Pružnost trhu práce a EU



Podobné dokumenty
Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice,

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 5

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

11.1 Slovensko Stav před transformací Situace byla shodná s ČR Řízené umísťování pracovních sil Odměňování pracovní sil neodpovídalo tržnímu oc

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Státní rozpočet na rok Tisková konference Ministerstva financí

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

Mzdy v ČR. pohled ČNB. Vojtěch Benda. člen bankovní rady ČNB , Praha

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu. Ing. Jan Skopeček. 21. Ledna 2012, Hradec Králové

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Podle zadání PT 3 ze dne se mají zpracovat tabulky příjmových modelů, které řeší, co se stane, když v rodině přibude dítě.

Bereme hodně nebo málo? Jak vysoká je průměrná čistá mzda ve světě?

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů

Euro a reformní příležitosti

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

3.3. Trh práce. Trend poklesu míry ekonomické aktivity se v roce 2005 mírně obrátil

Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Průzkum makroekonomických prognóz

TRH PRÁCE - BARIÉRY A ŠANCE CLARION CONGRESS HOTEL PRAGUE 7. PROSINCE 2016

Business index České spořitelny

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Postavení českého trhu práce v rámci EU

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

P r o j e k t. OS SKP a ASKP ČR

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

3. Trh práce a domácnosti

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Indikátor Podíl domácností s čistým příjmem pod hranicí životního minima v % Návaznost na strategické dokumenty ČR

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 2

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Základní pojmy a výpočty mezd

PROČ JE NEZAMĚSTNANOST V ČESKU JEDNA Z NEJNIŽŠÍCH. Daniel Münich

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Průzkum makroekonomických prognóz

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Sociální politika. Březen 2012

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

ELEKTROTECHNICKÝ PRŮMYSL V OČÍCH STATISTIKY

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

České daně před volbami: Kdo a kolik platí?

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Makroekonomická predikce pro ČR: 2012 a 2013

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

Vývoj České republiky od jejího vzniku po současnost z pohledu vybraných makroekonomických veličin. Ing. Zdeněk Vavrečka, PhD.

ČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská

Míra (ne)zaměstnanosti

2014 Dostupný z

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 3

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Financování VVŠ v ČR

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,

Průzkum makroekonomických prognóz

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Průzkum makroekonomických prognóz

Trh s byty Aktuální stav a předpokládaný vývoj. Petr Hána Real Estate Market, Spring března 2013

PODNIKOVÝ VÝZKUM A VÝVOJ

Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností

Transkript:

Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003

Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální systém 4. Ochrana zaměstnanosti 5. Zdanění práce

1. Mzdová diferenciace Tabulka 1: Mzdová distribuce Rok D9/D1 D9/D5 D5/D1 ČR 1989 2.43 1.49 1.63 1997 2.98 1.74 1.72 Maďarsko 1990 3.40 1.96 1.73 1997 4.17 2.14 1.95 Polsko 1989 2.43 1.59 1.53 1997 3.53 2.00 1.76 Francie 1994 3.28 1.99 1.65 Německo 1993 2.31 1.61 1.44 Itálie 1993 2.80 1.60 1.75 UK 1996 3.40 1.89 1.80 USA 1995 4.39 2.10 2.09 Poznámka: Podíl příslušných decilů Zdroj: Flemming, Micklewright (2000), OECD (1998)

Pružnost mezd odhady mzdové křivky elasticita mezd podle lokální nezaměstnanosti ČR: pružné v okresech s nízkou nezaměstnaností (krátkodobá nezaměstnanost) dlouhodobě nezaměstnaní neurčují

Odbory a kolektivní vyjednávání Tabulka 2: Odborové svazy a kolektivní vyjednávání (údaje z roku 1995) Odborová organizovanost (%)* Pokrytí (%)** Koordinace vyjednávání*** Odbory Zaměstnavatelé ČR 42.8 2 1 1 Maďarsko 60.0 3 1 2 Polsko 33.8 3 2 1 Slovensko 61.7 3 2 2 Slovinsko 60.0 3 3 3 Průměr SVE 49.1 Průměr EU 44.4 Průměr OECD 39.6 Poznámka: * podíl placených zaměstnanců, kteří jsou členy odborů ** 1: méně než 25 % placených zaměstnanců jsou pokryti kolektivními smlouvami; 2: míra pokrytí mezi 26 a 69 %; 3: míra pokrytí 70 % a více *** 1: nejnižší, 3: nejvyšší Zdroj: Business Eastern Europe, EIU (1998), ILO (1997), OECD (1997), Světová banka

Minimální mzda Tabulka 3: Minimální mzda v ČR Minimální mzda Průměrná mzda* Kč % prům. Kč 1993 2200 37.8 5817 1994 2200 31.9 6894 1995 2200 26.9 8172 1996 2500 25.8 9676 1997 2500 23.4 10691 1998 2650 22.7 11693 1999 3425 27.0 12666 2000 4250 31.5 13499 2001 5000 34.2 14640 2002 5700 36.3 15707 Poznámka: * průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství (fyzické osoby). Zdroj: MPSV, ČSÚ

Tabulka 4: Minimální mzda v roce 2003 V místní měně V eurech % mediánu Platnost od ČR 6200 197.4 50 1.1.2003 Maďarsko 50000 203.6 50 1.1.2003 Polsko 800 183.1 40 1.1.2003 Slovensko 5570 135.4 43 1.10.2002 Slovinsko 103643 447.3 47 1.12.2002 Belgie 1163 51 1.2.2002 Francie 1100 až 1154 47 až 49 1.7.2002 Nizozemí 1249 51 1.1.2003 Portugalsko 356.6 55 1.1.2003 Španělsko 451.2 26 1.1.2003 UK 728 1097 45 1.10.2002 Zdroj: Federace evropských zaměstnavatelů

2. Mobilita pracovních sil Tabulka 5: Toky nezaměstnanosti v roce 1996 (roční průměry, %) Přítoky* Odtoky** ČR 0.6 19.3 Maďarsko 1.3 9.4 Polsko 1.2 8.2 Slovensko 1.4 10.0 Slovinsko 9.0 9.7 Poznámka: * podíl nově hlášených nezaměstnaných a počtu zaměstnaných ** podíl vyřazených uchazečů a počtu nezaměstnaných Zdroj: Terell (1999), European Training Foundation (1999) Tabulka 6: Vývoj toků na trhu práce v ČR (roční průměry, %) Toky ze zaměstnání do zaměstnání* Přítoky do nezaměstnanosti** Odtoky z nezaměstnanosti*** 1993 14.9 0.7 20.1 1994 11.8 0.6 19.7 1995 9.0 0.6 19.7 1996 7.1 0.6 17.7 1997 6.5 0.8 15.5 1998 5.0 1.0 13.7 1999 1.2 11.6 2000 1.1 12.4 2001 1.0 12.2 2002 1.1 10.9 Poznámka: * podíl toků a zaměstnanosti (VŠPS) ** podíl nově hlášených nezaměstnaných a pracovní síly (MPSV) *** podíl vyřazených uchazečů a počtu nezaměstnaných (MPSV) Zdroj: MPSV, Večerník (2001)

Tabulka 7: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (%) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 ČR 31.3 30.5 31.2 37.1 48.9 52.8 51.1 Maďarsko 49.8 46.5 44.3 49.5 Polsko 40.0 39.1 37.9 Slovensko 52.7 51.5 49.7 49.1 Slovinsko 67.3 71.5 77.8 Poznámka: Podíl na celkové nezaměstnanosti, údaje z Výběrového šetření pracovních sil Zdroj: OECD Labour Market Database, VŠPS Tabulka 8: Míra participace (%) 1980-84 1990-94 1995-99 ČR celkem 76.1 73.4 72.2 ženy 68.6 69.3 64.0 Maďarsko celkem 73.3 68.6 69.0 ženy 62.1 59.3 60.3 Polsko celkem 75.9 73.4 71.8 ženy 67.7 65.1 65.6 Slovensko celkem 76.4 70.8 69.0 ženy 69.3 65.1 62.8 Slovinsko celkem 74.4 70.7 70.2 ženy 67.2 64.8 64.8 Poznámka: Osoby ve věku 15-64 let Zdroj: OECD, Lubyova (1999), Riboud et.al (2002)

3. Politika zaměstnanosti, sociální systém Tabulka 9: Výdaje na politiku zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti (%) Pasivní politika % HDP Výdaje na nezaměstnaného* Aktivní politika % HDP Výdaje na nezaměstnaného* ČR (1999) 8.8 0.31 0.04 0.19 0.02 Maďarsko (1997) 8.7 0.56 0.06 0.40 0.04 Polsko (1996) 14.3 1.71 0.12 0.49 0.03 Slovensko (1996) 11.1 0.54 0.05 0.56 0.05 Slovinsko (1998) 7.9 0.89 0.11 0.83 0.11 Průměr SVE 0.68 0.06 0.42 0.04 Průměr EU 1.73 0.26 1.16 0.16 Průměr OECD 1.43 0.23 0.92 0.14 Poznámka: * podíl výdajů na HDP a míry nezaměstnanosti (obojí v %) Zdroj: OECD (1997), OECD (1999), Country Economic Memorandum Slovak Republic

Tabulka 10: Dávky nahrazující příjem z výdělečné činnosti První měsíc pobírání dávek 60. měsíc pobírání dávek Jednotlivci Rodina (2 děti)* Jednotlivci Rodina (2 děti)* Průměrná mzda Průměrná mzda Průměrná mzda Průměrná mzda Dvě třetiny průměrné Dvě třetiny průměrné Dvě třetiny průměrné Dvě třetiny průměrné ČR 49 66 70 70 37 54 80 100 Maďarsko 48 65 60 75 28 28 38 39 Polsko 36 53 46 58 33 48 74 93 Francie 71 78 72 82 30 43 42 59 Německo 60 67 70 75 54 63 65 71 Španělsko 74 76 73 76 23 32 39 57 UK 46 66 49 54 46 66 80 88 USA 58 59 57 49 7 10 46 59 Poznámka: Dávky v % poslední (ve výši průměrné a dvou třetin průměrné ) v roce 1999. Údaje po odečtení daně z příjmu a odvodů sociálních příspěvků. Dávky zahrnují pojištění nezaměstnanosti, asistenci v nezaměstnanosti, sociální asistenci a příspěvky pro rodinu a na bydlení. * jen jeden z manželů zaměstnán v posledním zaměstnání. Zdroj: OECD (2002a)

Tabulka 11: Životní minimum v ČR Samostatně žijící osoba Sam. žijící osoba + 2 děti (do 6, od 6 do 10 let) Dvě osoby + 2 děti (do 6, od 6 do 10 let) Kč % prům. % 2/3 prům. % min. Kč % prům. % 2/3 prům. % min. Kč % prům. % 2/3 prům. % min. 1993 1917 32.9 49.4 87.1 3900 67.0 100.6 177.3 5100 87.7 131.5 231.8 1994 2143 31.1 46.6 97.4 4470 64.8 97.3 203.2 5830 84.6 126.8 265.0 1995 2440 29.9 44.8 110.9 4920 60.2 90.3 223.6 6420 78.6 117.8 291.8 1996 2718 28.1 42.1 108.7 5510 56.9 85.4 220.4 7190 74.3 111.5 287.6 1997 2965 27.7 41.6 118.6 5980 55.9 83.9 239.2 7780 72.8 109.2 311.2 1998 3333 28.5 42.7 125.8 6460 55.2 82.9 243.8 8380 71.7 107.5 316.2 1999 3430 27.1 40.6 100.1 6790 53.6 80.4 198.2 8810 69.6 104.3 257.2 2000 3685 27.3 40.9 86.7 7530 55.8 83.7 177.2 9660 71.6 107.3 227.3 2001 3853 26.3 39.5 77.1 8130 55.5 83.3 162.6 10320 70.5 105.7 206.4 2002 4100 26.1 39.2 71.9 8780 55.9 83.8 154.0 11100 70.7 106.0 194.7 Poznámka: Životní minimum v Kč a v % průměrné a v % dvou třetin průměrné * Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství (fyzické osoby). Zdroj: MPSV, ČSÚ

Tabulka 12: Regionální rozdíly míry nezaměstnanosti Rok Počet regionů Variační koeficient (%) ČR 1997 8 41.1 2000 8 38.3 Maďarsko 1997 7 29.4 2000 7 33.6 Polsko 1997 16 25.5 2000 16 21.6 Francie 1997 22 20.5 Německo (celkem) 1997 36 43.8 Německo (západní) 1997 31 25.9 Itálie 1997 20 61.0 Španělsko 1997 17 26.5 UK 1997 37 31.0 USA 1996 172 28.7 Poznámka: Podíl směrodatné odchylky vážené podle velikosti regionů a průměrné míry nezaměstnanosti. Hodnota variačního koeficientu závisí na stupni desagregace. Zdroj: OECD, Světová banka Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti podle vzdělání v roce 2000 (%) Nižší než vyšší střední Vyšší střední Vysokoškolské Podíl nižší než vyšší střední a vysokoškolské ČR 19.3 6.7 2.5 7.7 Maďarsko 9.9 5.3 1.3 7.6 Polsko 20.6 13.9 4.3 4.8 EU 10.6 6.5 4.3 2.5 USA 7.9 3.6 1.8 4.4 Poznámka: Osoby ve věku 25-64 let Zdroj:OECD (2002b)

4. Ochrana zaměstnanosti Tabulka 14: Indikátory ochrany zaměstnanosti (konec 90. let) Stálé zaměstnání Dočasné zaměstnání Kolektivní propouštění zaměstnanců Souhrnný indikátor* ČR 2.8 0.5 4.3 2.1 Maďarsko 2.1 0.6 3.4 1.7 Polsko 2.2 1.0 3.9 2.0 Slovensko 2.6 1.4 4.4 2.4 Slovinsko 3.4 2.4 4.8 3.5 Průměr SVE 2.7 1.2 4.1 2.4 Průměr EU 2.4 2.1 3.2 2.4 Průměr OECD 2.0 1.7 2.9 2.0 Poznámka: * vážený průměr indikátorů stálého zaměstnání, dočasného zaměstnání a kolektivního propouštění. Index v rozmezí 1 až 6, vyšší hodnota znamená vyšší ochranu zaměstnanosti. Zdroj: OECD (1999).

5. Zdanění práce Tabulka 15: Zdanění práce v roce 1995 (%) Sazba odvodů z mezd Celková sazba daně* ČR 47.5 73.4 Maďarsko 44.0 81.5 Polsko 48.2 80.0 Slovensko 50.0 81.0 Slovinsko 38.0 69.1 Průměr SVE 43.4 74.7 Průměr EU 23.5 53.0 Průměr OECD 19.5 45.4 Poznámka: * odvody z mezd, daň z příjmu, spotřební daň Zdroj: ILO (1997), OECD (1997)

Shrnutí minimální mzda snižuje diferenciaci a pružnost mezd (mobilita) nízké výdaje na PPZ a APZ štědré sociální dávky - životní minimum regionální rozdíly nezaměstnanosti omezení kolektivního propouštění zaměstnanců vysoké zdanění práce

Limity pružnosti trhu práce výše a konstrukce životního minima vysoké zdanění práce vysoká minimální mzda restrikce na kolektivní propouštění zaměstnanců nízké výdaje na PPZ a APZ