Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě ke dni 07.08.2012 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/53
1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu v češtině - Srbská republika (RS) v srbštině - Republika Srbija (RS) 1.2. Rozloha RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova. Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem. Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS 88 361 km2, reálně však 77 474 km2: centrální 55 968 km2 Vojvodina 21 506 km2 (Kosovo a Metohija 10 887 km2 - viz pozn.) Pozn.: Dne 17.2.2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne 21.5.2008. Oficiální orgány a představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska. 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel 7 498 001. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2. Oficiální výsledky posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, budou k dispozici v druhém pololetí 2012. 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V období 1994-2004 byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V roce 2008 průměrný dožitý věk obyvatel RS dosáhl 73,7 roku - 76,3 roku u žen a 71,1 roku u mužů. 1.5. Národnostní složení Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v RS následující: % centrální Vojvodina Srbové 82,9 89,5 65,1 Maďaři 3,9 0,1 14,3 Bosňáci a Muslimové 2,1 2,3 0,2 Romové 1,4 1,4 1,4 Jugoslávci 1,1 0,6 2,5 Češi 0,03 0,01 0,08 (2211 osob) (563 osob) (1 648 osob) Národnostně pestré složení je ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %. 2/53
1.6. Náboženské složení Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání. Údaje z roku 2002: - 85 % pravoslavní - 5,5 % katolíci - 3,2 % muslimové - 1 % protestanti - 5,3 % ostatní 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou. 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem. Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel, což zahrnuje mimo jiné utečence). Dalšími většími městy v RS jsou: Novi Sad (cca 300 000 obyvatel) Niš (cca 250 000 obyvatel) Kragujevac (cca 180 000 obyvatel) Subotica (cca 150 000 obyvatel) Čačak (cca 120 000 obyvatel) a dále několik větších měst do 100 000 obyvatel, např. Kruševac a Leskovac 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 111 RSD (duben 2012) 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1-2. leden - Nova Godina - Nový rok 15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS 1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce 3/53
7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné) Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář). Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna. Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý. Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram). Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den. Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli. 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou v jižanském přístupu k životu, tedy jiné (volnější) vnímání času, výraznější rétorika (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech ortodoxně silně věřících partnerů. Jednoznačně nedoporučujeme otevírat následující témata: rozpad Jugoslávie, otázku Kosova a bombardování NATO - pokud nehodláte zcela přistoupit na srbské stanovisko. 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení. 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria A) Vstupní režim RS převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty 4/53
do 90 dnů s platností od 31. 5. 2003 - i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků. Od 12.6.2010 mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno v cestovním pase rodiče. Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným zástupcem. Ode dne 19.12.2009 srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky nepotřebují pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza. Na držitele původních cestovních pasů (poz. modré barvy) se vízová liberalizace nevztahuje. Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které srbsko neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS. B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin) Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde. C) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky. Na hraničním přechodu při vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit 10.000 EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem. Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt. Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů. Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly. Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU. 5/53
Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze. 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální situaci. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR v Bělehradě Bulevar kralja Aleksandra 22 125 108 Beograd Telefon (+381 11) 33 36 200 fax 323 6448 email: belgrade@embassy.mzv.cz Commerce_Belgrade@mzv.cz consulate_belgrade@mzv.cz www.mzv.cz/belgrade Bělehradské Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti budovy parlamentu ( Skupština"), městské radnice ( Skupština grada"), kostela Svatého Marka ( Crkva Svetog Marka") a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem kralja Aleksandra (60 m). Městská doprava zajišťuje každých 30 minut spojení centra (autobusové nádraží Zeleni venac) s letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie ( Trg Slavija") na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT. 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Kancelář CzechTrade v Srbsku Vedoucí p. Svoboda Bul. M. Pupina 10/2012 11070 Beograd tel. (+381) 112 120 963 e-mail: belgrade@czechtrade.cz www.czechtradeoffices.com Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci Vedoucí p.nálepka Crveno barjače bb. 34000 Kragujevac tel./fax (+381 34) 36 18 38 e-mail: nalepka@verat.net www.kr-jihomoravsky.cz 6/53
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Volací předčíslí: + 381 (Republika ) - 0 11 (Bělehrad, ), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace - 9812 Auto-moto služby doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA; Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba - 987 a 9800 a 344 15 15 a 419 822; Odtahová služba v Bělehradě 311 12 56, 222 12 56; Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad 636 493, 641 4880, 629 400, 645 822; Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava; Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla 601 555, 601 424, 601 431. Informace poskytují v ČR i ČSA; Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží 2636 299 a st. Lasta 625 740; Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel. +381 11-635 622. Tourist Organization of Belgrade Dečanska 1 Beograd tel. +381 11-324 84 04, 322 61 54, 324 83 10 www.tob.co.rs E-mail: tob@beograd.com National Tourism Organization od Serbia Dobrinjska 11 Beograd tel. +381 11-361 2754 - www.srbija.travel - www.serbia.travel - www.serbia-tourism.org - www.tos.rs - www.tos.org.rs e-mail: info@serbia.travel 1.18. Internetové informační zdroje a) www.krstarica.com (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) -Tyto stránky jsou kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek; b) www.srbija.gov.rs (oficiální internetová stránka vlády RS); c) www.beograd.rs (oficiální internetová stránka města Bělehrad); d) http://www.tob.co.rs (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu). 1.19. Adresy významných institucí Vláda RS Sektor pro internet Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 3139-977, 3139-988, 3139-986, 3014-213 fax: 3139-985 www.srbija.gov.rs ; omr@srbija.gov.rs 7/53
Sektor pro spolupráci s médii Tisková služba Beograd, Nemanjina 11 tel: 3617-709, 3617-710, 3617-730 fax: 3617-697, 3617-706 press@gov.rs Oddělení pro spolupráci se zahraničními médii Beograd, Nemanjina 11 tel: 3617-642 fax: 3617-471 press@gov.rs Kabinet premiéra M. Cvetkoviće Beograd, Nemanjina 11 tel: 3617-719; fax: 3617-609 predsednikvladesrbije@gov.rs Kabinet prvního místopředsedy vlády, zástupce předsedy vlády a ministra vnitra I. Dačiće Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 3617-586 kabinet.zpv@gov.rs Úřad pro evropské integrace Beograd, Nemanjina 11 tel: 3617-593, 3617-580; fax: 3617-597 kabinet.potpredsednika@gov.rs Kabinet místopředsedy vlády, ministra hospodářství a regionálního rozvoje M. Dinkiće Beograd, Bulevar kralja Aleksandra 15 tel: 285-5000; fax: 285-5097 www.merr.gov.rs Kabinet místopředsedy vlády J. Krkobabiće Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 3617-587 Ministerstva vlády RS Ministerstvo zahraničních věcí Beograd, Kneza Miloša 22-26 tel: 306-8000, 3616-333; fax: 3618-366 www.mfa.gov.rs ; msp@mfa.rs Ministerstvo obrany Beograd, Birčaninova 5 tel: 3006-311; fax: 3006-062 www.mod.gov.rs ; info@mod.gov.rs Ministerstvo vnitra Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 306-2000 lokal: 2601 www.mup.gov.rs ; info@mup.gov.rs Ministerstvo financí Beograd, Kneza Miloša 20 tel: 3614-007, 3642-606; fax: 3618-961 www.mfin.gov.rs ; pres@mfin.gov.rs 8/53
Ministerstvo spravedlnosti Beograd, Nemanjina 22-26 tel/fax: 3616-548, 3616-549 www.mpravde.gov.rs ; kabinet@mpravde.gov.rs Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství a obchodu Beograd, Nemanjina 22 tel: 3065-038, 3065-039; fax: 3616-272 www.minpolj.gov.rs ; office@minpolj.gov.rs trgovina@mtu.gor.rs Ministerstvo hospodářství a regionálního rozvoje Beograd, Bulevar kralja Aleksandra 15 tel: 285-5000; fax: 285-5097 www.merr.gov.rs ; press@merr.gov.rs Ministerstvo infrastruktury a energetiky Beograd, Nemanjina 22-26 tel: 3616-431; fax: 3617-486 www.mi.gov.rs Ministerstvo pro státní správu, místní samosprávu a lidská práva Beograd, Birčaninova 6 tel: 3613-654, 3616-432; fax: 2685-396 www.drzavnauprava.gov.rs ; kabinet@mduls.gov.rs ; info@mduls.gov.rs Ministerstvo školství a vědy Beograd, Nemanjina 22-26 tel: 3616-516; fax: 3616-516 www.nauka.gov.rs ; www.mp.gov.rs ; kabinet@mp.gov.rs Ministerstvo mládeže a sportu Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 3130-912, 3117-628; fax: 3130-915 www.mos.gov.rs ; office@mos.gov.rs Ministerstvo zdravotnictví Beograd, Nemanjina 22-26 tel: 3616-251, 3616-596; fax: 2656-548 www.zdravlje.gov.rs Ministerstvo práce a sociálních věcí Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 3112-916, 3113-432; fax: 3114-650 www.minrzs.gov.rs ; ministar@minrzs.gov.rs ; pr_sluzba@minrzs.gov.rs Ministerstvo životního prostředí, územního plánování a hornictví Beograd, Nemanjina 11 tel: 3617-717; fax: 3617-722 www.ekoplan.gov.rs ; info@ekoplan.gov.rs Ministerstvo kultury a informační společnosti Beograd, Vlajkovićeva 3 tel: 3398-172, 3398-404; fax: 3398-936 www.kultura.gov.rs Ministerstvo pro Kosovo i Metohiju Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 3111-019, 3117-081 www.kim.gov.rs ; kabinet@kim.gov.rs Ministarstvo náboženství a pro diasporu 9/53
Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 311-2811; fax: 311-3527 www.mzd.gov.rs ; info@mzd.gov.rs Ministr bez portfeje Sulejman Ugljanin Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 3617-314, 3065-960 www.kornrp.gov.rs ; kabinet@mbp.gov.rs ; kancelarija@kornrp.gov.rs 10/53
2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem je Republika parlamentní demokracií. Srbský parlament je jednokomorový. Jeho 250 poslanců je voleno na základě všeobecného. rovného, přímého a tajného hlasování poměrným systémem na čtyřleté funkční období. Hranice pro vstup politické strany do parlamentu je 5% hlasů. 6. května 2012 proběhly v Srbsku všeobecné i místní volby. Ve volbách do parlamentu zvítězila Srbská pokroková strana (SNS) s 73 mandáty, zatímco koalice kolem Demkratické strany (DS) získala 67 mandátů. Více, než 10 poslanců získaly také následující politické strany: Socialistická strana Srbska s 44 mandáty, Demokratická strana Srbska (DSS) s 21 madnáty, Liberálně demokratická strana (LDP) s 19 mandáty a Sjednocené regiony Srbska (URS) s 16 mandáty. 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident Srbské republiky Tomislav Nikolić (Srbská progresivní strana), zvolený 20.5.2012 v přímých, rovných a tajných volbách. Funkční období je 5-leté. Kompetence prezidenta: reprezentuje Republiku v rámci jejího území i v zahraničí; schvaluje zákony; navrhuje kandidáta na předsedu vlády parlamentu; navrhuje parlamentu kandidáty na další funkce v souladu s ústavou; na základě návrhu vlády jmenuje a odvolává velvyslance; přijímá pověřovací listiny od zahraničních velvyslanců; uděluje amnestii a vyznamenání; vykonává další funkce v souladu s ústavou. 2.3. Složení vlády Dne 26. července 2012 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z květnových voleb. Nově schválení vláda, jejíž cíle jsou formulovány v koaliční dohodě podepsané 10. července zástupci koaličních stran SNS, SPS-PUPS-JS a URS, má ve 250-členném parlamentu pohodlnou většinu 140 hlasů a získala také vedení 11 z 19 parlamentních výborů. Vládu se zavázaly podpořit další dvě strany: Sociálně demokratická strana Srbska (SDPS) a Strana demokratické akce Sandžaku (SDA), jejíž předsedové zastávají ministerské funkce. Nová vláda má 17 ministerstev a čtyři kanceláře: pro Kosovo a Metohiji (samostatné ministerstvo pro Kosovo bude zrušeno), pro lidská práva a práva menšin, pro církve a náboženská společenství a pro diasporu. Vláda bude mít čtyři místopředsedy, dva členové vlády budou bez portfeje (místopředsedkyně pro evropskou integraci Grubješić a ministr Ugljanin), což z ní činí nejmenší vládu od roku 1990. Předseda vlády a ministr vnitra Ivica Dačić (SPS) 11/53
První místopředseda vlády odpovědný za obranu, bezpečnost, boj s korupcí a zločinem a ministr obrany Aleksandar Vučić (SNS) Místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci Suzana Grubješić (URS) Místopředseda vlády a ministr práce, zaměstnanosti a sociální politiky Jovan Krkobabić (PUPS) Místopředseda vlády a ministr zahraničního a vnitřního obchodu a telekomunikací Rasim Ljajić (SDPS) Ministr spravedlnosti a státní správy Nikola Selaković (SNS) Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Ministr hornictví, přírodních zdrojů a územního plánování Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Ministr kultury a pro styk s médii (informisanje) Ministr zahraničních věcí Ministryně mládeže a sportu Zorana Mihajlović (SNS) Milan Bačević (SNS) Goran Knežević (SNS) Bratislav Petković (SNS) Ivan Mrkić (nestraník za SNS) Alisa Marić (nestraník za SNS) Ministr výstavby a urbanismu Ministryně zdravotnictví Ministr dopravy Ministr vzdělávání, vědy a technologického rozvoje Ministr financí a hospodářství Velimir Ilić (NS) Slavica Đukić Dejanović (SPS) Milutin Mrkonjić (SPS) Žarko Obradović (SPS) Mladan Dinkić (URS) Ministryně regionálního rozvoje a místní samosprávy Verica Kalanović (URS) Ministr bez portfeje, odpovědný za Kancelář pro udržitelný rozvoj Sulejman Ugljanin (SDA) 12/53
3. Zahraničně-politická orientace Podle vlády jsou prioritami srbské zahraniční politiky integrace do EU, zajištění suverenity a teritoriální integrity země, posílení regionální spolupráce a budování dobrých sousedských vztahů. Při naplňování těchto strategických cílů se Bělehrad - dle současné doktriny - opírá o čtyři pilíře", tj. rozvoj vztahů se strategickými partnery": Brusel, Moskva, Peking, Washington. Kromě toho se dále angažuje z pozice pozorovatele i vůči Hnutí nezúčastněných (v září 2011 Bělehrad hostil ministerské zasedání). 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Systém OSN Organizace Členství od OSN 01. 11. 2000 WB - Světová banka 08. 05. 2001 MMF - Mezinárodní měnový fond 20. 12. 2000 UNIDO - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj 06. 12. 2000 UNESCO - Organizace UN pro vzdělávání a kulturu 20. 12. 2000 ILO - Mezinárodní organizace práce 24. 11. 2000 IMO - Mezinárodní námořní organizace 11. 12. 2000 WHO - Světová zdravotnická organizace 28. 11. 2000 ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví 13. 01. 2001 ITU - Mezinárodní unie pro telekomunikace 18. 06. 2001 UPU - Světová poštovní unie 18. 06. 2001 IAEA - Mezinárodní organizace pro atomovou 17. 09. 2001 energii WIPO - Světová organizace pro intelektuální 24. 09. 2001 vlastnictví FAO - Organizace OSN pro potraviny a zemědělství 02. 11. 2001 IOM - Mezinárodní organizace pro migrace 27. 11. 2001 WMO - Světová meteorologická organizace 23. 03. 2001 Kontinentální / Regionální organizace Organizace Členství od OBSE 10. 11. 2000 Rada Evropy 03. 04. 2003 EBRD - Evropská banka pro obnovu a rozvoj 19. 01. 2001 EUREKA AUDIOVISUAL 02. 02. 2001 CEI - Středoevropská iniciativa 25. 11. 2000 SECI - Iniciativa pro spolupráci států JIE 05. 12. 2000 EFTA - Evropská asociace pro volný obchod 12. 12. 2000 Pakt stability 26. 10. 2000 Jadersko - jónská iniciativa 24. 11. 2000 Ostatní globální mezinárodní organizace 13/53
Organizace Členství od Mezinárodní skupina pro měď a zinek 20-21. 11. 2000 UNIDROIT - Mezinárodní organizace pro unifikaci 18. 04. 2001 soukromého práva EUTELSAT - Mezinárodní organizace pro satelitní 29. 06. 2001 telekomunikaci OTIF - Organizace pro mezinárodní železniční 01. 08. 2001 dopravu INTERPOL 24. 09. 2001 Světová turistická organizace 25. 09. 2001 CEMT - Evropská konference ministrů dopravy 26. 09. 2001 Hnutí nezařazených států 14. 11. 2001 - pozorovatelská země 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Důležité OSN konvence, ke kterým RS přistoupila: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/1971); Nezávazný protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (má za cíl zrušení trestu smrti) (Služební list, Mezinárodní smlouvy č. 4 ze dne 27. 06. 2001); Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/71); Mezinárodní konvence o zrušení všech forem rasové diskriminace (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91); Konvence proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům a postupům (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91); Konvence o právech dítěte (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 15/1990); Nezávazný protokol o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii při Konvenci o právech dítěte(služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002); Nezávazný protokol o účastí dětí v ozbrojených konfliktech při Konvenci o právech dítěte (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002); Konvence o eliminaci všech druhů diskriminace žen (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 11/81); Konvence o politických právech žen (Služební list FNRJ 7/54); Konvence o státním občanství vdaných žen (Služební list FNRJ 6/59); Mezinárodní konvence o potlačování a trestání zločinů apartheidu (Služební list SFRJ 14/1975); Konvence o potlačování a trestání zločinů genocidy (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1950); Konvence o otroctví (Služební noviny Království Jugoslávie 234/1926); Dodatečná konvence o zrušení otroctví (Služební list FNRJ 7/1958); Dodatečná konvence o zrušení otroctví, obchodu s otroky a zrušení institucí a praxe podobných otroctví(služební list FNRJ 71/1958); Konvence o statusu osob bez státního občanství (Služební list FNRJ 8/1959); Konvence o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 7/1960); Protokol o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 15/1967); Konvence o potlačení a zrušení obchodu s lidmi a využívání jiných osob k prostituci (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1951); Konvence o diskriminaci v oblasti zaměstnávání a povolání (Služební list SFRJ 41/1961); Konvence proti diskriminaci v oblasti vzdělávání (Služební list FNRJ 4/1964); Konvence o svobodě sdružování a ochraně práv na organizování v organizacích (Služební list FNRJ 8/1958); Konvence o aplikaci principu práva na kolektivní organizování a dohodování (Služební list SFRJ 11/1958); 14/53
Konvence o ochraně a úlevách, které se poskytují představitelům zaměstnanců v podnicích (Služební list SFRJ 14/1982); Konvence o politice zaměstnávání (Služební list SFRJ 34/1971); Konvence o stejné odměně mužů a žen za práci stejné hodnoty (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 1/1952); Konvence o nucené práci (Sbírka mezinárodních smluv Království Jugoslávie 1/1933); Konvence OSN proti organizovanému mezinárodnímu zločinu (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001); Protokol pro prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidskými bytostmi, obzvláště ženami a dětmi(služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001); Protokol proti pašování migrantů na zemi, moři a vzduchem (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001). Konvence Rady Evropy, ke kterým RS přistoupila: Evropské kulturní konvence (ETS No. 18); Konvence o zodpovědnosti hoteliérů v souvislosti s majetkem jejích hostů (41); Konvence o vypracování evropského lékopisu (ETS No. 50); Evropská konvence o dozoru nad podmínečně odsouzenými osobami či podmínečně osvobozenými osobami (ETS No. 51); Evropská dohoda o stálém placení stipendií studentům, kteří studují v zahraničí (ETS No. 69); Evropské konvence o ochraně zvířat, které se chovají na zemědělských hospodářstvích (ETS No. 87); Evropské konvence o mezinárodních dopadech odebírání dokladů pro řízení motorových vozidel (ETS No. 88); Evropské konvence o ochraně zvířat pro porážku na jatkách (ETS No. 102); Evropské konvence o násilí a nevhodném chování diváků na sportovních utkáních, především na fotbalových utkáních (ETS No. 120); Konvence o ochraně architektonického dědictví Evropy (ETS No. 121); Konvence proti dopingu ve sportu (ETS No. 135); Rámcová konvence pro ochranu národnostních menšin (ETS 157); Evropská konvence o uznávání a výkonu rozhodnutí o péči o děti a o opakovaném navázání pečovatelských vztahů (ETS No. 105). 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. 1. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávským o zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních (Praha, 24.02.1936), č. 24/1938 Sb.; 2. Dohoda mezi Republikou československou a Jugoslávií o náhradách za válečné škody, rozdělení maďarské náhrady sjednaná výměnou nót (Praha, 22.11.1945); 3. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek (Praha, 11.02.1956), č. 31/1957 Sb.; 4. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké dopravě (Bělehrad, 28.02.1956), č. 25/2006 Sb. m. s.; 5. Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.01.1957), č. 4/1958 Sb.; 6. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 22.10.1962), č. 72/1963 Sb.; 7. Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy Československé socialistické republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 29.06.1963), č. 25/2006 Sb. m. s.; 15/53
8. Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, 05.10.1963), č. 89/1964 Sb. 9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20.01.1964), č. 207/1964 Sb.; 10. Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, 14.03.1964), č. 10/1965 Sb.; 11. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie (Praha, 15.02.1966), č. 112/1968 Sb.; 12. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962 (Praha, 15.05.1980), č. 1/1981 Sb.; 13. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Praha, 10.12.1981), č. 42/1983 Sb.; 14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, 13.04.1989); 15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha, 23.05.1989), č. 473/1990 Sb.; 16. Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, 08.02.1991); 17. Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného 23.-26.3. 1992, schválený výměnou dopisů ze dne 7. a 11.5. 1992; 18. Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, 13.10.1997), č. 23/2001 Sb. m. s.; 19. Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, 09.09.1998), č. 99/2001 Sb. m. s.; 20. Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Bělehrad, 17.01.2002), č. 130/2002 Sb. m. s.; 21. Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Svazové republiky Jugoslávie (Bělehrad, 17.01.2002), č. 57/2002 Sb. m. s. 22. Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Praha, 23.05.2002), č. 130/2002 Sb. m. s. 23. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Svazové republiky Jugoslávie o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót (Bělehrad, 06.08.2002), č. 99/2002 Sb. m. s.; 24. Smlouva mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 11.11.2004), č. 88/2005 Sb. m. s.; 25. Ujednání mezi vládou České republiky zastoupenou Ministerstvem obrany České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany (Bělehrad, 30.05.2005), č. 97/2006 Sb. m. s.; 26. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Praha, 20.07.2005), č. 17/2006 Sb. m. s.; 27. Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem pro vědu a ochranu životního prostředí Srbské republiky (Bělehrad, 04.10.2006), č. 9/2007 Sb. m. s.; 28. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Bělehrad, 4.5.2010), stup v platnost 8.12.2010. 16/53
4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V srbské ekonomice pokračuje proces přechodu k tržnímu hospodářství, doprovázený privatizací, restrukturalizací a transformací důležitých výrobních závodů i celých odvětví. Z důvodu snahy o zachování sociálního smíru se však mnohé nezbytné ekonomické kroky často odkládají, v poslední době zejména z důvodu plánovaných všeobecných a místních voleb, které proběhnou v květnu 2012.. Základními makroekonomickými problémy Srbska zůstává vysoká míra nezaměstnanosti (cca 22%), poměrně vysoká (ovšem v současnosti klesající) roční míra inflace (cca 7%) a trvající deficit obchodní bilance. Přímé zahraniční investice jsou nízké, prakticky zcela chybí greenfield" investice. Prodlužuje se postup privatizace, která navíc mnohdy končí neúspěchem (23%). Hrozí další zvýšení schodku státního rozpočtu, výroby i zahraničního obchodu. Problémem je zadluženost firem a druhotná platební neschopnost. Dlužné firmy tvoří téměř 20% všech registrovaných obchodních subjektů v Srbsku. Stát pohledává od těchto subjektů 700 mil. EUR. Srbská vláda zvažuje řešení zadluženosti formou multilaterální spolupráce. Celosvětový hospodářský útlum dopadl na plnou silou v roce 2009, kdy HDP klesl o 3%. Obdobně jako u ostatních evropských států byl hlavní převodovou pákou celosvětového hospodářského útlumu v roce 2009 pokles zahraniční poptávky. Propad srbského vývozu lze také zdůvodnit velkým snížením cen primárních výrobků (který v struktury srbského vývozu mají velký podíl) na světovém trhu. Hlavní důvod pro snížení srbského dovozu bylo snížení průmyslové produkce a domácí spotřeby v Srbsku. V roce 2010 nicméně došlo k růstu srbské ekonomiky (HDP rostl o 1,8%) na což navázaly výsledky v roce 2011 (růst HDP o 1,6%). Ovšem v druhém pololetí 2011 již srbská ekonomika opět klesala. V I.Q. 2012 došlo v Srbsku došlo k výraznému zhoršení řady makroekonomických ukazatelů. Např. v únoru klesla průmyslová výroba meziročně o 12,8%. Je to dáno mimo jiné odstávkou oceláren Smederevo, které byly prodány dřívějším investorem US Steel zpět srbskému státu za symbolický 1 USD. Tuto situaci zesiluje meziroční propad srbského vývozu o 9,9% za první dva měsíce 2012 (dovoz vzrostl o 4,5%) a pokles maloobchodního prodeje o 4,7% ve stejném období. Je tedy zřejmé (a potvrzuje to i řada nezávislých ekonomů), že srbský HDP nebude letos ani zdaleka opakovat loňský růst o 1,6% Další problémy se objevují na straně rozpočtu. Bude obtížné udržet plánovaný schodek ve výši 4,25% HDP. Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí se odhaduje na 55 mld. RSD ve srovnání s plánovanými 26 mld. RSD. Tomu, vedle nepříznivého hospodářského vývoje (schválený rozpočet počítá s růstem HDP ve výši 1,5%), budou negativně přispívat také některé neplánované výdaje, např. na správu oceláren Smederevo nebo na prezidentské volby. Výraznou komplikací při splácení úvěrů nejen státu ale i společností a běžných občanů Srbska je zhoršování kursu RSD vůči EUR, který klesl od začátku roku ze 105,86 RSD/EUR na 111,51 RSD/EUR a to i přes poslední dobou téměř každodenní intervence Srbské národní banky, která od počátku roku prodala již478 mileur. V této situaci je výrazně negativním signálem zmražení aplikace stand-by dohody s Mezinárodním měnovým fondem, který v podstatě vyslovil nedůvěru ve schopnost srbské vlády zajistit dojednanou výši schodku státního rozpočtu a zejména napadl výši poskytnutých či připravovaných vládních záruk. Jelikož je nemožné před všeobecnými volbami očekávat žádná zásadní úsporná opatření, je zřejmé, že vláda, která vzejde z květnových voleb bude ihned nucena sáhnout k úpravě rozpočtu a k zavedení řady nepopulárních úsporných opatření. 17/53
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období 2005-2011 HDP (mil. ) Reálný růst HDP (%) Jádrová inflace (av; %) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 20306 23305 28468 32668 28883 29023 32993 5,6 5,2 6,9 5,5-3,0 1,8 1,6 14,5 5,9 7,9 10,8 3,6 8,6 13,2 Spotřebitelské17,7 6,6 11,0 8,6 6,6 10,3 6,8 ceny (růst %) Nezaměstnanost 20,8 20,9 18,1 13,6 16,1 19,2 24 (%) Vývoz (mil. 5330 6949 8686 10157 8478 7393 8439 ) Dovoz (mil. 9613 11971 16016 18843 13577 12622 14449 ) Bilance -1778-2356 -5219-7217 -2282-2275 -2644 běžného účtu (mil. ) Veřejný 50,6 40,1 31,8 26,9 34,1 42,2 45* dluh v % HDP Devizový 83,00 84,10 79,96 81,44 93,95 103,04 101,93 kurz ( / RSD) průměr Saldo 0,3-1,9-1,7-1,9-3,3-3,4-4,0 státního rozpočtu (v % HDP) Průměrná čistá mzda v 210,4 259,5 347,6 358,4 337,9 330,1 395,3 * odhad NBS Zdroj: Národní banka Srbska (NBS) Podíl podle hospodářských sektorů na HDP Největší podíl v HDP Srbska v roce 2009 měly služby (64,3%), následují průmysl (20,3%), zemědělství a lesnictví (11,3%) a stavebnictví (3,7%). Inflace měsíc Meziroční inflace Meziměsíční inflace 12/9 6,6-0,2 18/53
2/10 3,9 0,3 4/10 4,3 0,6 6/10 4,2 0,4 8/10 6,6 1,4 10/10 8,9 1,0 12/10 10,3 0,3 2/11 12,6 1,5 4/11 14,7 1,1 6/11 12,7-0,3 8/11 10,5 0,0 10/11 8,7 0,4 12/11 7,0-0,7 Zdroj: Národní banka Srbska (NBS) Zaměstnanost a mzdy Podle oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhl celkový počet nezaměstnaných osob v Srbsku koncem minulého roku počtu cca 750.000 osob. Neoficiálně se tento počet odhaduje na milion a půl osob. Podle posledních oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhla v listopadu 2011 míra nezaměstnanosti v Srbsku 24%. Průměrná hrubá mzda v Srbsku v prosinci 2011 dosáhla 61.116 RSD a průměrná čistá mzda 43.887 RSD. 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Srbský průmysl má značný potenciál k dosažení vyšší míry růstu (především v důsledku předcházejícího dlouhého propadu výroby a tedy současného velmi nízkého výchozího základu), než který nyní vykazuje a celosvětový hospodářský útlum potíže srbského průmyslu dále prohloubil. Mezi problémy je uváděna chronická nelikvidnost ekonomických subjektů, která je dále ztěžována restriktivním chováním NBS (přísná úvěrová a monetární politika), což omezuje potenciální dynamiku výroby. Kvůli ztíženým podmínkám pro získání finančních prostředků od komerčních bank a nedostatku vlastních prostředků firem probíhá rekonstrukce a restrukturalizace srbského průmyslu dosti pomalu. Přetrvává proto nízká konkurenceschopnost srbského průmyslu. Produkují se většinou výrobky většinou s malou přidanou hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, jejichž výše je v Srbsku dosud minimální, pouze kolem 1-1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield investice. Potenciál pro růst průmyslové produkce existuje zejména sektorech, kde již byla privatizace úspěšně dokončena a kde je prostor pro růst vývozu (např. chemický průmysl a průmysl základních kovů). Vývoj jednotlivých sektorů srbského průmyslu v roce 2011 Těžba rudy a kamene 120,3 % Těžba uhlí 76,0 Těžba surové nafty a plynu, služby 125,4 Těžba ostatních rud a kamene 82,8 Zpracovatelský průmysl 99,8 % Výroba potravin 97,9 2011 / 2010, v % Výroba nápojů 102,0 19/53
Výroba produktů z tabáků 88,4 Výroba textilu, bavlny a tkaniny 77,2 Výroba oděvů a kožešin 107,4 Zpracování kůže a výroba koženého zboží 100,4 Opracování dřeva a výrobky ze dřeva, kromě 139,5 nábytku Výroba celulózy, papíru a zpracování papíru 148,4 Vydavatelství, tisk a reprodukce 130,8 Výroba koksu a produktů z nafty 85,6 Výroba chemických produktů a vláken 95,5 Výroba zákl. farmaceutických výrobků a preparátů 114,1 Výroba gumy a plastových položek 81,8 Výroba ostatních nerostných produktů 100,5 Výroba základních kovů 100,3 Výroba produktů z kovů, kromě strojů 107,9 Výroba počítačů, elektrických a optických strojů 73,3 Výroba ostatních elektrických strojů a spotřebičů 88,4 Výroba ostatních strojů a zařízení, jinde 139,0 neuvedených Výroba motorových vozidel a přívěsných vozíků 122,1 Výroba ostatních dopravních zařízení 80,0 Výroba nábytku a souvisejících produktů 69,1 Ostatní zpracovatelský činnosti 84,2 Servis a montáž strojů a zařízení 81,9 Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a 154,0 % klimatizace Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a 154,0 klimatizace Průmysl celkem 100,8 % Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska Za období leden-prosinec 2011 je registrován meziroční růst průmyslové výroby ve výši 2,1%. 4.4. Stavebnictví Srbské stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských drah (zde výrazně méně) investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny a Ruska. Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka. Investoři se shodují, že pro srbskou úroveň mezd by byla přijatelná cena v rozmezí 450-600 EUR/ m2, reálně jsou však o dost větší (min. 1.000 EUR/ m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14-17 %. V Srbsku jsou často dražší i samotné stavební materiály, výjimkou nejsou cenové rozdíly 15-20 %. Od roku 2004 působí Národní korporace pro pojištění nemovitostních úvěrů, která do výše 75 % úvěru ručí za příjemce hypotéky vůči úvěrující bance (do 30 let splatnosti, max. 200 tis. EUR). Půda: o nakládání s půdou existuje zákon z roku 2003. Platí stav, že veškeré stavební parcely jsou ve vlastnictví Republiky. Investor má možnost si pozemek pronajmout od státu na 99 let a získat tak 20/53
právo používání tohoto pozemku (pro účely výstavby). Zemědělská půda může být soukromá, relativně jednoduše ji lze prohlásit za stavební pozemek (změnou Územního plánu). Zahraniční investoři si stěžují na netransparentnost stanování cen pozemků v držení měst, a na nedostatek informací o volných lokalitách. V sektoru je stále značně přítomna šedá ekonomika. Často k tomu přispívá i stát, resp. místní samosprávy, které pronajímají svoje nemovitosti firmám za nízké regulované ceny a ty je následně nabízejí za ceny tržní. Poté je již velice těžké dohledat všechny finanční toky. Silnice Srbska www.putevi-srbije.rs Srbské dráhy www.zeleznicesrbije.com větší stavební firmy: www.planum.rs www.gemax.rs www.niskogradnja.rs www.energovd.rs www.ratkomitrovic.rs 4.5. Zemědělství vývoj, struktura považuje své zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Zemědělská produkce se postupně zvyšuje a výrazně přispívá k růstu HDP. Opakovaly se problémy s opožděným placením výkupních cen pro soukromě hospodařící zemědělce, kterých je v Srbsku kolem 800.000. Výkupní ceny se navíc již tři roky prakticky nemění, což vzhledem k rostoucím nákladům (hnojení, krmné směsi) způsobuje většině zemědělců nemalé potíže. Technika - 400.000 traktorů a 25.000 kombajnů - je zastaralá, s průměrným stářím 18-20 let. Zavlažovací technika je instalována na 180.000 ha, aktivně se však používá pouze na 30.000 ha. V Srbsku se především z ekonomických důvodů málo hnojí (průměr je 36 kg/ha), což vede v evropském kontextu k podprůměrným výnosům. Srbské zemědělství se potýká s úbytkem lidí především v produktivním věku, velkou část půdy tak nemá kdo obdělávat. Velkou a vítanou pomocí pro srbské zemědělství bylo obnovení možnosti preferenčních vývozů cukru na trhy Evropské unie, které bylo pozastaveno kvůli dřívějším podvodům ze strany srbských vývozců. Kromě obnovení se také zvýšila exportní kvóta ze 150 na 180 tis. t. Hlavním zemědělským vývozním artiklem zůstávají maliny, které patří k nejdůležitějším srbským vývozním produktům a za které ročně utrží více než 100 mil. USD. Maliny se pěstují na 12.000 ha v okolí měst Arilje, Valjevo a Požega (JZ od Bělehradu). Systém tržních informací ze srbského zemědělství http://www.stips.minpolj.gov.rs Internetový magazín www.serbiafood.co.rs Sdružení zemědělských novinářů www.agropress.org.rs Eko a agroturistika www.selo.co.rs 4.6. Služby Kvalita i rozsah poskytovaných služeb se postupně zlepšuje, i když průměr ještě zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Nejrychleji se úroveň služeb daří zvyšovat ve finančním sektoru (banky, leasingové společnosti) a to především díky vstupu zahraničních investorů do srbských finančních ústavů. Bankovní účty je dnes již běžně možné ovládat přes internet či telefonicky, banky rozšiřují nabídku platebních karet. stále dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál (hory, lázně, církevní památky). Vláda v tomto roce schválila Národní strategii rozvoje turistiky. V Srbsku je silně rozšířené malé podnikání, především nabídka gastronomických služeb je značná. Úroveň služeb v restauracích je různá, v naprosté většině 21/53
případů je však jídlo i obsluha na dobré úrovni. To již neplatí pro další druhy služeb (čistírny apod.), kde jsou ceny často vyšší než v České republice. 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Doprava Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a tepny", 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772 000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m. v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech 2002 a 2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný. V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: Putevi Srbije", www.putevi-srbije.rs). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška bude financovat EIB úvěrem 52 mil. EUR. V rámci Národního investičního plánu bude investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca 400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá mj. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu a rekonstrukci dálničního mostu Gazela" v Bělehradě (rekonstrukce byla zahájena v prvním pololetí 2010). V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo 150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne 30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB. Představitelé srbské vlády a Světové banky ukončili během r. 2009 jednání o poskytnutí úvěru na tři části dálnice úseku Koridoru 10 Grabovica - Grdelica, Vladčin Han - Donji Neredovac a Dimitrovgrad - hranice Bulharska v celkové hodnotě 388 mil. USD. Práce byly zahájeny koncem roku 2009. Lhůta splatnosti úvěru je 20 let, roční úroková míra dosahuje 1,6 % a možnost odkladu splácení je 8 let. Městská hromadná doprava: Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci 15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB) 182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky 33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem 16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy. Co se týče železniční dopravy, s pomocí půjček zahraničních bank se nakupují a opravují nákladní vagóny a lokomotivy. V roce 2006 (část. již v r. 2005) dodal český Inekon a ČMKOS 10 posunovacích lokomotiv. Hlavní prioritou je zlepšení situace na panevropském koridoru č. 10, který z Maďarska prochází Srbskem a pokračuje do Řecka (s odbočkou na Bulharsko v jižní části Srbska). Spojení černohorského námořního přístavu Bar s Bělehradem a využití trasy pro přepravu nákladu představuje nadále problém, železniční cesta nedokáže pokrýt existující poptávku po železniční dopravě. Investuje se do rekonstrukce a modernizace trati Niš - Dimitrovgrad (směr na Bulharsko). Srbsku chybí dostatek kvalitních přejezdů a signalizačních zařízení. Srbské železnice se snaží investovat také do elektrifikace tratí (Niš - Dimitrovgrad, Pančevo - hranice s Rumunskem, Požega - Čačak - Kraljevo). V dané oblasti působí také české firmy AŽD a EŽ Praha., Plánuje se výstavba nového železničního nádraží v Bělehradě a též vybudování železničního uzlu v Novém Sadu. 22/53