Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století Zdeněk Kučera a Magdalena Kašková Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015

Co si představíte pod pojmem Broumovsko či Adršpašsko? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 2

DŮVĚRNOST vysoká To je ale nuda Není lepší místo, než domov nízká To je velmi zvláštní To je úžasné nízká vysoká ZÁLIBA Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 3

POTŘEBY dostupnost informací mít smysl být zapojen(a) bezprostřední (přítomné) koherence komplexita slíbené (budoucnost) čitelnost záhada Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 4

Regionální identita a dědictví Dědictví a identity mohou být: proměnlivé, (ne)hmatatelné, mnohovrstevnaté, nadčasové, mezikulturní, přeshraniční ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KRAJINA PŘEDSTA- VITELÉ PODNIKÁNÍ procesy týkající se dědictví (znovu)vytváření přeměna (re)interpretace (re)prezentace komodifikace ničení SPORT DĚJINY KULTURA REGIONÁLNÍ IDENTITA ARCHITEK- TURA JAZYK POVAHA LIDÍ ZVYKY Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 5

Co je pohraničí? běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů obecné specifické proměny různé měřítkové úrovně spojeno s existencí státu může vzniknout a zaniknout (např. Kastner 1999, vnější vnitřní pohraničí) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 6

Které pohraničí? Kde je pohraničí? Okresy sousedící se státní hranicí Převládající národnost v roce 1930 Euroregiony Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 7

Charakteristiky pohraničí Pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím skládá se z různých regionů rozdílný potenciál regionů na příklad: 1) fyzicko-geografické podmínky (např. horské podhorské oblasti) 2) charakter sousedství (bariéra prostor zprostředkování) 3) zděděná specializace (průmyslové zemědělské regiony) Společná je radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu Identitu pohraničí utvářejí: odlišný způsob života, krajina, kultura sebeindentifikace obyvatel výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení (geo)politické změny Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 8

Share of natives, 2001 Pohraničí = obsazený pojem? méně než 35,19 35,20 44,79 44,80 52,79 52,80 61,49 61,50 a více souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel stále existují významné důvody pro vnímání Pohraničí a Vnitrozemí jako odlišných území Podíl rodáků v roce 2001 (%) pohraničí = Sudety pohraniční krajina = sudetská krajina? Sudety ne-sudety Změna počtu obyvatel mezi lety 1930 1950 200,00 a více 100,00 199,00 50,00 99,99 méně než 50,00 chybějící data Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 9

Mapa poněmčování Zemí Českých (příloha k 5. svazku Čsl. Vlastivědy: Stát) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 10

Identity v pohraničí různá měřítka (lokální, regionální, národní, nadnárodní evropské) různé historické vrstvy jedinečné x sdílené vzpomínky nezávislé Československo 2. světová válka socialismus sametová revoluce vstup do EU 1918 1938 1945 1948 1989 2004 2007

Co je to změna krajiny? Několik základních otázek: 1) Co se mění? 2) Jaká je perioda změny? (časový interval, ve kterém lze změnu zachytit) 3) Jaká je frekvence změny (jak často se děje)? 4) Jak je změna významná (veliká)? 5) Jak je změna rychlá? 6) Existuje souvislost, synchronizace s dalšími změnami? podle Antrop (1998), Lynch (1972) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 12

Obyvatelstvo, osídlení vylidňování venkova odsun českých Němců proměna sídelní sítě pseudourbanizace krajiny suburbanizace a hospodářství industrializace krajiny likvidace soukromých podniků extenzifikace a opouštění půdy slučování pozemků kolektivizace Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 13

Podíl částí obcí podle počtu obyvatel pohraničí Broumovsko Česko Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 14

Politika znárodnění půdy militarizace krajiny vznik a zánik železné opony návrat do Evropy a kultura přejmenovávání krajiny využití historických budov k dalším účelům ochrana krajinných hodnot rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu proměny vztahu ke krajině sekularizace krajiny Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 15

Zaniklá sídla sledování kontinuity sídel existujících v roce 1930 (místní části osad) přes 16 000 jednotek (cca 4 000 000 obyvatel) asi 8 000 lokalizováno (95 % obyvatel; přes 50 % sídel) asi 2 400 zaniklých sídel (asi 230 000 obyvatel; cca 5 %) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 16

1872 1953 2010 Libná Adršpach Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 Broumov 17

Košťálkov první zmínka: 1487 počet obyvatel roku 1895: 356 rok zániku: 1951 počet obyvatel k roku 1930: 246, z toho 227 něm. národnosti vždy velmi těsný vztah s Rakouskem a obcí Klein Taxen (ihned za hranicí) odsun německého obyvatelstva po roce 1945 1951: vydání dekretu o zřízení pohraničního pásma orná půda trvalé kultury trvalé travní porosty lesní plocha vodní plocha zastavěné území ostatní plochy státní hranice 1823 1953 2010 Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 18

Popluží (Vorwerk): 4 domy, 11 obyvatel Libná (Liebenau): 83 domů, 365 obyvatel Horní Mlýn pod Vrchem (Holzmühle): 1 dům, 6 obyvatel Baierův Mlýn (Baiermühle): 3 domů, 11 obyvatel Dolní Mlýn pod Vrchem (Bergmühle): 1 dům, 6 obyvatel Kalousy (Kalaus): 4 domy, 16 obyvatel Záboř: 5 domů, 19 obyvatel Záboř: 8 domů, 28 obyvatel Ráj (Paradies): 3 domy, 22 obyvatel Feldhöfel: 2 domy, 4 obyvatel Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 19

Ztráta či zlepšení? zlepšení organizace osídlení, životních podmínek (modernizace), životní prostředí a scenérie hospodářská a společenská nutnost, bezpečnost oblasti s hodnotným životním prostředím ztráta ve smyslu domova a dědictví Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 20

Zdědičtění odspodu nárůst odborného i laického zájmu po roce 1989 (reflexe proměn oblasti pohraničí) součást hledání vztahu k prožívané krajině, který by měl určitou historickou a mezigenerační kontinuitu vnímána jako součást místního dědictví (propagace území) součást identit původních obyvatel a jejich potomků Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 21

Paměť v místě Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 22

Vymístěná paměť Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 23

Kulturní a přírodní dědictví Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 24

Symbolika Zamyslete se a pokuste se jedním nebo několika slovy vyjádřit, co je nejcharakterističtějším symbolem vašeho kraje / oblasti odkud pocházíte Co se vám vybaví, když se řekne? Královéhradecký kraj Broumovsko Adršpašsko Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 25

Obraz. vyjádření, představení, (re)prezentace výběr, generalizace, zprostředkování představa, image různé formy (vizuální, písemné sdělení, ústní) prostředek komunikace zdroj poznání kde, kdy, kým, jak a proč byl vytvořen, komu je určen, kde se s ním můžeme setkat, co nám má sdělovat porozumění obrazům již vytvořeným schopnost vlastní myšlenky dále komunikovat prostřednictvím vytváření obrazů nových a image vnitřní vnější (shodný rozdílný) měnící se v čase různé možnosti ovlivnění: prostředky schopnosti důvod (cíl) obrazy určitých lokalit/míst ovlivňují image celých oblastí/regionů je ovlivňován (re)produkovanými obrazy cestující krajinné objekty (della Dora 2009) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 26

Učebnice vlastivědy a zeměpisu významně ovlivňují vnímání geografického prostoru a formování identity regionu učebnice jako sociokulturní artefakty, učebnice neslouží pouze pro předávání poznatků, ale stejně účinně i postojů a hodnot, idejí a ideologie obsah a způsob prezentace regionu mají dalekosáhlé důsledky pro jeho postavení v různých sférách nejintenzivnější formování představ o geografickém prostoru probíhá během základního vzdělávání Co jste se ve škole učili o Královéhradecku, Broumovsku či Náchodsku? 1918 1938 1948 1989 1990 2000 Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 27

Severozápadní Čechy v učebnicích 21. století Charakteristika regionu: energetická základna Česka, průmysl, ale strukturálně postižený region (nezaměstnanost, nízká kvalifikace obyvatel), ale i úspěšné podniky (porcelán), lázeňství (Teplice), chmelařství příhraniční poloha přeshraniční spolupráce s Německem, EU ochrana přírody a krajiny, zimní sporty v horách Image a prostředky: rozpor, jak k Ústecku přistupovat: inercie minulého stavu nové problémy přírodní krásy snaha potlačit negativní prvky identity a posilovat klady prostřednictvím fotografií: (lomy a průmyslové objekty zobrazeny zdálky) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 28

Kupujete pohlednice? Jaké nejčastěji? Co má být na ideální pohlednici? Typy polí podle obsahu (dále podtypy): A) kulturní prvek (např. kostel/klášter, dům, rozhledna) B) přírodní prvek (např. fauna, flóra, vodopád) C) prostor (intravilán, krajina, ostatní) D) ostatní (např. průvod, kresba, reprodukce) počet stejných pohlednic 1 2 3 4 5 6 7 a více intravilán krajina ostatní kulturní prvek přírodní prvek prostor ostatní Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 29

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 30

Ve kterém kraji České republiky se podle Vašeho názoru žije nejlépe? Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj neví celkem 1042-370 -331-130 -16-9 -6-6 -16-17 -1-5 -58-16 -34-25 33 8 4 8 42 19 22 7 8 18 69 72 112 141 celkem 1042 479-500 -400-300 -200-100 0 100 200 300 400 500 nejhůře nejlépe Kde jsou nejlepší podmínky pro spokojený život? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 31

Myslíte si, že kraj je? přitažlivý odpudivý rozmanitý jednotvárný moderní tradiční prosperující zaostávající mluví se o něm není o něm slyšet Vnitřní image krajů severozápadních Čech hodnocení respondentů z krajů: Karlovarského, Ústeckého a Libereckého (N = 152) (šetření CVVM, prosinec 2012) Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj 1 2 3 4 5 6 neví 1 2 3 4 5 6 neví 1 2 3 4 5 6 neví přitažllivý odpudivý přitažllivý odpudivý přitažllivý odpudivý rozmanitý jednotvárný rozmanitý jednotvárný rozmanitý jednotvárný moderní tradiční moderní tradiční moderní tradiční prosperující zaostávající prosperující zaostávající prosperující zaostávající mluví se o něm není o něm slyšet mluví se o něm není o něm slyšet mluví se o něm není o něm slyšet 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Podíl (v %) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Podíl (v %) 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Podíl (v %) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 32

Symboly Ústeckého kraje podle obyvatel Česka 1. Romové (185 respondentů, 17 %) 2. Průmyslová oblast, továrny, chemický průmysl (15 %) 3. Těžba uhlí, doly a lomy (15 %) 4. Nezaměstnanost a chudoba (11 %) 5. Znečištěné ovzduší a životní prostředí (8 %) 6. Příroda (5 %) (Českosaské Švýcarsko, Pravčická brána, Říp, Krušné hory) 7. Kriminalita (3 %) (mafie, rvačky, korupce, tuneláři, prostituce) 8. Labe a Polabí (3 %) jiná odpověď (12 %); neví (9 %) Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 33

Co považujete za symboly území, ve kterém žijete? celkově převládly symboly přírodního typu rozdíl mezi Náchodskem a Broumovskem (skály) x Novoměstskem (hory) vždy významná kulturní památka klášter, zámek celé území mikroregion Broumovsko mikroregion Náchodsko mikroregion Novoměstsko skály, skalní města 19,2 35,4 16,3 1,6 hory 9,3 3,5 8,5 23,0 příroda 6,5 9,7 5,0 6,6 Ratibořice, Babiččino údolí 6,0 8,5 6,6 zámek Náchod 4,9 8,1 klášter v Broumově 3,5 13,3 Ostaš 2,5 4,3 zámek Nové Město n. Metují 2,5 18,0 Symboly na základě odpovědí respondentů v dotazníkovém šetření (% všech odpovědí) podle: Osoba 2008 Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 34

Pojem dědictví Dědictví je vše, co lidé chtějí chránit (Howard 2003, s. 1) Lze členit: 1) podle významu (nadnárodní nebo globální národní regionální lokální) 2) podle původu (naše cizí) 3) podle způsobu vlastnictví (osobní kolektivní) 4) podle preferencí (pozitivní negativní) 5) podle povahy (hmotné nehmotné) 6) podle doby trvání (staré nové) Lze vymezit různé typy dědictví: lidová architektura, hrady a zámky, průmyslové, vojenské... dědictví, krajina Kde, kdy, jak, kým, pro koho se utváří? Je věčné? Obyčejné? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 35

osobní národní lokální naše nebo cizí? nehmotné nebo kolektivní? Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 36

Když není ničím dědictvím, zanikne. Dědictvím je pro svůj vnitřní význam, jinak je to jen nakupení stavebního materiálu. Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 37

moderní dědictví obnova dědictví reprezentace místní identity uchování paměti / vzpomínky Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 38

Vnímání místními aktéry Rozhovory s místními aktéry: vnímání vlastních aktivit ve vztahu k regionu vnímání ostatních subjektů v regionu chápání regionu Poznatky z rozhovorů: motivace: převážně osobní (vlastní zájem, něco dělat v místě ) tradice/ kontinuita: vnímaná pouze okrajově, nebyla prvotním motivem, navázat na minulost svými aktivitami pouze volně o oblasti: jedinečný charakter, hory, venkov přeshraniční kontakty: hodí se, ale nejsou nutné ostatní subjekty: částečně spolupracují, ale pouze na osobní úrovni Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 39

poutní místo Skoky u Žlutic Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak bývávaly [...] dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty Skoky, už ta sláva [...] zašlá, nebude obnovena. Tam spíš je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze Marii. Je tam staletá tradice [...], takže spíš takové to pojetí [...], že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty duchovní, ale spíš převládají ty kultovní, nějaké koncerty nebo nějaké představení [...]. To vnímám jako tady u nás v pohraničí jako náplň těch poutí, [...] že to těm lidem tady u nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to osloví. [...] Nevěřící, věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný. Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede. Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla zpřetrhána, přerušena. Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 40

Soulkostel, Vernéřovice Nehledal jsem přírodu, hledal jsem jen vhodnou budovu bylo mi jedno, kde. Bylo mi jedno, jestli bude to bude na ošklivém místě, hlavně aby budova stála o samotě, abych mohl dělat hluk a... to byl důvod [proč jsem sem přišel]. Teď, ano, je to tu krásné, samozřejmě ale to nebyl důvod. Já nepřišel jsem s myšlenkou, že tu začnu s kulturními aktivitami pro tuhle oblast. To mě nezajímalo byla to jen ta budova, byla tu a a já jsem potřeboval velký prostor. Ano, potkal jsem tu chlapa z Prahy tady poblíž na starém statku organizoval taneční akce a zval si taky hudební skupiny, taky se zajímavou hudbou, ne jen rock dance, ale taky jiné druhy hudby To byl jeden z důvodů že jsem viděl, že to skutečně funguje. A pak mi někdo v Holandsku řekl, kolega z práce to byl: hele, měl bys tam zorganizovat festival s workshopy a skupinami a prostě kreativní festival, malý. Je to tu, ta možnost velkých budov, které jsou prázdné a poskytují spoustu prostoru pro lidi, jako jsem já je to levné a velké a ano, přicházejí sem lidé. Ne jen lidé, kteří tu chtějí kempovat, ale taky tenhle typ lidí. Je tu asi čtyři nebo pět lidí v téhle oblasti, kteří tu dělají věci které jsou kreativní [ ]. Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 41

Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 42

jsem chtěl převzít nějakej název, ale všechny byly tak německý a neosobní, že mě to nezaujmulo, jakoby. [ ] Samý nějaký takový Königsberg nebo nevim prostě takový zvláštní názvy, nelíbivý mě se teda nelíběj, no [ ] já jsem chtěl vyloženě českej. pivovar Krušnohor, Kraslice Spíš jsme tu polohu využili jako i k marketingu že jsme jakoby na horách, v Krušnejch horách. Tak voni už ty Krušný hory jsou svým způsobem výjimečný. Voni jsou docela dlouhý [ ] a můžeme to využít tím, že vlastně po celý tý linii těch Krušných hor můžeme to pivo nabízet a těm lidem to bude blízký. Protože už jsou z Krušnejch hor, žejo. [ ] Takže když zavoláte do hospody na Božim Daru, tak to sou Krušný hory a oni budou rádi, že prostě budou mít krušnohorský pivo, žejo. Určitě ho budou točit radši, než Radegast z Moravy, žejo, třeba. [ ] Takže marketingově pro nás jakoby Krušnohor, takovej že se váže ke Krušným horám je velká, velká výhoda. A divim se, že to ještě nikoho nenapadlo. Přitom těch pivovarů po Krušnejch horách je dost. Nevyužívaj toho místa, kde ležej to je zvláštní. Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 43

Rubino krušnohorské dekorace, Pernink...třebas támhlety horníci, jak tam sou ty svícny, tak tou sou naprosto přesně krušnohorský horníci, to je to Pak jsme vyráběli eště oblouk s horníkama, ale tady to nechtěli ty Če- ty lidi v Česku to moc nechtěli, jo, takže to sme udělali akorát závěsný, takhle světelný. Ty horníci, to opravdu tadyhleta krušnohorská figurka... oni v tom, v tom Německu toho maj trošičku, těch figurek víc. Protože oni tam maj ty anděly takový, horníky, maj tam sultána, myslivce, zvířátka a u nás to těm lidem eště nic moc neříká, jakoby, ta ta tradice těch, těch horskejch jakoby, tý výroby dřívější, tak ta se sem ňák moc do podvědomí lidí nedostala. No, že by to, jako Krušný hory? Hm, to myslim, že možná asi ani ne. Spíš lidi slyší na to, že to je regionální výrobek. Ale že to je z Krušnejch hor, asi bych řekla, že na tohle eště moc neslyší [ ] víceméně je jim jedno, jestli to je Krušnohoří nebo Polabí nebo jakejkoli jinej region. Ale že pro ně je důležitý, že je to vyrobený tady v Čechách. To my to tady mám rádi, to víš že hm, nejkrásnější kopce Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 44

Na závěr osídlené, mnohovrstevnaté, měnící se obecné specifické návaznost přerušení nárůst zájmu místních společenství o proměny jejich regionů = úsilí o vytvoření vztahu s jistou historickou a mezigenerační kontinuitou k obývané krajině co se v současnosti myslí pohraničím závisí na vnímání minulých proměn této oblasti Zbývající otázky: Přerušení paměti a ztráta identit? (Přes)hraniční region? Zarostlá minulost Pohled do minulosti Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 45

Děkujeme za pozornost! Proměny historického dědictví, kultury a krajiny pohraničí ve 20. století, Adršpach, 31. 7. 2015 46