MĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE Typy korálových útesů NÁPLŇ TÉTO LEKCE Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů Ekologický význam daného biotopu primární produkce, útočiště pro živočichy Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství ČZU v Praze petrtyl@af.czu.cz home.czu.cz/petrtyl/ Ukázka typických organismů, kteří jsou součástí tohoto biotopu Důležitým limitním faktorem (zdrojem) v mělkých tropických mořích je přítomnost a distribuce tvrdého podkladu Většina rostlinných a živočišných organismů, které žijí přisedlé ke dnu je lépe poutáno k pevnému podkladu než na dno z jemných sedimentů. I z tohoto pohledu májí svou nezastupitelnou roli korálové útesy Tvoří platformu a životní prostor, který umožňuje koexistenci širokého spektra organismů. Růst korálů je (většinou!!) omezen na hloubky do 25-30 metrů Jeden z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších ekosystémů světa ¼ druhového bohatství oceánů Koráli zahrnují cca 6000 druhů, dělí se na tzv. tvrdé a měkké. Korálový útes tvoří převážně zástupci třídy korálnatci (Anthozoa), jež patří mezi žahavce (Cnidaria). Většina korálů žijících na útesu patří mezi tzv. tvrdé korály, které se skládají z polypů jež se sdružují do kolonií a jež produkují pevnou vápenitou kostru. Většinu stavebních prací zajišťují koráli skupiny Hexacoralia. HEXACORALIA ŠESTIČETNÍ Podtřída zahrnující přes 4000 druhů korálnatců Šestičlenná symetrie těla polypů s jednou řadou ramen Monofyletický původ skupiny (společný předek pro všechny) Patří sem (mimo jiné): SASANKY (Actiniaria) měkký, převážně větší samostatný polyp. TVRDÉ KORÁLY (Scleractinia) kolonie malých polypů, které jsou schopné vylučovat vápenitou schránku vlastní základ korálového útesu. Actinostola chilensis Tvrdý korál 1
MORFOTYPY KORÁLŮ Většina jednotlivých polypů tvrdých korálů má velikost 1 3mm Materiál útesu se označuje jako koralit, jedná se o sekret epidermis Různé druhy korálů produkují různé morfo typy Sloupcovitý Větevnatý Listovitý kulovitý Sumich, J. L., & Morrissey, J. F. (2004). Introduction to the biology of marine life. Oceánografie Thurman a Trujillo (2005) TYPY KORÁLOVÝCH ÚTESŮ VZNIK ATOLU KRUHOVÝ Lemový útes Bariérový útes Atol GLOBÁLNÍ DISTRIBUCE KORÁLOVÝCH ÚTESŮ ROZŠÍŘENÍ KORÁLOVÝCH ÚTESŮ 20 C isoterma s jasným snížením teploty díky vzestupným proudům u západních Pobřeží Jižní Ameriky a Afriky. Většina korálů žije tomto rozpětí. GOOGLE EARTH UKÁZKA Oceánografie Thurman a Trujillo (2005) 2
PARADOXY KORÁLOVÝCH ÚTESŮ Proč je v mělkých tropických vodách často velmi čistá voda? Jak je možná tak vysoká abundance i druhová pestrost? Jedná se o jeden z nejdiverzifikovanějších ekosystémů. Zabírají 0.1% plochy oceánu hostí 25% mořských druhů Klasický suchozemský ekosystém: Velká biomasa producentů x malá biomasa konzumentů x predátorů Okolní voda je přeci velmi chudá na živiny a organické látky Tropický korálový útes Velká diverzita a biomasa konzumentů x velmi málo producentů (vyšších rostlin) Většina biomasy bezobratlých se živý planktonem Tropická moře jsou ale známá svou průhledností dík absenci planktonu Kdo je tedy zodpovědný za všechnu primární produkci na útesu? "Darwin's paradox produkce 5 10 gc/m 2 /den BIOLOGIE KORÁLNATCŮ Darwinův paradox Jak přežít v prostředí chudém na potravu? SYMBIÓZA KORÁLNATCŮ A OBRNĚNEK (dinoflagelata) mixotrofní výživa Rod Symbiodinium označovaný též jako Zooxanthellae Korál řase poskytuje CO2 a dusík (jakožto své odpadní látky) Endosymbiont předává svému hostiteli 50 95% fotosyntetických produktů, které tvoří převážně cukry NA TOM JE POSTAVENA ÚŽIVNOST ÚTESŮ BIOLOGIE KORÁLNATCŮ Většinou do hloubky 50m nezbytná dostupnost světla (pro řasy) Většinou optimální teplota 26 27 C Proudící voda bez sedimentu s normální slaností NEJSOU poblíž ústí řek Hermatypický vs. Ahermatypický korál (ne/přítomnost symbiontů) Hlubokomořské koráli relativně nové objevy, zatím nemnoho informací viz. přednáška hluboký oceán HLUBINNÉ KORÁLOVÉ ÚTESY Poslední dobou jsou objevovány korálové útesy ve velkých hloubkách s teplotami 4 C a minimem světla. Při zhoršení podmínek Řasy korál opustí Dojde k jeho vybělení a smrti Současný problém s rostoucí teplotou oceánů a moří!! BIOLOGIE KORÁLNATCŮ Zdroj:Tauna Rankin, NOAA (map); Ocean Biogeographic Information System (OBIS), February 9, 2011 3
BĚLENÍ KORÁLŮ Stáří kolonií tisíce až desetitisíce let Citlivost korálů na teplotu Bělení korálů=odumírání symbiotických řas REPRODUKCE KORÁLNATCŮ Rozmnožování nepohlavní i pohlavní (samčí a samičí korál) U žahavců se střídá pohlavní a nepohlavní množení METAGENEZE Metageneze zahrnuje fázi polypa a fázi medúzy a střídání vzniku pohlavních buněk a polypového pučení. Korálnatci mají metagenezi potlačenou a nemají fázi medúzy (!!). Vývoj je přes plovoucí larvu planulu Larva planula REPRODUKCE KORÁLNATCŮ Pohlavně gonochoristé i hermafroditi synchronizované noční vypouštění vajíček a spermií v obrovském množství dny jsou druhově specifické. Výsledkem pohlavního mn. je pohyblivá planktonní larva planula, nechává se unášet proudy u hladiny několik dnů až týdnů. Nepohlavní mn. zahrnuje pučení, kdy dojde k odštěpení dceřiného polypa a k jeho dalšímu samostatnému růstu. Toho lze využívat při umělé obnově korálových útesů odnože a řízkování jako u rostlin. OBNOVA KORÁLOVÝCH ÚTESŮ Zakládání korálových školek a možnosti řízkování Vysazování předchovaných korálů na pevný podklad EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY ÚTESŮ ¼ biodiverzity vodního prostředí Vysoká primární produkce v prostředí chudém na živiny MĚKKÉ KORÁLI VIDEO Ochrana pobřeží před přírodními živly (vlnobití, tsunami, hurikány,..) Ekoturistika, potápění, relaxace Obchod s ornamentálními organismy mořská akvária Rybolov a zdroj potravy pro člověka NEVYČÍSLITELNÁ EKONOMICKÁ HODNOTA!! 4
ORGANISMY KORÁLOVÝCH ÚTESŮ Filtrátořia planktonožravci Bentičtí detritovoři Ožírači korálů Drobní predátoři Velcí predátoři Zdravotní služba Jako v každém jiném biotopu se zde vyskytují různé typy ekologických vazeb: Symbióza jakýkoliv vzájemný vztah dvou různých druhů organizmů Mutualizmus čističi : klienti, korál:řasy, medúza:řasy, hlaváč:krevetka, klaun:sasanka Parazitizmus negativní vliv: široká škála endo a exoparazitů Predace negativní vliv: požírání ostatních vyšších organismů FILTRÁTOŘI A PLANKTONOŽRAVCI Ostatní žahavci Vyskytuje se zde větší množství sasanek. Houby dorůstající do velikosti několika m a stáří několika set let. Houby jsou další klíčový prvek z hlediska toku energie filtrují až 60% fytoplanktonu z vodního sloupce a živiny postupují útesu (2 m 2000 let). Mlži zévy různých velikostí a barev, částečně symbióza a filtrování. HOUBY PORIFERA Celkově mezi 5.000 10.000 druhy (nejednotná taxonomie) Vícebuněční živočichové s velmi jednoduchou stavbou těla, bez výrazné tělní symetrie Výztuha těla pomocí křemičitých jehlic (sedimenty, fosilní záznam) Absence nervové, trávicí či oběhové soustavy, schopnost regenerace z malé části těla Tělo výrazně porézní a proděravělé, slouží jako jeden velký filtr Velké houby dokáží vyfiltrovat zhruba polovinu biomasy bakterioplanktonu a fytoplanktonu v okolní vodě Některé druhy mají podobnou symbiózu jako korálnatci Výskyt do hloubek 8km OBŘÍ HOUBY VIDEO Obr. Philcha commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5100738 CO SE STANE V IZOLACI? Souostroví Palau, ostrovní jezero se slanou vodou, ovšem oddělené fyzicky od oceánu BENTIČTÍ DETRITOVOŘI Ostnokožci Korýši Měkkýši Pojídání drobných organických partikulí případně lov drobné kořisti úklid organických zbytků ze dna MEDŮZY NA PALAU VIDEO https://www.youtube.com/watch?v=da6y9use5zc sumýš Krevetka harlekýn Nahožábrýplž 5
POŽÍRAČI KORÁLŮ Ostnokožci hvězdice trnová koruna (Acanthaster planci) Korýši Měkkýši Ryby papouščí ryba (Scaridae), čtverzubci, Primárním cílem je často symbiontická řasa korál má jen smůlu BIOEROZE vznik korálového písku, dlouhodobá činnost ryb DROBNÍ PREDÁTOŘI Ostnokožci, korýši, měkkýši, obratlovci dna zuby papouščí ryby Hvězdice rodu Acanthaster VĚTŠÍ PREDÁTOŘI Převážně rybovití obratlovci Kranasi, barakudy, velké druhy kaniců, NASÁVÁNÍ POTRAVY VIDEO NASÁVÁNÍ POTRAVY 2 VIDEO VĚTŠÍ PREDÁTOŘI VIDEO KLAUNI A SASANKY Klauni kolem 30 druhů podčeledi Amphiprioninae (č. Pomacentridae) Symbióza se sasankou (nedochází k požahání klaunů) Celoživotní páry monogamie Protandrie hermafroditismus samice + hlavní samec + zásobní samci v kolonii. Uhyne li samice změní se hlavní samec v samici. Parentální péče KLAUNI V SASANCE VIDEO Nemo = klaun očkatý (Amphiprion ocellaris) 6
POMCI Ryby čeledi Pomacanthidae, cca 90 druhů Výrazný preoperkulární trn na spodní straně skřelí Výrazná barevná změna při dospívání (juvenil vs. adult) Protogynie hermafroditismus (rodí se jako samice v průběhu života změna na samce) Pro mladou (malou) rybu je výhodnější být samcem Pro starší (větší) je výhodnější být samicí Klauni ze samce samice JE NUTNÉ BÝT VELKÝ? Pro mladou (malou) rybu je výhodnější být samicí Pro starší (větší) je výhodnější být samcem Pyskouni ze samice samec Pomec královský (Pygoplites diacanthus) Změna pohlaví může být užitečná pokud reprodukční úspěch koreluje s velikostí těla U samic vždy koreluje s množstvím jiker v těle U samců závisí zda musí bojovat o samice či žijí spíš monogamně Ryby rodu Chaetodon, cca 90 druhů Celoživotní monogamie Proto často viděny ve stálých párech VĚRNÉ KLIPKY PISTOLNÍCI KORÁLOVÝCH ÚTESŮ Pistol shrimp (ukázka video) Asymetrická klepeta větší slouží jako sonická zbraň Obrovská rychlost sklapnutí klepítka Vznik vakuové bublinky Sonická tlaková vlna kterou omráčí kořist či zažene vetřelce Manta shrimp strašek (ukázka video, sbírky) kopací končetiny + uchvacovací končetiny Nejsilnější kop v živočišné říši Klipka pološkrabošková (Chaetodon semilarvatus) SKRYTÉ HROZBY Predátoři ze zálohy Množství predátorů se stává neviditelnými díky maskování a často útočí ze zálohy, pokud se kořist dostatečně přiblíží. Častá je jedovatost těchto druhů možné riziko pro člověka STRAŠEK UCHVATITEL VIDEO STRAŠEK KOPÁČ VIDEO KREVETKA PISTOLNÍK VIDEO Stonefish Synanceia JEDOVÉ ŽLÁZY VIDEO 7
ZDRAVOTNÍCI KORÁLOVÝCH ÚTESŮ Čističi https://www.youtube.com/watch?v=toa8y95khk8 Drobné krevetky či drobné rybky, které se specializují na požírání exoparazitů z těl ostatních organismů většina ryb je nebere jako potravu, ale jako službu. MIMIKRY PODVODNÍCI Pysknoun čistič (Labroides) cleaner wrasse Odklízeči Žraloci v podobě vrcholových predátorů plošně limitují ostatní střední predátory (čímž udržují rovnováhu a vysokou diverzitu) a odstraňují slabé a nemocné jedince. Jeho napodobitel hlaváč (Aspidontus taeniatus) false cleanerfish Tzv. Batesiánské mimikry sníží riziko predace, oždibuje své klienty MUTUALIZMUS PARTNERSTVÍ MUTUALIZMUS PARTNERSTVÍ Mimo společně obývanou noru se krevetka permanentně dotýká rybky anténou Tím se udržují v kontaktu a v případě nebezpečí ryba signalizuje útěk Mimo společně obývanou noru se krevetka permanentně dotýká rybky anténou Tím se udržují v kontaktu a v případě nebezpečí ryba signalizuje útěk Hlaváč Amblyeleotris yanoi s krevetkou Alpheus randalli https://www.youtube.com/watch?v=_4drbzcbney Eusociální krevety rodu Synalpheus žijící v houbách https://www.youtube.com/watch?v=z735i4m8f8c ZNÁMÉ FIRMY OTÁZKY K TÉTO LEKCI Sapíni (Pomacentridae) Klipky (Chaetodontidae) Bodloci (Acanthuridae) Ostenci (Balistidae) Papuščíryby (x) Slizouni (Blenniidae) Hlaváči (Gobiidae) Perutýn, ropušnice, rozedranec (Scorpaenidae) Muréna (Muraenidae) Viz opakování obecné zoologie taxonomická, anatomická a fyziologická specifika žahavců korálnatců. Princip potravní symbiózy s obrněnkami Reprodukce korálnatců (specifika, rozdíly oproti ostatním žahavcům) Vymezení popisovaných biotypů Světové rozšíření popisovaných biotypů vč. hlavních vlivů podmínke Ekosystémový význam Význam pro člověka Typické druhy organismů jejich vzájemné vazby jejich přizpůsobení pro daný biotop (ekologicky, anatomicky, ) Soltýn Barakuda (Sphyraenidae) kanici (Serranidae) 8
ZAJÍMAVÉ ODKAZY ZDROJE POUŽITÉ LITERATURY GOOGLE STREET VIEW POUŽITÝ NA DOKUMENTACI KORÁLOVÝCH ÚTESŮ http://globalreefrecord.org/ Podvodní výzkumná laboratoř projekt AQUARIUS (Florida Keys) Od roku 1993 v hloubce 18 metrů https://www.youtube.com/watch?v=gj6frb_mhzq Garrison, T. (2009). Essentials of oceanography. Fifth edition. ISBN 13: 978 0 495 55531 5 Mojetta, A. 2005. Středozemní moře. Svojtka &Co., s.r.o., ISBN 80 7352 250 0 Sumich, J. L., & Morrissey, J. F. (2004). Introduction to the biology of marine life. Thurman, H. V., Trujillo, A. P., Abel 2002. Oceánografie. Prentice Hall. ISBN 80 2510 353 6 9