PRAVĚKÝ VÝVOJ EGYPTA
CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU Paleolit 700/500 000-10 000 BP Starý paleolit 700/500 000-250 000 BP Střední paleolit 250 000-70 000 BP přechodné období 70 000-50 000 BP Mladý paleolit 50 000-24 000 BP Pozdní paleolit 24 000-10 000 BP KONEC PLEISTOCÉNU: cca. 11 500 BP Epipaleolit 10 000-7 000 BP SAHARSKÝ NEOLIT : cca. 8800?-4700 BC Raný saharský neolit 8800?-6800 BC Střední saharský neolit 6600-5100 BC Mladý saharský neolit 5100-4700 BC DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT Raný neolit 6000-5000 BC Pozdní neolit 5000-4500 BC
Nejstarší stopy lidského osídlení Homo Erectus acheulenská štípaná industrie není to samostatná kulturní entita X specifická technologie výroby štípané industrie Západní poušti řídké osídlení mezi oázami Dachla a Charga Bír Sahara, Bír Tarfárí, Bír Kiseiba
Zvýrazněné staropaleolitické lokality v Západní poušti a střední paleolit v nilském údolí Taramsa 1 Nazlit Safaha u Keny
STŘEDNÍ A MLADÝ PALEOLIT bez jednotných kulturních entit opět vymezení na základě způsobu výroby štípané industrie několik výrobních okruhů jednotící prvek levalloiská technika nálezy lomů na rohovce kolem Keny pravděpodobně hustší osídlení pohřeb dítěte Homo sapiens sapiens osídlení Západní pouště kolem stálých nebo občas vysychajících jezer Bír Sahara, Bír Tarfárí již spíše sezónní osídlení postupný rozvoj stratifikace společnosti a posmrtných představ
POHŘEB DÍTĚTE NA LOKALITĚ TARAMSA 1 lokalita: jiţní Egypt, cca. 2,5 km od Dendery doklady získávání pazourkových pecek a jejich zpracování: s tímto horizontem souvisí i pohřeb anatomicky současné dítě doklad posmrtných představ a stratifikované společnosti, která je schopná postarat se o své zemřelé
PAZOURKOVE LOMY U KENY Nazlit Chater 4 dlouhodobé užívání (35 5 000 př.n.l.)
POZDNÍ PALEOLIT výrazné, dramatické klimatické změny s dalekosáhlými důsledky pro dějiny osídlení cca 10 500 BC nastupující výrazná ariditizace cca 10 500 nastupující výrazná vlna povodňových stavů el-hóš skalní kresby Wádí Kubbání sídliště Gabal Sahaba pohřebiště Abka skalní kresby kubbánien kadanská industrie
POHŘEBIŠTĚ GABAL SAHABA Lokalita na pomezí dnešního Súdánu a Egypta výzkum v rámci kampaně UNESCO Fred Wendorf = lokalita 117, V břeh Nilu 59 koster skrčená poloha, levý bok, hlava k východu, tvář k jihu těla krytá kamennými deskami stáří 12 000 BP (14-12 000) stopy po násilné smrti u 40 procent pohřbených 50 procent tvoří ţeny (24) a děti (13) X muţi nad 20 let věku (19) Další pohřebiště kadanské industrie: 6- B-36 (Z břeh proti Wádí Halfě, 39 pohřbů) a Wádí Toška (19 pohřbů)
SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit lokality: Qurta pozdní paleolit el-hóš - epipaleolit Qurta širší oblast Kóm Ombo - Edfu oblast výskytu pozdně paleolitického osídlení celkem 3 polohy = 179 jednotlivých vyobrazení datace pomocí OSL
SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit El-Hóš příslušnost k epipaleolitické skupině tzv. elkabienu existence více poloh jednotlivá vyobrazení i celá uskupení motiv????
POZDNÍ PALEOLIT ZÁPADNÍ POUŠTĚ Prostor nepřístupného Velkého písečného moře a pohoří Gilf Kebíru - protoagrikulturní experiment od 13.-11. tis. př. n. l. neolitická civilizace stejně stará jako na Předním východě 11. tis. nástup vlhkého pluviálu a přívalových dešťů zánik kultury Fred Wendorf, Fakhry Hassan Lokality Gebel Uweynat, Gilf Kebír
KUTURA NABTA PLAJA vrchol o osídlení Západní pouště není to plná neolitická kultura rané fáze bez záměrné zemědělské výroby potravin, tj. pouze doklady chovu dobytka a výroby keramiky - SEMIAGRIKULTURA polokočovná společnost lovcůsběračů šíření kulturních vymožeností do širších oblastí neolitizace plaja geologický termín: vyschlá vodní nádrž zaplněná jílovými a eolickými sedimenty Nabta Plaja, Bír Tarfárí, Bír Sahara, Abú Minkár, Ain Dillah
CHRONOLOGIE SAHARSKÉHO NEOLITU Saharský neolit 8800-4700 př. n. l. Raný neolit 8800-6800 př. n. l. období sucha Střední neolit 6600-5100 př. n. l. období dešťů Pozdní neolit 5100-4700 př. n. l. období sucha
Inventář štípané industrie neolitické kultury v Západní poušti: čepelky a mikrolity hroty šípů děrovače hlazená kamenná industrie
MEGALITICKÁ USKUPENÍ megality: řady tzv. henge pozorovatelna příchod dešťů samostatné kameny kamenné mohyly pod nimi pohřby hovězího dobytka význam pro tehdejší společnost
EPIPALEOLITICKÉ SKUPINY po roce 7000 př. n. l. epipaleolit = mezolit nízká hustota osídlení podobnost s raně neolitickou saharskou keramickou kulturou významné koncentrace: v oblasti Fajjúmské oázy karunien jižní Egypt - elkabien
FAJJÚM B = KARUNIEN G. Caton- Thompsonová proměnlivá pobřežní čára osady na sever a na západ od současného jezera pouze 1 hrob
NEOLIT V NILSKÉM ÚDOLÍ Několik zdrojů především epipaleolitické tradice společné prvky neolitických ekonomik: zdroj karbohydrátů: Egypt: ječmen a pšenice zdroj proteinů a tuků: domestikovaná zvířata + rybolov zdroj jedlých olejů: přes 30 druhů olejů výroba textilu výroba obalů a nástrojů potřeba přístřeší charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení: bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka existence keramické produkce výrazné kulturní odlišnosti mezi Horním a Dolním Egyptem
DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT několik kulturních entit není homogenní chronologie: starší fáze: Fajjúm A, Merimda Bení Saláma, el-omarí mladší fáze:bútó-maádí není zřetelné prostorové oddělení pohřebišť a sídlišť moţnost: pohřebiště podle pohlaví Specifika vývoje: Společnost zaloţená na odlišném modelu od HE spíše rovnostářská kontakty s kulturami Předního východu: zpracování mědi specifická architektura specifická keramika specifické pohřební zvyklosti
HORNOEGYPTSKÝ NEOLIT chronologie: starší neolit: Badárí mladší neolit: Nakáda více kulturně homogenní obraz jasné prostorové oddělení sídlišť a pohřebišť základním bodem - expanze jednoznačně definovaná společenská hierarchizace především v mladším období doklady přítomnosti elit závěr mladší fáze = přechod k historické fází vývoje, tj. protohistorické období
POHŘBÍVÁNÍ A ZÁDUŠNÍ RITUÁLY od počátků: jasný rozdíl mezi S a J přirozená mumifikace S: integrace mrtvých do komunity ţivých jednoduché pohřby v jamách bez doplňujících konstrukcí skrčenci leţící na pravém boku, orientace na JV, oblyčej k V minimum pohřební výbavy J: prostorové vydělení pohřebišť a sídlišť podoba hrobů: pravděpodobně mohyly pohřební výbava odvozená od pohlaví, sociálního postavení a majetku zemřelého
VÝVOJ NÁBOŢENSKÝCH PŘEDSTAV tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství tzv. ptačí bohyně tzv. Kolosy z Koptu aţ pozdně předdynastické období Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těli
KULTURA FAJJÚM A vývoj z karunienu DOKLADY O ZÁMĚRNÉM PĚSTOVÁNÍ OBILÍ řada do země zapuštěných sil sila tvořila skupiny občinový způsob organizace kolektivní zemědělství pohřby v osadách mezi domy
MERIMDA BENÍ SALÁMA 5000-4100 př. n. l. rozlehlá vesnice: 200 000 m2 s několika fázemi osídlení odhad počtu obyvatelstva pro období 4300-4100 BC: 900-2000 k domům v mladším období obilná sila širší rodina měla více ekonomické samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy pohřby bez milodarů ženy, děti a adolescenti (několik set) kontakty se Syropalestinou přes SZ deltu lokalita Bútó
KULTURNÍ KOMPLEX BÚTÓ - MAÁDÍ kulturní komplex současný s Nakádou I eponymní lokalita předměstí Káhiry Maádí + lokalita v centrální deltě tavící kotel vlivů Palestina, el-omari, fajjúmské kultury, Merimda Bení Saláma výrazný podíl výrobků z mědi postupně vytlačena expandující nakádskou kulturou
Maádí rozsáhlá vesnice více neţ 50 000 m2 přináleţí k ní několik pohřebišť nejstarší doklady kamenné profánní architektury 5 zahloubených/ polozahloubených staveb vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny
BADARÍ nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta 600 hrobů a na 40 malých sídlišť prostorově oddělených 5000/4400-4000 př. n. l. Lokality: Dér Tása Matmar Mustagedda Hammámíja Kau el-kebír
Mapa sídliště na eponymní lokalitě v Badárí Ukázka pohřbu
HMOTNÁ KULTURA Keramika skořepinová jemná stolní keramika zvláštní druh úpravy povrchu zčeření = jemné zdrsnění povrchu, které je posléze vyhlazeno Sochařství drobnější kusy + tzv. ptačí bohyně i kompozitní ztvárnění
ZÁVĚR RANÉHO NEOLITU datace: S (konec Merimdy, Omarí) J (konec Badárí) vývoj: definitivní prosazení zemědělství vývoj zádušních představ a pohřebních rituálů J: počátek sociální hierarchizace společnosti a vznik náboţenství S: prokazatelně společnost zaloţená na jednodušších pravidlech zásadní kulturní rozdíly mezi S a J vysoká míra adaptability na lokální přírodní podmínky = celý Egypt
NAKÁDSKÁ KULTURA druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě základní impuls ke sjednocení Egypta eponymní lokalita William Mathew Flinders Petrie 3000 hrobů kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť Základní chronologie: Nakáda I amratien 4000-3500 př. n. l. Nakáda II gerzean 3500-3200 př. n. l. Nakáda III semainen 3200-3000 př. n. l.
SEQUENCE DATING SYSTEM William Mathew Flinders Petrie (1853-1942) 1893-4 výzkumy v Koptu SD 1-29 30-37 amratien 38-60 gerzean 61-70 semainen = relativně chronologický rámec pouţívá se dodnes s obměnami
NAKÁDA I AMRATIEN hmotná kultura se neliší od badárské kultury vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury rozšíření na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos
Nakáda II - gerzean výrazné společenské změny expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie důvody expanze: relativní přelidnění v centrální oblasti snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii rozkvět hospodářství a společenského zřízení
Hospodářství Nakády II zemědělství vyuţití záplav a přirozených nádrţí jen 1 sklizeň ročně sekundární specializace vznik samostatné vrstvy řemeslníků Význam Nilu jako dopravní tepny roste obchod od delty po Núbii + dálkový obchod (Palestina, severní Mezopotámie: Tepe Gawra, jiţní Mezopotámie: Dţemdet Nasr) 2 fáze: Nakáda IIa/b Nakáda IIc/d
INSTITUCIONALIZACE KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI NAKÁDA II proces konsolidace společnosti dosud plně neprozkoumán Plné sjednocení regionů do jednotného státu Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků aţ po vznik 2/3 nezávislých protostátů na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej) postavení Hierakonpole odraz i v náboţenské sféře: Spor Hora se Sutechem
KOMPLEXNÍ SPOLEČNOST faktory ovlivňující vznik protostátů v Horním Egyptě: vojenské akce migrace v důsledku měnících se ekologických podmínek či v důsledku obchodování snaha o kontrolu nerostných surovin uţší obchodní kontakty vedou k výměně informací a technologií a následně další civilizační vzestup utuţování svazků mezi jednotlivými vládnoucími rodinami Upevnění společenské hierarchie mnoho dokladů: vztah umělec (klient) X elita (patriarcha) projev v umění
DOKLADY EXISTENCE ELIT Hierakonpolis tzv. hrobka 100 malovaná hrobka
Součásti pohřební výbavy z hrobek elit: Omezení výskytu luxusních předmětů (slonovin, bojových palic/bulav) v hrobkách tj. zapojení komplexního systému symbolů a představ Příčiny: několik Trigger: dálkový obchod s JZ Asií a snaha o jeho kontrolu Kemp: ovládnutí dostatečného mnoţství bohatství jednou politickou entitou
Zárodky mocenských uskupení: 3 důleţitá centra moci: Abydos Nakáda Hierakonpolis