Imunita na sliznici a kůži. bariéry nespecifická imunita, epiteliální buňky lymfocyty a Ig regulace těchto složek na sliznici

Podobné dokumenty
Imunita na sliznici a kůži

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Imunitní systém.

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Intracelulární detekce Foxp3

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RIZIKOVÉ PROALERGICKÉ FAKTORY PRO NOVOROZENCE A PŘEDŠKOLÁKY. Václava Gutová FN Plzeň

Funkce imunitního systému

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

Játra a imunitní systém

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Dětská klinika FN a LF UP Olomouc. hráč imunitního systému. Žírná buňka významný F. KOPŘIVA

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Regionalizace imunitního systému Slizniční imunita

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Imunopatologie. Luděk Bláha

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Perorální bakteriální. u alergických pacientů. Jaroslav Bystroň Ingrid Richterová

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Regulační T buňky a infekce

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

CZ.1.07/1.5.00/

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Souhrn údajů o přípravku

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

MUDr Zdeněk Pospíšil

imunita Druhy imunitních mechanismů Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, cytologie, fyziologie a anatomie

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

INFEKČNÍCH CHOROB PŘEDMĚT KLINICKÁ IMUNOLOGIE VÝUKA PŘEDMĚTU DOPORUČENÉ STUDIJNÍ PRAMENY

Kůže: kompartment imunitního systému

Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.

CZ.1.07/1.5.00/

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

Rekurentní infekce u mladších a starších dětí: Nový mechanismus obrany hostitele a terapeutické důsledky

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

imunologie vznikla z mikrobiologie

MUDr. Martina Vachová

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

ANTIMIKROBIÁLNÍ MOLEKULY NESPECIFICKÉ IMUNITY

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

respirační ordinace nemocnice U Sv.Jiří,Plzeň MUDr.D.Pousková s.v.nováková

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Nespecifické složky buněčné imunity. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Slizniční a kožní imunita

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

akutní příjem pro susp. progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML) indukovanou terapií, s pozitivitou protilátek proti JC viru

Transkript:

Imunita na sliznici a kůži bariéry nespecifická imunita, epiteliální buňky lymfocyty a Ig regulace těchto složek na sliznici

První stupeň ochrany před infekcí Pro navození infekce, patogen musí překonat bariéry: kůže, která je běžně nepropustná pro inf. agens a tvoří baktericidní produkty slizniční sekret blokuje adherenci k epiteliálním buňkám Mnoho sekretů sliznice je baktericidních lysozym, spermin, žaludeční šťáva Střevní komenzály mohou blokovat růst patogenních bakterií

Kůže - obranné bariéry Nepoškozená kůže je nepropustnou bariérou Vícevrstevnost epidemis Přítomnost tukových látek-cidní vlastnosti NízképH Fyziologická mikroflóra kůže G+ tyčinky (Corynebact), koky

Kůže a její imunitní systém Buňky Langerhansovy bb., mastocyty, T ly, Neu, Eo, keratinocyty, fibroblasty Humorální složky Koagulační a komplementová kaskáda, IgG,IgA, eikosanoidy, neuropeptidy, cytokiny

Abnormální funkce kožního imunitního systému Oslabená imunita kožní infekce Autoprotilátky proti desmosomům ovlivněna adheze keratinocytů na LB (puchýřnatá onemocnění pemphigus) Hyperproliferace a abnormální vyzrávání epidermis (keratinocytů), zánět, cévní změny, PMN infiltace - psoriáza

Abnormální funkce kožního imunitního systému - atopická dermatitis Spongioza epidermis, perivenulární infiltrát CD4+ ly s homing. mol. CLA - akutní fáze Hyperplazie epidermis, hyperkeratoza, zvýšení počtu Langerhans.bb., mastocytů Mechanizmus vzniku neznámý Role IgE, Eo, přecitlivělost T lymfocytů

Epiteliální povrchy a imunita GIT povrch 200 m 2 Povrch dýchacích cest 80 m 2 Povrch kůže 2 m 2 Strava tuny za život Mikroflora 10 14 bakterií Epiteliální obrat ve střevě 10 11 /den IgA produkce 5 9 g/den 90 % infekcípříchází prostřednictvím sliznice 80 % imunitních buněk je ve spojení se sliznicí Schopnost slizniční (orální) tolerance

Speciální znaky slizničního imunitního systému Epiteliální buňky Bb. nespecifické imunity, receptory (TLR) silně vyvinutá přirozená imunita Slizniční lymfocyty liší se do krevních (původ, fenotyp, repertoár, produkty) - IEL, Treg, lymfocytární migrace (homing) Slizniční IgA Orální tolerance

Úkoly slizniční imunity Ochrana před patogenními mikroby (anti infekční role) Bariera proti penetraci infekčních a imunogenních složek do cirkulace (bariérová funkce) Nízká reaktivita vůči neškodným antigenů (orální neboli slizniční tolerance) Udržování slizniční homeostázy (immunoregulační funkce)

Choroby vzniklé ve spojitosti s poruchou slizniční bariérové funkce Poruchy exkluze, penetrace mikrobiálních, potravinových a vzdušných antigenů do cirkulace Vystupňovaná a generalizovaná imunitní odpověď proti luminálním antigenům (alergenům), superantigenům a mitogenům Chronické zánětlivé choroby

Pattern recognition receptors (PRR) PAMP Microbes PRR LPS Most G - bacteria LBP, CD14, TLR4 Lipoproteins Most bacteria TLR2 Peptidoglycan Most bacteria CD14, TLR2 Lipoarabinom mycobacteria TLR2, MBP annan Flagellin G- bacteria TLR5 CpG (bacterial Most bacteria TLR9 DNA) Heat shock proteins Most bacteria TLR4, TLR2

Epiteliální buňky střevní sliznice Epitelie obsahují adhezívní molekuly homotypické (stejný typ) heterotypické (epiteliální a lymfoidní) reakce (Ecadherin IEL) Typy epiteliálních buněk konvenční enterocyty goblet cells - hlen, peptidy enteroendokrinní buňky neurokrinní molekuly Panethovy bb., tvoří antibiotické substance- defensiny

Epitheliální bb. jako součást imunitního systému Exprese Enzymy HLA molekuly E-cadherin Receptory pro: Cytokiny Polymer Ig Indukovaná exprese CD86, ICAM-1, MICA/B Produkce Antimikrobiální peptidy Cytokiny IL-1, IL-6, IL- 10, TNF-alpha, IL-3, IL-7, IL-15 chemokiny

Antibakteriální mechanismy sliznice Residentní mikroflora kompetice s exogenními bakteriemi Hlen - lepkavý materiál vychytává bakterie Lysozym štěpí stěnu bakterií Lactoferrin váže železo Lactoperoxidasa volné radiály zabíjí bakterie Antibakteriální peptidy Cilie epithelií Tight junction epitelií ochrana před invazí

Antibakteriální peptidy Antibakteriální peptidy- defensiny - v granulích epitheliálních Panethových bb., epiteliálních bb. respirač. traktu Cathelidiny - respirační epitel Collectiny modulují obrannou odpověď během infekce nebo zánětu prozánětlivé cytokiny Surfactant proteiny váží různé viry, G-, G+ bakterie, mykobacterie, alergeny

Intraepitheliální lymfocyty Dominantně fenotyp CD8+, CD45RO+ Adhesivní molekuly integrin αeß7 Cytoplasmatické granule obsahující cytolytické proteiny (perforiny) Lymfocyty lamina propria Nejčetnější T buňky, dominantně CD4+ B buňky, produkující IgA Všechny slizniční lymfocyty mají supresívní aktivitu Treg (CD25+, produkce IL-10, TGF beta)

Transport immunoglobulinu A do lumen

Vstup luminálních antigenů Induktivní část-lymfoidní folikuly s epiteliální vrstvou (FAE) - M buňky specializované pro přenos antigenů (microfold cells) Endocytozou přenáší Ag na opačnou stranu

Imunitní exkluze a eliminace Neutralizace cizích antigenů na sliznici pomocí sekretované IgA, IgM imunitní exkluse (spolu s přirozenýnmi mechanizmy) transportováno ven z těla Imunitní eliminace Ag s IgA (IK) vychytáváno v Peyer p. n APC - indukována imunitní reakce proti patogenům

Role komenzální mikroflory Bakteria hrají důležitou roli v metabolických a imunitních procesech ve střevě Kompetice s patogeny a ovlivnění imunitního systému normální flora silně ovlivňuje rozvojt GALT (gnotobiologický model) vývoj přirozené imunity, resistance k infekci, slizniční imunita, repertoár B ly, CMI, indukce induction

Velké rodiny Venkovské domy, dobytek Střevní mikroflóra - variabilní, přechodná Nízká frekvence užití antibiotik Vysoká zátěž parazity Slabá sanitace, vysoká orofekální zátěž Malé rodiny Městské, kultivované domy Stabilní střevní mikroflóra Vysoká frekvence užití antibiotik Nízká nebo nepřítomná zátěž parazity Dobrá sanitace, nízká orofekální zátěž

Indukce tolerance Participace různých subpopulací dendritických buněk (DC) nondangerous Ag presentované nezralými DC (nízká exprese ko-stimulačních molekul), aktivace Treg (Th3) indukce tolerance patogenní mikroorganismy ( dangerous signals) - indukce maturace DC prezentace Ag neprofesionálními APC epiteliální bb.

Indukce tolerance cont. Stimulace Treg cytokiny (TGF - β, IL-10, IL-4, IL-5, Vit D3 calcitriol) Nejdůležitější pro systémovou neodpovídavost IL-10, TGF-β Delece nebo anergie specifických T lymfo při vysoké dávce antigenu Indukce aktivních tlumivých mechanizmů - nižší dávka Ag (IL-10, TGF-beta z T regulatory cells - Treg) nepatogenní antigeny /alergeny

Selhání slizniční tolerance Silná reakce proti neškodným, běžně se vyskytujícím antigenům Celiake, potravinová alergie, jiné autoimunitní choroby?

Zánět imunologická charakteristika

Zánět - definice Komplexní adaptační reakce organizmu na zátěž nebo poškození Typicky v buněčných tkání, orgánech, účast řady solubilních látek Imunitní systém je zásadní, nikoliv však jediný účast nervového, endokrinního, koagulačního systému

Buněčné složky zánětu Buňky cirkulující Ly, Neu,Eo, Baso, Plt Bunky rezidentní Mastocyty, makrofágy Endoteliální buňky (vykazují řadu funkcí typických pro buňky imunitní) Fibroblasty Hladké svaly Senzorické nervy

Humorální složky zánětu Tvořeny aktivovanými buňkami, slouží k aktivaci nebo zesílení specifických aspektů zánětu 1. Vazoaktivní, způsobující konstrikci hladkých svalů Histamin, metabolity AA (PGD2, LTC4,D4, TXE4), kininy 2. Chemotaktické faktory Chemokiny, PAF, složky C (C5a) metabolity AA (LTB4) 3. Enzymatické mediátory tryptáza 4. Proteoglykanové mediátory heparin

Histaminové receptory Receptor H1 H2 H3 Účinek mediátoru Zvýšení postkapilární permeability Kontrakce hladkých svalů bronchů Plicní vazokonstrikce Zvýšení sekrece hlenu Zvýšená tvorba cgmp v bb Zvýšení produkce prostaglandinů v plicích Zvýšená produkce žaludeční šťávy Zvýšená sekrece hlenu Aktivace T lymfocytů (regulačních) Zvýšená tvoba camp Inhibice uvolnění histminu Inhibice syntézy histaminu

Enzymy a role v zánětu Enzymy Neutrální proteázy: tryptáza, chymáza, karboxypeptidáza Kyselé hydrolázy: beta-hexosaminidáza, beta gukuronidáza Oxidativní enzymy: NADPH oxidáza, superoxid dismutáza, myeloperoxidáza, peroxidáza Hlavní role v zánětu Fibróza Degradace mezibuněčné substance Oxidativní zabíjení mikroorganizmů

C-reaktivní protein Fylogeneticky stará látka - pentraxiny Hlavní bílkovina akutní fáze zánětu, koncentrace výrazně stoupá (až 1 000x během 24-48 hodin) Syntetizován v játrech Ligandem je fosforylcholin (složka bakeriálních a fungálních polysacharidů) Opsonizační látka, aktivuje komplement, stimuluje makrofágy Klinicky používán jako indikátor zánětu

Časový průběh zánětlivé reakce Název Interval Složky Úvodní hodiny přirozená imunita Vrcholná dny specifická imunita Reparační týdny imunologické i neimunologické mechanizmy