ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KAŠAVA Kašava 193 763 19 Kašava ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Potápění Martin Šarman 9. ročník Kašava 2016 Vedoucí práce: Mgr. Martin Vávra
Obsah 1. Úvod 5 2. Historie...6 3. Fyzika.7,8 3.1.1tlak...8 3.1.2 hustota...8 3.1.3.Stlačování plynů 3.1.4Složení vzduchu 3.1.5.Skupenství 3.1.6.Nebezpečí malých hloubek. 3.1.7.Správné vyvážení 4. Výstroj. 4.1.Šnorch 4.2.Tlaková láhev.. 4.3.Ploutve. 4.4. Potápěčský oblek.. 4.1.5.Mokré izolační obleky.,4.1.6.zátěžní pásek.. 5. Výcvik. 5.1.První ponor 5.1.2. Kurzy potápění.13 6. Závěr 14
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. vlastnoruční podpis autora absolventské práce
Anotace: Tato práce se zaměřuje na téma potápění. Je to pro lidi, kteří se chtějí dozvěděto zkoušky vyhrazených zařízení pro potápění a další související zajímavé věci. Annotation: This work focuses on the topic of scuba diving. It's for people who want to eguipment for scuba diving and otherinteresting things
1. ÚVOD: Jako téma absolventské práce jsem si zvolil potápění. Toto téma jsem si vybral, protože mě zajímá. Myslím si, že je velmi zajímavé pozorovat svět pod vodou. Ačkoli se to nezdá, potápění patří mezi extrémní sporty, protože u něj hrozí velké nebezpečí. Není sice tak viditelné, jako třeba u lezení, ale právě o to je zrádnější. Každý potápěč musí být fyzicky, psychicky i zdravotně způsobilý pro tuto činnost, proto ji nemůže dělat každý. Sportovní potápění nabízí možnost aktivního využívání volného času spojeného s nevšedními zážitky z pobytu pod vodou. Doufám, že se mi v budoucnu podaří potápění zkusit a bude mě to bavit.
2. HISTORIE: Nejstarší nespolehlivé zmínky o potápění pocházejí z dob Asyrské říše. Archeologické nálezy šperků z perel svědčí o jeho provozování zhruba 2300 let př. n. l. Spolehlivější údaje jsou ze starověkého Řecka, u Hérodota a také u Aristotela, který popsal i užití potápěčského zvonu. Potápěči se podle záznamů zúčastňovali mnoha starověkých bitev na moři. První dochované zmínky o potápěčských zařízeních, která z fyzikálního hlediska mohla úspěšně fungovat, jsou dnes staré přibližně šest tisíciletí. Jednalo se o zásobníky vzduchu v podobě pružných kožených vaků, z nichž potápěči pod vodou dýchali. S přibývající hloubkou zmenšoval vak svůj objem úměrně tlaku vodního prostředí, takže vzduch ve vaku měl vždy stejný tlak jako okolní voda. Během 1. světové války sloužilo mnoho odvedenců z českých zemí v rakouském námořnictvu, kde někteří absolvovali potápěčský výcvik. Vysloužilým potápěčem c. k. Maríny byl i Emil Buršík, který pod vedením profesora Absolona zkoumal zatopené krasové útvary v oblasti Macochy. Rozsáhlým výzkumům této lokality se věnoval i jeho pokračovatel T. K. Divíšek. Absolonův tým používal potápěčský skafandr Drägers uzavřeným dýchacím okruhem. K méně známým skutečnostem patří, že v období mezi 1. a 2. světovou válkou měla československá armáda potápěčské jednotky. Jejich příslušníkům se údajně přezdívalo raci. Začátky sportovního potápění v dnešním pojetí sahají u nás do poloviny padesátých let 20. století, kdy při odborové organizaci ROH vznikly první potápěčské kroužky. První potápěčské dýchací přístroje československé výroby se na trhu objevily v roce 1961. Dodávaly je Stavební stroje Ivančice pod názvem Rekord, ale mezi potápěči se pro ně ujalo označení Slavíček, podle příjmení konstruktéra. Šedesátá léta významně přispěla k rozvoji sportovního potápění v Československu. Svazarmovští potápěči zaznamenali řadu úspěchů při fotografování a filmování pod vodou. Změna společenského zřízení na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století přinesla zánik Svazarmu a umožnila obnovení Svazu potápěčů Československa. Dnes na území České republiky vyvíjejí činnost Svaz českých potápěčů Moravy a Slezska sdružené ve Svaz potápěčů České republiky.
3. FYZIKA 3.1. Tlak Nejzávažnějším ze všech vlivů na lidský organismus, po zanoření pod vodu, je působení zvětšující se tlakové síly. Tlaková síla je důsledek přírůstku tlaku při sestupu. U hladiny moře se obvykle nacházíme v tzv. normálním barometrickém tlaku, jehož velikost je asi 100 kpa, což je 0.1 MPa. 3.2. Hustota Vnitřní stavba látek určuje i jejich hustotu. Hustotu vyjadřujeme pomocí hmotnosti tělesa dělené jeho objemem. Například krychlový metr sladké vody má hmotnost přibližně 1000 kilogramů, jeho hustota tedy je 1000 kg/m 3. Vyšší je hustota mořské vody, přibližně 1020 1030 kg/m 3. Tato hustota je způsobena obsahem solí. 3.3.Stlačování plynů: Tlakovými silami, vyvolanými zvyšujícím se okolním tlakem, jsou při sestupu stlačovány rovněž plyny, nacházející se v některých součástech potápěčské výstroje. Vlivem zvyšující se tlakové síly se plyny stlačují a přitom zmenšují svůj objem. Při poklesu okolního tlaku se plyny naopak rozpínají. 3.4. Složení vzduchu: Vzduch, který dýcháme a který si v zásobnících dýchacích přístrojů bereme pod vodu, je směsí plynů. Převažují v ní dusík 78% a kyslík 21%. Zbývající 1% je tvořeno vodními parami, vzácnými plyny a oxidem uhličitým. 3.5.Skupenství: Vzduch, v kterém se pohybujeme a který dýcháme, je za normálních okolností plyn, na rozdíl od vody, jež je kapalina. Obě skupenství se od sebe výrazně liší chováním pod vlivem vnějších sil. Pevné látky působením vnějších sil nemění ani tvar, ani objem. 3.6.Nebezpečí malých hloubek:
Největší změny objemu plynů při změnách okolního tlaku nastávají v malých hloubkách do 10 metrů. 3.7.Správné vyvážení: Zátěžní opasek potápěč odhazuje pouze v nejvyšší nouzi. Proto používáme k vyvažování kompenzátor vztlaku. Je nutno pamatovat, že i vzduch v zásobníku má svou hmotnost (1000 litrů při normálním tlaku odpovídá přibližně 1,25 kg), která se vydýcháním mění. 4. VÝSTROJ 4.1.Šnorchl: Je dýchací trubice která je součást potápěčského vybavení. Šnorchl umožňuje při plavání na hladině držet hlavu pod vodou a přitom normálně dýchat. Šnorchl je sestaven z náustku z měkké gumy nebo silikonu a z dýchací plastové trubice s vnitřním průměrem přibližně 2 cm, délkou maximálně 40 cm. 4.2. Tlaková láhev: Je nádoba pro skladování přepravu při tlaku vyšším než atmosférický tlak tzv. stlačené plyny. Tlakové lahve mají širokou škálu použití v závislosti na náplni. Mohou obsahovat medicinální plyny, dýchací směsi, plyny užívané v potravinářství, technické plyny, topné plyny, hasiva aj. 4.3.Ploutve: Hlavním prostředkem pohybu ve vodě jsou ploutve. Ploutve rozlišujeme na dva typy: Ploutve s botičkami. Ploutve s upínacími pásky. Oba typy jsou přizpůsobeny podle sportovního odvětví.
4.4.Potápěčský oblek: 4.1.5.Mokré izolační obleky: Vyrábějí se z pěněnéhoneoprénu. Při výrobě potápěčského obleku se nejčastěji používají tlouštky v délce 3,5,7 milimetrů. Mokrý oblek musí přiléhat těsně, aby neomezovali krevní oběh.
4.1.6.Zátěžní pásek:slouží k vyrovnávání vztlaku izolačního obleku. Standartní šířka je 50 milimetrů. Hmotnost bývá většinou 1-5 kilogramů. V poslední době jsou velmi oblíbené opasky s dvojitým páskem.
5. Potápěčský výcvik 4.1.První ponor:je spojený s udržováním kontaktu s instruktorem.hloubka je zvolena vždy tak, aby probíhal v pohodě. Mezi podmínkami pro přijetí do kursu je uplavat 200 metrů libovolným plaveckým stylem. Taky se dbá na výcvik s dýchacím přístrojem. 5.1.2. Kurzy potápění: Jsou určeny pro úplné začátečníky, kteří se chtějí potápět bez dohledu instruktora. Ponory ve volné vodě zakončují základní výcvik potápěče. Umožňují aplikovat a prohloubit si získaní vědomosti a dovednosti ve skutečném potápěčském prostředí pod dohledem instruktora. Po úspěšném absolvování pěti modulů na otevřené vodě výcvik končí a z Vás se stávají samostatní potápěči Po absolvování kurzu potápění obdržíte potápěčskou kvalifikaci OWD se kterou se můžete potápět do maximální hloubky 18 metrů.
6.Závěr: Díky této práci jsem se dozvěděl mnoho dalších věcí o potápění o kterých jsem doposud vůbec nevěděl.velký dík patří hlavně panu učiteli Martin Vávrovi který mi s prací hodně pomohl.
Citace: kniha potápění s přístrojem_-vladimír Vrbovský Obrázky: Vlastní