Problém měření výkonu vlád Tomáš Kostelecký Měření výkonu vlád tři obecné typy problémů Filosofický problém K čemu jsou vlastně vlády, jaký cíl mají mít vlády? Teoreticko-pojmový problém Jak rozumět pojmům, které běžně v této souvislosti používáme? Jak pojmy definovat? Metodologický Jak výkon vlády prakticky měřit? Jak operazionalizovat proměnné? Jaké indikátory měření použít? Cíle vlády dle Thomase Jeffersona starost o lidský život a štěstí a ne jejich destrukce je první a jediný legitimní cíl dobré vlády svoboda a lidské štěstí jsou jedinými cíli všech legitimních vlád štěstí a prosperita našich obyvatel jsou jediným legitimním cílem vlády rovná práva lidí a štěstí každého jedince jsou nyní uznávány jako jediné legitimní cíle vlád [Jefferson 1903 04 Vol. 16: 359, Vol. 12: 369, Vol. 13: 41, Vol. 15: 482] 1
Cíle vlády dle Thomase Jeffersona Cíle vlády dle Thomase Jeffersona starost o lidský život a štěstí a ne jejich destrukce je první a jediný legitimní cíl dobré vlády svoboda a lidské štěstí jsou jedinými cíli všech legitimních vlád štěstí a prosperita našich obyvatel jsou jediným legitimním cílem vlády rovná práva lidí a štěstí každého jedince jsou nyní uznávány jako jediné legitimní cíle vlád Obecná funkce vlády v demokratické společnosti = sloužit zájmům občanů. [Jefferson 1903 04 Vol. 16: 359, Vol. 12: 369, Vol. 13: 41, Vol. 15: 482] Jak měřit výkon vlád poučme se u odborníků V odborné literatuře jsou desítky (stovky) článků týkajících se výkonu vlád Teoretici - definice a konceptualizace Logické a konsistentní systémy měření výkonu Nelze v praxi použít pro chybějící / neexistující data Praktici operacionalizace a vlastní měření Zpravidla použijí ty ukazatele, které jsou k dispozici Zpravidla práce srovnávající výkon různých vlád Cílem bývá vysvětlit rozdíly ve výkonu vlád za pomoci různých nezávislých proměnných Jak měřit výkon vlád 4 odlišné přístupy měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje vládou spravovaného území měření prostřednictvím subjektivního hodnocení fungování vlády občany vládou spravovaného území nebo různými odborníky měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality činnosti vlády měření pomocí agregátních indexů fungování vlády, které představují matematicko-statistickou agregaci dílčích ukazatelů 2
Měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje slouží prakticky výhradně k měření výkonu národních vlád souvislosti mezi volebním chováním a změnami ekonomické situace v čase mezinárodní komparace výkonu vlád typické ukazatele: míra nezaměstnanosti míra inflace růst GDP výdaje na zdravotnictví, zdravotní stav, vzdělanost nebo míra kriminality index lidského rozvoje Měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje - problémy předpoklad: z ukazatelů stavu určité společnosti lze zpětně odvozovat kvalitu fungování vlády problém path-dependency (současný stav je ovlivňován předchozím stavem, efekty vlivu fungování vlády mají časové zpoždění) problém multilevel governance (situaci v jednom území ovlivňuje činnost více vlád na různých teritoriálních úrovních) extrateritoriální vlivy Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení obyvateli nebo odborníky Velmi časté, pro vlády na různých úrovních Analýzy zkoumající souvislost mezi rozhodováním voličů a jejich hodnocením výkonu vlády za uplynulé období Méně často pro komparace mezi zeměmi Někdy prováděny komerčními organizacemi (City Audit, City Check ) Neměří se samotný výkon vlády, ale míra spokojenosti občanů s vládou Výkon vlády posuzován podle hodnocení uživatelů buď celkový výkon nebo jednotlivé aspekty výkonu Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení obyvateli - problémy Hodnocení celkového výkonu každý respondent hodnotí něco jiného Hodnocení jednotlivých aspektů výkonu jak vážit význam jednotlivých aspekty? Respondenti nebývají vždycky racionální Část respondentů nedokáže rozlišit, do kompetence které vlády spadá ta či ona oblast jejich hodnocení Část respondentů přisuzuje vládě zodpovědnost i za věci, které vláda nemohla ovlivnit Hodnocení vlády se rychle mění v čase 3
Měření prostřednictvím subjektivního hodnocení odborníky - problémy Hodnocení celkového výkonu každý respondent hodnotí něco jiného Hodnocení jednotlivých aspektů výkonu jak vážit význam jednotlivých aspekty? Experti nemusejí být nestranní a nezávislí Expertů je málo, jejich vzorek nemusí být reprezentativní Experti nemusejí dobře rozumět situaci v jiné zemi Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády Premisa: výkon vlády lze měřit objektivně Rozlišení výstupy (outputs) - všechno to, co je přímo ovlivnitelné politikou vlády v určité oblasti (např. investice do bezpečnosti) výsledky (outcomes) - samotná situace v určité oblasti (případně její změny), která zpravidla je (mimo jiné) ovlivněna politikou vlády (např. snížení kriminality) Hodnotí se jednotlivé procedury a operace, u kterých to jde a pro která je možné získat nějaká kvantifikovatelná data Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády Soustředění na ukazatele, které popisují výstupy Používají se tvrdá data Jsou jednoduše definovatelné ukazatele (např. počty rekvalifikovaných) Soustředění na ukazatele, které popisují výsledky New public management soustředění na manažerský výkon vedení města Porovnávání výsledků s předem naplánovanými cíli Porovnávání výkonu s ostatními - benchmarking Měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvality výkonu vlády problémy Soustředění na ukazatele, které popisují výstupy Zlepšení výstupů (počty rekvalifikovaných) nemusí znamenat zlepšení výsledků (nezaměstnanost) Záměna ekonomické efektivnosti za cíle politiky Soustředění na ukazatele, které popisují výsledky Starosta posuzován jako manažer, nikoliv jako politik Stanovování cílů prostřednictvím plánování vede k soustředění na plnění plánu místo soustředění na cíle Nutnost pracovat s přesnými ukazateli zmenšuje jejich počet jen na dostupné a srovnatelné, nikoliv nejdůležitější 4
Měření pomocí agregátních indexů Agregátní indexy obsahují více různých ukazatelů, jde vždy o matematický agregát hodnot více ukazatelů Buď jsou použity všechny dostupné indikátory výkonu, nebo jsou nejprve definovány měřitelné kategorie výkonu (např. spokojenost voličů, vnímavost vlády k přáním voličů, ekonomická efektivita práce vlády ), a potom pro každou kategorii nalezeny konkrétní indikátory Měření pomocí agregátních indexů - problémy Agregací se nemusí odstranit chyby jednotlivých ukazatelů, ale mohou se znásobit Problém s multidimenzionalitou výkonu vlády (finanční efektivita výkonu a vnímavost k přání obyvatel spolu nemusí vůbec souviset) Mají mít všechny indikátory stejnou váhu? Jestli ne, jak se určí váha indikátorů? Jak měřil Putnam fungování italských regionů? 12 indikátorů (1-6): stabilita vlády, včasnost přijímání rozpočtu existence a kvalita statistických informačních zdrojů zajišťujících informace pro regionální vládu výsledek legislativní práce týkající se ekonomického rozvoje, územního plánování a sociálních služeb rychlost zavádění legislativních novinek vybavenost regionu jeslemi Jak měřil Putnam fungování italských regionů? 12 indikátorů (7-12): vybavenost regionu rodinnými klinikami kvalita instrumentů průmyslové politiky absorpční kapacita zemědělských dotací absorpční kapacita dotací na zavádění místních zdravotnických zařízení, absorpční kapacita dotací na podporu sociálního bydlení byrokratická vnímavost k přáním obyvatel 5
Hodnocení výkonu krajských vlád v ČR Kraj = územní společenství občanů, který má právo na samosprávu (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Krajská vláda = v češtině nezvyklý termín (analogie anglického regional government ) Krajská vláda = zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad Zákon rozlišuje působnosti krajů působnost samostatná působnost přenesená Konceptualizace výkonu krajských vlád 1. Vnější výkon Výkon = úspěšnost krajských vlád při zabezpečování ekonomického a sociálního rozvoje spravovaného území Kritéria výkonu: ekonomický výkon kraje životní úroveň obyvatel lidský kapitál kvalita životního prostředí výskyt sociální patologie Konceptualizace výkonu krajských vlád 2. Procedurální výkon Výkon = objem, struktura a kvalita úsilí (tj. činností procedur, opatření finančních výdajů ), které krajské vlády vynakládají na splnění svých působností Konceptualizace výkonu krajských vlád 3. Vnitřní výkon Výkon = vztah mezi zdroji v širokém smyslu slova, které vlády vynakládají na plnění svých úkolů a cílů, a na druhé straně výsledky, které takto vynaložené zdroje přinesly. Kritéria výkonu: různé parametry činností krajských vlád Kritéria výkonu: efektivita vynaložených zdrojů v oblasti, kterou měly ovlivnit 6
Konceptualizace výkonu krajských vlád Vnější výkon, tedy úspěšnost při zajišťování rozvoje spravovaného územ, dává krajským vládám jejich politickou a je sledován především veřejností Procedurální výkon, tedy agilita, iniciativa, organizační a administrativní zdatnost krajských vlád, je sledován veřejností a orgány státní správy. Vnitřní výkon, tedy efektivita vynakládání zdrojů, ekonomická a organizační racionalita fungování, je sledována samotnou veřejnou zprávou Výběr ukazatelů pro hodnocení Z činností, které vykonávají krajské vlády v rámci své působnosti, byl vybrán soubor položek, u nichž je dominantní role krajské vlády nesporná Byl pořízen soupis existujících a potenciálně dostupných dat o činnosti krajských vlád Ukazatele výkonu vlád byly hledány v průniku obou výše zmíněných hledisek činnosti, v nichž krajské vlády dominují a zároveň o nich lze získat nějaká měřitelná data Finální výběr ukazatelů Odlišeno bylo celkem 11 oblastí činnosti krajských vlád Bylo použito celkem 24 ukazatelů výkonu (4 další ukazatele vyřazeny pro přílišnou korelaci s některým z vybraných 24 ukazatelů) Některé oblasti byly hodnoceny jen jedním ukazatelem, jiné oblasti byly hodnoceny více ukazateli I. Investice kraje a podpora podnikatelského a občanského sektoru Ukazatel: Investiční orientace krajského rozpočtu Procentní podíl kapitálových výdajů kraje na celkových výdajích kraje v r. 2005. Ukazatel: Dotace kraje podnikatelským subjektům Procentní podíl investičních a neinvestičních dotací poskytnutých krajem podnikatelským subjektům z celkových výdajů kraje. Ukazatel: Dotace kraje neziskovým organizacím Procentní podíl investičních a neinvestičních dotací poskytnutých krajem neziskovému sektoru z celkových výdajů kraje. 7
II. Nákladnost výkonu krajské vlády Ukazatel: Nákladnost výkonu krajské vlády Procentní podíl běžných výdajů kraje vynaložených na chod krajského úřadu z celkových běžných výdajů kraje III. Kvalita managementu veřejné správy vykonávané krajem Ukazatel: Postavení kraje v soutěžích kvality veřejné správy Bodové ocenění výsledků kraje v soutěži kvality veřejné správy v roce 2005 a v roce 2006. Ceny jsou udělovány za aplikaci některého z nástrojů pro zvyšování výkonnosti a kvality služeb organizace (např. CAF, benchmarking, Balanced Scorecard, EFQM, normy ISO, místní Agenda 21 apod.). IV. Legislativní iniciativa kraje Ukazatel: Využití práva zastupitelstva kraje předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně Počet návrhů zákonů podaných zastupitelstvem kraje Poslanecké sněmovně během volebního období 2002 2006. V. Kvalita správních úkonů v rámci přenesené působnosti kraje Ukazatel: Závady ve výkonu přenesené působnosti kraje Počet závad ve výkonu přenesené působnosti kraje v r. 2004 a 2005 zveřejněných v Hodnotící zprávě o výsledcích kontrol výkonu přenesené působnosti orgány krajů a hl. m. Prahy v letech 2004 2005 (Ministerstvo vnitra ČR 2006). 8
VI. Vytváření podmínek pro rozvoj středního školství Ukazatel: Index změny struktury středního školství Vyjadřuje, jak se na celkové nárůstu žáků středních škol podílí nárůst žáků gymnázií a SOŠ. Ukazatel: Přijímací řízení na osmiletá, šestiletá a čtyřletá gymnázia Procento uchazečů o studium na gymnáziích přijatých do 1. ročníku v rámci přijímacího řízení pro školní rok 2005/2006. Ukazatel: Podíl přijatých na školy nabízející maturitní vzdělání a studentů 3. ročníku šestiletých a 5. ročníku osmiletých gymnázií na celkovém počtu patnáctiletých VII. Uplatnění absolventů středních škol Ukazatel: Nezaměstnanost absolventů gymnázií Procentní podíl mezi tzv. nově nezaměstnanými absolventy gymnázií (tj. těmi, kteří ještě nepracovali) a odpovídající skupinou absolventů, kteří ukončili vzdělání v předchozím roce. Ukazatel: Nezaměstnanost absolventů SOÚ Procentní podíl mezi tzv. nově nezaměstnanými absolventy SOÚ (tj. těmi, kteří ještě nepracovali) a odpovídající skupinou absolventů, kteří ukončili vzdělání v předchozím roce. VIII. Vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče Ukazatel: Neuspokojení žadatelé o byt v domě s pečovatelskou službou 2002 2004 Vyjadřuje změnu (zvýšení nebo snížení počtu neuspokojených žadatelů o byt v domě s pečovatelskou službou na 1000 obyvatel ve věkové skupině 65+. v letech 2002 2004. Ukazatel: Neuspokojení žadatelé o umístění v domě důchodců v létech 2002 2005 Vyjadřuje změnu (zvýšení nebo snížení počtu neuspokojených žadatelů o byt v domově důchodců na 1000 obyvatel ve věkové skupině 65+. v letech 2002 2004. IX. Zahraniční aktivity kraje Ukazatel: Stálé zastoupení kraje v Bruselu Bodové hodnocení reflektuje existenci stálého zastoupení a jeho institucionální podobu. Ukazatel: Prezentační akce kraje v Bruselu Bodové hodnocení reflektuje počet prezentačních akcí kraje v Bruselu. Ukazatel: Partnerství kraje se zahraničními regiony Bodové hodnocení vyjadřující počet zahraničních regionů, s nimiž má kraj formalizovanou spolupráci. 9
X. Kvalita internetových stránek kraje Ukazatel: Kvalita internetových stránek kraje Bodové hodnocení internetových stránek kraje podle souboru kritérií vyjadřuje obsahovou kvalitu internetových stránek, jejich aktuálnost a přehlednost. Ukazatel: Nástroje připravené krajem pro podávání dotazů prostřednictvím internetu Bodové hodnocení dostupnosti formulářů pro žádosti o poskytnutí informací dostupných na internetových stránkách kraje, možnosti jejich elektronického vyplnění a možnosti pokládání dotazů on-line. XI. Poskytování informací Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na žádost instituce o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. (projekty podporované ze Strukturálních fondů EU) Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence. Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na elektronickou žádost instituce o poskytnutí informací bez odvolání na zákon 106/1999 Sb. (zastoupení kraje v Bruselu a počet akcí) Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence. XI. Poskytování informací Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na písemnou žádost občana o poskytnutí informací bez odvolání na zákon (podpora podnikání krajem) Sledováno: potvrzení o obdržení dotazu, poskytnutí odpovědi, rychlost odpovědi, nutnost urgence. Ukazatel: Kvalita reakce krajského úřadu na telefonickou žádost o poskytnutí informací bez odvolání na zákon (cyklistické stezky) Bodové hodnocení průběhu rozhovoru a kvality poskytovaných informací. Ukazatel: Ocenění kraje v soutěži Otevřeno zavřeno Bodové ohodnocení umístění nebo nominace kraje, krajského úřadu, odboru nebo oddělení krajského úřadu v soutěži Otevřeno zavřeno v letech 2003-2006. Vytvoření dílčích ukazatelů výkonu v 11 sledovaných oblastech Hodnoty jednotlivých ukazatelů podrobeny deskriptivní analýze (výsledek: všechny zhruba normální rozložení) Hodnoty jednotlivých ukazatelů převedeny na Z- score Śkály ukazatelů otočeny tak, aby všechny měly stejný věcný smysl (čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší výkon) Faktorová analýza (sedm nezávislých faktorů vysvětlujících 89 % celkové variability) 10
11
Hodnocení výkon krajských vlád - závěry Neexistují žádné univerzálně výkonné kraje, které by byly ve všech ohledech nadprůměrné Neexistují žádné univerzálně nevýkonné kraje, které by byly ve všech ohledech podprůměrné Rozdíly ve výkonu jsou podstatně Existuje určitá teritoriální logika moravské kraje stojí v žebříčku výše, kraje v západní části Čech stojí níže Nejvíce heterogenní jsou kraje průměrné Čím se dá vysvětlit rozdíl ve výkonu krajských vlád v ČR? Hypotéza 1 Vlády jsou výkonnější v regionech, které jsou ekonomicky silnější Hypotéza 2 Vlády jsou výkonnější v regionech, které mají vyšší úroveň sociálního kapitálu Hypotéza 3 Výkonnost vlád ovlivňuje jiný významný faktor Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi staré téma společenských věd Adam Smith (1776): Proč jsou některé národy bohatší než jiné? Karel Marx (1867): Společenské rozdíly mezi zeměmi jako odraz rozdílů ve způsobu organizace a fungování ekonomiky. Max Weber (1904/1905): Kulturní a náboženské odlišnosti mezi různými společnostmi prvotní příčina odlišného ekonomického vývoje. Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi staré téma společenských věd Lipset (1960) a Dahl (1989): Formy vlády jsou v různých zemích primárně ovlivněny stupněm jejich socio-ekonomického rozvoje. Almond a Verba (1963) (ale i Tocqueville (1835)) : Rozdíly ve fungování institucí způsobeny sociokulturními odlišnostmi. Granato, Inglehart a Leblang (1996): Odlišností v ekonomickém vývoji podmíněny rozdíly v kulturních hodnotách 12
Souvislosti mezi ekonomikou, kulturou a institucemi na regionální úrovni Velká výhoda: odpadá problém odlišné struktury institucí v různých státech (regiony mívají stejnou strukturu institucí, která je jim předepsána státem) Nevýhoda: existuje mnohem méně dostupných dat, méně existujících studií Making Democracy Work (Putnam et al 1993) Závisle proměnná: výkon vlády Nezávisle proměnné: populační velikost regionu ideologickápolarizace a fragmentace stranického systému v regionech míra konsensu voličů i regionálních elit ohledně klíčových sociálních a ekonomických otázek rozdíly v počtu ekonomických konfliktů teritoriální ekonomické a demografické disparity uvnitř zkoumaných regionů sociální stabilita regionů míra vzdělanosti obyvatel zkoumaných regionů Making Democracy Work (Putnam et al 1993) Nezávisle proměnné (pokračování): míra urbanizace personální stabilita v institucích regionálních vlád politická síla Italské komunistické strany v regionech míra socio-ekonomické modernity regionů (agregát založený ukazatelích: příjem na obyvatele, regionální HDP, podíl zaměstnaných v zemědělství, podíl zaměstnaných v průmyslu, podíl zemědělské produkce na přidané hodnotě a podíl průmyslové produkce na celkové přidané hodnotě). míra občanskosti (agregát založený na ukazatelích: počet sportovních a kulturních asociací v přepočtu na obyvatele, účast v referendech, čtenost novin, využití preferenčních hlasů, které autoři považovali v italských podmínkách za indikátor rozšíření klientelismu) Making Democracy Work (Putnam et al 1993) Statisticky významné nezávisle proměnné jen tři: politická síla Italské komunistické strany v regionech nejslabší vztah, příliš nevysvětlují míra socio-ekonomické modernity regionů kauzální vztah opačný, než předpokládaný dobře fungující vláda socioekonomicky moderní region míra občanskosti nejsilnější vztah, kauzální vztah: větší míra občanskosti dobře fungující vláda 13
Situace v krajích ČR Agregátní index výkonu krajských vlád Agregátní index ekonomické výkonnosti HDP v přepočtu na 1 obyvatele HDP v přepočtu na 1 zaměstnance čistý disponibilní důchod domácnosti v přepočtu na obyvatele počet fyzických osob registrovaných k platbě DPH míra nezaměstnanosti Situace v krajích ČR Agregátní index úrovně sociálního kapitálu počet nestátních neziskových organizací v přepočtu na 1000 obyvatel podíl lidí, kteří čtou regionální noviny, celostátní deníky a sledují zpravodajství v televizi důvěra prezidentovi, důvěra krajským zastupitelstvům a důvěra obecním zastupitelstvům (jako indikátory institucionální důvěry) počet dobrovolných dárců krve v přepočtu na 1000 obyvatel (jako indikátor generalizované důvěry) průměrná volební účast ve volbách do poslanecké sněmovny, průměrná volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev a účast v referendu o vstupu do Evropské unie Výkon vlády a ekonomická výkonnost kraje Výkon vlády a sociální kapitál v kraji Index vykonu krajské vlády 2005 1, 00 Zlínský Moravskoslezký Olomoucký Královéhradecký Index vykonu krajské vlády 2005 1,00 Zlínský Královéhradecký Moravskoslezký Olomoucký 0, 00 Ústecký Liberecký Jihočeský Jihomoravský Pardubický Středočeský 0,00 Ústecký Liberecký Jihočeský Jihomoravský Středočeský Pardubický -1, 00 Vysočina Plzeňský -1,00 Vysočina Plzeňský -2, 00 Karlovarský -2,00 Karlovarský -1,00 0,00 1,00 Ekonomická výkonnost 2005 (R=0,02, p=0,957) -1,00-0,50 0,00 0,50 Index sociálního kapitálu 2005 (R=0,16, p=0,611) 14
Ekonomická výkonnost a sociální kapitál v kraji Ekonomická výkonnost a sociální kapitál v kraji Ekonomická výkonnost 2005 Středočeský 1,00 Královéhradecký Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Liberecký 0,00 Zlínský Vysočina Pardubický Karlovarský Olomoucký -1,00 Ústecký Moravskoslezký -1,00-0,50 0,00 0,50 Index sociálního kapitálu 2005 (R=0,44, p=0,132) Ekonomická výkonnost - změna 1995-2005 Středočeský 1,00 Jihomoravský Vysočina 0,50 Jihočeský Olomoucký Plzeňský 0,00 Královéhradecký Pardubický Moravskoslezký Liberecký -0,50 Zlínský Ústecký -1,00 Karlovarský -1,0 0-0,5 0 0,00 0,50 Index sociálního kapitálu 2005 (R=0,64, p=0,018) Číslo typu 1 Kraje příslušející k danému typu Typologie krajů Průměrná standardizovaná hodnota ukazatele Ekonomická výkonnost Sociální kapitál Výkon krajských vlád Jihočeský, Jihomoravský Středočeský, Liberecký Královéhradecký, Zlínský,72,04,45 2 Karlovarský, Ústecký -1,14-1,79-1,25 3 4 Plzeňský, Pardubický Vysočina,14 1,10 -,72 Olomoucký, Moravskoslezský -1,22,00,96 Proč Putnamova hypotéza v ČR neplatí? Vztah mezi sociálním kapitálem a výkonem vlád není lineární (v zemích s velkými rozdíly vztah najdeme, v zemích s malými rozdíly vztah nenajdeme) Putnam podcenil vliv politických elit na fungování krajské vlády ( syndrom Tošenosvký ) Jsou podceněny geografické faktory (poloha) V ČR hrají větší úlohu rozdíly ve vzdělanosti Vztahy potřebují delší dobu, aby se mohly zformovat 15
Děkuji za pozornost 16