TYPOGRAFIA 1888 2013 Typografia 1/ 2013 č. 1242 ročník 116
Typografia 1888 2013. Slovo do jubilejního 125. roku. Typografia se v dosti dobrém zdraví doïívá kulatého jubilea, vûku stodvacetipûti let. Jméno a Ïivot jí dali pfied koncem 19. století typografové, ktefií v praxi znali jen ruãní sazbu liter z kasy do háãku, (pozdûji novoãe tinou z písmovky do sázítka ) a knihtiskafii, jejichï technologií byl pfieváïnû tisk z v ky. Kolem roku 1888, kdy nov spolkov titul vznikal a postupnû formuloval svûj obsah a tváfi, se na technologickém obzoru tvaroval jako hrozivá a málo prûhledná clona mrak pfiicházejících nov ch technik strojnû vyrábûné sazby fiádkové a monotypové, která mûla fie it narûstající potfieby ífiení kultury, vûdy a civilizace tiskem, ale na druhé stranû hrozila pfiinést kolegûm obávané existenãní otázky nezamûstnanosti a obïivy pro v echny. Kolegové reagovali kromû spolkové a cechovní orientace po svém, pouïitím jim nejbliï ího média tisku a zaloïením vlastního odborného ãasopisu, kter informoval, radil a vyuãoval. V nûm od té doby nacházeli a ífiili odborníci v ech dal ích generací potfiebné informace nejen o soudobém technickém rozvoji, ale také poznatky z rûzn ch tiskáren, písmolijen, strojíren na v robu sázecích strojû a matric, zprávy z blízkého i zámofiského zahraniãí, kde vyrûstaly nové kapacity, prototypy a dodavatelské i tiskafiské firmy. Paralelnû se to t kalo také v voje tiskov ch strojû, v roby toãkû a knihafisk ch technik. Médium zvané sedmá velmoc rostlo rychl m tempem, na jaké spoleãnost nebyla do té doby zvyklá. Typografia plnila roli pomocníka a prostfiedníka také ve velmi dûleïité oblasti sociální, odborové a personální jak pro podnikatele a faktory, tak i zamûstnance. Mezi vynálezem Gutenbergovy metody knihtisku z pohybliv ch liter a na í dne ní digitální revolucí to bylo hlavní období pfielomu a pfiíchodu v znamn ch vynálezû a pokrokové mechanizace i automatizace, v nûmï se tisk stával v znamnou souãástí technologické a prûmyslové revoluce. Pfiedtím i potom vznikly nejv znamnûj í vynálezy tiskov ch a reprodukãních technik, mezi nimiï se v znamnou mûrou uplatnily i hlavy, pocházející z na ich ãesk ch zemí. Oslavovat ani vyznamenávat nebudeme, na to nám chybí prostfiedky, ale nov roãník bude podle moïností a autorské aktivity obsahovat nûkteré pfiíspûvky, nahlíïející do star í i novûj í minulosti, protoïe i pro nás platí, Ïe kdo nezná a neváïí si své minulosti, nemûïe oãekávati ani velké budoucnosti. Také proto Ïádáme Vás, na i milí odbûratelé a ãtenáfii, abyste neváhali a poslali nám své vzpomínky a pfiipomenutí v znamn ch událostí, v konû a úspû n ch momentû v voje, k nimï máte podklady, ukázky, fotografie a zejména vzpomínky a fotografie a dodnes jsou. Za tûch 125 let se událo v grafickém oboru velmi mnoho a zejména osudy lidí, Ïivností, podnikatelsk ch rodin a organizací, kol a uãàovské mládeïe byly a dodnes jsou nejen ãtenáfisky zajímavé a pestré, ale dûleïité pro dal í v voj oboru aï k dne nímu stavu, kdy se opût fiadíme mezi zemû nejpokrokovûj í jak v tiskafiské, tak vydavatelské a umûlecké branïi. Bylo tomu tak v dobách historick ch a bude tak i v nejbliï í budoucnosti. Dnes jsme ãasopisem moderním, vycházejícím podobnû jako v pokrokov ch zemích, kter oslovuje nejen zamûstnance a podnikatele, ale pûstuje kontakty se stále kvalitnûj ími kolami a v robci strojû i tiskov ch materiálû. Také ov em pokraãuje v tradici spolupráce a vzájemné informovanosti s nakladateli, redakcemi a tvûrci tiskov ch produktû velmi rozmanitého poslání a úãelu. K centrálním otázkám tradiãnû patfií souãinnost s grafick mi designéry, ilustrátory a grafick mi umûlci, fotografy a tvûrci typografick ch písem. Ve v ãtu specialistû bychom mohli pokraãovat dlouho, protoïe kaïdé médium je mimofiádnû pestré a informace se mnoïí nejen aritmetickou fiadou. Dûkujeme v em, kdo ve v ech letech existence mûsíãníku Typografia, jednoho z vûbec nejstar ích polygrafick ch a odborn ch ãasopisû na svûtû, pfiispívali nejrûznûj ími zpûsoby do pokladnice znalostí, poznávání a dokumentování na eho kulturního, technického a umûleckého bohatství a pfiejeme celému oboru nejen v tomto jubilejním roce dostatek zdraví, sil a tvûrãích my lenek a zvlá tû dostatek úspû n ch a pracovit ch pokraãovatelû, nesoucích oborovou hrdost dál do budoucnosti. Vladislav Najbrt Autofii obálky: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar za pouïití jubilejního logotypu k 125. v roãí zaloïení ãasopisu Typografia. 13 Pfiihlaste své kalendáfie! 13. roãník soutûïe Kalendáfi roku má uzávûrku 1. bfiezna 2013. Více informací o soutûïi najdete v pfiihlá ce uvnitfi ãísla a na webu www.typografiacz.cz/soutez.html. TYPOGRAFIA 1888 2013
OBSAH CONTENTS 1 Zákazníci tiskového managementu: PfiíleÏitost nebo riziko pro tiskárny? Print management Customers: an opportunity or a risk for the printing houses? 4 KBA RotaJET na druckforu a na dnech Hunkeler KBA RotaJET on the druckforum and on the Hunkeler days 4 Dotace EU vyuïitelné na nové technologie EU subsidies to be usable for new technologies 5 PR Böttcher PR Böttcher 6 Jitka Böhmová Anketa Novoroãní ohlédnutí a plány do budoucna Questionnaire New Years Looking back and future plans 8 Ondfiej Sedláãek Rok 2012 je minulostí... Year 2012 is the past... 9 Jana Vránková Feminizace oboru? Opravdu malá Feminization of the printing industry? Really small 11 Nová generace spektrálních denzitometrû: Techkon SpectroDens Premium A new generation of spectral densitometers: Techkon SpectroDens Premium 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 V stava Novoroãenky vánoãní pfiání jinak Exhibition of New Year s cards Christmas wishes differently 14 Tisk a distribuce bez oklik : mediální servis a logistické centrum Printing and distribution straightforwardly : media service and logistics center 16 Vladislav Najbrt Stránky MistrÛ #26 Pages of Misters #26 18 Kreativní soutûï spoleãnosti Antalis zná své vítûze Creative competition of Antalis has its winners 19 Vladislav Najbrt Novoroãenky s kouzlem tisku 2013 New Year s cards with magic of printing 2013 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem vloïená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 1/2013/1242/ROâNÍK 116 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, 776 664 427 marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647 bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 15 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Toto ãíslo je ti tûno barvami dodan mi firmou Michael Huber CZ Zákazníci tiskového managementu: PfiíleÏitost nebo riziko pro tiskárny? V roce 2008 ãinil objem nûmeckého trhu tiskovin nûco pfies 30 miliard Eur, z nichï bylo cca 9 procent realizováno prostfiednictvím tiskového managementu. Studie britské spoleãnosti Pira International oãekává nárûst objemu smluvní správy tisku pfiibliïnû o 18 % do roku 2013. Tiskov management je sluïba, která je vyuïívána ve Velké Británii jiï 35 let, a asi pfied deseti lety se stále ve vût ím mûfiítku zaãala vyuïívat i v Nûmecku. Tiskov management je vlastnû forma nákupu sluïeb, pfiiãemï kupující, jako print manager, je vlastnû prostfiedníkem a technick m poradcem mezi zákazníkem a poskytovatelem tiskov ch sluïeb (tiskárnou). Pfiitom je pfievzato pfiedbûïné financování tiskov ch zakázek a zákazníci obdrïí koneãnou fakturu. Zákazníci mají k dispozici stálé poradce, ktefií jim radí ve v ech záleïitostech mediální produkce. Mohou b t k dispozici pfiímo u zákazníkû, nebo ve vlastních prostorách tiskového manaïera. RÛzné formy Termín pro tiskov management je zatím v Nûmecku vyuïíván pro nûkolik ãinností, vymezení k anglickému makléfii tiskov ch sluïeb Print Broker je znaãnû neurãité. Tradiãní Print Broker pracuje jako vlk samotáfi, nebo spí e jako obchodní zástupce na národním trhu. Mezitím ale operuje i fiada nûmeck ch podnikatelsk ch subjektû s nabídkou sluïeb tiskového managementu, ktefií se oznaãují jako Print Broker (tiskov makléfii). Jako pfiíklad lze uvést ZMÜK, pfiiãemï název je odvozen od CMYK ãtyfibarvotisku. Spoleãnost sama sebe uvádí jako jednotku styku mezi poïadavky na va e tiskové zakázky a jejich optimální realizaci. Tento termín není zamûniteln s pojmem Printer Management, kter pfiedstavuje sluïby pro oblast digitálních tiskáren a kopírek v rámci daného podniku a zab vá se ve skuteãnosti kanceláfiskou tiskovou technikou. Trh tiskového managementu v Nûmecku sefiazeného podle produktov ch skupin: TûÏi tû pfiedstavují noviny, ãasopisy a knihy. Také reklamní agentury nabízejí sluïby spojené s realizací tiskovin, pfiiãemï v hoda pro zákazníka spoãívá v tom, Ïe pro jednání spojené s pfiípravou a realizací tiskové produkce je pouze jediná kontaktní osoba. Mezinárodní zaji Èování tiskovû mediálních kampaní je ale realizováno jen málokdy. Nûkteré tiskárny také vystupují ve formû tiskového managementu na vnitrostátní úrovni, a to v rámci roz ifiování sv ch nabídek sluïeb a ke zlep ení loajality zákazníkû. Tiskov management je ale pfiedev ím charakteristick sv m mezinárodním vystupování, svou mezinárodní realizací. Nabízí mezinárodnû zastoupen m spoleãnostem svou síè profesionálních poradcû a irokou dodavatelskou základnu v nûkolika zemích. MÛÏe tak zajistit jednotné fiízení znaãky (tedy brand management). Smlouvy jsou obvykle uzavírány na zku ební období nûkolika let (obvykle na 2 aï na 5) a ãasto obsahují záruku úspory pro zákazníka. Zákazníci tiskového managementu Akvizice zákazníkû sluïeb tiskového managementu probíhá pfies rozsáhlá mezinárodní v bûrová fiízení, kde tiskov manaïer zji Èuje nejv hodnûj í ceny a nabídky ze své dodavatelské základny. Typick mi zákazníky jsou pfiedev ím mezinárodnû ãinné, ti tûnou reklamu vyuïívající spoleãnosti ze v ech odvûtví s objemem nákupu od cca 1 milionu Eur. Nejvût í podíl na objemu trhu tiskového managementu má s 24 % finanãní sektor a s 23 % obchod. Celkem 10 % je podíl z oblasti cestování & voln ãas. 9 procent realizuje publikaãní ãinnost (periodika, knihy, reklamní tisk, formuláfie a point of sale = POS materiály) a 9 % vefiejn sektor prostfiednictvím tiskového manaïera. Telekomunikaãní a IT branïe pfiedstavuje podíl 7 %. Nejmen í celkov relativní podíl má s 5 % farmaceutick prûmysl. Zb vající 14% podíl pfiedstavují ostatní odvûtví a poskytovatelé sluïeb, vãetnû automobilového prûmyslu.
Trh tiskového managementu v Nûmecku sefiazen podle skupin zákazníkû: Zcela nahofie obchod a finanãní sluïby. Jedna nev hoda: Pokud tiskov manaïer úãtuje za 120 dnû, je nezbytné zajistit pfiedfinancování tiskového papíru. Produkãní spektrum Zaji Èovány jsou tiskové produkty v eho druhu, jako je napfiíklad marketingov tisk, obchodní tiskoviny, POS, printon-demand tiskoviny, ãasopisy a v roãní zprávy. PfiibliÏnû více neï polovina z objemu tisku zaji Èovaného v Nûmecku pfies tiskov management je zafiazena do kategorie ãasopisy, noviny a knihy. 10 % z celkového objemu pfiedstavují kanceláfiské potfieby a formuláfie dále i po tovní zásilky, 6 % etikety a obaly, jakoï i správa dokumentû. Propagaãní tiskoviny tvofií pouze 5 % z objemu správy tisku, 3 % jsou POS produkty. Zb vajících 11 % pfiipadá na tak rozdílné tiskové produkty, jako je bezpeãnostní tisk, obálky, plastové karty, tapety a atd. Do celkového rozsahu sluïeb patfií, mimo jiné, také logistické sluïby v rámci distribuce ti tûn ch produktû, následného zpracování mailingov ch kampaní, zaji Èování reklamních pfiedmûtû a tisková produkce rozdûlená do ãástí i pfies hranice zemí. Komplexní reporting je nedílnou souãástí nabídky. Rozsah sluïeb tiskového manaïera obecnû nezahrnuje Ïádné, nebo jen omezené, kreativní sluïby. Nejsou pfiebírány a realizovány Ïádné tradiãní agenturní obchodní sluïby. V hody a nev hody V hodou pro zákazníky jsou zaprvé odbornû zbûhlí kontaktní partnefii (zejména v zemích, které nemají iroce rozloïenou odbornou v chovu v oblasti prûmyslu tisku, obdobnou, jako je tomu v rozvinut ch zemích). Za druhé je organizace schopna i v pfiípadû piãkové poptávky realizovat zakázky, aniï by bylo pro koncového zákazníka nutné dávat k dispozici odborn personál. Dal í pfiedností je vyuïití místních znalostí trhu a cen. K tomu se fiadí mezinárodní dodavatelsk management, jehoï znalosti nákladû na tisk a typy produktû pfiesahují národní hranice. T ká se to téï obratû dodavatelû, jakoï i koordinovaného plánování kampaní vãetnû logistiky. Uzavírání rámcov ch dohod a dal ích opatfiení pro sniïování finanãních nákladû ve smluvnû stanovené v i má pomáhat zákazníkûm, aby mohli dosáhnout cílû úspor v nákupu tiskov ch sluïeb. Kromû toho má b t dosaïeno poïadovaného sníïení poãtu dodavatelû, a to beze ztrát v úrovni a kvalitû v konû. Nákladné ãinnosti, jako je schvalování tisku nákladu, ovûfiování kvalifikace dodavatelû a kontrola kvality pfiímo na místû pfiedpokládá rovnûï úãast tiskového manaïera. Dlouhé platební lhûty a sumární/ konsolidovaná fakturace usnadàují platební styk. Profitují nejen zákazníci V hody pro tiskárny, pfii spolupráci s tiskov mi manaïery, jsou dány nejen pfiístupem k nov m zákazníkûm a zakázkám, které by jinak jen tûïko získávaly. K tomu se fiadí i vy í objemy zakázek a ir í zákaznická základna, aniï by bylo nutné rozvíjet opatfiení v oblasti vnûj ích sluïeb podniku. Je také moïno sjednávat rámcové smlouvy na základû ceníkû, coï minimalizuje ãasovû nároãnou kalkulaci. Dále se k tomu fiadí pfiístup k cenovû v hodn m dodávkám papíru. Pfiístup k evropsk m poptávkám a tendrûm pfies tiskového manaïera pfiedstavují pro tiskárny dal í v hodu. Tiskárny by se totiï k takovémuto pfiístupu na trh nedostaly vûbec, nebo jen s velk mi odbytov mi náklady. Nabídkové kalkulace jsou personálem Print Management spoleãnosti odbornû posouzeny a projednány s koncov m zákazníkem, takïe procesy související s objasàováním problémû ze strany tiskárny mohou b t minimalizovány. V echno má svûj rub a líc Nev hody a rizika pro tiskárny pfiedstavují ãasto dlouhé platební lhûty, zejména u britsk ch tiskov ch manaïerû. Také nedochází k pfiímému kontaktu s koncov mi zákazníky, to znamená, Ïe nelze irok okruh zákazníkû zafiadit aktivnû do náboru. U zpûtn ch dotazû je také del í cesta komunikace, neboè obecnû musí b t nejprve kontaktován tiskov manaïer. Nicménû, je to také obvyklé i pfii zpracovávání objednávek reklamních agentur. Získání zákazníkû pfies print managery pfies velké, ãasto rozsáhlé nabídky, pfiiãemï cena je poptávána u tiskárny, mûïe znamenat znaãné zatíïení zamûstnancû tiskárny v oddûlení kalkulace. Jako poptávané produkty jsou obvykle z pfiedchozích let dokumentované zakázky, které se ale nemusí nezbytnû opakovat. Tak jsou navíc k tûmto poptávkám, vyïadovány denní aktualizace cen tiskov ch produktû. K tomu se fiadí je tû mnoho dal ích poptávek, které nejsou navíc v souladu s nabídkou sluïeb konkrétní tiskárny, ze kter ch nebude Ïádná zakázka realizována. Nelze také opomenout sniïování marïe, protoïe ãást tak jako tak nízké marïe odãerpá print manager. Nicménû je tomu také tak, i u jin ch zprostfiedkovatelû, jako jsou napfiíklad reklamní agentury. Cenovou válku podporuje intenzivní cenová konkurence v rámci celoevropské cenové soutûïe. Ov em to se t ká i tiskáren, jejichï dosavadní pfiímí zákazníci zaãínají spolupracovat s print managerem, nebo zaãínají poptávat v robu vlastních tiskovin na celoevropské úrovni. Velcí zákazníci Mezi nejvût í pfiedkladatele nabídek pro tiskov management patfií RR Donnelley, Williams Lea (Deutsche Post), Workflow One, Standard Register, Pitney Bowes; spí e znám jako dodavatel kanceláfisk ch potfieb, jako je Office Depot a Corporate Express. Z oblasti kopírek a digitálního tisku jsou to známé spoleãnosti jako je Xerox, Océ a Ricoh dále i stfiednû velké spoleãnosti jako Adare, Communisis, HH Global, Banner Managed Communication, Charterhouse a dal í. Trendy trhu: Viz prûmysl tisku Také tiskoví manaïefii jsou vystaveni trendûm trhu, se kter mi je prûmysl tisku konfrontován. To zahrnuje nové vnímání a kvalitu ti tûn ch produktû, technologické aspekty, jako je migrace reklamních rozpoãtû do online a mobilních reklamních nosiãû, dále jsou to i poïadavky na cenovû neutrální, ekologicky etrné produkty. MarÏe dûlená mezi tiskárnami a tiskov mi manaïery je nízká, tlak na ceny ze strany zákazníkû je vysok. Infrastruktura, kterou je nezbytné na národní úrovni tiskov m manaïerem vybudovat, aby mohl lokálnû obsluhovat zákazníky, je drahá. Pfiedfinancování zakázek prostfiednictvím tiskového manaïera mûïe generovat proluky ve financování, takïe se tiskoví manaïefii snaïí prodlouïit platební cíle sv ch dodavatelû více neï u sv ch zákazníkû. Spoleãnû s evropsk m trendem k del ím platebním lhûtám to mûïe b t pro tiskárny problematické, protoïe materiál se podílí na zakázkách cca 50 %. To není Ïádn zanedbateln podíl. Navíc je nezbytné podstatné podíly zakázkového objemu pfiedfinancovat, pfiiãemï obecnû nelze získat Ïádné prodlouïení platebních podmínek u dodavatelû. Je nezbytné se rozhodnout Vyplatí se tedy spolupráce s tiskov m manaïerem? Je nezbytné poloïit si následující otázky: Jak objem externí odbytové ãinnosti tím mûïete u etfiit? Jaká minimální marïe je nezbytná, aby se takové podnikání vyplatilo? Jaké platební lhûty si mûïete dovolit? Jak nárûst odbytu tím mûïete dosáhnout? MÛÏete pomocí podmínek nákupu papíru tiskového manaïera dosáhnout úspor? Jak kontrolujete efektivnost spolupráce? Jakou hodnotu má pro vás zákazník získan pfies tiskového manaïera? Podle zahraniãních zdrojû zpracoval Milan Lelek.
ANKETA Novoroãní ohlédnutí a plány do budoucna Nejeden ãlovûk s pfiíchodem nového roku hodnotí uplynulé období svého Ïivota, své úspûchy a zku enosti v roce minulém. ZároveÀ hledí s nadûjí i obavami do budoucnosti v oãekávání vûcí pfií tích. PoÏádali jsme proto polygrafické firmy, aby se s námi podûlili o svûj pohled na uplynul rok a na to, jak vidí ten dvoutisící-tfiináct. My v Typografii vûfiíme, Ïe tfiináctka v letopoãtu bude ãíslem Èastn m a mírn optimismus projevují i oslovené firmy. 1 Jak celkovû hodnotíte rok 2012? 2 Jak byl rok 2012 pro va i firmu? 3 Co podle Vás pfiinese rok 2013? Pavel Karásek Michael Kretek Pavel Karásek, v konn fieditel a jednatel, Cicero Stapro Group s. r. o. 1 Nejkomplikovanûj í, ale zároveà nejzajímavûj í za celou na i patnáctiletou historii. 2 Nakonec relativnû dobr. Pomohl nám zmûnit pohled tiskáren na potfiebu inovací a dûleïitost IT. 3 Nûco nového, neãekaného, dal í dávku nutn ch inovací, zmûnu. Marek Juda, Marketing Manager, OSPAP a. s. 1 Rok 2012 probíhal v atmosféfie nejistoty. Stfiídaly se momenty oïivení poptávky a její pokles. Obecnû se zhor ovala platební morálka a stoupal tlak na nízké prodejní ceny. 1 Ospap pro el v roce 2012 v raznou restrukturalizací. Zanikla dcefiiná spoleãnost Multiexpo a její zamûstnanci i portfolio zboïí bylo plnû integrováno do Ospapu jako divize Sign & Display. Pfiipravili jsme a zaãali realizovat restrukturalizaãní program, jehoï cílem je sní- Ïit náklady na í spoleãnosti, abychom mohli pfies neustále stoupající ceny vstupû drïet nezv ené prodejní ceny zákazníkûm. Zmûnili jsme a zmodernizovali ná grafick projev. Zaãali jsme aktivnû pouïívat moderní komunikaãní kanály, jako je napfiíklad YouTube, nebo Facebook, kde jsme získali na stránkách Svût z papíru pfies 16 000 pfiátel. Aktivnû jsme se zapojili do aktivit v oblasti sociální zodpovûdnosti zejména pfies platformu Business pro spoleãnost. 3 V roce 2013 oãekáváme pokraãující stagnaci trïní poptávky a mírnû postupující trend integrace v oblasti polygrafie. Rozvíjet Milo Bejblík se bude digitální tisk, i kdyï ofsetov zûstane nadále na im hlavním oborem. Dipl.-Ing. Siegfried Vítûzslav Bytomski, jednatel/ceo, G+P Technik s.r.o. 1 Pozitivnû, Ïijeme a mûïeme ledacos zmûnit a ovlivnit. 2 PrÛmûrn co se hospodáfiského v sledku t ãe, ale nadprûmûrn co do nov ch obchodních vazeb a kontaktû. 3 Promûnlivé poãasí, do kterého je tfieba jít s dobrou náladou :-) Milo Bejblík, Country Marketing Director Canon CZ&SK 1 Neklid na trhu vyvolan zpomalováním ekonomického rûstu, pfiiïivovan tíïiv mi informacemi z jihu Evropy, mediálním tlakem a podbarven ãeskou skepsí sehrál pochopitelnû svou roli. Nedávno jsem si pfieãetl, Ïe v oãekávání nákupního chování v období pfied Vánocemi jsme na tom o nûco hûfie, neï ve panûlsku a Itálii, trochu lépe, neï v ecku. Myslím, Ïe realita roku 2012 nejen v období pfiedvánoãním, ale v prûbûhu celého roku je a byla o nûco pfiíznivûj- í, neï byla na e v eobecnû pesimistická oãekávání. Prostû jen pou- Ïíváme slova jako krize atd. a postupem doby pfiestáváme vnímat jejich pûvodní v znam. Rok 2012 nebyl pochopitelnû obdobím bezstarostného rûstu, ale spí e ostraïitého hospodafiení na v ech úrovních. V mnoha pfiípadech bohuïel i intenzivním kurzem ve finanãní gramotnosti. Do lo-li, v nûkterém segmentu trhu pfiesto k dramatickému propadu, zmûna nebyla ve vût inû pfiípadû dikto- Siegfried V. Bytomski vána ekonomick m kolapsem spoleãnosti, ale ãastûji zmûnou chování zákazníkû vyvolanou rozvojem nov ch technologií atd. Rok 2012 nebyl zdaleka tak patn, jak jsme se obávali, v mnoha pfiípadech pfiekvapivû obchodnû prorûstov. 2 Na í strategií v pfiístupu k trhu je dlouhodob a trval rozvoj znaãky, technologické inovátorství, posilování dûvûry zákazníka v produkt a jeho spolehlivost a zprostfiedkovanû tak i ve znaãku, dialog, ve kterém zdûrazàujeme na e technologické pfiednosti a v hody pfied krátkodob m získáváním podílu na trhu pouze prostfiednictvím agresivních cen. To je proces, kter nelze ohraniãit obdobím jednoho roku, eventuální chyba v ak mûïe rychle znehodnotit nûkolikaleté úsilí. Rok 2012 byl pro nás z tohoto pohledu jednoznaãnû dobr. Ve sloïitém ekonomickém klimatu jsme úãelnû vyuïili svou anci, dokázali jsme rûst v základních obchodních parametrech, na trh jsme uvedli tradiãnû velké mnoïství novinek z celého irokého spektra produktû, které dnes na trh dodáváme a zpûtná odezva je pfiíznivá. I v kvalitativních parametrech, jako je podíl na trhu jsme zvlá tû v nûkter ch oblastech dosáhli pozoruhodn ch v sledkû. Velmi nás v tomto úsilí posiluje získaná dûvûra zákazníkû, to jak na i znaãku obecnû vnímají. 3 Ptáte-li se v eobecnû, pak oãekávám, Ïe nov rok pfiinese trochu klidnûj í ekonomické klima. Jsem zastáncem nûkter ch systémov ch zmûn, které souãasná vláda tak bolestnû prosazuje a doufám, Ïe se v echny tyto kroky zaãnou projevovat koneãnû pozitivnû. Pro Canon CZ&SK bude nadcházející rok mimofiádn. Mimo standardní práci na trhu a úsilí o dal í rozvoj znaãky nás ãeká období praktického naplàování akvizice do spoleãnosti Océ. To bude urãující impuls pro formování na í dal í obchodní strategie.
Rok 2012 je minulostí... Na zaãátku nového roku se ohlédnûme, jak vypadal ten minul, co nám dal a vzal. Tedy samozfiejmû z pohledu ekonomického, pfiesnûji reklamního a marketingového. A také se podívejme, jak vypadají nové a staronové trendy v propagaci, aè víme, na co se pfiipravit do budoucna. Recese trvá Základním znakem minulého roku, a bohuïel nejen jeho, byla hospodáfiská recese. Podle údajû Eurostatu (statistického úfiadu EU se sídlem v Lucembursku, jehoï údaje jsou ãesky dostupné napfiíklad na stránkách âeského statistického úfiadu), se do recese kromû nás dostala vût ina sousedních zemí. U ecka ãi panûlska je pak namísto slova recese tfieba uïít slovo krize. Naopak hospodáfisk rûst zaznamenaly severní evropské státy: Loty sko, Estonsko ãi Litva. Ale detaily pfienechme ekonomûm. Pro ná, ãesk trh je podstatné, Ïe se zásadní zmûnou se podle v ech dostupn ch prognóz v nejbliï í budoucnosti nedá pfiíli poãítat. Budeme se tedy i nadále muset maximálnû snaïit vybojovat svého zákazníka v ostré konkurenci, a to s minimální marïí. Reklamní letáky versus knihy Zcela nezpochybniteln je fakt, Ïe na oslovování zákazníkû nebudou nijak vysoké finanãní rezervy. Pro firmy z tiskafiské branïe je to dvojnásob nepfiíjemné, neboè jejich zákazníci nejsou z velké ãásti ti koncoví, ale jde mnohdy o reklamní agentury ãi jiné subjekty, které si objednávají propagaãní tisky pro jiné. A i ti jiní pochopitelnû v rozpoãtech na propagaci krtají. Na ukázku: statistiky uvádûjí, Ïe pokud mûly napfiíklad letáky s nabídkou obchodû pfiímo u poboãek v roce 2003 zastoupení mezi ostatními nosiãi informací 36 %, v roce 2011 to bylo 25 % (údaj agentury GfK, 2012). Rozdíl el na vrub pfiedev ím internetov m kanálûm. Stejnû tak ov em klesá i cena za reklamu celkovû. Napfiíklad tisková zpráva spoleãnosti Admosphere (dcefiiná spoleãnost MEDIARESEARCH, a. s., která se zab vá monitoringem reklamních investic v televizi, tisku, rozhlasu, na internetu a v out of home mediích na území âeské republiky) z ãervence 2012 hovofií takto:...oproti srovnatelnému období roku 2011 zaznamenal monitoring spoleãnosti Admosphere 3,4% sníïení ceníkové hodnoty reklamního prostoru. Ve srovnání s loàskem si polep il televizní a internetov segment... Pro ilustraci, Ïe ani tisková produkce mimo reklamní zakázky není zrovna rûïová, ocituji nûkolik údajû ze Zprávy o ãeském kniïním trhu 2011/2012, kterou v listopadu 2012 Vydal Svaz ãesk ch knihkupcû a nakladatelû. Nejprve graf Poãet vydan ch titulû. Zde je patrné sniïování poãtu vydávan ch titulû. Dále Zpráva hovofií takto: âesk kniïní trh má importní charakter. Do âr jsou dováïeny knihy pfiipravené a vyti tûné v zahraniãí, zejména v ak jsou importovány autorské licence, takïe VNP za rok 2011 vykazuje, Ïe z cizích jazykû bylo pfieloïeno 34,3 % v ech zpracovan ch titulû... Pozitivní informací je naopak dal í údaj ze Zprávy:...do lo k v raznému propadu poãtu tûch, kdo knihy nakupují. V roce 2007 to bylo 71 % lidí, v roce 2010 to je 46 %, coï je pokles více neï o tfietinu. Z prûzkumu v ak zároveà vypl vá, Ïe ti, kdo knihy kupují, za nû utrácejí témûfi stále stejnû. V sledkem by tedy mûl b t dramatick pokles objemu obchodu s knihami, kter v ak nenastal (alespoà ne v té mífie, která by odpovídala prûzkumu)... Jak stagnaci pfieïít Z hlediska efektivní, tj. hlavnû komplexní marketingové strategie nelze pochopitelnû odstfiihnout Ïádn reklamní kanál, kter by nám zákazníky mohl pfiinést. Je v ak moïné posílit ty cesty, které nejsou tak finanãnû nároãné. Tomu nahrává stále se rozvíjející pole nov ch technologií. Nemyslím teì technologií DTP ãi tisku, ale pfiedev ím informaãních médií internet, mobilní technologie atd. Zde mûïeme oãekávat dal í pozitivní v voj. Tedy situaci, Ïe skrze nová média budeme moci relativnû levnû a úspû nû nabízet sluïby. To potvrzují napfiíklad aktuální údaje SdruÏení pro internetovou reklamu v âr (SPIR): v roce 2012 bylo u nás 6,2 milionû uïivatelû internetu, ktefií strávili na internetu pfies 1,5 hodiny dennû. Tedy více neï polovina v ech obyvatel republiky. CoÏ vzhledem k celkov m svûtov m i evropsk m údajû není málo. A pfiedev ím jde o neustál, kaïdoroãní vzestup. Stejnû vysokou tedy cca poloviãní vykazují podrobnûj í prûzkumy úãast âechû na e-nakupování, zapojení do sociálních sítí ãi uïívání internetového bankovnictví (zdroj GfK, 2012). I to je tedy cesta do budoucna. U relativnû nového pfiipojování k internetu a prohlíïení jeho obsahu tedy i nabídky firem, e-shopû apod. chytr mi telefony pfies sítû mobilních operátorû ãi wi-fi, jde o doslova raketov nástup uïivatelû. PfiiãemÏ technologické moïnosti chytr ch telefonû nabízejí nekoneãné pole pro marketingové vyuïití od bûïn ch náv tûv webov ch prezentací pfies rozesílání zpráv po specifické
ÎENY V TISKÁRNÁCH A MÉDIÍCH Feminizace oboru? Opravdu malá aplikace. ZáleÏí jen na invenci zadavatelû, respektive jejich kreativcû... Co se v roce 2013 urãitû vyplatí Jedním z trendû, kter se v raznû prosazuje, je e- mailov marketing. VyuÏívá se ve v ech oborech a má iroké mnoïství vyuïití a mnoho v hod: pomáhá upevàovat vazby se stávajícími zákazníky, pfiiná í zákazníky nové, pfiená í informace cílenû a rychle a v neposlední fiadû je velmi levn. AÈ jiï jej firmy provozují in-house, tedy vlastními silami, nebo si pronajímají software ãi sluïby specializovan ch agentur. Hlavní je opût jeho provázání s ostatními komunikaãními kanály: web, ti tûná propagace, osobní prodej aj. Závûrem je urãitû nutno zopakovat, Ïe trendem posledních let je individualizace a osobní pfiístup k zákazníkûm. KaÏd ocení, pokud se mu vûnujeme osobnû, s maximálním ohledem na jeho specifické potfieby. Doby berte nebo nechte, pfiijde jin jsou totiï jiï dávno pryã... O tom, Ïe se Ïeny staraly o domácnost a práce mimo ní byla pro nû do 20. století v jimkou, víme v ichni. V jimky v ak byly. Jak vypadaly v tiskafiském fiemesle? První zmínka o vedení tiskárny Ïenou je známá Jifií Malantrich z Avent na zajistil budoucnost své tiskárny tím, Ïe oïenil dceru s profesorem praïské univerzity Danielem Adamem z Veleslavína. Ten se zauãil a po Melantrichovû smrti vedl tiskárnu. Zemfiel ov em v dobû, kdy jeho syn byl je tû mal, v roce 1591. Po smrti Daniela Adama, byla Ïivnost vedena dûdici a nûkteré tisky podepisovala vdova Anna Adamová. Roku 1605 se provdala za tiskafie Jonatu Bohutského. V roce 1613 pfievzal tiskárnu mezitím jiï dospûl Samuel Adam z Veleslavína. Podobn ch pfiípadû je v historii tiskáren je tû celá fiada Hlavní pfiíãinou tûchto událostí byla nedostateãná znalost toho, Ïe olovo je pfii dlouhodobém styku jedovaté a ve slitinû, za které se odlévá písmo pro knihtisk, olovo pfievaïuje (od 60 do 80 %). Sazbu pfiipravoval obvykle nejzku enûj í a nejvzdûlanûj í pracovník, zpravidla majitel tiskárny. Bylo to tak pfiedev ím v dílnách, kde pracovalo jen nûkolik málo zamûstnancû. V nûkter ch pfiípadech majitel jen korigoval, ale i to znamenalo celodenní styk s literami tedy jedovat m olovem. Nem t si ruce ãasto bylo tehdy normální a to bylo pfii stálém styku s olovûn m písmem osudné. Otrava olovem po letech tiskafiské práce byla bûïná. K tomu pfiipoãítejme, Ïe délka Ïivota byla mnohem krat í v 16. století, neï ve 20. Z toho vypl val mnohem vût í podíl vdov v bûïné populaci neï dnes. A je tû vût í v tiskafisk ch rodinách. Vzhledem k tomu, Ïe se nejãastûji tisklo ve vlastním domû mûïeme pfiedpokládat, Ïe se na této práci podíleli i ãlenové rodiny. Nûkdo z nich se specializoval na urãité technologické pochody a pfiedev ím nejstar í syn pracoval zpravidla v dílnû s otcem stále, postupnû na v ech technologick ch postupech. I kdyï se Ïeny a dívky staraly pfiedev ím o domácnost, nic rodinû nebránilo, aby nepracovaly v pfiípadû potfieby nebo chuti i v tiskárnû. Tak bylo jistû bûïné, Ïe tiskafiova Ïena fiadu postupû znala, fiadu prací obãas sama dûlala. Není známo, Ïe by Ïeny sázely k tomu je potfieba znalosti získané souvisl m a dlouh m cvikem. Îeny ani netiskly, na to je potfieba velké a vytrvalé síly, dva muïi se stfiídali aby u ruãního lisu mohli pracovat cel den. Prodej, dokonãování, evidence a úãetnictví, byla práce, kter mi Ïeny mohly pfiispívat k chodu Ïivnosti. Byly tyto Ïeny opravdu tiskafiky nebo éfky? To se pfiesnû nedá zjistit a jistû to bylo rûzné v jednotliv ch pfiípadech. Vzhledem k v e zmínûné brzké úmrtnosti se tedy stávalo, Ïe v Ïivnosti zûstala vdova a dal í pracovníci tiskárny. Pak tedy zbyl tiskafi tisknul, nebo zbyl sazeã sázel a vdova majitelka Ïivnosti dohlíïela a pfiípadnû se obchodnû a jinak podílela. Nezfiídka se po krátkém ãase provdala za svého faktora nebo jiného tiskafie, kter pak Ïivnost vedl. Tak jako to bylo u Veleslavína. Pfieji mnoho úspûchû a skvûl ch nápadû do roku 2013! Ondfiej Sedláãek, drej@drej.cz Autor se zab vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace. Více o nabízen ch sluïbách naleznete na www.drej.cz.
Typografia 1 2013 Dal í pfiíklady Znám praïsk tiskafi Nigrin, zemfiel v roce 1609 a tfii roky vedla tiskárnu vdova. Dal í vdova Markéta Kozlová vydala v roce 1567 reedici Mifiínského kancionálu, coï jistû nebyla malá práce. Dodnes se dochovalo 100 titulû z tiskárny Jifiího JakubÛv Daãického a syna Jana Otmara. Po smrti i druhého z nich, v roce 1620, vycházejí knihy s impresí Anna Daãická. Tak to vypadalo v dobû dfievûn ch ruãních lisû. Îeny a stroje Zmûnu technologie zpûsobil vynález rychlolisu Koenigem a Bauerem. V roce 1812 se jím tisklo v Lond nû a ve 40. letech pfii ly rychlolisy i do âech. Jak vypadala práce na rychlolisu? Pfiíprava stroje vloïení tiskové formy, její vypodloïení pro rovnomûrnû vybarven tisk, je práce vysoce kvalifikovaná, vyïadující i tûlesnou sílu. Pak byl donesen stoh papíru a tím byl stroj pfiipraven k tisku rozjel se. V tuto chvíli jsou potfieba ikovné a jemné ruce, které pfiistrkují k tlakovému válci jeden papír za druh m v rychlém rytmu, jak to poïadují otáãky stroje. Ty patfií Ïenû- nakladaãce. MuÏÛ-nakladaãÛ bylo málo. Pracovali pravdûpodobnû jen u velk ch strojû, které se pouïívaly v severní Americe. Byla to rotaãka o velkém prûmûru formového válce, s nûkolika tlakov mi válci po obvodu, tisknoucí na archy. Nakladaãky pracovaly i u mal ch pfiíklopov ch lisû typu amerikánka. V 70. letech 19. století po prusko-rakouské válce bylo v zemi mnoho mlad ch vdov a následnû se projevila velká hospodáfiská krize. V této situaci se mluvilo o moïnosti dívek vyuãit se typografkami tj. sazeãkami. MuÏi z oboru se tomu ráznû postavili: Ïeny jim nebudou ubírat práci! Je nemravné b t s Ïenami cel den v jedné místnosti! Dal í operací, kde se Ïeny uplatàovaly, byla dokonãovací v roba. Pfiekládání, bigování, poãítání merkantilu, to byly operace, které Ïeny vykonávaly obratnûji a rychleji a pfiiznejme, Ïe i levnûji neï muïi. To byla ãasto také jejich doména. Pravdûpodobnû odjakïiva, ale v druhé pûli 19. století i pozdûji urãitû. Jak to vypadalo ve století dvacátém? V první polovinû po 1. svûtové válce Ïeny, které muïe za války vystfiídaly zûstávaly v práci a stalo se z nich jádro ãásteãné feminizace. To byla v tiskafiství naprostá v jimka. AÏ po 2. svûtové válce a pfiedev ím zaãátkem komunistické éry v 50. letech se do oboru dostávalo více Ïen. Byl to v eobecn trend zapojit Ïeny do v roby. A jak to vypadá dnes? Skoro stejnû jako v 19. století. U strojû jsou stále muïi, nakladaãky vystfiídaly automatické podavaãe. A v dokonãovací v robû? Také skoro stejné jako posledních 150 let. Jen pfiíprava tiskové formy se s odchodem olova v raznû zmûnila. Tiskové strany lámou a pfiipravují tiskové formy u poãítaãû jak muïi, tak Ïeny. V raznûj ímu podílu Ïen v této ãásti technologie se nikdo nepodivuje. Jak je to s fieditelkami tiskáren? Stejnû jako v jin ch oborech je jich velmi málo. Já znám dvû Ïijící a pracující a dvû, které uï ode ly na odpoãinek, jedna bohuïel na vûãn. A to i pfiesto, Ïe na (poly)grafick ch kolách je víc dûvãat neï klukû. Jana Vránková
Nová generace spektrálních denzitometrû: Techkon SpectroDens Premium Jednodu í kontrola kvality tisku neï kdykoliv pfiedtím Kompaktnûj í design, barevn displej s vysok m rozli ením. Namûfiená barva je zobrazována pfiímo na displeji. Import barevn ch knihoven ve formátu CxF Zdroj svûtla LED, takfika neomezená Ïivotnost, osvûtlení D50 splàuje podmínky mûfiení od M0 do M3 dle ISO 13655. UmoÏÀuje jednotlivá mûfiení i krátké skenování k anal ze Ugra/Fogra Media Wedges a v ech kontrolních prouïkû. Vodicí koleãka zaji Èují pfiesné vedení po prouïku. Pfienos dat do poãítaãe bezdrátovû nebo pfies USB kabel, vyhodnocování programem SpectroConnect. Podstatnû zkracuje dobu mûfiení, urychluje kontrolní proces. (Ugra/Fogra media wedge je zmûfien do 15 sekund; kontrola splnûní ISO/PSO podmínek a vytvofiení tiskové kfiivky do 3 sekund.) Atraktivní, ergonomick design Patentovaná mûfiicí hlava pro pfiesné umístûní Velk barevn displej s vysok m rozli ením Pfiátelské, pfiehlednû strukturované menu na displeji v ãe tinû Automatick polarizaãní filtr Rychlé, pfiesné mûfiení na nejrûznûj ích typech podkladû, vã. strukturovan ch AÏ 10 000 mûfiení na jedno nabití Rychlé nabití na praktické odkládací a nabíjecí konzoli Funkce Základní denzitometrické funkce: automatické mûfiení denzity; denzita CMYK, plocha a nárûst bodu, vyváïení edé a barvy, pfietisk, tiskov kontrast Kolorimetrie: spektrální denzita pfiím ch barev; charakteristika tiskové kfiivky; rozmazání/zdvojení (smykování); plocha bodu (podle Yule-Nielsen); pfietisk (podle Brunner a Ritz); spektrum denzity; CIE L*a*b, ΔE*a*b*, CIE XYZ, barevn kruh; remisní spektrum; knihovna barev GrayGuide dle Gracol G7 CIE L*C*h*ab, CIE xyy, Luv, LCHuv, DIN Lab 99; ΔE*94, ΔE*2000, ΔE*cmc, ΔEuv, ΔE*94; ISO-Check: dle ISO12647; InkCheck: kontrola pfiím ch barev; prûmûr Software SpectroConnect Software SpectroConnect dodávan s pfiístrojem doplnûn o nové funkãní moduly zobrazuje namûfiená data jasnû a pfiehlednû na displeji poãítaãe. Data lze exportovat do Microsoft Excel ãi jin ch aplikací. Integrovaná knihovna barev umoïàuje snadno vytváfiet vazby mezi referencemi a vzorky nebo vytváfiet kompletní digitální knihovny barev. Zvlá tní pfiíslu enství: vymûnitelné oãko optiky s prûmûrem 1,5 mm pro mûfiení mal ch polí UV-Cut filtr Kontrolní prouïek TCS Digital Color reference SpectroCheck Cena: 4990, Eur VyuÏijte Promo akce!! Pfii el ãas zásadní modernizace kontroly kvality. Odkoupíme s protihodnotou Va e staré mûfiicí pfiístroje pfii objednání nov ch spektrálních denzitometrû TECHKON SpectroDens Premium! Na im vûrn m zákazníkûm poskytneme jako odmûnu za pfiechod k nové verzi mimofiádnou prémii: 1000 Eur proti vrácení spektrálního fotometru Techkon, 600 Eur proti vrácení denzitometru Techkon. 500 Eur proti vrácení spektrofotometru jin ch znaãek. Tyto ãástky Vám budou odeãteny z ceny nového pfiístroje TECHKON SpectroDens Premium. Promo akce platí od 1. ledna do 31. bfiezna 2013. Printa s.r.o. je certifikovan zástupce a ServicePoint firmy Techkon pro âeskou a Slovenskou republiku. Bolívarova 23, 169 00 Praha 6, âeská republika +420 602 661 164 info@printa.cz, www.printa.cz
Stránky MistrÛ #26 Písma Typoaut Dresden V Nûmecku se psala v znamná ãást svûtov ch dûjin tisku. GutenbergÛv vynález odlévání kovov ch liter vyvolal vznik fiady dal ích slavn ch písmolijen, k nimï se soustfieìovali tvûrci typografick ch písem, kaligrafové, nejlep í rytci a písmolijci, jejichï profesní úroveà urãovala vzhled i kvalitu knihtisku. Jedním z center kniïní kultury bylo Sasko. Po druhé svûtové válce a rozdûlení Nûmecka se soustfiedila v roba typografického písma a matric do DráÏìan, do písmolijny a v robny matric Typoart. Tiskárny a nakladatelé v chodní ãásti, novû vzniklé NDR, ztratili tradiãní vazby na západní písmolijny a postupnû zapadla písma velk ch písmafiû, jak mi byli Koch, Tiemann, Schneidler, Trump a dal í, do zapomnûní. Osvûdãenou kvalifikací lidí byla obnovena v roba kovového písma a posílena tvorba nov ch souborû písem, nezávisl ch na licencích a autorsk ch právech. Postupn m pfiechodem z knihtisku na ofset a hlubotisk rychle narûstala potfieba nejprve fototechnické a pozdûji digitální fotosazby textu, technologie bliï í technikám reprodukce obrazu a montáïe stran a tiskov ch forem. Typoart zaãal vyvíjet nosiãe nov ch souborû písem, ale chybûla vazba na fotosázecí stroje a systémy. Obdobná situace nastala i v na í zemi, kde byla v roba písma soustfiedûna v písmolijnû Grafotechna. Plánovací systém v socialistickém bloku RVHP byl postaven na sovûtské mûnû a zûstal dûslednû odpojen od západní ekonomiky. Nastalo nedostatkové hospodáfiství a chybûly tvrdé devizy na dovozy. Trvalo fiadu let, neï jsme s obtíïemi zaãali dohánût ve vybran ch pfiípadech modernizaci filmové a digitální sazby. Typoart Dresden s V grafiky a kniïního umûní se pustili do tvorby písem pod nov mi a upraven mi názvy pro potfieby nov ch technologií. PfiestoÏe technick potenciál byl zoufale slab a nedostatek deviz omezoval jak hardwarovou, tak softwarovou podporu, vznikla kvalifikovaná písma trvalé hodnoty, která po revoluci prolnula do západní kniïní kultury. Pfiiná íme ukázky písmov ch rodin a typografického designu z katalogu Typoartu Fotosatzschriften. Kniha vznikla v NDR v roce 1988, tûsnû pfied revolucí a zbouráním berlínské zdi. Dokumentuje pfiedev ím spolupráci designerû s programátory a písmolijci, kterou ani scestná ideologie nedokázala zastavit. Vladislav Najbrt Obrazov materiál jsme pfievzali z knihy Albert Kapr, Detlef Schäfer, Fotosatzschriften Type-Design und Schriftherstellung, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1989. Typostudie k vabachu V poãetní jednotka pro digitalizaci Timeless polotuãné Caslon gotické vabach Luterova fraktura slabá a polotuãná
Pfiehled digitalizovan ch písem Typoartu Baskerville normal Timeless kyrillisch Baskerville kursiv a polotuãné Neutra normal a polotuãné Biga Polep kniïního pouzdra Pfiebal knihy Typografické studie písem
Kreativní soutûï spoleãnosti Antalis zná své vítûze V galerii centra speciálních grafick ch papírû Le Papier spoleãnosti Antalis probûhlo v pondûlí 17. prosince 2012 slavnostní vyhlá ení vítûzû druhého roãníku kreativní soutûïe Doteky papíru 2012. Odborná porota vybrala z více neï 250 zaslan ch prací 7 vítûzn ch. Autofii ocenûn ch návrhû obdrïeli sadu v tvarn ch potfieb pro svoji dal í ãinnost. Sada papírov ch perkû Katefiina uterová, Univerzita Tomá e Bati Zlín, 1. místo v Kategorii Vysoké koly SoutûÏní akce probíhala bûhem fiíjna a listopadu 2012 a byla urãena vysok m, stfiedním i základním umûleck m kolám. KaÏdá z pfiihlá en ch kol obdrïela kolekci speciálních grafick ch papírû, ze kter ch studenti zpracovávali soutûïní práce na volné téma. SoutûÏ se setkala s velk m ohlasem a pfiihlásilo se do ní 26 kol. Ocenûné práce: Kategorie Stfiední koly: 1. místo: Papírové ta ky Polonahá Klára Masnicová, Stfiední umûlecká kola textilních fiemesel Praha 2. místo: Vánoãní ozdoby Katefiina Kostuchová, Stfiední kola sluïeb a podnikání Ostrava 3. místo: Plastika Trilobit Václav Henych, Vy í odborná kola umûleckoprûmyslová Praha 3 Papírové achy Markéta Svatková a Václav Vrkoã, G.A.P. Education Praha 4 Kategorie Vysoké koly: 1. místo: Sada papírov ch perkû Katefiina uterová, Univerzita Tomá e Bati Zlín 2. místo: Sada plastik Lovecká sezona Lenka Opálková, Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû Zvlá tní cena poroty: Soubor ãtyfi koláïí Jaro, Léto, Podzim, Zima A. Vajnerová, N. Hudeãková, K. Kostuchová, Stfiední kola sluïeb a podnikání Ostrava Kolekce papírov ch ta ek Vy í a stfiední koly textilních fiemesel, která získala Zvlá tní cenu spoleãnosti Antalis za profesionální zpracování a prezentaci kolekce autorky: Martina Doláková, Anastázie Semerádová, Markéta Netopilová, Klára Masnicová, Eva rámková, Alexandra BartoÀová, Alexandra Lyadová; profesorka: ak. mal. Ivica Dudá ová. Vlevo dole je Papírová ta ka Polonahá Kláry Masnicové, která se umístila na 1. místû v Kategorii Stfiední koly. Vánoãní ozdoby Katefiina Kostuchová, Stfiední kola sluïeb Plastika Trilobit Václav Henych, Vy í odborná kola a podnikání Ostrava, 2. místo v Kategorii Stfiední koly. umûleckoprûmyslová Praha 3, 3. místo v Kategorii Stfiední koly Zvlá tní cena spoleãnosti Antalis: Speciální cena pro Vy í a stfiední kolu textilních fiemesel za profesionální zpracování a prezentaci kolekce papírov ch ta ek autofii: Martina Doláková, Anastázie Semerádová, Markéta Netopilová, Klára Masnicová, Eva rámková, Alexandra BartoÀová, Alexandra Lyadová; profesorka: ak. mal. Ivica Dudá ová AÏ do 30. ledna 2013 budou v echny soutûïní práce vystaveny v galerii Le Papier na praïsk ch Vinohradech. V stavu je moïné nav tívit ve v ední dny od 10 do 16 hodin. Papírové achy Markéta Svatková a Václav Vrkoã, G.A.P. Education Praha 4, 3. místo v Kategorii Stfiední koly Sada plastik Lovecká sezona Lenka Opálková, Univerzita Tomá e Bati ve Zlínû, 2. místo v Kategorii Vysoké koly