VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým úřadem nepřetržitě každé čtvrtletí. Přináší nám údaje nejen o zaměstnanosti, ale i ekonomické, sociální a demografické. Dvacet procent souboru šetřených domácností se obměňuje každého čtvrtroku, aby mohla být jednotka porovnávána jak čtvrtletně, tak i meziročně. Velikost souboru je přibližně 51 tisíc respondentů ve věku 15+, což nám umožňuje spolehlivý odhad. Šetření je prováděno dle doporučení Eurostatu a ILO. Anonymizované údaje se odesílají Eurostatu, aby mohlo docházet ke srovnání států EU, či vyspělých států světa, které užívají stejnou metodiku. Keywords Labour Force Sample Survey, unemployment, Eurostat, method of selection, periodicity, sample data Klíčová slova Výběrové šetření, nezaměstnanost, Eurostat, metoda výběru, periodicita, velikost souboru, Úvod Ve své práci bych chtěl nejprve přiblížit, co je Výběrové šetření pracovních sil (dále VŠPS), čím se zabývá, k čemu je dobré a kdo ho provádí. Chtěl bych se věnovat výběrovému souboru, jeho velikosti, jak často se obměňuje. Následně vysvětit metodiku dělení základních skupin souboru, jako jsou nezaměstnaní, zaměstnaní a jejich specifické dělení například dle věku, vzdělání, místa pobytu atd. Cílem této práce je nastudovat data o VŠPS a použít je ve své bakalářské práci, abych je mohl srovnat s údaji ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), jestli jsou pro nás data získaná pravidelně při VŠPS použitelná jako data získaná jednou za 10 let při úplném šetření SLDB. VŠPS Výběrové šetření pracovních sil je prováděno nepřetržitě od prosince roku 1992 Českým statistickým úřadem. Účelem šetření je získávání údajů o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti. Údaje získané statistickým úřadem se pak zpracují a lze je dále použít pro hospodářskou a sociální politiku státu. Statistický úřad zpracovává šetření dle doporučení Eurostatu a Mezinárodní organizace práce (ILO). Díky těmto doporučením jsme schopni porovnávat naše data s jinými státy v rámci Evropské Unie a vyspělého světa a nelze tyto data legislativně či ekonomicky ovlivnit. Proto můžeme šetření považovat za objektivní. Nezpracované údaje, které jsou anonymizované, se předávají do 90 dnů od proběhnutého šetření právě Eurostatu, který tyto data zpracuje a následně dá k dispozici. Díky tomu lze jednoduše srovnávat data mezinárodně a to jak za země, tak i za skupiny dle věku, vzdělání apod. 1
Od roku 2000 je k dotazníku přidáno téma tzv. ad hoc modulů, které je vždy vyhlášeno předcházející rok a je zjišťováno ve všech členských zemích EU. VŠPS 2010 je zjišťováno s údaji na téma Sladění pracovního a rodinného života. Zde je účel zjistit, jak dostupnost či nedostupnost organizací starajících se o dítě ovlivňuje respondenty při výkonu práce. Druhé téma se týká informačních technologií a zaměřilo se na jejich využívání a dostupnost. Samotný dotazník zjišťuje věk, pohlaví, vzdělání, odvětví (CZ-NACE), kraj, klasifikace zaměstnání (KZAM), apod. Výběrový soubor Česká republika se dělí dle statistiky na NUTS 1 (Česká republika), NUTS 2 (8 statistických oblastí) a NUTS 3 (14 krajů). Tímto dělením můžeme porovnávat územní celky v rámci EU, které mají stejné členění. Za všechny tyto celky můžeme získat údaje, ale když budeme chtít strukturu vzdělání určitého menšího odvětví v NUTS 3, kde je zastoupeno méně respondentů, tak můžeme dostat velmi zkreslené údaje. Musíme počítat s tím, že VŠPS je výběrové šetření a za menší celky může být více nepřesné. VŠPS šetří domácnosti v náhodně vybraných bytech, kde zjišťuje obvykle bydlící osoby. Osoby zde nemusí mít trvalé, přechodné bydliště nebo zde být nahlášeny. Šetří se všechny osoby, které zde budou bydlet alespoň jeden rok, aby mohlo proběhnout celé šetření. U osob mladších 15 let se zjišťují jen základní informace, jako věk, pohlaví, národnost, vztah k sobě v čele domácnosti. Šetření se neprovádí v hromadných ubytovacích zařízeních, proto zde nejsou údaje, za cizí státní příslušníky a jiné skupiny obyvatelstva, přesné. Tyto údaje lze zjistit z jiných šetření. Samotné šetření se v České republice provádí ve více jak 25 tis bytech. Což je asi 0,6 procenta všech obydlených bytů. V tabulce č. 2 pod textem se můžeme podívat, kolik procent obydlených bytů se šetří v zahraničí. V ČR je šetření dobrovolné, ale v jistých zemích EU je povinné (viz tabulka 2). V tabulce číslo 1 nalezneme počty respondentů za celou ČR (NUTS 1) a kraje (NUTS 3). Počet respondentů je přes 59 tisíc, počet respondentů 15+ je přes 51 tisíc, což vychází přes 2 osoby v jednom obydleném bytě. Tab. 1: Počty respondentů 15+ dle krajů (zdroj ČSU: literatura č.1) 2
Tab. 2 VŠPS v EU (zdroj: Bak. práce, literatura č. 3) Metodické vysvětlivky Obsah hlavních pojmů používaných v publikaci plně odpovídá definicím ukazatelů uvedeným v "Rezoluci o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti". Tato rezoluce, přijatá 13. mezinárodní konferencí statistiků práce v říjnu 1982, obsahuje komplexní definice a doporučení ILO pro sledování uvedených jevů. V šetření jsou zohledněny i další závazné mezinárodní normy zejména úžeji orientované rezoluce ILO a mezinárodní klasifikace a číselníky se vztahem k problematice trhu práce. (lit.č.1) Ekonomický status: Obyvatelstvo ve věku 15+ se může dělit na ekonomicky aktivní, kde patří zaměstnaní a nezaměstnaní a na ekonomicky neaktivní. Za ekonomicky aktivního člověka, který je zaměstnán se považuje, člověk který patří během referenčního do následujících kategoríí a je ve věku 15+: 1.1. placení zaměstnaní, kteří spadají do těchto skupin : 1.1.1. "v práci". Jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci za mzdu nebo plat a odměna jim byla vyplácena v penězích nebo naturáliích. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. 1.1.2. "v zaměstnání, ale ne v práci". Jedná se o osoby, které již pracovaly ve svém současném zaměstnání, ale během vykazovaného období nebyly dočasně v práci a 3
přitom měly formální vazbu k tomuto zaměstnání. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr (v současné legislativní úpravě pracovní smlouva, jmenování a volba), dále dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, popř. další smluvní vztahy mimo oblast pracovního práva (např. autorské smlouvy). 1.2. zaměstnaní ve vlastním podniku, kteří spadají do těchto skupin : 1.2.1. "v práci". Jsou to osoby, které během referenčního týdne vykonávaly nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem, bez ohledu na to, zda byl vyjádřen v penězích nebo v naturáliích. 1.2.2. "v podniku, ale ne v práci". Jsou to osoby s vlastním podnikem, které nebyly z jakéhokoliv důvodu během referenčního týdne dočasně v práci. (lit. č. 1) Nezaměstnaní jsou občané, kteří jsou ve věku 15+ a splňují všechny 3 podmínky: 1. nevykonávají práci 2. aktivně hledají práci, jsou registrovaní na úřadu práce nebo u pracovní agentury, osobně se dotazují v podnicích, hledají práci v inzerci nebo hledají práci jiným způsobem 3. jsou schopni nastoupit do práce okamžitě nebo alespoň do 14 dnů Pokud nesplňují všechny tři podmínky, tak jsou ekonomicky neaktivní. Relativní ukazatele Abychom se vyznali v číslech, které jsou uváděny ve výsledcích a tabulkách VŠPS, které jsou publikovány Českým statistickým úřadem, musíme si uvést alespoň základní relativní ukazatele. Obecná míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/(zaměstnaní+nezaměstnaní) Míra ekonomické aktivity = (zaměstnaní+nezaměstnaní)/všechny osoby 15+ Míra zaměstnanosti = zaměstnaní/všechny osoby 15+ Závěr V této práci jsem chtěl uvést základní informace o výběrovém šetření pracovních sil, které je prováděno v České republice. Informace jsem převážně čerpal z veřejných zdrojů Českého statistického úřadu. Informace ze zdrojů jsou více obsáhlé, proto jsem chtěl výklad více zjednodušit, aby byl kratší, přehlednější a jednodušší. Myslím, že si mi to povedlo a rozhodně mě to motivovalo zjistit si více informací o tomto zajímavém šetření. Zjistil jsem také, že publikované data bude možno použít ke srovnání například struktury vzdělání obyvatelstva, jak u VŠPS, tak i u SLDB, což bych chtěl zahrnout do své bakalářské práce. Literatura http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/a400265627/$file/310110q2m01.pdf Český statistický úřad kraj Liberec: Výběrové šetření pracovních sil: dostupné: http://www.liberec.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/vyberove_setreni_pracovnich_sil_vsps P. Palátová: Výběrové šetření pracovních sil; reprezentativnost dat pro kraj Vysočina, bakalářská práce, Masarykova univerzita, Brno, 2008 (tabulka 1 a obrázek 1.) dostupné: http://is.muni.cz/th/184545/prif_b/bakalarska_prace.pdf 4
http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/a400265633/$file/310110q2k.pdf http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/a400265637/$file/310110q2m02.pdf http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/a40026569f/$file/310110q2u.pdf Adresa autora: Stanislav Mazouch Vysoká škola ekonomická v Praze Brandlova 111 697 01 Kyjov e-mail: xmazs00@vse.cz 5