Základy valenční skladby

Transkript

1 Základy valenční skladby Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0105 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora: Základy valenční skladby, valence, základová větná struktura (ZVS) Kateřina Turzová Vytvořeno dne: Metodický popis anotace: Seznámí žáky s valenčním potenciálem slovesa; naučí žáky orientaci v základové větné struktuře (ZVS)

2 SKLADBA (SYNTAX) Základy valenční skladby

3 Valence - je schopnost přísudkových výrazů vázat na sebe určitý počet větných (valenčních) členů v náležitých tvarech - slova účastnící se valence označujeme jako valenční členy - počet valenčních členů tvoří valenční potenciál slovesa - souhrn doplnění zleva a zprava se nazývá valenční pole

4 Organizačním centrem celé věty je přísudek, zejména sloveso v určitém tvaru - VF = verbum finitum - - je nadřazen i podmětu, protože nemůže být ve větě nevyjádřen nebo z věty vypuštěn

5 Obsazením valenčního potenciálu slovesa v určitém tvaru odpovídajícími valenčními členy vzniká: ZVS základová větná struktura (nejmenší holá část věty, která ještě zachovává smysl) - zapisuje se pomocí gramatických větných vzorců (GVV) (prostřednictvím jednotlivých symbolů pro větné členy)

6 Druhy větných členů: 1. základové (konstitutivní) větné členy, které jsou nutným doplněním slovesa, jsou potřebné k vyjádření základního významu a správného mluvnického tvaru: Po/S (subjekt) Pt/O (objekt) Pu/Adv (adverbiale) pouze některé druhy (podle významu) Do/Atv (atribut verbální) pouze některý (podle významu)

7 2. nezákladové (fakultativní) větné členy, které nejsou nezbytným doplněním slovesa: Pk (přívlastek) Pu/Adv (adverbiale) většina druhů (podle významu) Do/Atv (atribut verbální) pouze některý (podle významu)

8 V levovalenční pozici (vlevo od přísudku/vf) - zapisujeme podmět/s(ubjekt), který je nejdůležitějším valenčním doplněním Př. Učitelka vysvětluje. Spolužák se hlásí. S - VF S - VF

9 V pravovalenční pozici (vpravo od přísudku/vf) - zapisujeme předmět/o(bjekt) příslovečné určení/adv(erbiale) Př. doplněk/atv(atribut verbální) Zželelo se mu dětí. Daří se mi dobře. VF - O¹ - O² VF - O - Adv Vypadal unavený. VF - Atv

10 Druh slovesa z hlediska počtu valenčních členů: a) nevalenční - jedná se o přísudky jednočlenných vět (Sněží, Je chladno. Setmělo se.) b) jednovalenční - vyžadují pouze obsazení levé pozice podmětu (Petr spal. Sestra se koupe. Pes štěkal) c) dvojvalenční - vyžadují levostranné obsazení podmětu, ale i pravostranné doplnění předmětu/příslovečného určení (Petr čekal na zazvonění. Otec potkal spolužáka.) d) trojvalenční - mají jednu levou valenci a dvě pravé (Adam mi dluží omluvu. Lékař uznal pacienta nemocným.)

11 Nejčastější gramatické větné vzorce (GVV) českých vět: S VF VF VF O VF - O¹ - O² VF O Adv VF Adv S VF O S VF Adv S VF O Adv S VF - O¹ - O² Máma si čte. Sněží. Nechutná mu. Řekněte jim pravdu. Píchá ho v zádech. Nad lesy se blýskalo. Lucka cvičí psa. Kamila vypadala unavená. Zuzka dala květiny do vázy. Katka dala pusu Ondrovi.

12 Napiš GVV uvedeným větám: Obžalovaný se ocitl před soudem. Pokládali ho za nezvěstného. Bylo slyšet hlasitý smích. Bratr užívá antibiotika. Ulevilo se mi na duši. S VF Adv S VF O Atv VF O S VF O VF O - Adv

13 Urči valenční potenciál těchto sloves, napiš s nimi větu a její GVV: počínat si 2, Počínal si velmi chytře. S VF Adv darovat 3, Otec koupil synovi PC. S VF - O¹ - O² objednat 3, Libor objednal všem kofolu. S VF - O¹ - O² doporučit 3, Učitel doporučil žákům odbornou knihu. octnout se 2, Lidstvo se ocitlo na pokraji zkázy. žít (být naživu) 2, On žije! S - VF mrholit 0, Mrholí. VF S VF - O¹ - O² S VF - Adv

14 Rozhodni, které větné členy valence jsou obligatorní a které potenciální. Ten P člověk P vypadal spokojený O. (já) P Těším se na prázdniny P jako malé dítě P. (oni) P Jiného uchazeče O odmítli jako nedostatečně P kvalifikovaného P. Po namáhavém výstupu P jsme se všichni P cítili velmi P unaveni O.

15 Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 3. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008