Toky látek a energie EKOLOGIE LESA. Scénář Toky látek a energie. Ekofyziologie rostlin

Podobné dokumenty
Ekofyziologie rostlin - fotosyntetická asimilace uhlíku

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Fotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Ekologie fotosyntézy

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Biosyntéza sacharidů 1

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Faktory počasí v ekologii - úvod

Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

Ekofyziologie rostlin - Vliv environmentálních podnětů na fotosyntézu

VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

Oddělení biomasy a vodního režimu

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

1- Úvod do fotosyntézy

FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

LI-6400; Gazometrická stanovení fotosyntetických parametrů

Vylepšování fotosyntézy

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Vodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody

aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Vodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností průduchů. fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Ekofyziologie produkčníaktivity

Energetický metabolismus rostlin. respirace

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu

Vertikální distribuce fotosyntetické aktivity v lesních porostech v průběhu jasných a oblačných dní.

Transpirace a evapotranspirace v ekofyziologii lesních dřevin Radek Pokorný, Zdeňka Klimánková, Otmar Urban, Lenka Krupicová, Zuzana Zvěřinová

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

DEPOZIČNÍ TOK OZONU NAD SMRKOVÝM POROSTEM A JEHO KORELACE S ČISTOU EKOSYSTÉMOVOU PRODUKCÍ

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Uhlíková pumpa lesních porostů - její význam pro mitigaci globální změny. Michal V.

EKOLOGIE LESA Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů

Autor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Úvod k lesním ekosystémům

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

B METABOLICKÉ PROCESY

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Dýchací řetězec (Respirace)

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Obsah vody v rostlinách

7 Fluorescence chlorofylu in vivo

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY

22. Čím je významná publikace SIlent spring

KALORIMETRIE V BIOLOGICKÝCH VĚDNV. ková,, Jaroslava Martinková

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (osvětlenost ln.m -2 = lux) Ozářenost W.

2. ČÁST - METABOLICKÉ PROCESY

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

Vodní režim rostlin. Transpirace. Energetická bilance listu. Fickovy zákony Hraniční vrstva Kutikula Průduchy

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Meteorologické faktory transpirace

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Fyziologické stránky fotosyntézy

Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie

Průduchy regulace příjmu CO 2

Stomatální vodivost a transpirace

Smrk ztepilý (Picea abies /L./ Karst.) v podmínkách globálnízměny klimatu

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Transkript:

EKOLOGIE LESA Exkurzní průvodce Hlavní cvičení CzechGlobe Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Scénář Toky látek a energie Ekofyziologie rostlin - Fotosyntetická asimilace uhlíku Manipulační experimenty při studiu globálních změn klimatu Putování vzorků laboratořemi - Laboratoř metabolomiky a izotopových analýz Toky látek a energie Doc. Ing. Dalibor Janouš, CSc. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v.v.i. 1

Toky látek a energie Fyzikální procesy (optika, termika) - odraz záření (reflexe) - pohlcování záření (absorpce) - pronikání záření (penetrace) - vyzařování tepla (radiace) - vedení tepla (kondukce) - proudění tepla (konvekce) - výpar (evaporace) Fyziologické procesy - fotosyntéza - dýchání (respirace) - transpirace - fluorescence Toky energie 2

Radiační a energetická bilance Země (W.m-2) (IPCC TAR) DĚLENÍ ABSORBOVANÉ ENERGIE konzervace f N je dána dělením: do latentní (skryté) složky = skupenské teplo výparu do zjevné složky = přenos tepla prouděním plynů (konvekcí) uložením do půdy = přenos tepla vedením (kondukcí) f N le H + G = O le latentní složka H zjevná složka GG tok do půdy poměr H/lE = Bowenův poměr vyjadřuje alokaci energie Koloběh uhlíku / uhlíkový cyklus 3

CO 2 + 2H 2 O + H [CH 2 O] + H 2 O + O 2 FOTOSYNTÉZA RESPIRACE [CH 2 O] + O 2 + H 2 O CO 2 + 2H 2 O Koloběh uhlíku = koloběh života planety 100 102 90 92 50 50 90 1,5 Kdysi...? 3,5 6... rovnovážný stav 4

Energetická náročnost člověka bazální metabolismus při fyzické práci 85 W 250 W světový průměr 2 000 W vyspělé země až 10 000 W Radiace SPEKTRUM SLUNEČNÍ RADIACE FAR Fotosynteticky aktivní radiace (400-700) A) energie vyzařovaná Sluncem, B) sluneční energie dopadající na povrch Země C) absorpční spektrum chlorofylu (nm) 5

1.5. 01.05. 11.5. 10.05. 19.05. 21.5. 28.05. 31.5. 06.06. 10.6. 15.06. 20.6. 24.06. 30.6. 03.07. 12.07. 10.7. 21.07. 20.7. 30.07. 30.7. 08.08. 9.8. 17.08. 19.8. 26.08. 04.09. 29.8. 13.09. 8.9. 22.09. 18.9. 01.10. 28.9. 10.10. 8.10. 19.10. 28.10. 18.10. 28.10. 28.1.2014 Clearness index podíl denních sum globální radiace a sluneční radiace na horní hranici atmosféry (EEP Bílý Kříž 1991 2005, 50 severní zeměpisné šířky) 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 16 Dopadající FAR (BPW-21) EEP Bílý Kříž volný porost Bilancoměr CNR-1 Odražené FAR (BPW-21) Transmitance, reflektance a absorbance FAR smrkového porostu (EEP Bílý Kříž 2002) 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 ABSORBANCE TRANSMITANCE REFLEKTANCE 6

[W.m-2] [W.m-2] 0:30 0:30 6:00 6:00 11:30 11:30 17:00 17:00 22:30 22:30 4:00 4:00 9:30 9:30 15:00 15:00 20:30 20:30 2:00 2:00 7:30 7:30 13:00 13:00 18:30 18:30 0:00 0:00 5:30 5:30 11:00 11:00 16:30 16:30 22:00 22:00 3:30 3:30 9:00 9:00 14:30 14:30 20:00 20:00 28.1.2014 Bilancoměr Kipp & Zonen CNR-1 Globální radiace dopadající na smrkový porost a radiační bilance porostu ve vybraných jasných dnech (EEP Bílý Kříž 2005) 1000 800 24.05. 15.08. 25.08. 14.10. 31.10. 600 400 200 0-200 GR NR Globální radiace dopadající na smrkový porost a radiační bilance porostu ve vybraných zatažených dnech (EEP Bílý Kříž 2005) 1000 800 600 zatažená noc jasná noc 400 200 28.05. 26.07. 01.09. 08.10. 28.10. 0-200 GR NR 7

Fotosyntéza MĚŘENÍ FOTOSYNTÉZY FOSYNTÉZA - JEJÍ MĚŘENÍ Závislost rychlosti příjmu CO 2 na PPFD 8

Respirace [umol(co2) m -2 s -1 ] 0:00 1:30 3:00 4:30 6:00 7:30 9:00 10:30 12:00 13:30 15:00 16:30 18:00 19:30 21:00 22:30 0:00 28.1.2014 Respirace Umístění komor v porostu Měření respirace 5 4 3 2 půda kmen 1 0 větve Denní čas 9

Dopadající globální radiace (W m -2 ) 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 4:30 5:30 6:30 7:30 8:30 9:30 10:30 11:30 12:30 13:30 14:30 15:30 16:30 17:30 18:30 19:30 Transpirace (l 30min -1 ) 28.1.2014 Transpirace MĚŘENÍ RYCHLOSTI VÝDEJE VODY (TRANSPIRACE) Rychlost transpiračního proudu měřená metodou tepelných pulsů. jasný den zatažený den 1000 900 800 7.7.2011 3.7.201 64.7 l den-1 13.0 l den-1 Dopadající globální radiace 6 5 700 Transpirace 4 600 500 3 400 300 2 200 1 100 0 0 10

Eddy covariance Eddy kovarianční technika eddy kovarianční věž ultrasonický anemometr infračervený analyzátor plynů a řídící počítač Princip eddy kovarianční metody (vířivé kovariance) Eddykovarianční technika F w w Rovnice: C C průměrný vertikální tok C vířivý tok w - vertikální složka vektoru rychlosti větru - skalární veličina (teplota, koncentrace plynů) Při vhodně zvoleném časovém intervalu w 0 Výsledný tvar: F w C C 11

0:00 3:00 6:00 9:00 tok CO2 [umolco2 m -2 s -1 ] 12:00 15:00 18:00 21:00 0:00 0:00 5:00 10:00 0:00 3:00 6:00 15:00 9:00 12:00 15:00 18:00 20:00 21:00 0:00 0:00 5:00 0:00 10:00 3:00 6:00 9:00 12:00 15:00 15:00 18:00 21:00 0:00 20:00 28.1.2014 Denní chody toků CO 2 20 10 0 NEE respirace -10 GPP -20-30 -40 JASNÝ DEN čas [hod] ZATAŽENÝ DEN CzeCOS národní síť stanic Bílý Kříž - louka Bílý Kříž - smrkový porost Karpaty bukový porost Třeboň -mokřad Žabčice - agrosystém 02.03. 02.03. 02.06. 02.06. 01.09. 01.09. 07.03. 07.03. 07.06. 07.06. 06.09. 06.09. 12.03. 12.03. 12.06. 12.06. 11.09. 11.09. 17.03. 17.03. 17.06. 17.06. 16.09. 16.09. 22.03. 22.03. 22.06. 22.06. 21.09. 21.09. 27.03. 27.03. 27.06. 27.06. 26.09. 26.09. 01.04. 01.04. 02.07. 02.07. 01.10. 01.10. 06.04. 06.04. 07.07. 07.07. 06.10. 06.10. 11.04. 11.04. 12.07. 12.07. 11.10. 11.10. 16.04. 16.04. 17.07. 17.07. 16.10. 16.10. 21.04. 21.04. 22.07. 22.07. 21.10. 21.10. 26.04. 26.04. 27.07. 27.07. 26.10. 26.10. 01.05. 01.05. 01.08. 01.08. 31.10. 31.10. 06.05. 06.05. 06.08. 06.08. 05.11. 05.11. 11.05. 11.05. 11.08. 11.08. 10.11. 10.11. 16.05. 16.05. 16.08. 16.08. 15.11. 15.11. 21.05. 21.05. 21.08. 21.08. 20.11. 20.11. 26.05. 26.05. 26.08. 26.08. 25.11. 25.11. 31.05. 31.05. 31.08. 31.08. 30.11. 30.11. 150 100 50-50 0-100 -150-200 -250 kg CO2ha-1h-1 150 100 50-50 0-100 -150-200 -250 150 100 50-50 0-100 -150-200 -250-30--20-20--10-10-0 0-10 10-20 -30--20-20--10-10-0 0-10 10-20 -30--20-20--10-10-0 0-10 10-20 12

01/01 01/01 01/01 16/01 16/01 16/01 31/01 31/01 31/01 15/02 15/02 15/02 01/03 01/03 01/03 16/03 16/03 16/03 31/03 31/03 31/03 15/04 15/04 15/04 30/04 30/04 30/04 15/05 15/05 15/05 30/05 30/05 30/05 14/06 14/06 14/06 29/06 29/06 29/06 14/07 14/07 14/07 29/07 29/07 29/07 13/08 13/08 13/08 28/08 28/08 28/08 12/09 12/09 12/09 27/09 27/09 27/09 12/10 12/10 12/10 27/10 27/10 27/10 11/11 11/11 11/11 26/11 26/11 26/11 11/12 11/12 11/12 26/12 26/12 26/12 28.1.2014 Smrkový porost na Bílém Kříži 2008 GPP [kgc ha -1 ] 0-20 -40-60 -80-100 -120-140 -160-180 Re [kgc ha -1 ] 140 120 100 80 60 40 20 0 NEE [kgc ha -1 ] 60 40 20 0-20 -40-60 -80-100 Čistá ekosystémová produkce horský smrkový les 2008 2009 2010 2011 Produkční aktivita ekosystémů z časového hlediska Les 2007 Agro 2007 100% 100% 80% 80% 60% zdroj 60% zdroj 40% sink 40% sink 20% 0% 32% 20% 0% 32% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc měsíc 100% Louka 2007 100% Mokřad 2007 80% 80% 60% zdroj 60% zdroj 40% sink 40% sink 20% 0% 23% 20% 0% 29% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc měsíc 13

NEP [kgc ha-1 day-1] NEP [kgc ha-1 day-1] NEP [kgc ha-1 day-1] 28.1.2014 Analýza sezónní výměny uhlíku v horské smrčině 120 2005 80 40 0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12-40 -80 Carbon deposition dormancy temp. decrease overcast overcast + rain sunny + warm overcast + warm 120 2006 80 40 0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12-40 -80 120 80 2007 40 0 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12-40 -80 Co umí les 1 ha SM lesa za 1 rok zadrží 15 t CO 2 = 2 x cesta autem kolem zeměkoule 14

1 ha lesa za 1 rok zachytí energii = 8 tun hnědého uhlí 1 ha lesa za rok vyrobí 10 tun kyslíku vystačí pro 38 osob 1 ha lesa za slunečného dne odpaří 40 000 litrů vody = chladící efekt na každém m 2 2,5 ledničky 15

Ekofyziologie rostlin - fotosyntetická asimilace uhlíku Otmar Urban, CVGZ AV ČR Scientific Orientation Object of Investigation physiological processes within ecosystems (forest, grassland, agro-ecosystems) evaluation of carbon pools and sinks in various types of ecosystems Spatial Scale enzyme (proteins) total energy and substances fluxes Time Scale minutes (activation processes) years (C storage and allocation) Impact studies long-term effects of elevated CO 2 Relation to Systems Ecology Bottom-Up Approach modelling/simulation of missing, flux data Top-Down Approach interpretation of carbon/energy fluxes 16

Metodické přístupy přístup analytický - přístup zabývající se detailním rozborem jednotlivých složek systému: chromatografické metody spektrofotometrické metody aerodynamické metody fenologická pozorování přístup merologický - sledován vybraný proces jako nositel informace o stavu systému fotosyntéza - křižovatkou toků energie a látek spjata se základními projevy rostlin, podmiňuje a je podmíněna ostatními procesy spjata s radiačním mikroklimatickými režimem porostu Stress Concept in Plants Prof. H.K. Lichtenthaler: J. Plant Physiology 148: 4-14, 1996 Stress Concept in Plants Prof. H.K. Lichtenthaler: J. Plant Physiology 148: 4-14, 1996 17

control Frequency Distribution 0 4 water stress control water stress 0 1 2 3 4 5 RFd Lichtenthaler HK and Babani F (2000) Plant Physiol Biochem 38: 889-895 FOTOSYNTÉZA Rostliny = autotrofní organismy zdroje energie (i) záření fotoautotrofie (ii) anorganické látky chemoautotrofie Fixace energie záření v procesu fotosyntéza nco 2 + nh 2 O (CH 2 O) n + no 2 hν (472.8 kj) sacharidy zdroj energie; vlastní i nefotosyntetické organismy (základ trofických pyramid) Roční produkce rostlin 100 Pg (10 11 tun) C 1 ZJ (10 18 kj) energie Fotosyntéza v datech 1648 J.-B. van Helmont změna hmotnosti rostlin souvisí se změnou hmotnosti zeminy (vodou) 1727 S. Hales část hmotnosti ze vzduchu 1771 J. Priestley rostliny produkují dobrý vzduch 1779 J. Ingen-Housz k produkci kyslíku je potřeba světlo 1842 R. Mayer přeměna světelné energie na chemickou 18

GAZOMETRICKÉ METODY přesné, kontinuální měření výměny plynů (CO 2, O 2 a H 2 O) mezi rostlinným pletivem a okolní atmosférou změny koncentrace H 2 O a CO 2 se stanovují pomocí infračervené analýzy plynů (IRGA) Lambert-Beerův zákon a l = 1-exp(-l.M.k l ) rozsah: individuální jehlice celý ekosystém (b.l.m.) Gazometrický systém LI-6400 Základní typy přístrojů Uzavřený GS x Otevřený GS (Licor, LI-6200) (Licor, LI-6400; Ciras-1, PP Systems) 19

STOMATÁLNÍ VODIVOST (Gs), mmol.m -2.s -1 RYCHLOST FOTOSYNTÉZY (An), mmol.m -2.s -1 STOMATÁLNÍ VODIVOST RYCHLOST FOTOSYNTÉZY [umolco2 m -2 s -1 ] 28.1.2014 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY 400 16 A = P - R L - R D 300 12 200 100 Gs An 8 4 0 CO 2 křivka asimilace A N -Ci světlo = konst. = saturační změna koncentrace CO 2 0 0 250 500 750 1000 1250 1500 INTENZITA OZÁŘENÍ, mmol.m -2.s -1 Světelná křivka asimilace A N -I (FAR, PPFD) CO 2 = konst. změna intenzity světla -4 [mmol m -2 s -1 ] 200 16 12 150 8 100 4 50 0 0-4 0 250 500 750 1000 1250 1500 Koncentrace CO2; Cint [umolco2 mol -1 ] základní morfologická struktura komplexní zabezpečení asimilačních procesů adaptace na vnější podmínky; slunný x stinný typ fotosynteticky aktivní záření FAR; 400 700 nm fotosynt. bakterie (až 1000 nm) absorpční maxima asimilačních pigmentů rozdělení FAR dopadající (incoming, I) odražené (reflected, R) prošlé (transmitted, T) pohlcené (absorbed, A = I R T) Fotosyntéza - List Fotosyntéza - CHLOROPLAST min. strukturní a funkční jednotka absorbovat záření fixovat CO 2 zabudovat C do sacharidů diskovitý tvar; průměr 5-10 nm 1 mezofyl buňka ~ 40-50 Chlp na 1mm 2 ~ 500 000 Chlp tylakoid plošné měchýřky granální stromatální (intergrana) vlastní genom podjednotky Chlp ATPázy, LSU Rubisco, fotosynt. proteiny 20

Fotosyntéza Fotosyntetické pigmenty chlorofyly fykobiliny karotenoidy průměrný list (vanwettstein et al.: Plant Cell 7: 1039, 1995) 70 mil. buněk ~ 5 10 9 chlp 1chlp ~ 600mil chl 10 18 chl struktura chlorofylu chl a vlastní přeměna energie chl b pomoc.fce při záchytu en. karotenoidy doplňkové, ochranné pigmenty uhlovodíky karoteny kysl. deriváty xantofyly formování f.p.: anténní (světlosběrný) systém (200-300) reačkní centrum (1) Fotosyntéza zahrnuje 2 druhy pochodů 1. Primární reakce - ZÁVISLÉ na světle energie slunečního záření NADPH a ATP 2. Sekundární reakce - NEZÁVISLÉ na světle energie NADPH a ATP pohání syntézu sacharidů z CO 2 a H 2 O Pozn.: striktní dělení není vhodné (!) 21

Primární reakce fotosyntézy absorpce fotonu LHC LHC* energie se přemění na: fluorescence (vyzáření) přeměna na teplo separace elektrického náboje z RC (P680, P700) PSII fotosystém II katalýza rozkladu vody; OEC (2H 2 O O 2 + 4H + ) náhrada e - vyraženého z P680 e - na plastochinon; přenos 8H + do lumenu(!) cytochrom b 6 /f přenos e - mezi PSII a PSI PSI fotosystém I přenáší e - na feredoxin; redukce NADP+ (enz. Fd-NADP-reduktáza) ATPsytáza využití elektrochemického potenciálu k syntéze ATP FIXACE CO 2 C 3 rostliny Calvinův cyklus (1961) fixace CO2 + regenerace primárního akceptoru RuBP + CO 2 + Rubisco 3-fosfoglycerát 1.stabilní produkt; 3C C 3 rostliny primární fixace Rubiscem glyceraldehyd-3-fosfát (GAP) dihydroxyacetonfosfát (DHAP) fruktóza-6-fosfát zůstává v chlp škrob transportován do cytoplazmy sacharóza (hlavní transportní látka) FIXACE CO 2 C 4 rostliny prostorově rozlišená fixace probíhá 2x cytoplazma mezofylových buněk (1) buňky pochev cévního svazku (2) ad (1) karbonik anhydráza: CO 2 HCO 3 - HCO 3 - + fosfoenolpyruvát (PEP) + PEPkarboxyláza oxalacetát (4C) malát (aspartát) transport ad (2) 1. dekarboxylace CO 2 2. fixace CO 2 v Calvinově cyklu pozn.: stěny nepropustné pro CO 2 zvýš. koncentrace Zástupci kukuřice lebeda šáchor proso 22

FIXACE CO 2 CAM časově rozlišená fixace CO 2 tučnolisté crassulaceae extrémní sucho uzavírání průduchů v průběhu dne 1. NOC průduchy otevřené fixace CO 2 enz. PEPkarboxyláza oxalacetát malát transport do vakuoly 2. DEN dekarboxylace nárůst Ci Calvinův cyklus FOTORESPIRACE (glykolátová cesta) spotřeba O 2 a uvolnění CO 2 na světle Rubisco karboxylázová/ oxygenázová aktivita O 2 + RuBP + Rubisco fosfoglykolát glykolát (defosforylace) probíhá na 3 úrovních chloroplast peroxizom (*) mitochondrie (**) (*) glykolát + O 2 glyoxalát glycín (transport do mitochondrií) nebo glyoxalát (do chlp) glykolát a znovu (**) 2 glycin NH 3 + CO 2 význam fotorespirace ochrana před nadměrnou ozářeností metabolismus dusíku C3, C4, CAM podmínky přirozených stanovišť C3 - mírné klima; C4 - suchá, exponovaná místa s nízkou RH; CAM -aridní oblasti, velké teplotní výkyvy anatomická stavba listu C3: mesofyl rozlišen na palisádový a houbový C4: mezofyl s parenchymatickými pochvami kolem cévních svazků CAM: buňky mezofylu s velkými vakuolami min energie pro fixaci 1 molekuly CO2 C3: 3ATP + 2NADPH C4,CAM: 5ATP + 2NADPH transpirační koeficient (g H2O g DW -1 ); WUE = asimilace/ transpirace C3: 450-900 C4: 250-350 CAM: 45-55 23

A, umol(co2) m -2 s -1 A (μmol m -2 s -1 ) 28.1.2014 Vliv environmentálních podnětů na fotosyntézu - světlo Světelná křivka asimilace (LRC) FOTONY CO2 RuBP regenerace Rubisco-limited R D temnotní (mitochond.) respirace 16 μmol(co 2 ) m -2 s -1 12 Г I kompenzační ozářenost 8 μmol (photon) m Θ s -1 AQE (tg α) zdánlivá kvantová 4 účinnost tg hyperbolická funkce mol(co 2 ) mol -1 (photons) 0 Θ zakřivení (0 1) -4 bezrozměrné [CO2] = konstantní A max světlem saturovaná -8 rychlost asimilace 0 250 500 750 1000 1250 1500 μmol(co 2 ) m -2 s -1 PPFD, umol(photons) m -2 s -1 AQE I A A max (AQE I A 2 Θ max 2 ) 4 AQE I Θ A max R D Prioul JL, Chartier P (1977) Annals of Botany, 41, 789 900. Příklady A-PPFD křivek 20 16 12 8 4 Nardus 0 Carex Hieracium -4 A_Fit -8 0 250 500 750 1000 1250 1500 PPFD (μmol m -2 s -1 ) Herbaceous species (ISBE) 24

Rozdíly mezi slunným a stinným listem sun shade Walter Larcher: Plant Ecological Physiology Listy/rostliny aklimované na stín: nižší R D nižší Г I vyšší AQE nižší A max Stinné listy jsou: tenčí s větší listovou plochou (vyšší specifická listová plocha SLA; cm 2 g -1 ) nižší počet stomat na jednotku listové plochy vyšší obsah chlorofylů a karotenoidů na jednotku sušiny (mg g DW -1 ) náhodně orientovaná granna nižší obsah dusíku Anatomie listů Vogelmann T.C. optické vlastnosti listů palisádový parenchym usnadňuje pronikání přímého záření před zářením difúzním culumnar palisade mesophyll spongy mesophyll shade leaf Slunné x stinné listy stinné listy získané asimiláty investují do syntézy a udržení bílkovinných struktur spojených s primární fází fotosyntézy účinného záchytu kvanta záření velké chloroplasty větší plochou tylakoidních membrán vyšší počet náhodně orientovaných gran tj., efektivnější absorpce všesměrového difúzního záření slunné listy investice do sekundární fáze vyšší obsah dusíku vyšší obsah Rubisco vyšších maximální rychlosti asimilace CO2 vyšších rychlosti transpirace (účinné ochlazování). 25

Chl (a+b) (mg g -1 ) Chl a/b Cars (x+c) (mg ḡ 1 ) Chls/ Cars 28.1.2014 Rozdíly mezi slunným a stinným listem 14 12 10 ** ** ** slunný stinný a 2,5 2,0 1,5 ** ** ** b 8 6 ** 1,0 * 4 0,5 2 0 Acer Fagus Tilia Abies 0,0 Acer Fagus Tilia Abies 4 c 7 d 3 ** ** ** ** 6 5 * ** ** ** 2 1 4 3 2 1 0 0 Acer Fagus Tilia Abies Acer Fagus Tilia Abies Rozdíly mezi slunným a stinným listem Amax (μmol m -2 s -1 ) 14 12 10 8 6 4 2 * * * * Amax (μmol mgdw -1 h -1 ) 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 * * slunný stinný * a 0 Acer Fagus Tilia Abies b 0,0 Acer Fagus Tilia Abies Kubiske ME, Pregitzer KS Funct. Ecol. 11 (1997) 24-32: stinné listy stín-málosnášejících druhů reagují primárně změnou SLA, stín-snášející druhy reagují na zastínění zejména formou biochemické aklimace fotosyntetického aparátu. Slunný x stinný distribuce asimilace 26

Fotosyntetické výkony dřevin asimilační kapacita listnaté (opadavé); 2-25 umol m -2 s -1 Populus 20-30 umol m -2 s -1 Alnus glutinosa, Acer mono, Fagus sylvatica 3-4 umol m -2 s -1 jehličnaté (stálezelené); 2-10 umol m -2 s -1 Pinus sylvestris, P. radiata 16-17 umol m -2 s -1 Picea spp. 2-3 umol m -2 s -1 stromy výhradně C3 typ fotosyntézy, ALE! Euphorbia forbesii (Hawai) Chenopodiaceae Polygonaceae (polokeře ruských stepí) C4 Clusia rosea CAM (v případě nepříznivých podmínek) Př.: C3 vs. C4 rostliny saturace světlem CAM (1/10) < C3 (1/3) < C4 fotorespirace C3 (1/3 z celkové fotosyntézy) > CAM > C4 (0) A Nmax (umol m -2 s -1 ) C4 (35-40) > C3 (15-30) > CAM (1-5) teplotní optimum C3: 15-25 C C4: 25-40 C CAM: kol. 40 C produkce sušiny (t ha -1 y -1 ) C3: 22 3.3 C4: 38.6 16.9 C4: velká variabilita dat 27

28.1.2014 www.czechglobe.cz Manipulační experimenty při studiu globálních změn klimatu Petr Holub Akademie věd České republiky Bělidla 986/4a (dříve Poříčí 3b) 603 00 Brno email: holub.p@czechglobe.cz www.czechglobe.cz Experimentální stanice Bílý Kříž Moravsko-slezské Beskydy www.czechglobe.cz 83 Cíle dnešní prezentace? - seznámit s databází manipulačních experimentů Climmani - ukázat, jak se v ní orientovat a vyhledávat - představit konkrétní příklady experimentů z Evropy a ČR Konkrétní užitek pro Vás? - při psaní článku (BP nebo DP) - při přípravě a návrhu projektu (v budoucnu) - při navazování kontaktů s osobami, které se zabývají podobnou problematikou www.czechglobe.cz 84 28

Osnova dnešní prezentace Úvod problematika studia klimatické změny Climmani projekt ESF, díky kterému se vytváří databáze manipulačních experimentů Příklady různých typů experimentů v Evropě Příklady manipulačních experimentů v ČR Návrhy nových manipulačních experimentů Východiska do budoucnosti www.czechglobe.cz 85 1. Problematika studia klimatické změny Scénáře koncentrace CO 2 Zdroj: www.skepticalscience.com (Wikipedie, různé zdroje) www.czechglobe.cz 86 1. Problematika studia klimatické změny Projekce teplot do roku 2100 (podle IPCC podle různých emisních scénářů) Scénáře teploty Teploty na severní polokouli za posledních 1500 let (podle Mann et al. 2008) www.czechglobe.cz 87 29

1. Problematika studia klimatické změny Scénáře srážek Procentuální změna srážek vztažená k období 1900-1950. (Solomon et al. 2009) Bílá je použita v případě, že méně jak 16 modelů z 22 bylo ve shodě. www.czechglobe.cz 88 2. Climmani databáze manipulačních experimentů Projekt ESF (2008-2013) www.climmani.org www.czechglobe.cz 89 2. Climmani databáze manipulačních experimentů www.climmani.org Projekt: 2008-2013. Zúčastněné země: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, ČR, Dánsko, Finsko, Itálie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie. Hlavní cíle: Workshopy, výměnné pobyty pro studenty Databáze projektů Tvorba metaanalýz www.czechglobe.cz 90 30

2. Climmani databáze manipulačních experimentů www.climmani.org Databáze projektů www.czechglobe.cz 91 2. Climmani databáze manipulačních experimentů Jaké experimenty existují? Jaké faktory byly manipulovány? Jaké parametry byly sledovány? Jaké hlavní publikace existují? Koho kontaktovat? www.czechglobe.cz 92 2. Climmani databáze manipulačních experimentů www.czechglobe.cz 93 31

2. Climmani databáze manipulačních experimentů www.czechglobe.cz 94 www.czechglobe.cz 95 Flakaliden, Švédsko (S. Linder) www.czechglobe.cz 96 32

Flakaliden, Švédsko. Experiment sledující vliv zvýšeného CO2 a zvýšené teploty (Foto 1996) Sune Linder (foto 2010) Open-topy se vzrostlými stromy Picea abies www.czechglobe.cz 97 4 roky po založení experimentu (hnojené plochy jsou tmavší, foto 1990) Schématický design: kontrolní plochy (C), zavlažované plochy (I), hnojené plochy (F), hnojené a zavlažované plochy (IL) (n = 4). Další pokusné plochy: Hnojená plocha doplněná o lesní popel (A), hnojená plocha se všemi základními prvky kromě fosforu (F- P) nebo hořčíku (F-Mg), varianta, kde letní srážky byly redukovány na 65% (D) See Bergh (1997) and Bergh et al. (1998) for further details. www.czechglobe.cz 98 Letokruhy Picea abies z hnojené a zavlažované varianty (IL) (výrazné rozšíření letokruhů po zahájení experimentu v roce 1987) Foto 1992 www.czechglobe.cz 99 33

Increase in Temperature (ºC) 28.1.2014 Garraf, Španělsko (CLIMOOR-VULCAN) www.czechglobe.cz 100 Garraf, Španělsko Experiment sledující vliv zvýšené teploty www.czechglobe.cz 101 GARRAF EXPERIMENTAL STUDY AREA Shrubland 3 Control plots 3 Warming treatment plots WARMING TREATMENT 3 2-10 cm - 2 cm } SOIL + 20 cm : AIR WARMING TREATMENT 1 0 1ºC -1 00:00 04:00 08:00 12:00 16:00 20:00 00:00 HOUR www.czechglobe.cz 102 34

Prades, Španělsko (J. Penuelas) www.czechglobe.cz 103 Prades (mediteriální les) Španělsko Experiment sledující vliv sucha www.czechglobe.cz 104 www.czechglobe.cz 105 35

Srážky 2003: 900 mm vs. 2005: 500 mm (sucho: 20% redukce) Cistus albidus (cist vlnatý) www.czechglobe.cz 106 Brandbjerg, Dánsko (CLIMAITE) www.czechglobe.cz 107 Brandbjerg, Dánsko Experiment sledující kombinovaný vliv teploty, sucha a zvýšeného CO2 (CLIMAITE) www.czechglobe.cz 108 36

Odstínění Pasivní srážek oteplování (roleta) (zachycování dlouhovlného záření v noci) www.czechglobe.cz 109 www.czechglobe.cz Claus Beier (koordinátor 110 projektu CLIMAITE) Pozorované signifikantní interakce (P 0,05) z analýzy 47 testovaných odpovědí jednotlivých sledovaných parametrů Antagonistický vliv: kombinace vede k redukci vlivů. Synergistický vliv: kombinace vede k zesílení vlivu nebo byl sledován vliv pouze v kombinaci. Aditivní vliv: příklad, kdy dva jednotlivé signifikantní vlivy nebyly v interakci průkazné. Larsen et al. 2011 Global Change Biology www.czechglobe.cz 111 37

Basel, Švýcarsko (Swiss Canopy Crane) www.czechglobe.cz 112 Swiss Canopy Crane, Švýcarsko Experiment sledující vliv zvýšeného CO2 v kombinaci s dalšími faktory www.czechglobe.cz 113 www.czechglobe.cz 114 38

Význam sledování kombinace více faktorů Zdroj: Ch. Körner (konference Lipsko) www.czechglobe.cz 115 Risdalsheia, Norsko (CLIMEX, 1994-2000) www.czechglobe.cz 116 Experiment sledující vliv zvýšeného CO2 (560 ppm) v kombinaci se zvýšenou teplotou (+3,5 o C) - na celý ekosystém (1000 m 2 ) www.czechglobe.cz 117 39

meq/m 2 /yr µeq L -1 Net N Mineralisation (g m -2 yr -1 ) 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 28.1.2014 8 7 6 5 4 3 2 1 0 net N mineralisation Control Treatment pre: 1993 yr 1: 1994 yr 2: 1995 www.czechglobe.cz 118 15 10 control treatment NO 3 in runoff 5 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 pre-treatment treatment www.czechglobe.cz 119 20 10 net retention NO3 + NH4 RAIN KIM (CO2 + warming) CLIMEX sink Richard Wright (koordinátor) 0-10 source Ekosystém se stává zdrojem dusíku -20 www.czechglobe.cz 120 (Van Breemen et al. 2001 Ecosystems) 40

Salatín, Slovensko (L. Halada) Nadmořská výška 1900 m www.czechglobe.cz 121 Varianty: N2 (2 g N m -2 rok -1 ) N6, N15, P (5 g P m -2 rok -1 ), K (kontrola) Sledováni vegetace (druhové složení) Mikrolyzimetry Půdní analýzy Biomasa (živiny) Atmosférické depozice Klimatická data www.czechglobe.cz 122 Salatín, Slovensko Experiment sledující vliv dusíkatých depozic na alpinské travní společenstvo www.czechglobe.cz 123 41

Luboš Halada koordinátor projektu za Slovenskou stranu www.czechglobe.cz 124 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR www.czechglobe.cz 125 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR Hlavní projekty spojené s touto infrastrukturou: CzechGlobe Centrum pro studium dopadu globální změny klimatu (2010-2014) Czech Terra - adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny (2007-2011) CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech (v souvislostech Evropského projektu CARBOEUROPE) (2003-2007) EUROFACE - An integrated European scientific infrastructure for GC studieson forest and agroforest ecosystems utilising FACE technology (2003-2005) MERCI - Methodological and Experimental Research Centre and Infrastructure for Studies of GCC Impacts on Forests (2003-2004) CARBOMONT - Effects of land-use changes on sources, sinks and fluxes of carbon in European mountain areas (2002-2004) ECOCRAFT II - (1996-1999) Další projekty GA ČR, GA AV, MŽP, MŠMT www.czechglobe.cz 126 42

4. Příklady manipulačních experimentů v ČR Picea abies Rychlost asimilace CO2 Stomatální vodivost www.czechglobe.cz 127 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR Projekt (MŠMT 2007-2011) Změny alpínských ekosystémů na území KRNAP, NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn (M. Banaš, M. Zeidler) hexagonální tvar komory (OTC) podle ITEX (Molau et Mølgaard 1996). zvýšení teploty o 1-3 o C (Henry and Molau 1997). www.czechglobe.cz 128 Lokality: 4. Návrhy nových manipulačních experimentů (1) Petrovy Kameny (Jeseníky) (2) Kralický Sněžník (JV od vrcholu) www.czechglobe.cz (3) Modré sedlo (Krkonoše) 129 43

4. Návrhy nových manipulačních experimentů Design experimentu: Varianty: T teplota (OTC), TZ teplota + zalévané (50% ambientních srážek), TH teplota + hnojení (2 g N m -2 rok -1 - použitý NH 4 NO 3 ) K kontrola Sledováni vegetace (druhové složení) Fenologie Půdní analýzy Biomasa (živiny) Klimatická mikroklimatická data Dlouhodobé změny vegetace www.czechglobe.cz 130 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR Projekt (GA ČR 2006-2008) Impact of precipitation changes on plant and soil processes in different grassland ecosystems (K. Fiala) vlhká louka horská louka xerotermní trávník www.czechglobe.cz 131 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR gradient nadmořské výšky NP Podyjí Lowland site: nadm. výška 320 m Highland site: Českomoravská vrchovina nadm. výška 530 m Mountain site: Moravsko-Slezské Beskydy nadm. výška 890 m prům. roční teplota 9.0 o C srážky 587 mm prům. roční teplota 6.3 o C srážky 762 mm prům. roční teplota 6.5 o C srážky 947 mm gradient srážek www.czechglobe.cz 132 44

4. Příklady manipulačních experimentů v ČR www.czechglobe.cz 133 4. Příklady manipulačních experimentů v ČR Druhově bohatá lokalita 23 druhů x chudá lokalita pouze 13 druhů (57% celkové biomasy tvoří úzkolisté trávy) www.czechglobe.cz 134 5. Návrhy nových manipulačních experimentů Experiment sledující vzájemný vliv sucha a UV záření na horský luční ekosystém Hypotéza: Efekt sucha a UV má podobný vliv na indukci ochranných mechanismů rostlin. UV záření pomáhá zmírňovat dopady stresu sucha u rostlin horské louky. Design experimentu: 2 varianty měnící vlhkostní režim: simulace období sucha (cca 4 týdny) kontrola s ambientními srážkami 2 varianty UV: odstíněné UV (plexisklo s filtrem nepropouštícím UV záření) ambientní UV (plexisklo s filtry propouštící UV) www.czechglobe.cz 135 45

Drought was induced by the position of acrylic lamellas a) wet (transmitting precipitation) b) dry (excluding precipitation) www.czechglobe.cz 136 Byliny vs. trávy Holcus mollis Rumex obtusifolius Hypericum maculatum Agrostis tenuis www.czechglobe.cz 137 UV radiation slightly reduces the negative impact of drought on total aboveground biomass Aboveground biomass (g DW per m 2 ) 800 600 400 200 [UV-] [UV+] Total aboveground biomass wet dry www.czechglobe.cz 138 46

a) Byliny b) Trávy Aboveground biomass (g DW per plant) 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 [UV-] Rumex obtusifolius [UV+] wet dry Aboveground biomass (g DW per plant) 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0.0 [UV-] Holcus mollis [UV+] wet dry Aboveground biomass (g DW per plant) 1.0 0.8 [UV-] Hypericum maculatum [UV+] 0.8 0.6 0.6 0.4 0.4 0.2 0.2 0.0 www.czechglobe.cz wet dry 139 Aboveground biomass (g DW per plant) [UV-] Agrostis tenuis [UV+] wet dry 5. Návrhy nových manipulačních experimentů Infrastruktura plánovaná v rámci projektu CzechGlobe (sledování vlivu více faktorů současně) Celkem je plánována výstavba 24 OTC umožňující sledovat vliv 3 faktorů ve dvou úrovních a jejich kombinace při 3 opakováních www.czechglobe.cz 140 6. Východiska do budoucnosti Faktory prostředí v rámci globální klimatické změny a jejich interakce stres sucha zvýšené CO 2,ozón, teplota N, P - depozice UV záření, intenzita a kvalita světla Manipulační experimenty glass domes experimentální stříšky jednotky s modulovaným UV nádobové a polní experimenty www.czechglobe.cz www.czechglobe.cz open top chambers růstové komory 141 141 47

www.czechglobe.cz Putování vzorků laboratořemi Laboratoř metabolomiky a izotopových analýz Osnova Odběr vzorků Předúprava vzorků k následné analýze - sušení - lyofilizace - homogenizace - extrakce - derivatizace Analýza Vyhodnocení 48

Vzorkování Odběr správného množství vzorků (záleží na tom CO a JAK se bude analyzovat - konzultace s laboratoří) Přeprava a uchování vzorků Předúprava vzorků k následné analýze Sušení Lyofilizace Homogenizace, vážení Extrakce Derivatizace Analýza Zúročí se všechny předešlé kroky!!! Důležité: správný analyzátor povědomí o tom co se analyzuje odpovídající metoda standardy bezpečnost práce 49

LUMINA Fluorescenční spektrometr Měření excitačních a emisních spekter při zvolených vlnových délkách (celá spektra, měření spekter v čase, závislost na teplotě, 3D scan, možnost připojení externí sondy) Měření spekter pevných (homogenních) i kapalných vzorků 50

Emisní spektra Excitační spektra 51

Flash 2000 Elementární analyzátor Procentuální zastoupení CNS (H,O) ve vzorku (pevný, kapalný) Sušení, homogenizace, navážka (záleží na typu vzorku) 52

Analýza NCS 53

Analýza NCS-porovnání různých vzorků GC/MS (TSQ Quantum XLS) Plynová chromatografie kombinovaná s hmotnostní spektrometrií Kombinace vysoké separační schopnosti plynové chromatografie spolu s vysoce specifickou detekcí pro daný analyt Lyofilizace, extrakce, derivatizace On-line a vlastní knihovny 54

Chromatogram tricyklenu (monoterpen) Tvorba knihovny, uložení hmotnostních spekter Tvorba knihovny 55

Směs monoterpenů -full scan UHPLC/MS (Orbitrap) Vysokotlaká kapalinová chromatografie kombinovaná s hmotnostní spektrometrií Kombinace vysoké separační schopnosti kaplinové chromatografie spolu s vysoce specifickou detekcí pro daný analyt Lyofilizace, extrakce, derivatizace On-line a vlastní knihovny 56

Chromatogram rostlinného vzorku (borovice); tryptofan a tyrozin Chromatogram rostlinného vzorku (borovice); kys. glutamová Chromatogram rostlinného vzorku (borovice); glutamin 57

Hmotnostní spektrum chlorovaného anilidu, izotopy 58