ZÁKLADY ÚČETNICTVÍ (1) Doc. Ing. Hana Březinová, CSc.
Obsah Účetnictví a jeho význam Úkoly a obsah finančního účetnictví Uživatelé účetních výkazů Základní pojmy a kategorie účetnictví Koloběh majetku v podniku Vlivy pohybu majetku na rozvahu Výsledkové transakce Účet (typy účtů, podvojnost souvztažnost, účtová osnova, druhy účtů, účtový rozvrh) 2
Účetnictví a jeho význam Účetnictví je informační systém. Účetnictví se stalo obrazem probíhajících obchodních, výrobních a dalších procesů, které dokáže zaznamenat na základě elementárních operací, vzájemně je propojit a skloubit tak, aby výstupy z účetnictví splňovaly požadavky uživatelů těchto informací. Účetnictví zrcadlí vývoj v ekonomice, podnikání i politice. 3
Vývoj účetnictví Vlašský Fra Luca Pacioli 1494 (Suma de Arithmetica, Geometria, Proportioni e Proporcionalita Tractatus XI. Particularis de computis et scripturis Od Pacioliho uplynulo přes 500 let, a tak došlo k: Ustálení formy vývoj účetních soustav Vyhovění obecnějším požadavkům různých uživatelů Srozumitelnosti nejen osobě, která jej vytváří Oproštění od závislosti na osobě, která jej vytváří Přechodu od subjektivního pohledu, nabytí samostatnosti a obsahové stability 4
Podstata finančního účetnictví Informační systém poskytující informace za účetní jednotku za účetní období o stavu a pohybu majetku a závazků pro uživatele účetních výkazů 5
Úkoly finančního účetnictví Informace jsou potřebné pro využívání, správu, ochranu, zhodnocování majetku rozhodování řízení (nadpodniková úroveň, manažerská omezeně) kontrolu doložení daní, dotací, půjček, úvěrů, příspěvků důkazní nástroj při soudních řízení vč. insolvečního řízení 6
Uživatelé účetních výkazů Externí uživatelé Vlastníci věřitelé Banky Dodavatelé Zaměstnanci Poskytovatelé dotací Stát (finanční orgány NKÚ, FÚ, ČSSZ, ZP) Soudy Interní uživatelé manažeři 7
Základní pojmy a kategorie Majetek Aktiva Pasiva Rozvaha Bilanční rovnice 8
Podstata podvojného účetnictví Zahájení činnosti Subjekt vlastní potřebné peníze Subjekt vlastní část peněz a pekárnu Subjekt vlastní část peněz, pekárnu, na nákup auta si půjčil od banky 9
Subjekt vlastní potřebné peníze Pekař společník má k dispozici peněžní prostředky ve výši, kterou požaduje obchodní zákoník ke vzniku společnosti s ručením omezeným, tj. Kč 200 000 Forma, druh majetku Kč Zdroj, vlastnictví Kč 1. Peněžní prostředky 200 000 1. Vlastní 200 000 10
Subjekt vlastní část peněz a pekárnu Pekař společník má k dispozici pekárnu (120 000 Kč) a peněžní prostředky (80 000 Kč), tento svůj majetek vkládá do společnosti s ručením omezeným. Z pohledu vlastnictví tedy jde opět u obou dvou druhů majetku o vlastní zdroj. Forma, druh majetku Kč Zdroj, vlastnictví Kč 1. Pekárna 120 000 1. Vlastní 200 000 2. Peněžní prostředky 80 000 200 000 200 000 11
Částečná půjčka/úvěr Pekař společník má k dispozici pekárnu (120 000 Kč), peněžní prostředky (80 000 Kč), aby mohl rozvážet chleba, koupil auto za 550 000 Kč, na které banka společnosti poskytla úvěr. Forma, druh majetku Kč Zdroj, vlastnictví Kč 1. Pekárna 120 000 Vlastní zdroje 200 000 2. Peněžní prostředky 80 000 3. Auto 550 000 Cizí zdroje 550 000 750 000 750 000 12
Aktiva Forma, druh majetku, CO Výsledek minulých aktivit Lze jej identifikovat, vymezit V budoucnu přinese jistý ekonomický užitek Lze jej s jistotou ocenit 13
Pasiva Zdroj, vlastnictví Vlastní kapitál, vlastní zdroje Cizí kapitál, cizí zdroje 14
Rozvaha (bilance) Přehledně setříděná aktiva a pasiva k rozvahovému dni Funkce: přehled o majetkové situaci účetní jednotky k určitému okamžiku (rozvahový den) 15
Schéma rozvahy Aktiva celkem A. DLOUHODOBÝ MAJETEK (STÁLÁ AKTIVA) Pasiva celkem A. VLASTNÍ ZDROJE A.I. Dlouhodobý hmotný majetek A.I. Základní kapitál A.II. Dlouhodobý nehmotný majetek A.II. Fondy A.III. Dlouhodobý finanční majetek A.III. Výsledek hospodaření B. OBĚŽNÁ AKTIVA B. CIZÍ ZDROJE B.I. Zásoby B.I. Rezervy B.II. Pohledávky B.II. Závazky B.III. Krátkodobý finanční majetek B.III. Bankovní úvěry 16
Bilanční rovnice Majetek lze uspořádat podle dvou základních kritérií formy, podoby, druhu, co to je = AKTIVA komu patří, kdo jej vlastní, čí byl zdroj financování = PASIVA AKTIVA celkem = PASIVA celkem neboli AKTIVA = (VLASTNÍ KAPITÁL+ZÁVAZKY) tedy AKTIVA ZÁVAZKY = VLASTNÍ KAPITÁL 17
Úkol 1 Charakterizujte jednotlivé složky majetku: Stavby Samostatné věci a soubory movitých věcí Materiál Výrobky Pokladna Bankovní účty Pohledávka 18
Úkol 2 Vysvětlete rozdíl mezi pohledávkou a závazkem Charakterizujte složky majetku v obchodní společnosti Charakterizujte složky majetku ve výrobní společnosti Vysvětlete podstatu aktiv Vysvětlete podstatu pasiv Vysvětlete obsah a podstatu bilanční rovnice 19
Úkol 3 Sestavte rozvahu z těchto položek: Dodavatelé 336 000 Stavby 7 448 000 Bankovní účty 104 000 Výrobky 472 000 Základní kapitál 9 352 000 Stroje, přístroje, inventář, auta 2 392 000 Materiál na skladě 756 000 Krátkodobé bankovní úvěry 1 680 000 Odběratelé 184 000 Pokladna 12 000 20
Úkol 4 Sestavte rozvahu z těchto položek Zisk 1 000 000 Bankovní účty 172 800 Zaměstnanci 35 880 Pokladna 27 720 Sociální fond 948 240 Pozemky 1 000 000 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 444 800 Základní kapitál 2 000 000 Odběratelé 86 400 Dodavatelé 159 600 Zboží 2 412 000 Jak vysoký je vlastní kapitál? Jak vysoké jsou oběžná aktiva? 21
Koloběh majetku (výrobní podnik, obchodní podnik) Peníze Odbyt Zásobování Výroba 22
Příklad Sestavte rozvahu: Samostatné movité věci 6 300 000 Materiál na skladě 1 370 400 Výrobky 532 800 Odběratelé 208 800 Bankovní účty 156 000 Základní kapitál 8 318 400 Dodavatelé 114 000 Krátkodobé bankovní úvěry 135 600 23
Příklad Do rozvahy promítněte následující operace a po každé operaci sestavte rozvahu, vysvětlete dopad operace na rozvahu 1. ÚJ obdržela od dodavatele fakturu za materiál Kč 39 600, materiál byl řádně převzat skladníkem 2. Banka na základě příkazu ÚJ uhradila z běžného účtu dodavatelům závazek, který činil Kč 36 000 3. ÚJ vybrala hotovost ze svého bankovního účtu Kč 27 600 4. Banka uhradila na základě příkazu ÚJ z jejího krátkodobého úvěru dodavatelům dlužnou částku Kč 60 000 24
Vlivy změn na rozvahu typy změn 1. Aktiva a pasiva se zvýšila o stejnou částku (nákup materiálu od dodavatele na fakturu) 2. Aktiva a pasiva se snížila o stejnou částku (zaplacení peněžními prostředky dodavateli) 3. Změna jen v rámci aktiv jedna položka aktiv se zvýšila, jiná položka aktiv se snížila (převod peněz z banky do pokladny) 4. Změna jen v rámci pasiv jedna položka pasiv se zvýšila a jiná položka pasiv se snížila (zaplacení dodavateli z bankovního úvěru) A+ P+ A- P- A- A+ P- P+ 25
Výdaj, příjem Výdaj = úbytek peněžních prostředků, jednostranné vynaložení prostředků v určitém období (spotřeba materiálu, pokuta) Příjem = přírůstek peněžních prostředků v určitém období 26
Náklady, výnosy Náklad = vynaložení prostředků v peněžním vyjádření, v určitém účetním období, na určitý účel Snížení aktiv, vznik nákladů (spotřeba materiálu) Zvýšení závazků, vznik nákladu (mzda zaměstnance) Výnos = přírůstek hodnoty v peněžním vyjádření, v určitém účetním období, z určitého účelu (důvodu) Zvýšení aktiv, vznik výnosu (Přírůstek výrobků) Snížení pasiv, vznik výnosu (Zánik závazku) 27
Členění nákladů Druhové členění nákladů (co bylo vynaloženo, jaký druh majetku byl spotřebován) Účelové členění nákladů (na co byl majetek použit, za jakým účelem, na jakou činnost) Náklady členěné podle jednotlivých činností provozní, finanční, mimořádné výrobní, správní, odbytové (členěné podle útvarů, kde vznikly, podle útvarů, které nesou odpovědnost) Náklady členěné podle výrobků 28
Výsledovka Účetní výkaz Uspořádání výnosů a nákladů Porovnáním výnosů a nákladů vzniká výsledek hospodaření Podoba výsledovky podle toho, jak se člení náklady 29
Účty Účet je základní metodický prvek účetnictví, který slouží k systematickému třídění a zaznamenávání údajů v peněžní formě vyjadřujících stav a pohyb objektu účtování ve vzájemných vazbách. Funkcí účtu je zachytit nejen stav na počátku a na konci období, ale i pohyby v průběhu období (přírůstky a úbytky majetku) Používají se zejména dva druhy účtů rozvahové (aktivní a pasivní) a výsledkové (nákladové a výnosové). Počáteční stavy, přírůstky, úbytky, obraty, konečné stavy 30
Má dáti Odběratelé Dal Počáteční stav Přírůstky (+) (vznik pohledávky za odběratelem) Úbytky (-) (odběratel zaplatil za zboží, výrobek, službu) Konečný stav 31
Má dáti Dodavatelé Dal Úbytky (-) (Zaplatili jsme fakturu dodavateli, zanikl, snížil se dluh) Počáteční stav Přírůstky (+) (Dodavatel předal fakturu za zboží, výrobek, službu, vznikl dluh) Konečný zůstatek 32
Má dáti Náklady Dal Přírůstky (+) (vznik nákladu) Úbytky (-) (oprava nákladu, korekce původní hodnoty nákladu) Konečný stav 33
Má dáti Výnosy Dal Úbytky (-) (oprava výnosu, korekce původní hodnoty výnosu) Přírůstky (+) (vznik výnosu) Konečný zůstatek 34
Úkol 5 Sestavte rozvahu, rozepište počáteční stavy na účty pomocí Počátečního účtu rozvažného Samostatné movité věci 1 452 000, Bankovní účty 118 800, Krátkodobé bankovní úvěry 384 000, Materiál na skladě 246 000, Základní kapitál 1 000 000, odběratelé 85 200, dodavatelé 590 000, Výrobky 72 000. Úloha počátečního účtu rozvažného Technický účet umožňující dodržení podvojného zápisu Zápis na něm je proveden na opačné (souvztažné) straně k účtu aktivnímu a k účtu pasivnímu 35
Úkol 6 ÚJ má tato aktiva a pasiva Zboží 1 116 000 Kč, stavby 5 040 000 Kč, pokladna 33 600 Kč, samostatné movité věci 1 598 400, bankovní úvěry 114 000 Kč, dodavatelé 76 800 Kč, zaměstnanci 33 600 Kč, základní kapitál DOPOČÍTAT 1. Záznam počátečních stavů na účtech pomocí Počátečního účtu rozvažného 2. Z úvěrového účtu u banky vybráno v hotovosti do pokladny na výplatu mezd Kč 33 600 3. Mzdy vyplaceny zaměstnancům v hotovosti Kč 33 600 4. Z bankovního úvěru uhrazena faktura dodavatelům Kč 27 600 5. Odvedena tržba z pokladny na účet bankovního úvěru Kč 24 000 6. Přijaté faktury za zboží, které bylo převzato na sklad 44 400 Kč 36
Podvojnost, souvztažnost Podvojnost = účtování na 2 účty, vždy stejná částka na straně Má dáti a stejná částka na straně Dal (nebo součet) složený účetní zápis (vliv počítačů) Souvztažnost = ekonomická souvislost (vazba) mezi účty 37
Otevírání a uzavírání účtů Účty rozvahové se otevírají pomocí Počátečního účtu rozvažného (zajišťuje podvojnost) Výsledkové účty se uzavírají pomocí Účtu zisků a ztrát (rozdíl mezi náklady a výnosy je výsledek hospodaření (vyrovná slabší stranu) Rozvahové účty se uzavírají pomocí Konečného účtu rozvažného výsledek hospodaření převedený z Účtu zisků a ztrát se převede na slabší stranu (vyrovná ji) nebo se promítne do Vlastního kapitálu (+ nebo -) 38
Zisk jako rozdíl ROZVAHA VÝSLEDOVKA Aktiva 100 Pasiva 80 Zisk 20 Náklady 30 Výnosy 50 Zisk 20 100 100 50 50 39
Úkol 7 ÚJ má tato aktiva a pasiva Pokladna 4 800 Kč, Bankovní úvěry Kč 44 000, Stavby 3 800 000, samostatné movité věci 1 624 000, materiál na skladě Kč 164 000, odběratelé Kč 62 400, zaměstnanci Kč 35 200, bankovní účty Kč 149 000, ZJISTIT chybějící položku v pasivech (vlastní zdroj) 1. Zápis počátečních stavů na účty pomocí Počátečního účtu rozvažného 2. Přijatá faktura od dodavatelů za dodaný materiál Kč 17 600 3. Úhrada nájemného z bankovního účtu Kč 1 600 4. Z bankovního účtu vybrány peníze v hotovosti do pokladny Kč 35 200 5. Podle výpisu z bankovního účtu odběratelé uhradili fakturu 24 800 Kč 40
Úkol 7 6. Tržby v hotovosti za poskytnuté služby Kč 52 000 7. Pokladní vyplatila zaměstnancům mzdy v hotovosti Kč 35 200 8. Podle výdejek vydán ze skladu materiál do výroby za Kč 7 200 9. Přiznané mzdy zaměstnancům (výplata se uskuteční příští týden) 37 600 Kč Proveďte rozbor jednotlivých účetních případů a posuďte, zda účetní případ ovlivňuje aktiva, pasiva, náklady nebo výnosy Zaúčtujte účetní případy na účtech a zjistěte výsledek hospodaření 41
Účtová osnova Směrná účtová osnova jako závazný způsob uspořádání a označování účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a závazků Účtové třídy Účtové skupiny Syntetické účty (x analytické účty) 42
Klasifikace účtové osnovy 43
Povinné účtové třídy (podnikatelé) 0 Dlouhodobý majetek 1 Zásoby 2 Krátkodobý finanční majetek 3 Zúčtovací vztahy 4 Kapitálové účty, dlouhodobé závazky 5 Náklady 6 Výnosy 7 Uzávěrkové a podrozvahové účty 8+9 Vnitropodnikové účetnictví 44
Směrná účtová osnova 45
Účtový rozvrh Účtový rozvrh sestavuje účetní jednotka, obsahuje všechny SÚ i AÚ (PÚ), které účetní jednotka používá Uspořádání účtů musí zajistit sestavení účetní závěrky Účtový rozvrh k 1. dne měsíce V průběhu roku lze doplňovat 46