, ale nakupované komodity je nutno rozčlenit do kategorií, kdy komodity uvnitř kategorie mají společné charakteristiky. Pro nastavené kategorie komodit lze následně nastavit postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika jednotlivých kategorií komodit (např. u kterých komodit je vhodné zařadit do zadávacího řízení hodnocení nabídek formou elektronické aukce). 5 Aby bylo jednoznačně určitelné, zda jde u dvou nákupů o stejnou či rozdílnou komoditu, je nutno provést standardizaci komodit. V rámci standardizace komodit je nutno provést zejména sestavení charakteristik komodit (tj. popis potřeb, které mají být příslušným nákupem uspokojeny), vytvořit pravidla pro vytváření názvů komodit, a to nejlépe na základě interních či externích norem (např. ISO norma), standardizovat obchodní podmínky, jakými jsou měrné jednotky, platební podmínky, parametry kvality, objednávaná množství, termín dodání, místo nakládky/dodání, rozměry přepravních a manipulačních jednotek, atd. 6 Elektronickými nástroji je myšleno technické zařízení (tj. hardware) nebo programové vybavení (tj. software). Jsou jimi zejména jednotlivé aplikace, které zadavatel využívá v rámci zadávacího řízení (např. pro elektronické předávání informací k uveřejnění, pro podávání a hodnocení nabídek či pro elektronické uzavírání smluv). Tyto aplikace mohou existovat samostatně nebo mohou být integrovány do uceleného řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek (např. v podobě elektronického tržiště). Strana 28 z 60

3.2.4.1 Kategorizace komodit Ústřední orgány státní správy Kategorizace komodit ve většině resortů prováděna není. Ve 3 resortech 7 je kategorizace komodit prováděna v rámci řídícího subjektu příslušného resortu, ve 2 resortech kategorizaci provádějí pouze některé z podřízených organizací. Obr. 11 Provádění kategorizace komodit v rámci resortů N=27 Provádění kategorizace komodit [počet resortů] Není v resortu prováděna 22 Prováděna pouze v rámci řídícího subjektu 3 Prováděna pouze v rámci vybraných podřízených organizací 2 Kategorizace komodit je prováděna především dle kritéria celkové roční spotřeby a obrátkovosti. Další kritéria pro kategorizaci komodit, která jsou řídícími subjekty či podřízenými organizacemi využívána, jsou například délka a způsob užití či společné vlastnosti a funkce. Kritéria, jakými jsou charakteristika postavení dodavatele (např. zda jde o monopolního dodavatele) či počet interních odběratelů v organizaci/resortu zadavatele pro kategorizaci komodit využívána nejsou. 7 Z těchto 3 resortů má pouze jeden resort jak řídící subjekt, tak podřízené organizace. Ostatní dva resorty tvoří pouze jediný subjekt. Strana 29 z 60

Z žádné resortní analýzy nevyplývá, že některý resort má pro jednotlivé kategorie komodit nastaveny postupy zadávání veřejných zakázek, které zohledňují specifika příslušných komodit. Územní samosprávné celky Kategorizace komodit není v rámci resortů územních samosprávných celků, které analýzu zpracovaly, prováděna. 3.2.4.2 Standardizace komodit Ústřední orgány státní správy Standardizace komodit je prováděna v některé ze svých podob v 10 resortech 8. V rámci celého resortu je standardizace prováděna pouze v případě dvou resortů, přičemž standardizace se provádí pouze u vybraných komodit (viz Obr. 12). Čtyři resorty uvedly, že využívají jednotný číselník pro klasifikaci komodit, a to buď v rámci řídícího subjektu (2 resorty) nebo v rámci podřízených organizací (3 resorty 9 ). Jinak se standardizace týká především platebních podmínek, měrných jednotek, parametrů kvality, místa dodání či dodacích lhůt. Například v rámci Ministerstva vnitra jsou komodity identifikovány a pořizovány s využitím jednotného číselníku, který spravuje odbor účetnictví a statistiky MV ČR. Pro zadávací řízení, která jsou uveřejňována v IS VZ US je využívána klasifikace CPV. Dále například Správa státních hmotných rezerv využívá pro klasifikaci pořízeného zboží a majetku standardní klasifikaci produkce (SKP) spravovanou Českým statistickým úřadem. 8 Z těchto 10 resortů jsou 3 resorty tvořeny jediným subjektem, přičemž 7 resortů je tvořeno řídícími subjekty a jejich podřízenými organizacemi. 9 V jednom resortu je jednotný číselník používán jak v rámci řídícího subjektu, tak podřízených organizací. Strana 30 z 60

Dalším příkladem subjektu provádějícího standardizaci komodit může být Letiště Praha z resortu Ministerstva dopravy, které má standardizován postup při tvorbě názvů komodit, který se řídí interní normou. Název je tvořen podstatným jménem, přídavným jménem a technickou specifikací, a to v uvedeném pořadí. Jednotná forma při postupu vytváření kmenových dat umožňuje sestavit číselník komodit, pomocí něhož lze komodity jednoznačně vyhledávat a identifikovat. Obr. 12 Provádění standardizace komodit v rámci resortů N=27 Není v resortu prováděna 17 Provádění standardizace komodit [počet resortů] V rámci jednoho org. útvaru řídícího subjektu 1 V rámci řídícího subjektu 4 V rámci jedné či více podř. org. 2 V rámci celého resortu 2 V rámci řídícího subjektu a vybraných podř. org. 1 Z resortních analýz vyplývá poměrně jednoznačně fakt, že většina resortů nemá zaveden jednotný číselník, který by sloužil ke klasifikaci komodit. Tento fakt výrazně snižuje možnost činit rozbory nakupovaných komodit, analyzovat nákladovost, atd. (např. z dat o nákupech uvedených v ekonomických informačních systémech zadavatelů nelze určit, kterých konkrétních komodit se nákupy týkaly). Územní samosprávné celky Standardizace komodit není v rámci resortů územních samosprávných celků, které analýzu zpracovaly, prováděna. Strana 31 z 60

3.2.4.3 Elektronické zadávání Ústřední orgány státní správy V rámci analýzy bylo zjišťováno, jak využívají jednotlivé resorty elektronické nástroje ve smyslu 149 ZVZ v postupech souvisejících s centralizovaným zadáváním. Vzhledem ke skutečnosti, že drtivá většina všech resortů je s implementací institutu centrálního zadavatele na počátku, nemají resorty ani zavedenu informační podporu procesů centralizovaného zadávání. Z resortních analýz vyplývá, že většina resortů využívá v rámci procesů zadávání veřejných zakázek elektronické nástroje, nikoliv však ve vazbě na centralizované zadávání. Jde zejména o využívání elektronických nástrojů k provádění vybraných úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě. Skutečnosti, které jednotlivé resorty uvedly v rámci analýz, jsou popsány níže. Tato analýza však nebyla primárně zaměřena na zjišťování informací o stávajícím a plánovaném stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek. Bližší informace o stávajícím a plánovaném stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek lze získat z výstupů šetření, které každoročně realizuje MMR. 10 Elektronické nástroje jsou na základě analýz využívány již v 67 % resortů. Avšak ne všechny subjekty spadající do příslušného resortu je využívají. Pouze ze 6 resortních analýz vyplývá, že elektronické nástroje využívají všechny subjekty spadající do příslušného resortu (tj. jak řídící subjekt, tak podřízené organizace). 10 Tímto šetřením MMR plní úkol M.7 z usnesení vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 2010. Šetření, které je prováděno formou webového dotazníku, bude opakováno každý rok s cílem sledovat vyvíjející se trendy a tendence v procesu elektronizace. Výsledky šetření včetně metodiky jsou dostupné na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (viz www.portal-vz.cz). Šetření bylo poprvé provedeno v roce 2007. Strana 32 z 60

Obr. 13 Využívání elektronických nástrojů v procesu zadávání veřejných zakázek N=27 Využívání elektronických nástrojů [počet resortů] Pouze vybranými podřízenými organizacemi 2 Nejsou v resortu využívány 9 Pouze řídícím subjektem 10 Řídícím subjektem a vybranými podřízenými organizacemi 1 V celém resortu 5 Nejčastěji uváděným elektronickým nástrojem jsou elektronická tržiště pro nákup informačních a komunikačních technologií. Tento fakt však vyplývá ze skutečnosti, že všichni správci kapitol státního rozpočtu jsou povinni uskutečňovat veškeré objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do 2 mil. Kč s využitím elektronického tržiště pro veřejnou správu (GEM). 11 Elektronická tržiště dále resorty využívají i pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na jiné komodity, než jsou informační a komunikační technologie (jde např. o kancelářské potřeby). Dalšími často používanými elektronickými nástroji jsou nástroje zajišťující podporu uveřejňování informací o veřejných zakázkách, nástroje zajišťující poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací v elektronické podobě či aukční systémy. 11 Viz usnesení vlády ze dne 26. června 2002 č. 683, o dalším postupu ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Strana 33 z 60

Některé resorty si vytvořily vlastní elektronické nástroje, které používají pro svou potřebu. Například v resortu Ministerstva obrany je využíván pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Systém elektronické podpory obchodování (SEPO), který podporuje: elektronické tržiště, elektronickou aukci, evidenci přímých nákupů, provádění marketingového průzkumu. Ministerstvo zemědělství připravuje informační systém pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eříz) s následující funkcionalitou: procesní řízení VZ v rámci jejich životního cyklu (tj. podpora workflow) systém povede uživatele jednotlivými úkony zadávacího řízení, vyhledávání VZ prohledávání databáze uzavřených i aktivních VZ, archivace informací/dokladů náležejících k jednotlivým VZ, plánování VZ tvorbu plánu VZ na příští období (např. kalendářní rok) dle požadavků na spotřebu/investice ze strany jednotlivých organizačních útvarů zadavatele, správa a aktualizace interních i externích klasifikací a číselníků. eříz bude rovněž obsahovat následující funkcionalitu pro procesy centralizovaného zadávání v resortu Ministerstva zemědělství: vložení jedné a více smluv o centralizovaném zadávání do systému, vytvoření seznamu pověřujících zadavatelů ke každé smlouvě o centralizovaném zadávání, určení, která VZ bude centralizovaně zadávána a na účet kterých pověřujících zadavatelů. Strana 34 z 60

Vlastní elektronický nástroj provozuje a neustále rozvíjí také Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento jednoduchý elektronický nástroj E-ZAK je určený pro všechny druhy veřejných zakázek (na dodávky, služby i stavební práce), a to jak podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, tak veřejné zakázky malého rozsahu. Zajišťuje následující činnosti: odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení, uveřejnění výzvy vhodným způsobem v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, poskytnutí zadávací dokumentace dodavatelům, poskytování dodatečných informací, pořizování záznamů o elektronických úkonech a zaznamenávání času. Obr. 14 Elektronické nástroje, které jsou nejčastěji používány při zadávání veřejných zakázek N=27 Využívání elektronických nástrojů [počet resortů v %] Elektronické tržiště 48% 30% Aukční systémy 15% 7% Elektronické nástroje pro zadávání VZ na základě rámcové smlouvy 4% 4% Jiné elektronické nástroje 19% 0% 20% 40% 60% Územní samosprávné celky Ve dvou resortech územních samosprávných celků elektronické nástroje využívány nejsou. V Libereckém kraji a Moravskoslezském kraji využívají elektronické nástroje podporující elektronickou aukci, a to v rámci řídícího subjektu. V resortních analýzách těchto územních samosprávných celků nebylo specifikováno využívání elektronických nástrojů v rámci podřízených organizací. Strana 35 z 60

3.3 Rozbor nakupovaných komodit za rok 2006 Nákupy jednotlivých komodit zařazovaly jednotlivé resorty do příslušných komoditních skupin vymezených dle klasifikace CPV (s přesností na dvě pozice klasifikace viz dvojčíslí za názvem komoditní skupiny v grafech). Každý nákup zařazovaly resorty do té komoditní skupiny, která nejlépe souvisela s předmětem příslušného nákupu. V případě komplexních nákupů, které svým předmětem spadají do více komoditních skupin, zařadily resorty nákup do té skupiny, ke které se nákup vztahoval svou převážnou částí (tj. největší částí finančního objemu nákupu). Rozbor komodit a sestavení přehledu veřejných zakázek působily resortům největší potíže, neboť v jednotlivých resortech nejsou zavedeny evidenční systémy, ze kterých lze automatizovaně či poloautomatizovaně získat přehledy o nakoupených komoditách či zadaných veřejných zakázkách. Rozbor komodit rovněž činil problémy, protože v resortech nejsou zavedeny jednotné číselníky, prostřednictvím nichž by byly klasifikovány nakupované komodity (tj. zboží, služby či stavební práce). Existující evidence jsou často pouze částečně vedeny v informačních systémech (tj. řada evidencí je vedena v listinné podobě) a navíc často evidence nejsou centralizovány (tj. jednotlivé organizační útvary/podřízené organizace si vedou vlastní evidence, které nejsou vzájemně propojeny). Sestavení přehledů o nakoupených komoditách a zadaných veřejných zakázkách bylo prováděno ručním vyhledáváním dílčích dat z řady informačních zdrojů (např. tabulky MS Excel, ekonomické informační systémy, smlouvy, účetní doklady, atd.). Lze proto předpokládat, že data nejsou úplná a bude se v nich objevovat vysoká chybovost. Tento fakt je třeba zohlednit při interpretaci získaných dat. V následujícím grafu je uvedeno 10 komoditních skupin, do kterých spadá nejvíce nákupů komodit uskutečněných ústředními orgány státní správy a jejich podřízenými organizacemi v roce 2006. Jde o agregaci dat uvedených ve všech resortních analýzách, tj. dat za řídící subjekty jednotlivých resortů, ale i dat za podřízené organizace spadající do jednotlivých resortů. Strana 36 z 60