Aktuální členění výpovědi a slovosled Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r01018 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora: Aktuální členění výpovědi a slovosled Kateřina Turzová Vytvořeno dne: 1. 11. 2012 Metodický popis anotace: Seznámí žáky s aktuálním členěním výpovědi a se správnou výstavbou textu
SKLADBA (SYNTAX) Aktuální členění věty a slovosled
Aktuální členění - znamená možnost rozčlenit výpověď (a její formální realizaci, tj. větu) na dvě části: 1. Východisko/téma 2. Jádro/réma
Východisko - téma - představuje část výpovědi, která je známá ze situace nebo z předchozího kontextu
Jádro - réma - je hlavní část výpovědi, která je nová a vyjadřuje stěžejní sdělení
Při objektivním pořádku slov, tedy při výpovědi klidné, bez citového zabarvení, stojí východisko TÉMA na počátku věty a jádro RÉMA na jejím konci. V souvislém textu se jádro věty stává východiskem věty následující.
Př. Byl jednou jeden král. téma réma Ten měl tři syny. Měl tři syny. téma réma Protože východisko/téma vyplývá ze souvislostí, může být ve větě nevyjádřeno. Nejmladší z nich se jmenoval Jan. téma réma
Při subjektivním pořádku slov, tedy při výpovědi s citovým zabarvením, při zvukovém důrazu stojí jádro-réma výpovědi na počátku věty. Východisko-téma stojí na konci.
Př. Pěkný pořádek tu máte! réma téma Teprve včera jsem ten dopis obdržel. réma téma Už zítra přijede babička. réma téma
Slovosled - řazení slov ve větě není v češtině libovolné, ale je dáno jistými pravidly. - důležité je hledisko významové, mluvnické i stránka zvuková - z hlediska mluvnického je třeba věnovat pozornost postavení přívlastku ve větě
Přívlastek shodný - stojí před řídícím jménem mladí lidé, Staré Brno - za řídícím jménem, pokud je: a) rozvitý Nejsme spokojeni se zprávou vypracovanou vaším oddělením. b) chceme ho postavit do protikladu Chtěl jsem vztah upřímný, ne pokrytecký c) je částí odborného názvu kočka domácí
Přívlastek neshodný - stojí zpravidla za řídícím jménem krajina bez lesů, práh domu - před řídícím jménem vyjádřený 2. p. osobního jména s významem přivlastňovacím Vrchlického sady - jinak pouze v individuálním uměleckém stylu zbortěné harfy tón
Vedlejší věta přívlastková - musí vždy stát za svým řídícím podstatným jménem Byl to chlapec, který všechny zaujal svou moudrostí.
Některá jednoslabičná, zpravidla nepřízvučná slova (tzv. příklonky) nemohou stát na začátku věty. Kladou se za přízvučný člen větného celku, ve vedlejších větách případně za přízvučný spojovací výraz. Pavla se ráda směje. Nevěděl, že by si to již někdy prohlédl.
Na pořádku slov mají vliv i zřetele rytmické, tedy zvuková stránka věty: - každou větu, pokud není zcela krátká, automaticky rozdělujeme v řeči na kratší úseky, tj. skupiny slov, které k sobě smyslem těsněji patří - v každém úseku se vyslovuje jedno slovo s výraznějším přízvukem (tzv. větným přízvukem) - konec větného úseku/ větného celku naznačuje intonace - větné celky se člení na úseky pomocí pauz, intonace a přízvuku (frázování)
Větosled Pořadí vět v souvětí (větosled) je určováno především potřebami aktuálního členění výpovědi, existují však i omezení rázu mluvnického, např.: a) v souřadném souvětí nelze zaměňovat volné pořadí vět Př. Nešel jsem s nimi, neboť mě to nezajímalo. b) u vedlejších vět přívlastkových, účinkových a přirovnávacích s než nelze obrátit pořadí vět Př. Bylo tak škaredé počasí, že by psa nevyhnal. Ta věc byla daleko složitější, než se zpočátku zdálo.
Urči ve větách východisko téma a jádro - réma Včera přijeli do Prahy učitelé středních škol na Zlínsku. Včera přijeli do Prahy téma; učitelé středních škol na Zlínsku - réma Někteří strávili včerejší den v prostorách Pražského hradu. Někteří téma; strávili včerejší den v prostorách Pražského hradu - réma Tam navštívili katedrálu sv. Víta a baziliku sv. Jiří. Tam - téma; navštívili katedrálu sv. Víta a baziliku sv. Jiří - réma Krásný den to byl. Krásný den - réma; to byl - téma
3. Zavolám vám později znovu. Zavolám vám znovu později. Důraz se klade na to, že volání bude zopakováno, méně důležitá je informace, že se tak stane později. X Důraz se klade na to, že dotyčný zavolá později, méně je důležitá informace, že se tak stane opakovaně. Vyložte významový rozdíl mezi uvedenými dvojicemi výpovědí, lišícími se slovosledem. 1. Vyjádřil se výjimečně přesně. Výjimečně se vyjádřil přesně. Vyjádřil se velmi přesně. X Tentokrát se vyjádřil přesně, ale byla to čestná výjimka. 2. Anestetika odstraňují bolest zablokováním dráhy signálů bolesti do mozku. Jak to dělají není úplně jasné. Anestetika odstraňují bolest zablokováním dráhy signálů bolesti do mozku. Jak to dělají, není úplně jasné dodnes. Důraz se klade na nejasnosti příčin toho, jak anestetika fungují; méně důležitá je informace o časovém údaji, tj. že to není úplně jasné dodnes. X Důraz se klade na časový údaj, tj na to, že funkce anestetik není úplně jasná dodnes.
Utvoř z izolovaných slov jedinou ucelenou výpověď a) udělá; průměrně; během; 218 milionů; srdce; života, tepů; dlouhého Srdce udělá během průměrně dlouhého života 218 milionů tepů. b) revolucí; revoluce; v; je; Darwinova; dějinách; nejpozoruhodnější Nejpozoruhodnější revolucí v dějinách je revoluce Darwinova. c) tisíci; počitadlo; první; vlastně; bylo; v; před; několika; kalkulačka; vzniklo; lety; které; Číně První kalkulačka bylo vlastně počitadlo, které vzniklo před několika tisíci lety v Číně.
Opravte větosled a) Právě tento problém bychom chtěli ne-li vyřešit, tedy se alespoň nad ním společně zamyslet. Právě tento problém bychom chtěli buď vyřešit, nebo se nad ním aspoň společně zamyslet. b) Místní orgány si se situací zjevně nevěděly rady. A tak v září 1998 vystupuje zmocněnec pro lidská práva s návrhem, že by měla přispět k řešení vláda, když nekoná magistrát. Místní orgány si se situací zjevně nevěděly rady. A tak v září 1998 vystupuje zmocněnec pro lidská práva s návrhem, že když nekoná magistrát, měla by přispěchat k řešení vláda. c) Že by inteligence, bezsrstnatost a chůze po dvou nebyly nositeli pokroku, o to nejde, snažíme-li se odpovědět na otázku jedinečnosti člověka, nýbrž o to, že u většiny druhů by těmito výhodami nebyly převýšeny vzniklé ztráty. Proč tomu ale právě u hominidů bylo jinak? Snažíme-li se odpovědět na otázku jedinečnosti člověka, nejde o to, že by inteligence, bezsrstnatost a chůze po dvou nebyly nositeli pokroku, nýbrž o to, že u většiny druhů by těmito výhodami nebyly převýšeny vzniklé ztráty. Proč tomu ale právě u hominidů bylo jinak?
Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008