ZŘÍZENÍ TELEVIZNÍHO OKRUHU V PROSTORÁCH ŠKOLY A NÁMĚTY K PRÁCI SE ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Příklad dobré praxe Mgr. Stanislav Horáček, speciální pedagog ZŠ Libčická, Praha 8
1. Úvod V ZŠ Libčická se tým pracovníků ŠPP dlouhodobě (již před započetím prvního projektu) věnuje rizikovému chování žáků, včasné diagnostice a terapií poruch chování, monitoringu školního klimatu a také edukaci učitelů i rodičů. Speciální pedagog školy pracuje pod přímým vedením školního psychologa, pana dr. R. Brauna. Je zaměřen etopedicky, dál se ještě vzdělává v terapeutickém výcviku. Poskytuje poradenské služby rodičům i žákům, orientuje se na práci s výchovnými problémy a poruchami chování u žáků, vede různé kroužky a organizuje volnočasové aktivity zejména u žáků staršího školního věku. (Filmový klub, akce Top Star, školní časopis, školní televizní okruh). Jako příklad dobré praxe si vybral vybudování školního televizního okruhu a náměty, jak s tímto okruhem se žáky, zejména na 2. stupni, pracovat. Škola musí řešit řadu problémů, jež přináší postmoderní doba. Školní poradenské pracoviště s psychologem, speciálním pedagogem, výchovným poradcem a metodikem prevence je neocenitelnou pomocí pro velkou sídlištní školu, jako je ZŠ Libčická. Práce, kterou tito odborníci vykonávají, se může zdát, zrovna tak jako u učitelů a vychovatelů, standardní, z pohledu žáků snad nudná a nicneříkající. Z pohledu metodika, supervizora či jiného odborníka z oboru, který do této školy zavítá, se ZŠ Libčická jeví jako velmi kvalitní, nadstandardně vybavená škola s bohatou nabídkou zajímavých aktivit pro žáky. Nadstandardní jsou jak prostory (škola je koncipovaná pro daleko víc žáků, než se zde vzdělává) tak i materiální vybavení (vlivem velmi zdařilého vedení v posledních letech). Tématu, kterému se školní specialista chce věnovat, jsou školní média neboli sdělovací prostředky ve škole, včetně televizního okruhu a jeho využití pro práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, zejm. s výchovnými problémy a poruchami chování. 2. Média ve škole Média školy můžeme rozdělit podle způsobu publikování informací - interně publikovaná (informace slouží převážně pro vnitřní dění školy) - externě publikovaná (informace slouží převážně pro veřejnost vně školu) - kombinovaně publikovaná (informace jsou pro školu i širší veřejnost)
Způsob prezentace informací - text - statický obraz (malba, kresba, fotka) - zvuk (slovo, píseň) - kinetický obraz (film) - kombinovaný Frekvence vydávaných informací danými médii je odvislá od potřeby školy. Školní média mohou skýtat ideální prostor pro školní práci odborníků ze školního poradenského pracoviště, jsou-li však nesprávně pochopena a uchopena, mohou způsobit i škody. 2.1 Média pro interní publikaci - nástěnka (pro třídu, 1. a 2. stupeň, učitele, školu) - z toho vyplývá místo umístění - školní časopis (modifikace: třídní časopis, zaměřený na 1. či 2. stupeň) - školní rozhlas (pro 1. a 2. stupeň) - školní televize (i více programů) - intranet 2.2 Média pro externí publikaci - nástěnka (umístěná v dosahu veřejnosti např. v prosklené hale) - školní časopis (neztrácející vztah k vydávající škole) - internet (může zastat nástěnku, časopis, rozhlas, televizi) webové stránky školy 3. Televizní okruh využívaný školním poradenským pracovištěm K prezentaci informací a preventivním činnostem lze použít celou řadu médií, způsobů, např. těch, které jsme uvedli ve výše uvedeném přehledu. 3.1 Zřízení televizního okruhu na škole Na prvním místě je třeba říci, že televizní okruh není záležitost nijak výrazně finančně náročná, nejprve je potřeba zjistit, zda na škole je centrálně rozveden televizní signál do jednotlivých učeben, je-li tomu tak, pak je to již jen otázka centrálního umístění (nejblíže zesilovači signálu) DVD přehrávače a v hodnotě nové počítačové sestavy firma zprovozní televizní okruh. Je možné tímto způsobem vyřešit i digitalizaci televizního signálu, dalo by se tedy říci, že je to v zásadě levná možnost, jak se dostat k zajímavému médiu, který zpestří nabídku volnočasových aktivit žáků, velmi
příjemně může žákům obohatit i školní vyučování a v neposlední řadě může sloužit školnímu specialistovi při práci s žáky s výchovnými problémy a jinými speciálními vzdělávacími potřebami. 3.2 Obsah Obsah, tedy to, jakými programy televizní okruh naplnit, není zdaleka nijak jednoduchá záležitost. Jinou představu mají děti, jinou pedagogové a vždy je třeba zamýšlet se také nad autorskými právy k tomu, co zrovna chcete vysílat. 3.3 Program (příklady a náměty pro praxi na jiných školách): - dětmi sestavená hitparáda oblíbených písniček - tvorba historických scének - zpravodajství školní zprávy - produkty filmového kroužku - vzdělávací programy - preventivní programy - relaxační programy Příklady napovídají, jakým způsobem se může školní poradenské pracoviště zapojit do tvorby. Může se vytvořit skupinka dětí s výchovnými problémy a s nimi se setkávat za účelem natáčení a výběru programů, který je však jen vedlejším produktem těchto setkávání. Hlavním cílem je etopedické působení na tyto žáky, stmelování kolektivu, upoutání pozornosti těchto žáků na smysluplné aktivity a probuzení jejich kreativity. Etoped tak s těmito žáky naváže hlubší vztah přirozenou cestou, tedy přes zájmovou činnost, žák může získat důvod, proč chodit do školy, zažívá zde, kromě neúspěchů při výuce, i drobné úspěchy a ocenění u spolužáků, může prezentovat svoji tvorbu, získat kompetence a zodpovědnost či možná třeba obdiv u spolužačky. Naučí se vnímat sama sebe jako jedinečného, nepostradatelného pro kolektiv, získá tedy nejen pocit sebejistoty, ale i vnitřního zakotvení v kolektivu a společnosti vůbec. 3.4 Programy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Jak bylo napsáno výše, televizní okruh a tvorba jeho programů skýtá řadu možností pro děti s výchovnými problémy aj. speciálními vzdělávacími potřebami. V naší praxi se osvědčily programy relaxační tedy prezentované záběry z přírody (voleny atraktivní scenérie, barevné, lyrické, které snadno přitáhly pozornost) podkreslené relaxační hudbou. Ukázalo se, že sledování televize a zároveň poslech hudby, které se navíc dalo prezentovat ve všech třídách najednou, mělo slušný efekt.
V našich záměrech je i prezentování relaxačních cviků, které mohou děti napodobovat. Vycházíme z progresivní relaxace Jacobsona. V těchto rozcvičkách lze zařadit i jednoduché nápravné cviky, které si děti mohou zacvičit před začátkem vyučovací hodiny (např. jako prevenci únavy, rozcvičení prstů před psaním, apod.). 4. Závěr Školní speciální pedagog etoped, který na škole na půl úvazku pracuje, je věkově i mentálně druhostupňovým žákům blízký. Berou jej jako autoritu, ale zároveň i jako kamaráda, kterému se mohou svěřit. Jeho práce velmi přispívá k dobrému klimatu na škole, prevenci vzniku rizik v oblasti chování a včasné intervenci při řešení výchovných problémů.