Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová Psychiatrické centrum Praha Laboratoř sociální psychiatrie
Stigma a duševní nemoc Stigma a s ním související diskriminace lidí s duševním onemocněním mají prioritní postavení v agendě politických dokumentů a akčních plánů (EC, 2005; WHO, 2001, 2005, 2013). Duševní onemocnění bývá vysvětlováno nejenom klinickým jazykem a za pomoci diagnostických manuálů, ale také souborem atribucí, které vychází z kulturně podmíněných přesvědčení. V kontextu atribuce je stigma chápáno jako specifický proces, kdy jsou jedinci nebo fenoménu připisovány sociálně diskreditující vlastnosti, čímž dochází k vyloučení jedince nebo fenoménu ze sféry normality do sféry deviace (Goffman, 1963).
Dopad stigmatu na život osob s duševní nemocí V oblasti duševního zdraví a nemoci se stigma chápe jako problém ignorance nebo neznalosti, které vedou k předsudkům a diskriminaci, přičemž ignorance a neznalost se váží k poznání, předsudky se váží k postojům a diskriminace se váže k jednání (Thornicroft, Rose, Kassam, & Sartorius, 2007). Stigma a s ním související diskriminace mají na život člověka s duševním onemocněním zpravidla drtivý dopad, kdy vedou k sociálnímu vyloučení, vylučování z trhu práce (G. Thornicroft, 2006) a významnému omezení životních šancí stigmatizovaného.
Dopad stigmatu na život osob s duševní nemocí Studie provedené v obecné populaci ukazují, že stigma omezuje ochotu vyhledat odbornou pomoc (Eisenberg, Downs, Golberstein, & Zivin, 2009; Givens & Tjia, 2002; Chew-Graham, Rogers, & Yassin, 2003; Komiya, Good, & Sherrod, 2000; Vogel, Wade, & Hackler, 2007). Stigma a diskriminace tak významně ovlivňují průběh onemocnění, podílí se na snížené kvalitě života nemocného a přispívají k neospravedlnitelně nízké pozornosti věnované skupině osob s duševním onemocněním. Přitom se duševní onemocnění podílí na celkové zátěži způsobené veškerými onemocněními v Evropě (vyjádřené pomocí ukazatele DALY) více než jednou čtvrtinou (WHO, 2011)
Příčiny stigmatizace Lidé s duševním onemocněním byli a jsou v různé míře stigmatizováni po celém světě a Evropa výjimku netvoří. Hayward a Bright (1997) analyzovali příčiny stigmatu a vysvětlili jej především pocity ohrožení, přisuzovanou zodpovědností za vlastní duševní onemocnění, nevalnou prognózou a narušením sociální interakce. Mezi odborníky panuje široký konsensus, že stigma je zapříčiněno především nízkou mírou faktických poznatků o duševním onemocnění, a tedy že intervence, programy a kampaně, které zpřístupní tyto znalosti veřejnosti, povedou k redukci stigmatu.
Cíl práce - zjistit míru reportovaného a zamýšleného diskriminujícího jednání vůči duševně nemocným v České republice.
Metoda dotazník RIBS Pro výzkum jsme použili škálu RIBS, protože je stručná, jednoduše administrovatelná, ověřená a existují data z reprezentativního šetření ve Velké Británii, které je možné použít pro přímou komparaci s Českou republikou.
RIBS položky zjišťující reportované jednání 1. Are you currently living with, or have you ever lived with, someone with a mental health problem? 2. Are you currently working with, or have you ever worked with, someone with a mental health problem? 3. Do you currently have, or have you ever had, a neighbour with a mental health problem? 4. Do you currently have, or have you ever had, a close friend with a mental health problem? 1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním? 2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním? 3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním? 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním?
RIBS položky zjišťující zamýšlené jednání 5. In the future, I would be willing to live with someone with a mental health problem 6. In the future, I would be willing to work with someone with a mental health problem 7. In the future, I would be willing to live nearby to someone with a mental health problem 8. In the future, I would be willing to continue a relationship with a friend who developed a mental health problem 5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění.
Charakteristiky českého a anglického vzorku Anglie Česká republika N % N % Pohlaví Muži 834 48 869 48 Ženy 887 52 929 52 Věk 16-24 let 248 14 292 16 25 34 let 301 18 271 15 35 44 let 309 18 310 17 45 54 let 272 16 249 14 55 64 let 254 15 311 17 65 let a více 336 20 365 20 Sociální postavení Odborní a řídící pracovníci (AB) 353 21 --- --- Ostatní nemanuální pracovníci (C1) 512 30 --- --- Kvalifikovaní manuální pracovníci (C2) 363 21 --- --- Nekvalifikovaní manuální pracovníci a osoby na sociálních dávkách (DE) 493 29 --- --- Vzdělání Základní --- --- 336 19 Vyučený --- --- 628 35 SŠ + maturita --- --- 597 33 VŠ --- --- 237 13 Celkem 1720 100 1799 100
RIBS výsledky Česko (položky 1 až 4) 1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním? 2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním? 3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním? 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním? Ano 228 (12,7) 232 (12,9) 268 (14,9) 275 (15,3) Ne 1435 (79,8) Neví 136 (7,5) 1372 (76,3) 195 (10,8) 1246 (69,3) 285 (15,8) 1333 (74,1) 191 (10,6)
RIBS srovnání Česko a Anglie (položky 1 až 4) Ano Ne Neví Odmítl/a Významnost Anglie vs Česko 1. Are you currently living with, or have you ever lived with, someone with a mental health problem? 1. Žijete v současné době, nebo jste někdy v minulosti žil/a spolu s někým, kdo má/měl psychické onemocněním? 319 (18,5) 228 (12,7) 1378 (80,1) 1435 (79,8) 16 (0,9) 136 (7,5) 8 (0,5) P<0.001 2. Are you currently working with, or have you ever worked with, someone with a mental health problem? 452 (26,3) 1237 (71,9) 23 (1,4) 8 (0,5) 2. Pracujete nyní, nebo jste někdy v minulosti pracoval/a spolu s člověkem s psychickým onemocněním? 3. Do you currently have, or have you ever had, a neighbour with a mental health problem? 3. Máte nyní nebo jste někdy v minulosti měl/a souseda/ku s psychickým onemocněním? 4. Do you currently have, or have you ever had, a close friend with a mental health problem? 4. Máte v současné době, nebo jste někdy v minulosti měl/a blízkého kamaráda /kamarádku s psychickým onemocněním? 232 (12,9) 304 (17,7) 268 (14,9) 560 (32,5) 275 (15,3) 1372 (76,3) 195 (10,8) P<0.001 1358 (79,0) 52 (3,0) 5 (0,3) 1246 (69,3) 285 (15,8) P=ns 1141 (66,3) 14 (0,8) 6 (0,3) 1333 (74,1) 191 (10,6) P<0.001
RIBS výsledky Česko (položky 5 až 8) 5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. Rozhodně souhlasí 60 (3,3) 79 (4,4) 118 (6,6) Spíše souhlasí 204 (11,3) 274 (15,2) 328 (18,2) Ani tak, ani tak 461 (25,6) 444 (24,7) 458 (25,5) Spíše nesouhlasí 425 (23,6) 364 (20,2) 297 (16,5) Rozhodně nesouhlas í 308 (17,2) 281 (15,6) 258 (14,3) Neví 341 (19,0) 357 (19,8) 340 (18,9) 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění. 142 (7,9) 349 (19,4) 489 (27,2) 253 (14,1) 222 (12,3) 344 (19,1)
RIBS srovnání Česko a Anglie (položky 5 až 8) 5. In the future, I would be willing to live with someone with a mental health problem 5. Do budoucna by mi nevadilo žít společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 6. In the future, I would be willing to work with someone with a mental health problem 6. Do budoucna by mi nevadilo pracovat společně s někým, kdo má psychické onemocnění. 7. In the future, I would be willing to live nearby to someone with a mental health problem 7. Do budoucna by mi nevadilo bydlet v sousedství někoho, kdo má psychické onemocnění. 8. In the future, I would be willing to continue a relationship with a friend who developed a mental health problem 8. Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění. Rozhodně souhlasí 541 (31,5) 60 (3,3) 678 (39,4) 79 (4,4) 713 (41,4) 118 (6,6) 969 (56,3) 142 (7,9) Spíše souhlasí 421 (24,4) 204 (11,3) 497 (28,9) 274 (15,2) 521 (30,3) 328 (18,2) 440 (25,6) 349 (19,4) Ani tak, ani tak 422 (24,5) 461 (25,6) 315 (18,3) 444 (24,7) 330 (19,2) 458 (25,5) 205 (11,9) 489 (27,2) Spíše nesouhlasí 123 (7,2) 425 (23,6) 59 (3,4) 364 (20,2) 51 (3,0) 297 (16,5) 36 (2,1) 253 (14,1) Rozhodně nesouhlas í 140 (8,2) 308 (17,2) 86 (5,0) 281 (15,6) 55 (3,2) 258 (14,3) 31 (1,8) 222 (12,3) Neví 73 (4,2) Významno st Anglie vs Čes 341 (19,0) P<0.001 85 (4,9) 357 (19,8) P<0.001 51 (3,0) 340 (18,9) P<0.001 39 (2,3) 344 (19,1) P<0.001
Odpovědi na otázku Do budoucna by mi nevadilo přátelit se s někým, u koho se objevilo psychické onemocnění
Sumární skór na subškále zamýšleného chování v závislosti na zkušenosti s duševně nemocnou osobou 14,0 13,6 13,0 12,8 12,0 11,4 11,0 10,7 10,6 10,0 9,0 8,0 4 3 2 1 0
Závěry Stigmatizace duševně nemocných představuje závažný společenský problém, který se vyskytuje celosvětově. Míra stigmatizace v konkrétních zemích se liší především v závislosti na kulturně-společenském vývoji v té které společnosti. Míra diskriminace se v Česku je alarmující. Např. zatímco v Anglii by spíše nebo rozhodně vadilo přátelit se s člověkem, u kterého se objeví psychické onemocnění, necelým 4 % populace, v Česku by to vadilo více než 26 % populace.
Závěry Ačkoli takto dramatický rozdíl může vypovídat spíše o neznalosti problematiky duševního zdraví a nemoci než o budoucím skutečném jednání vůči člověku, u kterého se objeví např. deprese, problematika stigmatu a diskriminace vyžaduje systematickou pozornost a na důkazech založené úsilí o změnu.
Závěry Téma stigmatizace dosud nebylo v českém prostředí dostatečně prozkoumáno. Budoucí výzkum by se měl věnovat nejen míře stigmatizace v celkové české populaci, ale též stigmatizaci u specifických skupin profesionálů, kteří poskytují podporu lidem s duševním onemocněním (např. lékaři, sociální pracovníci, psychologové, zdravotní sestry). Vzhledem k alarmujícím výsledkům vysoké míry stigmatizace, je potřeba porozumět tomuto fenoménu do hloubky a zaměřit se i na kvalitativní zkoumání utváření a reprodukce stigmatu, které povede k hledání možností jeho snižování. Dalším krokem je pak realizace a evaluace intervencí a kampaní s cílem snížit míru stigmatizace ve společnosti.
Závěry I přes určitá metodologická omezení přináší tato studie ojedinělá data o prevalenci stigmatizujícího jednání v české populaci. Metodologie a výsledky prezentované studie mohou dále posloužit pro vyhodnocování úspěšnosti destigmatizačních kampaní, které - pokud se uskuteční - by měly naplnit dílčí cíl psychiatrické reformy v Česku.