6.1 ÚPRAVY KRMIV = soubor technologických postupů, kterými se zlepšuje příjem krmiva, jeho stravitelnost, výživná hodnota nebo se odstraňují účinky nežádoucích látek v krmivech a)fyzikální praní okopaniny krouhání paření brambory při výkrmu prasat (malochovy) drcení (krouhání) okopaniny řezání píce při silážování, při tvorbě směsné KD štípání slámá (podélné rozštěpení píce) šrotování jadrná krmiva (výsledná velikost menší než 20mm) loupání pufování extruze granulace b)chemické vlhčení sláma, seno, jadrná krmiva amoniakování sláma c)biologické fermentování kvašení drožďování nakličování 6.2 TVAROVÁNÍ KRMIV = úpravy krmiv do granulí jadrná krmiva, šrotované úsušky, sušená krmiva živ. Původu briket objemná krmiva
6.3 KRMNÁ DÁVKA = celkové množství krmiv, které zvířeti denně podáváme k úhradě záchovné a produkční potřeby živin a k nasycení - složena z 1. základní KD dodává živiny na záchovu a část produkce (10-12l mléka) objemná statková krmiva + vyrovnávací směs (= jadrná krmiva + minerální + vitaminové doplňky) 2. produkční směsi slouží k úhradě živin nad základní užitkovost obiloviny + extrahované šroty + min. + vit. doplňky (u vysokoprodukčních + melasa a tuk)
Podklady pro sestavování KD 1. krmiva aktuální laboratorní rozbory (popř. tabulky výživné hodnoty krmiv) - kvantitativní omezení - předpokládané ztráty - zdroje jadrných krmiv 2.zvířata plemenná příslušnost - užitkovost - hmotnost - zdravotní stav ( výsledky metabolických testů, výsledky rozborů mléka) 3.technologie ustájení (vazné, volné, rozdělení do skupin) - krmení ( směsná KD, pořadí zkrmování jednotlivých krmiv) - dojení 4.doplňující informace ekonomické možnosti - lidský faktor
6.4 VÝBĚR KRMIV I.Krmiva pro skot Dospělý skot- 1. zelená krmiva základ KD, podávat od 3. měsíců věku 1/2 roční tele 6 kg, dojnice až 45 kg (stejně tak i siláží) 2. seno zejména telatům od 2. týdne věku - vhodné pro všechny kategorie 3. okopaniny 10 15 kg kr. řepy 4. sláma kvalitní až 3 kg 5. jádro od 2. týdne života 1 2 tele 1 2 kg - u dojnic dle užitkovosti asi 0,45 kg na 1l mléka - skot ve výkrmu kolem 2 kg Telata mateřské mléko, popř. mléčná krmná směs - postupný přechod na rostlinnou potravu II. Krmiva pro ovce -hlavně pastevní porost bahnice kolem 10 kg -zimní KD seno (kolem 1 kg) + siláž ( 2-3 kg) + okopaniny (1-2 kg) + sláma (do 1 kg) - jádro pouze jako doplněk v době laktace a plemenným beranům (do 0,5 kg) - náročné na min. látky - užití různých lizů III Krmiva pro koně! u koní nelze sestavit KD pouze z objemných krmiv! 1. zelená píce 15 25 kg (siláž o nižší sušině do 10 kg) pro dospělé koně 2. okopaniny- hříbata 10 kg (kr. mrkev) dospělý 10 15 kg 3. jádro 3 6 kg - koně sportovní - vysoké nároky na krmení
IV. Krmiva pro prasata - kompletní kr. směsi pro všechny kategorie prasat (selasan,kpk, KPB,ČOS,CDP,OKA-Š) - u prasnic a kanců často kombinace s objemnými krmivy - 7 9 kg zel. píce 2 4 kg siláží V. Krmiva pro drůbež - kompletní kr. směsi spotřeba závisí na druhu a užitkovosti slepice o období snášky cca 150g den krůta 300g den krůty + kachny užití pastevního porostu husa býložravec asi 1 2 kg zel. píce
6.5 NAPÁJENÍ ZVÍŘAT!! nedostatek vody = narušení látkového metabolismu!!?? první příznak nedostatku vody?? - spotřeba vody závisí na druhu a věkové kategorii užitkovosti složení krmiva teplotě a vlhkosti vzduchu technice napájení (druh napáječky ) kvalitě vody Voda k napájení = voda pitná zdravotně nezávadná teplota 10 12 O C ( mláďata ) Přístup k vodě zamezit zvířatům rozehřátým po krmení mladou zelenou pící, močovinou 6.6 ZÁSADY KRMENÍ MOČOVINOU Močovina CO(NH 2 ) 2 nejrozšířenější forma nebílkovinného N, která se používá při krmení přežvýkavců - nejčastěji jako součást krmných směsí v dávce 2-3% - při zařazení do směsných KD platí tyto zásady: a) v KD dojnic lze močovinou uhradit 20-30% NL, ve výkrmu až 50% b) celková denní dávka močoviny u skotu by neměla překročit 30 35g/100kg ž.h. (ovce max. 1% z KD) c) na močovinu se musí postupně navykat, u dojnic denní zvýšení max. o 20g d) močovinu nikdy nezkrmovat jako nápoj!! (rozklad na NH 3 ) e) močovinu rovnoměrně zamíchat do KD f) pro větší využití močoviny musí KD obsahovat dostatečné množství pohotové energie na 100 g močoviny musíme dodat 0,5kg melasy nebo 200-250g řepného cukru nebo 0,75-1 kg obilních šrotů!! při předávkování až úhyn!! První pomoc nápoj 4l vody + 1,5l 8% octa + 1kg cukru
6.7 HOSPODAŘENÍ S KRMIVY Sestavení KD stanovení potřeby krmiv vytvořit zásoby ( zajistit nákup) bilance krmiv = rozdíl mezi zdroji krmiv (zásoby, výroba) a potřebou krmiv (počty ks, ztráty)!! neplýtvat krmivy neekonomická je i KD nevyrovnaná KD krmný řád = denní postup při krmení a ošetřování HZ s ohledem na časový harmonogram dodržovat přesnou dobu krmení krmit 2x denně (mláďata častěji) zajistit klid ve stáji dodržovat pořadí krmiv!! pozvolné změny KD!! Hygiena krmení čištění žlabů + všeho nářadí a mech. prostředků odstraňování zbytků krmiv Plán potřeby a výroby krmiv - nutné zajistit plynulou produkci == kontrola zásob a využití krmiv!! nezapomenout na ztráty objemná krmiva 20%, jadrná 5-10%!!!! náklady na krmiva = hlavní náklady na ŽV ( 50-60%)!! 6.8 PODÁVÁNÍ KRMIV -zvířeti krmivo předkládáme kontrola dávkování, ale náročnější umožníme k němu přístup pastva, volné ustájení Krmení ad libitum = samokrmení neomezený přístup ke krmivu limitované = dle normy potřeby živin restringované = omezené nižší dávka intermitentní = časové omezení přístupu ke krmivu omezení příjmu krmiva individuální = náročné, ve velkochovu obtížné skupinové = všechna zvířata dostanou základní KD = záchovná KD+ KD na průměrnou užitkovost - zvířata nad průměrnou užitkovost dostávají produkční přídavek - krmení by mělo začít navážením jednotlivých složek KD - různě technicky řešená krmná zařízení např. krmné boxy pro předkládání jadrných krmiv u volného ustájení zvířat (počítačově ovládané) - různé linky pro tzv. mokré krmení prasat např. kombinují krmnou směs s tekutou složkou a dopraví do žlabu!pozor na dodržování čistoty všech zařízení a správné proškolení pracovníků!